Stáhnout - ÄVUT v Praze, Fakulta architektury
Stáhnout - ÄVUT v Praze, Fakulta architektury
Stáhnout - ÄVUT v Praze, Fakulta architektury
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
dokončení ze s. 5<br />
8<br />
a z toho vyplývajícího odlišného charakteru okolní zástavby apod. Jinými slovy už<br />
tehdy citlivě reagovali na ztrátu lidského rozměru a měřítka při formování moderního<br />
města. Ve vztahu k městu a kvalitě života je mimořádně důležité řešit dopravu<br />
v klidu, tj. parkování. Srovnáme-li současnou ulici s historickými fotografiemi bez<br />
zaparkovaných automobilů, vidíme dva zcela odlišné prostory. Pokud by město dovedlo<br />
regulovat parkování, tak by se zvýšila nejenom obytnost a prostorové kvality<br />
ulic, ale i možnosti oživení městského mobiliáře a parteru domů, a v důsledku by<br />
vzrostla i hodnota přilehlých nemovitostí. K tomu však nestačí rozhodnost zastupitelů;<br />
důležitá je spíše jasná a dlouhodobá strategie propojující několik různých opatření<br />
– výraznou podporu hromadné dopravy, cyklotrasy, systém kvalitních autopůjčoven<br />
i doplňkových služeb atd. Celkově tedy snížit potřebu vlastnictví automobilu. V mnoha<br />
ohledech mohou pomoci i nájemné hromadné garáže. S vyšší fyzickou odolností<br />
a ekonomickou dostupností automobilu samozřejmě klesla potřeba parkování v garáži.<br />
Automobil může klidně stát na ulici. Ale sníží se tím obytná kvalita veřejného<br />
prostoru. Jednou z cest, jak nalákat zákazníky zpět do nájemných garáží, je právě<br />
inspirace meziválečnou érou – snaha nabídnout něco víc než jen uskladnění automobilu,<br />
poskytnout celé spektrum služeb, rehabilitovat garáž jako plnohodnotnou<br />
funkci v organismu města.<br />
Opusťme závěrem váš habilitační spis, respektive knihu. Působíte ve funkci zástupce<br />
vedoucího Ústavu teorie a dějin <strong>architektury</strong>. Kterými novými tématy<br />
se budete v tomto akademickém roce zabývat?<br />
Snažíme se neustrnout, kromě výzkumu a řady grantů tak máme mnoho novinek<br />
i ve výuce. Studenty bude především zajímat, že v závěru cyklu „dějin <strong>architektury</strong>“<br />
došlo k zásadní změně: díky mírné redukci 19. století jsme rozšířili výuku 20. a 21.<br />
století z jednoho téměř na dva semestry. Také volitelný předmět Současná architektonická<br />
tvorba je nyní nově přístupný i pro bakalářské studenty. Změny doznalo<br />
i zkoušení. Ústně prověřit tři stovky studentů se ukázalo přece jen nad lidské síly.<br />
Přecházíme proto na elektronické testy v moodlu, které umožňují zkombinovat otázky<br />
faktografické s volnější písemnou formou. Na adrese http://dejiny.fa.cvut.cz také zpřístupňujeme<br />
elektronické studijní materiály...<br />
Zdá se, že díky finanční podpoře informační základna na fakultě v poslední době<br />
velice posílila.<br />
Student naší fakulty si podle mého názoru na nedostatek pramenů a informací nemůže<br />
stěžovat. Zúčastní se diskuse o typologii, o funkcích, matematice, materiálech, ale – občas<br />
mě napadne, jako by tu v záplavě techniky a řemesla trochu chyběl etický a sociální<br />
rozměr. Vědomí o celospolečenském a environmentálním dopadu práce architekta. Na<br />
podzim jsem v semináři současné architektonické tvorby usiloval o to, aby si studenti<br />
vybrali žijícího architekta a z jeho díla představili něco, co představuje právě přesah nad<br />
věcně splněnou objednávku, předpisy a technické požadavky nebo pouze formální hravost.<br />
Snaha bohužel vyšla naprázdno, jako bychom se se studenty zcela míjeli. Jen několik<br />
z nich dovedlo překročit rámec pouhého mechanického sběru informací a uchopit<br />
vybraného tvůrce jako osobnost s dlouhodobějším a konzistentním morálním kodexem,<br />
který je zpravidla u jeho realizací nutno číst i „mezi řádky“.<br />
To bylo pro mne dosti nepříjemné zjištění, protože si myslím, že jde o to nejdůležitější<br />
na práci architekta. Tím spíš, že v dějinách <strong>architektury</strong> 20. století na tuto zásadní<br />
rovinu klademe velký důraz. Pro naše studenty sociální rozměr v architektuře začíná<br />
a končí realizací veřejné budovy nebo veřejného prostoru. Ale podle mého názoru jde<br />
především o obecnou kvalitu života, která se skládá spíše z každodenních jednotlivostí,<br />
drobností a vzájemného respektu, schopnosti přijmout nedostatky minulosti<br />
i přítomnosti než z několika exkluzivních veřejných budov. Čím déle a hlouběji se zabývám<br />
architekturou, tím více si uvědomuji, že architekt se stává skutečně výjimečným<br />
tvůrcem jen tehdy, když dovede do svého projektu nad rámec pouhé komerční zakázky<br />
vtělit něco ze svých osobních postojů, ale i z aktuálního společenského étosu...<br />
Děkuji za rozhovor. JH