2005_1 - Archeologický ústav AV ČR
2005_1 - Archeologický ústav AV ČR
2005_1 - Archeologický ústav AV ČR
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
18<br />
CHYTRÁâEK – ·MEJDA: Opevnûn˘ areál na Vladafii …<br />
2.3. Časové a kulturní zařazení nálezů<br />
Nálezy získané ze sběrů nebo z menších sondáží v celém areálu hradiště prozrazují dlouhý<br />
časový úsek, během kterého byla poloha vyhledávána. Nejstarší období reprezentuje ojedinělý<br />
kus štípané industrie (mezolit: Plesl – Hájek – Martínek 1983, 78). Drobné sondáže<br />
a sběry přinesly především keramický materiál, který lze zařadit již do mladší a pozdní<br />
doby bronzové, a především do doby halštatské a časně laténské. K dispozici je také keramika<br />
z mladší a pozdní doby laténské, ojediněle i z doby hradištní. Kovové předměty<br />
objevené v roce 2004 (obr. 6: b) jsou nyní konzervovány, pozornost jim bude věnována<br />
až v další, samostatné studii.<br />
2.3.1. Pyxida<br />
Zvláštní, ojedinělý nález představuje litá bronzové plastika ve tvaru stylizované mužské<br />
figurky s přilbou typu Negau (obr. 17: 10; 18), nalezená počátkem 50. let 20. stol. numismatikem<br />
E. Pochitonovem na akropoli (Motyková 1997, 5, obr. 3), údajně ve vyhozené hlíně<br />
v prostoru menší plošiny za bránou A. Figurka bojovníka o výšce 5 cm je vytvořena tak,<br />
že přibližně třetinu předmětu tvoří hlava, na které je nasazena přilba typu Negau. Obličej<br />
má poněkud ustupující bradu a výrazný rovný nos. Úzké a slabě vyklenuté tělo má velmi<br />
otřelý povrch se slabě patrným náznakem suknice. Ruce zcela chybějí. Tělo přechází do<br />
jediné nožky, zakončené špičatou botou se středovou rýhou na přední straně a s naznačeným<br />
shrnutím na způsob kožených holínek na vyšší zadní části lýtka. Sklon postavy a masivní<br />
čtyřhranný, 0,5 cm dlouhý kolíček, vyčnívající z ploché strany zad, dokládají někdejší<br />
upevnění bronzové plastiky na silnostěnný, pravděpodobně dřevěný a kónicky tvarovaný<br />
předmět. Hluboký zářez pod upevňovacím kolíkem na zádech figurky sloužil pro vsazení<br />
do dolního, límcovitě rozšířeného okraje kónicky tvarované dřevěné pyxidy (obr. 17: 10a),<br />
která zřejmě stála na třech takovýchto figurálních nožkách (Drda – Rybová 1995, 63).<br />
Bronzová figurka pochází zřejmě ze sev. Itálie nebo z východoalpského prostoru a tvořila<br />
trojnožku kónicky tvarované, pravděpodobně dřevěné pyxidy, vyrobené nejspíše podle<br />
etruských a z bronzu zhotovených předloh.<br />
Bronzové kónicky tvarované závěsné pyxidy s rozšířeným dolním límcovitým okrajem a plochým<br />
terčovitým víčkem se vyskytují v etruských hrobech centrální Etrurie, např. ve Vetulonii (Montelius 1904,<br />
Pl. 196: 11; 197: 8). Podobně tvarované jsou také řecké kónické pyxidy z keramiky. Např. pyxida malíře<br />
Amphitrita, datovaná do druhé čtvrtiny 5. stol. př. Kr. stojí také na třech nožkách (Kimmig 1988, 184,<br />
Abb. 109). Trojice figurálních nožek, oblíbené v etruském prostředí, lze doložit rovněž v alpské oblasti<br />
kultury Golasecca. Bronzové trojnožky z Pezzano a Sesto Calende představují již předměty místní výroby<br />
a dokládají ovlivnění etruskou kulturou. Pozoruhodný je také sídlištní nález bronzových fragmentů<br />
z trojnožky v Rondineto (pol. 6. – začátek 5. stol. př. Kr.), které bylo v 5. stol. př. Kr. částí urbanistického<br />
a obchodního centra v oblasti Como, s importy attických nádob s černým firnisem i červenofigurové attické<br />
keramiky. Trojnožka z Rondineto stála na třech bronzových, 6,4 cm vysokých nožkách, které měly podobu<br />
dolní části lidské nohy s dobře znázorněným chodidlem, lýtkem a ohybem v koleně (Golasecca<br />
IIAB-IIB: Frontini 1986, 65–71). Chodidlo s kotníkem, lýtko a ohyb v koleni s patrnými záhyby dobře<br />
znázorňují podobné nožky bronzové lahve z knížecího hrobu 44/2 v Dürrnbergu (Penninger 1972, 109,<br />
Taf. G: 2; 46: 34), který je kladen do 2. čtvrtiny, příp. do středu 5. stol. př. Kr. (Krauße 1996, 289).<br />
Přilba typu Negau se vyvinula ve střední Itálii v průběhu 6. stol. př. Kr. a patřila až do konce 5. stol.<br />
př. Kr. ke klasické ochranné zbroji etruských vojsk. Zmíněné lité přilby převzali také válečníci alpských<br />
kmenů. Nejdříve se jednalo o importy, brzy však začali v oblasti středních Alp i ve Slovinsku vyrábět tuto<br />
ochrannou zbroj i domácí slévači. První v Alpách vyrobené přilby Negau odpovídaly svým tvarem ještě