2005_1 - Archeologický ústav AV ČR

18
CHYTRÁâEK – ·MEJDA: Opevnûn˘ areál na Vladafii …
2.3. Časové a kulturní zařazení nálezů
Nálezy získané ze sběrů nebo z menších sondáží v celém areálu hradiště prozrazují dlouhý
časový úsek, během kterého byla poloha vyhledávána. Nejstarší období reprezentuje ojedinělý
kus štípané industrie (mezolit: Plesl – Hájek – Martínek 1983, 78). Drobné sondáže
a sběry přinesly především keramický materiál, který lze zařadit již do mladší a pozdní
doby bronzové, a především do doby halštatské a časně laténské. K dispozici je také keramika
z mladší a pozdní doby laténské, ojediněle i z doby hradištní. Kovové předměty
objevené v roce 2004 (obr. 6: b) jsou nyní konzervovány, pozornost jim bude věnována
až v další, samostatné studii.
2.3.1. Pyxida
Zvláštní, ojedinělý nález představuje litá bronzové plastika ve tvaru stylizované mužské
figurky s přilbou typu Negau (obr. 17: 10; 18), nalezená počátkem 50. let 20. stol. numismatikem
E. Pochitonovem na akropoli (Motyková 1997, 5, obr. 3), údajně ve vyhozené hlíně
v prostoru menší plošiny za bránou A. Figurka bojovníka o výšce 5 cm je vytvořena tak,
že přibližně třetinu předmětu tvoří hlava, na které je nasazena přilba typu Negau. Obličej
má poněkud ustupující bradu a výrazný rovný nos. Úzké a slabě vyklenuté tělo má velmi
otřelý povrch se slabě patrným náznakem suknice. Ruce zcela chybějí. Tělo přechází do
jediné nožky, zakončené špičatou botou se středovou rýhou na přední straně a s naznačeným
shrnutím na způsob kožených holínek na vyšší zadní části lýtka. Sklon postavy a masivní
čtyřhranný, 0,5 cm dlouhý kolíček, vyčnívající z ploché strany zad, dokládají někdejší
upevnění bronzové plastiky na silnostěnný, pravděpodobně dřevěný a kónicky tvarovaný
předmět. Hluboký zářez pod upevňovacím kolíkem na zádech figurky sloužil pro vsazení
do dolního, límcovitě rozšířeného okraje kónicky tvarované dřevěné pyxidy (obr. 17: 10a),
která zřejmě stála na třech takovýchto figurálních nožkách (Drda – Rybová 1995, 63).
Bronzová figurka pochází zřejmě ze sev. Itálie nebo z východoalpského prostoru a tvořila
trojnožku kónicky tvarované, pravděpodobně dřevěné pyxidy, vyrobené nejspíše podle
etruských a z bronzu zhotovených předloh.
Bronzové kónicky tvarované závěsné pyxidy s rozšířeným dolním límcovitým okrajem a plochým
terčovitým víčkem se vyskytují v etruských hrobech centrální Etrurie, např. ve Vetulonii (Montelius 1904,
Pl. 196: 11; 197: 8). Podobně tvarované jsou také řecké kónické pyxidy z keramiky. Např. pyxida malíře
Amphitrita, datovaná do druhé čtvrtiny 5. stol. př. Kr. stojí také na třech nožkách (Kimmig 1988, 184,
Abb. 109). Trojice figurálních nožek, oblíbené v etruském prostředí, lze doložit rovněž v alpské oblasti
kultury Golasecca. Bronzové trojnožky z Pezzano a Sesto Calende představují již předměty místní výroby
a dokládají ovlivnění etruskou kulturou. Pozoruhodný je také sídlištní nález bronzových fragmentů
z trojnožky v Rondineto (pol. 6. – začátek 5. stol. př. Kr.), které bylo v 5. stol. př. Kr. částí urbanistického
a obchodního centra v oblasti Como, s importy attických nádob s černým firnisem i červenofigurové attické
keramiky. Trojnožka z Rondineto stála na třech bronzových, 6,4 cm vysokých nožkách, které měly podobu
dolní části lidské nohy s dobře znázorněným chodidlem, lýtkem a ohybem v koleně (Golasecca
IIAB-IIB: Frontini 1986, 65–71). Chodidlo s kotníkem, lýtko a ohyb v koleni s patrnými záhyby dobře
znázorňují podobné nožky bronzové lahve z knížecího hrobu 44/2 v Dürrnbergu (Penninger 1972, 109,
Taf. G: 2; 46: 34), který je kladen do 2. čtvrtiny, příp. do středu 5. stol. př. Kr. (Krauße 1996, 289).
Přilba typu Negau se vyvinula ve střední Itálii v průběhu 6. stol. př. Kr. a patřila až do konce 5. stol.
př. Kr. ke klasické ochranné zbroji etruských vojsk. Zmíněné lité přilby převzali také válečníci alpských
kmenů. Nejdříve se jednalo o importy, brzy však začali v oblasti středních Alp i ve Slovinsku vyrábět tuto
ochrannou zbroj i domácí slévači. První v Alpách vyrobené přilby Negau odpovídaly svým tvarem ještě