AUDITOR 9/2010 - Komora auditorů Äeské republiky
AUDITOR 9/2010 - Komora auditorů Äeské republiky
AUDITOR 9/2010 - Komora auditorů Äeské republiky
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
strana 18 • <strong>AUDITOR</strong> 9/<strong>2010</strong><br />
téma čísla – Mezinárodní standardy účetního výkaznictví<br />
komplikovanější a standard uvádí několik indikátorů přechodu<br />
kontroly na zákazníka:<br />
• Zákazník má bezpodmínečný závazek zaplatit zboží či<br />
služby;<br />
• Zákazník získal vlastnictví daného zboží či služeb (právní<br />
titul);<br />
• Zákazník fyzicky obdržel dané zboží či služby;<br />
• Design a funkce daného zboží či služeb je specifická pro<br />
daného zákazníka, takže jejich hodnota pro společnost<br />
(prodejce) je nepatrná, protože neexistuje jejich alternativní<br />
využití jinými zákazníky.<br />
Návrh standardu uvádí tyto indikátory jako příklady s tím,<br />
že žádný z nich samostatně není plně určující pro stanovení<br />
získání kontroly nad zbožím či službami zákazníkem.<br />
Hlavní dopad ustanovení o vykazování výnosů v okamžiku<br />
přechodu kontroly lze čekat u některých dlouhodobých<br />
(stavebních) smluv. Dle současného standardu IAS 11 jsou<br />
v případě dlouhodobých smluv se zákazníky vykazovány<br />
výnosy v návaznosti na procento dokončenosti projektu<br />
přičemž přechod kontroly na zákazníka nehraje roli. Dle<br />
nového návrhu standardu je princip vykazování výnosů<br />
u dlouhodobých smluv stejný, jako pro všechny smlouvy se<br />
zákazníky, tj. výnosy jsou vykázány v okamžiku přechodu<br />
kontroly nad zbožím či službami na zákazníka. U některých<br />
kontraktů je možné prokázat, že tato kontrola přechází<br />
na zákazníka kontinuálně se stupněm dokončenosti projektu<br />
a v praxi potom pokračovat v obdobném způsobu<br />
vykazování výnosů jako dle IAS 11. V jiných případech<br />
dlouhodobých smluv však může kontrola přecházet na zákazníka<br />
až při dokončení projektu – v takovém případě by<br />
dle návrhu standardu byly veškeré výnosy a s nimi související<br />
marže účtovány až v tento okamžik.<br />
Ostatní oblasti<br />
Ztrátové povinnosti plnit<br />
Návrh standardu obsahuje i část zabývající se ztrátovými<br />
smlouvami, resp. ztrátovými povinnostmi plnit. Dle návrhu<br />
standardu je ztrátovost (tj. částka, o kterou náklady převyšují<br />
alokovanou transakční cenu – výnosy) sledována<br />
na úrovni povinností plnit. V okamžiku, kdy společnost<br />
identifikuje ztrátovou povinnost plnit, musí zaúčtovat<br />
částku ztráty a vykázat ji v závazcích oproti nákladům.<br />
Ve srovnání se současnou praxí danou standardem<br />
IAS 37 požaduje návrh standardu detailnější vyhodnocování,<br />
protože standard požaduje sledování ztrátovosti<br />
na nižší úrovni povinnosti plnit, kdežto standard IAS 37<br />
vyžaduje vyhodnocování ztrátovosti za jednotlivé smlouvy.<br />
Proto dle návrhu standardu budou častěji vykazovány ztrátové<br />
povinnosti plnit (resp. rezervy na „ztrátové smlouvy“),<br />
než je současný stav.<br />
Náklady smluv/projektu<br />
Navrhovaný model obsahuje i ustanovení, podle kterého je<br />
možné kapitalizovat náklady související s kontraktem, které<br />
není možné kapitalizovat podle jiných standardů (např.<br />
IAS 2, IAS 16 nebo IAS 38) v případě, kdy náklady:<br />
• se přímo vztahují k existujícímu kontraktu nebo<br />
k dosud neuzavřeným smlouvám v jednání;<br />
• generují nebo zvyšují zdroje společnosti, které budou<br />
využity ke splnění povinnosti plnit v budoucnosti;<br />
• budou v budoucnu uhrazeny.<br />
Tato ustanovení v podstatě nahrazují současnou úpravu<br />
v IAS 11, která bude přijetím nového standardu zrušena.<br />
Datum účinnosti standardu<br />
a přechodná ustanovení<br />
Návrh standardu v současnosti neobsahuje očekávané<br />
datum účinnosti, které bude diskutováno na následujících<br />
jednáních IASB. Obecně se dá očekávat, že aplikace standardu<br />
nebude povinná před rokem 2013.<br />
Navrhovaná přechodná ustanovení požadují retrospektivní<br />
aplikaci standardu v souladu s IAS 8. Toto bude<br />
vyžadovat zpětnou analýzu smluv se zákazníky, které<br />
v obdobích prezentovaných při první aplikaci standardu<br />
ještě nebyly zcela splněny, včetně např. běžících záručních<br />
dob.<br />
Závěr<br />
Výše popisovaný návrh standardu pro účtování výnosů<br />
přinese změny související především s požadavkem<br />
na detailnější účtování výnosů dle jednotlivých povinností<br />
plnit. S aplikací nového standardu proto bude většina<br />
společností pravděpodobně nucena přistoupit k úpravě<br />
stávajících účetních postupů, resp. související úpravě<br />
účetních systémů tak, aby bylo možné sledovat a vyhodnocovat<br />
jednotlivá samostatná plnění ze smluv (povinnosti<br />
plnit), alokovat jim smluvní odměnu a účtovat výnosy<br />
v souladu s návrhem standardu v okamžiku přechodu<br />
kontroly nad dodaným zbožím či službami. Vzhledem<br />
k požadované retrospektivní aplikaci standardu na údaje<br />
srovnávacích období bude pravděpodobně nutné provést<br />
analýzu i dřívějších smluv se zákazníky a zachytit<br />
zbývající nesplněné povinnosti plnit (např. dosud platné<br />
garance atd.).<br />
Martin Skácelík<br />
Mgr. Martin Skácelík je výkonný ředitel firmy Ernst &<br />
Young v České republice. Pracuje v auditovém a poradenském<br />
oddělení společnosti a je zaměřen především<br />
na energetický sektor. V těchto oborech pracoval v minulosti<br />
v různých pozicích po dobu více než 12 let. Nastoupil<br />
do firmy Ernst & Young v roce 2002 a působí v pražské<br />
kanceláři společnosti. Před příchodem do E&Y pracoval<br />
ve společnosti Arthur Andersen. Vystudoval obor jaderná<br />
fyzika na Univerzitě Karlově v Praze. Je též držitelem certifikátu<br />
Asociace certifikovaných účetních znalců (FCCA). Je<br />
statutární auditor a člen podvýboru pro IFRS Komory auditorů<br />
ČR. Mluví plynně anglicky a hovoří německy a rusky.
Change language