díl 1. - Hurontaria

Starý Roškot z Měsíce nad řekou
Do divadla přišli dva noví režiséři: Jiří Svoboda a hlavně Emil Kadeřávek, bývalý člen Realistického
divadla v Praze. Při mé příslovečné šťastné toulavé hvězdě, jsem si s oběma padl do not. Hlavně pak s
Emilem Kadeřávke. Nebyla jedna jeho inscenace, abych se v ní neobjevil, většinou ve velkých rolích.
Měl jsem i pěkné příležitosti u hostujících režisérů. Ať už to byl televizní režisér Antonín Novotný, Jiří
Nesvadba, nebo Petr Novotný junior. Prostě jsem se s úspěchem „vyhrával“. Pravda:v době, kterou jsme
prožívali, přišlo i na repertoárové škváry, poplatné režimu. Nebylo jich na štěstí mnoho. Herec musí
zahrát všechno, je to jeho povolání. Stal jsem se také členem Herecké asociace,kterým jsem doposud. V
oněch sedmdesátých letech jsme měli také i čtyři premiéry za sezónu. Hrál jsem například v Schillerově
„ Donu Carlosovi“ vévodu z Alby, ve Včeličkově „Kavárně na hlavní třídě“ vrchního Soukupa a byl
jsem obsazen do hlavní role Klicperova „Lháře a jeho rod“. Prostě jak jsem již napsal- jedna pěknější
role za druhou.
Divadlo vyjíždělo také na zájezdová představení. Jednou z prominentních štací bylo město Tábor. O
dalších budu ještě psát. Musím se ještě zmínit o složení souboru. Pánská čás byla složena , kro již
zmiňovaných Mirka Samka a Emila Kavana, z opravdových hereckých špiček. Za jakéhosi Plejboje se
počítal Jirka Žák, který hrál naapříklad hlavní roli v Schawově „Pekelníku“. Následoval Ruda Leitner,
herec intelektuál, Jirka Hasil, výborný charakterní herec, Jarda Pešice, jak by se řeklo v operetěmladokomik.
Do divadla postupem let přišel absolvent DAMU Petr Patera a dál vynikající herec, bývalý
člen Krejčova Divadla za branou- Josef Kalena. V Příbrami také jako elév začínala dnešní filmová a