2005_1 - Archeologický ústav AV ČR

42
CHYTRÁâEK – ·MEJDA: Opevnûn˘ areál na Vladafii …
diu zázemí hradiště, a vyhnout se tak příliš jednostrannému pohledu na lokalitu centrálního
významu. Okolí Vladaře nebylo dosud z archeologického hlediska podrobněji zkoumáno
a fakta, která byla k dispozici v době zahájení našeho projektu, poskytovala nevěrohodný
obraz několika navzájem izolovaných nalezišť v takřka neosídleném regionu.
Pro řešení tohoto úkolu bylo využito několik nedestruktivních metod terénního výzkumu. Převaha nových
poznatků pochází z povrchových sběrů prováděných katedrou archeologie Západočeské univerzity
v Plzni. Analytické sběry (srov. Kuna et al. 2004, kap. 9), prováděné standardně svazky pěti úsekových
linií orientovaných ve směru S-J, o délce úseku 50 m, s rozestupy 10 m, dosud proběhly v katastrech obcí
Močidlec (okr. Karlovy Vary), Stvolny (okr. Plzeň-sever), Vladořice (okr. KV) a Žlutice (okr. KV) (obr. 1).
Tato metoda poskytla zcela nový pohled na strukturu pravěkého osídlení Žluticka, ačkoliv je zřejmé, že
pracujeme pouze s určitým vzorkem pramenů, který však bude možné v budoucnu významným způsobem
rozšiřovat.
Dosavadní, zatím jen předběžné výsledky zpracování těchto sběrů ukazují, že i v tomto regionu s nepříliš
příznivými charakteristikami přírodního prostředí vykazují archeologické prameny překvapivě vysokou
hustotu. Prakticky z každého sběrového polygonu pocházejí nálezy prokazatelně pravěkého stáří,
ačkoliv možnosti jejich přesnějšího chronologického zařazení jsou velmi omezené. Nejstarší zachycené
doklady lidské aktivity reprezentují jednotlivé kusy štípané industrie, zhotovené ze surovin pocházejících
ze sz. Čech. Ty ve většině případů nelze datovat přesněji než do širokého intervalu od závěru paleolitu do
eneolitu, resp. starší doby bronzové (za určení děkujeme Sl. Venclovi). Získané zlomky keramiky většinou
rovněž neposkytují opory pro jemné chronologické třídění, obecně lze většinu z nich zařadit do období
popelnicových polí (v menší míře do doby halštatské až laténské).
Nelze vyloučit, že se v získaném vzorku vyskytují i zlomky raně středověké keramiky bez charakteristických
morfologických a výzdobných rysů, jež jsou od některých skupin sběrového materiálu pravěkého
stáří obtížně rozlišitelné. Sbírána byla i keramika vrcholného středověku a novověku (kromě keramiky stavební),
jejíž svědectví může upřesnit charakter využívání krajiny v nejmladších obdobích její historie, zároveň
však může posloužit jako nástroj modelování transformačních procesů, postihujících archeologické prameny
v zemědělsky využívané krajině všeobecně. Podrobný popis použité metody a vyhodnocení dosažených
výsledků bude předmětem samostatného článku, na tomto místě podáváme pouze jejich stručný souhrn.
Metoda povrchových sběrů je v odůvodněných případech doplněna geofyzikálním průzkumem (R. Křivánek),
který je ale v bezprostřední blízkosti Vladaře výrazně limitován přítomností magnetických vyvřelých
hornin v podloží. Rozsáhlejším způsobem se geofyzika uplatnila ve sběrovém polygonu na katastru
obce Stvolny, odkud pochází kromě většího množství pravěké keramiky také zlomek laténského skleněného
náramku (LT C2/D).
Zatím nejvýraznější kumulaci artefaktů pravěkého stáří se podařilo zachytit v katastru
Vladořic, v bezprostředním okolí vodního pramene na již. úpatí stolové hory. V minulosti
bylo toto prameniště odvodňováno drobnou vodotečí, spojující se o několik set metrů jižněji
s bezejmenným potokem. Velmi dobrým pramenem pro hrubou rekonstrukci systému
drobných vodních zdrojů a zamokřených míst je tzv. První vojenské mapování (obr. 25)
z 60.–80. let 18. stol., se zakreslenými malými potoky a zamokřenými loukami v místech,
kde jsou dnes meliorovaná pole. Obdělávaná plocha přiléhá k prameni pouze z již. strany,
sev. směrem se rozkládá louka. Přestože bylo možno povrchovým sběrem vzorkovat pouze
oranou část, plocha o velikosti ca 300 x 300 m přiléhající ke studánce poskytla řádově stovky
zlomků pravěké keramiky. Hustota nálezů zde výrazně převyšuje běžný průměr zkoumané
oblasti (obr. 24). Keramika je datována do širšího intervalu období popelnicových polí
(ojediněle i mladší doby laténské), jedná se tedy o doklady aktivity (sídlištní) alespoň
zčásti současné s funkcí fortifikačního systému Vladaře. Na stejné ploše byl zároveň detekován
četný výskyt struskovitých konkrecí zatím nejasného stáří, u nichž nelze bez podrobnějších
analýz vyloučit ani recentní původ.