Objektivem - Ministerstvo obrany

nasazené do mise. Na základě psychologického
vyšetření můžeme u každého
člověka sice predikovat, jak by se zachoval
v zátěžové situaci, ale nemůžeme
říci, jak konkrétně bude reagovat,
protože pro každého člověka může mít
konkrétní situace jiný význam. Reaguje
pak jinak, než by okolí předpokládalo.
• Vojáci, kteří se v afghánské
provincii Helmand dostali
do přestřelek s protivníkem,
většinou hovoří o tom, že si v dané
v současné době vyčleňujeme pro každou
misi styčného psychologa. A právě
kontakt na něho dostávají všichni vojáci
připravující se na nástup do mise.
Kromě toho velitelé kontingentů zasílají
rodinám dopisy, kde jsou uvedeny
nejen kontakty na styčného psychologa,
ale i na kaplana. Spojení na hlavního
psychologa MO ČR mají vojáci
uvedené v personálním pohovoru při
vysílání do zahraniční operace. Tyto
informace v případě potřeby slouží
nejen vojákům, ale i jejich rodinným
příslušníkům. O tom, že se dostanou
na požadovaná místa, svědčí i vazby,
které máme například s některými rodinnými
příslušníky vojáků nasazených
v misích. Buď se na nás obracejí s nejrůznějšími
dotazy anebo chtějí řešit
nějaký konkrétní problém. V případě
potřeby jsme schopni zprostředkovat
i odborné poradenství mimo resort.
Může se jednat například o řešení problémů
dětí ve škole. Kromě toho ještě
pro kontingent v provincii Lógar vznikla
komise pro rodinu, jejímž členem je
také psycholog.
Křest publikace
„Kapitoly
o bezpečnosti“
chvíli neuvědomovali nebezpečí
a reagovali na základě naučených
drilů. Celá situace jim většinou došla
až po boji. Je to tak v pořádku?
Myslím si, že je to úplně normální reakce
na danou situaci. Nejlepší přípravou
na tyto situace je samozřejmě náročný
a dobře zorganizovaný výcvik, při
kterém se zvyšuje i psychická odolnost
k plnění úkolů.
• Jak je na tom psychologická
služba z hlediska práce s rodinnými
příslušníky vojáků nasazených
v misích?
Pokud je mně známo, připravují
se širší opatření týkající se podpory
kvality života rodin vojáků vysílaných
do zahraničních vojenských operací.
Nositelem tohoto úkolu je Ředitelství
personální podpory. Pokud budu hovořit
pouze za psychologickou službu,
• Setkáváme se s tím, že někteří
vojáci stále ještě pomoc psychologa
odmítají, stydí se za ni. Říkají si, já
jsem chlap, něco takového je přece
pod moji úroveň...
Myslím si, že je to problém celé naší
společnosti. Kontakt s psychologem
totiž pořád ještě u nás není vnímán
jako něco pozitivního. Existují země,
kde je takovýto vztah naprosto běžný
a normální. Jistou komplikací v tomto
směru mohou být obavy vojáků, aby
neměli takovouto konzultaci v záznamech.
To jsou samozřejmě liché obavy.
Psycholog je vázán určitými etickými
zásadami a tyto informace nemůže
předávat dál ve prospěch personálních
či velitelských záznamů.
Text a foto: Jaroslav PAJER
Za účasti představitelů české bezpečnostní komunity
se v Praze 23. dubna konal slavnostní křest knihy
„Kapitoly o bezpečnosti“. Publikace vznikla v gesci
Střediska bezpečnostní politiky Centra pro sociální
a ekonomické strategie jako součást výzkumného záměru
Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Praha „Rozvoj
české společnosti v EU: výzvy a rizika“.
Že si její editoři, vedoucí kolektivu
Miloš Balabán s Janem Duchkem
a Liborem Stejskalem, před sebe postavili
nesnadný úkol, dosvědčuje fakt,
že od myšlenky na vytvoření tohoto ojedinělého
díla k jeho vytištění uplynuly
bezmála tři roky. „Na trhu však doposud
chyběla publikace, která by postihovala
strukturu a vzájemné vztahy bezpečnostního
systému ČR zasazené do širšího
rámce tvorby a realizace bezpečnostní
politiky. ,Kapitoly o bezpečnosti‘ mají
ambici tento cíl naplnit,“ prozrazuje motivaci
vydavatelů v úvodním slově knihy
Miloš Balabán.
Do tvorby čtyřistatřicetistránkového
svazku se kromě výše jmenovaných
zapojilo dalších šestnáct autorů.
V pěti tematických okruzích analyzují
zkoumanou oblast velmi komplexně.
O tom svědčí i názvy jednotlivých bloků:
1. Bezpečnost – hrozby – rizika;
2. Bezpečnost ČR – legislativní a ekonomický
kontext; 3. Bezpečnostní
systém ČR a jeho hlavní komponenty;
4. Mezinárodní zajištění bezpečnosti
České republiky a 5. Prognóza vývoje
bezpečnostní situace ve světě v horizontu
roku 2020. Obsah doplňuje rozsáhlá
šestá část Přílohy, v níž čtenáři kromě
jiného najdou výčty hlavních zákonů
a právních předpisů vztahujících se k tematice,
strukturu našeho bezpečnostního
systému a seznam institucí u nás
i v zahraničí vztahujících se k bezpečnosti
včetně jejich webových stránek.
„V povědomí většinou je, že obrana
rovná se armáda. Není to pravda,“ uvedl
při křtu jeden z kmotrů knihy generálmajor
Josef Prokš, zástupce náčelníka
Generálního štábu-ředitel Společného
operačního centra AČR. „Tato kniha dává
množství informací, které na to odpovídají.
A proto jí přeji, aby byla hodně čtena.“
20 21