2005_1 - Archeologický ústav AV ČR

36
CHYTRÁâEK – ·MEJDA: Opevnûn˘ areál na Vladafii …
2002, 132, obr. 1: 11), v době halštatské i časně laténské (Dobiat 1990, 54, Abb. 28; Sievers 1984, 54, Taf.
127; Fridrichová 1987, 192, tab. 49: 1) a jednoduché vzory lze snad vysvětlit i jako značky související
s funkčním uspořádáním jednotlivých skupin závaží vypínajících osnovu tkalcovského stavu. Rekonstrukci
vertikálních stavů s řadami zavěšených jehlancovitých závaží umožnily objevy pozůstatků těchto zařízení
na sídlištích Ha A2-B2/3 (Schmotz 1988, 106, Abb. 3), odkryty byly rovněž v domech z časné (Dobiat
1990, 50, Abb. 26–27) a pozdní doby halštatské (Engelhardt 1987, 85, Abb. 45–46). Jehlancovitý tvar tkalcovských
závaží se udržel i v mladší a pozdní době laténské, jak ukazují nálezy z oppid (Jansová 1988,
Taf. 183: 7–9; 1992, 71, Taf. 206: 22).
Zlomky mazanice (obr. 13: 1–5) ze sondy 2 ležely v hl. 40 cm, ve vrstvě související se zásypem objektů
6 a 9 (sektor 1), které lze jen rámcově datovat do mladšího pravěku. Fragmenty s rovnou uhlazenou jednou
stranou mohly souviset s výmazem dřevěných stěn povrchových sídelních objektů.
3. Stopy osídlení horního toku Střely v době bronzové a železné
3.1. Ojedinělé nálezy, archeologické odkryvy
3.1.1. Doba bronzová
K nejstarším indiciím osídlení v době bronzové se řadí pravděpodobné pozůstatky prvního ohrazení
akropole na Vladaři zachycené v sondě 2. Podle radiokarbonového datování zuhelnatělého dřeva ze základové
jámy (obj. 12) pro dřevěný sloup (obr. 11; 12) spadají zmíněné aktivity na počátek mohylové kultury
střední doby bronzové. Bronzová sekera s vykrojeným týlem a se středovými laloky položenými nízko
u břitu (břit zřejmě již v pravěku odlomen: Plesl – Hájek – Martínek 1983, 51, tab. 11: 4) pochází z k. ú.
Novosedly (obec leží 4 km již. od Vladaře: obr. 1: 4), bližší nálezové okolnosti ale neznáme. Podobné bronzové
sekery se objevují v období stupňů Br C-D, v horizontu skladů z konce střední doby bronzové (depoty
typu Plzeň-Jíkalka) a také na počátku mladší doby bronzové v hromadných nálezech bronzů s rozlámanými
šperky, nástroji nebo zbraněmi (Kytlicová 1975, 96, Abb. 2; Čujanová-Jílková 1970, 90, Abb. 27: 4;
Čujanová – Prokop 1968, 322). Pozoruhodná je informace o rozchváceném depotu s bronzovými předměty
na Chlumské hoře, sev. od Manětína (A. Beneš, archiv ARÚ AV ČR Praha, č.j. 6233/63). V k. ú. Hrádek
(obr. 1: 9), ve svahu údolí na levém břehu Lučního potoka (430–450 m n. m.), bylo v letech 1963–1964
zachyceno knovízské sídliště. Při záchranném výzkumu bylo prokopáno osm zahloubených objektů a jedna
pec (Hůrková 2002, 55, obr. 6–8). Na plošině návrší nad pravým břehem Lučního potoka, 650 m záp.
od zmíněného sídliště bylo v letech 1976–1985 zkoumáno pohřebiště knovízské kultury (obr. 1: 8). Zatím
nepublikovaný plošný výzkum odkryl 85 hrobů se žárovými pohřby v popelnicích (ojediněle zachyceny
kamenné věnce, prozrazující zřejmě pozůstatek původního mohylového krytu), dokumentovány byly také
malé jámové hroby, ale i obdélné skříňkové kostrové hroby ze silných přitesaných břidlicových desek (celkem
5 hrobů bylo kostrových). Osobitý ráz nekropole u Brda spočívá v její rituální pestrosti, která se projevuje
nejen přítomností kostrových hrobů, ale i variabilitou ve vnitřní a vnější úpravě hrobů popelnicových.
Specifickým znakem jsou také velké kruhovité objekty i četná žároviště s uhlíky a propálenou zemí, související
se spalováním mrtvých a s dalšími pohřebními obřady. Při záp. okraji pohřebiště se podařilo např.
zachytit kruhovitý útvar o průměru ca 20 m, vymezený kůlovými jamkami a žlabem, hlubokým 1 m (Kytlicová
1982, 13; 1985, 13–14; 1987). Obě lokality v k. ú. Brdo a Hrádek se nacházejí ve vzdálenosti přibližně
8 km od akropole Vladaře, která byla zřejmě osídlena také v mladší době bronzové (obr. 13: 7,
14–16, 36). Výšinné sídliště z pozdní doby bronzové s nedatovaným příčným valem a příkopem na šíji
úzké ostrožny bylo objeveno nad řekou Střelou a jejím pravobřežním přítokem v k. ú. Kotaneč (obr. 1: 6),
6 km na JV od Vladaře (Baštová 1984, 161; Chytráček – Metlička 2004, Karte 1: 6). Následující dvě výšinné
lokality zůstávají kulturně nezařazené. Zcela nedatované je hradiště v k. ú. Chyše, situované na ostrožně
nad Střelou (obr. 1: 10), 2,5 km na SV od Vladaře. Opevnění zde tvoří mohutný příčný val, místy je
patrný i nízký obvodový val se stopami spečení (Baštová 1984, 160). Žádné nálezy při povrchovém průzkumu
neposkytlo malé hradiště s nízkým obvodovým valem na vrcholku Zbraslavského vrchu, v k. ú.
Zbraslav, 7 km jz. od Vladaře, které jsme objevili a geodeticky zaměřili v roce 2002.