29.03.2014 Views

Neohebné slovní druhy

Neohebné slovní druhy

Neohebné slovní druhy

SHOW MORE
SHOW LESS

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

Neohebné slovní <strong>druhy</strong><br />

“Tento výukový materiál vznikl za<br />

přispění Evropské unie, státního<br />

rozpočtu ČR a Středočeského kraje“<br />

14. 2. 2010 Mgr. Jitka Riedlová


Neohebné slovní <strong>druhy</strong><br />

1) Příslovce – adverbia<br />

2) Předložky – prepozice<br />

3) Spojky – konjunkce<br />

4) Částice – partikule<br />

5) Citoslovce - interjekce


Příslovce<br />

‣ vyjadřují bližší okolnosti dějů<br />

‣ stupeň vlastnosti<br />

‣ míru předmětu<br />

• Neohebný plnovýznamový slovní druh<br />

• Ve větě nejčastěji příslovečné určení


Druhy :<br />

• Místa – kde?, kudy?, kam? dole,shora, lesem<br />

• Času – kdy?, odkdy?, jak dlouho?, jak často ?<br />

Včera, dlouho, tehdy<br />

• Způsobu – jak?, jakým způsobem? Zřetelně, takto,<br />

pěšky<br />

míry - do jaké míry? Velmi, příliš, docela, úplně<br />

• Příčiny – proč?, z jaké příčiny? Právem, náhodou, proto


Doplňte správné stupňované tvary<br />

Dobře<br />

Špatně<br />

Málo<br />

Mnoho<br />

Dlouze<br />

Brzy<br />

Stupňování příslovcí<br />

‣2. stupeň - -eji/-ěji nebo –e<br />

‣3. stupeň pomocí předpony nej- + 2. stupeň


Stupňování příslovcí<br />

Doplňte správné stupňované tvary<br />

Dobře lépe nejlépe<br />

Špatně hůře nejhůře<br />

Málo méně nejméně<br />

Mnoho více nejvíce<br />

Dlouze déle nejdéle<br />

Brzy dříve nejdříve


Příslovečné spřežky<br />

= ustálená příslovečná spojení<br />

píší se zpravidla dohromady<br />

Např. zleva, vtom, sbohem, pokaždé, dokonce…<br />

Pravidla českého pravopisu umožňují u<br />

některých spřežek i psaní zvlášť :např. po<br />

každé


Předložky<br />

‣ vyjadřují ve větě vztah jmen k jiným větným<br />

členům<br />

‣ neohebný a významově nesamostatný slovní<br />

druh<br />

‣Nejčastěji součást příslovečného určení, méně<br />

často přívlastku, předmětu nebo doplňku<br />

‣Dělení : VLASTNÍ : neodvozené = s, z, v, do, od,<br />

nad, pod, při, u, k<br />

NEVLASTNÍ : z jiných slovních druhů =<br />

místo, kolem, uprostřed, vlivem…


• Předložky se pojí s různým počtem pádů.<br />

• S 1 pádem – bez, od, do, u / se 2. p./<br />

- k, kvůli, proti / se 3.p./<br />

- mimo, pro, přes / se 4. p./<br />

• Se 2 pády – např. se 4. a 6. p. na, v, po, o<br />

- se 4. a 7. p. nad, pod, před, mezi<br />

• Se 3 pády – např. se 2., 4., a 7. p. za noci,za<br />

otce, za lesem


Spojky<br />

‣Spojují věty nebo větné členy<br />

‣Neohebný a významově nesamostatný slovní<br />

druh<br />

‣Ve větě nejsou žádným větným členem<br />

‣Dělení : SOUŘADICÍ = PARATAKTICKÉ<br />

PODŘADICÍ = HYPOTAKTICKÉ


Souřadicí spojky<br />

Vyjádření vztahu koordinace mezi členy<br />

několikanásobného větného členu či mezi<br />

souřadnými větami, a to v poměru :<br />

1) Slučovacím – a, i, ani, nebo => nepíše se<br />

čárka<br />

2) Stupňovacím – ba, ba i, dokonce i, nejen-ale i<br />

3) Odporovacím- ale, avšak, však, nýbrž, jenže<br />

4) Vylučovacím – nebo, anebo, buď – anebo, či<br />

5) Příčinném – neboť, vždyť, totiž, však<br />

6) Důsledkovém – a proto, a tedy, tudíž, a tak


Podřadicí spojky<br />

Vyjádření významové závislosti, podřadnosti mezi<br />

větami či větnými členy, představují vztah<br />

1) Příčinný – protože, poněvadž, jelikož<br />

2) Účelový – aby<br />

3) Podmínkový – jestliže, -li, kdyby<br />

4) Přípustkový – ačkoliv, přestože, i když, třebaže<br />

5) Způsobový – jako by, tím – že<br />

6) Časový – když, jakmile zatímco<br />

7) Obsahový – že, aby, zda, když


Částice<br />

‣ Uvozují samostatné věty a dodávají jim různé<br />

významové a citové odstíny<br />

‣ Neohebný a významově nesamostatný slovní druh<br />

‣ Není žádným větným členem<br />

‣ Dělení -<br />

VÝZVOVÉ : ať, kéž, nechť, zdalipak<br />

HODNOTÍCÍ : ano, ne, zajisté, bůhsuď<br />

EMOCIONÁLNÍ : bohužel, konečně,<br />

‣Úlohu částic mohou mít i jiné slov. <strong>druhy</strong> např.<br />

spojky ( Ale to jsou k nám hosti. Že mu to dovolíš!<br />

Tak takový jsi ! )


Citoslovce<br />

‣Napodobují různé zvuky<br />

‣Vyjadřují nálady, city nebo vůli mluvčího<br />

‣Neohebný, významově nesamostatný slovní druh<br />

‣Nejsou větným členem ( až na výjimky )<br />

ZVUKOMALEBNÁ – haha, haf, bum, prásk, buch<br />

POCITOVÁ – brr, hurá, krucinálfagot, tralala<br />

KONTAKTOVÁ – ahoj, hej, ustrnulá oslovení (vole,<br />

lidičky,panečku)


• Citoslovce mohou zastupovat i jiné větné členy<br />

• Např. Hlasité haló se neslo údolím. ( podmět)<br />

Vrabec frnk na nejbližší strom.<br />

Kapky deště plesk na střechu. ( přísudek)


• Použitá literatura :<br />

• Mužáková O. a kol. : Odmaturuj z českého<br />

jazyka, Didaktis 2002, Brno<br />

Použitá literatura a zdroje : Sochrová, M. :<br />

Český jazyk a literatura, Fragment 2007

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!