2005_1 - Archeologický ústav AV ČR

44
CHYTRÁâEK – ·MEJDA: Opevnûn˘ areál na Vladafii …
pretace (Pokorný et al. 2005) naznačují, že okolo roku 200 př. Kr. došlo k rozsáhlému požáru
a vrch Vladař pak byl částečně opuštěn a využíván spíš jen extenzivně. Na druhé straně
je ale nutné připomenout, že laténská opevněná výšinná sídla ze 3. stol. př. Kr. nebyla
zatím ve středoevropském prostoru archeologickými metodami prokázána (Filip 1978, 422;
Drda – Rybová 1997, 109; 2001, 309; Chytráček – Metlička 2004). Jílovitá vrstva s uhlíky
usazená v hl. 208 cm pod vodní hladinou cisterny prozrazuje požár a následnou erozi kolem
roku 200 př. Kr., souvislost s nejmladší fortifikací akropole není ale prokazatelná. Přírodovědný
výzkum přinesl také ještě druhý důkaz požáru. Jedná se o úlomky sklovité hmoty
pocházející z žárem roztaveného čediče (Pokorný et al. 2005), které ležely v rozmezí
hloubek 182 a 190 cm, a mohly by tak souviset i s mladšími sedimenty ze sklonku 1. stol.
př. Kr. Nelze pak vyloučit, že zlomky roztaveného čediče mohou mít spojitost se zánikem
poslední mohutné fortifikace z doby oppid.
Práce byla vytvořena za podpory GA AV ČR, reg. č. projektu IAA8002204.
Za významnou pomoc v terénu autoři děkují Jiřímu Klsákovi z Krajského muzea v Karlových Varech a spolupracovníkům
z OS Vladař na ochranu a výzkum archeologických lokalit.
Prameny a literatura
Alimov, K. et al. 1999: Prähistorischer Zinnbergbau in Mittelasien, Eurasia antiqua. Zeitschrift für Archäologie
Eurasiens 4, 138–199.
Barvíř, L. 1906: O stopách zlatonosnosti ve vrstvách karbonských a permských v Čechách, Hornické a hutnické
listy 7/3, 33–36.
Bašta, J. – Baštová, D. – Bouzek, J. 1989: Die Nachahmung einer attisch rotfigurigen Kylix aus Pilsen-Roudná,
Germania 67, 463–476.
Bašta, J. – Baštová, D. – Metlička, M. 1990: Osídlení mikroregionu Čemínského potoka v době bronzové –
Settlement of the Čemínský-potok micro-region in the Bronze Age, Archeologické rozhledy 42, 147–158.
Bašta, J. – Metlička, M. 1992: Pozdně halštatská zásobní jáma z Nýřan, okr. Plzeň-sever – Die späthallstattzeitliche
Grube aus Nýřany, Bez. Plzeň-Nord, Archeologické rozhledy 44, 374–386.
Baštová, D. 1986: Excavation of the prehistoric (Hallstatt and La Tène) cemetery at Plzeň-Radčice. In: Archaeology
in Bohemia 1981–1985, Prague, 115–118.
— 1984: Vývoj pravěkého osídlení v Povodí Střely – Die Entwicklung der vorgeschichtlichen Besiedlung
im Flußgebiet von Střela, Archeologické rozhledy 36, 56–172.
Beneš, A. 1969: Pozdně halštatské žárové pohřebiště v Sovoluskách, okr. Karlovy Vary – Die späthallstattzeitliche
Brandgräberfeld in Sovolusky, Kr. Karlovy Vary, Památky archeologické 60, 134–163.
Beneš, A. – Břicháček, P. 1980: Volyňsko v pravěku – Volyně-Raum in der Urgeschichte. Volyně.
Bouzek, J. 1963: Problémy knovízské a milavečské kultury – Problems of the Knovíz and Milaveč cultures,
Sborník Národního muzea v Praze 17/2–3, 57–118.
Bouzek, J. – Koutecký, D. – Simon, D. 1989: Tin and prehistoric mining in the Erzgebirge (Ore Mountains):
some new evidence, Oxford Journal of Archaeology 8, 203–212.
Čechura, M. 2002: Halštatské sídliště ve Stodě (okr. Plzeň-jih) – Siedlung aus der Hallstattzeit in Stod (Bez.
Plzeň-jih), Sborník Západočeského Muzea v Plzni – Historie 16, 144–151.
Čižmář, M. 1993: Frühlatènezeitlicher Burgwall „Černov“ in Mähren (Tschechische Republik), Archäologisches
Korrespondenzblatt 23, 207–212.
Čujanová, E. – Prokop, R. 1968: Měděná ložiska v západních Čechách jako možný zdroj suroviny v době
bronzové – Kupfererzlager in Westböhmen als die vermutliche Rohstoffquelle in der Bronzezeit,
Archeologické rozhledy 20, 312–329.
Čujanová-Jílková, E. 1970: Mittelbronzezeitliche Hügelgräberfelder in Westböhmen – Západočeská mohylová
pohřebiště střední doby bronzové. Archeologické studijní materiály 8. Praha.