Neohebné slovnà druhy
Neohebné slovnà druhy
Neohebné slovnà druhy
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
Neohebné slovní <strong>druhy</strong><br />
“Tento výukový materiál vznikl za<br />
přispění Evropské unie, státního<br />
rozpočtu ČR a Středočeského kraje“<br />
14. 2. 2010 Mgr. Jitka Riedlová
Neohebné slovní <strong>druhy</strong><br />
1) Příslovce – adverbia<br />
2) Předložky – prepozice<br />
3) Spojky – konjunkce<br />
4) Částice – partikule<br />
5) Citoslovce - interjekce
Příslovce<br />
‣ vyjadřují bližší okolnosti dějů<br />
‣ stupeň vlastnosti<br />
‣ míru předmětu<br />
• Neohebný plnovýznamový slovní druh<br />
• Ve větě nejčastěji příslovečné určení
Druhy :<br />
• Místa – kde?, kudy?, kam? dole,shora, lesem<br />
• Času – kdy?, odkdy?, jak dlouho?, jak často ?<br />
Včera, dlouho, tehdy<br />
• Způsobu – jak?, jakým způsobem? Zřetelně, takto,<br />
pěšky<br />
míry - do jaké míry? Velmi, příliš, docela, úplně<br />
• Příčiny – proč?, z jaké příčiny? Právem, náhodou, proto
Doplňte správné stupňované tvary<br />
Dobře<br />
Špatně<br />
Málo<br />
Mnoho<br />
Dlouze<br />
Brzy<br />
Stupňování příslovcí<br />
‣2. stupeň - -eji/-ěji nebo –e<br />
‣3. stupeň pomocí předpony nej- + 2. stupeň
Stupňování příslovcí<br />
Doplňte správné stupňované tvary<br />
Dobře lépe nejlépe<br />
Špatně hůře nejhůře<br />
Málo méně nejméně<br />
Mnoho více nejvíce<br />
Dlouze déle nejdéle<br />
Brzy dříve nejdříve
Příslovečné spřežky<br />
= ustálená příslovečná spojení<br />
píší se zpravidla dohromady<br />
Např. zleva, vtom, sbohem, pokaždé, dokonce…<br />
Pravidla českého pravopisu umožňují u<br />
některých spřežek i psaní zvlášť :např. po<br />
každé
Předložky<br />
‣ vyjadřují ve větě vztah jmen k jiným větným<br />
členům<br />
‣ neohebný a významově nesamostatný slovní<br />
druh<br />
‣Nejčastěji součást příslovečného určení, méně<br />
často přívlastku, předmětu nebo doplňku<br />
‣Dělení : VLASTNÍ : neodvozené = s, z, v, do, od,<br />
nad, pod, při, u, k<br />
NEVLASTNÍ : z jiných slovních druhů =<br />
místo, kolem, uprostřed, vlivem…
• Předložky se pojí s různým počtem pádů.<br />
• S 1 pádem – bez, od, do, u / se 2. p./<br />
- k, kvůli, proti / se 3.p./<br />
- mimo, pro, přes / se 4. p./<br />
• Se 2 pády – např. se 4. a 6. p. na, v, po, o<br />
- se 4. a 7. p. nad, pod, před, mezi<br />
• Se 3 pády – např. se 2., 4., a 7. p. za noci,za<br />
otce, za lesem
Spojky<br />
‣Spojují věty nebo větné členy<br />
‣Neohebný a významově nesamostatný slovní<br />
druh<br />
‣Ve větě nejsou žádným větným členem<br />
‣Dělení : SOUŘADICÍ = PARATAKTICKÉ<br />
PODŘADICÍ = HYPOTAKTICKÉ
Souřadicí spojky<br />
Vyjádření vztahu koordinace mezi členy<br />
několikanásobného větného členu či mezi<br />
souřadnými větami, a to v poměru :<br />
1) Slučovacím – a, i, ani, nebo => nepíše se<br />
čárka<br />
2) Stupňovacím – ba, ba i, dokonce i, nejen-ale i<br />
3) Odporovacím- ale, avšak, však, nýbrž, jenže<br />
4) Vylučovacím – nebo, anebo, buď – anebo, či<br />
5) Příčinném – neboť, vždyť, totiž, však<br />
6) Důsledkovém – a proto, a tedy, tudíž, a tak
Podřadicí spojky<br />
Vyjádření významové závislosti, podřadnosti mezi<br />
větami či větnými členy, představují vztah<br />
1) Příčinný – protože, poněvadž, jelikož<br />
2) Účelový – aby<br />
3) Podmínkový – jestliže, -li, kdyby<br />
4) Přípustkový – ačkoliv, přestože, i když, třebaže<br />
5) Způsobový – jako by, tím – že<br />
6) Časový – když, jakmile zatímco<br />
7) Obsahový – že, aby, zda, když
Částice<br />
‣ Uvozují samostatné věty a dodávají jim různé<br />
významové a citové odstíny<br />
‣ Neohebný a významově nesamostatný slovní druh<br />
‣ Není žádným větným členem<br />
‣ Dělení -<br />
VÝZVOVÉ : ať, kéž, nechť, zdalipak<br />
HODNOTÍCÍ : ano, ne, zajisté, bůhsuď<br />
EMOCIONÁLNÍ : bohužel, konečně,<br />
‣Úlohu částic mohou mít i jiné slov. <strong>druhy</strong> např.<br />
spojky ( Ale to jsou k nám hosti. Že mu to dovolíš!<br />
Tak takový jsi ! )
Citoslovce<br />
‣Napodobují různé zvuky<br />
‣Vyjadřují nálady, city nebo vůli mluvčího<br />
‣Neohebný, významově nesamostatný slovní druh<br />
‣Nejsou větným členem ( až na výjimky )<br />
ZVUKOMALEBNÁ – haha, haf, bum, prásk, buch<br />
POCITOVÁ – brr, hurá, krucinálfagot, tralala<br />
KONTAKTOVÁ – ahoj, hej, ustrnulá oslovení (vole,<br />
lidičky,panečku)
• Citoslovce mohou zastupovat i jiné větné členy<br />
• Např. Hlasité haló se neslo údolím. ( podmět)<br />
Vrabec frnk na nejbližší strom.<br />
Kapky deště plesk na střechu. ( přísudek)
• Použitá literatura :<br />
• Mužáková O. a kol. : Odmaturuj z českého<br />
jazyka, Didaktis 2002, Brno<br />
Použitá literatura a zdroje : Sochrová, M. :<br />
Český jazyk a literatura, Fragment 2007