díl 1. - Hurontaria

Kladenské angažmá, i když nedlouhé, bylo velice podnětné pro můj začínající profesionální růst.
Mocným šéfem Kladenské operety byl tehdy Karel Smažík . Byl ale nekompromisní a nervní. Mně si ale
kupodivu oblíbil a tak jsem se pomalinku vypracoval i na sóla. Mou první příležitostí byl sluha Vlastek
v "Polské krvi". Bola tenkrát hrál a zpíval sámKarel Jahn.
Na roli Heleny byla angažovaná mladá konzervatoristka Brochová, se kterou jsme do dnešních dnů
dobrými kamarády. Na repertoáru byla v té době "Paní Marjánka, matka pluku", s nezapomenutelnou
Jiřinou Štěpničkovou v titulní roli. Byly to velké zážitky pro tehdy začínajícího "kandrdase". Jiřinu
Štěpničkovou právě pustili bolševici z vězení. Když jsme na zájezdech dráli "Marjánku" , obecenstvo
šílelo nadšením. Vzpomínám si, jak při své písni "Kolébkou tvou rodná země..." paní Štěpničková slzela
a na jeviště pršely květiny.
Posléze mne pan šéf Smažík obsadil do již slušné role otce Pedra v "Mlynářce z Granady" . Premiéru
navštívil i autorJulius Kalaš, kterému se představení velice líbilo a potřásl nám všem rukou. Já se cítil,
jak Alenka v říši divů.
Asi jsem svým projevem upoutal vedení divadla, protože mne tehdejší šéf činohryAlois Hajda obsadil
do role horního chlapce Gajdošíka v připravovaném Mahenově "Jánošíkovi". Vrátil jsem se opět na
okamžik na činoherní prkna. Posléze jsem dostal spásný nápad promluvit sPřemyslem Vrhelem, zdali by
nemohl přijmout do sboru ještě jednoho člena. Po jeho kladné reakci jsem s sebou přivezl do
KladnaIvana Jandla. Po úspěšném konkurzu byl Ivan přijat. Byli jsme tedy opět spolu, ale už jako
profesionálové.
Kladenská opereta jezdila v té době často po zájezdech. Vzpomínám si, jak jsme s Ivanem strávili
týdenní zájezd do Karlových Varů, kde byl celý soubor ubytován v samotném hotelu Pup. Jako kuriozitu
uvádím, že jsme dokonce sdíleli s Ivanem manželské apártmá. Ivan byl celou atmosférou přímo nadšen.
Na repertoáru byly tehdy tituly jako "Netopýr" Johana Strause, "Mamzelle Nitouche" Florimonda
Hervého a další díla, ve kterých jsme se s Ivanem mohli patřičně předvést.