Objektivem - Ministerstvo obrany

• Jakou funkci v centru ENTEC
vykonáváte?
Jsem příslušníkem skupiny, která
má na starost sběr a výměnu informací
týkající se ženijního vojska. Má funkce
se jmenuje štábní důstojník Military
Engineering Consultancy, což by se dalo
přeložit asi jako důstojník pro ženijní poradenství.
Přede mnou tu tři roky pracoval
podplukovník Lubomír Kroupa, který
nyní slouží v Brně na Univerzitě obrany.
On byl ale zařazen ve skupině General
Support, všeobecné ženijní podpory.
Pak proběhla reorganizace střediska
a já byl zařazen do informační skupiny.
Jak plyne z jejího názvu, sbíráme neutajované
informace, které se týkají ženijní
techniky v rámci NATO, a shromažďujeme
alianční dokumenty, jež se zaměřují
na ženijní vojsko, to znamená STANAGy
a různá „eSOuPíčka“ (SOP – standardní
operační postupy), která vydávají jednotlivé
armády.
Český ženista
v Mnichově
Text: Jaroslav PAJER
Foto: Jiří HOKŮV
Euro NATO Training Engineer Centre (ENTEC). Tak se jmenuje
středisko v německém Mnichově, které se zaměřuje
na organizaci několika typů kurzů pro ženisty z aliančních
a partnerských armád a shromažďuje databáze otevřených
informací ženijního charakteru. Ve skupině Military
Engineer Consultancy už druhým rokem pracuje major
Armády České republiky Zbyněk Koza.
Hovoříme s mjr. Zbyňkem Kozou, příslušníkem skupiny Military Engineer
Consultancy v ENTEC
• V čem vaše práce spočívá?
Každá armáda vám automaticky
zašle příslušné dokumenty...
Tak to zatím nefunguje. Zasílání
dokumentů a informací nyní probíhá
spíše na základě dobrovolnosti. Mělo
by se to zlepšit, až se v příštím roce
staneme Military Engineering Centre
of Excellence, kdy bychom informace
měli od členských států dostávat
„povinně“.
• Musíte tedy dnes vyvíjet
nějakou aktivitu, abyste
se k potřebným informacím
dostali?
Člověk si musí najít v daném státě
nebo na vytypovaném velitelství styčnou
osobu, od níž může dokumentaci
vyžadovat. Oslovíme buď přímo velitele,
anebo žádost adresujeme na generální
štáb, odkud ji už pošlou funkcionáři, který
nám informace sdělí.
• Co pak se získaným dokumentem
děláte?
Zadáme ho do příslušné databáze.
Ty jsou dvě: ženijního materiálu a pak
STANAGů a navazujících „eSOuPíček“.
V případě žádosti příslušníka alianční
armády o některé informace jsme pak
schopni mu odpovědět.
• Jaká kritéria musí voják české
armády splňovat, aby se na funkci,
kterou zde zastáváte, dostal?
Musí mít už něco odslouženo. Pak
musí splnit STANAG 3 z angličtiny, přičemž
je dobré mít i další jazyk – já mám
francouzštinu a částečně i němčinu.
A potom si musí podat žádost o zařazení
do struktur NATO.
• To znamená, že jste o ENTECu
věděl už z dřívějška...
Ano, byl jsem tady předtím na dvou
kurzech – velitelů čet a velitelů rot. Takže
jsem víceméně věděl, do čeho jdu. Ale
bylo to z pohledu studenta. Pozadí toho,
jak se příslušníci centra na jednotlivé aktivity
připravují, jsem neznal.
• Myslíte, že i další čeští ženisté
o existenci zdejšího centra vědí?
Myslím, že většina ženistů o něm
ví, protože jsme malá komunita.
Předpokládám, že všichni, co dostatečně
ovládají angličtinu, kurzy v ENTECu
už prošli anebo jimi záhy projdou.
Základem je znát angličtinu, která je tu
nastavená dost vysoko. Nejnižší požadavek
je pro absolvování kurzu instruktorů,
a to 2211. V ostatních případech
to je plná dvojka. Tady se vyžaduje, aby
se v rámci skupin komunikovalo a aby
byl člověk schopen také něco napsat.
Ale ještě k tomu, zda naši vojáci o existenci
centra vědí. Nedávno jsem například
dvěma klukům z republiky pomáhal
s diplomkou. Potřebovali údaje o technice
a budování vojenských základen.
• Jaká je možnost dostat se do databáze
ženijního materiálu ENTECu?
Ta databáze se během roku doplňuje.
Obvykle v prosinci proběhne její update
a všichni studenti, kteří v dalším roce
přijíždějí do kurzů, ji dostanou do ruky
na „CéDéčku“. O novinkách z oblasti ženijního
vojska se všichni bývalí studenti
dozvídají z newsletterů, které jim čtvrtletně
rozesíláme e-mailem. A jinak je samozřejmě
možnost s námi komunikovat
různými cestami – písemně, telefonicky,
internetem, osobně – a my se snažíme,
pokud příslušné informace známe, je
poskytnout.
• A vaše první pocity v této funkci...
Byly hrozné! Protože jsem se dozvěděl,
že budu muset pracovat s počítačem.
S ním jsem si totiž moc nerozuměl.
To byl jediný mindrák, protože jinak je
zdejší práce o ženistech a já ženista
jsem. Potom jsem si musel dávat pozor,
když jsem se občas připravoval na výuku
v kurzech, abych tam necpal něco
ryze českého. Tady se všechno musí
přednášet jaksi „nadnárodně“. K tomu je
dobré mít zkušenosti z misí a z mezinárodních
cvičení.
• Dává tato funkce i něco vám
osobně?
Určitě mi otevírá obzory a umožňuje
hlubší poznatky ohledně STANAGů
a aliančních doktrín, protože si je zde
mohu pročíst a řádně se s nimi seznámit.
Když jsem sem odcházel, tak
se o některých u nás v armádě buď
nevědělo anebo se o nich nemluvilo.
Pak tu člověk získává kontakty mezi
ženijními specialisty v armádách NATO,
protože tady se točí ohromné množství
lidí jak z různých velitelství, tak armád.
A dobré jsou též kontakty na fi rmy, které
vyrábějí ženijní materiál, s jejichž představiteli
máme možnost se seznámit při
organizování výstavy Vendors Display
Day. Tu totiž ENTEC a konkrétně naše
skupina jednou ročně připravuje. Loni
se jí účastnilo 50 fi rem ze 14 států, což
byl největší počet v její historii. Letos
se výstava bude konat v podstatně
menším rozsahu v červenci. Chceme
sem pozvat jen 10 fi rem, které pokryjí
zadané téma ženijní zabezpečení. Je to
dáno tím, že se koncem roku stěhujeme
do Ingolstadtu a začne transformace
ENTECu v Centre of Excellence.
26 27