dÃl 1. - Hurontaria
dÃl 1. - Hurontaria
dÃl 1. - Hurontaria
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
střihl Jan Vágner. Asistentkou režie byla zase Helena Franková. Představení se hrálo s úspěchem i na<br />
zájezdech. Neskromně poznamenám, že kritiky recenzentů v tisku byly na mou maličkost velice<br />
příznivé. To se psal duben 1978.<br />
Když už jsem u těch zájezdových štací, krom již zmíněného Tábora,to byly Sedlčany, Strakonice,<br />
Bechyně a jiná města. A taky věznice Bitíz.Ano, i kriminál byl jedním z našich míst. Divadlo mělo s<br />
tímto nechvalně známým zařízením jakousi smlouvu stran šíření kultury mezi delikventy. Bylo to sice<br />
malý kousek od divadla, ale poněkud tristní záležitost. Při příjezdu jsme museli všichni na první bráně<br />
odevzdat občanské průkazy a pak projít ještě dvěma bránami.<br />
Místní kulturní stánek byl asi osm minut pěšky, chůze kolem zamřížovaných oken, plných zvědavě se<br />
dívajících vězňů nebyl dvakrát příjemný, i přes policejní doprovod. Příslušní důstojníci a bachaři se k<br />
nám chovali pochopitelně uctivě. Místnosti na převlékání do kostýmů jsme dostali v důstojnických<br />
kancelářích. Jejich zařízení byla obrovská hala a nad ní jeviště.Když se otevřela opona a my uviděli asi<br />
na dvěstě padesát holých lebek, oblečených do modrých stejnokrojů, trochu člověku zatrnulo. Zvláště<br />
pak našim dámám, které měly někdy, jak určoval druh komedie, kterou jsme hráli, i odvážné dekolty.<br />
Diváci to však byli velice vděční. I kriminálem živ jest herec.<br />
Ve fotbalovém mužstvu divadla Příbram<br />
Nesmím vynechat ve výčtu ještě několik dalších kolegů a kamarádů. Byl to Jirka Milička, duše každého<br />
představení a profesí inspicient. Dále umělecký maskér a vlásenkář Toník Rýgl, prazvláštní osoba s<br />
kriminální minulostí, díky padesátým létům komunistické totality, který se rád napil, ale byl to Pan<br />
maskér, který líčil na Barrandově osobnosti Zdeňka Štěpánka, Jaroslava Marvana, Františka Smolíka a<br />
další. Ostatně všechna líčení mého obličeje na mých fotkách z Příbrami vytvořil právě on. Za vrátnicí<br />
divadla měly své pracoviště „holky z náboru“, jak jsme jim říkávali. Vládla tam velice příjemná a<br />
pohledná Duška Kotová. Chodili jsme tam na pokec a hlavně se informovat, jaké zájezdové lahůdky pro