AUDITOR 9/2010 - Komora auditorů Äeské republiky
AUDITOR 9/2010 - Komora auditorů Äeské republiky
AUDITOR 9/2010 - Komora auditorů Äeské republiky
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
strana 30 • <strong>AUDITOR</strong> 9/<strong>2010</strong><br />
téma čísla – Mezinárodní standardy účetního výkaznictví<br />
MODEL B3<br />
Základní charakteristika modelu<br />
Tento model se aplikuje v případě, že se IFRS používají<br />
pro sestavení konsolidované účetní závěrky a současně se<br />
v souladu s IFRS sestavují individuální závěrky (povinně<br />
či dobrovolně) pro statutární účely. Nicméně podkladem<br />
pro zdanění jsou hospodářský výsledek zjištěný v souladu<br />
s lokální účetní legislativou.<br />
Specifické výhody a nevýhody modelu<br />
Podniková sféra<br />
(–) Vysoké náklady na vedení účetnictví a doplňkové<br />
evidence pro zdanění (nemusí se nutně jednat<br />
o vedení dvojího účetnictví).<br />
.<br />
Správce daně<br />
(–) Nepřehledné podklady pro daňovou kontrolu,<br />
neboť podniky vedou účetnictví dle IFRS a pro daňové<br />
účely mohou vést evidenci mimo účetnictví<br />
(např. v excelu či jiných pomocných tabulkách).<br />
(–) Vyšší kvalifikační požadavky na pracovníky, neboť<br />
existují dva typy podniků – ty, které používají<br />
lokální účetní předpisy, a ty, které vykazují dle<br />
IFRS. U druhé skupiny podniků musejí být úředníci<br />
schopní prověřit správnost a úplnost konverze<br />
údajů dle IFRS na daňový základ, který pracuje<br />
s údaji dle národní legislativy.<br />
.<br />
Národohospodářské hledisko<br />
(+) Pro všechny subjekty platí stejná pravidla a je<br />
tedy zajištěna daňová rovnost.<br />
(+) Není možné ovlivňovat výši odváděných daní změnou<br />
účetního systému.<br />
(–) Vznikají problémy se správnosti konverze z IFRS<br />
závěrek na daňový základ; bez povinnosti vést dvojí<br />
účetnictví není možné ověřit správnost a úplnost<br />
konverze, čímž vzniká prostor pro daňové úniky.<br />
(–) Vedení dodatečné evidence pro daňové potřeby<br />
si vyžaduje dodatečné vzácné ekonomické zdroje,<br />
které nemohou být využity v produktivní činnosti.<br />
Je-li stanovena povinnost vést dvojí účetnictví kvůli<br />
zjištění základu daně, jsou dodatečné náklady<br />
a ekonomická neefektivnost mnohem vyšší.<br />
Užití:<br />
Uvedený přístup je používán např. v České republice<br />
či Maďarsku.<br />
Závěr<br />
Článek analyzuje pozitiva a negativa různých teoretických<br />
modelů uspořádání účetnictví a daňového systému, přičemž<br />
je brán zřetel na potřeby a dopady všech zúčastněných<br />
subjektů. Je-li na území určitého státu povoleno či<br />
nařízeno používání více účetních systémů a je-li daňový<br />
základ navázán na účetní výsledek hospodaření, musejí<br />
všichni zúčastnění (účetní jednotky, finanční úřady, auditoři)<br />
znát základní principy a odlišnosti všech účetních systémů.<br />
Detailní znalost rozdílů je nutná pro správné zjištění<br />
daňové povinnosti bez ohledu na to, jaký účetní systém<br />
je východiskem pro výpočet daňového základu (tj. i když<br />
IFRS jsou z hlediska daňového ignorovány), což klade zvýšené<br />
nároky na ověření účetní závěrky ze strany auditorů.<br />
Z hlediska účetního má aplikace IFRS dopad i na odloženou<br />
daň. Povědomí o různých systémech používaných<br />
v ostatních zemích může být užitečné jednak při ověřování<br />
konsolidovaných závěrek konsolidačních celků s mezinárodní<br />
působností a též při případných změnách lokální<br />
účetní a daňové legislativy, které jsou inspirovány postupy<br />
používanými jinými státy.<br />
David Procházka<br />
Tento příspěvek byl zpracován jako jeden z výstupů projektu<br />
Grantové agentury ČR „Analýza nákladů a přínosů přechodu<br />
na IFRS v českých veřejně obchodovaných společnostech“<br />
(registrační číslo GA402/08/748).