2005_1 - Archeologický ústav AV ČR

20
CHYTRÁâEK – ·MEJDA: Opevnûn˘ areál na Vladafii …
Obr. 14. Záhořice, Vladař. Sonda 2. Výběr nálezů (keramika). – Fig. 14. Záhořice, Vladař. Trench 2. Selection
of finds (ceramics).
zcela etruským předlohám, jen připevnění obruby a podbradních řemenů bylo pozměněno (Egg 1992, 425,
Abb. 8–9). Pro místní výrobu v severní Itálii a ve Slovinsku měl velký význam typ Vetulonia, který se stal
bezprostřední předlohou pro italsko-slovinské a italsko-alpské přilby Negau (Schindler 1998, 65, Abb. 17).
Zobrazená přilba na figurce z Vladaře může znázorňovat právě takový druh v Alpách zhotovované ochranné
zbroje. Náhodný nález na akropoli Vladaře evidentně patří ke skupině luxusních předmětů z období
Ha D – LT A, které nám ukazují nápadné vazby k oblasti Středomoří. Pyxida, podobně jako malé skleněné
nádobky známé z jiných lokalit, mohla uchovávat drahocenný obsah, který byl cennější než vlastní
schránka.
Figurka z Vladaře byla podrobena nedestruktivní rentgenofluorescenční analýze v Ústavu jaderné fyziky
AV ČR v Řeži. V materiálu figurky analýza zjistila nápadně vysokou přítomnost olova, stříbra, antimonu
i arzénu (13,5 % Pb; 1,3 % Ag; 3,0 % Sb; 1,9 % As). Vzhledem k použití vysoce olovnatého bronzu se
podle J. Frány (1997, 25–26, tab. 1) značně snižuje pravděpodobnost místního původu, mnohem jistější se
naopak zdá být lokalizace jejího vzniku v prostoru jv. Alp.
2.3.2. Keramika
Nálezy fragmentů keramických nádob doby halštatské a laténské jsou vyhodnoceny jednotným popisným
systémem vycházejícím z rekonstruovatelných tvarů. Morfologie keramických nádob v numerickém
kódu zahrnuje zvlášť široké a vysoké tvary (obr. 23). Ke zjemnění chronologie, a zvláště k lepšímu poznání
regionálních odlišností lze dospět, bude-li k dispozici více lokalit s většími keramickými soubory vyhodnocenými
podle stejných kritérií. Popisný systém vychází v zásadě z práce A. Sheppardové (1957), byl
využit při zpracování pozdně halštatské keramiky z Jenštejna (Dreslerová 1995), v modifikované formě
umožnil vyhodnotit nálezový soubor pozdně halštatského a časně laténského sídliště v Praze-Zbraslavi
(Chytráček – Bernat 2000, 284–293, tab. I–III) i poměrně rozsáhlý keramický materiál ze západočeských
výšinných sídlišť doby halštatské a laténské (Chytráček – Metlička 2004, 45, Taf. 1–25). Relativně chronologická
pozice rozlišených tvarů sídlištní keramiky vychází z analýzy shodných forem hrobové a sídlištní
keramiky z prozkoumaných nekropolí, rovinných i výšinných sídlišť.