Ekologické dopady Společné zemědělské politiky a ... - Hnutí DUHA

pochází z dovozu: importuje se zejména sója a maniok (kasava) pro skot a prasata [46]. Produkce ve třetím světě
za sebou zanechává vážné ekologické i sociální škody. Pěstování exportní sóji na velkých latifundiích v Brazílii
způsobuje těžké znečištění pesticidy, erozi půdy, odlesňování a vytlačuje z půdy místní drobné rolníky, kteří na
ní životně závisejí [47].
Ekonomické důsledky: Volný, pastevní chov zvířat většinou vyžaduje jen o málo vyšší náklady než intenzivní
průmyslová výroba. Navíc velkochovy způsobují vysoké skryté náklady, které nejsou zahrnuty v ceně potravin, ale
musejí je zaplatit daňoví poplatníci – například na odstraňování znečištění, zvýšené výdaje na zdravotnictví kvůli
častější kontaminaci potravin, řešení krizí, které představují salmonelóza nebo BSE. Lepší péče o zvířata tedy
není jen morálním požadavkem, ale ekonomickou nutností [48].
Potravinové skandály
Právě velkochovy byly nejčastější příčinou série evropských skandálů souvisejících s kvalitou a riziky potravin.
V roce 1986 se ve Velké Británii poprvé psalo o bovinní spongiformní encefalitidě (BSE). Smrtelnou mozkovou
chorobu zapříčinil rozšířený způsob vykrmování živých zvířat masokostní moučkou (směsí masa a kostí zvířat poražených
či uhynulých), což je relativně levný způsob, jak docílit růstu hmotnosti a zvýšit produkci mléka. V roce
1996 pak byla ve Velké Británii poprvé identifikována nová varianta Creutzfeld-Jakobovy nemoci (CJN), lidské formy
BSE, kterou způsobuje konzumace masa kontaminovaného touto nemocí. Do konce roku 2002 podlehlo chorobě
130 lidí, většina z nich právě v Británii [49]. Nemoc přitom nenastupuje ihned, má dlouhou inkubační dobu.
V příštích letech tedy počet obětí pravděpodobně ještě naroste. Evropská unie přijala úplný zákaz zkrmování masokostní
moučky u všech hospodářských zvířat teprve v roce 2001 (v České republice platí od roku 2003).
V roce 1999 vypukl v Evropě další potravinový skandál poté, co byly v krmivech pro drůbež a prasata odhaleny
extrémně toxické dioxiny a polychlorované bifenyly. Kontaminace se projevila v belgických kuřatech a vejcích,
ovlivnila však i Francii a Nizozemsko, a rozšířila se také na další hospodářská zvířata, například prasata a skot.
Musely být utraceny tisíce zvířat a zničeny tuny potravin živočišného původu. Postiženo bylo až 10 % potravinové produkce
v Belgii. Podle kalkulací belgických vědců způsobí toto zamoření mezi 40 a 8000 případů rakoviny [50].
V roce 2001 paralyzovala některé evropské venkovské oblasti epidemie slintavky a kulhavky, pocházející pravděpodobně
z dovážených krmiv [51]. Jen v samotné Velké Británii se ztráty z poklesu turistického ruchu, vládních
finančních náhrad apod. odhadují na zhruba 14 miliard eur [52]. Stejně jako v případě BSE byla zvířata hromadně
postřílena a spálena.
V roce 2003 udeřil v Evropě virus, který je příčinou tzv. ptačí chřipky. V Nizozemsku, Belgii a Německu bylo kvůli
této nemoci pobito přes 30 milionů ptáků.
Dochází i k mnoha dalším krizím zapříčiněným kontaminací bakteriemi, například salmonelou, kampylobakteriemi
nebo Escherichia coli. Počet případů nakažení potravin rapidně vzrostl například ve Velké Británii [45]. Opakovaně
propukaly také skandály související s krmením zvířat zakázanými látkami nebo splašky z odpadních jímek.
Evropská legislativa: pomalu dopředu
Legislativa a další opatření Evropské unie v péči o hospodářská zvířata a bezpečnosti potravin se v posledních letech
začínají zlepšovat, ale jen pomalu a nedostatečně.
Všeobecná směrnice o ochraně hospodářských zvířat a zvláštní směrnice pro prasata, telata a slepice-nosnice
stanovují minimální standardy životních podmínek. Například vyžadují, aby prasnice od roku 2006 nebyly uvazovány
na řetěz a počínaje rokem 2013 bude také zakázáno chovat je izolovaně v jednotlivých kotcích. Masná
telata nemohou být od roku 2007 držena jednotlivě v malých ohrádkách, kde se ani nemohou otočit. Klece pro
nosnice budou muset být od roku 2012 větší a obsahovat hnízdo a hřad [53]. Platnost některých pravidel bude
ale v České republice odložena.
Ekologické a sociální aspekty zemědělské politiky – 21