Ekologické dopady Společné zemědělské politiky a ... - Hnutí DUHA

plodin – jakýchkoli plodin určených k energetickému využití s výjimkou cukrové řepy. Zároveň je potřeba využít
dotací ve strukturálních fondech k rozvoji projektů na výrobu energie z biomasy. Podmínkou by však mělo
být šetrné, nikoli intenzivní pěstování těchto plodin. Ovšem obnovitelné zdroje na venkově, to není pouze biomasa.
Větrné elektrárny nabízejí zajímavý zdroj příjmů pro vlastníky pozemků i obce především v chudých horských
oblastech.
Obr. 3: Sklizeň sena na tradičně obhospodařované, druhově bohaté louce
Foto: Stanislav Ciok EPA Photo/Evropská komise
2.2. Pesticidy a umělá hnojiva
Závislost na agrochemikáliích, zejména pesticidech a umělých hnojivech, patří mezi nejvážnější problémy intenzivního
zemědělství. Poměrně nižší chemizace v České republice i dalších zemích střední a východní Evropy nám
dává výhodu oproti mnoha státům západní Evropy, které se pracně snaží snížit jejich používání. Ovšem jedním
z hlavních rizik spojených se vstupem do Evropské unie je, že zavedení dotací z CAP u nás opět povede k rapidnímu
nárůstu spotřeby agrochemikálií.
Pesticidy jsou chemické látky s toxickými účinky, kterými se v zemědělství hubí nežádoucí organismy – škůdci
a plevely. Jen zřídka ale působí selektivně. Proto mají dopad také na užitečné rostliny a živočichy, poškozují zdraví
dělníků v továrnách při výrobě, zemědělců, kteří je aplikují, i spotřebitelů.
Chemická hnojiva se používají spolu s živočišným hnojem kvůli doplnění živin, které plodiny odčerpaly z půdy.
Na rozdíl od pesticidů nemusejí být přímo toxická, ale kvůli vysokým dávkám znečišťují řeky i podzemní vodu
a kontaminují potraviny rizikovými dusitany a dusičnany.
Ekologické a sociální aspekty zemědělské politiky – 13