Ekologické dopady Společné zemědělské politiky a ... - Hnutí DUHA

Obr. 10: Obchodní bilance zemí EU-15 s deseti novými členskými a kandidátskými státy ze střední
a východní Evropy v zemědělských komoditách a potravinářských produktech.
Zdroj: Swinnen 2004 [115]
Členství v EU a odstranění obchodních bariér doprovázené navíc expanzí velkých supermarketových řetězců patrně
povede k dalšímu nárůstu dálkové přepravy potravin. Zboží se bude převážet po celém kontinentu na stále
větší vzdálenosti. Důsledkem je znečištění i dopady na bezpečnost potravin a venkovské ekonomiky. Podle jednoho
odhadu jen samotné odstranění zbývajících cel, ke kterému došlo v rámci vstupu do EU, zvýší vývoz zemědělských
a potravinářských komodit z České republiky do zemí dosavadní EU-15 o 5 % a dovoz opačným směrem
dokonce o 7 % [116]. Během prvních dvou měsíců po rozšíření unie se dovoz dánského vepřového masa do nových
členských států zvýšil ve srovnání s předešlými roky na trojnásobek [117].
Supermarkety
Během posledních deseti let velké nadnárodní řetězce jako Tesco, Ahold, Carrefour a další doslova zaplavily Českou
republiku. Na okrajích velkých i menších měst začala vyrůstat rozsáhlá obchodní centra a postupně získávají
velký podíl na trhu na úkor menších obchodů. Podíl deseti největších obchodních řetězců na potravinářském trhu
u nás vzrostl z 8 % v roce 1993 na 53 % o deset let později [118]. Taková radikální proměna má pro spotřebitele
i zemědělce přinejmenším stejně významné důsledky jako vstup do EU, který doprovázela.
Křivka koncentrace obchodního sektoru postupně vykreslila tvar připomínající písmeno „U“. Privatizace bývalých
státem řízených obchodních odvětví vedla nejprve počátkem 90. let ke vzniku velkého množství nezávislých soukromých
obchodů a malých řetězců. S příchodem supermarketů došlo opět k masivní koncentraci a centralizaci,
tentokrát však v rukou převážně nadnárodních společností [119]. Protože supermarkety vznikají na okrajích
měst, tento trend nutí lidi jezdit na nákup autem, a komplikuje tak snahu radnic o snížení provozu a znečištění.
Odhaduje se, že dvě nákupní centra v Brně zvýší dopravu na okolních silnicích o 8000 automobilů denně [120].
V Olomouci jediný supermarket rozmnoží počet vozů na přístupové komunikaci o více než 2000 za den [121].
Invaze supermarketů s sebou nese také změnu distribučních struktur – nezávislé nákupy jednotlivých distributorů
nahradila centralizovaná, celostátní (či dokonce mezinárodní) distribuce. Velké řetězce mají v zemi zpravidla
jedno či několik málo obřích distribučních středisek, kam přivážejí zboží z celého státu i ze zahraničí, a poté
je odtud opět rozvážejí do svých prodejen. Další fází, která se rozbíhá právě nyní mimo jiné i v souvislosti s členstvím
v EU, je posun od národních distribučních středisek k přeshraničnímu zásobování, koordinovanému naráz
v několika zemích. Například řetězec Ahold již sloučil své aktivity v Polsku, České republice a na Slovensku v jednotně
koordinovaný celek tak, aby mohl nakoupit nejlevnější výrobky z různých zemí a pak je prodávat po celé
oblasti [120]. Tato koncepce zvyšuje počet kamionů na silnicích a dálnicích.
Supermarketová revoluce hrozí zejména malých zemědělcům vytlačením z trhu. Velké řetězce s centralizovanou
distribucí vyžadují velké objemy levných a standardizovaných produktů. Je pro ně výhodnější uzavírat smlouvy
s několika málo velkými dodavateli než s mnoha drobnými farmami. Navíc pro malé zemědělce bývá těžké dodržovat
standardy, které řetězec vyžaduje, případně investovat dost peněz k zajištění standardizované produkce
[120].
Ekologické a sociální aspekty zemědělské politiky – 35