Objektivem - Ministerstvo obrany

Po vojenském odborném
bestseleru „Příručka
vojáka AČR“, který mají
profesionálové k dispozici
už téměř dva roky, vydá
Správa doktrín Vyškov
v nejbližších týdnech
další tři zbrusu nové
publikace spadající
do stejné obsahové řady.
Tentokrát jsou určené pro
nejnižší velitele. Jedná
se o pomůcky nazvané
„Taktika družstva“, „Taktika
čety“ a „Taktika roty“.
„Jsou to publikace, které jsme začali
vytvářet zhruba před rokem a půl,“
popisuje podplukovník Jiří Pohlodek,
náčelník oddělení tvorby koncepcí a experimentování
Správy doktrín Vyškov.
„Vycházeli jsme přitom z myšlenky,
že se změnil způsob použití našich jednotek
a vojska potřebují novější, aktuálnější
manuál, než jsou staré předpisy
pro bojové použití. Rovněž jsme vycházeli
z toho, že po vstupu do NATO je
potřebné harmonizovat činnost velitelů
a jednotek, jejich přípravu i použití. Nyní
už nestačí učit se taktiku lineárních operací,
obranu a útok, ale mnohým dalším
činnostem, s nimiž se vojáci setkávají
v současných operacích během zahraničních
misí.“
„Kuchařky“
pro nejnižší
velitele
OBSAHOVÁ UNIFIKACE
Volání po podobných příručkách vycházelo
z vojsk už delší dobu. Jejich
autoři nejprve museli najít odpověď
na otázku, co vlastně základní jednotky
potřebují. A tak se mimo stálých témat,
jako jsou útok, obrana, přesun,
rozmístění jednotky mimo boj atp., zrodila
nová – taktika boje v zastavěném
prostoru, činnost při ohrožení minami,
nevybuchlou municí či neidentifi kovatelným
výbušným zařízením, postup při
neočekávaném střetnutí s nepřítelem,
při dělostřeleckém či leteckém přepadu
a podobně. Ta nakonec předznamenala
jednotlivé kapitoly, kterých je v každé
publikaci stejný počet – jedenáct – a nesou
obdobný název.
„To proto, aby se v nich každý rychle
zorientoval. Takže velitel družstva, který
postoupí výš a povede přípravu třeba
ohledně činnosti čety v mírových operacích,
najde toto téma vždy v osmé kapitole,“
objasňuje pplk. Pohlodek.
Jednotlivé příručky jsou v závěru doplněny
celou řadou příloh. Jejich počet
je různý. „Taktika družstva“ jich obsahuje
jedenáct, „Taktika čety“ jedenadvacet
a „Taktika roty“ čtyři.
Jakmile byla zformulována témata, začali
je autoři – odborní pracovníci oddělení
– zpracovávat. Čerpali při tom z rozličných
zdrojů, které má správa doktrín,
především její oddělení analýz a zevšeobecňování
zkušeností, k dispozici. Jsou
to jednak standardizační dohody, jednak
nejnovější dokumenty spojeneckých
Text a foto: Jaroslav PAJER
armád a v neposlední řadě i materiály
vyhodnocující průběh už uskutečněných
misí českými kontingenty.
„BICHLE“ V KROUŽKOVÉ
VAZBĚ
Protože tvůrci těchto ,učebnic‘ chtěli
do jejich obsahu dostat co nejvíce současných
poznatků, rozhodli se autory
jednotlivých kapitol nijak neomezovat
v rozsahu. „Řekli jsme, dáme tam všechno,
co se osvědčilo a co je k sehnání,“
pokračuje Jiří Pohlodek. „Ke spolupráci
jsme proto přizvali také zástupce brigád
a jednotek. Takže i oni sem vložili svoje
zkušenosti, které si přivezli nejen z misí,
ale též ze studií a kurzů v zahraničí.“
Nové publikace určené nejnižším
velitelům
• „Taktika družstva“, zpracovatel
mjr. Jindřich Balaryn
• „Taktika čety“, zpracovatel
Ludvík Sokola
• „Taktika roty“, zpracovatel
pplk. Jiří Víteček
Intranetové stránky Správy
doktrín Vyškov
• http://10.40.8.247/ReVD-SIS/
SpD/index.htm
Proto také vznikly značně objemné
tisky ve formátu A5. „Taktika družstva“
čítá skoro pět set stran, „Taktika čety“
se rozrostla o dalších padesát stránek
a „Taktika roty“ má čtyři
sta stran. Není
tedy divu, že v souvislosti s takovou
tloušťkou příruček jejich tvůrci začali
uvažovat, co s tím. A přišli s nápadem,
že je rozdělí do tzv. knih, které nechají
svázat samostatně a všechny pak vloží
do obalu s kroužkovou
vazbou. „Takže
velitel si podle potřeby na výcvik vytáh-
ne jen příslušnou část,
kterou si bude
moci vzít s sebou do terénu,“ vysvět-
luje náčelník oddělení tvorby koncepcí
a experimentování. „Uvidíme, jak se to
osvědčí v praxi. Zatím u nás žádná taková
pomůcka neexistuje.“
Tento způsob tisku a vazby několika
částí usnadní ještě další věc. Až se autoři
za rok za dva k některým kapitolám
vrátí s tím, že je z pohledu nových informací
o něco doplní, nebude se muset
tisknout celá „bichle“, ale jen změněná
část, kniha, kterou si pak velitelé
ve svých svazcích vymění.
PŘESAH DO VYŠŠÍ ÚROVNĚ
Obsah všech tří publikací navazuje
na základní znalosti a dovednosti každého
profesionála Armády ČR, které
jsou obsaženy v „Příručce vojáka AČR“.
Taktiky jsou určeny pro velitele jednotlivých
úrovní a přinášejí jim především
podrobné postupy při vedení rozličných
činností, jež jejich jednotka musí zvládat,
a rovněž, co v takovém případě musí velitel
provést a zabezpečit.
„Nejpatrnější rozdíl mezi jednotlivými
taktikami je v míře obecnosti,“ říká
pplk. Jiří Pohlodek. „V ,Taktice družstva‘
je použito mnohem víc detailů, a to jak
v textu, tak v ilustracích. Například je
zde podrobně popsáno i nakresleno, jak
se má voják pohybovat v ulicích města,
že se má shýbat pod oknem, když jde
kolem, a podobně. Možná se to někomu
může zdát zbytečné, ale to je třeba
jedna z věcí, kterou musejí vojáci dostat
do krve, protože jim to může zachránit
život. V ,Taktice čety‘ je pak obecnost
větší, protože velitel čety už neřídí jednotlivce,
ale družstva. A ještě větší obecnost
je u roty. Nejenže velitel roty velí
četám, ale má i další povinnosti, například
starost o logistiku a podobně. Jinak
se všechny taktiky malinko prolínají. To,
co je psáno u družstva, částečně přesahuje
do čety, a co se píše o četě, trošičku
zasahuje do úrovně roty. To proto,
aby nižší velitelé ,viděli‘ své okolí, své
sousedy.“
NE PŘEDPISY, SPÍŠ NÁVODY
Tyto publikace nemají formu předpisu.
Podle slov Jiřího Pohlodka se nejedná
o striktní nařízení, ale spíše o návodné
komentáře k jednotlivým činnostem,
které pro lepší názornost doplňují obrázky,
schémata či ilustrační fotografi e.
„Charakterizoval bych to asi jako kuchařku,“
dodává.
Obsahem všech svazků jsou vzory
bojových rozkazů a hlášení. A to jak
v češtině, tak v angličtině s českým překladem
pro případ, že by jednotka fungovala
v rámci mezinárodního uskupení.
Všechny taktiky by měly být distribuovány
do útvarů a zařízení v polovině
roku. Přestože jsou primárně určeny
pro použití mechanizovaných jednotek,
poučí se z nich i příslušníci jiných druhů
vojsk. „Například velitel logistické
jednotky,“ tvrdí pplk. Pohlodek, „protože
i jeho vojáci musejí znát vševojskovou
přípravu. Nejprve musí být každý příslušník
armády vojákem a pak teprve
odborníkem, specialistou. Proto jsou náklady
všech tří publikací takové, aby je
dostali všichni velitelé družstev, čet i rot
v armádě.“
Část nákladu dostanou také knihovny
vojenských škol a armádních výcvikových
institucí. To znamená Univerzita
obrany v Brně, Vojenská akademie
a Výcviková základna ve Vyškově.
Zájemci je za čas najdou rovněž na intranetových
stránkách správy doktrín,
kde budou ke stáhnutí ve formátu pdf.
28 29