díl 1. - Hurontaria

S Věrou Macků a Jiřím Koutným ve Veselé vdově
La Manchu jsme hráli při plném baráku dále. Nevím už přesně, kolik bylo repriz. V divadle se pak
střídaly muzikály s klasickými operetami. Nemohu zapomenout na další osobnost, kterou mi osud
přihrál.Byl to božský tenor - Jára Pospíšil.Ten byl v karlínském angažmá již při mém příchodu a snad
tam byl odjakživa. Idol paní a dívek první republiky! Moje maminka mi říkávala, že jeho podobenka
byla i na krabičkách od krémů na boty. V té době mu bylo šedesát. Vzpomínám, jak přišel do naší
sborové zkušebny, brnkl na klavír vysoké "C", které sám pak svým hlasem vyloudil. Ptal jsem se ho
jednou, jak je to možné, že mu to pořád tak nádherně zpívá a on odvětil:"Kolegáčku, odzpíval jsem na
divadle také padesátkrát Jima v Rose Marii za měsíc a nikdy jsem nebyl indisponován. Když jsem
náhodou něco podobného pocítil, dal jsem si studenou Plzeň. Takový byl Jára Pospíšil. Nezachovali se k
němu tenkrát vládnoucí mocipáni zrovna nejlépe.
Vrátím se ještě ke klasickým operetám. Jednou z nich byla Offenbachova "Krásná Helena". Hráli jsme
toto dílko také přes léto ve Valdštejnské zahradě. Parise výtečně zpíval a hrál Míla Zavřel, Helenu pak
Jarka Koníčková. Achilla měl nastudovaného zmíněný Jára pospíšil. Pěvecký sbor měl V "Heleně",