Obr. 23. Záhořice, Vladař. Přehled dosud evidovaných tvarů keramických nádob doby halštatské a laténské. – Fig. 23. Záhořice, Vladař. Overview of the Hallstatt and La Tène ceramic vessel shapes recovered to date.
Archeologické rozhledy LVII–<strong>2005</strong> 33 Vlešťovaná výzdoba v tuhovaném povrchu se na hrobové i sídlištní keramice v záp. Čechách objevuje především v období Ha D2–3 (Chytráček – Metlička 2004, 81), v menší míře i v průběhu stupňů LT A1–2. Vlešťovaní a vhlazování v netuhovaném povrchu nádob se vyskytuje i později, na keramice mladší a pozdní doby laténské. Plastická výzdoba (900–999) 900–920: Jednoduchá plastická oběžná páska nalepená na výduti nebo v podhrdlí nádoby. Hladká nečleněná páska (901: akropole, sonda 2, sektor 1, objekt 9 /kůlová jáma/ – obr. 13: 9). Páska s oválnými důlky (902: akropole, sonda 1 – obr. 21: 15). Páska s kruhovými prstovanými důlky (903: akropole, sonda 2, sektor 1, hl. 10–30 cm – obr. 13: 31). Páska se svislými vrypy (908: akropole, sonda 1 – obr. 21: 6). Oboustranně promačkávaná páska (910: akropole, sonda 1 – obr. 21: 5, 14; 911: akropole, sonda 1 – obr. 21: 8). Motivy 901–916 nejsou chronologicky příliš vyhraněné, některé (902, 903, 908) se běžně vyskytují na sídlištní keramice v záp. a již. Čechách již v pozdní době bronzové, také v Ha C a především v Ha D – LT A (Chytráček – Metlička 2004, 83). Motivy 902–903 se v sz. Čechách ojediněle udržují ještě i později (LT B–C). 931–935: Oběžná žebra na hrdle, v podhrdlí nebo na výduti nádob, často tvoří okraj žlábku. Oběžná žebra na hrdle mis (934: akropole – cisterna, sonda 3, hl. 276 cm od vodní hladiny /675,68 m n. m./ – obr. 20: 8). Žebra 934 vytvářejí trojdílné až čtyřdílné členění hrdla a výdutě mis. V záp. Čechách má tento druh výzdoby počátek již v Ha D3/LT A (Soudská 1994, 55, Abb. B9: 29). V Čechách je charakteristický především pro stupeň LT A2 (Koutecký – Venclová 1979, 87, obr. 9: 1, 2; Vlčková 1991, obr. 4: 8–12, 21; Salač – Smrž 1989, obr. 9: 1; Schwappach 1975, Taf. VI: 5), objevuje se ještě v LT B (Waldhauser 1977, obr. 11: 4, 6; Waldhauser et al. 1993, Abb. 138/2: 77). 951–958: Oběžné žlábky na hrdle, podhrdlí nebo výduti nádob Úzké žlábky s průřezem ve tvaru „U“ jsou na plecích nebo výduti uspořádané jednotlivě nebo ve dvojicích i trojicích (954: akropole, sběr – obr. 17: 5; akropole – cisterna, sonda 3 – hl. 276 cm od vodní hladiny /675,68 m n. m./ – obr. 20: 6, 8). Široké mělké žlábky uspořádané ve dvojicích (958: akropole, sonda 2, sektor 1, hl. 10–30 cm – obr. 13: 25, 25a, 32; sonda 4 – obr. 22: 3, 3a). Motivy 954–955 se vyskytují na mísách i lahvovitých nádobách a patří časné době laténské, v záp. a již. Čechách jsou běžné na sídlištní i hrobové keramice Ha D3/LT A – LT A (Chytráček – Metlička 2004, 84; Abb. 7: 3, 5, 10, 12). V LT A se objevují také ve středních a sz. Čechách, kde jsou doloženy na sídlištní keramice ještě ve fázi LT A2 – B1/2 (Waldhauser 1977, obr. 11: 6, 7, 20, 28; Koutecký – Venclová 1979, 87, obr. 16: 1, 9; Salač 1993, 126, Abb. 92: 8). Motivy 954, 958 jsou také běžné na časně laténské keramice z opevněných výšinných sídlišť v sousedním Bavorsku (Müller-Karpe 1959, 20, Taf. 11: 3, 5, 15, 19; Frisch 1998, 305, Abb. 6: 2; Koch 1991, Taf. 14: 1–3; 32: 5–8; 77; Reisenhauer 1991, Taf. 20: 2; 22: 15; Uenze 1985a, Abb. 3: 19). 991–1000: Dna 991–997: Prohnuté dno (omfalos) Plošně vyklenuté dno hladké a bez výzdoby (995: akropole, sonda 1 – obr. 21: 20). Dna 995 se objevují v delším časovém úseku, ojediněle již ve fázi Ha C2/D1 (Šaldová 1992, 94, obr. 3: 31), v průběhu stupně Ha D, v Ha D/LT A i v LT A (Chytráček – Metlička 2004, 86) a v sz. Čechách ještě v LT C. Výzdoba LT C-D Rytá výzdoba (146–150) 146–150: Paralelní rýhy na stěnách nádob. Svislé hřebenování stěn (146: akropole, sběr – obr. 19: 10); svislé rýhy s většími, často nepravidelnými odstupy (148: akropole, sonda 2, sektor 4, hl. 90 cm – obr. 14: 12); rytá vlnice (149: akropole, sonda 2, sektor 4 – obr. 14: 13). Svislé hřebenování (146) a nepravidelné rýhování (148) se běžně vyskytují na keramice mladší a pozdní doby laténské (Rybová – Drda 1994, fig. 24: 17; 29: 7, 13; Jansová 1988, Taf. 136: 6; 163: 16; 166: 6; 169: 20). Ryté vlnice (149) lze doložit v LT C2/D1 a především v průběhu celého stupně LT D na keramice z oppid i rovinných sídlišť (Jansová 1988, 270, 333, 329, Taf. 179: 11; 180: 3; 196: 5, 6; Koutecký 1970, obr. 12: 24; Vlčková 1991, 545, obr. 7: 18; Waldhauser et al. 1993, 123, 283, Abb. 76: 18; 104: 13).
Change language