Stáhnout - ČVUT v Praze, Fakulta architektury

vít řezáč
Inventura urbanismu 2012 ( II )
Alfa se ptá
Fakultní zpravodaj přináší každoročně reflexi Inventury. I letos jsme se v dohodě
s vedením konference rozhodli oslovit některé z účastníků – posluchačů
i aktérů.
1/ Která myšlenka vás na letošní konferenci nejvíce zaujala?
2/ Jak jste spokojeni s vývojem formátu?
3/ Jak by se měl změnit obsah či forma, aby se Inventura mohla důkladněji propojit
s veřejnou správou?
4/ Které téma by se mělo stát předmětem diskuse příští Inventury?
Vít Řezáč, Ústav prostorového plánování FA ČVUT
1/ Vrátil bych se v této souvislosti hned k úvodu konference, tedy ještě před první příspěvky.
Bylo dobře, že se zopakovalo – není to totiž žádná novinka, že rozhodování o
území a jeho využívání je dohoda. Tento pojem má v sobě zakódováno jednání, vyjednávání,
názory stran. Každopádně nestačí názor jedné strany, na dohodu jsou potřeba
minimálně dva, v případě města je jich samozřejmě nesčíslněkrát více. Navíc dohoda
o využívání území nemůže být strnulá, musí umožňovat flexibilitu během její platnosti
i dostatek prostoru pro uzavírání dohody nové, zřejmě jiné, v budoucnu. Za vším tedy
více než cokoli jiného stojí lidé a jejich schopnost se dohodnout.
2/ Inventura má již své pevné místo v kalendáři, koncentrovanější časový formát ji,
podle mého názoru, svědčí. Každé odborné setkání, které je mířeno k posluchačům
mimo okruh těch, co se stavbou měst dnes a denně zabývají, je důležité. Ať jsou to
studenti, politici nebo architekti, kteří projektují domy a s plány se setkávají jako
uživatelé.
3/ Zastavil bych se u samosprávy. Ta má totiž pravomoc rozhodovat o území. Samospráva
taktéž formuje „filozofii“ , jakou se bude toto rozhodování ubírat. Samosprávu,
která je navíc omezena svým čtyřletým mandátem, zajímá kromě fyzické podoby
města především jeho prosperita, kvalita života jeho obyvatel, bezpečnost lidí a jejich
majetku apod. Urbanisti by tedy měli být schopni říci mnohem konkrétněji, a pak i doložit,
čím je jejich práce v tomto ohledu přínosná, jak mohou politikům pomoci. To samozřejmě
zahrnuje nejen fyzickou stránku města (hmoty), ale současně její sociální,
kulturní a ekonomickou podstatu. Na to by se tedy při rozvaze o obsahu konference
mělo vždy pamatovat.
4/ Spíš, které by mohlo. Na Inventuře několikrát jasně zaznělo, že jsme prožili z hlediska
ekonomické prosperity a s ní spojené stavební aktivity zřejmě unikátní téměř
dvacetileté období, kdy jsme smazávali dluh, který se naakumuloval v období našeho
odstřižení od zbytku Evropy a světa železnou oponou. Podíváme-li se na všechny
sektory stavebnictví (infrastruktura, bydlení, komerční stavby aj.), dostaly se dříve
nebo později v tomto období do slušné kondice. V této podobě se opakování boomu
nedočkáme. Mohli bychom se tedy někdy příště zabývat tím, jaké ponaučení by si
měla umět města odnést, aby dokázala v budoucnu lépe reagovat na cyklické chování
trhu, o kterém jsme sice všichni hodně teoreticky slyšeli, ale teprve teď poznáváme,
co skutečně znamená. Neměli bychom teoretizovat, ale umět městům poradit, jak
účelně rozhodovat o svém území a o veřejných investicích. Vždyť dnes máme tisíce
připravených nebo přerušených projektů, které jsou ovšem již navázány na veřejné
komunikace, sítě, veřejnou dopravu, které platíme všichni ze svých daní. To by snad
mohlo někoho zajímat.
3