Ekologické dopady Společné zemědělské politiky a ... - Hnutí DUHA

České provedení CAP
Využití podpory z CAP v České republice je hodně ovlivněno poslední reformou politiky z roku 2003, která částečně
oddělila subvence od produkce. Nové členské země mají dokonce zvláštní systém progresivní podpory, který
do jisté míry přejímá další kroky reformy. Na druhou stranu se zde odkládá povinná platnost některých opatření,
například tzv. křížového souladu (podmínění dotací plněním evropské legislativy) či modulace (přesunu části přímých
podpor určených největším farmám ve prospěch programů na rozvoj venkova).
Právě přímé podpory povedou k faktickému zvýšení příjmů zemědělců a hrozí vést ke zvýšené spotřebě agrochemikálií,
nové intenzifikaci a další koncentraci. Pomoci by mohlo rychlé zavedení podmínek podporujících ekologické
a sociální trendy v agrárním sektoru, především křížového souladu a modulace. Neměly by být odkládány
na rok 2009, kdy se stanou povinnými. Nutné je také, aby národní doplňkové podpory placené z českého státního
rozpočtu (tzv. top-ups) byly zaměřeny na šetrné a extenzivní hospodaření, nikoli na kultury na orných půdách
(aby nemotivovaly k dalšímu rozorávání luk a pastvin).
Skutečně zásadní vliv má domácí politika na využití prostředků z druhého pilíře CAP. Pokud jde o samotné zemědělství,
Česká republika zde patří mezi nejlepší státy EU. Platí to především pro rozdělení prostředků. Na rozdíl
od většiny nových členských zemí odmítla možnost přesunout část těchto peněz do prvního pilíře, a tedy dotovat
produkci na úkor rozvoje venkova. Většinu investuje do agroenvironmentálních programů včetně ekologického
zemědělství (36 %) a do podpory méně příznivých oblastí (33 %). Velmi pozitivní je také rozhodnutí, že dotace pro
méně příznivé oblasti budou určeny pouze pro louky a pastviny, což motivuje k zatravňování orné půdy v podhorských
oblastech. Řada programů podporovaných převážně ze strukturálních fondů pomůže diverzifikovat venkovské
ekonomiky a podporuje pěstování energetické biomasy, agroturistiku a další perspektivní projekty zvyšující
životaschopnost vesnických obcí.
Naopak kritiku zaslouží především využití prostředků z druhého pilíře v lesnictví a obecně absence konkrétních
ekologických kritérií.
Vláda chce CAP využít k zalesnění necelých 70 čtverečních kilometrů území do roku 2006. V programu ale chybí
konkrétní podmínky, které by vyžadovaly sázení lesů s přirozenou druhovou skladbou a bránily zalesňování cenných
ploch, například květnatých luk nebo lesních enkláv. Obsahuje pouze nepřímou, finanční motivaci k výsadbě
(jakýchkoli) listnáčů a k zaměření na ornou půdu. Dosavadní výsledky obdobné národní podpory ale dokládají,
že to nepostačuje. Vážně hrozí, že bude pokračovat masová výsadba smrkových monokultur na velmi cenných
lučních pozemcích v podhorských oblastech.
Ekologická kritéria ovšem chybí také v dalších programech, financovaných vesměs ze strukturálních fondů. Vážný
je tento problém především u podpor orientovaných na lesy či vodní hospodaření. Přitom řada z nich je zjevně
zaměřena na tvrdá, technická opatření, například hrazení bystřin, hnojení a vápnění lesů, vyhrnování rybníků,
meliorace, výstavbu lesních cest, budování protipovodňových hrází či zavlažování. Ne každý takový projekt musí
být nezbytně negativní. Představují ovšem značné ekologické riziko. Některé mohou vážně poškodit biologickou
diverzitu či retenční schopnost krajiny. Nutné je proto stanovení striktních podmínek. Ty jsou ovšem v lepším případě
nepřímé (finanční motivace k šetrnějším řešením, například u vyhrnování rybníků) a někde docela chybí.
Konkrétní ekologická kritéria by však byla přínosná i v ostatních programech, kde ale také chybí. Motivovala by
k využití peněz na perspektivní projekty podporující šetrnou orientaci zemědělství. Platí to především pro dotační
programy určené k podpoře restrukturalizace, modernizace, marketingu, investic a konkurenceschopnosti, pomoci
mladým zemědělcům aj. Měly by být zaměřeny zvláště na ekologické zemědělství, zpracování a marketing
biopotravin atd. Schválené podmínky ale de facto nerozlišují mezi intenzivním hospodařením a šetrnými postupy,
takže příležitost zůstává promarněna.
8 – Úvod a shrnutí