2005_1 - Archeologický ústav AV ČR

40
CHYTRÁâEK – ·MEJDA: Opevnûn˘ areál na Vladafii …
pokládat jeho velmi pravděpodobnou podřízenost centru na Vladaři. Např. jen vybudování
a údržba rozsáhlých fortifikací si zde vyžadovala nasazení velkého množství pracovních
sil, které mohly být získávány i z oblastí ještě mnohem vzdálenějších. Region horního toku
Střely, v dřívějších letech archeologicky poměrně málo sledovaný, pravděpodobně skrývá
ještě jiné pohřební areály, které se mohou vyznačovat větší rozlohou i dlouhodobější kontinuitou
a nacházejí se zřejmě i ve větší blízkosti fortifikací na Vladaři.
Kregionu horního toku Střely rovněž patří 11 km záp. od Vladaře ležící pohřebiště
vSovoluskách, které reprezentuje zatím nejzápadněji vysunuté pozdně halštatské ploché
žárové hroby v Čechách (Beneš 1969, 154, 160). Na mírném již. svahu (610 m n. m.), při
úpatí Jesineckého vrchu (z úpatí vrchu výhled na masiv hory Vladař), se v letech 1957–1962
podařilo objevit celkem 32 žárových hrobů z období stupňů Ha D2–3 – LT A, které byly
v prozkoumaném úseku poměrně hustě rozloženy (odstup mezi sousedními pohřby nepřesahoval
1–2 m) a měly poměrně chudou výbavu. Tři hroby, které obsahovaly i ojedinělé
nekeramické předměty, byly situovány blízko sebe ve středu odkryté plochy. Převažovaly
hroby jámové s rozptýlenými spálenými pozůstatky (zlomky kostí se dochovaly jen ve 24
případech), ve dvou hrobech byly ostatky rozsypány i uloženy v nádobách, pouze tři lze
označit za ryze popelnicové. Kamenný kryt se vyskytl nad třemi pohřby. Hrobovou výbavu
tvořila především keramika (v jedenácti hrobech celé nádoby, 21 hrobů obsahovalo jen
střepy), nekeramické milodary byly zjištěny v šesti hrobech (dva skleněné korálky, jeden
bronzový náramek, zlomky bronzových kruhů ve třech hrobech, jeden železný nožík).
Periferní poloha nekropole v nadmořské výšce přesahující 600 m n. m., v oblasti s více
než řídkým předchozím osídlením, snad může naznačovat určitou snahu po kolonizaci
nových území, která se v pozdní době halštatské projevuje i v jiných regionech.
V průběhu stupně Ha D docházelo rovněž ke zvýšenému vyhledávání a obsazování výšinných
lokalit, z nichž některé zaujímaly strategicky významnou pozici. Pouze 6 km sv.
od Vladaře se podařilo objevit hradiště s nedatovaným opevněním (rozloha 3,84 ha) na Jezerském
vrchu, v k. ú. Podštěly (obr. 1: 2). Leželo na vrcholové plošině vulkanického suku,
mělo vyvýšenou akropoli (589 m n. m.) a oddělené předhradí, umístěné na trojúhelníkovitém
záp. ostrohu (Chytráček – Metlička 2004, 235, Abb. 115–116, Foto 75–76, Karte
4: 37). Výšinná lokalita se nachází přímo na hranici rozvodí řek Berounky a Ohře, v prostoru
poměrně snadného průchodu do oblasti středního Poohří. Sonda na akropoli zachytila
v hl. 15 cm tmavě hnědou hlinitou vrstvu obsahující kameny, mazanici, hliněný přeslen
akeramiku, jež sídelní aktivity datuje do pozdní doby halštatské. Je velmi pravděpodobné,
že osídlení na Vladaři a Jezerském vrchu mohlo být v určitém úseku stupně Ha D současné.
V exponovaném období Ha D2–3/LT A nelze zcela vyloučit existenci určité organizované
struktury sídel, v níž některé výšinné lokality střežily zřejmě klíčová místa a plnily
jistě ještě řadu dalších funkcí. Nestratifikované nálezy pozdně halštatské keramiky pocházející
z plochého vrcholu izolované kupy (580 m n. m.) se strmými skalnatými srázy v k. ú.
Nové Městečko (ve 14. stol. zde byl postaven hrad Preitenstein) prozrazují pravděpodobně
další výšinnou lokalitu Ha D, která je vzdálena 13 km jz. od Vladaře a leží přímo na jz.
okraji nejrozsáhlejší snosové oblasti sekundárního výskytu zlata v regionu.
V6. a 5. stol. př. Kr. byla vedle hradišť zakládána nepochybně řada současných rovinných
sídlišť. V k. ú. Podštěly, 4,5 km na SV od Vladaře, registrujeme rovinné sídliště
Ha D – LT A (obr. 1: 3) na pravém břehu malého potoka, který pramení pod Jezerským
vrchem, osídleným v pozdní době halštatské (hradiště se nachází 1 km sv. od sídliště). Těž-