zdÄné a smÃÅ¡ené konstrukce - Äasopis stavebnictvÃ
zdÄné a smÃÅ¡ené konstrukce - Äasopis stavebnictvÃ
zdÄné a smÃÅ¡ené konstrukce - Äasopis stavebnictvÃ
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
70 t surovin. Průměrná doba<br />
zdržení ve fermentoru je asi 30 až<br />
70 dní. Ve fermentoru se působením<br />
metanogenních bakterií<br />
z každé tuny vstupních surovin<br />
uvolní asi 40 až 80 m³ bioplynu<br />
a zbytek využitých surovin<br />
odteče do uskladňovací nádrže<br />
jako hnojivo, které je skladováno<br />
v uskladňovacích nádržích. Vznikající<br />
surový bioplyn se hromadí<br />
v plynojemu nad hladinou kalu ve<br />
fermentoru a je odtud plynovým<br />
dmychadlem dopravován ke kogenerační<br />
jednotce.<br />
První stupeň odstraňování H 2<br />
S –<br />
sulfanu ze surového bioplynu (odsiřování<br />
bioplynu) je aerační, druhý<br />
stupeň je absorbční. Za účelem<br />
prvního stupně odsíření je do tohoto<br />
bioplynu v plynojemu trvale přiváděno<br />
nepatrné množství vzduchu<br />
pro sulfanredukující bakterie, které<br />
snižují obsah sulfanu v bioplynu.<br />
Volná síra z jejich činnosti zůstává<br />
v digestátu ve fermentoru. Napůl odsířený<br />
bioplyn z plynojemu prochází<br />
přes druhý stupeň odsíření, přes<br />
absorbér, v němž se obsah sulfanu<br />
v bioplynu sníží až na 20 až 100 mg/<br />
Nm 3 . Odloučená síra ze sulfanu<br />
zůstává na absorpční náplni v absorbéru.<br />
Náplň absorbéru se mění za<br />
novou přibližně v intervalu půl roku.<br />
Stará náplň absorbéru s odloučenou<br />
sírou se zapracovává do kompostu<br />
a využívá jako hnojivo.<br />
Kotelna na biomasu<br />
Kotelna má dva automatické teplovodní<br />
kotle, jeden o výkonu 800 kW<br />
na spalování slámy a jeden o výkonu<br />
400 kW na spalování dřevní štěpky<br />
a podobného dřevního odpadu. Provozní<br />
zásobník slámy na přibližně<br />
8 hodin nepřetržitého automatického<br />
provozu, provozní zásobník štěpky<br />
na více než jednodenní provoz.<br />
Krytý sklad paliva pojme suroviny<br />
na několik týdnů provozu kotelny,<br />
čerpací stanici pro cirkulaci topné<br />
vody v rozvodu v obci, chemickou<br />
úpravnu vody a systém udržování<br />
tlaku vody v soustavě. U kotelny je<br />
instalován tlakový teplovodní akumulátor<br />
tepla s vodním objemem<br />
50 m³. Kotel na slámu s účinností<br />
85 % spaluje slámu zrnin nebo<br />
energetický šťovík v suchém stavu<br />
v balících 0,8x1,2x2,5 m. Kotel při<br />
plném výkonu spálí až 225 kg slámy<br />
za hodinu.<br />
Kotel na štěpku s účinností 84 %<br />
spaluje dřevní štěpku a podobné<br />
palivo a spálí až 170 kg štěpky za<br />
hodinu. Kotle jsou běžně v provozu<br />
pouze v topném období, když teplo<br />
z bioplynové stanice nestačí na pokrytí<br />
potřeby tepla v soustavě CZT.<br />
Přibližně polovinu spalovaného<br />
paliva tvoří méně hodnotná dřevní<br />
štěpka a polovinu sláma a energetický<br />
šťovík. Dřevní štěpku a slámu<br />
obec nakupuje přímo od několika<br />
stálých i nahodilých dodavatelů za<br />
dohodnuté ceny, závislé na kvalitě<br />
a vlhkosti dodaného paliva v přibližné<br />
výši cca 1000 Kč za tunu štěpky<br />
a 1150 Kč za tunu slámy nebo<br />
šťovíku, vše loko výtopna.<br />
Rozvod tepla od kotelny ke všem<br />
připojeným objektům v obci je<br />
proveden bezkanálovým předizolovaným<br />
teplovodním potrubím<br />
v celkové délce cca 6 km. Předávací<br />
stanice v zásobovaných<br />
objektech jsou tlakově nezávislé,<br />
automatické, se stálým informačním<br />
propojením do řídicího<br />
centra celé kněžické soustavy.<br />
Odběratelům v obci se letos<br />
teplo prodává v topné sezóně (od<br />
1. října do 30. dubna) za cenu<br />
270 Kč/GJ včetně DPH, mimo<br />
topnou sezónu za 135 Kč/GJ.<br />
Obvyklým nedostatkem všech<br />
soustav centrálního zásobování<br />
teplem jsou tepelné ztráty potrubí<br />
rozvodu tepla. V Kněžicích<br />
je celková délka teplovodního<br />
rozvodu 6 km a ztráty teplovodu<br />
tam činí téměř 40 % celoroční<br />
dodávky tepla, protože teplovod<br />
je velmí dlouhý a spotřeba tepla<br />
ve vesnici malá. Veškeré celoroční<br />
ztráty teplovodu ovšem kryje<br />
přebytečné teplo z bioplynové<br />
stanice, které by se jinak muselo<br />
odvést do atmosféry. Teplo z bioplynové<br />
stanice dostačuje ještě<br />
v mimotopném období i k pokrytí<br />
celé užitečné spotřeby tepla u odběratelů,<br />
takže kotle na biomasu<br />
v Kněžicích nemusí být od jara do<br />
podzimu vůbec provozovány.<br />
V Kněžicích je celková dodávka<br />
tepla do teplovodu cca 3200 MWh<br />
za rok. Z toho 2000 MWh, tedy<br />
cca 7200 GJ, je užitečná dodávka<br />
odběratelům tepla a 1200 MWh,<br />
tedy cca 38 % z celkové dodávky<br />
jsou ztráty teplovodu. Z celkové<br />
dodávky tepla 3200 MWh za rok<br />
dodá kogenerační jednotka za<br />
rok cca 1600 MWh. 1200 MWh<br />
z toho se spotřebuje na pokrytí<br />
celoročních ztrát teplovodů v soustavě<br />
rozvodu tepla a zbylých<br />
400 MWh se ještě využije užitečně<br />
u odběratelů tepla k ohřevu<br />
teplé vody a k vytápění.<br />
Dodávka vyrobené<br />
elektřiny do sítě<br />
Elektřinu vyrábí z bioplynu kogenerační<br />
jednotka Jenbacher<br />
▼ Obr. 1. Schéma soustavy CZT Kněžice s bioplynovou stanicí<br />
stavebnictví 06–07/09 57