2005_1 - Archeologický ústav AV ČR
2005_1 - Archeologický ústav AV ČR
2005_1 - Archeologický ústav AV ČR
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
14<br />
CHYTRÁâEK – ·MEJDA: Opevnûn˘ areál na Vladafii …<br />
mezí – okrajů plužin, které s fortifikací nesouvisejí. Předhradí je členěno mohutnými valy<br />
a příkopy na čtyři vzájemně oddělené plochy.<br />
I. plocha předhradí (vnitřní areál bez plochy příkopů: 13,3 ha; obr. 5: I), situovaná<br />
pod akropolí na poměrně strmém sev. svahu, je vymezena na S i SZ hlubokým příkopem<br />
avalem, který se na vých. i sz. straně napojuje až k opevnění akropole. Vstup umožňuje<br />
brána G, kterou prochází cesta směřující dále k bráně B na akropoli.<br />
II. plocha předhradí (vnitřní areál bez plochy příkopů: 6,9 ha; obr. 5: II) se nachází<br />
v pravoúhlém sv. nároží, ohraničeném mohutnými obvodovými příkopy předhradí. Přístupová<br />
cesta sem směřuje od řeky Střely, na SZ prochází stará komunikace dnem širokých<br />
obvodových příkopů a vystupuje pak do brány F, spojující plochu II s největším, III. areálem<br />
v centrální části předhradí.<br />
Plocha III (vnitřní plocha: 41,6 ha; obr. 5: III) je ohraničená mohutným valem, který<br />
na třech místech přerušují stavby velkých vstupních bran (D, E, F). Brána D na záp. svahu<br />
(obr. 6: D) má nápadná klešťovitě formovaná křídla, cesta se za branou mění v úvoz, který<br />
pak směřuje k vrcholu, do brány A na akropoli. Další vstup v mohutné fortifikaci představuje<br />
rozsáhlá brána E, kterou prochází široký a hluboký úvoz cesty probíhající rovněž vnějším<br />
obvodovým příkopem, vnitřní příkop v tomto úseku chybí. Od údolí Střely směřuje<br />
k bráně nápadně široký zářez s relikty četných zaniklých cest (obr. 5: E; 9). Brána E, nacházející<br />
se v blízkosti sz. nároží opevněného areálu, byla zřejmě hlavním vstupem opevněného<br />
výšinného sídla. Do vnitřní plochy komplexu III se větví dva hluboké úvozy po<br />
zaniklých cestách. Dlouhý úvoz cesty směřuje do areálu plochy III také od velké brány<br />
F. Brána G spojovala centrální plochu III se svažitým terénem plochy I pod sev. hranou<br />
akropole. Na protilehlém již. úbočí stolové hory chybějí příkopy, a tak pokračující linie<br />
fortifikace centrálního areálu III zde získává charakter vnějšího obvodového opevnění,<br />
které stoupá po již. svahu a připojuje se k zaniklé hradbě akropole v blízkosti brány C.<br />
Areál IV. plochy předhradí (vnitřní plocha: 15,2 ha; obr. 5: IV) na záp. straně opevněného<br />
výšinného sídla vyplňuje prostor mezi obvodovými příkopy vnějšího opevnění a záp.<br />
valem areálu III. V nejsnadněji přístupném úseku jz. obvodu předhradí hradiště je hlavní<br />
obranná linie, složená ze dvou paralelních příkopů, ještě zesílena mohutným vnitřním valem.<br />
Na vnější straně obvodových příkopů se navíc nachází opevněné předpolí (plocha<br />
3,1 ha), chráněné valem v úseku 500 m. Šířka obvodových příkopů se pohybuje mezi 15<br />
a 20 m, výjimečně dosahuje až 34 m (obr. 5: P1; 15). Příkopy jsou od sebe vzdáleny 7–12 m,<br />
výškový rozdíl mezi korunou valu a dnem příkopu dosahuje 12,6 m. Jižní úsek linie obvodového<br />
opevnění předhradí protíná novodobá lesní cesta, která zde porušuje oba příkopy<br />
i vnitřní val.<br />
Při geodetickém zaměřování fortifikace v roce 2002 se podařilo začistit bok recentní cesty a dokumentovat<br />
celý řez (obr. 5: Ř1; 16) vnitřním valem v délce 25 m (max. výška 3 m). V jádru konstrukce byla odkryta<br />
oboustranně lícovaná, 230 cm široká zeď, stavěná z nasucho kladených, velkých, převážně čedičových<br />
kamenů. Hradební zeď byla zachována do výše 100 cm a k její vnitřní straně přiléhal více než 8 m široký<br />
násep, skládající se ze šikmých a pravidelně se střídajících žlutohnědých hlinitých a šedých vrstev se zvětralou<br />
břidlicí (obr. 16: 6, 7). Část násypu překrývá dokonce i rovně ukončenou kamennou zeď, a představuje<br />
tak jednu z nejmladších stavebních úprav mohutné fortifikace. Podobu předního líce nejmladšího opevnění<br />
neznáme. Stratigraficky nejmladší zásah (obr. 16: 1a) porušil sypané vrstvy a mohl by snad prozrazovat<br />
vkop provedený za účelem těžby kamenů. Zdivo bylo založeno na slabé hlinité vrstvě (obr. 16: 2b, 2c) pokrývající<br />
souvislou, 20–30 cm mocnou vrstvu rozpadlé břidlice upravené do roviny (obr. 16: 3). Břidlice<br />
pravděpodobně souvisí s úpravou destrukce tělesa jiné, ještě starší, 6,8 m široké fortifikace, jejíž přední líc