Objektivem - Ministerstvo obrany

Mise představují
ZÁTĚŽ
• Je podle vašeho názoru
psychologická příprava vojáků
před odjezdem do misí dostatečná?
Psychologická příprava v této fázi
probíhá v zařízeních Vojenské akademie
ve Vyškově v rozsahu, který je stanoven
na čtyři hodiny. Zaměstnání by mělo navázat
na psychologickou přípravu, kterou
procházejí vojáci ve svých mateřských
útvarech v běžném životě. Toto nástavbové
zaměstnání se již zaměřuje hlavně
na psychologické aspekty služby v zahraniční
operaci, zvládání stresových
událostí, problematiku sociální frustrace
a vliv nasazení v zahraniční misi na nejbližší
sociální prostředí vojáka.
• Nejedná se o příliš malý časový
rozsah?
Jak jsem již řekl, jde jen o jakousi
nástavbu. Netvrdím však, že není co
zlepšovat. V současné době máme psychologa
začleněného v každém větším
kontingentu. Ti se snaží doplnit spektrum
těchto zaměstnání o otázky, kterým
nebyla věnována taková pozornost,
a přitom je o ně zájem. Na druhou stranu
se ale setkáváme i s tím, že některé
Nejlepší přípravou na zátěžové situace
je náročný výcvik, při němž se zvyšuje
i psychická odolnost
Text: Vladimír MAREK
Foto: autor a archiv českých
kontingentů ISAF
V poslední době
se stále častěji hovoří
o psychologických
aspektech nasazení
českých vojáků
v zahraničních misích.
V této souvislosti jsme
požádali o rozhovor
hlavního psychologa
Ministerstva obrany ČR
podplukovníka
Bohuslava Jägera.
oblasti mohou být ze strany příslušníků
vyjíždějícího kontingentu podceňovány.
Na těchto zaměstnáních totiž zaznívají
i informace, o kterých si mnozí myslí,
že se jich osobně třeba ani týkat nebudou.
Často až pozdě zjistí, že se mýlili,
že ta přednáška byla velice důležitá.
Situace se v tomto směru ale zlepšuje.
• Dokážeme z kontingentů vyřadit
lidi, kteří by právě z psychického
hlediska mohli být problémovými?
Do naší armády nejsou vybíráni jedinci,
kteří, krom jiného, mají z psychologického
hlediska například nižší odolnost
vůči zátěži. Voják vyjíždějící do zahraničí
musí být po zdravotní stránce v pořádku.
Součástí posuzování zdravotní
způsobilosti je i psychodiagnostické vyšetření,
kdy se vyšetřuje psychický stav
vojáka před jeho nasazením. Na základě
provedeného komplexního psychologického
vyšetření jsme schopni predikovat
a tedy doporučit, nebo nedoporučit
výjezd do zahraniční mise.
• Zahraniční operace jsou stále
náročnější, zvyšuje se nebezpečí,
že dojde ke zranění či úmrtí vojáků.
Uvědomují si lidé odcházející do misí
plně tuto hrozbu?
Je to otázka spíše pro lidi, kteří cvičí
vojáky a připravují je k plnění vojenských
úkolů. A to nejen v misi, ale i při
dalších činnostech armády. V psychologické
přípravě se samozřejmě tohoto
tématu dotýkáme, ale není to stěžejní.
Chceme, aby se lidé během těchto zaměstnání
setkali s tematikou enormního
stresu, traumatu, a dostali dostatek informací
o tom, jak si v obdobné situaci
můžou pomoci, případně jak můžou pomoci
kolegovi.
• Co podle vás představuje největší
problém vojáků nasazených
v misích? Je to dlouhodobá
odloučenost od rodin a blízkých,
anebo jsou to již zmíněná rizika
spojená s ohrožením života?
Každé nasazení je především zátěž.
Voják je k tomu určitým způsobem
připravován. Kromě speciálních jednotek
sice nepůsobíme přímo v bojových operacích,
přesto sehrává ohrožení života
velmi významnou roli. Na druhé straně
i odloučení jako takové je vždy zátěž, a to
pro obě strany. Záleží nejen na odolnosti
každého jedince, ale i na dalších faktorech,
jak se s touto zátěží dokáže vyrovnat.
Je pravda, že odloučení uvádějí
vojáci jako velice podstatné. Zejména
pokud se účastní více operací v kratším
časovém sledu za sebou.
• Během operace Tajfun
v Chorvatsku v devadesátých
letech minulého století byli zabiti
dva naši vojáci. Jejich spolubojovníci
na vzniklou situaci reagovali
různě. Někteří propadali panice,
jiní se naopak snažili i za těchto
krizových okolností zachovat si
klidnou hlavu. Myslíte si, že jsou
naši vojáci po psychické stránce
dostatečně připraveni na operace,
ve kterých se bude umírat?
Určitě jsou na to připravováni. Každý
kontakt se smrtí však představuje
enormní zátěž. Záleží na konkrétní situaci,
která nastane, jak se s ní člověk
vyrovná a jak ji zvládne. Snažíme se vojáky
připravovat tak, aby se se vzniklou
situací vypořádali. Pro případ takovýchto
traumatických záležitostí máme v každém
kontingentu psychologa, který by
měl pomoci s kompenzací psychického
stavu. Navíc máme připravený tým odborníků,
ten by na pokyn vedení resortu
vyjel přímo na místo a zajistil ošetření
personálu tak, aby nedocházelo k nějakým
neadekvátním reakcím na extrémní
stres.
• Existují případy, kdy právě takoví
ti na první pohled tvrdí chlapi
v určitých situacích pro někoho
naprosto nečekaně selhali, zatímco
ti méně suverénní jedinci se ukázali
po psychické stránce otužilejší.
Dokážete poradit veliteli, kteří
z jeho podřízených jsou na tom
po psychické stránce nejlépe,
o koho se bude moci v krizové
situaci opřít?
V této oblasti je prioritní znalost vojáků
ze strany velitele z každodenní
činnosti u jednotky a z výcviku. Záleží
jen na veliteli, které vojáky si do zahraniční
operace vybere. Kromě toho každý
člověk nastupující do mise prochází
psychodiagnostickým vyšetřením a doporučeni
jsou jen ti vojáci, kteří splňují
požadovaná kritéria.
• Má ale velitel tyto výsledky
k dispozici?
Něco podobného v rámci etiky dat
není možné. Vojenské zdravotnictví
může pouze říci, zda dotyčný splňuje,
či nesplňuje požadované nároky, zda je
po psychické a fyzické stránce v pořádku.
Výsledky psychologického vyšetření
může však využít psycholog kontingentu
pro svoji odbornou práci u jednotky
18 19