24.12.2014 Views

2005_1 - Archeologický ústav AV ČR

2005_1 - Archeologický ústav AV ČR

2005_1 - Archeologický ústav AV ČR

SHOW MORE
SHOW LESS

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

14<br />

CHYTRÁâEK – ·MEJDA: Opevnûn˘ areál na Vladafii …<br />

mezí – okrajů plužin, které s fortifikací nesouvisejí. Předhradí je členěno mohutnými valy<br />

a příkopy na čtyři vzájemně oddělené plochy.<br />

I. plocha předhradí (vnitřní areál bez plochy příkopů: 13,3 ha; obr. 5: I), situovaná<br />

pod akropolí na poměrně strmém sev. svahu, je vymezena na S i SZ hlubokým příkopem<br />

avalem, který se na vých. i sz. straně napojuje až k opevnění akropole. Vstup umožňuje<br />

brána G, kterou prochází cesta směřující dále k bráně B na akropoli.<br />

II. plocha předhradí (vnitřní areál bez plochy příkopů: 6,9 ha; obr. 5: II) se nachází<br />

v pravoúhlém sv. nároží, ohraničeném mohutnými obvodovými příkopy předhradí. Přístupová<br />

cesta sem směřuje od řeky Střely, na SZ prochází stará komunikace dnem širokých<br />

obvodových příkopů a vystupuje pak do brány F, spojující plochu II s největším, III. areálem<br />

v centrální části předhradí.<br />

Plocha III (vnitřní plocha: 41,6 ha; obr. 5: III) je ohraničená mohutným valem, který<br />

na třech místech přerušují stavby velkých vstupních bran (D, E, F). Brána D na záp. svahu<br />

(obr. 6: D) má nápadná klešťovitě formovaná křídla, cesta se za branou mění v úvoz, který<br />

pak směřuje k vrcholu, do brány A na akropoli. Další vstup v mohutné fortifikaci představuje<br />

rozsáhlá brána E, kterou prochází široký a hluboký úvoz cesty probíhající rovněž vnějším<br />

obvodovým příkopem, vnitřní příkop v tomto úseku chybí. Od údolí Střely směřuje<br />

k bráně nápadně široký zářez s relikty četných zaniklých cest (obr. 5: E; 9). Brána E, nacházející<br />

se v blízkosti sz. nároží opevněného areálu, byla zřejmě hlavním vstupem opevněného<br />

výšinného sídla. Do vnitřní plochy komplexu III se větví dva hluboké úvozy po<br />

zaniklých cestách. Dlouhý úvoz cesty směřuje do areálu plochy III také od velké brány<br />

F. Brána G spojovala centrální plochu III se svažitým terénem plochy I pod sev. hranou<br />

akropole. Na protilehlém již. úbočí stolové hory chybějí příkopy, a tak pokračující linie<br />

fortifikace centrálního areálu III zde získává charakter vnějšího obvodového opevnění,<br />

které stoupá po již. svahu a připojuje se k zaniklé hradbě akropole v blízkosti brány C.<br />

Areál IV. plochy předhradí (vnitřní plocha: 15,2 ha; obr. 5: IV) na záp. straně opevněného<br />

výšinného sídla vyplňuje prostor mezi obvodovými příkopy vnějšího opevnění a záp.<br />

valem areálu III. V nejsnadněji přístupném úseku jz. obvodu předhradí hradiště je hlavní<br />

obranná linie, složená ze dvou paralelních příkopů, ještě zesílena mohutným vnitřním valem.<br />

Na vnější straně obvodových příkopů se navíc nachází opevněné předpolí (plocha<br />

3,1 ha), chráněné valem v úseku 500 m. Šířka obvodových příkopů se pohybuje mezi 15<br />

a 20 m, výjimečně dosahuje až 34 m (obr. 5: P1; 15). Příkopy jsou od sebe vzdáleny 7–12 m,<br />

výškový rozdíl mezi korunou valu a dnem příkopu dosahuje 12,6 m. Jižní úsek linie obvodového<br />

opevnění předhradí protíná novodobá lesní cesta, která zde porušuje oba příkopy<br />

i vnitřní val.<br />

Při geodetickém zaměřování fortifikace v roce 2002 se podařilo začistit bok recentní cesty a dokumentovat<br />

celý řez (obr. 5: Ř1; 16) vnitřním valem v délce 25 m (max. výška 3 m). V jádru konstrukce byla odkryta<br />

oboustranně lícovaná, 230 cm široká zeď, stavěná z nasucho kladených, velkých, převážně čedičových<br />

kamenů. Hradební zeď byla zachována do výše 100 cm a k její vnitřní straně přiléhal více než 8 m široký<br />

násep, skládající se ze šikmých a pravidelně se střídajících žlutohnědých hlinitých a šedých vrstev se zvětralou<br />

břidlicí (obr. 16: 6, 7). Část násypu překrývá dokonce i rovně ukončenou kamennou zeď, a představuje<br />

tak jednu z nejmladších stavebních úprav mohutné fortifikace. Podobu předního líce nejmladšího opevnění<br />

neznáme. Stratigraficky nejmladší zásah (obr. 16: 1a) porušil sypané vrstvy a mohl by snad prozrazovat<br />

vkop provedený za účelem těžby kamenů. Zdivo bylo založeno na slabé hlinité vrstvě (obr. 16: 2b, 2c) pokrývající<br />

souvislou, 20–30 cm mocnou vrstvu rozpadlé břidlice upravené do roviny (obr. 16: 3). Břidlice<br />

pravděpodobně souvisí s úpravou destrukce tělesa jiné, ještě starší, 6,8 m široké fortifikace, jejíž přední líc

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!