Ornamenty

Písmenový typografický styl odolává asu. Jinak je tomu však u nepísmenového typografického
materiálu - linky a ornamenty, jimiž dotváeli výraz svých tisk naši pedkové. Je škoda, že „staré vzorníky
jsou dnes vzácným a peliv steženým pokladem nkolika šastlivc a nové tiskárenské vzorníky vtšinou
neexistují, nebo jsou omezeny jen na písmo“. Mapy znak, jež máme k dispozici v našich poítaových
textových editorech, jsou slabou náhradou za množství linek, ozdobných roh, rámek, samostatných
ornament, dekorativních grafických znak a symbol z pelomu 19. a 20. století.
Na poátku 20. století je možno pozorovat zdánlivý úbytek i zánik ornamentu. Novou vlnu
egyptských vzor v dekorativním umní zvedl až objev Tutanchamonovy hrobky v roce 1922.
Jedním z umlc, kteí propadli kráse ornament -
konkrétn ornament maurských mozaik, byl Maurits Cornelis
Escher (1898 – 1972). Když mladý Escher zvládl rzné grafické
techniky (devoez, devoryt, litografie a mezzontino), zamil se
na obsah svých dl. Chtl v každé své grafice zachytit njakou
myšlenku, nápad i objev. S pomocí pítele matematika B. Ernsta
rozšíil maurské ornamenty o rostliny, živoichy i lidi
a pravidelným vyplnním roviny dokázal ilustrovat patnáct
ze sedmnácti Fjodorovových rovinných grup symetrií – chybí
grupy p4m a p6m. Escherovy grafiky (obr.) jsou velmi populární
nejen mezi laickou veejností, ale i mezi matematiky
a krystalografy.
Giloši (obr.) – tento zajímavý pojem patí do hantýrky tiska, „guillochis“ znamená ornament složený
z ar, které se symetricky protínají. Jsou používány jako
obrazce tvoící podkladový tisk na bankovkách, cenných
papírech a jiných úedních dokumentech. Dnes díky
rozvoji poíta a za použití poítaové grafiky není
píprava takových ornament obtížná. Konstrukce
se obvykle volí pomocí Hermitových, Bézierových
i B-spline kivek. Jejich tvary se mohou mnit volbou
vstupních parametr. Obrazce jsou sice reprodukovatelné, ale poet kombinací jednotlivých parametr je
velký, a proto je napodobení ornamentu velmi obtížné.
Matematická teorie ornament (grup symetrií) zaala být významnji rozvíjena koncem 19. století
spolen s enumeraními teoriemi krystalografických grup. Proto autory základních poznatk byli práv
krystalografové (A. Bravais, E.S. Fjodorov, A. Schoenflies, W. Barlow, H. Hilton), kteí se zabývali vedle
symetrických grup v rovin také grupami ve trojdimenzionálním prostoru.
Je jist zajímavé, že na úpln první urení 17 tíd tapetových ornament ruským krystalografem
E.S. Fedorovem z roku 1891 se pozapomnlo. Bylo totiž publikováno pouze v ruštin. Na znovuobjevení
se pak podílel pedevším americký matematik ma arského pvodu G. Pólya (1924), dále pak P. Niggli
(1924), A. Speiser (1927) a další. Od té doby se zaínají objevovat práce designer a historik studující vývoj
ornamentu v rzných lidských kulturách nejen z hlediska umní, ale také z hlediska znázornní jednotlivých
tíd grup symetrií.