díl 1. - Hurontaria

vodka z prvního patra až dolů do divadelního klubu.
Záhy poté nasadilo divadlo Čapkovu“Bílou nemoc“. Panu šéfovi Bittlovi jsem nějak padl do oka a
obsadil mne ve své režii do role Barona Kroga. Hrát tuto roli po filmovém Václavu Vydrovi byla pro
mne opět výzva. Maršála hrál jeden ze sloupů tehdejší cény Radek Bartoník. Vše probíhalo v mezích
normálu a režisér Bittl byl stále svůj. Vyskytla se však pro mne jedna velice bolestná záležitost. Dostal
jsem telegram od své ženy, že zemřel můj táta v Praze. Pohřeb byl stanoven na den mých hlavních
zkoušek na Bílou nemoc. Požádal jsem tedy vedení a režiséra Bittla o uvolnění a odjel jsem nočním
vlakem do Prahy. Pohřeb otce se konal na Olšanech dopoledne. V noci jsem se opět vracel do Těšína.
Smutně pikantní na celé věci byla skutečnost, že můj otec zemřel na rakovinu, stejně jako moje jevištní
postava, kterou jsem měl za tři dny vytvořit. Moje žena, jako ostatně v případě Ježíše, přijela za mnou na
premiéru dvěstě padesát kilometrů do Těšína. Zvládl jsem všechny tyto neblahé okolnosti s vypětí všech
sil, nicméně s úspěchem. Bílou nemoc jsme pak hráli i na zájezdech.
Další z premiér byla balada Jana Bora „Zuzana Vojířová“. Úpravy a režie se ujal Zdeněk Bittl. Roli
Petra Voka hrál Radek Bartoník, já pak jeho parťáka Petra Dohalského z Dohalic.