díl 1. - Hurontaria

kameramanů Juraj Šajmovič.Film se odehrával v syrovém prostředí carského Ruska. Na Barrandově
mně oblékli včetně paruky do jakési rubášky a vysokých bot. Představen jsem byl i své potenciální
partnerce, člence Slovenského národního divadla, Heleně Zvaríkové Odebrali jsme se s veškerým
štábem na barrandovskou louku, kde jsme podle pokynů režiséra Baladi měli „odehrát“ jakousi
poloerotickou scénu. Vědom si své příležitosti, hrál jsem jako o život.
Jefrim ve filmu Archa bláznů
Vzpomínám si jak Juraj Šajmovič se svojí kamerou točil i blízké detaily. „Stop, berem“. Tahle kouzelná
slova zazněla z úst režiséra Baladi a ze mne se stal rázem i filmový herec. Film se točil v okolí
Milevska , v zčásti postavené malé vesničce. Pan produkční Václav Rouha mi pak dal k podpisu
smlouvu, která zněla na 19 filmovacích dnů. Obdržel jsem roli mužika alkoholika Jefrima. Mou
partnerkou byla již zmíněná Helena Zvaríková.
Hlavní roli pak hrál brněnský herec Zlatomír Vacek. Ztělesňoval jakéhosi felčara ve vesničce plné
samých negramotných a pomatených lidí, jak to ostatně popsal A.P.Čechov ve své povídce. Film se
posléze uvedl pod názvem „Archa bláznů“. Herci včetně štábu byli ubytováni v hotelu Modrá hvězda
přímo v Milevsku. Sešla se tam vskutku zajímavá společnost. Část rolí obsadil režisér Balaďa neherci.
Kromě již zmíněných a mne,se uvedla i profiherečka Zuzana Fišárková.
Zážitků a historek z filmování bylo opravdu mnoho. Já osobně jsem měl ve scénáři předepsanou scénu ,
kdy mně po nějakém opileckém úrazu „operuje“ pan doktor v podání Zlatomíra Vacka. Byla to vypjatá
emotivní scéna, měl jsem být totiž totálně opilý.Režisér pro opravdovou atmosféru nechal poslat pro
sklenici vodky, kterou mě pak dali vypít. Zapůsobilo to a mne a kupodivu pomohlo k opravdovějšímu
výkonu. Byl to opět další velký zážitek na cestě mé toulavé káry. Tragikomický závěr celého filmu byl