stavební firmy a situace na trhu - Časopis stavebnictví
31.12.2014 • Views
Share Embed Flag

stavební firmy a situace na trhu - Časopis stavebnictví

stavební firmy a situace na trhu - Časopis stavebnictví

stavební firmy a situace na trhu - Časopis stavebnictví

SHOW MORE
SHOW LESS
ePAPER READ
DOWNLOAD ePAPER
casopisstavebnictvi.cz

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

START NOW

2009<br />

prosincový<br />

speciál<br />

MK ČR E 17014<br />

Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě<br />

stavebnictví<br />

časopis<br />

Český svaz stavebních inženýrů<br />

Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR<br />

Časopis stavebních inženýrů, techniků a podnikatelů • Jour<strong>na</strong>l of civil engineers, technicians and entrepreneurs<br />

stavební <strong>firmy</strong><br />

a <strong>situace</strong> <strong>na</strong> <strong>trhu</strong><br />

TOP STAV 100 a MID-TOP STAV<br />

stavba roku: hotel Karlov<br />

Nejlepší výrobce<br />

stavebnin roku 2009<br />

www.casopisstavebnictvi.cz

KOMPLEXNÍ ŘEŠENÍ<br />

VAŠEHO PROJEKTU<br />

VÝROBNÍ PROGRAM<br />

• KANALIZACE<br />

výrobky pro podzemní sítě a ka<strong>na</strong>lizace<br />

trouby, šachty, vpustě<br />

• KOMUNIKACE<br />

výrobky pro výstavbu komunikací a venkovní architekturu<br />

dlažby, zatravňovací dlažby, obrubníky a přídlažba,<br />

dílce pro povrchové odvodnění, venkovní architektura,<br />

plotové dílce, silniční panely<br />

• POZEMNÍ STAVBY<br />

výrobky pro výstavbu pozemních staveb<br />

skeletový systém, atypická výroba, stropní a střešní dílce,<br />

velkorozměrové prostorové prefabrikáty, výrobky pro zděné stavby,<br />

prostorová prefabrikace, transportbeton, betonářská výztuž<br />

• EKOLOGIE A NÁDRŽE<br />

výrobky pro výstavbu nádrží, podzemních sítí<br />

a ochranu životního prostředí<br />

kruhové a pravoúhlé nádrže, kabelové šachty, energokanály,<br />

dešťové hospodářství, odlučovače lehkých kapalin, čerpací stanice,<br />

protihluková stě<strong>na</strong><br />

• STROJNÍ VÝROBA<br />

výroba, montáž a opravy zařízení<br />

výroba, montáž, opravy a konstrukce zařízení se zaměřením<br />

<strong>na</strong> výrobu betonu a betonovou prefabrikaci<br />

• SLUŽBY<br />

zkušebnictví, projekční a poradenská činnost<br />

DCEŘINÉ SPOLEČNOSTI<br />

• PREFA TRADE,a.s.<br />

provádění staveb, prodej stavebnin<br />

• PREFA KOMPOZITY,a.s.<br />

výroba kompozitních profilů, výrobků a konstrukcí<br />

Prefa Brno a.s.<br />

Kulkova 10/4231, 615 00 Brno<br />

tel.: 541 583 111, fax: 541 583 833, e-mail: prefa@prefa.cz<br />

www.prefa.cz

editorial<br />

Vážení čtenáři,<br />

držíte v rukou prosincové vydání<br />

časopisu Stavebnictví. Něco je<br />

špatně. Anebo dobře Poprvé se<br />

vydavatelství EXPO DATA spol.<br />

s r.o. rozhodlo vydat časopis Stavebnictví<br />

také v prosinci. Ovšem<br />

trochu ji<strong>na</strong>k, než tomu bylo u předchozích<br />

čísel všech tří ročníků.<br />

Vlastně trochu hodně ji<strong>na</strong>k.<br />

■ Předně, prosincový speciál,<br />

jak jsme toto vydání <strong>na</strong>zvali, není<br />

monotematický jen z padesáti<br />

procent. Je monotematický celý.<br />

Věnuje se výhradně stavebním<br />

firmám a výrobcům stavebních<br />

hmot, stavu stavebního průmyslu<br />

<strong>na</strong> konci prvního opravdu krizového<br />

roku českého hospodářství.<br />

V tomto smyslu to není úplně<br />

veselé čtení. Nicméně jsme se<br />

pokusili podat poměrně obsáhlý<br />

přehled současné ekonomické <strong>situace</strong><br />

pomocí statistických a<strong>na</strong>lýz<br />

nezávislých autorů. Rok 2008, <strong>na</strong><br />

jehož konci se ekonomická <strong>situace</strong><br />

České republiky kroutila do<br />

recese, je zevrubně popsán tradičními<br />

anketami malých, středních<br />

a velkých stavebních firem MID-<br />

TOP STAV a TOP STAV 100.<br />

■ Prosincový speciál nemá tradiční<br />

rozsah šestasedmdesáti stran,<br />

ale čítá o šestnáct stránek méně.<br />

Ne, že by se ne<strong>na</strong>šlo dost článků<br />

<strong>na</strong> téma současná ekonomická<br />

<strong>situace</strong> v českém stavebním<br />

průmyslu. Trochu jsme se ovšem<br />

obávali, že by čtenáře dalších<br />

šestnáct stran textu o marném<br />

hledání světla <strong>na</strong> konci tunelu<br />

mohlo před svátky hojnosti lehce<br />

deprimovat.<br />

■ Prosincový speciál nedostanete<br />

do schránky všichni. Obvyklých<br />

třicet a více tisíců výtisků bychom<br />

v případě „<strong>na</strong>dplánového“ speciálu<br />

nedokázali vytisknout.<br />

■ Ale, prosincový speciál si můžete<br />

přečíst všichni! A nez<strong>na</strong>mená<br />

to, že si ho budete <strong>na</strong>vzájem<br />

půjčovat jako samizdaty před<br />

dvaceti a více lety. Jak jsme avizovali<br />

v předchozím listopadoprosincovém<br />

čísle, bude tento speciál<br />

přístupný ve formě elektronického<br />

magazínu. Čtení tohoto typu<br />

média je stejně jednoduché jako<br />

otevření novin. Na, výhradně pro<br />

<strong>na</strong>še čtenáře, připravené webové<br />

adrese www.casopisstavebnictvi.cz/prosincovy_special<br />

<strong>na</strong>jdete kompletní obsah prosincového<br />

speciálu s několika články<br />

<strong>na</strong>víc! Jeho podoba a uživatelský<br />

komfort jsou <strong>na</strong>víc skoro stejné<br />

jako u papírového časopisu. Jen<br />

stránky obracíte pomocí myši<br />

a ne <strong>na</strong>sliněného prstu (určitě se<br />

podívejte <strong>na</strong> třetí stranu obálky).<br />

■ A konečně, v tomto předvánočním<br />

vydání se může <strong>na</strong>jít mnoho<br />

z Vás stavebních podnikatelů<br />

a ma<strong>na</strong>žerů stavebních firem.<br />

Například anketu se čtyřmi otázkami,<br />

mapujícími aktuální stav<br />

firem a názory jejich zástupců<br />

<strong>na</strong> neradostnou budoucnost,<br />

jsme museli předčasně zastavit,<br />

protože odpovědí přišlo obrovské<br />

množství.<br />

S<strong>na</strong>d ani nemá smysl dále komentovat<br />

obsah vydání časopisu, které<br />

se věnuje ekonomické situaci<br />

stavebního průmyslu <strong>na</strong> samém<br />

konci roku 2009. Nicméně, zkuste<br />

prosím přes všeobecnou skepsi<br />

hledat v uvedených statistických<br />

datech a zkušenostech ma<strong>na</strong>žerů<br />

stavebních firem, výrobců stavebních<br />

hmot i zástupců státní správy<br />

právě ta fakta, jež by Vám mohla<br />

pomoci ve zdraví přežít nejen rok<br />

2010.<br />

Hodně štěstí přeje<br />

Jan Táborský<br />

šéfredaktor<br />

taborsky@casopisstavebnictvi.cz<br />

inzerce<br />

<br />

<br />

<br />

prosincový speciál 3

obsah<br />

prosincový speciál<br />

5–9<br />

2009<br />

3 editorial<br />

časopis<br />

stavebnictví<br />

4 obsah<br />

stavba roku<br />

5 Harmonie kontrastu moderny a historie<br />

strategie SPS v ČR<br />

10 Strategie SPS v ČR pro období 2009–2012<br />

a<strong>na</strong>lýza<br />

14 Projevy současné globální recese ve stavebnictví<br />

příloha<br />

Hotel skrytý v historické lokalitě Benešova<br />

Ateliér Ladislava Lábuse spolu s Ateliérem K2 získal v soutěži<br />

Stavba roku 2009 cenu Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR za<br />

rekonverzi historických budov a jejich přístavbu v Benešově.<br />

statistika<br />

17 Statistika: stavebnictví a související oblasti<br />

příloha<br />

23 TOP STAV 100<br />

31 MID-TOP STAV<br />

anketa<br />

39 Anketa mezi stavebními firmami:<br />

všeobecná skepse a obavy<br />

interview<br />

44 Česká vláda musí eliminovat škůdce<br />

českého stavebnictví<br />

45 Bez evropských dotací je <strong>situace</strong> krajů tragická<br />

52 Úspěch odlévaný betonem<br />

Ankety TOP STAV 100 a MID-TOP STAV<br />

Prosincový speciál vznikl vlastně <strong>na</strong> základě nové prezentace<br />

těchto tradičních anket ekonomických výsledků malých, středních<br />

a velkých stavebních firem.<br />

52–54<br />

TOP-STAV 100TOP-STAV MID 100TOP-STAV<br />

MID TOP-STAV<br />

výroba stavebních hmot<br />

46 Pokles hospodářského růstu v průmyslu<br />

stavebních hmot<br />

nejlepší výrobce stavebnin<br />

50 Nejlepší výrobce stavebnin roku 2009<br />

porotherm dům student<br />

56 POROTHERM DŮM STUDENT 2009<br />

58 v příštím čísle<br />

Nejlepší výrobce stavebnin roku 2009<br />

Hlavním mediálním partnerem jediné tuzemské soutěže výrobců stavebních<br />

hmot a materiálů je časopis Stavebnictví. V rámci této soutěže<br />

uděluje také svoji cenu, kterou letos obdržela Prefa Brno a.s.<br />

4<br />

prosincový speciál<br />

foto <strong>na</strong> titulní straně: interiér hotelu Karlov v Benešově u Prahy,<br />

Tomáš Malý

stavba roku<br />

text: kolektiv autorů foto: Tomáš Malý<br />

▲ Historická zástavba a moderní architektura spoluvytvářejí atmosféru areálu hotelu Karlov<br />

Harmonie kontrastu moderny a historie<br />

Hotel Karlov v Benešově u Prahy stojí poblíž<br />

centra <strong>na</strong> okraji stejnojmenného památkově<br />

chráněného území, osídleného již<br />

v 11. století. V polovině 13. století byl <strong>na</strong> ostrohu<br />

Karlova založen minoritský klášter, který<br />

byl pobořen za husitských válek. Zachované<br />

torzo kostela je výz<strong>na</strong>mnou domi<strong>na</strong>ntou místa<br />

se specifickou atmosférou, charakterizovanou<br />

původní drobnou různorodou zástavbou.<br />

Stavba získala v soutěži Stavba roku 2009<br />

cenu Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR.<br />

Koncepce stavby<br />

V roce 2004 byly soukromým<br />

investorem zakoupeny <strong>na</strong> pohledově<br />

exponované severozápadní<br />

hraně Karlova dva opuštěné<br />

zdevastované domky č.p. 97<br />

a č.p. 1070. V původním zadání<br />

byla požadová<strong>na</strong> rekonstrukce<br />

obou budov a jejich adaptace<br />

<strong>na</strong> kavárnu a knižní klub. Návrh<br />

prošel v průběhu vytváření koncepce<br />

vznikajícího areálu řadou<br />

změn. Na dosud nevyužitém<br />

pozemku, který k zakoupeným<br />

parcelám patřil, byla diskutová<strong>na</strong><br />

možnost stavby bytového domu,<br />

která však k příliš velké hmotě<br />

budovy vůči okolní zástavbě nemohla<br />

být akceptová<strong>na</strong>. Dalším<br />

návrhem byla výstavba tří malých<br />

rodinných domků, odpovídajících<br />

stavbám v okolí, kde by v přízemí<br />

byly umístěny provozovny služeb.<br />

Tento návrh byl schválen investorem<br />

i památkovým dozorem, pro<br />

nezájem klientů však byl rovněž<br />

opuštěn. Investor proto zadal<br />

konečný požadavek nestavět zde<br />

byty, ale vybudovat v dané lokalitě<br />

penzion. V průběhu jednání<br />

se areál rozšířil o další domek<br />

č.p. 13 se dvěma dvorky, který<br />

investor rovněž zakoupil.<br />

Výstavbou tří nových budov,<br />

propojených se třemi rekonstruovanými<br />

objekty podzemní vstupní<br />

halou, vznikl dispozičně složitý<br />

funkční celek. S<strong>na</strong>ha i nezbytnost<br />

respektovat omezení daná historickou<br />

zástavbou, rostlou zelení<br />

i předchozími fázemi návrhu<br />

vedla k vytvoření svébytného,<br />

nezvykle komorního prostředí<br />

v několika vertikálních<br />

i horizontálních úrovních. Celkem<br />

má hotel 28 dvoulůžkových<br />

pokojů.<br />

„Je to takové bludiště, ale dobře<br />

čitelné. Vejdete pod zem, kde je<br />

hotelová hala s recepcí, odkud se<br />

dostanete do jednotlivých domků<br />

<strong>na</strong>d zemí. Překvapilo nás, jaký<br />

může mít stavba půvab, když se<br />

osvobodí z parametrů typologického<br />

myšlení sledujícího především<br />

ideální provozní podmínky<br />

obsluhy. Je to dispozičně velice<br />

složité, neortogonální prostředí.<br />

Na první pohled se neorientujete,<br />

přesto se vám nezdá, že bloudíte<br />

prosincový speciál 5

▲ Situace areálu hotelu Karlov v Benešově u Prahy. A, B, C – novostavby a D, E, F – historická zástavba.<br />

▼ Půdorys přízemí areálu hotelu Karlov. 1 – hala; 2 – restaurace; 3 – schodiště; 4 – kuchyně; 5 – předsíň; 6 – pokoj; 7 – koupel<strong>na</strong>; 8 – výtah; 9 – terasa; 10 – podkroví.<br />

10<br />

3<br />

1<br />

2<br />

3<br />

9<br />

4<br />

6<br />

7<br />

6<br />

6<br />

5<br />

7<br />

7<br />

3<br />

1 8<br />

5<br />

6<br />

7<br />

6<br />

7<br />

1<br />

6<br />

3<br />

6<br />

7<br />

7<br />

1<br />

7<br />

7<br />

6<br />

6<br />

3<br />

5<br />

7<br />

1<br />

7<br />

6 6<br />

6<br />

prosincový speciál

▲ Řezy areálem hotelu Karlov<br />

jako v nějaké obrovské nemocnici,<br />

ale cesta je přirozeně strukturovaná<br />

jako v rostlém městě,“ vysvětlil<br />

Ladislav Lábus, vedoucí projektové<br />

kanceláře AA Lábus.<br />

Řešení stavby<br />

a interiérů<br />

race s vinárnou přispěly nejen<br />

k oživení stavby, ale i jejího<br />

okolí. Díky <strong>na</strong>vržené drobné<br />

hmotové skladbě Hotelu Karlov,<br />

vytvářející výrazně členitou<br />

siluetu, získal střed města Benešova<br />

novou domi<strong>na</strong>ntu, která<br />

zapadá do kontextu lokality.<br />

„U stávajících domů jsme se<br />

s<strong>na</strong>žili uchovat ne<strong>na</strong>hraditelnou<br />

autenticitu původních staveb,<br />

která spoluvytváří hodnotu<br />

místa. V jižní části pozemku<br />

vznikly tři nové domy, odpovídající<br />

svým objemem drobnému<br />

Rekonverze tří původních<br />

domků a s ohledem <strong>na</strong> okolní<br />

prostředí řešená dostavba tří<br />

nových objektů s funkcí hotelu<br />

a provozně samostatné restauměřítku<br />

a charakteru okolní zástavby.<br />

Chtěli jsme, aby si nové<br />

a staré části komplexu hotelu<br />

nekonkurovaly, ale přirozeně se<br />

<strong>na</strong>vzájem doplňovaly. Novostavby<br />

převzaly pouze tradiční tvarosloví<br />

sedlových střech, ji<strong>na</strong>k<br />

jsou řešeny současnými výrazovými<br />

prostředky. Rozdíly jsou<br />

zastřeny použitím jednotného<br />

přirozeného odstínu omítek. Začlenění<br />

novostaveb do okolního<br />

prostředí pomáhá i zachování<br />

stávajících vzrostlých stromů,“<br />

popisuje Ladislav Lábus.<br />

„Dispozice i hmoty domů jsou<br />

tvarovány přirozeně, bez pravých<br />

úhlů, ne však s cílem tvorby<br />

efektních tvarů, ale z ohledu<br />

<strong>na</strong> plynulý provoz a z respektu<br />

k prostředí okolní <strong>na</strong>hodilé<br />

zástavby. Prostory hotelu se<br />

vyz<strong>na</strong>čují komorním měřítkem<br />

a různorodostí, která <strong>na</strong>pomáhá<br />

dobré orientaci v ji<strong>na</strong>k<br />

členité formě staveb. Do pokoje<br />

nebloudíte anonymními,<br />

uměle osvětlenými vnitřními<br />

chodbami, ale procházíte prosklenou<br />

halou, spojující objekt A<br />

prosincový speciál 7

▲ Schodiště a chodba v 1. NP mezi objekty A a B hotelu Karlov<br />

▲ Chodba propojující prostor vstupní haly hotelu s restaurací v objektu F<br />

▼ Chodba v přízemí mezi objekty A a B<br />

a B nebo samostatnými, přímo<br />

osvětlenými komunikacemi<br />

domů C, D a E,“ pokračuje<br />

architekt.<br />

Všechny nové domy jsou orientovány<br />

štítem <strong>na</strong> sever, směrem<br />

do údolí. Západně a východně<br />

orientované boční fasády dávají<br />

všem pokojům dobré podmínky<br />

osvětlení a oslunění i zajímavé<br />

výhledy při zachování dostatečné<br />

míry intimity. Část pokojů je<br />

orientová<strong>na</strong> <strong>na</strong> jih, s výhledy <strong>na</strong><br />

blízkou zvonici nebo zbytky gotického<br />

kostela. Součástí pokojů<br />

<strong>na</strong> úrovni vnitřních dvorků jsou<br />

malé předzahrádky oddělené vegetací.<br />

Pokoje ve vyšších podlažích<br />

mají společné předzahrádky<br />

přístupné ze schodišť.<br />

„Návrhem stavby i interiérů jsme<br />

se s<strong>na</strong>žili <strong>na</strong>vodit v hotelech obvykle<br />

postrádaný pocit ztotožnění<br />

se s místem, konkrétním obývaným<br />

domem i svým pokojem.<br />

Přispívá k tomu rozdrobenost<br />

provozu do tří nových objektů A,<br />

B a C a tří opravených původních<br />

domů D a E, včetně rohového<br />

objektu restaurace s vinárnou,<br />

<strong>na</strong>vzájem propojených v přízemí<br />

a v podzemí, která přináší u provozu<br />

určeného k přechodnému<br />

ubytování přívětivé prostředí.<br />

I v novostavbách má téměř<br />

každý pokoj individuálně řešené<br />

proporce a dispozici. Odlišit<br />

atmosféru původních staveb<br />

i novostaveb jsme se s<strong>na</strong>žili<br />

jak ve stavebním řešení, tak při<br />

návrhu interiéru. Každý pokoj<br />

má specifický tvar i charakter,<br />

ty v historických objektech jsou<br />

vybaveny stylovými repasovanými<br />

skříněmi a stoly, v nové části<br />

je <strong>na</strong>vržen atypický interiér,“<br />

dodává Ladislav Lábus.<br />

Specifickým prvkem stavby je<br />

používání materiálů v přírodní<br />

povrchové úpravě, neopatřených<br />

povrch zakrývajícími nátěry<br />

a výmalbou. Sledování komunikace<br />

stavby se svým okolím i provozu<br />

hotelu se svou klientelou patří<br />

k základním prioritám autorského<br />

týmu projektu.<br />

8<br />

prosincový speciál

Specifika realizace<br />

a stavební technologie<br />

Specifikem stavby hotelu je<br />

skutečnost, že polovi<strong>na</strong> jejího<br />

objemu je skryta pod terénem.<br />

Dvě podzemní úrovně ze železobetonu<br />

s povrchem ve<br />

dvou pastelových barevných<br />

odstínech jsou rozděleny <strong>na</strong><br />

část technickou a zásobovací<br />

a úroveň vstupní. Oba dva<br />

suterény propojují jednotlivé<br />

domy. Původní přízemní dům<br />

bylo možné vzhledem k jeho<br />

technickému stavu zbořit<br />

a <strong>na</strong>hradit novostavbou, byl<br />

však zachován pro jeho neopakovatelnou<br />

autenticitu.<br />

Složitý pozemek s výrazně<br />

se proměňujícím terénem<br />

vyvolal potřebu jednoduchého<br />

technického řešení stavebních<br />

systémů hydroizolace,<br />

dilatace jednotlivých částí<br />

a ka<strong>na</strong>lizace. Poměrně složité<br />

bylo ve svažitém terénu zabezpečit<br />

založení budov. Před<br />

zahájením výkopových prací<br />

bylo nutné zajistit původní<br />

rozpadající se objekty a podezdít<br />

je <strong>na</strong> potřebnou úroveň.<br />

Stavební jeřáb byl umístěn<br />

ve středu pozemku v blízkosti<br />

původního sklepa a výkopové<br />

jámy novostavby a musel být<br />

založen <strong>na</strong> šestimetrových<br />

betonových pilotách. Jeřáb<br />

byl demontován před vyzděním<br />

<strong>na</strong>dzemní části domu<br />

C. Pro zachování vzrostlého<br />

ořechu <strong>na</strong>d původním sklepem<br />

pod zahradou byl upraven<br />

tvar stěny domu a přezdě<strong>na</strong><br />

klenba sklepa po částech se<br />

současným zajištěním. Výrazně<br />

staticky <strong>na</strong>rušené klenby<br />

a vychýlené zdivo suterénu<br />

domu F se podařilo zajistit<br />

konstrukčními úpravami,<br />

do chybějící části klenby bylo<br />

vloženo schodiště. Vzduchotechnické<br />

rozvody v restauračních<br />

provozech jsou vedeny ve<br />

skrytých šachtách, strojov<strong>na</strong><br />

vzduchotechniky je umístě<strong>na</strong><br />

v druhém suterénu, vytápění<br />

areálu je regulováno z plynové<br />

kotelny v 1. PP. Čtyřhvězdičko-<br />

vý hotel má k dispozici podzemní<br />

garáž, saunu a vířivku.<br />

Stavba byla nominová<strong>na</strong> do<br />

soutěže Stavba roku 2009,<br />

kde postoupila do II. kola<br />

a získala Cenu Svazu podnikatelů<br />

ve stavebnictví v ČR<br />

a byla nominová<strong>na</strong> <strong>na</strong> Development<br />

News Awards. ■<br />

Autoři: prof. Ing. arch. Ladislav<br />

Lábus; Ing. arch. Jiří Poláček;<br />

Ing. arch. Jiří Škarda. (Text byl<br />

redakcí zkrácen a upraven).<br />

Základní údaje o stavbě<br />

Název: Hotel Karlov, Benešov<br />

u Prahy<br />

Investor: VHS HC Benešov, s.r.o.<br />

Projekt: AA Lábus,<br />

prof. Ing. arch. Ladislav<br />

Lábus<br />

Ateliér K2,<br />

Ing. arch. Jiří Poláček,<br />

Ing. arch. Václav Škarda<br />

Zhotovitel:<br />

Sládek Group, a.s.<br />

Stavbyvedoucí:<br />

Ing. Daniel Kukura,<br />

Ladislav Filip<br />

Vybraní subdodavatelé:<br />

hrubá stavba – Sládek<br />

Group a.s.; HOSS, a.s.<br />

betonové konstrukce –<br />

Deurostav, s.r.o.<br />

teraco –<br />

Omega 99, s.r.o.<br />

výtahy –<br />

Schindler CZ, a.s.;<br />

Výtahy Vaněrka, s.r.o.<br />

ÚT – Václav Seidl<br />

VZT – Femont VZT, s.r.o.<br />

elektroinstalace – Hedvik,<br />

s.r.o.<br />

truhlářské práce – Interiér<br />

Miriam, s.r.o.;<br />

PKS MONT, a.s.; EU-<br />

RODOORS GROUP –<br />

PK Bohemia, s.r.o.; Vetos<br />

dveře a zárubně,<br />

s.r.o.<br />

izolace – IBF idol, s.r.o.<br />

interiér – ARA Kolín,<br />

s.r.o.; Mobilia interiér,<br />

s.r.o.<br />

Náklady: 63 mil. Kč,<br />

spolufi<strong>na</strong>ncováno<br />

z fondů EU<br />

Doba výstavby:<br />

2005–2008<br />

inzerce<br />

Vaše přání je otcem<br />

<strong>na</strong>ší myšlenky<br />

Naše myšlenky, z<strong>na</strong>losti a zkušenosti v oboru<br />

ocelových konstrukcí umožňují k Vašim přáním<br />

přistupovat kreativně a zároveň ekonomicky.<br />

Disponujeme rozsáhlým technickým zázemím,<br />

vlastním výrobním závodem a technickou<br />

kontrolou <strong>na</strong> nejvyšší úrovni.<br />

Spoléhejte <strong>na</strong> autority a profesionály v oboru.<br />

UNIKÁTNÍ OCELOVÉ KONSTRUKCE<br />

NÁVRH DODÁVKA A MONTÁŽ ŘÍZENÍ STAVEB DIAGNOSTIKA<br />

ČSOB Radlická, Praha Protihluková stě<strong>na</strong> - II. etapa, Hradec Králové Stanice metra Střížkov, Praha Hangár, letiště Ostrava - Mošnov KO ETU II. - odsíření, Tušimice<br />

SPOLEČNOST<br />

JE ŘÁDNÝM<br />

ČLENEM ČAOK<br />

EXCON, a.s.<br />

Sokolovská 187/203, 190 00 Praha 9<br />

Tel.: +420 244 015 111<br />

Fax: +420 244 015 340<br />

e-mail: excon@excon.cz<br />

www.excon.cz<br />

prosincový speciál 9

strategie SPS v ČR<br />

text: SPS v ČR<br />

Strategie SPS v ČR pro období 2009–2012<br />

Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR zpracoval<br />

a vydal v roce 2007 publikaci Strategie –<br />

vize stavebnictví do roku 2015. S ohledem <strong>na</strong><br />

krizové změny v české i celosvětové ekonomice<br />

v posledních dvou letech bylo třeba provést<br />

její podstatnou aktualizaci. Uvádíme vybrané<br />

kapitoly této publikace.<br />

Cíl aktualizace<br />

dokumentu<br />

■ Informovat vládu ČR o předpokládaném<br />

vývoji stavebnictví.<br />

■ Inspirovat k realizaci strategických<br />

rozhodnutí o dalším<br />

vývoji.<br />

■ Formulovat úkoly SPS v ČR pro<br />

podporu opětovného dy<strong>na</strong>mického<br />

vývoje stavebnictví.<br />

Krize prokázala nezbytnost kvalifikované<br />

strategie. Firmy, které<br />

mají kvalifikovanou strategii zpracovanou<br />

a umějí strategicky řídit,<br />

dokáží krizi překo<strong>na</strong>t. Nejlepší<br />

z nich si dokonce svou pozici<br />

posílí.<br />

Mnoho českých firem ale žádnou<br />

strategii vůbec nemá, a proto jsou<br />

krizí překvapeny, nevědí, jak <strong>na</strong> ni<br />

reagovat, nebo reagují opožděně.<br />

Úkolem kvalifikované strategie ve<br />

21. století je připravit podnik <strong>na</strong><br />

všechny varianty budoucnosti,<br />

které s vysokou pravděpodobností<br />

mohou <strong>na</strong>stat.<br />

Vývoj ekonomiky v globální podobě<br />

obvykle charakterizuje ukazatel<br />

hrubého domácího produktu<br />

(HDP). Přes mnoho výhrad nebyl<br />

dosud doko<strong>na</strong>lejší ukazatel <strong>na</strong>lezen.<br />

Čeští i zahraniční a<strong>na</strong>lytici se<br />

v současnosti odhadu budoucího<br />

vývoje vyhýbají. Podnikům je<br />

však nutné poskytnout určité<br />

vodítko pro úvahy o dalším vývoji,<br />

a to i za cenu rizika a omylu.<br />

Nejhorší ze všeho je v době krize<br />

neudělat nic! Proto Svaz i za<br />

cenu velkého rizika zpracoval tři<br />

pravděpodobné scénáře vývoje<br />

české ekonomiky. Z nich potom<br />

vycházejí úvahy o vývoji českého<br />

stavebnictví a <strong>na</strong>konec doporučení<br />

určitých strategických cílů<br />

a strategických operací.<br />

Varianta optimisticko-realistická<br />

Předpokládá se další pokles HDP<br />

až do začátku roku 2010. V roce<br />

2010 začíná stabilizace, HDP zůstává<br />

<strong>na</strong> úrovni roku 2009. Bude<br />

pokračovat intenzivní globalizace<br />

světa. Roste vliv Číny a bohatých<br />

arabských států <strong>na</strong> ekonomiku<br />

zejmé<strong>na</strong> evropských zemí a USA.<br />

Od roku 2011 mírný růst HDP,<br />

o 2 až 3 % ročně. V ČR jsou<br />

přidělovány z úrovně rozpočtu<br />

státu a krajů i měst „přiměřené“<br />

zdroje pro stavební projekty, resp.<br />

pro investiční výstavbu a opravy<br />

či údržbu i za cenu vysokého<br />

rozpočtového deficitu. Za „přiměřené“<br />

se považují rozpočtové<br />

výdaje zhruba ve výši roku 2009.<br />

Probíhá přípravná fáze <strong>na</strong> rozvojové<br />

období, začí<strong>na</strong>jící rokem 2012.<br />

Startují investice do moderních,<br />

nových, ale zatím nedefinovaných<br />

odvětví.<br />

Varianta restriktivní<br />

Vývoj HDP probíhá obdobně<br />

jako u varianty optimisticko-realistické.<br />

Rozpočtové výdaje <strong>na</strong><br />

investice však podléhají „striktním“<br />

rozpočtovým omezením.<br />

Velké státní a krajské stavby se<br />

nezahajují a některé se zmrazují.<br />

Domácí soukromé investice se<br />

zahajují jen v omezené míře.<br />

Roste zájem stavebních firem<br />

o export kapacit.<br />

Varianta katastrofická<br />

Pokles HDP pokračuje i v letech<br />

2010, 2011 a 2012. Poté stabilizace<br />

a mírný růst. Restriktivní<br />

rozpočtová politika pokračuje.<br />

Také soukromé investice i <strong>na</strong>dále<br />

stagnují. Hranice států se uzavírají,<br />

vítězí protekcionizmus. EU<br />

upadá, dominující roli přejímají<br />

státy, které mají dostatek hotovosti<br />

(Č í<strong>na</strong>, arabské st át y).<br />

Stavebnictví je v současné české<br />

ekonomice prakticky jediným<br />

odvětvím, jehož prostřednictvím<br />

může stát – a v určité míře i regiony<br />

a obce – nějak výz<strong>na</strong>mněji<br />

a přímým způsobem, tzn. cestou<br />

stavebních zakázek, působit<br />

<strong>na</strong> dy<strong>na</strong>miku ekonomického<br />

rozvoje a zaměst<strong>na</strong>nost. Výsledky<br />

stavební činnosti mají vždy<br />

trvalou užitnou hodnotu. Státní<br />

či další veřejné zakázky z jiných<br />

odvětví jsou v tomto směru mnohem<br />

méně výz<strong>na</strong>mné. Příči<strong>na</strong> je<br />

v tom, že stavebnictví v důsledku<br />

své vysoké a dostatečně pestré<br />

závislosti <strong>na</strong> tuzemských dodávkách<br />

pro svoji výrobní spotřebu<br />

má ze všech odvětví nejvyšší<br />

přímé multiplikační účinky <strong>na</strong><br />

celkovou domácí produkci.<br />

Multiplikační účinky určitého<br />

odvětví <strong>na</strong> odvětví ostatní lze vyjádřit<br />

pomocí tzv. multiplikačního<br />

efektu. Hodnota tohoto multiplikačního<br />

efektu činí ve stavebnictví<br />

ČR v současné době 3,2 až<br />

3,5. Z<strong>na</strong>mená to, že každá stavební<br />

investice ve výši 1,2 mil. Kč<br />

vytváří v ekonomice 3,2–3,5<br />

pracovních míst, z toho 1 ve<br />

stavebnictví a 2,2–2,5 v ostatních<br />

oborech. Stavebnictví výz<strong>na</strong>mně<br />

ovlivňuje vývoj HDP, příjmy státu<br />

z daní, sociálního a zdravotního<br />

pojištění a různých poplatků<br />

a dávek.<br />

Ve všech jiných odvětvích užití<br />

vyšších rozpočtových výdajů –<br />

zpravidla v nejvyšší míře jde<br />

o výdaje zaměřené <strong>na</strong> podporu<br />

spotřeby – je výsledný impulz pro<br />

růst domácí produkce nižší (mj.<br />

i z toho důvodu, že výz<strong>na</strong>mná<br />

část spotřeby je kryta zbožím<br />

z dovozu). Dalším důležitým<br />

důsledkem realizace veřejných<br />

stavebních zakázek je jistota<br />

vyšší zaměst<strong>na</strong>nosti, což je<br />

právě v období krize mimořádně<br />

důležité. Pozitivem je i to, že se<br />

tu rozhodně nejedná o žádný protekcionizmus,<br />

což je ji<strong>na</strong>k v současných<br />

debatách o překonávání<br />

krize velmi citlivé téma.<br />

Multiplikační efekt může ovšem<br />

vyvolat i negativní důsledky.<br />

Snížení počtu pracovníků ve stavebnictví<br />

o jednoho pracovníka<br />

vyvolá ztrátu zaměstnání 3,2–3,5<br />

pracovníků v ostatních odvětvích.<br />

Z tohoto hlediska má snižování<br />

investic do stavebnictví velmi negativní<br />

dopady do zaměst<strong>na</strong>nosti<br />

a s tím souvisejících národohospodářských<br />

ukazatelů.<br />

Samozřejmě, že v rámci rozhodování<br />

o protikrizových opatřeních<br />

státu je ve hře řada různých<br />

okolností a také pochybností<br />

o výsledných účincích toho či<br />

onoho řešení. V případě veřejných<br />

stavebních zakázek, pokud<br />

jsou to akce potřebné, účelné<br />

a veřejně prospěšné – ne tedy<br />

nějaké hladové zdi či silnice, které<br />

nikam nevedou – a také akce<br />

úsporně a kvalitně provedené,<br />

je jistota pozitivního účinku vysoká<br />

a rozhodně by tato cesta<br />

neměla být zavrhová<strong>na</strong> nebo<br />

potlačová<strong>na</strong>. Jediným omezením<br />

by zde mohla nebo měla být jen<br />

únosná míra deficitu veřejných<br />

rozpočtů.<br />

Právě možné zvýšení rozpočtového<br />

deficitu bývá občas uváděno<br />

jako důvod k odmítání této cesty<br />

nebo alespoň k rezervovanému<br />

postoji. Ke zvýšení deficitu<br />

ovšem mohou vést i nepřímé<br />

způsoby podpory vyšší dy<strong>na</strong>miky<br />

produkce, ať již jsou to opatření<br />

ke zvýšení příjmů domácností<br />

nebo snížení příjmů státního<br />

rozpočtu cestou nižšího zdanění<br />

apod. U těchto nepřímých způsobů<br />

podněcování vyšší dy<strong>na</strong>miky<br />

10<br />

prosincový speciál

společenské produkce (hrubého<br />

domácího produktu) lze přitom<br />

očekávat z již výše uvedených<br />

důvodů konečný efekt nižší<br />

a také méně jistý. Důvody pro<br />

přijetí takových opatření jsou<br />

často proto primárně spíše jiné<br />

než prorůstové.<br />

Z provedených a<strong>na</strong>lýz vyplynulo,<br />

že z každých 100 mil. Kč investovaných<br />

do stavebních investic<br />

jsou daňové a ostatní přínosy<br />

do státního rozpočtu přibližně<br />

55,5 mil. Kč ročně. (Podrobněji<br />

www.urspraha.cz).<br />

Vzhledem k existujícím meziodvětvovým<br />

vazbám nemůže žádné<br />

jiné využití rozpočtových výdajů<br />

směrem k podněcování růstu<br />

produkce přinést takový efekt.<br />

Nemluvě o tom, že žádné jiné<br />

přímé zakázky pro jiná odvětví<br />

a v takovém rozsahu nejsou ani<br />

možné.<br />

Kromě uvedených přínosů přímo<br />

<strong>na</strong>vazujících <strong>na</strong> stavební<br />

procesy (tzn. od investičního<br />

záměru přes projekci, vlastní<br />

stavební práce až do předání<br />

stavebního díla do užívání), lze<br />

v širším pojetí zahrnout mezi<br />

multiplikační efekty další přínosy<br />

spočívající:<br />

■ v <strong>na</strong>pojení systému dálnic<br />

a rychlostních komunikací <strong>na</strong><br />

panevropskou síť;<br />

■ ve zvýšení ekonomického rozvoje<br />

regionů, včetně možnosti<br />

směrování veřejných zdrojů do<br />

regionů nejvíce postižených<br />

krizí;<br />

■ v růstech tržeb a pracovních<br />

příležitostí vyvolaných užíváním<br />

stavebního díla během<br />

jeho životnosti (pohostinství,<br />

ubytování, obchody, servisy<br />

všeho druhu, zdravotní a sociální<br />

služby, doprava apod.);<br />

■ v oblasti životního prostředí<br />

(snížení emisí, hluku, spotřeby<br />

PHM).<br />

Prognóza vývoje<br />

stavebních prací<br />

Pro jednotlivé scénáře vývoje<br />

ekonomiky je v tabulce uvede<strong>na</strong><br />

prognóza celkové hodnoty<br />

stavebních prací, dopad změn<br />

těchto hodnot (oproti roku<br />

2008) <strong>na</strong> zaměst<strong>na</strong>nost v celé<br />

ekonomice ČR, ve stavebnictví<br />

a do státního rozpočtu. Celková<br />

hodnota prací v optimistickorealistické<br />

variantě prakticky<br />

koresponduje s trendem investic<br />

v ekonomice (tvorba<br />

fixního kapitálu) tak, jak jsou<br />

prezentovány v makroekonomické<br />

predikci České republiky<br />

(Ministerstvo fi<strong>na</strong>ncí ČR, červen<br />

2009). Z grafu prognózy<br />

stavební produkce je zřejmé,<br />

že „nůžky“ mezi optimistickou<br />

a katastrofickou variantou vývoje<br />

HDP se v čase rozevírají<br />

a v roce 2012 je tento rozdíl<br />

více jak 100 mld. Kč. Dopady<br />

do státního rozpočtu je nutno<br />

považovat za orientační (vycházejí<br />

z multiplikačních efektů<br />

uvedených výše), avšak řád<br />

těchto efektů je zřejmý.<br />

SWOT a<strong>na</strong>lýza<br />

Silné stránky českého stavebnictví:<br />

– schopnost provádět stavby<br />

nejvyšší technické náročnosti,<br />

kvality a obtížnosti,<br />

což bylo prokázáno realizací<br />

řady projektů v tuzemsku<br />

i v zahraničí;<br />

▼ Prognóza vývoje podle jednotlivých variant scénáře vývoje; *předpoklad k 31. 12. 2009<br />

Varianta 2008 2009 2010 2011 2012<br />

Vývoj stavební produkce<br />

Optimisticko-realistická mld. Kč 536,6 493,6 466,8 493,6 525,8<br />

index k roku 2008 1,00 0,92 0,87 0,92 0,98<br />

Restriktivní mld. Kč 536,6 477,5 429,3 445,4 472,2<br />

index k roku 2008 1,00 0,89 0,80 0,83 0,88<br />

Katastrofická mld. Kč 536,6 456,1 402,4 402,4 402,4<br />

index k roku 2008 1,00 0,85 0,75 0,75 0,75<br />

Snížení stavební produkce oproti roku 2008<br />

Optimisticko-realistická mld. Kč -42,9 -69,8 -42,9 -10,7<br />

Restriktivní mld. Kč -59,0 -107,3 -91,2 -64,4<br />

Katastrofická mld. Kč -80,5 -134,1 -134,1 -134,1<br />

Dopady <strong>na</strong> zaměst<strong>na</strong>nost v ČR<br />

Optimisticko-realistická počet prac. míst (tis.) -129,5* -210,7 -129,5 -32,55<br />

Restriktivní počet prac. míst (tis.) -178,15* -324,1 -275,45 -194,6<br />

Katastrofická počet prac. míst (tis.) -243,25* -405,3 -405,3 -405,3<br />

Z toho dopady <strong>na</strong> zaměst<strong>na</strong>nost ve stavebnictví<br />

Optimisticko-realistická počet prac. míst (tis.) 463 -37,0* -60,2 -37,0 -9,3<br />

Restriktivní počet prac. míst (tis.) 463 -50,9* -92,6 -78,7 -55,6<br />

Katastrofická počet prac. míst (tis.) 463 -69,5* -115,8 -115,8 -115,8<br />

Z toho dopady do státního rozpočtu, fondu zaměst<strong>na</strong>nosti, sociálního a zdravotního pojištění<br />

Optimisticko-realistická mld. Kč -23,6 -38,4 -23,6 -5,9<br />

Restriktivní mld. Kč -32,5 -59,0 -50,2 -35,4<br />

Katastrofická mld. Kč -44,3 -73,8 -73,8 -73,8<br />

prosincový speciál 11

▲ Dopady <strong>na</strong> zaměst<strong>na</strong>nost ve stavebnictví<br />

▲ Vývoj stavební produkce v meziročních indexech k roku 2008<br />

– vysoká odborná kvalifikace inženýrů<br />

a architektů, opírající se<br />

o kvalitní vysokoškolské vzdělání,<br />

které má dlouholetou tradici;<br />

– kvalifikovanost pracovníků řemeslných<br />

profesí, schopných<br />

samostatného rozhodování<br />

a improvizace;<br />

– z<strong>na</strong>lost vyspělých technologií<br />

stavění a materiálně technické<br />

vybavení k jejich provádění;<br />

– schopnost stavebnictví pružně<br />

se přizpůsobit měnícím<br />

se podmínkám v poptávce<br />

a výrobnímu programu;<br />

– srov<strong>na</strong>telná produktivita práce<br />

v porovnání s vedoucími zahraničními<br />

firmami;<br />

– vhodná velikostní i specializační<br />

struktura stavebních firem<br />

(malé, střední, velké);<br />

– vybudované zázemí vysokých<br />

škol;<br />

– multiplikační efekt ve vztahu<br />

k ekonomice;<br />

– nižší náklady <strong>na</strong> pracovní<br />

sílu v porovnání s konkurencí<br />

z původní patnáctky EU;<br />

– vazby <strong>na</strong> východoevropské<br />

ekonomiky (Rusko …);<br />

– stabilní a relativně zdravý fi<strong>na</strong>nční<br />

sektor;<br />

– vyspělé systémy pro plánování,<br />

<strong>na</strong>vrhování a řízení realizace<br />

staveb;<br />

– vyspělé systémy pro kontrolu<br />

jakosti stavební produkce, tvorbu<br />

environmentálních plánů;<br />

– velké <strong>firmy</strong> jsou součástí <strong>na</strong>dnárodních<br />

koncernů garantujících<br />

vyšší záruky, fi<strong>na</strong>nční výhody;<br />

– dostupnost materiálových<br />

surovin;<br />

– rozvinutá výroba stavebních<br />

hmot.<br />

Slabé stránky českého stavebnictví:<br />

– vysoká citlivost <strong>na</strong> stav národního<br />

hospodářství;<br />

– stavebnictví nemá resortní zastoupení<br />

(neřešení průřezových<br />

otázek výstavby), stavebnictví<br />

jako resort nemá řídicí strukturu;<br />

roztříštěnost a z toho plynoucí<br />

nejasnosti v kompetencích;<br />

– nízká úroveň strategického řízení<br />

mnoha stavebních firem;<br />

– klesající počty kvalifikovaných<br />

řemeslníků a nutnost kompenzovat<br />

jejich nedostatek zaměstnáváním<br />

méně kvalifikovaných<br />

dělníků, především ze zemí<br />

východní Evropy;<br />

– nízké počty učňů, zejmé<strong>na</strong> některých<br />

oborů, a nedostatečný<br />

rozsah učňovského školství,<br />

hrozící deficit technicky vzdělaných<br />

vysokoškoláků;<br />

– kvalita legislativy a její časté<br />

změny, nedostatečný nebo<br />

pomalý postup při vymáhání<br />

práva;<br />

– nedostatečná jazyková vybavenost,<br />

neochota pracovat<br />

v zahraničí;<br />

– nízká mobilita pracovních sil<br />

a nedostatečné podmínky pro<br />

její zvýšení;<br />

– stag<strong>na</strong>ce vědecko-výzkumných<br />

a inovačních aktivit a neefektivní<br />

podpora komercio<strong>na</strong>lizace<br />

průmyslového výzkumu<br />

a vývoje;<br />

– omezené možnosti podniků<br />

pod zahraniční kontrolou expandovat<br />

<strong>na</strong> zahraniční trhy<br />

v důsledku obchodní politiky<br />

jejich zahraničních majoritních<br />

vlastníků, orientujících podnikatelské<br />

aktivity těchto podniků<br />

<strong>na</strong> území ČR;<br />

– nízká rentabilita stavebních podniků,<br />

nevytvářející dostatečný<br />

vlastní zdroj pro jejich rozvoj<br />

a inovaci;<br />

– absence systémového posuzování<br />

veřejných zakázek (kontrolní<br />

činnost zadavatele ve všech<br />

fázích výstavby);<br />

– nevyvážená kvalifikace investorů,<br />

nedostatečné využívání<br />

rizikové a<strong>na</strong>lýzy;<br />

– nedostatečný příliv mladých<br />

kvalifikovaných pracovníků;<br />

– dosud slabá spolupráce praxe<br />

a vysokých škol (převážně se<br />

omezuje <strong>na</strong> řešení havarijních<br />

situací);<br />

– přílišná vstřícnost zahraničním<br />

realizátorům veřejných zakázek,<br />

transfer zisku do zahraničí;<br />

– omezené působení českých<br />

firem <strong>na</strong> stavebních trzích zahraničních<br />

trzích;<br />

– působení občanských iniciativ<br />

omezující, zpožďující<br />

a zdražující výstavbu;<br />

– nízká společenská prestiž oboru.<br />

Příležitosti českého stavebnictví:<br />

– vytváření nových forem fi<strong>na</strong>ncování<br />

výstavby a výzkumu<br />

a vývoje, zejmé<strong>na</strong> spojením<br />

veřejných a soukromých zdrojů<br />

(PPP);<br />

– tlak <strong>na</strong> vyrovnání civilizačního<br />

deficitu v ČR, vytvářející obsáhlý<br />

zásobník práce, včetně zahraničních<br />

investic v tuzemsku;<br />

– získání grantů a dotací z EU;<br />

– využití specifik vývoje poptávky<br />

reflektujících uplatňování prvků<br />

trvale udržitelného rozvoje<br />

výstavby;<br />

– intenzivnější vývoj a výzkum,<br />

institucionální i projektový,<br />

včetně zapojení do mezinárodního<br />

výzkumu a vývoje, (Evropská<br />

a národní technologická<br />

platforma);<br />

– prohloubení a zkvalitnění územní<br />

a projektové přípravy, preference<br />

koncepčnosti;<br />

– důraz <strong>na</strong> rekonstrukce, modernizace,<br />

údržbu a opravy;<br />

– snížení energetické náročnosti<br />

staveb (provoz), příprava<br />

a realizace energeticky úsporných<br />

staveb (v nové výstavbě,<br />

v rekonstrukcích, v oblasti kulturních<br />

památek v souvislosti<br />

s jejich komerčním využitím);<br />

– zvyšování cen energií je stimulem<br />

pro vývoj nových staveb<br />

a technologií;<br />

12<br />

prosincový speciál

– rozvoj bytové výstavby;<br />

– příprava výstavby jaderných<br />

elektráren a dalších energetických<br />

zdrojů;<br />

– větší využití dřevní hmoty;<br />

– širší uplatnění průmyslového<br />

stavění;<br />

– uplatnění českých stavebních<br />

firem v zahraničí i mimo EU;<br />

– rozvoj a uplatnění technologií<br />

využívajících druhotných surovin<br />

a odpadních materiálů,<br />

včetně recyklace a využití stavebního<br />

demoličního odpadu;<br />

– výraznější uplatnění PPP projektů<br />

pro vybrané druhy staveb<br />

– identifikace nových segmentů;<br />

– prověření implementace PPP<br />

projektů do infrastruktury<br />

a veřejné správy; využití podpory<br />

WLC;<br />

– 25 mld. Kč ČEZ pro malé elektrárny;<br />

– 25 mld. Kč MŽP – zateplení;<br />

– potřeba rozvoje a modernizace<br />

infrastruktury; její rozvoj lze<br />

min. do roku 2013 spolufi<strong>na</strong>ncovat<br />

ze zdrojů EU;<br />

– v oblasti provozu stavebních děl<br />

(zejmé<strong>na</strong> budov) rozvíjející se oblast<br />

facility ma<strong>na</strong>gement; tlak <strong>na</strong><br />

zavádění systémů integrovaného<br />

FM nepochybně poroste.<br />

Hrozby českého stavebnictví:<br />

– krize ekonomiky, restrikce investic<br />

státu, měst, obcí, pokles<br />

soukromých investic;<br />

– ekonomicky nepodložené požadavky<br />

<strong>na</strong> zvyšování mezd;<br />

– omezení nerostných zdrojů<br />

a dostupností stavebních pozemků,<br />

diferencovaně podle<br />

lokalit;<br />

– korupce a klientelizmus;<br />

– pronikání zahraničních firem <strong>na</strong><br />

český stavební trh, vč. firem<br />

z nových členských zemí EU;<br />

– odliv zájmu <strong>na</strong>dnárodních investorů<br />

do jiných zemí;<br />

– nezachycení trendu evropského<br />

stavebnictví, jeho přeměny <strong>na</strong><br />

z<strong>na</strong>lostní odvětví;<br />

– zmrazení předprojektové<br />

a projektové přípravy;<br />

– zvyšování věkového průměru<br />

pracovníků dělnických kategorií<br />

(řemeslné profese) a techniků;<br />

– nedostatek učňovského školství;<br />

– rostoucí nezaměst<strong>na</strong>nost, nedostatečný<br />

sociální smír;<br />

– neexistence dostatečné zásoby<br />

vhodných projektů PPP a jejich<br />

nedostatečná příprava;<br />

– neexistence dostatečně propracovaných<br />

vládních strategií<br />

rozvoje ekonomiky ČR, odvětví<br />

stavebnictví a jednotlivých<br />

stavebních firem;<br />

– nepřipravenost vhodných projektů<br />

pro čerpání prostředků<br />

EU.<br />

Vize českého<br />

stavebnictví<br />

Stavebnictví bude i <strong>na</strong>dále jedním<br />

z výz<strong>na</strong>mných odvětví české<br />

ekonomiky. Potenciální poptávka<br />

po jeho produktech je obrovská.<br />

V období 2010 až 2012 mu nehrozí<br />

nebezpečí vytlačení z <strong>trhu</strong> asijskými<br />

konkurenty. Podíl přínosu<br />

stavebnictví <strong>na</strong> tvorbě národního<br />

důchodu zůstane zhruba <strong>na</strong> dosavadní<br />

úrovni.<br />

Struktura portfolia stavebnictví<br />

zůstane v podstatě zachová<strong>na</strong>.<br />

Zvýší se podíl energetických staveb<br />

(zejmé<strong>na</strong> jaderné elektrárny<br />

a menší lokální zdroje). Zásobníky<br />

plynu a plynovody také<br />

vytvoří výz<strong>na</strong>mné stavební zakázky.<br />

Zahájí se více staveb<br />

souvisejících s klimatickými<br />

a meteorologickými změ<strong>na</strong>mi<br />

a ochranou životního prostředí.<br />

Stavebnictví zachová svoji<br />

výz<strong>na</strong>mnou roli jako realizátor<br />

politických rozhodnutí, kterými<br />

se bude uskutečňovat trvale<br />

udržitelný rozvoj České republiky.<br />

V souladu s cíli EU budou podporovány<br />

energeticky efektivní stavby<br />

a přednostně bude pečováno<br />

o kulturní dědictví. Prosadí<br />

se nové progresivní materiály<br />

a stavební prvky, podporované<br />

využitím <strong>na</strong>notechnologií.<br />

Stavebnictví využije postupující<br />

globalizace světa a změn <strong>na</strong> jeho<br />

hospodářské mapě (rostoucí vliv<br />

zemí BRIC) k rozvoji vývozu stavebních<br />

prací (ať už projektových<br />

či ma<strong>na</strong>žerských) nebo i k vývozu<br />

kapitálu (a vytváření filiálek <strong>na</strong><br />

nových trzích).<br />

Racio<strong>na</strong>lizová<strong>na</strong> bude organizační<br />

struktura stavebnictví (odstranění<br />

hypertrofované subdodavatelské<br />

struktury). K tomu budou využity<br />

nejmodernější metody ICT<br />

a nové metody ma<strong>na</strong>gementu.<br />

Vývoj bude směřovat <strong>na</strong> jedné<br />

straně k posílení pozice velkých<br />

a středních univerzálních, komplexních<br />

firem, <strong>na</strong> druhé straně<br />

firem úzce specializovaných.<br />

Dojde k částečnému „vyčištění“<br />

<strong>trhu</strong>, některé fi<strong>na</strong>nčně, personálně<br />

a technologicky slabší <strong>firmy</strong><br />

zaniknou.<br />

Zvýší se odborná úroveň ma<strong>na</strong>gementu<br />

jednotlivých firem.<br />

Ty vypracují své kvalifikované<br />

strategie, jejichž realizace zajistí<br />

efektivní rozvoj firem. Strategické<br />

řízení se stane základem celého<br />

systému řízení firem.<br />

Stavební technologie a stavební<br />

materiály budou výrazně inovovány<br />

a stavebnictví bude ještě hlouběji<br />

zprůmyslněno. To spolu se zdoko<strong>na</strong>lením<br />

řídicích metod povede<br />

k výraznému zvýšení produktivity<br />

a současně ke snížení nákladů<br />

i cen stavebních prací, k vyšší<br />

kultuře a bezpečnosti práce,<br />

k větší šetrnosti k životnímu<br />

prostředí. Inovace stavebních<br />

technologií se stanou středem<br />

pozornosti odborné i laické<br />

a zákaznické veřejnosti.<br />

Zavádění nových technologií<br />

si vyžádá zvýšení kvalifikace<br />

pracovníků stavebních firem (od<br />

dělníků po top ma<strong>na</strong>žery), včetně<br />

pracovníků zahraničních. Vzdělávací<br />

procesy se stanou jednou<br />

z výz<strong>na</strong>mných aktivit, stavebních<br />

firem. ■<br />

inzerce<br />

prosincový speciál 13

a<strong>na</strong>lýza<br />

text: Ing. Zbyněk Novotný, CSc.<br />

Projevy současné globální<br />

recese ve stavebnictví<br />

Současná celosvětová hospodářská recese se<br />

začala projevovat nejprve ve Spojených státech<br />

amerických jako krize fi<strong>na</strong>nčního sektoru,<br />

odvíjející se z krize hypotéčního <strong>trhu</strong>.<br />

Přitom rok 2008 byl pro stavebnictví<br />

ještě příznivý, jak o tom svědčí<br />

<strong>na</strong>příklad výsledky 400 největších<br />

stavebních firem USA, jejichž<br />

tržby meziročně vzrostly o 11,2 %,<br />

z toho v tuzemsku o 9,5 % a v zahraničí<br />

o 20,1 %. Jedním z prvních<br />

a také nejvíce postižených sektorů,<br />

mimo sektor fi<strong>na</strong>nční, bylo a je<br />

stavebnictví, těsně <strong>na</strong>vázané <strong>na</strong><br />

hypotéční trh.<br />

Recese stavebního <strong>trhu</strong> USA se<br />

projevila nejprve a nejvíce v segmentu<br />

soukromé bytové výstavby,<br />

v dubnu letošního roku se její objem<br />

meziročně snížil o třetinu, za leden<br />

až červenec o 28 %. Ze segmentu<br />

bytové výstavby se krizové projevy<br />

rozšířily do dalších segmentů.<br />

Z nich jsou v současné době nejvíce<br />

postiženy segmenty hospodářské<br />

a komerční výstavby (v dubnu<br />

pokles o 24,3 %), tj. segmenty,<br />

v nichž domi<strong>na</strong>ntní postavení v roli<br />

stavebníka má soukromý sektor.<br />

Za jedno „z posledních světlých<br />

míst“ stavebního <strong>trhu</strong> je proto považován<br />

segment veřejných staveb:<br />

při výše uvedených vysokých propadech<br />

soukromé výstavby vzrostl<br />

za leden až červenec 2009 celkový<br />

objem veřejné výstavby meziročně<br />

o 5 % a některé segmenty zaz<strong>na</strong>me<strong>na</strong>ly<br />

dvouciferné tempo růstu,<br />

dokonce i segment veřejné bytové<br />

výstavby, a to o 11,1 %.<br />

Současné období, kdy se tempo<br />

poklesu stavební produkce zpomalilo,<br />

bývá často oz<strong>na</strong>čováno za období<br />

„dosažení d<strong>na</strong> a stabilizace“.<br />

Přes celkově převládající pesimistické<br />

názory <strong>na</strong> další vývoj dochází<br />

také k růstu podílu optimistických<br />

odpovědí, především <strong>na</strong> časově<br />

vzdálenější období (v dubnu bylo 86<br />

% respondentů toho názoru, že stavební<br />

trh byl <strong>na</strong> sestupu, v červnu to<br />

bylo 76 % a při posledním průzkumu<br />

<strong>na</strong> přelomu srp<strong>na</strong> a září „jen“<br />

71 %). Z provedených průzkumů<br />

také vyplývá rozdíl mezi pesimističtějším<br />

postojem respondentů<br />

z podniků pracujících především<br />

pro soukromý sektor (pro obchod,<br />

stravování a ubytování, případně pro<br />

zpracovatelský průmysl a samozřejmě<br />

v bytové výstavbě) a optimističtějším<br />

postojem respondentů<br />

z firem pracujících pro veřejný sektor<br />

(dopravní a vodohospodářské<br />

stavby, energetika, zdravotnictví).<br />

American Recovery<br />

and Reinvestment Act<br />

Klíčovým opatřením, které má čelit<br />

hospodářské recesi, je vládní stimulační<br />

balíček, schválený Kongresem<br />

USA jako American Recovery and<br />

Reinvestment Act (ARRA) s celkovým<br />

fi<strong>na</strong>nčním objemem podpory<br />

ve výši 787 mld. USD, z toho pro<br />

výstavbu 130 mld. USD.<br />

Názory <strong>na</strong> jeho účinnost nejsou<br />

jednoz<strong>na</strong>čné. Ty kritické poukazují<br />

<strong>na</strong> pomalost a někdy neprůhlednost<br />

při uplatňování nebo <strong>na</strong> to, že<br />

prostředky balíčku jsou vy<strong>na</strong>kládány<br />

<strong>na</strong> velký počet poměrně nevýz<strong>na</strong>mných<br />

projektů, které nemají<br />

stimulační vliv <strong>na</strong> celou ekonomiku<br />

a nepodněcují důvěru lidí v americkou<br />

ekonomiku (v této souvislosti<br />

se poukazuje <strong>na</strong>příklad <strong>na</strong> výz<strong>na</strong>m<br />

a právě mobilizační účinky stavby<br />

Hooverovy přehrady během velké<br />

hospodářské krize ve 30. letech,<br />

realizované s obdobnými záměry,<br />

které sleduje současný ARRA).<br />

Z USA se recese fi<strong>na</strong>nčního <strong>trhu</strong><br />

a posléze celé ekonomiky rozšířila<br />

<strong>na</strong> další regiony, především ty, které<br />

měly a mají těsné vztahy s ekonomikou<br />

USA, v Evropě <strong>na</strong>příklad<br />

Spojené království. Ale nebyla to<br />

samozřejmě jen Evropa; fi<strong>na</strong>nční<br />

a hospodářská recese se přenesla<br />

do všech regionů světa – do<br />

Latinské Ameriky, Afriky, Asie<br />

a Austrálie.<br />

Vývoj krizových projevů <strong>na</strong> stavebních<br />

trzích těchto regionů měl,<br />

přes svá specifika, obdobný časový<br />

i věcný průběh: nejdříve a nejvíce<br />

byl zasažen segment soukromé<br />

bytové výstavby, z něhož se recese<br />

přenesla především do soukromé<br />

výstavby. Podíváme-li se <strong>na</strong> jednotlivé<br />

regiony, příp. <strong>na</strong> jednotlivé<br />

země těchto regionů, uvidíme ale<br />

i řadu specifických projevů, plynoucích<br />

z výchozí celkové ekonomické<br />

<strong>situace</strong>, z hospodářského a lidského<br />

potenciálu regionů nebo zemí aj.<br />

Latinská Amerika<br />

Pokud jde, z ostatních mimoevropských<br />

regionů, o Latinskou<br />

Ameriku, projevuje se zejmé<strong>na</strong> vliv<br />

hlubokého poklesu hospodářství<br />

USA. Očekává se, že nejvíce bude<br />

postiženo Mexiko a středoamerické<br />

země, které jsou <strong>na</strong> hospodářství<br />

USA <strong>na</strong>pojeny nejtěsněji. V Jižní<br />

Americe byly dopady světové krize<br />

dosud mírnější.<br />

V roce 2009 v regionu dochází<br />

k celkové redukci stavebních aktivit.<br />

K poklesu růstu dojde ve všech segmentech,<br />

přičemž nejlepší <strong>situace</strong><br />

se očekává v segmentu infrastrukturní<br />

výstavby, která jediná by měla<br />

zaz<strong>na</strong>me<strong>na</strong>t růst, ale nižší, než ve<br />

všech ostatních regionech světa,<br />

s výjimkou Severní Ameriky. Slabost<br />

růstu infrastruktury pramení z poměrné<br />

slabosti latinskoamerických<br />

stimulačních balíčků, což může být<br />

i proto, že je ve stadiu realizace příliš<br />

mnoho projektů současně.<br />

Slabým místem v příštích dvou<br />

letech budou výdaje <strong>na</strong> bytovou<br />

výstavbu, a to v důsledku poklesu<br />

růstu příjmů obyvatel, opatrností<br />

spotřebitelů a omezeností<br />

fi<strong>na</strong>nčních zdrojů vůbec. Region<br />

ale zaz<strong>na</strong>menává růst populace<br />

a protože hospodářský pokles bude<br />

ustupovat očekává se, že se růst<br />

bytové výstavby opět prosadí. Jakmile<br />

dojde k oživení světové ekonomiky,<br />

mělo by rychleji dojít k oživení<br />

investic do nebytové výstavby.<br />

V posledních letech má Latinská<br />

Amerika silné hospodářské vztahy<br />

s Čínou a protože Čí<strong>na</strong> se z recese<br />

brzy zotaví bude i to faktorem, jenž<br />

v Latinské Americe přispěje k hospodářskému<br />

růstu.<br />

Ve středním až dlouhém časovém<br />

horizontu dojde k oživení stavebního<br />

<strong>trhu</strong> v jednotlivých zemích regionu<br />

různým tempem, a až v roce<br />

2011 se očekává, že se udržitelný<br />

růst stavebnictví projeví v měřítku<br />

celého kontinentu.<br />

Asijsko-pacifická<br />

oblast<br />

Celosvětová recese je patrná i <strong>na</strong><br />

asijsko-pacifických stavebních<br />

trzích, přesto se <strong>na</strong> nich „nějaký“<br />

růst očekává i letos. Ovšem vzhledem<br />

k předchozímu tempu bude<br />

ale tak nízký, že bude považován za<br />

pokles. Pozitivně se nyní projeví diferencované<br />

možnosti jednotlivých<br />

zemí využít přebytky z minulých let,<br />

což vytvoří v době útlumu příznivější<br />

situaci.<br />

Prognóza vývoje stavebnictví Latinské Ameriky podle segmentů <strong>trhu</strong> v %<br />

Rok 2008 2009 2010 2011<br />

Celkem >5 0 až -1 >2 >4,5<br />

Bytová výstavba 3,5 –3,5 0,5 3,5<br />

Nebytová výstavba >5 –3 až –4 3,5 6<br />

Infrastruktura 6

■ Nejvíce bude celosvětovým<br />

poklesem postiženo Japonsko,<br />

vzhledem k poklesu vývozu a kromě<br />

toho bytovou výstavbu bude<br />

tlumit nízký demografický růst.<br />

■ Čí<strong>na</strong> je v regionu ekonomicky<br />

nejsilnější a produkce čínského stavebnictví<br />

se v porovnání s rokem<br />

2008 sníží jen mírně. Klíčem řešení<br />

je stimulační balíček v objemu<br />

585 mld. USD, z toho <strong>na</strong> stavební<br />

projekty 380 mld. USD, což je<br />

přibližně trojnásobek amerického<br />

balíčku.<br />

■ Indie, Indonésie a Austrálie si po<br />

celé uvažované období, tj. do roku<br />

2011, zachovají alespoň nějaký<br />

růst. Indie investuje ze svého HDP<br />

více, než jiné asijské země a je<br />

také nejméně ovlivně<strong>na</strong> poklesem<br />

zahraničního obchodu. Jejím problémem<br />

bude fi<strong>na</strong>ncování budoucích<br />

projektů. Vláda sice chce investovat<br />

do infrastruktury více, než se dříve<br />

uvažovalo v pětiletém plánu, její<br />

možnosti ale mohou být omezené.<br />

Je proto nutné předpokládat, že<br />

tempo případného růstu bude v porovnání<br />

s loňskem jen poloviční.<br />

■ Austrálie těží z uskutečňovaných<br />

velkých projektů, z nichž mnohé<br />

souvisejí s dodávkami surovin do<br />

Číny. Objem prováděných prací tak<br />

bude Austrálii chránit před nejhoršími<br />

dopady hospodářského poklesu.<br />

■ Indonésie si za léta vysokých cen<br />

energií vytvořila rezervy, které nyní<br />

může využít jako stimulující výdaje<br />

do infrastruktury.<br />

■ Vyhlídky průmyslově vyspělejších<br />

ekonomik regionu, jako je Korea<br />

nebo Singapur, mají více omezení.<br />

Korea vyhlásila stimulační balíček,<br />

který zmírní některé z nejhorších<br />

ztrát. V Singapuru končí cyklická<br />

stavební konjunktura, vyhlídky<br />

Pákistánu jsou nejisté v důsledku<br />

nestability tamější vlády.<br />

Největší stimulace směřují do<br />

výstavby silnic a do vodohospodářských<br />

a energetických projektů.<br />

Nejpříznivější vyhlídky <strong>na</strong> příští rok<br />

má proto inženýrská výstavba,<br />

opačně se jeví vyhlídky zejmé<strong>na</strong><br />

Prognóza růstu výstavby v jednotlivých zemích Středního východu<br />

2008 2009 2010 2011 2008 2009 2010 2011<br />

cca % cca %<br />

S. arab. emiráty 7,5 -8 >0 0 >5<br />

Irán 0 >0 Saudská Arábie 12 5 6 až 7<br />

▲ Prognóza růstu výstavby v jednotlivých zemích Středního Východu v %<br />

bytové výstavby, s výjimkou především<br />

Číny a Indie.<br />

Ke snížení dojde v segmentu<br />

nebytové výstavby, především<br />

v průmyslově vyspělých zemích regionu,<br />

závislých dosud <strong>na</strong> velkých<br />

objemech vývozů průmyslových<br />

výrobků. Nebytový segment zahrnuje<br />

ale i preferovanou výstavbu<br />

škol a nemocnic. To tento segment<br />

jako celek bude chránit od velkého<br />

propadu a pokles se tak výz<strong>na</strong>mně<br />

dotkne především výstavby kanceláří<br />

a průmyslové výstavby.<br />

Předpokládá se, že k růstu se větši<strong>na</strong><br />

ekonomik tohoto regionu vrátí<br />

v roce 2010, ale celkový růst se<br />

očekává spíše až v roce 2011.<br />

Střední východ<br />

I přes své oslabení zůstane stále<br />

slibným trhem Střední východ. Jeho<br />

prudký pokles přinesl propad cen komodit,<br />

především ropy. V posledních<br />

čtyřech letech dosahoval růst HDP<br />

v průměru 15 % a přebytek vládních<br />

rozpočtů 6 %, ale v roce 2009 se<br />

oba tyto ukazatele dostaly <strong>na</strong> nulu<br />

nebo pod ní. Přestože i v zemích<br />

vyvážejících ropu bude stavební trh<br />

slabý, díky velkým fi<strong>na</strong>nčním rezervám<br />

bude jejich <strong>situace</strong> mnohem<br />

s<strong>na</strong>zší než v Evropě nebo v Severní<br />

Americe. Nicméně i v této oblasti<br />

těžkosti z nedostatku pohotových<br />

prostředků se již dotkly realizace<br />

řady investičních projektů. Region<br />

ale není homogenní a v jednotlivých<br />

zemích se nová <strong>situace</strong> projevuje<br />

a bude projevovat rozdílně.<br />

Afrika<br />

Pokud jde o výši výdajů Afrika je<br />

nejmenším regionálním stavebním<br />

trhem. A kromě toho trhem s vysokým<br />

politickým i ekonomickým<br />

rizikem. Přesto jde o trh s velkými<br />

příležitostmi, zejmé<strong>na</strong> v zemích, kde<br />

se <strong>na</strong>chází ropa nebo jiné nerostné<br />

bohatství. Afrika láká zahraniční<br />

investice především z Číny a ze zemí<br />

Perského zálivu.<br />

Po devíti měsících poklesu se hospodářství<br />

začalo ve 2. čtvrtletí 2009<br />

zotavovat. Celkově bude v Africe v<br />

letošním roce recese, ale bude rozdíl<br />

mezi severní Afrikou s „alespoň<br />

nějakým“ ekonomickým růstem<br />

a subsaharskou Afrikou, kde jako<br />

celku dojde letos k poklesu.<br />

A rozdíl mezi severem a jihem zůstane,<br />

i když se hospodářství zotaví.<br />

Růst hrubého domácího produktu<br />

v subsaharské Africe může v roce<br />

2010 dosáhnout 2,5 %, zatímco<br />

v severní Africe to mohou být až<br />

4 %; pravděpodobný není návrat<br />

k tempům z let 2004 až 2008. Červenou<br />

nití, která se táhne všude, je<br />

skutečnost, že <strong>na</strong> celém kontinentě<br />

zůstane infrastruktura nejpružnějším<br />

a nejlépe prosperujícím segmentem<br />

výstavby.<br />

Evropský region<br />

Pro evropský region v letošním<br />

roce převažují pesimistická a zhoršující<br />

se hodnocení současného<br />

stavu a především očekávaného<br />

vývoje, začí<strong>na</strong>jí se ale objevovat<br />

i hodnocení optimističtější. Obecně<br />

se očekává, že recese stavebnictví<br />

bude trvat dlouho. Problémy<br />

stavebnictví začaly splasknutím<br />

bubliny konjunktury bytové výstavby<br />

a cen bytů v Irsku, ve Španělsku<br />

a ve Spojeném království.<br />

Ceny domů klesly <strong>na</strong> velkém<br />

území zachvacujícím svými okraji<br />

Švédsko, Francii a Itálii. Vzhledem<br />

k nízkému demografickému růstu<br />

je pravděpodobné, že pokles bytové<br />

výstavby bude také trvat dlouho.<br />

Evropa ale není jednolitým celkem<br />

a <strong>situace</strong>, podmínky a vyhlídky se<br />

v jednotlivých zemích liší.<br />

Spojené království<br />

Spojené království bylo jednou<br />

z prvních evropských zemí, která<br />

vstoupila do recese a jejíž ekonomika<br />

se po prudkém propadu<br />

koncem roku 2008 a <strong>na</strong> začátku<br />

roku 2009 nyní stabilizuje. Pomáhají<br />

k tomu stimulační opatření spolu<br />

s oslabující měnou a nižší inflací.<br />

Nicméně nižší růst příjmů a vysoké<br />

zadlužení domácností oslabují<br />

spotřebitele. Kromě toho dochází<br />

ke krácení investic podnikatelskými<br />

subjekty jako odraz slabé poptávky,<br />

obtíží získat úvěr a klesajících zisků.<br />

Také zde bude důsledkem pomalé<br />

a nerovnoměrné oživení.<br />

Španělsko<br />

Ve Španělsku byla cenová bubli<strong>na</strong><br />

větší než ve Spojeném království<br />

a ce<strong>na</strong> za to bude vyšší. Vyrovnání<br />

<strong>na</strong>dbytku bytů bude trvat dlouho<br />

a růst nelze očekávat před rokem<br />

2012. Ale zatímco hospodářská<br />

recese bude trvat déle než ve Spojeném<br />

království, méně ovlivní celkové<br />

výdaje do výstavby a méně bude<br />

negativně zasahovat do komerční<br />

a průmyslové výstavby.<br />

Francie a Německo<br />

Poslední údaje týkající se Francie<br />

a Německa jsou sice do určité<br />

míry slibné, přesto rok 2009 bude<br />

hodnocen jako rok tvrdé recese.<br />

Odhaduje se, že reálný HDP se ve<br />

Francii sníží o 3 % a v Německu<br />

o více než 5 %. Problémem Německa<br />

není bytová výstavba, přestože<br />

bude ovlivně<strong>na</strong> rostoucí nezaměst-<br />

Vyhlídky růstu klíčových stavebních trhů asijsko-pacifického regionu<br />

Austrálie Čí<strong>na</strong> Hongkong Indonésie Indie Japonsko Korea Malajsie Thajsko Tajvan Viet<strong>na</strong>m<br />

cca %<br />

2009 4 až 5 10 -0,5 4 až 5 4,5 -5,5 1,5 0 2,5 -2 3<br />

2010 4 až 5 10 1,5 6 až 7 7 -3,5 4 1 4 -1 3,5<br />

2011 5 až 6 10 3,5 4 až 5 7,5 0,5 1,5 2 4 až 5 2 4,5<br />

▲ Vyhlídky růstu klíčových stavebních trhů asijsko-pacifického regionu v %<br />

prosincový speciál 15

<strong>na</strong>ností a nízkou spotřebitelskou<br />

důvěrou. Problémem bude pokles<br />

zahraniční poptávky po výrobcích<br />

(–16 %). Promítne se to do poklesu<br />

investic o 12 % a pokles výdajů do<br />

nebytové výstavby se přiblíží 5 %.<br />

Očekává se, že vitální zůstane jen<br />

segment infrastruktury.<br />

Stimulační balíčky<br />

a zbytek Evropy<br />

Meziroční změny <strong>na</strong> největších evropských trzích v %<br />

Spojené<br />

království<br />

Španělsko Francie Nizozemsko Itálie Německo<br />

2009 -15 -16 -9 -5 -5 -5<br />

2010 -11 -11 -5 -3 -2 -4<br />

2011 -1 +2 +4 +2 +1 0<br />

2012 +3 +2 +3 +2 +2 +3<br />

▲ Meziroční změny <strong>na</strong> největších evropských trzích v %<br />

Vývoj stavebních prací v České republice – meziroční změny v %<br />

2007 1/IV 08 2/IV 08 3/IV 08 4/IV 08 2008 1/IV 09 2/IV 09 1+2/IV 09<br />

Celkem 1) 5,8 3,7 -2,1 4,6 -3,9 0,1 -6,7 2,8 -1,0<br />

– pozem. stav. 2) 10,9 -1,5 -5,7 -4,9 -14,8 -6,6 -17,0 -14,4 -15,6<br />

– inž. stav. 2) -2,4 14,8 3,1 20,4 10,4 11,8 4,9 16,5 +12,5<br />

▲ Vývoj stavebních prací v České republice – meziroční změny v %. Poznámky a vysvětlivky k tabulce: 1) 2007<br />

a 2008 podniky s 20 a více zaměst<strong>na</strong>nci (hodnota S), 2009 s 50 a více zaměst<strong>na</strong>nci (hodnota ZSV); 2) nová výstavba<br />

a opravy a údržba v tuzemsku. Poměr objemu prací pozemního a inženýrského stavitelství: v 1/IV 2009 48:52,<br />

tj. cca 1:1; ve 2/IV 2009 36:64, tj. cca 1:2.<br />

Svoji roli sehrají stimulační balíčky,<br />

specifické pro jednotlivé země.<br />

Z hlediska stavebnictví je balíček<br />

největší v Německu s fi<strong>na</strong>nčním<br />

objemem 32,8 mld. USD z celkových<br />

81 mld. USD. Co do výše<br />

následuje Španělsko s 10,5 mld.<br />

USD a Francie s 6,3 mld. USD<br />

a dále Spojené království a Itálie, obě<br />

země s balíčky přibližně v objemu<br />

po 5 mld. USD. I když jde o velkorysé<br />

plány, které ulehčí situaci v době<br />

poklesu, jejich účinky nepřijdou<br />

hned, protože jde o výdaje do takových<br />

segmentů, jako jsou silniční<br />

stavby, železniční stavby nebo školství,<br />

které všechny vyžadují dlouhý<br />

čas <strong>na</strong> přípravu. V poměru k HDP<br />

a celkovým stavebním výdajům<br />

jsou stimuly také relativně malé.<br />

Problémy se týkají i zbytku Evropy,<br />

nejen velkých ekonomik. Finsko<br />

a Dánsko budou čelit poklesu<br />

přibližně takovému jako Francie.<br />

Švédsko a Norsko budou postiženy<br />

méně a pokles by měl dosáhnout<br />

3 %. Největší ztráty ve Skandinávii<br />

budou v bytové výstavbě, infrastrukturní<br />

segment bude dále růst,<br />

i když tempem, které nedosáhne<br />

úrovně západní Evropy.<br />

Předpokládá se, že nizozemské<br />

stavebnictví zaz<strong>na</strong>mená během<br />

příštích pěti let pokles bytové výstavby<br />

o 0,7 % a nebytové výstavby<br />

o 0,1 %, kdežto infrastrukturní<br />

výstavba má vzrůst o 0,3 %. Krátkodobě<br />

by mělo dojít k poklesu<br />

podobnému jako ve Francii, ve<br />

střednědobém horizontu by nemělo<br />

dojít ke změně.<br />

Bytová výstavba byla spouští,<br />

která <strong>na</strong>startovala pokles stavební<br />

činnosti, který se později rozšířil<br />

za její hranice. Nízká podnikatelská<br />

důvěra a zahraniční poptávka po<br />

evropských výrobcích výrazně<br />

ovlivňují nebytovou výstavbu. A tak<br />

„známky života“ vykazuje jen infrastruktura,<br />

i když ne všude. Projevuje<br />

se v tom vliv stimulačních balíčků<br />

a časové posuny v jejich účinnosti.<br />

Celkově se proto jeví pravděpodobné,<br />

že stavební aktivita bude<br />

po dobu příštích osmnáct měsíců<br />

dále klesat.<br />

Pokud jde o letošní rok, v prvním<br />

čtvrtletí se objem stavební produkce<br />

meziročně snížil o 9,1 %.<br />

Mírnější pokles byl v Eurozóně,<br />

v jejíž 16 zemích měl dosáhnout<br />

8,7 %. A jen k mírnému poklesu<br />

došlo v segmentu infrastrukturní<br />

výstavby, v Eurozóně 1,6 %. Podle<br />

nových údajů Euroconstructu nejsou<br />

vyhlídky <strong>na</strong> konec roku 2009<br />

příznivé a výraznější zlepšení nemá<br />

přinést ani rok 2010. V letošním<br />

roce má pokles evropské stavební<br />

produkce, podle odhadu z poloviny<br />

roku, dosáhnout 7,46 %. Je to<br />

větší snížení v porovnání s prosincovým<br />

odhadem, který počítal<br />

s poklesem „jen“ 7,30 %. V roce<br />

2008 došlo ke snížení produkce<br />

o 3,08 % a letošní pokles by tedy<br />

z<strong>na</strong>me<strong>na</strong>l pokles téměř dvou a půl<br />

násobným tempem. Pokud jde<br />

o rok 2010 očekává se další celkový<br />

pokles o 1 %.<br />

K růstu se má stavební produkce<br />

vrátit ve střední a východní Evropě,<br />

kde má podle odhadu tempo<br />

růstu dosáhnout 6,34 %. To ale<br />

nebude plně kompenzovat pokles<br />

produkce západoevropského stavebnictví<br />

ve výši 1,52 %.<br />

Návrat k celkovému růstu by<br />

měl <strong>na</strong>stat až v roce 2011, a to<br />

tempem +1,6 %. Zatímco se pro<br />

střední a východní Evropu počítá<br />

s opětovným boomem představovaným<br />

růstem <strong>na</strong>d 10 %, oživení<br />

stavebnictví západoevropských<br />

zemí má být výrazně mírnější,<br />

jen +1 %.<br />

Česká republika<br />

Ve stavebnictví České republiky<br />

se v souhrnných číslech začala<br />

recese projevovat v roce 2008, proti<br />

předchozím letům snížením tempa<br />

růstu: celková produkce vzrostla<br />

o 0,6 %, z toho produkce stavebních<br />

podniků s 20 a více zaměst<strong>na</strong>nci<br />

o 0,1 % (proti růstu 5,8 %<br />

v roce 2007). A v roce 2009 došlo<br />

k poklesu objemu produkce: produkce<br />

podniků s 50 a více zaměst<strong>na</strong>nci<br />

o 1,0 %.<br />

Proti roku 2007 došlo také k jedné<br />

strukturální změně. Zatímco v roce<br />

2007 k celkovému růstu došlo díky<br />

růstu objemu prací charakteru<br />

pozemního stavitelství o 10,9 %<br />

(při poklesu objemu prací charakteru<br />

inženýrského stavitelství<br />

o 2,4 %), v roce 2008 a v 1. pololetí<br />

2009 se objem prací pozemního<br />

stavitelství snížil o 6,6 %, resp.<br />

15,6 %, a vzrostl objem prací charakteru<br />

inženýrského stavitelství<br />

o 11,8 %, resp. 12,5 %. Z toho lze<br />

usuzovat <strong>na</strong> podobný jev, jaký se<br />

projevuje ve výstavbě všeobecně,<br />

že recesí je postiže<strong>na</strong> především<br />

výstavba pro soukromý sektor,<br />

tj. ty segmenty stavebního <strong>trhu</strong>,<br />

kde má soukromý sektor převahu<br />

jako stavebník.<br />

Závěr<br />

Z uvedených projevů recese jsou<br />

odvozovány některé obecnější poz<strong>na</strong>tky<br />

a závěry:<br />

■ Někteří prognostici považují<br />

v současnosti „za jistou jen nejistotu“.<br />

■ Očekávání dalšího vývoje<br />

se postupně stávají méně<br />

pesimistická a pesimizmus se<br />

snižuje pro časově vzdálenější<br />

období. (Kromě „věcných“<br />

skutečností to lze považovat<br />

i za projev toho, že prvotní<br />

šok a strach z krize pominuly<br />

a z přesvědčení, že „jednou<br />

musí být zase lépe“).<br />

■ Oživení stavebnictví bude závislé<br />

<strong>na</strong> oživení celé ekonomiky<br />

v regionu; podle regionů,<br />

a v regionech podle zemí, budou<br />

období, kdy k oživení dojde,<br />

a intenzita oživení bude diferencovaná.<br />

■ Neočekává se okamžité<br />

a přímočaré oživení. Než k němu<br />

dojde, budou procesy kolísat,<br />

„stabilizovat se“, <strong>na</strong> úrovni, <strong>na</strong><br />

niž se propadly (vývoj tvaru „W“,<br />

nikoli „U“).<br />

■ Nejpříznivější vyhlídky mají infrastrukturní<br />

projekty a projekty<br />

jiné veřejné výstavby fi<strong>na</strong>ncované<br />

vládami a jinými veřejnými<br />

subjekty. V některých regionech,<br />

resp. zemích, má infrastrukturní,<br />

resp. veřejná výstavba výjimečné<br />

postavení a výz<strong>na</strong>m pro<br />

stavební trh.<br />

■ Vládní stimulační opatření<br />

v oblasti výstavby by se měla<br />

přednostně zaměřit <strong>na</strong> klíčové<br />

stavby nejen ovlivňující ekonomiku,<br />

ale i mobilizující občany<br />

posilováním jejich důvěry<br />

v budoucnost. ■<br />

Zpracováno podle zahraničních<br />

pramenů (Building, ENR–Engineering<br />

News-Record, Inter<strong>na</strong>tio<strong>na</strong>l<br />

Construction, Baumarkt<br />

+Bauwirtschaft); údaje za ČR<br />

podle ČSÚ.<br />

Autor: Ing. Zbyněk Novotný, CSc.,<br />

nezávislý ekonomický expert<br />

16<br />

prosincový speciál

statistika<br />

text: Mgr. Ing. Milan Cikánek<br />

Statistika: stavebnictví<br />

a související oblasti<br />

Ke studiu makroekonomiky a stavebnictví poskytuje<br />

data Český statistický úřad <strong>na</strong> svých<br />

webových stránkách a v sešitech. V následujícím<br />

příspěvku <strong>na</strong>bízíme různá srovnání, která<br />

ČSÚ ne<strong>na</strong>bízí, avšak bez jeho výchozích dat by<br />

nebyla proveditelná.<br />

Uvádíme <strong>na</strong>příklad řadu nominálních<br />

mezd podle ČSÚ a pak<br />

v určitém zřetězení inflaci od<br />

téhož zdroje, následně podle<br />

růstu a propadů reálné mzdy<br />

komentujeme objemy bytové výstavby.<br />

Cílem komparací je pokus<br />

o výhled v některých sekvencích<br />

činnosti resortu.<br />

Produkce stavebních prací stoupla<br />

v roce 2008 o 4,9 % meziročně.<br />

Tento údaj se v roce 2008<br />

uváděl za dva soubory subjektů –<br />

za podniky s 20 a více zaměst<strong>na</strong>nci<br />

a pak odhad za stavebnictví<br />

celkem. V podobném členění se<br />

uváděly i mzdy. V resortu celkem<br />

bylo v minulém roce provedeno<br />

stavebních prací za 536 572 mil.<br />

Kč v běžných cenách. Podniků<br />

s 20 a více zaměst<strong>na</strong>nci bylo<br />

2446, ty vyko<strong>na</strong>ly dílo za 366<br />

589 mil. Kč.<br />

Od roku 2009 se nově publikují<br />

data za podniky s 50 a více<br />

zaměst<strong>na</strong>nci, čímž přibyla možnost<br />

zveřejnit některé údaje<br />

regionálně. Doufejme, že tím<br />

nezanikne cenná návaznost <strong>na</strong><br />

dřívější členění a že je řešeno sestavování<br />

časových řad produkce<br />

a zaměst<strong>na</strong>nosti, řekněme od<br />

roku 2003, za <strong>firmy</strong> s 50 a více<br />

zaměst<strong>na</strong>nci, nebo budou uvedeny<br />

i informace o souboru<br />

s 20 a více zaměst<strong>na</strong>nci v roce<br />

2009. Časové řady informací za<br />

srov<strong>na</strong>telné soubory jsou totiž<br />

prvním krokem k prognóze. Metodické<br />

změny výstupů ČSÚ s<strong>na</strong>d<br />

nebudou výhledům promyšleně<br />

klást překážky. V roce 2009, kdy<br />

klesne český hrubý domácí produkt<br />

(HDP) meziročně asi o 4,8 až<br />

5 %, se uvádí pokles z 537 mld. Kč<br />

v běžných cenách stavebního<br />

díla <strong>na</strong> 494 nebo dokonce <strong>na</strong><br />

456 mld. Kč v běžných cenách,<br />

reálně tedy <strong>na</strong> hodnotu ještě nižší,<br />

s dalším předpokládaným poklesem<br />

ještě v roce 2010. Co<br />

o možném vývoji vypovídají podíly<br />

resortu <strong>na</strong> celém HDP a jaké<br />

jsou předpoklady vývoje cen<br />

Stavebnictví v roce<br />

2008, podíly <strong>na</strong> HDP<br />

a <strong>na</strong> zaměst<strong>na</strong>nosti<br />

Data o podílech odvětví <strong>na</strong> celkovém<br />

HDP vypovídají o stavu<br />

a výhledech. Při hospodářské krizi<br />

padá stavebnictví první, protože<br />

státní i soukromé organizace ztratí<br />

prostředky <strong>na</strong> investice. Po krizi<br />

se může podíl stavebnictví zvyšovat.<br />

V roce 2008 a 2009 indicie<br />

svědčily zejmé<strong>na</strong> o rozdílných<br />

pozicích malých a velkých firem.<br />

Stavebnictví pocítilo důsledky<br />

hospodářské recese poměrně<br />

rychle. I když ještě v roce 2008<br />

s tím nikdo nechtěl počítat.<br />

Dne 14. břez<strong>na</strong> 2008 investiční<br />

banka Bear Stearns prodala kvůli<br />

záchraně před bankrotem levně<br />

akcie konkurenci. 28. břez<strong>na</strong><br />

2008 <strong>na</strong>psal hlavní ekonom<br />

Komerční banky profesor Kamil<br />

Janáček: „Světová ekonomika<br />

v žádné krizi není.“<br />

Podobně uvedl německý spolkový<br />

ministr fi<strong>na</strong>ncí Peer Steinbrück<br />

pro Handelsblatt začátkem dub<strong>na</strong><br />

2008: „Evropa není v recesi. To<br />

není zbožné přání, ale skutečnost.“<br />

Bez ohledu <strong>na</strong> odborníky dne<br />

16. září 2008 centrální banka USA<br />

přiz<strong>na</strong>la, že vydá injekci 85 miliard<br />

dolarů pojišťovně AIG k záchraně<br />

jejích závazků a tímto dnem může<br />

být začátek hospodářské krize<br />

datován. Jejím původem nebylo<br />

ani tak riskování fi<strong>na</strong>nčních ústavů,<br />

jako spíše dlouhodobě hýčkaný<br />

systém žít <strong>na</strong> dluh.<br />

Po vybubnování těchto zpráv<br />

klesly exportní možnosti německé<br />

ekonomiky, což pro české<br />

dodavatele z<strong>na</strong>me<strong>na</strong>lo zhoršení<br />

odbytových možností. Pro HDP<br />

Německa přinášel Volkswagen<br />

v posledních letech obrat přes<br />

100 mld. eur. Největší zisk<br />

energetické <strong>firmy</strong> E.ON činil<br />

7,4 mld. eur. Čeští sousedé před<br />

krizí, v idylickém roce 2007, exportovali<br />

do USA zboží za více<br />

než 73 mld. eur, což bylo asi<br />

8 % německého exportu.<br />

V tomto kontextu Evropská komise<br />

očekávala po uplatnění<br />

záchranných balíčků v listopadu<br />

2008 propad hospodářství<br />

Německa pro rok 2009 o 5 %<br />

a v roce 2010 meziroční vzestup<br />

o 1,2 %. Poklesem exportních<br />

možností Německa do USA klesla<br />

i kupní síla pro export českého<br />

zboží. Následkem toho vzrůstá<br />

v ČR nezaměst<strong>na</strong>nost, snižují se<br />

výnosy z daní, protože odvody<br />

platí méně zaměst<strong>na</strong>nců, než<br />

s kolika stát počítal v rozpočtu.<br />

Důležité je podotknout, že hospodářská<br />

krize nepřichází do<br />

české republiky jen zvenčí. Vláda<br />

sociální dávky a důchody vyplácí<br />

podle norem, které neodpovídají<br />

možnostem ekonomiky, stát si<br />

<strong>na</strong> dávky a důchody půjčuje. Za<br />

půjčky platí společnost ročně<br />

desítky miliard jen úroků, aniž<br />

by se tím dluh snižoval. Jde<br />

o z<strong>na</strong>čné částky, které by byly<br />

užitečné jinde. Krize z vnějšku<br />

ale i uvnitř hradeb tedy ubrala<br />

a bude ubírat společnosti peníze.<br />

Nejvíce bohužel stavebnictví.<br />

Není dost prostředků <strong>na</strong> bytovou<br />

výstavbu ani <strong>na</strong> výstavbu dopravní<br />

infrastruktury, přitom za viníka<br />

se oz<strong>na</strong>čují stavitelé silnic.<br />

Horší dostupnost úvěrů snižuje<br />

kupní sílu, lidé jsou opatrnější ve<br />

výdajích. Jestliže ještě v září 2008<br />

meziročně zvýšilo české stavebnictví<br />

produkci o 11,4 %, <strong>na</strong>stalo<br />

od říj<strong>na</strong> 2008 ve stavebnictví období<br />

meziročních propadů, trvající<br />

zatím do břez<strong>na</strong> 2009.<br />

Stavebnictví má <strong>na</strong> hrubém domácím<br />

produktu větší podíl než<br />

jak odvětví participuje <strong>na</strong> celkové<br />

zaměst<strong>na</strong>nosti, což je dáno kapitálovou<br />

vybaveností a použitím<br />

strojů. Podíly jak <strong>na</strong> produkci, tak<br />

<strong>na</strong> odpovídající zaměst<strong>na</strong>nosti<br />

můžeme vidět v několika záběrech<br />

a tedy s jinými procenty, za<br />

celé odvětví, pak za <strong>firmy</strong> s 20<br />

a více zaměst<strong>na</strong>nci, případně za<br />

<strong>firmy</strong> malé. Pokaždé autoři dostávají<br />

jiná čísla, nic proti tomu,<br />

musí se však jed<strong>na</strong>t o srov<strong>na</strong>telné<br />

řady, o sledování stejné velikosti<br />

souboru. Při uvádění podílu<br />

<strong>na</strong> HDP se někdy míní produkce<br />

firem s 20 a více zaměst<strong>na</strong>nci,<br />

výhled, <strong>na</strong> toto členění <strong>na</strong>vazující,<br />

musí pak velikost respektovat<br />

a neskočit k velikostem s 50<br />

a více zaměst<strong>na</strong>nci.<br />

Komparace HDP a produkce<br />

stavebnictví<br />

HDP počítáme v miliardách Kč<br />

v běžných cenách. Procenta<br />

meziročního růstu jsou ze stálých<br />

cen. (ČSÚ podle www.czso.cz,<br />

a ČKAIT: České stavebnictví<br />

v číslech, Česká ekonomika<br />

v číslech). Jestliže meziroční<br />

procento změny HDP počítané<br />

z hodnot ve stálých cenách činilo<br />

v roce 2007 ještě slušných 6,6 %<br />

(což je index 106,6), po prudkém<br />

zbrzdění české ekonomiky v závěru<br />

roku 2008 skoro <strong>na</strong> nulu<br />

vyšel průměrný roční růst HDP<br />

včetně stavebnictví <strong>na</strong> 3,1 %.<br />

V říjnu 2008 činila meziroční změ<strong>na</strong><br />

stavebnictví –3 %, v listopadu<br />

–4 %, v prosinci 2008 –5,9 %.<br />

Zpomalil také deflátor, který činil<br />

v roce 2007 3,4 %, v roce 2008<br />

klesl <strong>na</strong> 1,8 % a pro rok 2009<br />

při možném propadu celé české<br />

ekonomiky <strong>na</strong> –5 %, odhaduji<br />

jeho výši přibližně <strong>na</strong> 1,2 %.<br />

Deflátory slouží k výpočtu stavu<br />

HDP ve stálých cenách a využívají<br />

aktuální váhy, vyplývající<br />

ze skutečně dosažených obratů<br />

v daném běžném období.<br />

prosincový speciál 17

2004 2005 2006 2007 2008<br />

HDP v mld. Kč v běžných cenách 2814,80 2983,90 3222,40 3535,50 3689,00<br />

HDP index meziročně 104,50 106,30 106,80 106,60 103,10<br />

Produkce stavebních firem s 20 a více<br />

zaměst<strong>na</strong>nci v mld. Kč v běžných cenách<br />

278,20 290,70 320,90 350,80 366,60<br />

Produkce stavebnictví celkem v mld. Kč 394,30 422,70 463,10 511,00 536,60<br />

Podíl malých firem <strong>na</strong> HDP (%) 4,12 4,42 4,41 4,53 4,61<br />

Podíl firem s 20 a více zaměst<strong>na</strong>nci<br />

<strong>na</strong> HDP (%)<br />

9,88 9,74 9,96 9,92 9,94<br />

Podíl stavebnictví celkem <strong>na</strong> HDP (%) 14,01 14,17 14,37 14,45 14,55<br />

▲ Tab. 1. HDP a stavební produkce absolutně, procentuální podíly <strong>na</strong> HDP<br />

Podíl za stavební <strong>firmy</strong> v roce<br />

2008 stagnoval a začátkem roku<br />

2009 se snížil, nicméně změny<br />

nebyly pronikavé. Malé i velké<br />

<strong>firmy</strong> ve stavebnictví vytvářely od<br />

roku 2004 do roku 2008 – <strong>na</strong>zíráno<br />

uvedenými daty – přes 14 %<br />

hrubého domácího produktu.<br />

Malé provozovny v roce 2008<br />

vyrobily meziročně dokonce<br />

více o 9,8 miliard Kč v běžných<br />

cenách a jejich podíl se meziročně<br />

dostal <strong>na</strong> 4,61 %. Velké<br />

podniky odvedly dílo meziročně<br />

více o 15,8 mld. Kč, podíl <strong>na</strong> HDP<br />

se meziročně zvýšil o 0,02 procentního<br />

bodu <strong>na</strong> 9,94 % z HDP.<br />

Těchto 9,94 % v roce 2008<br />

byl skromnější podíl, než jaký<br />

docílily v roce 2006 (9,96 %).<br />

Absolutně <strong>na</strong>rostla stavební<br />

výroba velkých podniků s 20<br />

a více zaměst<strong>na</strong>nci v roce 2008<br />

<strong>na</strong> 366,588 mil. Kč, o 4,49 %,<br />

přičemž však inflace stavebních<br />

prací činila 4,5 % (Index cen stavebních<br />

prací 4/2005, str. 5). Reálná<br />

hodnota objemu stavebních<br />

prací celkem tedy neposkytovala<br />

důvod k optimizmu a lze konstatovat,<br />

že stagnovala.<br />

Stavební <strong>firmy</strong> do 19 zaměst<strong>na</strong>nců<br />

vytvořily v roce 2008 dílo za<br />

170 mld. Kč, meziročně více<br />

o 9,8 mld. Kč, nominálně více<br />

o 6,1 %, takže při inflaci 4,5 %<br />

u nich došlo k reálnému růstu<br />

přibližně o 1,5 %. Velké <strong>firmy</strong> měly<br />

přitom <strong>na</strong> konci období už méně<br />

zakázek než před dvanácti měsíci.<br />

Přibylo stavebních montážních<br />

prací, které vykonávali podnikatelé<br />

bez zaměst<strong>na</strong>nců, kteří zvýšili<br />

svou aktivitu, aby se udrželi.<br />

Změny podílů tedy nevypovídají<br />

o pronikavých změnách. Některé<br />

pracovní odhady stavební produkce<br />

čekají, že <strong>na</strong> hladinu roku<br />

2008 se resort dostane až v roce<br />

2012, i když se pro rok 2010<br />

(podle Evropské komise) čeká<br />

mikroskopický růst HDP o 0,8 %,<br />

podobně predikuje Ministerstvo<br />

fi<strong>na</strong>ncí ČR. Při stag<strong>na</strong>ci či poklesu<br />

resortu a při růstu hrubého domácího<br />

produktu, byť nevelkém,<br />

by tedy podíl stavebnictví <strong>na</strong><br />

HDP klesl. Při dalším pohledu<br />

<strong>na</strong> zaměst<strong>na</strong>nost jsou pak ještě<br />

vidět další rozdíly mezi velkými<br />

a malými firmami.<br />

Zaměst<strong>na</strong>nost<br />

Jestliže objem základní stavební<br />

výroby stoupl, zaměst<strong>na</strong>nost se<br />

mírně snížila, takže se stavělo<br />

produktivněji. Ve stavebních<br />

podnicích s 20 a více zaměst<strong>na</strong>nci<br />

bylo zaměstnáno 158 812<br />

osob, z toho bylo zhruba 99 000<br />

manuálně pracujících. V tabulce<br />

2 opakujeme podíly malých<br />

a velkých firem <strong>na</strong> produkci stavebnictví,<br />

přidáváme podíly <strong>na</strong><br />

zaměst<strong>na</strong>nosti.<br />

V podnikatelských subjektech<br />

do 19 zaměst<strong>na</strong>nců pracovalo<br />

111 784 zaměst<strong>na</strong>nců, spolu se<br />

zmíněnými 158 812 pracovníky<br />

ve firmách s 20 a více zaměst<strong>na</strong>nci<br />

to bylo celkem 270 596.<br />

V ČR bylo v roce 2008 v podnikatelské<br />

i nepodnikatelské sféře<br />

zaměstnáno celkem 4178,9 tisíc<br />

pracovníků.<br />

Příklad z roku 2007: Stavebnictví<br />

podle ČSÚ z úhrnu 4944,7 tisíc<br />

zaměst<strong>na</strong>nců v ČR zaměst<strong>na</strong>lo<br />

397 040 lidí. Průměrný evidenční<br />

počet činil 267 360 zaměst<strong>na</strong>nců<br />

a podle statistiky stavebnictví<br />

v tom byl v podnicích s 20<br />

a více zaměst<strong>na</strong>nci podsoubor<br />

159 645 zaměst<strong>na</strong>nců.<br />

U malých firem, což jsou často<br />

<strong>firmy</strong> dodávající montážní<br />

a dokončovací práce, sice vzrostl<br />

podíl <strong>na</strong> produkci, ale za cenu<br />

zvyšování zaměst<strong>na</strong>nosti. Takový<br />

vývoj není perspektivní.<br />

U velkých firem zhruba stagnoval<br />

podíl <strong>na</strong> produkci, ale podíl <strong>na</strong><br />

zaměst<strong>na</strong>nosti klesl.<br />

Příklad za <strong>firmy</strong> s 20 a více zaměst<strong>na</strong>nci<br />

v roce 2008: Zlomek<br />

9,94 %/3,80 % = index 261,5<br />

(viz tabulku 2). Produktivita velkých<br />

firem i v roce 2008 rostla.<br />

U malých firem do 19 zaměst<strong>na</strong>nců<br />

<strong>na</strong>opak tento zlomek od<br />

roku 2004 do sledovaného 2008<br />

padal a mnohé z malých podniků<br />

tak rok 2010 nepřežijí.<br />

Ovšem tlak <strong>na</strong> zaměst<strong>na</strong>nost<br />

v Evropě v dalších dvou letech<br />

potrvá. V Eurozóně je s koncem<br />

roku 2009 míra nezaměst<strong>na</strong>nosti<br />

odhadová<strong>na</strong> asi <strong>na</strong> 9,5 %, v roce<br />

2010 asi 10,7 %. Podobný vzestup<br />

se čeká v České republice<br />

(6,9 % v roce 2009 a 7,9 % v roce<br />

2010). U menších firem není<br />

mnoho předpokladů ke zlepšení<br />

<strong>situace</strong>.<br />

Menší produktivita z<strong>na</strong>mená<br />

nižší ziskovost. U malých firem<br />

s tržbami do 100 mil. Kč už před<br />

rokem 2008 kolísaly fi<strong>na</strong>nční<br />

ukazatele ROE a ROA kolem nuly.<br />

V téže době činily ROE u firem<br />

s 1000 a více zaměst<strong>na</strong>nci kolem<br />

10, průměr za stavební podniky<br />

byl do 8. Rozdíly mezi oběma<br />

velikostními skupi<strong>na</strong>mi se v roce<br />

2008 i 2009 podle výběrového<br />

<strong>na</strong>hlédnutí do dat Obchodního<br />

věstníku v neprospěch malých<br />

firem prohloubily. Hospodářská<br />

krize vede tedy ke koncentraci<br />

stavebnictví.<br />

Ceny vstupů a ceny<br />

stavebních prací<br />

Cenovou hladinu stavebních<br />

prací v posledních šesti letech<br />

kromě jiného ovlivnily světové<br />

ceny důležitých komodit – ropy,<br />

oceli a mědi, kde k růstu vedla<br />

výz<strong>na</strong>mná poptávka rostoucích<br />

asijských ekonomik.<br />

Při sestavování prognóz této oblasti<br />

záleží <strong>na</strong> zkušenosti a mnoha<br />

souvisejících okolnostech. Příklad<br />

mimo náš resort: Dopravci aerolinií<br />

uzavřeli dlouhodobě smlouvu<br />

s firmou Schell, když v červenci<br />

2008 stál barel přes 140 USD.<br />

Jejich ekonomové neviděli v tu<br />

chvíli charakter poptávky, taktiku<br />

prodejců a neudržitelnost přepnuté<br />

ceny. Smlouva nyní platí,<br />

ale barel ropy stojí méně, asi<br />

80 USD za barel.<br />

Podobně zvedly ceny kovů ceny<br />

stavebních činností. U prací<br />

s ocelí se u některých činností<br />

změnily v druhém kvartálu<br />

2004 2005 2007 2008<br />

Podíl malých firem <strong>na</strong> HDP (%) 4,12 4,42 4,53 4,61<br />

Podíl firem s 20 a více<br />

zaměst<strong>na</strong>nci <strong>na</strong> HDP (%)<br />

9,88 9,74 9,92 9,94<br />

Podíl stavebnictví celkem<br />

<strong>na</strong> HDP (%)<br />

14,01 14,17 14,45 14,55<br />

Podíl malých firem<br />

<strong>na</strong> zaměst<strong>na</strong>nosti (%)<br />

- - 2,60 2,67<br />

Podíl firem s 20 a více<br />

zaměst<strong>na</strong>nci <strong>na</strong> zaměst<strong>na</strong>nosti (%)<br />

3,99 4,05 3,86 3,80<br />

Podíl stavebnictví celkem<br />

<strong>na</strong> zaměst<strong>na</strong>nosti (%)<br />

- - 6,46 6,48<br />

Index relace % podílu <strong>na</strong> produkci<br />

k % podílu <strong>na</strong> zaměst<strong>na</strong>nosti<br />

247,6 240,5 257,2 261,6<br />

▲ Tab. 2. HDP a zaměst<strong>na</strong>nost ve stavebnictví. Podíly <strong>na</strong> HDP z tabulky 1,<br />

dále podíly stavebních firem <strong>na</strong> celkové zaměst<strong>na</strong>nosti v ČR. V posledním<br />

řádku relace podílu <strong>na</strong> produkci k podílu <strong>na</strong> zaměst<strong>na</strong>nosti u firem s 20<br />

a více zaměst<strong>na</strong>nci.<br />

18<br />

prosincový speciál

2004 o více než 20 %. Koncem<br />

roku 2003 stála měď 2370 USD<br />

za tunu (<strong>na</strong> burze v Londýně),<br />

k 15. lednu 2008 to bylo již<br />

7226 USD za tunu a zlom směrem<br />

dolů <strong>na</strong>stal jako součást<br />

hospodářské krize v říjnu 2008.<br />

K 15. říjnu 2008 se platilo za<br />

tunu mědi 5126 USD, za pár dnů,<br />

31. říj<strong>na</strong> 2008, spadla ce<strong>na</strong> po<br />

oslabení světové poptávky jen <strong>na</strong><br />

3995 USD za tunu. O budoucích<br />

perspektivách vypovídá to, že<br />

k 15. říjnu 2009 se již měď <strong>na</strong>kupovala<br />

za 6077 USD za tunu.<br />

Ce<strong>na</strong> mědi zdražila elektromontáže<br />

nebo klempířské práce. Podobně<br />

ovlivnila stavební práce<br />

ocel. Spotřeba betonářské oceli<br />

v ČR postupně rostla a sešla se<br />

s růstem světových cen oceli.<br />

Surové oceli, včetně materiálu<br />

pro betonářskou tyčovinu,<br />

se v roce 2007 v ČR vyrobilo<br />

7,06 mil. tun, ale stavební ocel<br />

chyběla. Stavbaři pocítili zdražení<br />

a vzrůstající ce<strong>na</strong> oceli<br />

měla vliv <strong>na</strong> zisk. Podobně růst<br />

cen oceli zasáhl stavebnictví ve<br />

Švédsku. Jestliže indexy cen<br />

stavebních prací Seveřanům<br />

v lednu 2007 <strong>na</strong> melioracích<br />

a odstřelu horniny meziročně<br />

zdražily o 3,1 %, pak betonářské<br />

práce ve stejném období<br />

zdražily o 6,1 %, průmyslové<br />

stavby s vysokým využitím oceli<br />

zvýšily ceny o 6,2 %, montáže<br />

klimatizace zhruba o 20 %<br />

(data: Švédský statistický úřad).<br />

S růstem světových cen oceli<br />

se tedy musely vyrovnávat<br />

i další ekonomiky.<br />

Procento zvýšení cen stavebních<br />

prací způsobené dražšími vstupy<br />

převyšovalo celkový průměr.<br />

U stavebních prácí s měděnou<br />

krytinou vzrostla za čtyři roky ce<strong>na</strong><br />

o 52,1 %, u prací s ocelovou<br />

výztuží o 41,2 až 49,6 %.<br />

Jak je to s ce<strong>na</strong>mi nyní Protože<br />

poptávka v krizi vázne, ceny<br />

někdy povolily, jak ale vidíme<br />

u klempířských stavebních prací,<br />

ne vždy. Jako doklad uvádíme<br />

v tabulkách ceny ve 2. kvartálu<br />

2009, tedy před ohlášením<br />

oživení americké ekonomiky <strong>na</strong><br />

konci roku 2009. Koncem roku<br />

2010 by se ale mohly ceny prací<br />

s výztužemi desek opět vrátit <strong>na</strong><br />

úroveň ze závěru roku 2008 a při<br />

V důsledku toho <strong>na</strong>příklad vzrostly<br />

v roce 2005 ceny rýže <strong>na</strong><br />

dvojnásobek.<br />

Za dobu vzestupu cen ropy<br />

o 112,4 %, tedy <strong>na</strong> index 212,4<br />

k 30. červnu 2009 se ce<strong>na</strong> mědi<br />

zvedla <strong>na</strong> index 215,5 a ceny<br />

českých stavebních prací <strong>na</strong> hypotetický<br />

zřetězený index 121,1.<br />

Růst nákladů <strong>na</strong> ropu, motorovou<br />

<strong>na</strong>ftu a kovy zvýšil ceny stavebních<br />

prací, náklady <strong>na</strong> vstupy nutí<br />

stavební <strong>firmy</strong> zdražovat stavební<br />

práce. V některých případech<br />

s velkým podílem zdražovaného<br />

materiálu stoupla ce<strong>na</strong> jednotlivých<br />

stavebních prací od konce<br />

roku 2003 do konce roku 2008<br />

zhruba o polovinu. V posledním<br />

kvartálu roku 2008, kdy se vývoj<br />

celé ekonomiky měnil a otřásal,<br />

vzrostly ceny stavebních prací<br />

meziročně o 3,7 %. Nejmenší<br />

vzestup byl zaz<strong>na</strong>me<strong>na</strong>ný<br />

u konstrukcí a <strong>na</strong> stavbě dálkových<br />

elektrických <strong>na</strong>dzemních<br />

vedení. Až 6,8 % činil vzestup<br />

cenové hladiny u inženýrských<br />

staveb. K průměru roku 2005<br />

se ceny stavebních prací zvedly<br />

u nákladů stavební výroby<br />

o 13,5 %. Celkově ceny již reazlepšení<br />

<strong>situace</strong> odběratelů opět<br />

<strong>na</strong>vázat <strong>na</strong> mnohaletý průměrný<br />

vzestup.<br />

Hlavní energetickou surovinou<br />

pro resort je ropa a její ce<strong>na</strong> zásadně<br />

ovlivňuje ceny stavebních<br />

prací. Stavebnictví konzumuje<br />

asi 11 000–12 000 Gj, což je asi<br />

jedno procento spotřeby v celé<br />

české ekonomice. Produkce<br />

stavebních hmot využije asi<br />

3,5 % výrobní spotřeby Gj.<br />

Stavební resort z výrobní spotřeby<br />

participuje jen 1,5 % zemního<br />

plynu a 3 % lehkého topného<br />

oleje. Avšak 65 % energií čerpá<br />

stavebnictví z ropných produktů<br />

(především <strong>na</strong>fty). Vliv ceny<br />

ropy <strong>na</strong> české stavební práce<br />

tedy není rozhodně zanedbatelný.<br />

Světovou cenu ropy určuje<br />

svou poptávkou USA. V roce<br />

2007 spotřebovaly Spojené státy<br />

americké a Ka<strong>na</strong>da 30 % celkové<br />

světové spotřeby. Ropa <strong>na</strong><br />

světovém <strong>trhu</strong> se počítá dosud<br />

v dolarech, takže ce<strong>na</strong>, kterou<br />

<strong>na</strong>smlouvají američtí odběratelé,<br />

určuje do z<strong>na</strong>čné míry cenu ropy<br />

i pro evropské odběratele.<br />

Ceny ropy si vynutily i pokusy<br />

o náhrady v podobě biopaliv.<br />

govaly <strong>na</strong> úbytek zakázek. Výz<strong>na</strong>mný<br />

byl taktický pokles mezi<br />

kvartály v polovině roku 2009,<br />

byl to ohlas oslabené poptávky.<br />

Jistou stag<strong>na</strong>ci cen lze čekat do<br />

třetího kvartálu roku 2009.<br />

Produktivita<br />

stavebních prací<br />

ČSÚ uvádí za rok 2007 při produkci<br />

350,8 mld. Kč produktivitu<br />

za resort stavebnictví<br />

2197,6 tisíc Kč a v roce 2008<br />

produktivitu ve stavebnictví<br />

2308,3 tisíc Kč v běžných cenách,<br />

což je 5% vzestup měřený<br />

v běžných cenách a 0,6% vzestup<br />

počítáno ve stálých cenách.<br />

Produktivita předpokládá kapitál,<br />

přímé zahraniční investice, ty<br />

ovšem v současnosti nejsou. Příliv<br />

kapitálu byl výz<strong>na</strong>mný hlavně<br />

ve strojírenství, ve stavebnictví<br />

pak do roku 2003. V roce 2003<br />

bylo přímých zahraničních investic<br />

ve stavebnictví za 700 mil. eur.<br />

Díky přímým zahraničním investicím,<br />

modernímu vybavení<br />

a technologiím, produktivita<br />

stavebnictví od roku1995 do<br />

Práce s kódem 102<br />

4. kvartál 4. kvartál<br />

2. kvartál<br />

% změny<br />

2003<br />

2008<br />

2009<br />

Kryti<strong>na</strong> z měděného plechu (m²) 1247,71 1897,55 152,1 1908,80<br />

Žlab z měděného plechu (m) 528,41 877,99 166,2 865,78<br />

Svod z měděného plechu (m) 513,50 693,00 135,0 600,60<br />

▲ Tab. 3. Konkrétní ceny za stavební práce, při nichž <strong>na</strong> konstrukci použije klempíř měď, ceny jsou za m² a metr. Podle<br />

ČSÚ, kódy reprezentantů č. 102.<br />

Práce s kódem 54<br />

4. kvartál 4. kvartál<br />

2. kvartál<br />

index změny<br />

2003<br />

2008<br />

2009<br />

Výztuže z ocelových desek 23 728,68 33 496,04 141,2 32 019,95<br />

Výztuže ze svařovaných sítí 21 675,77 30 768,95 142,0 30 144,17<br />

Výztuže z ocelových nosníků 23 702,35 35 466,52 149,6 33 417,38<br />

▲ Tab. 4. Konkrétní ceny za výztuže vodorovných konstrukcí mimo přehrady a mosty deskami z oceli, za výztuže vodorovných<br />

konstrukcí deskami ze svařovaných sítí a konečně výztuže ocelovými nosníky, ce<strong>na</strong> v Kč za tunu. Podle<br />

ČSÚ, kódy reprezentantů č. 54.<br />

Index cen stav.<br />

prací<br />

Index ceny barelu lehká ropa<br />

USD/barel<br />

Index cen tuny<br />

mědi Grade A<br />

30/12/2003 100,0 100,0 100,0<br />

1/10/2004 104,3 152,9 131,2<br />

15/12/2005 106,8 186,2 193,3<br />

15/12/2006 110,3 194,7 283,2<br />

14/12/2007 115,3 279,7 270,9<br />

15/12/2008 117,0 155,5 129,8<br />

30/6/2009 121,1 212,4 215,5<br />

▲ Tab. 5. Indexy cen stavebních prací, indexy cen lehké ropy (Nymex, v USD za barel) ke zvolenému základu, stejně<br />

tak indexy cen mědi Grade A (LME Settlement v USD za tunu podle HN)<br />

prosincový speciál 19

oku 2003 vzrostla asi o 31,2 %,<br />

do roku 2006 asi <strong>na</strong> index 147,2<br />

o 47,2 % proti výchozímu stavu.<br />

Ve stavebnictví mířily kapitálové<br />

injekce obvykle do firem<br />

vykonávajících pozemní a inženýrské<br />

práce, které představují<br />

88–91 % stavební činnosti.<br />

V roce 2005 ČSÚ ještě zveřejnil<br />

produktivitu ve stavebních podnicích<br />

podle velikosti podniku.<br />

Zajímavý je náhled <strong>na</strong> produktivitu<br />

podle OKEČ a v tom dále<br />

podle velikosti podniku, křížově.<br />

Třídění podle velikosti podniku<br />

kombinované se zaměřením aktivit<br />

jsme sestavili od roku 2000<br />

do roku 2007. Data za OKEČ<br />

se pak velmi liší podle velikosti<br />

podniku, jsou trvale vzestupná<br />

a vzhledem k této okolnosti lze<br />

odhadovat po přihlédnutí ke krizi<br />

vývoj produktivity podniku. Pro<br />

stavební podnik je to důležitá<br />

informace: Údaj uvádí, jaký je<br />

průměr produktivity a jaký je<br />

limit produktivity, který musí<br />

konkrétní firma dosáhnout,<br />

chce-li svou loďku udržet <strong>na</strong><br />

vodě, jak jsou <strong>na</strong> tom s produktivitou<br />

<strong>firmy</strong> stejně velké,<br />

jakým tlakem hrozí <strong>firmy</strong> větší<br />

a které <strong>firmy</strong> může vlastní<br />

podnik překo<strong>na</strong>t. Tuto informaci<br />

experti podceňují a místo<br />

důležitých věcí řeší raději to,<br />

co spěchá.<br />

U OKEČ 451, jistě nerozsáhlé činnosti,<br />

měly podle šetření nejvyšší<br />

produktivitu v roce 2005 <strong>firmy</strong><br />

o velikosti 200–399 zaměst<strong>na</strong>nců,<br />

v roce 2007 <strong>firmy</strong> s 500–999<br />

zaměst<strong>na</strong>nci. Přípravné činnosti<br />

OKEČ 451 si střední podniky<br />

dávají často dělat. Velké <strong>firmy</strong><br />

mívají samostatný úsek, který<br />

jim práce vykoná. U středních<br />

firem je často efektivnější práci<br />

přenechat menším firmám, z<strong>na</strong>lost<br />

produktivity může středním<br />

sloužit k vyjednávání o ceně.<br />

Rozhodující jsou práce podle<br />

OKEČ 452. Jestliže doz<strong>na</strong>la produktivita<br />

práce v běžných cenách<br />

v roce 2005 za celé stavebnictví<br />

výše 1 798 379 Kč, bylo z toho<br />

v provozovnách s 20–24 zaměst<strong>na</strong>nci<br />

1 053 129 Kč, v podnicích<br />

s tisícem a více zaměst<strong>na</strong>nci<br />

4 288 894 Kč. U hlavní stavební<br />

činnosti, u OKEČ 452, činila průměrná<br />

produktivita 2 018 248 Kč,<br />

Počet<br />

zaměst<strong>na</strong>nců<br />

▲ Tab. 6. Vývoj produktivity práce v OKEČ 452 v běžných cenách podle velikosti podniků mezi roky 2006 a 2007, data<br />

za vybrané velikostní skupiny. Hodnoty v Kč v běžných cenách <strong>na</strong> zaměst<strong>na</strong>nce. *Nedokončeno.<br />

rentů, vážit možnosti vlastního<br />

podniku a konkurentů.<br />

Vývoj produktivity je u každé<br />

velikostní skupiny jiný, má<br />

jiné tempo, jiná rizika vývoje.<br />

Každá činnost má příz<strong>na</strong>čný<br />

vývoj. Lze pak hledat určitou<br />

zákonitost, která je pro každou<br />

velikostní skupinu u konkrétní<br />

činnosti jiná, prokládat skutečnost<br />

matematickou funkcí,<br />

přidávat korekce – třeba<br />

přerušení za krize a pokles<br />

hodnot o nějakou částku.<br />

Proložením dat matematickou<br />

funkcí můžeme pokročit<br />

k prognóze. Záleží pak <strong>na</strong> vtipu<br />

a<strong>na</strong>lytika. Čtenáře <strong>na</strong>padne<br />

funkce možná jiná, v tabulce<br />

7 jsme proložili dosavadní<br />

skutečnost geometrickou<br />

posloupností, pro krizi linii<br />

přerušili a hodnoty podle určitého<br />

klíče snížili. Kvocienty<br />

produktivity jako geometrické<br />

řady jsou u hodnot v běžných<br />

i stálých cenách jiné.<br />

Kvocient geometrické řady hodnoty<br />

produktivity ve stálých<br />

cenách násobený kvocientem<br />

průměrné inflace rovná se kvovíce<br />

proti průměrné produktivitě<br />

za celé stavebnictví asi o 12 %,<br />

opět s rozrůzněním podle velikosti<br />

firem.<br />

OKEČ 452 je hlavní činností. Proto<br />

<strong>na</strong>pěnil průměr za podstatně<br />

více než u přípravné činnosti<br />

i než průměr za stavebnictví<br />

celkem. Jak vidíme z tabulky 6,<br />

čím větší firma, tím vyšší produktivita,<br />

což je v pořádku. Je<br />

vidět, že příslušný ma<strong>na</strong>gement<br />

efektivně využívá investice.<br />

Produktivita <strong>na</strong>dále meziročně<br />

utěšeně rostla. Doz<strong>na</strong>la by růst<br />

i v roce 2009, kdyby výsledky<br />

nekosila krize. Již nyní lze dělat<br />

odhady pro zvolenou velikostní<br />

skupinu pro rok 2010 a 2011<br />

podle předpokládaného poklesu<br />

stavební produkce v roce<br />

2009 a 2010. Marketing tak bez<br />

velkého šermování s výhodami<br />

a nevýhodami vidí, jaký výkon<br />

musí vlastní firma docílit, aby<br />

v konkurenci ostatních <strong>na</strong> <strong>trhu</strong><br />

obstála.<br />

Vývoj produktivity práce v OKEČ<br />

452 ve stálých cenách podle velikosti<br />

podniků a vnějšího ekonomického<br />

prostředí bude v roce<br />

2009 a 2010 nižší než dosud,<br />

především u malých firem. Proti<br />

dosavadnímu průměru se změní<br />

také inflace, a to závisle <strong>na</strong> vývoji<br />

deflátoru v letech 2009 a 2010.<br />

V odhadech produktivity práce<br />

u OKEČ 452 podle velikosti firem<br />

se v hodnotách promítne očekávaný<br />

pokles české ekonomiky<br />

a inflace.<br />

Produktivita práce<br />

v běžných cenách<br />

v roce 2006<br />

Produktivita práce<br />

v běžných cenách<br />

v roce 2007<br />

Produktivita práce<br />

v roce 2010<br />

25–49 1 401 443 1 583 351 *<br />

50–74 1 503 429 1 704 410 *<br />

75–99 1 564 512 1 898 375 *<br />

100–199 1 842 111 2 030 301 *<br />

200–299 2 326 809 2 507 521<br />

1 850 000 ve stálých<br />

cenách roku 2000 krát<br />

inflace 2000–2010<br />

300–399 1 876 672 3 065 835 *<br />

400–490 2 872 046 2 947 000 *<br />

1000–a více 4 667 213 4 856 400 *<br />

K prognóze produktivity<br />

Pracovník marketingu by měl<br />

znát situaci kolem vlastního<br />

podniku, vidět situaci konkucientu<br />

geometrické řady produktivity<br />

v běžných cenách. Bylo by<br />

možné uvést kvocienty inflace<br />

a kvocienty hodnot produktivity<br />

i ve stálých cenách i korektiv za<br />

rok 2008 až 2010. Vývoj průmyslu<br />

v krizi hodnoty obvykle snižuje.<br />

Hodnoty kvocientů mohou stavební<br />

firmě podle její velikosti<br />

a zaměření ukázat, v jakých<br />

hranicích se může v současné<br />

situaci pohybovat její produktivita,<br />

s jakými možnosti smí počítat.<br />

I za současné krize mohou být<br />

kvocienty větší než jed<strong>na</strong> pro<br />

řadu v běžných cenách, což<br />

z<strong>na</strong>mená, že produktivita může<br />

u některých velikostních skupin<br />

ještě mírně stoupat, současně<br />

mohou být kvocienty hodnot za<br />

stejné <strong>firmy</strong> ve stálých cenách<br />

menší než jed<strong>na</strong>, což z<strong>na</strong>mená,<br />

že produktivita se může po odečtení<br />

inflace ukázat jako reálně<br />

klesající. Kvocienty hypotetické<br />

řady produktivity, které jsou<br />

u každé velikostní skupiny v průměru<br />

jiné, tedy pomáhají orientaci.<br />

Kvocienty umožňují odhadovat<br />

pozici <strong>na</strong> <strong>trhu</strong>, vidět, za jakých<br />

podmínek lze uspět.<br />

Počet zaměst<strong>na</strong>nců<br />

Kvocient geometrické posloupnosti<br />

2007/2008 z běžných cen<br />

20–24 1,0949<br />

25–49 1,0820<br />

50–74 1,0795<br />

75–99 1,0906<br />

100–199 1,0824<br />

200–299 1,0757<br />

300–399 1,1332<br />

400–490 1,1580<br />

1000–a více 1,1454<br />

▲ Tab. 7. Kvocienty geometrické řady hodnot produktivity, vyjádřené v běžných<br />

cenách<br />

20<br />

prosincový speciál

Dálnice a ERDI<br />

Evergreenem novinářů neekonomů<br />

a neekonomek jsou „ekonomické“<br />

posudky výše cen silnic<br />

a dálnic. Protože výdaje jsou<br />

vysoké, není divu, že to jiskří<br />

kritikou. Dálnic se postavilo v členění<br />

podle CZ-CC v roce 2008 za<br />

30,150 mld. Kč, místních komunikací<br />

za 33,968 mld. Kč. Dálkových<br />

železnic vzniklo v tomto<br />

roce za 20,284 mld. Kč a železnic<br />

místních za 3,705 mld. Kč. Stavby<br />

jsou fi<strong>na</strong>ncovány ze Státního<br />

fondu dopravní infrastruktury.<br />

Fond kromě dotací čerpá výtěžky<br />

z mýtného, což je asi 50 miliard<br />

ročně. Evropská unie dodává<br />

20 miliard ročně. Prioritou je dokončení<br />

dálnice D 8 z Prahy přes<br />

Ústí <strong>na</strong>d Labem. Pražský okruh<br />

by měl mít po dokončení 83 km.<br />

Stavbě dálnic se věnují velké<br />

renomované stavební podniky<br />

a jejich práce je efektivní.<br />

Autoři mediálně zjednodušených<br />

výpočtů ceny liniových staveb<br />

používají oficiální kurz, a pokud<br />

vědí, že existuje přepočet i paritou,<br />

ze studu se o tom nezmiňují.<br />

Stavbaři v obraně popisují složitost<br />

stavby v zahraničí a její cenu,<br />

ale nepoužívají při úvaze o ceně<br />

odkaz <strong>na</strong> ERDI.<br />

ČVUT odhadlo, že kilometr dálnice<br />

může stát 180–340 milionů Kč,<br />

s výkupy pozemků a právními<br />

problémy mohou náklady<br />

stoupnout <strong>na</strong> jednu miliardu Kč.<br />

Ocenění v Kč je jistě dobré, ale<br />

následné komparace mají tu<br />

vadu, že oficiální kurz ke srovnání<br />

použít nelze. Rozdíly vzniklé při<br />

<strong>na</strong>padání domácích cen by měly<br />

oprávnění při odhadech dvou<br />

staveb v ČR, kde bychom měli<br />

cenu v Kč, nebo dvěma stavbami<br />

ve Francii, nikdy ale ne mezi<br />

cenou silnice v ČR v korunách<br />

a cenou silnice v eurech <strong>na</strong>příklad<br />

v Německu. Srovnávat by<br />

bylo možné s výhradami cenu<br />

dálnice v Rakousku s cenou dálnice<br />

v ČR, nikoliv ale oficiálním<br />

kurzem, leč jen po převodech<br />

ceny v eurech pomocí indexu<br />

ERDI.<br />

Při srovnávání cen dvou komodit<br />

je třeba vždy používat ERDI.<br />

Exchange rate deviation index je<br />

poměr směnného kurzu k paritě<br />

kupní síly měny, jakási oprava,<br />

krok k reálu. Čím jsou produktivity<br />

práce ve dvou zemích k sobě<br />

bližší, tím menší je mezi mě<strong>na</strong>mi<br />

obou zemí ERDI. Malé ERDI<br />

bylo <strong>na</strong>příklad před zavedením<br />

eura mezi mě<strong>na</strong>mi Německa<br />

a Rakouska nebo mezi mě<strong>na</strong>mi<br />

Německa a Francie. Velké ERDI<br />

bylo ale mezi měnou Německa<br />

a <strong>na</strong> druhé straně třeba Argentiny<br />

nebo Turecka a nebo České<br />

republiky tak do roku 2001. Rozdíly<br />

mezi směnným a reálným<br />

kurzem mezi západními mě<strong>na</strong>mi<br />

byly kolem 10 %. Odlišnosti<br />

mezi směnnými a reálnými kurzy<br />

východních měn a německou<br />

markou činily až 100 %. Protože<br />

produktivita práce Německa<br />

a České republiky se dodnes<br />

liší, je nutné při srovnávání cen<br />

nájemného a dalšího zboží v Německu<br />

a v České republice brát<br />

ohled <strong>na</strong> ERDI. V práci SPS<br />

v ČR (Situace stavebnictví v ČR<br />

a jeho strategie do roku 2005.<br />

Praha 2000, str. 52) je jednoduchá<br />

tabulka ERDI mezi ČR<br />

a několika zeměmi, přičemž není<br />

uvedeno, <strong>na</strong> jakém koši byl index<br />

ERDI spočítaný. Byl zde vysloven<br />

předpoklad, že „…lze očekávat<br />

v roce 2010 dosažení úrovně parity<br />

kupní síly stavebnictví s měnovým<br />

kurzem, a tím i vyrovnání cenové<br />

relace ve stavebnictví se západní<br />

Evropou“. Při počítání ERDI je<br />

hlavním problémem konstrukce.<br />

Průměrný koš za několik zemí není<br />

podle autora optimální metodou.<br />

V historii mělo srovnávání <strong>na</strong><br />

koši z jedné země svou váhu<br />

a výsledky. Známé je, jak rozdíl<br />

mezi oficiálním a reálným kurzem<br />

prověřovali západoněmečtí statistici<br />

v době, kdy se platily diety<br />

americkým vojákům v bývalé<br />

Spolkové republice v markách<br />

podle amerických předpisů.<br />

Poživatelé protestovali proti fasování<br />

podle oficiálního kurzu,<br />

dokládali, že není věcný. Statistici<br />

obou zemí tedy udělali opravu<br />

dávek tak, že ocenili týž koš (týž<br />

soubor potravin a oblečení) jak<br />

v USD, tak v markách a rozdíly<br />

se sanovaly tak, aby vojáci dostali<br />

i v cizí zemi totéž, co by dostali<br />

za určený peníz doma. Došlo tedy<br />

k nějaké opravě, byl vypočten<br />

index zkreslení – ERDI – mezi<br />

oficiálním a skutečným kurzem.<br />

Postupně vznikala srovnání mezi<br />

dalšími zeměmi. Německá statistika<br />

zavedla srovnávání v publikaci<br />

Inter<strong>na</strong>tio<strong>na</strong>ler Vergleich<br />

der Preise für die Lebenshaltung,<br />

Fachserie 17, Reihe 10. Srovnávání<br />

nepostihovalo ale celou druhou<br />

zem, ale jen Prahu, hlavní město<br />

ČR. Nesledovalo se 700 výrobků,<br />

ale osm skupin výrobků, místo<br />

bydlení jen ceny hotelů v Praze.<br />

Koš sloužil pro orientaci německých<br />

turistů. A pozor: Šetření se<br />

dělalo <strong>na</strong> německém indexním<br />

schématu, ne <strong>na</strong> jakémkoliv<br />

průměru. Pečliví Němci nedělali<br />

pro své potřeby výpočet ERDI <strong>na</strong><br />

mezinárodním koši, <strong>na</strong> schématu,<br />

který německým poměrům<br />

nevyhovuje.<br />

Na vlastním koši se od roku 2001<br />

několikrát počítal ERDI mezi<br />

českou a rakouskou cenovou hladinou,<br />

mezi českou a německou<br />

měnou, kontrolou pak bylo srovnání<br />

relací mezi měnou Rakouska<br />

a Německa. Popis metodiky by<br />

byl obsáhlý. Uváděné výpočty<br />

sloužily pro konzultaci jednomu<br />

z ministerstev, podobné umožnil<br />

zástupce hornorakouské vlády.<br />

Konstrukce koše <strong>na</strong> výpočet<br />

ERDI pro posuzování cen dálnic<br />

by mohlo být užitečné zejmé<strong>na</strong><br />

pro stavební <strong>firmy</strong>.<br />

Decilový poměr<br />

mezd a jeho vývoj<br />

ve stavebnictví<br />

Pojednání o vývoji decilového<br />

poměru u mezd a odměn stavebních<br />

profesí, o čem decilový<br />

poměr vypovídá, by vydalo <strong>na</strong><br />

knihu ekonomické edice. Decilový<br />

poměr mezd dokládá ukončení<br />

mzdové nivelizace po lednu<br />

1991 a následný obrat k takové<br />

organizaci mezd, v níž je v jedné<br />

profesi preferovaný zkušenější<br />

a kvalifikovanější zaměst<strong>na</strong>nec.<br />

Růst decilového poměru je jednou<br />

z cest k růstu produktivity,<br />

k zisku.<br />

Připomeneme, že decilový poměr<br />

je relace mezi devátým<br />

a prvním decilem nějaké vzestupně<br />

uspořádané řady. Devítí řezy<br />

řežeme sedmimetrový trám <strong>na</strong><br />

deset stejných dílů. První řez <strong>na</strong><br />

sedmdesátém centimetru nechť<br />

je v příkladu první decil, devátý<br />

řez <strong>na</strong> šestistém třicátém centimetru<br />

je devátý decil. Poměr<br />

devátého řezu z <strong>na</strong>šeho tesařského<br />

příkladu k prvnímu je decilový<br />

poměr (D9/D1), 630:70 = 9. První<br />

decil je hodnota, pod kterou leží<br />

10 % nejnižších hodnot sledovaného<br />

z<strong>na</strong>ku. Devátý decil je<br />

hodnota, <strong>na</strong>d kterou leží 10 %<br />

nejvyšších hodnot sledovaného<br />

z<strong>na</strong>ku. Žádný jiný ukazatel než<br />

D9/D1 neukáže firmě rychleji,<br />

jak dalece je vy<strong>na</strong>kládání peněz<br />

<strong>na</strong> mzdy a odměny přínosné.<br />

Růst decilového poměru v čase<br />

z<strong>na</strong>mená, že vedení podniku využívá<br />

mzdových prostředků lépe,<br />

že preferuje ty, co nejvíce umějí.<br />

Firma TEXIMA vydává kvartálně<br />

od konce roku 1992 informace<br />

o mzdách, o jejich výši podle<br />

KZAM-R, což je kódování<br />

zaměstnání. Klasifikace byla<br />

uvede<strong>na</strong> sdělením Českého statistického<br />

úřadu č. 492/2003 Sb.<br />

z 18. 12. 2003, novelizuje se.<br />

Vedle decilového poměru je<br />

zajímavý medián, jeho relace<br />

k průměru.<br />

Růst decilového poměru mezd<br />

<strong>na</strong>startovala liberalizace cen<br />

v lednu 1991. Tehdy se agresivním<br />

vzedmutím cen reálná<br />

mzda zřítila v celé ekonomice<br />

někdy až o 30 %. Do té doby<br />

12/1993 12/2001<br />

Prosinec Říjen<br />

2002 2007<br />

kurz ČNB 17,41 16,35 30,74 *<br />

1. potraviny 2,91 2,26 2,22 1,93<br />

4. bydlení 6,22 2,42 2,22 1,76<br />

5. bytové vybavení 2,92 2,41 2,37 1,95<br />

suma koš 2001 4,09 2,48 2,35 1,92<br />

▲ Tab. 8. ERDI mezi ce<strong>na</strong>mi v ČR a v bývalých spolkových zemích <strong>na</strong> koši<br />

zaměst<strong>na</strong>nců. Za prosinec 1993 a 2001 je míněno srovnání mezi českou<br />

korunou a německou markou. Za prosinec 2002 je míněno srovnání mezi<br />

korunou a eurem.<br />

prosincový speciál 21

vládla v odměňování socialistická<br />

nivelizace. V lednu 1991<br />

samozřejmě ještě také, ale<br />

úprava cen všem snížila mzdy<br />

a jejich reálná hodnota se měla<br />

zvednout, ale v průměru. Mzda<br />

se po liberalizaci v průměru<br />

vracela <strong>na</strong> bývalou reálnou<br />

úroveň, a kdyby se vracely<br />

odměny všem stejně, mzdy by<br />

zůstaly nivelizované. Tak tomu<br />

ale nebylo. Vyšší absolutní<br />

i procentuální přidání dostávali<br />

podle možností u všech profesí<br />

ti zkušenější. Vyžadovala<br />

to organizace práce. Do země<br />

proudily přímé zahraniční investice<br />

s cílem vydělat. Slibovaly<br />

produktivitu. Aby ale byly tyto<br />

investice využity, museli být<br />

preferováni zkušení, kvalifikovaní<br />

pracovníci. Okolnost, že<br />

byli odměňováni, dokládá seismograf<br />

decilový poměr mezd.<br />

Sledování decilového poměru<br />

umožnila od konce roku 1992<br />

zlínská TREXIMA. Copyright<br />

má dnes Ministerstvo práce<br />

a sociálních věcí ČR, TREXI-<br />

MA je zpracovatel, sešity mají<br />

titulek Informační systém<br />

o průměrném výdělku. Práce<br />

postihuje skutečnost asi u třetiny<br />

českých zaměst<strong>na</strong>nců.<br />

Ve stavebnictví v průměru je<br />

vývoj relace mediánu k průměrné<br />

mzdě a vývoj decilového poměru<br />

znázorněn v tabulce 9.<br />

Jak je <strong>na</strong> této tabulce vidět, ve<br />

stavebnictví byla koncem roku<br />

1992 relace odměn nejlepší<br />

k nejméně placeným (tedy po<br />

vyloučení krajností) asi 2,19, <strong>na</strong><br />

konci roku 2004 se relace zvýšila<br />

v prospěch nejzkušenějších<br />

<strong>na</strong> 2,89. Koncem roku 2008 ale<br />

vývoj klopýtl. Rostla nezaměst<strong>na</strong>nost.<br />

Firmy přidávání nejlepším<br />

zvolnily. Personální agentury<br />

místo shánění lidí pomáhají podnikům,<br />

jak propouštět. U šéfů<br />

často místo dosavadního růstu<br />

odměny vázly. Dokládá to shodně<br />

decilový poměr mezd u řady<br />

profesí ve stavebnictví <strong>na</strong> konci<br />

kvartálu 2008. Podobně zdrženlivý<br />

byl vývoj mzdových relací<br />

u zedníků, tesařů, stavebních<br />

truhlářů, u všech obvykle stagnovaly<br />

odměny <strong>na</strong> desátém decilu,<br />

mírně se absolutně zvýšily nejméně<br />

placeným. Podobný vývoj<br />

jako u manuálních zaměst<strong>na</strong>nců<br />

byl <strong>na</strong> konci roku vývoj odměn<br />

u ředitelů a prezidentů velkých<br />

organizací (kód 1210). Dále poměr<br />

mediánu k průměru a decilový poměr<br />

u projektantů, stavebních inženýrů,<br />

kód 2142 v časové řadě.<br />

Jestliže v závěru roku 2000<br />

dostávala polovi<strong>na</strong> projektantů<br />

86,57 % průměrné mzdy nebo<br />

méně, v závěru roku 2007 to bylo<br />

84,34 % průměru, což je vývoj<br />

odbourávající nivelizaci. Průměr<br />

ze závěru roku 2008 byl 251,42 Kč<br />

(viz tabulku 10) za hodinu, po<br />

několika měsících, jak vidíme<br />

v tabulce v polovině roku 2009,<br />

ale sklouzl <strong>na</strong> 243,24 Kč. Zmírnila<br />

se relace mezi mediánem<br />

a průměrem. Ve sledovaném<br />

půlroce se mírně zvýšil příjem<br />

projektantů <strong>na</strong> prvním decilu,<br />

zvedl se od konce roku 2008<br />

z částky 144 Kč za hodinu <strong>na</strong><br />

151,79 Kč ve 2. čtvrtletí 2009.<br />

A u dosud nejlépe odměňovaných<br />

došlo ke snížení, a to ze<br />

396,06 Kč <strong>na</strong> hodinu koncem roku<br />

2008 <strong>na</strong> 363,08 Kč za hodinu ve<br />

2. kvartálu 2009. Došlo k poklesu<br />

decilového poměru. Koncem<br />

roku 2008 činil ještě 2,85. Během<br />

krize se skokem snížil <strong>na</strong><br />

2,39, krize postihla preferování<br />

zkušených projektantů.<br />

Decilový poměr odměn projektantů<br />

2,35 v prvním a 2,39<br />

ve druhém kvartálu 2009 je<br />

sestup. Pokud by oživení ekonomiky<br />

v USA a následně v Německu<br />

nemělo ohlas v české<br />

ekonomice do přelomu roku<br />

2009 a 2010, mohl by decilový<br />

poměr být v 1. kvartálu 2010<br />

ještě nižší. Decilový poměr<br />

2,24 by pak byl nejhorší možná<br />

varianta. I kdyby k ní ale došlo,<br />

ve třetím kvartálu 2010 by se<br />

decilová relace odměn mohla<br />

ve stavebnictví opět dostat <strong>na</strong><br />

úroveň roku 2008.<br />

Různé profese ve stavebnictví<br />

mají ovšem svá specifika, u ředitelů<br />

je decilový poměr vysoký,<br />

někde jsou výraznější sezónní<br />

vlivy atd. Výše odměn a obnovení<br />

hladiny decilového poměru mezd<br />

nez<strong>na</strong>mená stejnou zaměst<strong>na</strong>nost.<br />

Tu lze čekat někdy mírně<br />

nižší i při zachování tržeb, takže<br />

produktivita v roce 2010 by měla<br />

být vyšší než v roce 2008.<br />

4/1992 4/2004 4/2008 4/2009<br />

Medián odměny<br />

k průměru<br />

93,88 84,60 85,50 84,20<br />

D9/D1 2,19 2,89 2,87 2,92<br />

▲ Tab. 9. Vývoj poměru mediánu mezd ve stavebnictví k průměru a decilového<br />

poměru v kvartálech běžných let, odhad pro poslední kvartál 2009<br />

4/2000 4/2007 4/2008 2/2009 1/2010<br />

Medián<br />

v Kč<br />

142,05 198,77 211,51 213,75 220,88<br />

Průměr 164,09 235,67 251,42 243,24 258,18<br />

Relace<br />

v %<br />

86,57 84,34 84,13 87,88 85,55<br />

▲ Tab. 10. Medián a průměr odměny <strong>na</strong> hodinu u projektantů, (KZAM-R 2142).<br />

Údaje v Kč za hodinu. Pro 2010 odhad.<br />

První decil odměn Devátý decil odměn<br />

za hodinu v Kč za hodinu v Kč<br />

D9/D1<br />

4/2000 83,90 195,33 2,33<br />

4/2004 97,20 273,89 2,82<br />

4/2006 120,62 368,48 3,05<br />

3/2008 133,72 354,91 2,65<br />

4/2008 141,93 403,92 2,85<br />

2/2009 151,79 363,08 2,39<br />

1/2010 161,97 362,24 2,24<br />

▲ Tab. 11. Vývoj decilových poměrů odměn projektanta (kód KZAM-R 2142)<br />

Výhled<br />

K odhadům stavebnictví <strong>na</strong> roky<br />

2010–2015 jsme sestavili program<br />

poprvé pro ČKAIT, kde<br />

z výhledu HDP Německa vyplývá<br />

procento růstu HDP v České<br />

republice v běžných a ve stálých<br />

cenách. Z tohoto procenta<br />

a rozvoje nebo váznutí ekonomiky<br />

vyplývá objem stavebních prací<br />

jako část HDP. V dalším kroku<br />

se pak sestavuje odhad hodnot<br />

37 nebo 38 stavebních prací<br />

členěných podle CZ-CC tak, aby<br />

suma 38 prací korespondovala<br />

s objemem stavebních prací odvozených<br />

z HDP. Při výpočtech<br />

v běžných cenách lze zohlednit<br />

zpomalení ekonomiky v době<br />

krize, je možné pracovat s odhady<br />

trvání. Výpočty nesledovaly<br />

zaměst<strong>na</strong>nost, o což se pokusily<br />

odhady Svazu podnikatelů ve<br />

stavebnictví v ČR. V uvedeném<br />

materiálu alter<strong>na</strong>tivy počítaly<br />

s tím, že ještě v roce 2012 nebude<br />

dosaženo hladiny roku 2008.<br />

U menších a slabších firem to není<br />

vyloučené. Pokud je ale pravdivá<br />

zpráva o okřívání americké ekonomiky<br />

v závěru roku 2009 a pokud<br />

následně německá ekonomika<br />

stoupne o 1,2 % v roce 2010, je<br />

možné, že růst české ekonomiky<br />

bude v roce 2010 vyšší než 0,8 %<br />

a výhled pro 37 druhů stavebních<br />

prací <strong>na</strong> roky 2010 a 2011 by<br />

bylo možné kvantifikovat v tomto<br />

poměrně příznivém rámci tak,<br />

že objem prací v roce 2011 by<br />

už úroveň roku 2008 překo<strong>na</strong>l.<br />

Se zaměst<strong>na</strong>ností by to bylo ale<br />

zřejmě slabší. Nesporně po ročním<br />

poklesu vzroste produktivita<br />

práce. ■<br />

Použitá literatura:<br />

[1] Czesany, S.: Specifika hospodářského<br />

cyklu ve vybraných<br />

tranzitních ekonomikách.<br />

Statistika 6/2005<br />

[2] ČSÚ, Ceny stavebních prací,<br />

2000 – 2. čtvrtletí 2009<br />

[3] Fischer, J.: Měříme správně<br />

hrubý domácí produkt,<br />

Statistika 3/2005<br />

[4] Hindls, R.: Elementární statistická<br />

a<strong>na</strong>lýza, Ma<strong>na</strong>gement<br />

press Praha 1999<br />

[5] Svět po krizi podle SPS, Stavebnictví<br />

číslo 10/2009<br />

Autor: Mgr. Ing. Milan Cikánek,<br />

nezávislý a<strong>na</strong>lytik<br />

22<br />

prosincový speciál

2009<br />

Příloha časopisu<br />

Stavebnictví<br />

stavebnictví<br />

časopis<br />

speciál<br />

www.casopisstavebnictvi.cz<br />

TOP-STAV 100

Ankety ekonomické <strong>situace</strong> malých,<br />

středních a velkých stavebních<br />

firem, stejně jako výrobců<br />

stavebnin, z roku 2008 – TOP<br />

STAV 100 a MID-TOP STAV – byly<br />

v minulosti v časopise Stavebnictví<br />

prezentovány jako všitá příloha<br />

zimního dvojčísla a lednového<br />

čísla. Byli jsme si samozřejmě<br />

vědomi toho, že taková prezentace<br />

bez návaznosti <strong>na</strong> kontext<br />

ekonomické <strong>situace</strong> stavebního<br />

průmyslu není dostatečná. Tento<br />

incentiv vedl až ke vzniku prosincového<br />

speciálu, který se věnuje<br />

výhradně těmto anketám a velmi<br />

podrobně také statistickým, a<strong>na</strong>lytickým<br />

a prognostickým informacím<br />

o současné hospodářské<br />

situaci ve stavebnictví. Pevně<br />

doufám, že takováto prezentace<br />

je krokem k lepšímu.<br />

Ankety TOP STAV 100 a MID-<br />

TOP STAV představují v následujícím<br />

oddílu svůj dvanáctý,<br />

respektive osmý ročník. Stavební<br />

podniky v něm dobrovolně a <strong>na</strong><br />

základě objektivních a transparentních<br />

ukazatelů odhalují své<br />

hospodaření v roce 2008. Při<br />

rychlé reminiscenci <strong>na</strong> počet<br />

ročníků ankety TOP STAV 100<br />

mě <strong>na</strong>padá, že <strong>na</strong> konci příštího<br />

roku budeme prezentovat ročník<br />

třináctý, který bude popisovat rok<br />

2009. Ale <strong>na</strong> lidovou magii čísel<br />

s<strong>na</strong>d už nikdo nevěří. Kromě toho<br />

nebudou následující roky pravděpodobně<br />

o mnoho radostnější.<br />

Ale zpět k anketám. Rok 2008,<br />

jehož závěr je v českém stavebnictví<br />

považován za reálný<br />

počátek konce (nejen stavební<br />

konjunktury), slouží jako velmi<br />

dobrá, byť příliš optimistická<br />

srovnávací základ<strong>na</strong>. Zatímco<br />

porovnání tržeb, aktiv a počtu<br />

zaměst<strong>na</strong>nců mezi roky 2007<br />

a 2008 u velkých i menších stavebních<br />

firem ukazuje v prvních<br />

dvou kategoriích mírný vzestup<br />

a v počtu zaměst<strong>na</strong>nců mírný až<br />

kosmetický pokles, bude porovnání<br />

roku 2008 s letoškem daleko<br />

dramatičtější. Bohužel.<br />

Dost pseudoa<strong>na</strong>lýz a kvazipredikcí.<br />

Od toho jsou jiní, mnohem<br />

povolanější autoři, kteří zaplnili<br />

velkou část prosincového speciálu.<br />

V této příloze <strong>na</strong>jdete kromě<br />

klasických žebříčků stavebních firem<br />

i oddělené statistiky výrobců<br />

stavebních hmot. Dále žebříčky<br />

typu top ten podle různých kritérií<br />

a tomu odpovídající grafy.<br />

Nově je uvede<strong>na</strong> i velmi zajímavá<br />

tabulka srovnávající různá kritéria<br />

nejúspěšnějších stavebních firem<br />

v České republice, v Polsku<br />

a <strong>na</strong> Slovensku. Zvláště porovnání<br />

velkých polských firem<br />

s českými největšími podniky<br />

vyznívá nečekaně dobře pro<br />

domácí stavební výrobu.<br />

Za mediálního partnera anket<br />

TOP STAV 100 a MID-TOP STAV<br />

bych chtěl určitě poděkovat organizátorovi<br />

a zpracovateli obou<br />

anket, společnosti ÚRS Praha,<br />

a.s., a hlavně firmám samotným,<br />

které jsou ochotné pomoci ostatním<br />

tím, že poskytnou svůj reálný<br />

ekonomický sumář. Prosím, zůstaňte<br />

u těchto anket i v časech,<br />

které jsou a budou numericky<br />

pochmurnější.<br />

Jan Táborský<br />

šéfredaktor časopisu Stavebnictví<br />

inzerce<br />

ankety ekonomické <strong>situace</strong> malých, středních a velkých stavebních<br />

firem, stejně jako výrobců stavebnin, z roku 2008 – TOP STAV 100 a<br />

MID-TOP STAV – byly v minulosti v časopise Stavebnictví prezentovány<br />

jako všitá příloha zimního dvojčísla a lednového čísla. Byli jsme<br />

si samozřejmě vědomi toho, že taková prezentace bez návaznosti <strong>na</strong><br />

kontext ekonomické <strong>situace</strong> stavebního průmyslu, není dostatečná.<br />

Tento incentiv vedl až ke vzniku prosincového speciálu, který se<br />

věnuje výhradně těmto anketám a velmi podrobně také statistickým,<br />

a<strong>na</strong>lytickým a prognostickým informacím o současné hospodářské<br />

situaci ve stavebnictví. Pevně doufám, že takováto prezentace je<br />

krokem k lepšímu.<br />

Ankety TOP STAV 100 a MID-TOP STAV představují v následující<br />

všité příloze svůj dvanáctý respektive osmý ročník. Stavební podniky<br />

v něm dobrovolně a <strong>na</strong> základě objektivních a transparentních ukazatelů<br />

odhalují 28.<br />

své hospodaření – 30.<br />

v roce 2008. 1.<br />

Při rychlé 2010<br />

reminiscenci <strong>na</strong><br />

počet ročníků ankety TOP STAV 100 mě <strong>na</strong>padá, že <strong>na</strong> konci příštího<br />

roku budeme prezentovat ročník třináctý, který bude popisovat rok<br />

2009.<br />

Výstaviště<br />

Ale <strong>na</strong> lidovou magii čísel<br />

Praha<br />

s<strong>na</strong>d už nikdo<br />

Holešovice<br />

nevěří. Kromě toho<br />

nebudou Výstaviště následující roky pravděpodobně Praha o mnoho Holešovice<br />

radostnější.<br />

Ale zpět k anketám. Rok 2008, jehož závěr je v českém stavebnictví<br />

považován za reálný počátek konce (nejen stavební konjunktury),<br />

slouží Jak jako velmi šetřit dobrá, byť peníze příliš optimistická, i životní srovnávací prostředí<br />

základ<strong>na</strong>.<br />

Zatímco Jak porovnání šetřit tržeb, peníze aktiv a počtu zaměst<strong>na</strong>nců životní mezi prostředí<br />

roky 2007<br />

a 2008 u velkých i menších stavebních firem ukazuje v prvních<br />

dvou Odborný kategoriích mírný program vzestup a pro v počtu zaměst<strong>na</strong>nců mírný až<br />

kosmetický<br />

Odborný<br />

pokles,<br />

program<br />

bude porovnání<br />

pro<br />

Projektanty, architekty, roku 2008 stavební s letoškem inženýry, daleko<br />

dramatičtější. Projektanty, Bohužel.<br />

investory, studenty architekty, odborných stavební škol inženýry,<br />

Dost pseudoa<strong>na</strong>lýz a kvazipredikcí. Od toho jsou jiní, mnohem<br />

investory, studenty odborných škol<br />

povolanější Představitele autoři, kteří zaplnily veřejné velkou část správy prosincového speciálu.<br />

V této příloze Představitele <strong>na</strong>jdete kromě klasických žebříčků stavebních firem i<br />

(obcí, měst, krajské veřejné samosprávy)<br />

správy<br />

oddělené<br />

(obcí,<br />

statistiky<br />

měst,<br />

výrobců<br />

krajské<br />

stavebních<br />

samosprávy)<br />

hmot. Dále žebříčky typu top<br />

ten podle Prováděcí různých kritérií a tomu stavební odpovídající <strong>firmy</strong>, grafy. majitele Nově je uvede<strong>na</strong> domů,<br />

i velmi zajímavá Prováděcí bytová tabulka družstva a srovnávající stavební různá <strong>firmy</strong>, kritéria majitele nejúspěšnějších domů,<br />

stavebních bytová firem v České družstva republice, v Polsku a <strong>na</strong> Slovensku. Zvláště<br />

porovnání velkých polských firem s českými největšími podniky<br />

vyplývá<br />

Prestižní<br />

nečekaně dobře<br />

soutěže<br />

pro domácí stavební výrobu.<br />

Za mediálního<br />

Prestižní<br />

partnera<br />

soutěže<br />

Zlatá taška anket – soutěž TOP STAV o 100 nejlepší a MID-TOP exponáty STAV bych<br />

chtěl určitě Zlatá poděkovat taška organizátorovi – soutěž o a nejlepší zpracovateli exponáty obou anket,<br />

vele<strong>trhu</strong><br />

společnosti ÚRS Praha, a.s., a hlavně firmám samotným, které jsou<br />

vele<strong>trhu</strong><br />

ochotné pomoci MetalStar ostatním – tím, soutěž že poskytnou o nejlepší svůj reálný ekonomický<br />

sumář. Prosím, MetalStar kovovou<br />

zůstaňte<br />

střechu – u těchto soutěž anket o i nejlepší v časech, které jsou a budou<br />

numericky pochmurnější.<br />

kovovou a její detail střechu<br />

a její detail<br />

Soutěž<br />

o Soutěž nejpoutavější<br />

o expozici nejpoutavější<br />

Jan Táborský<br />

šéfredaktor expozici časopisu Stavebnictví<br />

Nenechte<br />

Nenechte<br />

si<br />

si<br />

ujít!<br />

ujít!<br />

24<br />

stavebnictví speciál<br />

www.strechy-praha.cz<br />

www.strechy-praha.cz

Anketa TOP STAV 100 2008: výsledky<br />

TOP-STAV 100<br />

MID TOP-STAV<br />

Poř.<br />

č.<br />

Podnik<br />

Tržby<br />

(v tis. Kč)<br />

Rentabilita<br />

tržeb %<br />

Tržby<br />

za stav.<br />

činnost z<br />

tržeb v %<br />

1 Skanska CS a.s.* 37 607 200 2,7 84<br />

2 Metrostav a.s.* 29 641 165 2,5 97<br />

3<br />

EUROVIA CS, a.s.*<br />

(dříve Stavby silnic<br />

a železnic, a.s.)<br />

23 010 658 4,4 91<br />

4 STRABAG a.s. 17 945 406 1,1<br />

5 OHL ŽS, a.s.* 12 741 536 2,3 97<br />

6 HOCHTIEF CZ a. s. 8 480 817 1,4 89<br />

7 PSJ, a.s.* 5 175 315 2,8 85<br />

8 PSG-Inter<strong>na</strong>tio<strong>na</strong>l a.s.* 5 035 798 1,8<br />

9<br />

SWIETELSKY<br />

stavební s.r.o.<br />

4 295 922 2,7 100<br />

10 SYNER, s.r.o. 4 102 493 5,2 100<br />

11 SMP CZ, a.s.* 3 579 241 2,5 100<br />

12<br />

Elektrizace železnic<br />

Praha a. s.*<br />

3 535 974 11,1 90<br />

13 VCES a.s. 3 475 564 0,0 99<br />

14<br />

15<br />

ODS - Dopravní stavby<br />

Ostrava, a.s.<br />

GEMO OLOMOUC,<br />

spol. s r.o.<br />

3 229 004 5,8 97<br />

3 115 280 5,3 99<br />

16 COLAS CZ, a.s. 3 109 050 1,3 89<br />

17 BAK a.s. 3 099 946 3,3 99<br />

18<br />

Pražské silniční a vodohospodářské<br />

stavby, a.s.<br />

3 046 720 4,7 95<br />

19 Dálniční stavby Praha, a.s. 2 880 115 11,0 93<br />

20 UNISTAV a.s. 2 713 689 2,6 100<br />

21<br />

FIRESTA-Fišer, rekonstrukce,<br />

stavby a.s.<br />

2 494 325 6,7 97<br />

22 M - SILNICE a.s. 2 256 366 6,5 87<br />

23 STAVBY a.s. 2 205 064 3,7 51<br />

24 Vodohospodářské<br />

stavby, společnost<br />

s ručením omezeným<br />

1 658 285 3,1 99<br />

25 VOKD, a.s. 1 541 572 1,9 100<br />

26<br />

Energie - stavební<br />

a báňská a.s.<br />

1 482 307 1,9 99<br />

27 KLEMENT a.s. 1 472 349 4,1 70<br />

28 BETONSTAV TEPLICE a.s. 1 440 480 2,6 103<br />

29 NAVATYP GROUP a.s. 1 315 121 10,7 65<br />

30<br />

Chládek a Tintěra,<br />

Pardubice a.s.<br />

1 149 075 6,9 97<br />

31 PKS HOLDING, a.s.* 1 141 340 4,1 65<br />

32 GOLDBECK Bau s.r.o. 1 071 172 15,1 100<br />

33 TENZA, a.s. 928 043 2,1 87<br />

34 Colsys s.r.o. 923 794 3,7 99<br />

35 PS BRNO, a.s. 923 393 8,1 100<br />

36 ROSS Holding s.r.o. 905 131 1,5 90<br />

37 OKD, Rekultivace, a.s. 903 929 1,2 99<br />

38 Čermák a Hrachovec a.s. 888 896 6,7 100<br />

39<br />

TOP-STAV 100<br />

MID TOP-STAV<br />

Elektromont Brno, akciová<br />

společnost<br />

873 527 2,2 100<br />

Poř.<br />

č.<br />

Podnik<br />

Tržby<br />

(v tis. Kč)<br />

Rentabilita<br />

tržeb %<br />

Tržby<br />

za stav.<br />

činnost z<br />

tržeb v %<br />

40 HSF System a.s. 817 941 4,0 95<br />

41<br />

INSTALACE Praha,<br />

spol. s r.o.<br />

816 065 4,3 100<br />

42 REKO a.s. 801 453 3,1 97<br />

43 STREICHER,<br />

spol. s r.o. Plzeň<br />

760 394 9,1 40<br />

44 AZ SANACE a.s.** 683 158 4,7 100<br />

45<br />

46<br />

Pozemní stavitelství<br />

Zlín a.s.<br />

Speciální stavby<br />

Most spol. s r.o.<br />

635 588 5,6 83<br />

592 344 9,7 101<br />

47 BAU - STAV a.s. 584 731 4,3 99<br />

48 Trigema Building a.s. 581 016 3,3 100<br />

49 ZIPP Brno s.r.o. 564 020 2,6 89<br />

50 TOMI - REMONT a.s. 562 142 5,6 100<br />

51 KOMFORT, a.s. 551 094 2,4 92<br />

52<br />

PSK - Průmyslové<br />

stavby a konstrukce, a.s.<br />

540 438 0,3 100<br />

53 Regionální stavební s.r.o. 539 418 0,6 100<br />

54 SaM silnice a mosty a.s. 526 973 3,1 100<br />

55<br />

SKD Průmstav –<br />

stavby, a.s.<br />

517 817 0,4 100<br />

56 VAMOZ - servis, a.s. 500 102 7,2 63<br />

57 DITHERM a.s. 483 599 2,0 98<br />

58 SMO a.s. 482 444 3,5 92<br />

59 POZEMSTAV<br />

Prostějov, a.s.<br />

477 175 7,2 98<br />

60 STAEG, spol. s r.o. 471 574 0,3 84<br />

61 Podzimek<br />

a synové s.r.o.<br />

438 097 3,4 99<br />

62 ESOX, spol. s r.o.*** 424 571 1,0 96<br />

63 KOČÍ a.s. 400 344 1,0 97<br />

64<br />

Chládek a Tintěra<br />

Havlíčkův Brod, a.s.<br />

395 140 5,2 100<br />

65 PS - MSI, a.s. 377 952 1,5 99<br />

66 S.O.K. stavební, s.r.o. 369 462 4,4 100<br />

67 STAKO s.r.o. 338 794 20,4 100<br />

68 GEOINDUSTRIE s.r.o. 337 319 1,9 100<br />

69 VHH THERMONT s.r.o. 311 549 2,9 100<br />

70<br />

71<br />

PRVNÍ STAVEBNÍ<br />

CHRUDIM a.s.<br />

PRIMA, akciová<br />

společnost<br />

302 470 0,3 75<br />

302 353 3,2 100<br />

72 Froněk, spol. s r.o. 283 847 18,0 95<br />

73 TRASKO, a.s.* 277 982 15,6 90<br />

74 ZVÁNOVEC a.s. 267 885 2,0 90<br />

75 ATLANTA, a.s. 266 113 7,3 100<br />

76 KALÁB-stavební<br />

firma, spol. s r.o.*<br />

77<br />

SLEZSKÉ STAVBY<br />

OPAVA s.r.o.<br />

261 019 3,7 97<br />

243304 3,0 99<br />

▲ Podniky stavební výroby podle objemu tržeb. *údaje z konsolidované úč. závěrky. **údaje za období 1. 1. 2008–31. 3. 2009. ***údaje za období<br />

1. 10. 2007–30. 9. 2008.<br />

stavebnictví speciál 25

TOP-STAV 100<br />

MID TOP-STAV<br />

Poř.<br />

č.<br />

Podnik<br />

Aktiva<br />

(v tis. Kč)<br />

Rentabilita<br />

aktiv % Aktiva<br />

Tržby/<br />

1 Skanska CS a.s.* 26 403 200 3,8 1,4<br />

2 Metrostav a.s.* 20 133 024 3,7 1,5<br />

3 STRABAG a.s. 13 696 039 1,5 1,3<br />

4<br />

EUROVIA CS, a.s.*<br />

(dříve Stavby silnic<br />

a železnic, a.s.)<br />

13 442 133 7,6 1,7<br />

5 OHL ŽS, a.s.* 8 364 405 3,5 1,5<br />

6 HOCHTIEF CZ a. s. 5 692 772 2,1 1,5<br />

7 PSJ, a.s.* 3 346 510 4,3 1,5<br />

8 PSG-Inter<strong>na</strong>tio<strong>na</strong>l a.s.* 2 984 440 3,1 1,7<br />

9<br />

GEMO OLOMOUC,<br />

spol. s r.o.<br />

2 606 412 6,3 1,2<br />

10 SYNER, s.r.o. 2 471 202 8,6 1,7<br />

11 BAK a.s. 2 086 787 4,9 1,5<br />

12<br />

13<br />

ODS - Dopravní stavby<br />

Ostrava, a.s.<br />

Elektrizace železnic<br />

Praha a. s.*<br />

2 003 678 9,3 1,6<br />

1 983 416 19,7 1,8<br />

14 UNISTAV a.s. 1 942 116 3,7 1,4<br />

15<br />

Pražské silniční a vodohospodářské<br />

stavby, a.s.<br />

1 881 130 7,6 1,6<br />

16 Dálniční stavby Praha, a.s. 1 716 376 18,5 1,7<br />

17 SMP CZ, a.s.* 1 648 876 5,5 2,2<br />

18 COLAS CZ, a.s. 1 624 562 2,6 1,9<br />

19 VCES a.s. 1 509 133 0,1 2,3<br />

20 SWIETELSKY<br />

stavební s.r.o.<br />

1 505 448 7,6 2,9<br />

21 M - SILNICE a.s. 1 344 627 10,9 1,7<br />

22 Vodohospodářské<br />

stavby, společnost<br />

s ručením omezeným<br />

1 271 313 4,1 1,3<br />

23 VOKD, a.s. 1 113 296 2,7 1,4<br />

24 STAVBY a.s. 1 100 784 7,3 2,0<br />

25<br />

Energie - stavební<br />

a báňská a.s.<br />

26 FIRESTA-Fišer,<br />

rekonstrukce, stavby a.s.<br />

1 095 863 2,6 1,4<br />

1 025 283 16,3 2,4<br />

27 BETONSTAV TEPLICE a.s. 888 810 4,3 1,6<br />

28 OKD, Rekultivace, a.s. 855 444 1,3 1,1<br />

29<br />

Chládek a Tintěra,<br />

Pardubice a.s.<br />

840 454 9,5 1,4<br />

30 NAVATYP GROUP a.s. 799 763 17,6 1,6<br />

31 KLEMENT a.s. 707 516 8,5 2,1<br />

32 REKO a.s. 649 566 3,8 1,2<br />

33 STREICHER,<br />

spol. s r.o. Plzeň<br />

613 755 11,2 1,2<br />

34 TENZA, a.s. 603 574 3,3 1,5<br />

35 Čermák a Hrachovec a.s. 511 868 11,7 1,7<br />

36 PKS HOLDING, a.s.* 486 328 9,6 2,3<br />

37 HSF System a.s. 461 510 7,0 1,8<br />

38<br />

Pozemní stavitelství<br />

Zlín a.s.<br />

456 786 7,8 1,4<br />

39 TOMI - REMONT a.s. 445 972 7,1 1,3<br />

Poř.<br />

č.<br />

Podnik<br />

Aktiva<br />

(v tis. Kč)<br />

Rentabilita<br />

aktiv %<br />

Tržby/<br />

Aktiva<br />

40 KOMFORT, a.s. 444 734 3,0 1,2<br />

41 AZ SANACE a.s.** 427 923 7,4 1,6<br />

42 ROSS Holding a.s. 410 877 3,3 2,2<br />

43 SMO a.s. 408 497 4,1 1,2<br />

44 PS BRNO, s.r.o. 397 272 18,8 2,3<br />

45 STAEG, spol. s r.o. 379 813 0,3 1,2<br />

46 STAKO s.r.o. 362 597 19,0 0,9<br />

47 Colsys s.r.o. 318 531 10,8 2,9<br />

48 GOLDBECK Bau s.r.o. 315 662 51,2 3,4<br />

49 POZEMSTAV<br />

Prostějov, a.s.<br />

50<br />

INSTALACE Praha,<br />

spol. s r.o.<br />

299 662 11,4 1,6<br />

298 127 11,7 2,7<br />

51 SaM silnice a mosty a.s. 283 913 5,7 1,9<br />

52 Podzimek<br />

a synové s.r.o.<br />

278 348 5,3 1,6<br />

53 BAU - STAV a.s. 276 314 9,2 2,1<br />

54<br />

55<br />

Elektromont Brno,<br />

akciová společnost<br />

PSK - Průmyslové<br />

stavby a konstrukce, a.s.<br />

269 324 7,0 3,2<br />

251 967 0,7 2,1<br />

56 S.O.K. stavební, s.r.o. 243 741 6,7 1,5<br />

57<br />

58<br />

Speciální stavby<br />

Most spol. s r.o.<br />

Chládek a Tintěra<br />

Havlíčkův Brod, a.s.<br />

242 967 23,6 2,4<br />

226 289 9,1 1,7<br />

59 VAMOZ - servis, a.s. 225 089 16,1 2,2<br />

60 Trigema Building a.s. 213 582 9,0 2,7<br />

61 ZIPP Brno s.r.o. 208 708 7,0 2,7<br />

62 ESOX, spol. s r.o.*** 201 035 2,1 2,1<br />

63 TRASKO, a.s.* 195 904 22,1 1,4<br />

64 Froněk, spol. s r.o. 191 969 26,6 1,5<br />

65 Regionální stavební s.r.o. 181 343 1,8 3,0<br />

66 ATLANTA, a.s. 180 656 10,7 1,5<br />

67 KALÁB-stavební<br />

firma, spol. s r.o.*<br />

180 261 5,4 1,4<br />

68 DITHERM a.s. 176 918 5,4 2,7<br />

69<br />

70<br />

SKD Průmstav –<br />

stavby, a.s.<br />

SLEZSKÉ STAVBY<br />

OPAVA s.r.o.<br />

167 140 1,1 3,1<br />

145 838 5,0 1,7<br />

71 GEOINDUSTRIE s.r.o. 141 584 4,6 2,4<br />

72 ZVÁNOVEC a.s. 131 500 4,1 2,0<br />

73 PS - MSI, a.s. 130 990 4,3 2,9<br />

74<br />

PRIMA, akciová<br />

společnost<br />

130 272 7,3 2,3<br />

75 KOČÍ a.s. 114 457 3,4 3,5<br />

76<br />

PRVNÍ STAVEBNÍ<br />

CHRUDIM a.s.<br />

89 919 0,9 3,4<br />

77 VHH THERMONT s.r.o. 88 176 10,1 3,5<br />

▲ Podniky stavební výroby podle velikosti aktiv. *údaje z konsolidované úč. závěrky. **údaje za období 1. 1. 2008–31. 3. 2009. ***údaje za období<br />

1. 10. 2007–30. 9. 2008.<br />

26<br />

stavebnictví speciál

TOP-STAV 100<br />

MID TOP-STAV<br />

Poř.<br />

č.<br />

Podnik<br />

Počet<br />

zaměst<strong>na</strong>nců<br />

Tržby/<br />

zaměst<strong>na</strong>nci<br />

(v tis. Kč)<br />

1 Skanska CS a.s.* 6 873 5 472<br />

2 Metrostav a.s.* 4 848 6 114<br />

3<br />

EUROVIA CS, a.s.*<br />

(dříve Stavby silnic a železnic, a.s.)<br />

4 383 5 250<br />

4 STRABAG a.s. 2 286 7 850<br />

5 OHL ŽS, a.s.* 1 787 7 130<br />

6 HOCHTIEF CZ a. s. 1 682 5 042<br />

7 Elektrizace železnic Praha a. s.* 1 395 2 535<br />

8 SWIETELSKY stavební s.r.o. 1 124 3 822<br />

9 SMP CZ, a.s.* 909 3 938<br />

10 COLAS CZ, a.s. 901 3 451<br />

11 VCES a.s. 898 3 870<br />

12 PSJ, a.s.* 776 6 669<br />

13<br />

Pražské silniční<br />

a vodohospodářské stavby, a.s.<br />

769 3 962<br />

14 Energie - stavební a báňská a.s. 679 2 183<br />

15 VOKD, a.s. 649 2 375<br />

16 PKS HOLDING, a.s.* 634 1 800<br />

17 M - SILNICE a.s. 572 3 945<br />

18 BAK a.s. 560 5 536<br />

19<br />

Vodohospodářské stavby,<br />

společnost s ručením omezeným<br />

549 3 021<br />

20 ODS - Dopravní stavby Ostrava, a.s. 530 6 092<br />

21<br />

FIRESTA-Fišer, rekonstrukce,<br />

stavby a.s.<br />

495 5 039<br />

22 GEMO OLOMOUC, spol. s r.o. 478 6 517<br />

23 OKD, Rekultivace, a.s. 404 2 237<br />

24 Chládek a Tintěra, Pardubice a.s. 352 3 264<br />

25 ROSS Holding a.s. 320 2 829<br />

26 BETONSTAV TEPLICE a.s. 313 4 602<br />

27 UNISTAV a.s. 310 8 754<br />

28 Čermák a Hrachovec a.s. 310 2 867<br />

29 SYNER, s.r.o. 307 13 363<br />

30 PSG-Inter<strong>na</strong>tio<strong>na</strong>l a.s.* 280 17 985<br />

31 Pozemní stavitelství Zlín a.s. 269 2 363<br />

32 Dálniční stavby Praha, a.s. 263 10 951<br />

33 SaM silnice a mosty a.s. 258 2 043<br />

34 NAVATYP GROUP a.s. 242 5 434<br />

35 SMO a.s. 212 2 276<br />

36 VAMOZ - servis, a.s. 211 2 370<br />

37 KLEMENT a.s. 207 7 113<br />

38 AZ SANACE a.s.** 204 3 349<br />

39 Colsys s.r.o. 202 4 573<br />

Poř.<br />

č.<br />

Podnik<br />

Počet<br />

zaměst<strong>na</strong>nců<br />

Tržby/<br />

zaměst<strong>na</strong>nci<br />

(v tis. Kč)<br />

40 PRVNÍ STAVEBNÍ CHRUDIM a.s. 201 1 505<br />

41 STREICHER, spol. s r.o. Plzeň 199 3 821<br />

42 INSTALACE Praha, spol. s r.o. 198 4 122<br />

43<br />

Speciální stavby<br />

Most spol. s r.o.<br />

187 3 168<br />

44 STAVBY a.s. 184 11 984<br />

45 TENZA, a.s. 179 5 185<br />

46<br />

Elektromont Brno,<br />

akciová společnost<br />

176 4 963<br />

47 PRIMA, akciová společnost 168 1 800<br />

48 KOMFORT, a.s. 163 3 381<br />

49 S.O.K. stavební, s.r.o. 163 2 267<br />

50<br />

Chládek a Tintěra<br />

Havlíčkův Brod, a.s.<br />

157 2 517<br />

51 PS BRNO, s.r.o. 150 6 156<br />

52 TOMI - REMONT a.s. 148 3 798<br />

53 SKD Průmstav - stavby, a.s. 144 3 596<br />

54 BAU - STAV a.s. 140 4 177<br />

55 ZVÁNOVEC a.s. 131 2 045<br />

56 Podzimek a synové s.r.o. 130 3 370<br />

57 STAEG, spol. s r.o. 126 3 743<br />

58 KOČÍ a.s. 126 3 177<br />

59 HSF System a.s. 125 6 544<br />

60 ESOX, spol. s r.o.*** 121 3 509<br />

61 PS - MSI, a.s. 111 3 405<br />

62 GEOINDUSTRIE s.r.o. 107 3 153<br />

63 Froněk, spol. s r.o. 105 2 703<br />

64 Regionální stavební s.r.o. 102 5 288<br />

65 REKO a.s. 101 7 935<br />

66 POZEMSTAV Prostějov, a.s. 96 4 971<br />

67 ZIPP Brno s.r.o. 94 6 000<br />

68 ATLANTA, a.s. 92 2 893<br />

69 DITHERM a.s. 83 5 826<br />

70 SLEZSKÉ STAVBY OPAVA s.r.o. 83 2 931<br />

71 TRASKO, a.s.* 79 3 519<br />

72 KALÁB-stavební firma, spol. s r.o.* 77 3 390<br />

73 VHH THERMONT s.r.o. 77 4 046<br />

74 STAKO s.r.o. 76 4 458<br />

75<br />

PSK - Průmyslové stavby<br />

a konstrukce, a.s.<br />

50 10 809<br />

76 Trigema Building a.s. 44 13 205<br />

77 GOLDBECK Bau s.r.o. 19 56 377<br />

▲ Podniky stavební výroby podle počtu zaměst<strong>na</strong>nců. *údaje z konsolidované úč. závěrky. **údaje za období 1. 1. 2008–31. 3. 2009. ***údaje za období<br />

1. 10. 2007–30. 9. 2008.<br />

stavebnictví speciál 27

TOP-STAV 100<br />

MID TOP-STAV<br />

Poř. č. IČO Podnik<br />

Tržby Rentabilita<br />

(v tis. Kč) tržeb %<br />

1 25137026 Zapa beton a.s. 3 483 314 12,9<br />

2 00015253 Wienerberger cihlářský průmysl, a. s. 2 463 298 19,2<br />

3 25186183 BOHEMIA ASFALT, s.r.o.* 1 717 761 4,1<br />

4 46346741 ŽPSV a.s. 1 657 148 21,8<br />

5 25029673 Saint-Gobain Weber Terranova, a.s. 1 624 436 14,6<br />

6 16191102 KNAUF Praha, spol. s r. o. 1 307 572 4,4<br />

7 46680004 HELUZ cihlářský průmysl v.o.s. 1 176 093 15,2<br />

8 45798222 KÁMEN Zbraslav, spol. s r.o. 1 170 110 13,0<br />

9 25201859 Best, a.s. 1 086 931 10,5<br />

10 49823329 GOLDBECK Prefabeton s.r.o. 919 338 14,5<br />

11 47976969 SULKO s. r. o. 863 394 3,7<br />

12 40743187 ILBAU spol. s r.o. 740 083 25,3<br />

13 46882324 Lias Vintířov, lehký stavební materiál, k.s. 622 728 9,7<br />

14 45192308 Beta Olomouc a.s. 494 442 5,9<br />

15 48400874 STOMIX, spol. s r.o. 468 562 3,5<br />

16 25557921 DITON s.r.o. 432 724 6,4<br />

17 49614819 BETONBAU, s.r.o. 420 742 5,9<br />

18 27777286 TOPOS PREFA Tovačov a.s. 306 504 3,1<br />

19 62363778 VELOX - WERK s.r.o. 180 535 13,6<br />

20 64834131 BETONOVÉ STAVBY - GROUP, s.r.o. 179 208 7,8<br />

21 63145898 PREFA ŽATEC s.r.o. 144 021 9,5<br />

▲ Výrobci stavebních materiálů a výrobků podle objemu tržeb. *údaje z konsolidované úč. závěrky.<br />

Poř. č. IČO Podnik<br />

Aktiva Rentabilita<br />

(v tis. Kč) aktiv %<br />

1 00015253 Wienerberger cihlářský průmysl, a. s. 2 200 721 21,5<br />

2 25137026 Zapa beton a.s. 1 794 410 25,1<br />

3 46346741 ŽPSV a.s. 1 786 316 20,2<br />

4 25201859 Best, a.s. 1 396 269 8,2<br />

5 45798222 KÁMEN Zbraslav, spol. s r.o. 1 103 672 13,8<br />

6 46680004 HELUZ cihlářský průmysl v.o.s. 919 418 19,4<br />

7 25029673 Saint-Gobain Weber Terranova, a.s. 782 049 30,4<br />

8 25186183 BOHEMIA ASFALT, s.r.o.* 742 092 9,4<br />

9 49823329 GOLDBECK Prefabeton s.r.o. 740 643 17,9<br />

10 40743187 ILBAU spol. s r.o. 661 694 28,3<br />

11 16191102 KNAUF Praha, spol. s r. o. 602 306 9,4<br />

12 46882324 Lias Vintířov, lehký stavební materiál, k.s. 512 979 11,8<br />

13 48400874 STOMIX, spol. s r.o. 450 120 3,6<br />

14 47976969 SULKO s. r. o. 418 000 7,6<br />

15 45192308 Beta Olomouc a.s. 287 960 10,1<br />

16 25557921 DITON s.r.o. 237 811 11,6<br />

17 49614819 BETONBAU, s.r.o. 163 343 15,2<br />

18 27777286 TOPOS PREFA Tovačov a.s. 157 118 6,1<br />

19 63145898 PREFA ŽATEC s.r.o. 148 806 9,2<br />

20 64834131 BETONOVÉ STAVBY - GROUP, s.r.o. 123 915 11,2<br />

21 62363778 VELOX - WERK s.r.o. 104 155 23,6<br />

▲ Výrobci stavebních materiálů a výrobků podle velikosti aktiv. *údaje z konsolidované úč. závěrky.<br />

Poř. č. IČO Podnik<br />

Počet Tržby/zaměst<strong>na</strong>nci<br />

(v tis. Kč)<br />

zaměst<strong>na</strong>nců<br />

1 46346741 ŽPSV a.s. 764 2 169,0<br />

2 25137026 Zapa beton a.s. 520 6 698,7<br />

3 00015253 Wienerberger cihlářský průmysl, a. s. 442 5 573,1<br />

4 49823329 GOLDBECK Prefabeton s.r.o. 406 2 264,4<br />

5 25201859 Best, a.s. 392 2 772,8<br />

6 47976969 SULKO s. r. o. 333 2 592,8<br />

7 25029673 Saint-Gobain Weber Terranova, a.s. 320 5 076,4<br />

8 46680004 HELUZ cihlářský průmysl v.o.s. 308 3 818,5<br />

9 45798222 KÁMEN Zbraslav, spol. s r.o. 298 3 926,5<br />

10 45192308 Beta Olomouc a.s. 200 2 472,2<br />

11 46882324 Lias Vintířov, lehký stavební materiál, k.s. 197 3 161,1<br />

12 27777286 TOPOS PREFA Tovačov a.s. 186 1 647,9<br />

13 40743187 ILBAU spol. s r.o. 135 5 482,1<br />

14 25186183 BOHEMIA ASFALT, s.r.o.* 131 13 112,7<br />

15 25557921 DITON s.r.o. 127 3 407,3<br />

16 49614819 BETONBAU, s.r.o. 127 3 312,9<br />

17 64834131 BETONOVÉ STAVBY - GROUP, s.r.o. 125 1 433,7<br />

18 16191102 KNAUF Praha, spol. s r.o. 117 11 175,8<br />

19 48400874 STOMIX, spol. s r. o. 117 4 004,8<br />

20 63145898 PREFA ŽATEC s.r.o. 102 1 412,0<br />

21 62363778 VELOX - WERK s.r.o. 72 2 507,4<br />

▲ Výrobci stavebních materiálů a výrobků podle počtu zaměst<strong>na</strong>nců. *údaje z konsolidované úč. závěrky.<br />

28<br />

stavebnictví speciál

TOP-STAV 100<br />

MID TOP-STAV<br />

Poř. č. IČO Podnik<br />

HV<br />

(v tis. Kč)<br />

Rentabilita<br />

tržeb %<br />

Rentabilita<br />

aktiv %<br />

HV/poč. zam.<br />

(v tis. Kč)<br />

1 45274924<br />

EUROVIA CS, a.s.*<br />

(dříve Stavby silnic a železnic, a.s.)<br />

1 019 116 4,4 7,6 232,5<br />

2 27958132 Skanska CS a.s.* 1 011 900 2,7 3,8 147,2<br />

3 00014915 Metrostav a.s.* 752 135 2,5 3,7 155,1<br />

4 47115921 Elektrizace železnic Praha a.s.* 390 865 11,1 19,7 280,2<br />

5 40614948 Dálniční stavby Praha, a.s. 318 230 11,0 18,5 1210,0<br />

6 46342796 OHL ŽS, a.s.* 292 643 2,3 3,5 163,8<br />

7 48292516 SYNER, s.r.o. 213 456 5,2 8,6 695,3<br />

8 60838744 STRABAG a.s. 205 825 1,1 1,5 90,0<br />

9 25378147 ODS - Dopravní stavby Ostrava, a.s. 186 483 5,8 9,3 351,9<br />

10 25317628 FIRESTA-Fišer, rekonstrukce, stavby a.s. 166 667 6,7 16,3 336,7<br />

▲ TOP 10 podniků podle zisku. *údaje z konsolidované úč. závěrky. Stavební podniky.<br />

Poř. č. IČO Podnik<br />

HV Rentabilita Rentabilita H V/p o č . z a m .<br />

(v tis. Kč) tržeb % aktiv % (v tis. Kč)<br />

1 00015253 Wienerberger cihlářský průmysl, a. s. 473 481 19,2 21,5 1 071,2<br />

2 25137026 Zapa beton a.s. 449 848 12,9 25,1 865,1<br />

3 46346741 ŽPSV a.s. 361 197 21,8 20,2 472,8<br />

4 25029673 Saint-Gobain Weber Terranova, a.s. 237 423 14,6 30,4 741,9<br />

5 40743187 ILBAU spol. s r.o. 187 170 25,3 28,3 1 386,4<br />

6 46680004 HELUZ cihlářský průmysl v.o.s. 178 619 15,2 19,4 579,9<br />

7 45798222 KÁMEN Zbraslav, spol. s r.o. 152 003 13,0 13,8 510,1<br />

8 49823329 GOLDBECK Prefabeton s.r.o. 132 927 14,5 17,9 327,4<br />

9 25201859 Best, a.s. 114 335 10,5 8,2 291,7<br />

10 25186183 BOHEMIA ASFALT, s.r.o. * 69 796 4,1 9,4 532,8<br />

▲ TOP 10 podniků podle zisku. *údaje z konsolidované úč. závěrky. Výroba stavebních hmot.<br />

Poř. č. IČO Podnik Rentabilita tržeb % Tržby<br />

HV/poč. zam.<br />

(v tis. Kč)<br />

1 42228468 S T A K O s.r.o. 20,4 338 794 907<br />

2 47534630 Froněk, spol. s r.o. 18,0 283 847 486<br />

3 25549464 TRASKO, a.s.* 15,6 277 982 548<br />

4 64574661 GOLDBECK Bau s.r.o. 15,1 107 1172 8 503<br />

5 47115921 Elektrizace železnic Praha a.s.* 11,1 3 535 974 280<br />

6 40614948 Dálniční stavby Praha, a.s. 11,0 2 880 115 1 210<br />

7 25110977 NAVATYP GROUP a.s. 10,7 1 315 121 582<br />

8 41327225 Speciální stavby Most spol. s r.o. 9,7 592 344 306<br />

9 14706768 STREICHER, spol. s r.o. Plzeň 9,1 760 394 346<br />

10 25506820 PS BRNO, s.r.o. 8,1 923 393 497<br />

▲ TOP 10 podniků podle rentability tržeb. Stavební podniky.<br />

Poř. č. IČO Podnik Rentabilita tržeb % Tržby<br />

HV/poč. zam.<br />

(v tis. Kč)<br />

1 40743187 ILBAU spol. s r.o. 25,3 740 083 1 386<br />

2 46346741 ŽPSV a.s. 21,8 1 657 148 473<br />

3 00015253 Wienerberger cihlářský průmysl, a. s. 19,2 2 463 298 1 071<br />

4 46680004 HELUZ cihlářský průmysl v.o.s. 15,2 1 176 093 580<br />

5 25029673 Saint-Gobain Weber Terranova, a.s. 14,6 1 624 436 742<br />

6 49823329 GOLDBECK Prefabeton s.r.o. 14,5 919 338 327<br />

7 62363778 VELOX - WERK s.r.o. 13,6 180 535 342<br />

8 45798222 KÁMEN Zbraslav, spol. s r.o. 13,0 1 170 110 510<br />

9 25137026 Zapa beton a.s. 12,9 3 483 314 865<br />

10 25201859 Best, a.s. 10,5 1 086 931 292<br />

▲ TOP 10 podniků podle rentability tržeb. Výroba stavebních hmot.<br />

stavebnictví speciál 29

TOP-STAV 100<br />

MID TOP-STAV<br />

Poř. č. IČO Podnik Rentabilita aktiv % Aktiva<br />

Tržby/<br />

Aktiva<br />

1 64574661 GOLDBECK Bau s.r.o. 51,2 315 662 3,4<br />

2 47534630 Froněk, spol. s r.o. 26,6 191 969 1,5<br />

3 41327225 Speciální stavby Most spol. s r.o. 23,6 242 967 2,4<br />

4 25549464 TRASKO, a.s.* 22,1 195 904 1,4<br />

5 47115921 Elektrizace železnic Praha a.s.* 19,7 1 983 416 1,8<br />

6 42228468 S T A K O s.r.o. 19,0 362 597 0,9<br />

7 25506820 PS BRNO, s.r.o. 18,8 397 272 2,3<br />

8 40614948 Dálniční stavby Praha, a.s. 18,5 1 716 376 1,7<br />

9 25110977 NAVATYP GROUP a.s. 17,6 799 763 1,6<br />

10 25317628 FIRESTA-Fišer, rekonstrukce, stavby a.s. 16,3 1 025 283 2,4<br />

▲ TOP 10 podniků podle rentability aktiv. *údaje z konsolidované úč. závěrky. Stavební podniky.<br />

Poř. č. IČO Podnik Rentabilita aktiv % Aktiva<br />

Tržby/<br />

Aktiva<br />

1 25029673 Saint-Gobain Weber Terranova, a.s. 30,4 782 049 2,1<br />

2 40743187 ILBAU spol. s r.o. 28,3 661 694 1,1<br />

3 25137026 Zapa beton a.s. 25,1 1 794 410 1,9<br />

4 62363778 VELOX - WERK s.r.o. 23,6 104 155 1,7<br />

5 00015253 Wienerberger cihlářský průmysl, a. s. 21,5 2 200 721 1,1<br />

6 46346741 ŽPSV a.s. 20,2 1 786 316 0,9<br />

7 46680004 HELUZ cihlářský průmysl v.o.s. 19,4 919 418 1,3<br />

8 49823329 GOLDBECK Prefabeton s.r.o. 17,9 740 643 1,2<br />

9 49614819 BETONBAU, s.r.o. 15,2 163 343 2,6<br />

10 45798222 KÁMEN Zbraslav, spol. s r.o. 13,8 1 103 672 1,1<br />

▲ TOP 10 podniků podle rentability aktiv. *údaje z konsolidované úč. závěrky. Výroba stavebních hmot.<br />

TOP 10 Země Tržby* Pořadí<br />

Tržby Produktivita Rentabilita Pořadí<br />

Produktivita<br />

Pořadí<br />

Pořadí<br />

Poč.<br />

Zisk/tržby<br />

v %<br />

bodů<br />

Součet<br />

pracov.<br />

tis. eur<br />

Celkové<br />

pořadí<br />

JW. Construction Hold. POL 279 21 346 806 2 17,50 1 23 1<br />

Eiffage Budownictwo POL 299 20 507 590 4 5,20 7 14 2<br />

EUROVIA CS, a.s.<br />

SR 1 814 3 4 383 414 14 4,43 5 22 3<br />

(dříve SSŽ, a.s.)<br />

Metrostav a.s. ČR 2 334 2 4 848 481 11 2,54 9 22 4<br />

STRABAG a.s. ČR 1 413 5 2 286 618 3 1,15 14 22 5<br />

OHL ŽS, a.s. ČR 1 004 8 1 787 562 6 2,30 11 25 6<br />

Hochtief Polska POL 463 15 920 503 10 5,50 4 15 7<br />

Skanska CS a.s. ČR 2 963 1 8 673 342 18 2,69 7 26 8<br />

PSJ, a.s. ČR 407 16 776 524 8 2,78 6 30 9<br />

PSG-Inter<strong>na</strong>tio<strong>na</strong>l a.s. ČR 397 17 280 1 418 1 1,84 12 30 10<br />

Inž. stavby Košice SR 362 19 639 567 5 2,10 9 33 11<br />

PBG Przeźmierowo POL 785 11 3 883 202 26 10,20 2 58 12<br />

Hornex Bratislava SR 81 30 107 757 3 5,50 1 34 13<br />

SYNER, s.r.o. ČR 165 25 307 537 7 10,16 4 36 14<br />

GEMO OLOMOUC,<br />

spol. s r.o.<br />

ČR 246 23 478 515 9 5,26 3 35 15<br />

Cesty Nitra SR 88 29 240 367 17 3,00 6 43 16<br />

ODS - Dopravní stavby<br />

Ostrava, a.s.<br />

ČR 253 27 530 477 8 5,78 2 37 17<br />

Warbud Warszawa POL 546 13 1 225 446 13 3,30 13 39 18<br />

Strabag POL POL 824 10 2 728 302 19 5,30 6 31 19<br />

Budimex Warsawa POL 1 294 6 4 972 260 21 4,00 10 31 20<br />

Doprastav Bratislava SR 549 12 3 236 170 28 5,20 2 42 21<br />

ZIPP Bratislava SR 511 18 1 245 410 15 1,60 10 43 22<br />

Polimex Mostostal POL 1 664 4 12 839 130 30 3,60 12 46 23<br />

Váhostav Žili<strong>na</strong> SR 394 18 1 638 241 22 2,90 7 47 24<br />

Skanska Prievidza SR 148 26 694 213 24 4,20 5 58 25<br />

Skanska Polska POL 1 044 7 5 987 174 27 4,10 9 60 26<br />

Strabag Bratislava SR 217 24 589 368 16 2,60 8 48 27<br />

Mostostal Warszawa POL 830 9 5 125 162 29 5,30 5 61 28<br />

Eurovia-cesty Košice SR 137 27 639 214 23 5,20 3 50 29<br />

Chemkostav Michal. SR 98 28 346 283 20 4,60 4 32 30<br />

▲ Benchmarkingové porovnání nejvýz<strong>na</strong>mnějších stavebních firem z Polska, Slovenské a České republiky v roce 2008. *Tržby stav. firem v mil. eur – parita (hodnota<br />

v národní měně vůči ERDI/měnový kurz nár. měny).<br />

30<br />

stavebnictví speciál

2009<br />

stavebnictví<br />

časopis<br />

speciál<br />

Příloha časopisu<br />

Stavebnictví<br />

MID TOP-STAV<br />

www.casopisstavebnictvi.cz<br />

stavebnictví speciál 1

TOP-STAV 100<br />

MID TOP-STAV<br />

Svaz nemůže vystupovat v roli arbitra,<br />

ale chce zlepšovat vztahy mezi firmami<br />

Středním a menším firmám ve stavebnictví je<br />

v posledních letech věnová<strong>na</strong> v rámci odvětví<br />

stavebnictví rostoucí pozornost. To vyplývá jak<br />

z rozsahu jimi zajišťované stavební produkce<br />

a zaměst<strong>na</strong>nosti, kterou svými aktivitami zajišťují,<br />

tak i z toho důvodu, že jsou výz<strong>na</strong>mnými<br />

dodavateli stavebních prací v regionech své<br />

působnosti. Efektivně dotvářejí komplexnost<br />

<strong>na</strong>bídky spolu s velkými stavebními dodavateli,<br />

kteří fi<strong>na</strong>lizují zejmé<strong>na</strong> velké stavební zakázky.<br />

Ve stavebnictví má specifické<br />

postavení malé a živnostenské<br />

podnikání. Počet podnikatelských<br />

subjektů s počtem do<br />

199 zaměst<strong>na</strong>nců přesahuje<br />

ve stavebnictví 99 %, z toho<br />

počet subjektů do 19 zaměst<strong>na</strong>nců<br />

představuje téměř<br />

98 %. Na celkové zaměst<strong>na</strong>nosti<br />

ve stavebnictví se<br />

podle posledních dostupných<br />

údajů podílí 89 %. Produkce<br />

skupiny malých a středních<br />

firem se blíží jedné polovině<br />

veškerých provedených stavebních<br />

prací.<br />

Za <strong>situace</strong>, kdy dochází od poloviny<br />

roku 2008 ke zpomalení<br />

dy<strong>na</strong>miky poptávky po stavební<br />

produkci a tím i k zostření<br />

konkurence <strong>na</strong> stavebním <strong>trhu</strong>,<br />

jsou střední a malé <strong>firmy</strong> výrazným<br />

faktorem ovlivňujícím<br />

konkurenceschopnost českého<br />

stavebnictví. Při poklesu<br />

poptávky pak jsou tyto <strong>firmy</strong><br />

jedny z prvních, které tento<br />

pokles pociťují nejintenzivněji.<br />

To se projevilo výrazněji od<br />

počátku letošního roku.<br />

O středních a menších firmách<br />

ve stavebnictví, které tvoří<br />

výz<strong>na</strong>mnou nezastupitelnou<br />

součást dodavatelského odvětvového<br />

systému <strong>na</strong>bídky<br />

<strong>na</strong> stavebním <strong>trhu</strong>, je nutno<br />

poskytovat více informací, a to<br />

jak týkajících se jejich produkce,<br />

ekonomiky, tak i zaměst<strong>na</strong>nosti.<br />

Takovéto informace<br />

jsou předmětem zájmu investorů<br />

stavebních děl domácích<br />

i zahraničních, umožňují „zviditelnit“<br />

střední stavební <strong>firmy</strong><br />

pro všechny účastníky stavebního<br />

<strong>trhu</strong>. Střední i malé stavební<br />

<strong>firmy</strong> mají rovněž úzký<br />

vztah k soukromým malým<br />

investorům a obyvatelstvu,<br />

pro které realizují drobnou<br />

výstavbu a opravy. Jak je<br />

však patrné z prezentačních<br />

materiálů soutěžících firem,<br />

tyto <strong>firmy</strong> se mohou pochlubit<br />

i generálním dodavatelstvím<br />

<strong>na</strong> výz<strong>na</strong>mnějších stavbách.<br />

Změ<strong>na</strong> kritérií pro<br />

MID-TOP STAV<br />

Větši<strong>na</strong> TOP anket ve stavebnictví<br />

i v jiných odvětvích je<br />

zaměře<strong>na</strong> zejmé<strong>na</strong> <strong>na</strong> informace<br />

o největších firmách. Organizátoři<br />

TOP anket ve stavebnictví<br />

– ÚRS Praha, a.s., Svaz<br />

podnikatelů ve stavebnictví<br />

v ČR a časopis Stavebnictví,<br />

jsou si vědomi této nerovnováhy.<br />

Proto se rozhodli i letos zorganizovat<br />

anketu MID-TOP STAV<br />

2008 a zveřejnit<br />

její výsledky.<br />

Záměrem<br />

je zpřístupnit<br />

odborné stavební<br />

veřejnosti,<br />

investorům<br />

a dalším účastníkům<br />

výstavby<br />

informace<br />

o progresivních<br />

středních<br />

firmách <strong>na</strong> českém<br />

stavebním<br />

<strong>trhu</strong>.<br />

Kritériem zařazení<br />

do ankety<br />

MID-TOP STAV<br />

byl v minulých<br />

ročnících počet<br />

zaměst<strong>na</strong>nců<br />

a objem<br />

tržeb. Ukazuje<br />

se však, že<br />

zejmé<strong>na</strong> podle<br />

objemu tr žeb<br />

by se některé<br />

<strong>firmy</strong> umístily<br />

mezi velkými<br />

stavebními firmami.<br />

Proto<br />

byla vybrá<strong>na</strong><br />

i další kritéria,<br />

která umožňují adekvátně reflektovat<br />

tuto skutečnost.<br />

Údaje o jednotlivých firmách<br />

uvedené v MID-TOP STAV<br />

2008 byly získány přímo od<br />

podniků, které byly osloveny<br />

formou ankety. V MID-TOP<br />

STAV jsou uvedeny <strong>firmy</strong> podle<br />

velikosti tržeb, aktiv a počtu<br />

zaměst<strong>na</strong>nců. Pro zvýšení vypovídací<br />

schopnosti získaných<br />

informací jsou uváděny poměrové<br />

ekonomické ukazatele<br />

(rentabilita tržeb, aktiv a další).<br />

Rovněž je uvedeno hodnocení<br />

firem charakterizující jejich<br />

ekonomickou výkonnost.<br />

Výz<strong>na</strong>mným kritériem výběru<br />

zařazení do MID-TOP STAV<br />

byla obdobně jako u TOP<br />

STAV větších stavebních firem<br />

transparentnost ekonomiky,<br />

vyjádřená ochotou a zájmem<br />

ma<strong>na</strong>gementu o zveřejnění<br />

jejich ekonomických výsledků<br />

pro širší odbornou i laickou<br />

veřejnost. Z tohoto důvodu je<br />

zřejmé, že se nejedná o úplný<br />

výčet největších podniků<br />

této kategorie. Alespoň touto<br />

cestou je třeba poděkovat<br />

ma<strong>na</strong>gementům těch podniků,<br />

které spolupracovaly <strong>na</strong> letošním<br />

ročníku MID-TOP STAV.<br />

32<br />

stavebnictví speciál

Údaje jsou převzaty jak z nekonsolidovaných,<br />

tak konsolidovaných<br />

účetních závěrek<br />

jednotlivých podniků.<br />

Tržby podniků uvedené<br />

v jednotlivých tabulkách jsou<br />

tržby z výkazu zisků a ztrát.<br />

Zisk je uváděn jako čistý zisk<br />

po zdanění. Aktiva představují<br />

hodnotu celkových aktiv<br />

z rozvahy. Pro širší odbornou<br />

veřejnost jsou doplněny ekonomické<br />

parametry podniků<br />

(rentabilita tržeb, rentabilita<br />

aktiv, tržby/aktiva), což umožňuje<br />

komplexnější hodnocení<br />

pozice podniků <strong>na</strong> stavebním<br />

<strong>trhu</strong>.<br />

Systémové řešení<br />

vztahů mezi malými<br />

a velkými firmami<br />

Svaz podnikatelů ve stavebnictví<br />

vnímá problémy,<br />

které se někdy projevují<br />

v dodavatelských vztazích<br />

mezi generálními dodavateli<br />

a subdodavateli. Je pravda,<br />

že určité <strong>na</strong>pětí v rámci dodavatelských<br />

vztahů vzhledem<br />

k ekonomice projektu a konkurenčním<br />

vazbám bude vždy<br />

existovat. Svaz vytvořil systémové<br />

předpoklady, jak zabezpečit<br />

komunikaci mezi malými<br />

a středními firmami a velkými,<br />

aby se vazby začaly <strong>na</strong>přimovat.<br />

Sekce malých a středních<br />

firem s gescí viceprezidenta<br />

Svazu řeší specifickou problematiku<br />

malých a středních<br />

firem v úzké spolupráci se<br />

sekcí velkých firem. Svaz nemůže<br />

vystupovat v roli arbitra,<br />

nemůže si osobovat právo zasahovat<br />

do kompetence firem<br />

v oblasti obchodních vztahů,<br />

ale rozhodně se s<strong>na</strong>ží vytvářet<br />

podmínky pro zlepšování<br />

podnikatelského prostředí,<br />

pro zvyšování kultury podnikání,<br />

pro dodržování etiky<br />

ve vztazích mezi účastníky<br />

výstavby, a to nejen zadavateli<br />

a zhotoviteli, ale i dodavateli<br />

a subdodavateli. Proto jsme<br />

aktualizovali Všeobecné obchodní<br />

podmínky, které vy-<br />

Výsledky MID-TOP STAV 2008<br />

budou prezentovány <strong>na</strong> webových<br />

stránkách ÚRS PRAHA<br />

a.s., Svazu podnikatelů ve<br />

stavebnictví v ČR a v časopisu<br />

Stavebnictví.<br />

Blahopřeji všem oceněným společnostem,<br />

je to projev uznání<br />

jejich úspěšného působení <strong>na</strong><br />

<strong>trhu</strong>, řízení schopnými ma<strong>na</strong>tvářejí<br />

standard pro obchodní<br />

vztahy <strong>na</strong> <strong>trhu</strong>.<br />

Kromě vlastních TOP žebříčků<br />

zveřejňujeme průběžně<br />

základní údaje o vývoji stavebnictví<br />

(produkci, organizační<br />

strukturu, ekonomické charakteristiky),<br />

které umožňují širší<br />

pohled z úrovně podnikatelské<br />

sféry.<br />

inzerce<br />

ČSOB – profesionální partner pro autorizované<br />

inženýry a techniky<br />

Na základě detailního průzkumu potřeb autorizovaných<br />

inženýrů a techniků činných<br />

ve výstavbě se ČSOB rozhodla přidat<br />

další výhody k již existujícímu programu<br />

připravenému speciálně pro tuto skupinu<br />

klientů. Jde především o nové možnosti v rámci<br />

zvýhodněného bankovního konta, sloužícího<br />

k zajištění každodenního platebního styku<br />

a zhodnocení volných fi<strong>na</strong>nčních prostředků.<br />

Další oblastí je provozní a investiční fi<strong>na</strong>ncování.<br />

Vše je samozřejmě přizpůsobeno<br />

individuálním požadavkům a potřebám autorizovaných<br />

inženýrů a techniků.<br />

Firemní konto ČSOB s výhodami pro autorizované<br />

inženýry a techniky <strong>na</strong>bízí nulový poplatek za<br />

příchozí tuzemské platby. Prostřednictvím kvalifikovaného<br />

certifikátu, který obdržíte společně<br />

s elektronickým bankovnictvím vedeným v rámci<br />

konta zdarma, můžete s<strong>na</strong>dno komunikovat<br />

s katastrálními úřady, úřady státní správy a samosprávy<br />

i dalšími institucemi. Uspoříte tak nejen<br />

drahocenný čas, ale i nemalé fi<strong>na</strong>nční částky, které<br />

musíte zaplatit <strong>na</strong>příklad při osobním podání<br />

dokumentů <strong>na</strong> úřadech.<br />

Firemní konto ČSOB <strong>na</strong>víc disponuje zvýhodněným<br />

úročením, které není závislé <strong>na</strong> výši aktuálního<br />

zůstatku <strong>na</strong> účtu. Volné fi<strong>na</strong>nční prostředky mohou<br />

autorizovaní inženýři a technici bezpečně<br />

zhodnotit <strong>na</strong> ČSOB Spořicím účtu pro podnikatele<br />

se zajímavou roční úrokovou sazbou.<br />

Pro zajištění fi<strong>na</strong>ncování provozu kanceláře<br />

umožníme členům profesní komory povolené<br />

www.csob.cz<br />

přečerpání účtu (kontokorent) až do výše jednoho<br />

milionu korun s ojedinělou úrokovou sazbou <strong>na</strong><br />

českém <strong>trhu</strong>. V rámci specializovaného Programu<br />

pro autorizované inženýry a techniky jsme také<br />

z<strong>na</strong>čně zjednodušili postup banky při vyřizování<br />

úvěrové žádosti. Výši limitu posoudíme pouze <strong>na</strong><br />

základě tří faktur vystavených za vaše služby. Vše<br />

potřebné vyřídíme během velmi krátké doby přímo<br />

v pobočce. Hlavní výhodou Programu pro autorizované<br />

inženýry a techniky je možnost poskytnutí<br />

fi<strong>na</strong>nčních prostředků i těm, kteří se svou profesí<br />

teprve začí<strong>na</strong>jí. Plně postačuje členství v České<br />

komoře autorizovaných inženýrů a techniků<br />

činných ve výstavbě po dobu alespoň šesti měsíců.<br />

Potřebujete-li fi<strong>na</strong>nční prostředky <strong>na</strong> pokrytí investic<br />

do movitého majetku (<strong>na</strong>příklad nákupu vozu),<br />

zajistíme vše potřebné prostřednictvím společnosti<br />

ČSOB Leasing, a to přímo v pobočce banky<br />

v rámci jediné schůzky. Zajistíme také veškeré vaše<br />

požadavky týkající se pojištění prostřednictvím<br />

ČSOB Pojišťovny.<br />

V případě zájmu o detailní informace neváhejte<br />

<strong>na</strong>vštívit jakoukoli pobočku ČSOB. Sami se tak<br />

přesvědčíte, jaké výhody vám Program pro autorizované<br />

inženýry a techniky může přinést.<br />

Člen skupiny KBC Infolinka 800 300 300<br />

TOP-STAV 100<br />

MID TOP-STAV<br />

gery, dodržování vysoké kvality<br />

realizovaných děl a obchodní<br />

úspěšnosti. Umístění <strong>na</strong> předním<br />

místě v tomto celostátním<br />

hodnocení je prestižní záležitostí,<br />

která vypovídá mnohé<br />

o kvalitě společnosti. ■<br />

Ing. Václav Matyáš,<br />

prezident SPS v ČR<br />

Casopis_Stavebnictvi_PR_SME_Inzenyri_125x185.indd 1<br />

10/29/09 10:28:58 AM<br />

stavebnictví speciál 33

TOP-STAV 100<br />

Anketa MID-TOP STAV 2008: výsledky<br />

MID TOP-STAV<br />

MID TOP-STAV<br />

Poř. č. IČO Podnik<br />

▲ Podniky stavební výroby podle objemu tržeb. *údaje z konsolidované úč. závěrky.<br />

Tržby<br />

(v tis. Kč)<br />

Rentabilita<br />

tržeb %<br />

Tržby za stav,<br />

činnost<br />

z Tržeb v %<br />

1 26229455 Vodohospodářské stavby Javorník-CZ s.r.o. 349 619 19,2 94,1<br />

2 49096125 REALMONT, spol. s r.o. 288 740 3,0 100,0<br />

3 25233866 bss BÁŇSKÁ STAVEBNÍ SPOLEČNOST, s.r.o. 285 874 4,0 74,3<br />

4 26476631 DYNASPOL, a.s. 277 490 1,1 99,7<br />

5 26018055 ZNAKON, a.s. 260 135 8,0 99,5<br />

6 00147389 POZIMOS, a.s. 251 536 1,3 97,8<br />

7 00557501 Kepák, spol. s r.o. 240 726 14,1 100,0<br />

8 47780037 FIRECLAY, spol. s r.o. 230 084 10,7 100,0<br />

9 62954890 KASTEN spol. s r.o. 223 209 11,3 91,8<br />

10 16978064 Stavitelství Kladno spol. s r.o.* 209 188 1,3 89,2<br />

11 11566124 Ing. Zdeněk Tomek - stavební firma 190 069 11,6 100,0<br />

12 25636332 H-INTES s.r.o. 186 696 4,3 99,3<br />

13 26402238 Stavitelství ŠMÍD s.r.o. 182 846 4,9 98,2<br />

14 49197339 LESING plus, spol. s r.o. 177 656 2,5 100,0<br />

15 48244694 PrimaTech s.r.o. 175 788 1,9 100,0<br />

16 26802015 K - stav stavební a.s. 141 934 3,8 100,0<br />

17 16555732 KOSOGASS - inženýring s.r.o. 119 027 7,6 100,0<br />

18 26358701 Stavební recyklace s.r.o. 68 334 13,6 100,0<br />

Poř. č. IČO Podnik<br />

Aktiva Rentabilita Tržby/<br />

(v tis. Kč) aktiv % Aktiva<br />

1 26229455 Vodohospodářské stavby Javorník-CZ s.r.o. 205 311 32,7 1,7<br />

2 00557501 Kepák, spol. s r.o. 187 381 18,2 1,3<br />

3 25233866 bss BÁŇSKÁ STAVEBNÍ SPOLEČNOST, s.r.o. 185 873 6,1 1,5<br />

4 49096125 REALMONT, spol. s r.o. 145 790 6,0 2,0<br />

5 16978064 Stavitelství Kladno spol. s r.o.* 144 967 1,9 1,4<br />

6 26018055 ZNAKON, a.s. 139 319 14,9 1,9<br />

7 26476631 DYNASPOL, a.s. 125 584 2,4 2,2<br />

8 62954890 KASTEN spol. s r.o. 113 859 22,2 2,0<br />

9 00147389 POZIMOS, a.s. 100 435 3,3 2,5<br />

10 49197339 LESING plus, spol. s r.o. 94 997 4,7 1,9<br />

11 47780037 FIRECLAY, spol. s r.o. 90 429 27,3 2,5<br />

12 48244694 PrimaTech s.r.o. 83 041 4,1 2,1<br />

13 26802015 K - stav stavební a.s. 77 220 7,0 1,8<br />

14 16555732 KOSOGASS - inženýring s.r.o. 71 510 12,7 1,7<br />

15 11566124 Ing. Zdeněk Tomek - stavební firma 57 971 38,1 3,3<br />

16 26358701 Stavební recyklace s.r.o. 57 160 16,2 1,2<br />

17 25636332 H-INTES s.r.o. 54 015 14,8 3,5<br />

18 26402238 Stavitelství ŠMÍD s.r.o. 45 153 19,9 4,0<br />

▲ Podniky stavební výroby podle velikosti aktiv. *údaje z konsolidované úč. závěrky.<br />

Poř. č. IČO Podnik<br />

▲ Podniky stavební výroby podle počtu zaměst<strong>na</strong>nců. *údaje z konsolidované úč. závěrky.<br />

Počet zaměst<strong>na</strong>nců<br />

Tržby/zaměst<strong>na</strong>nci<br />

(v tis. Kč)<br />

HV/poč. zam.<br />

(v tis. Kč)<br />

1 47780037 FIRECLAY, spol. s r.o. 140 1 643,5 176,6<br />

2 16978064 Stavitelství Kladno spol. s r.o.* 124 1 687,0 22,5<br />

3 49197339 LESING plus, spol. s r.o. 123 1 444,4 36,7<br />

4 25233866 bss BÁŇSKÁ STAVEBNÍ SPOLEČNOST, s.r.o. 113 2 529,9 99,9<br />

5 26229455 Vodohospodářské stavby Javorník-CZ s.r.o. 93 3 759,3 721,1<br />

6 00557501 Kepák, spol. s r.o. 91 2 645,3 373,7<br />

7 26018055 ZNAKON, a.s. 85 3 060,4 243,5<br />

8 49096125 REALMONT, spol. s r.o. 67 4 309,6 129,5<br />

9 16555732 KOSOGASS - inženýring s.r.o. 67 1 776,5 135,3<br />

10 62954890 KASTEN spol. s r.o. 56 3 985,9 451,5<br />

11 25636332 H-INTES s.r.o. 50 3 733,9 160,2<br />

12 26476631 DYNASPOL, a.s. 49 5 663,1 60,9<br />

13 00147389 POZIMOS, a.s. 45 5 589,7 74,2<br />

15 26802015 K - stav stavební a.s. 36 3 942,6 149,1<br />

14 26402238 Stavitelství ŠMÍD s.r.o. 36 5 079,1 249,4<br />

16 26358701 Stavební recyklace s.r.o. 34 2 009,8 273,0<br />

17 11566124 Ing. Zdeněk Tomek - stavební firma 33 5 759,7 669,0<br />

18 48244694 PrimaTech s.r.o. 32 5 493,4 105,7<br />

34<br />

stavebnictví speciál

Poř. č. IČO Podnik HV (v tis. Kč) Rentabilita Rentabilita<br />

aktiv % (v tis. Kč)<br />

H V/p o č . z a m .<br />

tržeb %<br />

1 26229455 Vodohospodářské stavby Javorník-CZ s.r.o. 67 060 19,2 32,7 721,1<br />

2 00557501 Kepák, spol. s r.o. 34 010 14,1 18,2 373,7<br />

3 62954890 KASTEN spol. s r.o. 25 283 11,3 22,2 451,5<br />

4 47780037 FIRECLAY, spol. s r.o. 24 729 10,7 27,3 176,6<br />

5 11566124 Ing. Zdeněk Tomek - stavební firma 22 076 11,6 38,1 669,0<br />

6 26018055 ZNAKON, a.s. 20 696 8,0 14,9 243,5<br />

7 25233866 bss BÁŇSKÁ STAVEBNÍ SPOLEČNOST, s.r.o. 11 294 4,0 6,1 99,9<br />

8 26358701 Stavební recyklace s.r.o. 9 282 13,6 16,2 273,0<br />

9 16555732 KOSOGASS - inženýring s.r.o. 9 066 7,6 12,7 135,3<br />

10 26402238 Stavitelství ŠMÍD s.r.o. 8 980 4,9 19,9 249,4<br />

▲ TOP 10 podniků podle čistého zisku<br />

TOP-STAV 100<br />

MID TOP-STAV<br />

Poř. č. IČO Podnik<br />

Rentabilita HV Rentabilita<br />

aktiv % (v tis. Kč)<br />

H V/p o č . z a m .<br />

tržeb % (v tis. Kč)<br />

1 26229455 Vodohospodářské stavby Javorník-CZ s.r.o. 19,2 67 060 32,7 721<br />

2 00557501 Kepák, spol. s r.o. 14,1 34 010 18,2 374<br />

3 26358701 Stavební recyklace s.r.o. 13,6 9 282 16,2 273<br />

4 11566124 Ing. Zdeněk Tomek - stavební firma 11,6 22 076 38,1 669<br />

5 62954890 KASTEN spol. s r.o. 11,3 25 283 22,2 451<br />

6 47780037 FIRECLAY, spol. s r.o. 10,7 24 729 27,3 177<br />

7 26018055 ZNAKON, a.s. 8,0 20 696 14,9 243<br />

8 16555732 KOSOGASS - inženýring s.r.o. 7,6 9 066 12,7 135<br />

9 26402238 Stavitelství ŠMÍD s.r.o. 4,9 8 980 19,9 249<br />

10 25636332 H-INTES s.r.o. 4,3 8 010 14,8 160<br />

▲ TOP 10 podniků podle rentability tržeb<br />

stavebnictví speciál 35

Poř. č. IČO Podnik<br />

Rentabilita HV Rentabilita<br />

tržeb % Aktiva<br />

Tržby/<br />

aktiv % (v tis. Kč)<br />

1 11566124 Ing. Zdeněk Tomek - stavební firma 38,1 22 076 11,6 3,3<br />

2 26229455 Vodohospodářské stavby Javorník-CZ s.r.o. 32,7 67 060 19,2 1,7<br />

3 47780037 FIRECLAY, spol. s r.o. 27,3 24 729 10,7 2,5<br />

4 62954890 KASTEN spol. s r.o. 22,2 25 283 11,3 2,0<br />

5 26402238 Stavitelství ŠMÍD s.r.o. 19,9 8 980 4,9 4,0<br />

6 00557501 Kepák, spol. s r.o. 18,2 34 010 14,1 1,3<br />

7 26358701 Stavební recyklace s.r.o. 16,2 9 282 13,6 1,2<br />

8 26018055 ZNAKON, a.s. 14,9 20 696 8,0 1,9<br />

9 25636332 H-INTES s.r.o. 14,8 8 010 4,3 3,5<br />

10 16555732 KOSOGASS - inženýring s.r.o. 12,7 9 066 7,6 1,7<br />

▲ TOP 10 podniků podle rentability aktiv<br />

TOP-STAV 100<br />

MID TOP-STAV<br />

Poř. č. IČO Podnik Tržby za stav. činnost<br />

Tržby za stav. činnost<br />

z tržeb v %<br />

1 26229455 Vodohospodářské stavby Javorník-CZ s.r.o. 329 159 94,1<br />

2 49096125 REALMONT, spol. s r.o. 288 679 100,0<br />

3 26476631 DYNASPOL, a.s. 276 679 99,7<br />

4 26018055 ZNAKON, a.s. 258 729 99,5<br />

5 00147389 POZIMOS, a.s. 245 996 97,8<br />

6 00557501 Kepák, spol. s r.o. 240 726 100,0<br />

7 47780037 FIRECLAY, spol. s r.o. 230 084 100,0<br />

8 25233866 bss BÁŇSKÁ STAVEBNÍ SPOLEČNOST, s.r.o. 212 469 74,3<br />

9 62954890 KASTEN spol. s r.o. 204 837 91,8<br />

10 11566124 Ing. Zdeněk Tomek - stavební firma 190 069 100,0<br />

▲ TOP 10 podniků podle tržeb za stavební činnost<br />

36<br />

stavebnictví speciál

Poř. č. IČO Podnik<br />

Tržby/poč. zam. Rentabilita<br />

(v tis. Kč)<br />

tržeb %<br />

1 11566124 Ing. Zdeněk Tomek - stavební firma 5 760 11,6<br />

2 26476631 DYNASPOL, a.s. 5 663 1,1<br />

3 00147389 POZIMOS, a.s. 5 590 1,3<br />

4 48244694 PrimaTech s.r.o. 5 493 1,9<br />

5 26402238 Stavitelství ŠMÍD s.r.o. 5 079 4,9<br />

6 49096125 REALMONT, spol. s r.o. 4 310 3,0<br />

7 62954890 KASTEN spol. s r.o. 3 986 11,3<br />

8 26802015 K - stav stavební a.s. 3 943 3,8<br />

9 26229455 Vodohospodářské stavby Javorník-CZ s.r.o. 3 759 19,2<br />

10 25636332 H-INTES s.r.o. 3 734 4,3<br />

▲ TOP 10 podniků podle velikosti tržeb <strong>na</strong> zaměst<strong>na</strong>nce<br />

TOP-STAV 100<br />

MID TOP-STAV<br />

▲ Podíl velikostních kategorií stavebních podniků <strong>na</strong> zakázkách, S hodnotě a průměrná velikost zakázky ke konci 4Q 2008<br />

stavebnictví speciál 37

inzerce<br />

6. ročník Fóra českého stavebnictví se uskuteční 3. 3. 2010 - ostré přípravy zahájeny<br />

ty, kteří turbulentní časy chápou jako zásadní<br />

výzvu pro nutnou obměnu a rozvoj svých<br />

společností.<br />

Jarní konference bude nově koncipová<strong>na</strong><br />

mj. jako klíčový dialog oboru<br />

se členy vlády a bude premiérově<br />

rozšíře<strong>na</strong> do 4 sálů, protože po<br />

úspěchu panelových diskusí v rámci zatím<br />

posledního ročníku daly výsledky ankety<br />

respondentů jasně <strong>na</strong>jevo, jak velký zájem<br />

je o otevření prostoru pro další<br />

témata.<br />

Fórum českého stavebnictví 2010 se uskuteční<br />

ve středu 3. břez<strong>na</strong> 2010 v pražském<br />

hotelu Olympik. Organizátoři vycházejí<br />

vstříc požadavkům doby a <strong>na</strong>bízejí účast<br />

<strong>na</strong> Fóru za zvláště zvýhodněných podmínek<br />

těm, kdo využijí <strong>na</strong>bídku pro VERY<br />

EARLY BIRDS a zaregistrují se nejpozději<br />

do konce prosince. Získají tak slevu<br />

4.000,- Kč z vložného. Registrace probíhá již<br />

nyní <strong>na</strong> stránkách www.construction21.cz.<br />

Podrobnější informace je možné získat prostřednictvím<br />

adresy: Info@BlueEvents.eu<br />

Globální ekonomická krize zasáhla české<br />

stavebnictví nejvýrazněji za dlouhá léta<br />

a veškeré ukazatele svědčí o tom, že jsme<br />

teprve <strong>na</strong> jejím počátku. Organizátoři nejrespektovanější<br />

oborové stavební konference<br />

v ČR připravují již 6. ročník projektu Fórum<br />

českého stavebnictví jako prostředek ke hledání<br />

nových strategií a taktik především pro<br />

inzerce<br />

Topné folie ECOFILM pro nízkoenergetické domy (NED)<br />

O důvodech, proč elektrické vytápění patří mezi<br />

nejvýhodnější systémy pro objekty s velmi nízkými<br />

tepelnými ztrátami – tedy pro NED a pasivní<br />

domy, <strong>na</strong>leznete <strong>na</strong> stránkách společnosti Fenix<br />

hned několik článků – a to jak v rovině teoretické<br />

(<strong>na</strong>př. článek o vytápění NED nebo porovnání<br />

nákladů <strong>na</strong> vytápění plynem a elektřinou), tak<br />

i ve formě konkrétních údajů o skutečných spotřebách<br />

ve sledovaných referenčních stavbách<br />

(NED v Rasoškách, NED v Hradci n/M). Velmi<br />

zjednodušeně se to však dá vysvětlit tak, že je<br />

výhodnější pořídit si poměrně levný, s<strong>na</strong>dno realizovatelný<br />

a přitom <strong>na</strong>prosto komfortní systém,<br />

jakým jistě elektrické podlahové vytápění je, než<br />

složité topné systémy (<strong>na</strong>př. tepelná čerpadla<br />

nebo kondenzační kotle), které sice umí vyrobit<br />

teplo o něco levněji, ale protože NED má velmi<br />

malou spotřebu tepelné energie, rozdíl v investicích<br />

do tohoto zařízení se Vám nikdy nevrátí.<br />

ních domů ještě menší, měl uživatel dvě možnosti<br />

– buď pokryl vytápěním většinu plochy,<br />

čímž ovšem systém zbytečně předimenzoval,<br />

nebo vyhříval jen určité malé části podlahy, což<br />

však není ideální jak z hlediska rozložení teplot<br />

a tepelné pohody, tak i z hlediska vlivu <strong>na</strong> plovoucí<br />

podlahy. Přece jen je výhodnější vyhřívat<br />

podlahu pokud možno v celé ploše a <strong>na</strong> nižší<br />

teplotu, než zatěžovat jen některé části vyšším<br />

výkonem.<br />

V reakci <strong>na</strong> tuto skutečnost začala společnost<br />

Fenix vyrábět nové topné folie Ecofilm ve výkonu<br />

40 W/m 2 . Folie jsou vyráběny ve dvou šířkách –<br />

60 cm (F 604/55) a 100 cm (F 1004) – a ve<br />

stejném provedení, jako folie s vyšším výkonem<br />

F 606/55 a F 608/55. Díky nižšímu výkonu<br />

lze pokrýt většinu podlahové plochy, aniž by<br />

docházelo k nežádoucímu předimenzování. Je<br />

tím docíleno rovnoměrnějšího rozložení teplot,<br />

lepší tepelné pohody a současně nižší zátěže<br />

podlahové krytiny, než kdyby se zde <strong>na</strong>cházelo<br />

pouze několik pásů výkonnější folie.<br />

Jak prokázaly testy, dy<strong>na</strong>mika systému je stále<br />

přijatelná – při teplotě vzduchu 20,6°C se<br />

podlaha <strong>na</strong>hřála <strong>na</strong> 26°C za 60 minut. Další<br />

růst teploty byl velmi pozvolný a ustálil se <strong>na</strong><br />

cca 27°C. Nejvyšší hodnoty – 27,9°C bylo<br />

dosaženo po 16 hodinách nepřerušovaného<br />

provozu při teplotě vzduchu 21,7°C. Vyšších<br />

hodnot nebylo dosaženo ani po 19 hodinách<br />

provozu. Mezi teplotou topné folie a teplotou<br />

povrchu podlahy byl po celou dobu měření<br />

rozdíl max. 0,5 - 1°C. Prokázalo se také, že<br />

maximální teplota podlahy nemůže být proti<br />

teplotě vzduchu v interiéru vyšší než o cca<br />

6°C. Většího rozdílu teplot se pro malý výkon<br />

folie dosáhnout nedá. Odpadá tak nejen<br />

nutnost instalovat podlahové senzory, které<br />

u výkonnějších folií chránily podlahu proti přehřátí,<br />

ale také obava z případného zakrytí vytápěné<br />

podlahy při změně rozmístění nábytku<br />

je bezpředmětná. S takto malým výkonem se<br />

podlaha prostě přehřát nemůže.<br />

38<br />

Se stále důkladnějším zateplováním staveb se<br />

však vyskytl obrácený problém a to že výkon<br />

topných prvků už je v zásadě zbytečně veliký.<br />

Například oblíbené topné folie Ecofilm pod plovoucí<br />

podlahy, byly doposud <strong>na</strong>bízeny pouze<br />

od výkonu 60 W/m 2 . Protože reálně požadovaný<br />

výkon je u NED cca 30 W/m 2 a u pasivstavebnictví<br />

speciál

anketa<br />

Anketa mezi stavebními firmami:<br />

všeobecná skepse a obavy<br />

V rámci prosincového speciálu položila redakce<br />

časopisu Stavebnictví malým, středním<br />

i velkým stavebním firmám několik v této<br />

době spíše nepříjemných otázek. Ohlas byl<br />

obrovský, ale odpovědi nejčastěji skeptické.<br />

Dotazy pro <strong>firmy</strong>:<br />

■ Co očekáváte od roku 2010<br />

z hlediska objemu zakázek ve<br />

vaší konkrétní oblasti stavebnictví<br />

■ Připravujete se <strong>na</strong> situaci<br />

oz<strong>na</strong>čovanou jako „po krizi“<br />

■ Jaké kroky <strong>na</strong>vrhujete vládě<br />

ČR pro podporu oživení stavebního<br />

průmyslu<br />

■ Zaz<strong>na</strong>me<strong>na</strong>li jste v roce<br />

2009 změnu ve spolupráci se<br />

subdodavateli nebo <strong>na</strong>opak se<br />

zadavateli subdodávek<br />

ŽPSV a.s.<br />

Ing. Vlastimil Štefánek,<br />

ma<strong>na</strong>žer controllingu<br />

■ Na úvod je třeba zdůraznit,<br />

že v roce 2009 poklesl objem<br />

celkových provozních výnosů<br />

v <strong>na</strong>ší firmě o 400 mil. Kč, což<br />

představuje meziroční pokles<br />

o 23 %. Vzhledem k tomu, že<br />

neočekáváme v roce 2010 žádné<br />

další výrazné zhoršení, ale ani<br />

žádné zlepšení, je plán výnosů<br />

<strong>na</strong> rok 2010 sestaven <strong>na</strong> úrovni<br />

očekávaných výnosů roku 2009<br />

ve výši 1,370 mil. Kč.<br />

■ Já myslím, že žádná zvláštní<br />

opatření <strong>na</strong> situaci po krizi nepřipravujeme.<br />

Řízení ve firmě<br />

se okamžitě přizpůsobuje vývoji<br />

<strong>na</strong> <strong>trhu</strong> a podle toho se přijímají<br />

rozhodnutí.<br />

■■ Myslím si, že více než v jiných<br />

obdobích je nutné, aby stát vy<strong>na</strong>kládal<br />

své fi<strong>na</strong>nční prostředky<br />

do státních zakázek jako je <strong>na</strong>př.<br />

budování infrastruktury, která má<br />

multiplikační efekt a působí proti<br />

ekonomické krizi. Pro <strong>na</strong>ši firmu<br />

je zásadní, aby pokračovala modernizace<br />

železničních koridorů.<br />

Určitě další výz<strong>na</strong>mnou pomocí<br />

jsou různé dotační programy<br />

zaměřené <strong>na</strong> vývoj nových produktů,<br />

materiálů, technologií,<br />

výzkumu a vývoje, které v budoucnu<br />

mohou přinést spoustu<br />

pozitivních řešení působících<br />

proti krizi. V neposlední řadě by<br />

stát měl zefektivnit legislativu<br />

pro podnikání v České republice.<br />

Některé zákony dnes již spíše<br />

<strong>na</strong>hrávají bující byrokracii <strong>na</strong> úkor<br />

efektivnosti, <strong>na</strong>opak jiné, jako je<br />

vymahatelnost práva, stále ještě<br />

nejsou <strong>na</strong> potřebné úrovni.<br />

■ Změn jsme zaz<strong>na</strong>me<strong>na</strong>li několik.<br />

V době fi<strong>na</strong>nční krize je<br />

jistě vyšší tlak <strong>na</strong> cenu, ceny<br />

u některého zboží jdou spíše<br />

dolů, což vytváří tlak i <strong>na</strong> straně<br />

nákladové. Další problém vidíme<br />

v prodloužení lhůt splatností,<br />

což svědčí o tom, že spousta<br />

firem se v době krize dostává do<br />

fi<strong>na</strong>nčních problémů.<br />

BAK stavební společnost, a.s.<br />

Ing. Vladimíra Baťková,<br />

PR ma<strong>na</strong>ger<br />

■ V roce 2010 očekáváme cca<br />

třicetiprocentní propad objemu<br />

tržeb za výkony v oblasti pozemních<br />

staveb. Hlavním důvodem je<br />

stag<strong>na</strong>ce objemu veřejných zakázek<br />

a pokračující pokles privátního<br />

sektoru. Na konci roku očekáváme<br />

nárůst objemu zakázek<br />

u residenčních a kancelářských<br />

projektů, který ale ovlivní zejmé<strong>na</strong><br />

tržby v roce 2011.<br />

■ Období oz<strong>na</strong>čované „po krizi“<br />

<strong>na</strong>stane v <strong>na</strong>šem oboru nejdříve<br />

v roce 2011 až 2012. V rámci<br />

protikrizových opatření se přehodnocují<br />

vnitřní procesy řízení<br />

zakázek a administrativy tak,<br />

aby došlo k optimalizaci nákladů<br />

a větší konkurenceschopnosti<br />

společnosti.<br />

■ K oživení stavebního průmyslu<br />

dojde cca 6 měsíců po <strong>na</strong>startování<br />

ekonomického růstu. Vláda<br />

by se proto měla s<strong>na</strong>žit podpořit<br />

proexportní politiku, investiční<br />

pobídky, stejně tak i programy<br />

podpory bytové politiky, <strong>na</strong>příklad<br />

dočasné snížení DPH <strong>na</strong> bytovou<br />

výstavbu.<br />

■ Ano, ke změně došlo především<br />

v oblasti výběru subdodavatelů,<br />

kdy jsme v porovnání<br />

s předešlými lety zaz<strong>na</strong>me<strong>na</strong>li výraznější<br />

zájem o jednotlivé zakázky<br />

a s tím spojený vstřícnější přístup<br />

ze strany poddodavatelských firem.<br />

Nedá se ale říci, že tento stav<br />

je rovnoměrný ve všech profesních<br />

celcích a postoj podzhotovitelů<br />

je přímo úměrný zásobě práce<br />

v jednotlivých segmentech.<br />

BAU-STAV a.s.<br />

Ing. Jan Šperer,<br />

vedoucí ekonomického úseku<br />

■ Udržení objemu výkonů, mírný<br />

pokles zisku.<br />

■ Žádné zvláštní opatření.<br />

■ Kroky vedoucí ke zjednodušení<br />

a zrychlení čerpání dotací z EU <strong>na</strong><br />

stavební zakázky.<br />

■ Větší aktivitu subdodavatelů<br />

pro získání zakázek.<br />

ČERMÁK a HRACHOVEC a.s.<br />

Ing. Miroslav Volf,<br />

obchodní náměstek<br />

■ Výrazné omezení investic a municipalit<br />

a tedy minusový dopad<br />

do objemu zakázek.<br />

■ Tuto situaci neřešíme, předpokládáme<br />

toto období v termínu<br />

druhé poloviny 2011.<br />

■ Podpora investic do infrastruktury<br />

– dopravní stavby, technické<br />

vybavenosti měst a obcí. Podpora<br />

obcí pro možnost využití spolufi<strong>na</strong>ncování<br />

z fondů EU a tedy<br />

umožnění jejich čerpání.<br />

■ Zmenšení objemu zadávaných<br />

subdodávek.<br />

EUROVIA CS, a.s.<br />

Ing. Martin Borovka,<br />

předseda představenstva<br />

a generální ředitel<br />

EUROVIA CS, a.s.<br />

■ Naše společnost získává většinu<br />

zakázek z veřejného sektoru,<br />

tedy od obcí, měst, krajů a státu.<br />

V tuto chvíli jsme ve z<strong>na</strong>čně komplikované<br />

situaci, kdy nevíme, jaký<br />

bude další vývoj. Nová výběrová<br />

řízení se nevypisují, řada projektů<br />

se pozastavila nebo se ani nerozběhla.<br />

Nejistota, která nás každým<br />

dnem provází, klade zvýšené<br />

nároky <strong>na</strong> každého z nás.<br />

■ V letošním roce jsme zahájili<br />

výstavbu PPP projektu R1 <strong>na</strong><br />

Slovensku. Jde o zakázku, která<br />

částečně pokryje výpadek<br />

v objemu zakázek a díky ní nemusíme<br />

přistupovat k razantním<br />

personálním škrtům či dalším<br />

radikálním opatřením. I přes tento<br />

fakt pravidelně vyhodnocujeme<br />

situaci <strong>na</strong> <strong>trhu</strong> a upravujeme<br />

aktuální plány. Hovořit o situaci<br />

„po krizi“ je podle nás doposud<br />

předčasné, nejprve bude nutné<br />

zvládnout krizi samotnou.<br />

■ Pomohl by nám jasně deklarovaný<br />

plán <strong>na</strong> další období, ale bohužel<br />

v současné situaci k tomu<br />

prosincový speciál 39

zřejmě není dostatečný prostor.<br />

Věříme, že toto nejisté období<br />

brzo a úspěšně překleneme a nebude<br />

nutné přistoupit k restriktivním<br />

opatřením, jako je <strong>na</strong>příklad<br />

propouštění zaměst<strong>na</strong>nců.<br />

■ Subdodavatelé jsou velmi<br />

specifickou skupinou. Na <strong>na</strong>ši<br />

společnost je <strong>na</strong>vázáno odhadem<br />

přes dvacet tisíc pracovních míst<br />

u subdodavatelů ve všech regionech<br />

po celé České republice. Je<br />

čím dál více evidentní, že <strong>na</strong> ně<br />

má krize mnohem větší dopad<br />

a při snižování objemu zakázek<br />

jsou prvními, kteří <strong>na</strong> něj doplácejí.<br />

Mluvit ale z globálního<br />

hlediska o spolupráci <strong>na</strong> konkrétních<br />

projektech je velmi složité,<br />

každý projekt má jiné parametry<br />

a požadavky.<br />

FIRECLAY, spol. s r.o.<br />

Ing. Ladislav Hakala,<br />

technický ředitel<br />

■ Pokles oproti roku 2009.<br />

■ Držíme firmu v konkurenceschopném<br />

stavu, s<strong>na</strong>žíme se<br />

udržet klíčové zaměst<strong>na</strong>nce,<br />

abychom v období „po krizi“<br />

mohli lépe akcelerovat.<br />

■ Investice do infrastruktury,<br />

změny v ZP pro pružnější využívání<br />

kapacit pracovního <strong>trhu</strong>.<br />

■ Ano, tlak <strong>na</strong> ceny.<br />

Froněk, spol. s r.o.<br />

Mgr. Iveta Fraňková,<br />

prokuristka<br />

■ Předpokládáme snížení objemu<br />

zakázek z důvodu <strong>situace</strong> vzniklé<br />

ve Středočeském kraji, kde se<br />

v průběhu roku 2009 téměř<br />

nepoptává výstavba pozemních<br />

komunikací, dále pokles poptávek<br />

od soukromých investorů vlivem<br />

ekonomické recese.<br />

■ Ještě nevíme, kdy to bude. Pro nás<br />

to v roce 2010 rozhodně nebude.<br />

■ Investovat do výstavby dopravní<br />

infrastruktury a zajistit, aby prostředky<br />

k tomu určené nebyly<br />

posléze použity k jiným účelům.<br />

■ Viz bod 1, ji<strong>na</strong>k ne.<br />

Chládek & Tintěra, a.s.<br />

■ Protože jsme zaměřeni <strong>na</strong><br />

infrastrukturu, očekáváme<br />

s ohledem <strong>na</strong> redukci fi<strong>na</strong>nčních<br />

prostředků snížení objemu nově<br />

zahajovaných zakázek.<br />

■ Domníváme se, že tato <strong>situace</strong><br />

v příštím roce ne<strong>na</strong>stane. Pro<br />

dobu „oživení“ se s<strong>na</strong>žíme udržet<br />

kvalitní pracovníky především pro<br />

řízení stavebních zakázek, jejichž<br />

výchova je časově i fi<strong>na</strong>nčně<br />

náročná.<br />

■ Podporu investic do infrastruktury.<br />

Větší úsilí při získávání<br />

prostředků z jednotlivých programů<br />

EU.<br />

■ S<strong>na</strong>ha zvyšovat marže vyšších<br />

dodavatelů tlakem <strong>na</strong> odbytové<br />

ceny subdodavatelů.<br />

KALÁB - stavební firma,<br />

spol. s r.o.<br />

Tomáš Kaláb,<br />

asistent jed<strong>na</strong>tele<br />

■ Jednoz<strong>na</strong>čný pokles. Méně<br />

investorů bude schopno profi<strong>na</strong>ncovat<br />

projekty dotované z EU.<br />

■ Držíme si kvalitní zaměst<strong>na</strong>nce.<br />

Ti jsou rozhodujícím faktorem, který<br />

nám pomáhá i v průběhu krize.<br />

■ Dokončení zdravotní reformy,<br />

start reformy důchodové, změny,<br />

které povedou k pružnějšímu<br />

pracovnímu <strong>trhu</strong>, zásadní škrty<br />

v sociálních výdajích. Dokud toto<br />

nebude, jakékoliv kroky <strong>na</strong> podporu<br />

průmyslu jen zadluží stát.<br />

■ Ano. Pokud za zadavatele<br />

subdodávek považuji i investory.<br />

Ti chtějí kvalitu více než kdy jindy.<br />

Opravdu kvalitní prvotřídní subdodavatelé<br />

mají dostatek práce<br />

i v dnešní těžší době.<br />

KOMFORT, a.s.<br />

Ing. Pavel Krejčí,<br />

obchodní ředitel, místopředseda<br />

představenstva<br />

■ Setrvalý stav bez výrazných<br />

změn, pokud změny v malém rozsahu,<br />

tak spíše zvýšení objemu.<br />

■ Vzhledem k tomu, že neočekáváme<br />

dramatické změny, tak se<br />

nijak speciálně nepřipravujeme.<br />

■ Přesun investic (zčásti) z dopravních<br />

staveb do pozemních staveb.<br />

Zpřístupnění programu Zelená<br />

úsporám. Snížení daňové zátěže.<br />

■ Zhoršení platební morálky.<br />

Zvýšení rozdílů mezi „dobrou“<br />

a „špatnou“ firmou.<br />

Podzimek a synové s.r.o.<br />

Ing. Marius Svoboda,<br />

fi<strong>na</strong>nční ředitel<br />

■ Mírnou stag<strong>na</strong>ci, popřípadě<br />

malý pokles objemu stavebních<br />

zakázek.<br />

■ Přípravou a hledáním nových<br />

činností, které budeme moci <strong>na</strong>bídnout<br />

potenciálním zákazníkům.<br />

■ Neomezovat investice v oblasti<br />

dopravní infrastruktury a potřebné<br />

investice do nemovitostí<br />

a podpora bytové výstavby různými<br />

dotačními tituly.<br />

■ K velkým změnám nedocházelo,<br />

jediná podstatná změ<strong>na</strong> byla<br />

v jejich větší <strong>na</strong>bídce v důsledku<br />

poklesu objemu stavebních zakázek<br />

obecně.<br />

Pozemní stavitelství Zlín a.s.<br />

Ing. Jaroslav Vrá<strong>na</strong>,<br />

ekonomický ředitel<br />

■ Mírný pokles zakázek roku<br />

2009. Stejně jako nástup krize,<br />

bude i zotavení v oblasti stavebnictví<br />

pomalejší.<br />

■ Všechny kroky a opatření, která<br />

jsou přijímá<strong>na</strong> pro řešení krizového<br />

období jsou čině<strong>na</strong> současně<br />

s ohledem <strong>na</strong> budoucí vývoj.<br />

Zejmé<strong>na</strong> opatření v personální<br />

oblasti směřují prioritně ke zkvalitnění<br />

personálního obsazení,<br />

nikoli pouze ke snížení nákladů.<br />

■ Opatření směřující k rychlejšímu<br />

čerpání fondů EU, podporu<br />

spolufi<strong>na</strong>ncování. Dále podporu<br />

infrastrukturní výstavby – ČOV,<br />

<strong>na</strong>pojení dalších regionů <strong>na</strong> dálniční<br />

síť a rychlostní komunikace.<br />

■ Nedošlo k výz<strong>na</strong>mným změnám.<br />

POZEMSTAV Prostějov, a.s.<br />

Prostějov, a.s.<br />

Milan Hřmela,<br />

projektový ma<strong>na</strong>žer<br />

■ V příštím roce očekáváme<br />

pokles zakázek.<br />

■ Dle <strong>na</strong>šeho názoru se ve stavebnictví<br />

dopady krize v příštím<br />

roce projeví citelněji než v roce<br />

letošním, takže momentálně řešíme<br />

spíše krizi než období po ní.<br />

■ Obecně podpora podnikatelského<br />

prostředí. V oblasti stavebnictví<br />

zvýšení investic (resp.<br />

jejich nekrácení) zejmé<strong>na</strong> investic<br />

do infrastruktury.<br />

■ Obecně je přístup subdodavatelů<br />

v souvislosti s nedostatkem<br />

zakázek vstřícnější. Naopak zadavatelé<br />

mají vyšší nároky <strong>na</strong> ceny,<br />

termíny i kvalitu.<br />

PRIMA, akciová společnost<br />

Ing. Jan Famfule,<br />

fi<strong>na</strong>nční náměstek<br />

■ Výrazný pokles objemu zakázek.<br />

■ Naše firma se připravuje <strong>na</strong><br />

krizi. Co bude „po krizi“ nemá výz<strong>na</strong>m<br />

nyní řešit, protože dříve než<br />

v roce 2012 konec krize nebude.<br />

■ Podpora výstavby nejen dopravní<br />

infrastruktury, ale i výstavby bytového<br />

fondu – dostupnost hypoték,<br />

dostupnost investičních úvěrů, podpora<br />

mladých rodin, podpora oprav<br />

stávajícího bytového fondu.<br />

■ V důsledku sníženého množství<br />

zakázek je mnohem s<strong>na</strong>zší dohoda<br />

se subdodavateli, neboť nemají <strong>na</strong><br />

výběr a jsou rádi, že mají práci.<br />

PrimaTech s.r.o.<br />

JUDr. Iva<strong>na</strong> Kořánková<br />

■ Objem zakázek bude nižší<br />

o 20 % než v roce 2009.<br />

■ Zatím nijak. Nevíme, nemáme<br />

představu, kdy <strong>situace</strong> „po<br />

40<br />

prosincový speciál

krizi“ <strong>na</strong>stane, ale v roce 2010<br />

to nebude.<br />

■ Podpora hypoték pro bytovou<br />

výstavbu. Zahájení rekonstrukcí<br />

a oprav funkčních historických<br />

památek i církevních.<br />

■ Ano, ale k horšímu. Zhoršila se<br />

platební morálka subdodavatelů,<br />

investorů i zadavatelů.<br />

PS BRNO, s.r.o.<br />

Ing. Ladislav Merta,<br />

ekonomický ředitel<br />

■ Pokles <strong>na</strong> cca 35 % objemu<br />

roku 2008 a 75 % roku 2009.<br />

■ Vlastní investici do rozšíření<br />

kapacit, které plánujeme v období<br />

„po krizi“.<br />

■ Navrhuji změnit strukturu<br />

vládních výdajů tak, aby nebyly<br />

podporovány pouze stavby<br />

související s infrastrukturou, ale<br />

i průmyslové objekty, občanská<br />

vybavenost atp.<br />

■ Rozhodně ano, zejmé<strong>na</strong> ve<br />

zpřísnění platebních a dodacích<br />

podmínek, snížení marží<br />

a zhoršení vymahatelnosti pohledávek.<br />

PSJ, a.s.<br />

Ing. František Vaculík,<br />

generální ředitel<br />

a předseda představenstva<br />

■ V současné době vyvíjíme velké<br />

úsilí pro zajištění zakázkové <strong>na</strong>plněnosti<br />

v letech 2010 a 2011. Není<br />

třeba připomí<strong>na</strong>t, že se nyní k zakázkám<br />

dostává stále hůře, vždyť<br />

propad <strong>trhu</strong> pozemních staveb činí<br />

více jak 20 %. Byli bychom rádi,<br />

kdybychom obrat v letošním roce<br />

udrželi <strong>na</strong> úrovni loňského období.<br />

Další roky 2010 a 2011, přestože<br />

očekávám, že budou pro stavaře<br />

nejtěžší, by s doplněním o exportní<br />

a developerské projekty měly<br />

být zase růstové.<br />

Zvládnutí vlivu aktuální krizové<br />

<strong>situace</strong> v českém realitním prostředí<br />

<strong>na</strong> <strong>na</strong>ši firmu vidíme jako<br />

výzvu. Současný stav tuzemského<br />

<strong>trhu</strong> se s<strong>na</strong>žíme kompenzovat<br />

zakázkami v zahraničí. Zároveň<br />

přecházíme <strong>na</strong> českém <strong>trhu</strong> i <strong>na</strong><br />

cestu získávání a realizace zakázek<br />

v municipální a státní sféře.<br />

Naše společnost se dlouhodobě<br />

soustředí <strong>na</strong> realizaci zakázek pro<br />

privátní sektor. V roce 2006 tvořil<br />

podíl těchto zakázek v portfoliu<br />

PSJ 81 %, o rok později to bylo<br />

91 % a za rok 2008 tvořily kontrakty<br />

pro tento sektor 92 %<br />

realizovaného objemu. V letošním<br />

roce se PSJ podařilo zvítězit<br />

v některých municipálních,<br />

krajských a státních zakázkách<br />

menších fi<strong>na</strong>nčních objemů.<br />

Vnímáme to jako cestu, jak částečně<br />

<strong>na</strong>hradit výpadky realizací<br />

v privátní sféře.<br />

■ Akciová společnost PSJ se<br />

<strong>na</strong>dále hodlá soustředit <strong>na</strong> své<br />

dosavadní aktivity, tedy <strong>na</strong> pozemní<br />

stavitelství, exportní aktivity,<br />

vlastní developerské projekty,<br />

stavebně-řemeslné specializace<br />

a produktovody. Nadále budeme<br />

klást důraz <strong>na</strong> velké dlouhodobé<br />

projekty pro privátní sféru. Zahraniční<br />

zájmy PSJ se budou <strong>na</strong>dále<br />

zaměřovat <strong>na</strong> regiony, kde již nyní<br />

působíme. Tedy zejmé<strong>na</strong> <strong>na</strong> Ruskou<br />

federaci a dále <strong>na</strong> Ukrajinu,<br />

Tunisko a Viet<strong>na</strong>m.<br />

V developmentu hodláme v tuzemsku<br />

i v zahraničí zahájit řadu<br />

zajímavých bytových, obchodních<br />

i kancelářských projektů, pro<br />

jejichž zrod jsme již učinili řadu<br />

investic a <strong>na</strong> jejichž přípravě nyní<br />

intenzivně pracujeme.<br />

■ Prioritou by mělo být <strong>na</strong>stavení<br />

stabilního ekonomického prostředí,<br />

v němž nebude při každé<br />

změně vlád docházet k velkým<br />

výkyvům v oblasti daní či strategie<br />

investic. Dlouhodobé i jednorázové<br />

<strong>na</strong>vyšování daní z příjmů<br />

firem či fyzických osob určitě není<br />

směrem, jak české ekonomice pomoci.<br />

Vláda by rozhodně neměla<br />

jít cestou jednorázových podpor<br />

řešících, obvykle jen dočasně,<br />

jenom důsledky. Měla by se s<strong>na</strong>žit<br />

o systémové řešení a stimulování<br />

podnikatelského prostředí.<br />

Z pohledu <strong>na</strong>ší dlouhodobé firemní<br />

strategie bych jako největší plus<br />

vnímal vytvoření dostatečných<br />

fi<strong>na</strong>nčních rezerv pro EGAP,<br />

jenž pojišťuje český export. Na<br />

základě kapitálové přiměřenosti<br />

by takto byl vytvořen dostatečný<br />

prostor pro pojišťování projektů<br />

v zahraničí. Znovu zdůrazňuji, že<br />

možnost projektového exportního<br />

fi<strong>na</strong>ncování je obrovskou výhodou<br />

pro české <strong>firmy</strong> k tomu, aby se<br />

v jiných zemích prosadili.<br />

V souvislosti s ulehčením<br />

v nákladech a cash flow firem by<br />

byla určitě přínosem opatření jako<br />

je snížení odvodů <strong>na</strong> sociální pojištění,<br />

zrychlení odpisů u vybraných<br />

položek a možnost odpočtu DPH<br />

při nákupu osobních automobilů.<br />

Z pohledu firem vidím jako důležité<br />

učinění změn v pracovním<br />

zákoníku s cílem zpružnit možnost<br />

zaměstnávání, ale i ukončování<br />

pracovních poměrů. Rozhodně by<br />

nemělo docházet k dalšímu zdražování<br />

pracovní síly a ke změnám<br />

v pracovním zákoníku směrem<br />

k horšímu. Nadále však platí, že<br />

se v první řadě musíme spolehnout<br />

především sami <strong>na</strong> sebe<br />

a přijmout řadu vlastních opatření<br />

nutných k zajištění existence<br />

a fungování <strong>firmy</strong>.<br />

■ Současné nepříznivé klima<br />

určitě přineslo pozitivum v podobě<br />

zlepšené kvality a přístupu<br />

subdodavatelů. Nyní můžeme<br />

<strong>na</strong> <strong>trhu</strong> vybírat ty nejkvalitnější<br />

dodavatele a kvalifikovanější<br />

pracovní sílu <strong>na</strong> všech úrovních<br />

od dělnických profesí po nejvyšší<br />

ma<strong>na</strong>gement. Navíc je konečně<br />

cítit, že si lidé váží své stávající<br />

práce. Stav v posledních dvou až<br />

třech letech nebyl v tomto směru<br />

vůbec zdravý.<br />

REKO a.s.<br />

Ing. Jaroslav Žaroský,<br />

ekonom<br />

■ Pokles zakázek.<br />

■ Myslíte za 10 let<br />

■ Do ničeho nezasahovat, myšleno<br />

do žádného odvětví. Zrušit<br />

inzerce<br />

SaM silnice a mosty a.s.<br />

Máchova 1129, 470 01 Česká Lípa<br />

tel.: 487 834 467-8, fax: 487 834 466<br />

e-mail: sam-cl@sam-cl.cz, www.sam-cl.cz<br />

SaM silnice a mosty a.s. byla založe<strong>na</strong> před osmnácti lety<br />

a hlavní náplní společnosti je výstavba, rekonstrukce a sa<strong>na</strong>ce<br />

mostů, zhotovování a opravy komunikací, dopravní z<strong>na</strong>čení,<br />

provádění průmyslových staveb, výroba asfaltových směsí,<br />

betonu a ocelových konstrukcí, výstavba mostních provizorií.<br />

Společnost je členem skupiny SAM společně se SaM silnice<br />

a mosty Děčín a.s. a PROMOS SOSNOVÁ spol. s r.o.<br />

veškeré zvýhodňování neúspěšných.<br />

Nechat krizi odeznít, neboť<br />

veškeré „záchranné“ opatření<br />

je vyhazování peněz daňových<br />

poplatníků. Veškeré „s<strong>na</strong>hy“ vlád<br />

(svět vč. ČR) v minulosti vždy krizi<br />

jen prodloužily a byly devastující<br />

ať již fi<strong>na</strong>nčně, morálně atd…<br />

Takže <strong>na</strong>vrhuji, aby se vláda<br />

inspirovala ději<strong>na</strong>mi, četla, četla,<br />

četla… a NEZASAHOVALA.<br />

■ Ne.<br />

Saint-Gobain Weber Terranova,<br />

a.s.<br />

Ing. Robert Mikeš,<br />

marketingový ředitel<br />

■ Pokles zakázek v developerských<br />

projektech a výstavby<br />

nových rodinných domů. Udržení<br />

stavu v objemech zakázek<br />

<strong>na</strong> opravu a údržbu zejmé<strong>na</strong><br />

u bytového fondu.<br />

■ Pokud tak v brzké době <strong>na</strong>stane,<br />

<strong>na</strong>še společnost určitě dokáže<br />

z hlediska <strong>na</strong>šich i evropských<br />

výrobních kapacit reagovat i <strong>na</strong><br />

mimořádnou poptávku.<br />

■ Jasné a transparentní dotační<br />

programy, které budou vyhlášeny<br />

v dostatečném předstihu a nebudou<br />

se v průběhu sezony měnit.<br />

Urychlené vybudování infrastruktury,<br />

které zajistí rychlou dostupnost<br />

regionů a <strong>na</strong>pojení <strong>na</strong>ší republiky <strong>na</strong><br />

okolní státy. Tím pádem vyšší zájem<br />

ze strany investorů o případné<br />

projekty v různých průmyslových<br />

odvětvích, které určitě podpoří<br />

i další formy výstavby (zaměst<strong>na</strong>nost<br />

= bytová výstavba, občanská<br />

vybavenost, služby…).<br />

■ Určitě ano, a to ve smyslu<br />

<strong>na</strong>plnění jejich objemu zakázek.<br />

Subdodavatelé si uvědomují ztíženou<br />

situaci v získávání zakázek<br />

prosincový speciál 41

a snížení kurzu eura, nezvyšují<br />

ceny, spíše <strong>na</strong>opak.<br />

Zadavatelé – zhoršený přístup k fi<strong>na</strong>ncování,<br />

banky zpřísnily pravidla<br />

pro poskytování úvěrů a hypoték.<br />

Výsledkem je, že se řada projektů<br />

i zastavila. V oblasti výstavby rodinných<br />

domů je výsledek stejný<br />

a potencionální investoři více<br />

přemýšlí o své investici a to zcela<br />

pragmaticky a správně.<br />

Skanska CS a.s.<br />

Da<strong>na</strong> Hrdinová,<br />

tiskové centrum Skanska<br />

■ Na rozdíl od roku 2009, kdy<br />

trh ještě čerpal z dlouhodobých<br />

projektů <strong>na</strong>smlouvaných před<br />

začátkem krize, se v roce 2010<br />

krize <strong>na</strong> objemu zakázek s nejvyšší<br />

pravděpodobností projeví<br />

mnohem intenzivněji. V některých<br />

segmentech odhadujeme až<br />

poloviční propad. Klíčové je, jak<br />

se bude vyvíjet <strong>situace</strong> v oblastech<br />

rezidenčního developmentu<br />

a dopravní infrastruktury, které<br />

pro český trh představují hlavní<br />

zdroj zakázek.<br />

■ Nechceme se nechat krizí<br />

zah<strong>na</strong>t do kouta – tedy nechceme<br />

jít do projektů, do kterých<br />

bychom nešli ani před rokem.<br />

Věříme, že se v současné chvíli<br />

vyplatí mít menší objem zakázek,<br />

než riskovat ztrátový projekt.<br />

Hlavním cílem je zajistit si<br />

takové podmínky, díky kterým<br />

po skončení krize budeme moci<br />

dále růst a posilovat <strong>na</strong>ši pozici<br />

<strong>na</strong> <strong>trhu</strong>.<br />

■ Neradi bychom vládě cokoliv<br />

<strong>na</strong>vrhovali – to nám nepřísluší.<br />

Věřím ale, že podpora stavebnictví<br />

bude vždy hrát zásadní roli<br />

ve vládních plánech <strong>na</strong> boj s krizí.<br />

Je důležité, aby po dobu krize<br />

pokračovalo i fi<strong>na</strong>ncování veřejných<br />

dopravních staveb. Peníze<br />

vložené do stavařiny a stavebních<br />

projektů mají jeden z nejvyšších<br />

multiplikačních efektů a každá koru<strong>na</strong><br />

investovaná tímto směrem<br />

zaměstná v dalších <strong>na</strong>vazujících<br />

oborech spousty lidí.<br />

■ Spolupráce s <strong>na</strong>šimi partnery<br />

byla i <strong>na</strong>vzdory celkové situaci<br />

v oboru standardní a nijak se<br />

nelišila od předchozích let.<br />

SMO a.s.<br />

Ing. Libor Krajča,<br />

ředitel obchodní divize<br />

■ Vývoj stavebních zakázek<br />

v roce 2010 bude ovlivněn propadem<br />

státního hospodářského<br />

výsledku za rok 2009, nižšími<br />

daňovými příjmy měst a obcí, poklesem<br />

ekonomických výsledků<br />

soukromých firem. I v roce 2010<br />

bude nutno přijmout úsporná<br />

opatření jako <strong>na</strong>př. snížení investiční<br />

činnosti a to jak ve státu,<br />

tak i v soukromé sféře. Pro rok<br />

2010 očekáváme pokles objemu<br />

stavebních zakázek.<br />

■ Situace oz<strong>na</strong>čovaná „po krizi“<br />

dle <strong>na</strong>šeho názoru ne<strong>na</strong>stala<br />

i vzhledem k tomu, že ve stavebnictví<br />

mají zakázky delší časový<br />

horizont a delší doběh. Z tohoto<br />

pohledu budou jako krizové hodnoceny<br />

i roky 2010, 2011. Majitelé<br />

stavebních firem budou muset<br />

adekvátně reagovat <strong>na</strong> situaci<br />

a <strong>firmy</strong> v rámci svých možností<br />

a podmínek restrukturalizovat.<br />

■ Podpořit malé a střední podniky<br />

a <strong>firmy</strong> z hlediska možnosti<br />

dostupnosti k fi<strong>na</strong>nčním prostředkům<br />

a tím umožnit tvorbu<br />

a realizaci vlastních investičních<br />

záměrů. Rozšířit portfolio veřejných<br />

zakázek jak v oblasti<br />

dopravní infrastruktury, tak v oblasti<br />

realizace staveb charakteru<br />

pozemního stavitelství.<br />

■ Ano, změ<strong>na</strong> se projevila jak<br />

v požadavcích <strong>na</strong> termínové<br />

plnění, tak v požadavcích <strong>na</strong><br />

cenovou úroveň poptávaných<br />

subdodávek.<br />

STAEG, spol. s r.o.<br />

Jiří Zeman,<br />

jed<strong>na</strong>tel společnosti<br />

■ Dlouhodobý stabilní růst českého<br />

stavebnictví v současné<br />

době stagnuje. Tato skutečnost<br />

je následkem světového ekonomického<br />

zpomalení, které dolehlo<br />

i <strong>na</strong> české stavebnictví. Stavební<br />

produkce podle nejnovějších údajů<br />

Českého statistického úřadu<br />

v prvním čtvrtletí 2009 meziročně<br />

klesla ve stálých cenách až<br />

o 11,5 %. Pokles zakázek pocítila<br />

i <strong>na</strong>še společnost, ale děláme<br />

vše proto, abychom se v roce<br />

2010 přiblížili objemu zakázek<br />

z roku 2008. Celkové výsledky<br />

mohou zkreslovat zakázky, které<br />

se realizují v časovém úseku delším<br />

než jeden rok a jsou fakturovány<br />

průběžně dle provedených<br />

realizací. S touto situací se musí<br />

každá firma vypořádat sama<br />

a vhodně plánovat.<br />

■ Je třeba zdůraznit, že ještě<br />

do roku 2011 je očekáván mírný<br />

pokles, poté stabilizace a až následně<br />

mírný nárůst. Jisté je, že<br />

po skončení krize se stavebnictví<br />

nevrátí k tak rychlému růstu, typickému<br />

pro předkrizové období.<br />

Jedním z <strong>na</strong>šich opatření <strong>na</strong> krizi<br />

je rozšíření vzdělávání zaměst<strong>na</strong>nců,<br />

které chceme zúročit ve<br />

výběrových řízeních, stavebním<br />

know-how a zkvalitnění komunikačních<br />

procesů ve společnosti.<br />

Druhým opatřením je pečlivý<br />

výběr struktury zakázek.<br />

■ Jsme jednoz<strong>na</strong>čně pro posílení<br />

investic a přilákání zahraničních<br />

investorů. Určitě ne bezvýz<strong>na</strong>mnou<br />

roli hraje i dotační politika EU<br />

a <strong>na</strong>še schopnost získávat a čerpat<br />

peníze z Evropské unie <strong>na</strong> stavební<br />

projekty. Z ekonomických údajů<br />

vyplývá, že růst stavebnictví podporuje<br />

celkovou ekonomiku společnosti.<br />

Určitě je vhodné správně<br />

a<strong>na</strong>lyzovat podíly <strong>na</strong> struktuře<br />

stavebnictví a dopátrat se příčin<br />

poklesu v jednotlivých oblastech<br />

(dopravní stavby, pozemní stavby,<br />

inženýrské stavby).<br />

■ Vnímáme pozitivní změnu<br />

chování subdodavatelů ve smyslu<br />

větší vstřícnosti, flexibility<br />

a zájmu o získání jednotlivých<br />

zakázek, díky současné situaci<br />

ve stavebnictví.<br />

Stavitelství ŠMÍD s.r.o.<br />

Zdeněk Šmíd ml.,<br />

jed<strong>na</strong>tel společnosti<br />

■ Očekáváme zhruba stejný<br />

fi<strong>na</strong>nční objem zakázek jako<br />

v roce 2009. Naše očekávání<br />

je podpořeno již uzavřenými<br />

nebo předjed<strong>na</strong>nými zakázkami.<br />

V současné době máme tak již<br />

<strong>na</strong>plněno cca 40 % obratu.<br />

■ Jsme si plně vědomi <strong>situace</strong>,<br />

která <strong>na</strong> <strong>na</strong>šem <strong>trhu</strong> <strong>na</strong>stala<br />

v tomto roce. S<strong>na</strong>žili jsme se<br />

proto posílit <strong>na</strong> pozicích, které<br />

z<strong>na</strong>me<strong>na</strong>jí lepší servis o nové<br />

i stávající zákazníky, především<br />

v oblasti přípravy zakázek a vlastní<br />

realizace.<br />

■ Navrhuji, aby vláda podporovala<br />

učební obory, které jsou dnes<br />

degradovány <strong>na</strong> úkor ostatních<br />

škol. Zároveň <strong>na</strong>vrhuji zjednodušit<br />

administrativu ohledně přijímání<br />

zahraničních pracovníků do trvalého<br />

pracovního poměru, čímž by se<br />

zvýšila konkurence ale i odbornost<br />

<strong>na</strong> těchto postech a v konečném<br />

důsledku by byli spokojeni i zákazníci<br />

s provedenou prací.<br />

■ Myslím si, že v letošním roce<br />

si <strong>na</strong>ši subdodavatelé opět začali<br />

vážit práce, kterou jim dáváme<br />

a v současné době je mezi nimi<br />

zdravá konkurence. Ze strany<br />

investorů – zadavatelů zakázek –<br />

se projevil větší důraz <strong>na</strong> cenu<br />

a kvalitu poskytovaných služeb,<br />

včetně servisu během realizace<br />

zakázek.<br />

STOMIX, spol. s r.o.<br />

Ing. Bořivoj Minář,<br />

generální ředitel<br />

■ Po letošním turbulentním roce<br />

očekáváme zklidnění <strong>situace</strong><br />

a díky odstranění administrativních<br />

překážek zejmé<strong>na</strong> nárůst<br />

zakázek. Ty by měly generovat<br />

dnes již s<strong>na</strong>d plně funkční programy<br />

Zelená úsporám a NOVÝ<br />

PANEL.<br />

■ Našim cílem je další zkvalitňování<br />

služeb a udržení důrazu<br />

<strong>na</strong> přístup k zákazníkovi a to ve<br />

stejné kvalitě <strong>na</strong> celém území ČR.<br />

Ten je jedním z charakteristických<br />

rysů spolupráce s námi. Máme<br />

v úmyslu pokračovat v práci <strong>na</strong><br />

<strong>na</strong>ší firemní kultuře, aby byla rozpoz<strong>na</strong>telná<br />

<strong>na</strong> první pohled.<br />

■ Opatřením, které by odvětví<br />

prospělo, je podle mého názoru<br />

42<br />

prosincový speciál

hlavně podpora podnikatelských aktivit,<br />

které budou dále generovat pracovní příležitosti<br />

– již jsem ji zmiňoval v souvislosti<br />

s vládními programy. Vylepšení podmínek<br />

dotačních titulů Zelená úsporám<br />

a NOVÝ PANEL hodnotím jako pozitivní<br />

krok. Investice do stavebnictví by mohly<br />

stimulovat také lépe dostupné úvěry, které<br />

v současnosti omezují striktní opatření<br />

v bankovním sektoru. Ty také zodpovídají<br />

za horší výkon odvětví. V neposlední řadě<br />

by se <strong>na</strong> něm pozitivně odrazilo lepší<br />

plnění závazků vůči stavebním firmám ze<br />

strany státu. Vzorem by nám mohlo být<br />

řešení některých členských států EU –<br />

Česká republika mezi ně zatím nepatří –<br />

které se <strong>na</strong>zývá Small Business Act. Ten<br />

zavazuje veřejné orgány k plnění svých<br />

závazků vůči malým a středním podnikům<br />

a podnikatelům do 30 dnů a výrazně tak<br />

omezuje prodlení v platbách.<br />

■ Změ<strong>na</strong> <strong>na</strong>stala v cenové politice.<br />

V souvislosti s klesající poptávkou se<br />

zvýšil tlak <strong>na</strong> prodejní cenu.<br />

Trigema Building a.s.<br />

Ing. Karel Branda,<br />

předseda představenstva<br />

■ Po určitém poklesu objemu zakázek v roce<br />

2009 plánujeme <strong>na</strong> rok 2010 objem vyšší než<br />

v roce 2008.<br />

■ Krizi považujeme za příležitost pro<br />

inovaci a zefektivnění <strong>na</strong>šich postupů,<br />

pečlivě připravujeme s předstihem nové<br />

projekty.<br />

■ Vzhledem k tomu, že větši<strong>na</strong> kroků<br />

vlády podnikatelům spíše přitíží nebo je<br />

neúčinná, měla by vláda být velmi obezřetná.<br />

Ideální by bylo zvýšení počtu státních<br />

stavebních zakázek, ale to asi očekávat<br />

nemůžeme.<br />

■ Subdodavatele si vybíráme velmi<br />

pečlivě a korektní vztahy obvykle vydrží<br />

i v době krize.<br />

Samozřejmě že se zhoršená <strong>situace</strong> i ve<br />

vztazích mezi zadavateli i subdodavateli<br />

více či méněprojevit musí.<br />

VAMOZ - servis, a.s.<br />

Ing. Ivo Kiška,<br />

ředitel společnosti<br />

■ Stag<strong>na</strong>ci s hrozícím poklesem.<br />

■ Hledáním vnitřních rezerv, změnou<br />

organizační struktury, snižováním stavu,<br />

zvyšováním požadavků náročnosti a produktivity<br />

u zaměst<strong>na</strong>nců.<br />

■ Posílení rozpočtu a dotačních titulů<br />

pro obce (rekonstrukce a opravy, výstavba).<br />

■ Ano, <strong>situace</strong> se více vyhrocuje, konkurence<br />

je <strong>na</strong> samé hraně, někteří subdodavatelé<br />

i konkurenti mají existenční<br />

problémy.<br />

VELOX - WERK s.r.o.<br />

Ing. Lenka Čaganová,<br />

prokuristka/prodej<br />

a marketing<br />

■ Stavební systémy VELOX dodáváme<br />

především pro výstavbu rodinných<br />

domů a bytových staveb. V případě<br />

dodávek pro rodinné domy očekáváme<br />

jen mírný pokles okolo 10 %.<br />

U dodávek pro bytové stavby, především<br />

pro developerské projekty, je<br />

pokles podstatně vyšší.<br />

■ S<strong>na</strong>žíme se především investovat do<br />

výroby, tak abychom byli připraveni <strong>na</strong><br />

rostoucí poptávku „po krizi“. V současné<br />

době připravujeme realizaci investice,<br />

která zvýší o 50 % <strong>na</strong>še výrobní kapacity.<br />

■ Především je to podpora investic do<br />

bytové výstavby. A to jak ve formě poskytování<br />

výhodných půjček soukromým<br />

investorům <strong>na</strong> fi<strong>na</strong>ncování výstavby jejich<br />

rodinných domů a také developerských<br />

projektů, tak ve formě státní podpory<br />

pro výstavby nájemních bytů pro obce<br />

a města.<br />

■ Všeobecně dochází v důsledku krize<br />

k tlaku <strong>na</strong> snižování cen mezi dodavateli<br />

a odběrateli.<br />

ZNAKON, a.s.<br />

Vladimír Kotrch,<br />

předseda představenstva<br />

■ V roce 2010 očekáváme stejný objem<br />

zakázek jako v roce 2009, bude ovšem<br />

nutné vyšší úsilí při jejich získávání.<br />

■■ Provedeme audit režijních výdajů<br />

s cílem zefektivnit provoz <strong>firmy</strong>.<br />

■ Neškrtat výdaje <strong>na</strong> infrastrukturu.<br />

■ Ano, je větší tlak <strong>na</strong> cenu subdodávek.<br />

inzerce<br />

prosincový speciál 43

interview<br />

text: Jan Táborský foto: SMP CZ, a.s.<br />

Česká vláda musí eliminovat<br />

škůdce českého stavebnictví<br />

Martin Doksanský, generální ředitel SMP CZ,<br />

a.s., je jedním z nejzkušenějších ma<strong>na</strong>žerů české<br />

stavební výroby. Stejně jako větši<strong>na</strong> jeho<br />

kolegů oplývá při výhledu stavebního průmyslu<br />

pro nejbližší roky silnou skepsí.<br />

„Sdílím obavy všech, kteří působí<br />

v oblasti stavebnictví, z budoucího<br />

vývoje. Rok 2010 bude<br />

nesporně mnohem složitější než<br />

ten letošní, ale daleko větší obavy<br />

mám z let následujících 2011<br />

a dále,“ míní Martin Doksanský.<br />

To říkáte i přesto, že vaše společnost<br />

není závislá <strong>na</strong> objemu<br />

pozemních staveb<br />

Obávám se, že vedle neradostných<br />

perspektiv pozemního stavitelství<br />

<strong>na</strong>stane pravděpodobně<br />

výz<strong>na</strong>mný pokles i v oblasti<br />

dopravní infrastruktury.<br />

Dlouho se hovoří o nečinnosti<br />

vlády v oblasti stavebnictví.<br />

Až do roku 2008 to díky konjunktuře<br />

nebyl ožehavý problém.<br />

Jaké konkrétní kroky by<br />

měla současná (popř. v květnu<br />

příštího roku zvolená) vláda<br />

učinit, aby podpořila výstavbu<br />

v rámci dopravní infrastruktury,<br />

ale i výstavbu pozemní,<br />

zejmé<strong>na</strong> bytovou<br />

Především by se měla postarat<br />

o zjednodušení legislativních<br />

procesů souvisejících s přípravou<br />

staveb. Eliminovat škůdce, spekulanty<br />

a ty, kteří pod pláštíkem<br />

ochránců přírody škodí logickému<br />

rozvoji společnosti. Zavést právní<br />

institut možného vyvlastnění<br />

v případě staveb souvisejících<br />

s veřejnými zájmy. Pak by mohly<br />

začít vznikat projekty PPP v dopravní<br />

infrastruktuře. Dále by měla<br />

vláda rozhodnout o budoucím systému<br />

fi<strong>na</strong>ncování staveb dopravní<br />

infrastruktury – o Státním fondu<br />

dopravní infrastruktury, jeho příjmové<br />

složce, atd. Jednou z priorit<br />

musí být jednoz<strong>na</strong>čně urychlení<br />

čerpání dotací z EU. Hospodářské<br />

noviny v polovině listopadu otiskly<br />

zprávu, že ČR vyčerpala z dotací<br />

EU alokovaných <strong>na</strong> období 2007–<br />

2013 dosud pouhých čtyřicet<br />

šest miliard Kč z celkem zhruba<br />

sedmi set miliard dostupných!<br />

To z<strong>na</strong>mená, že téměř v polovině<br />

období je čerpáno asi 7 %, což je<br />

strašně málo a netýká se to jen<br />

stavebnictví. A potom si myslím,<br />

že by se obecně v oblasti přípravy<br />

zakázek mělo spíš tvořit, než bořit.<br />

Mám <strong>na</strong> mysli <strong>na</strong>příklad velkou<br />

ekologickou zakázku, která se<br />

odkládá z důvodů politických bojů,<br />

stupně <strong>na</strong> dolním Labi se nestaví,<br />

protože je preferová<strong>na</strong> železniční<br />

doprava oproti lodní, atp.<br />

Ano, letos v březnu jste v <strong>na</strong>šem<br />

časopise zmínil potřebu<br />

zahájení technické přípravy<br />

projektu Du<strong>na</strong>j – Odra – Labe.<br />

Jak se díváte <strong>na</strong> možnost<br />

zahájení těchto příprav s půlročním<br />

odstupem<br />

Jedná se o myšlenky a plány<br />

velmi vousaté, již více než sto let<br />

se vlády <strong>na</strong> <strong>na</strong>šem území, odborná<br />

i laická veřejnost zabývají<br />

možností realizace této stavby.<br />

Osobně ji podporuji, považuji za<br />

smysluplnou, zvláště je-li reálná<br />

možnost získat <strong>na</strong> ni v budoucnu<br />

případnou fi<strong>na</strong>nční podporu z EU.<br />

Obávám se, že se za posledního<br />

půl roku v reálné přípravě a přiblížení<br />

realizace této stavby příliš<br />

nepokročilo.<br />

Stavební průmysl<br />

zaměstnává v ČR<br />

cca 450 000 lidí,<br />

více než automobilový<br />

průmysl,<br />

přitom o zavedení<br />

motivačních<br />

pobídek investorů<br />

(jako <strong>na</strong>příklad<br />

šrotovné) se<br />

vyjma programu<br />

Zelená úsporám<br />

a NOVÝ PANEL<br />

nehovoří. Dovedete<br />

si představit<br />

některé konkrétní<br />

smysluplné<br />

motivační pobídky,<br />

a to nejen<br />

v oblasti bytové<br />

výstavby<br />

Jednoduchou obdobou<br />

šrotovného<br />

by byla <strong>na</strong>příklad<br />

státní podpora –<br />

v určité smysluplné<br />

motivační výši – <strong>na</strong> bytovou<br />

jednotku nebo rodinný dům.<br />

Jak by měla vláda ČR podporovat<br />

zaměst<strong>na</strong>nost v oblasti<br />

stavebnictví Byl byste <strong>na</strong>příklad<br />

pro zavedení tzv. kurzarbeitu<br />

– krátkodobého převzetí<br />

části nepotřebných sil podniku<br />

státem s tím, že tito pracovníci<br />

neztrácejí zaměstnání v dané<br />

firmě a vrátí se do ní ve chvíli,<br />

kdy je podnik schopen tyto lidi<br />

opět platit<br />

Vláda by určitě měla podporovat<br />

zaměst<strong>na</strong>nost v <strong>na</strong>šem odvětví.<br />

Jednoduchou obdobou šrotovného by byla státní<br />

podpora <strong>na</strong> bytovou jednotku nebo rodinný dům.<br />

Nejprve tím, že by stavebnictví<br />

začala brát skutečně vážně<br />

a zakotvila ho v systému státní<br />

správy. Dnes v něm neexistuje<br />

dokonce ani náměstek žádného<br />

ministra, který by měl stavebnictví<br />

<strong>na</strong> starosti. Proto se zájmy <strong>na</strong>šeho<br />

oboru obtížně prosazují a všeobecné<br />

problémy těžko řeší. Nejlepší<br />

podporou je samozřejmě dostatek<br />

nových zakázek, tomu by určitě<br />

pomohlo vyřešení problémů uvedených<br />

v předchozích odpovědích.<br />

Co se týče kurzarbeitu, chtělo by<br />

to vážně za<strong>na</strong>lyzovat efekt těchto<br />

opatření v zemích, kde s tím mají<br />

zkušenost, tedy především v Německu<br />

a Rakousku. Myslím efekt<br />

v horizontu střednědobém, jak se<br />

firmám daří poté, co tato forma<br />

státní podpory skončí.<br />

Vzhledem k tomu, že SMP<br />

CZ je součástí <strong>na</strong>dnárodního<br />

koncernu Vinci, mohl byste<br />

popsat situaci ve výstavbě<br />

liniových staveb v ostatních<br />

zemích EU, popř. postoje jednotlivých<br />

vlád k investicím do<br />

dopravní infrastruktury<br />

V západních zemích inspirováni<br />

příkladem z USA berou tuto<br />

otázku velmi vážně a uvědomují<br />

si multiplikační efekt investic do<br />

dopravní infrastruktury. ■<br />

44<br />

prosincový speciál

interview<br />

text: Jan Táborský foto: archiv Pardubického kraje<br />

Bez evropských dotací<br />

je <strong>situace</strong> krajů tragická<br />

Hejtman Pardubického kraje Radko Martínek<br />

je stínovým ministrem pro místní rozvoj za<br />

ČSSD. Tato stra<strong>na</strong>, poněkud překvapivě, velmi<br />

pozitivně reagovala <strong>na</strong> doporučení velkým politickým<br />

stranám o opatřeních v rámci výstavby,<br />

které zpracoval Svaz podnikatelů v ČR.<br />

Z pohledu hejtma<strong>na</strong> Radko Martínek<br />

mimo jiné říká: „Máme samozřejmě<br />

zájem udržet investiční<br />

aktivitu Pardubického kraje, protože<br />

to je jeden ze základních kamenů<br />

boje proti ekonomické krizi. Upřímně<br />

řečeno nás hlavně drží evropské<br />

fondy. Bez jejich pomoci by <strong>na</strong>še<br />

investiční možnosti byly tragické.“<br />

Jakou máte představu o vývoji<br />

českého stavebnictví v roce<br />

2010 v kontextu státního rozpočtu<br />

2009 a 2010<br />

Domnívám se, že stavebnictví po<br />

roce 2010 prožije těžké období,<br />

pravděpodobně nejsložitější od<br />

roku 1989. Zvykli jsme si <strong>na</strong> neustálý<br />

růst, avšak objektivní <strong>situace</strong><br />

vede ke snižování investiční činnosti<br />

soukromých subjektů. Veřejná sféra<br />

nebude mít peníze a bude muset<br />

šetřit. Snižování počtu zakázek<br />

povede k zostření konkurence.<br />

inzerce<br />

STAVEBNÍ<br />

CENTRUM<br />

EDEN 3000<br />

Brno – Výstaviště<br />

Co z<strong>na</strong>mená tento předpokládaný<br />

vývoj pro bytovou<br />

výstavbu<br />

Bytová výstavba bude i <strong>na</strong>dále<br />

stagnovat. Soukromí developeři<br />

mají z minulosti postavený <strong>na</strong>dbytek<br />

staveb a budou je potřebovat<br />

uplatnit. Státní bytová politika<br />

je po třech letech Topolánkovy<br />

vlády úplně v troskách a obnovit<br />

její systematickou podporu v současné<br />

ekonomické situaci nebude<br />

vůbec lehké.<br />

A když se podíváte <strong>na</strong> situaci<br />

ve stavebnictví z úhlu zástupce<br />

Pardubického kraje a investorských<br />

aktivit v něm<br />

Máme samozřejmě zájem udržet<br />

investiční aktivitu Pardubického<br />

kraje, protože to je jeden ze základních<br />

kamenů boje proti ekonomické<br />

krizi. Upřímně řečeno nás<br />

hlavně drží evropské fondy. Bez<br />

jejich pomoci by <strong>na</strong>še investiční<br />

možnosti byly tragické.<br />

Jak s odstupem hodnotíte dotační<br />

program Ministerstva životního<br />

prostředí ČR Zelená úsporám<br />

A kde je, podle vás, hranice<br />

ekonomické efektivity podpory<br />

ekologických opatření<br />

Nechci být negativistický, ale dotační<br />

program Ministerstva životního<br />

prostředí ČR Zelená úsporám se<br />

příliš nepovedl. Cíl je samozřejmě<br />

správný, ovšem prostředky nepovažuji<br />

za rozumné. Pokud se týká<br />

bytové výstavby, tzv. zateplování,<br />

myslím, že <strong>na</strong> tuto činnost máme<br />

speciální fond <strong>na</strong> ministerstvu pro<br />

místní rozvoj a ministerstvo životního<br />

prostředí to určitě nedokáže<br />

udělat lépe. Podpory, zejmé<strong>na</strong><br />

z povolenek, by měly být otevřené<br />

pro veřejné budovy, zvláště pro<br />

školy a nemocnice, které je zoufale<br />

potřebují. Co se týká ekonomické<br />

efektivity podpory ekologických<br />

opatření, tak se symbolem nedomyšlenosti<br />

stala především podpora<br />

alter<strong>na</strong>tivních zdrojů energie,<br />

a to zejmé<strong>na</strong> fotovoltaiky. Naštěstí<br />

si to v poslední době kompetentní<br />

orgány uvědomily, ovšem je už<br />

dost pozdě.<br />

Jakou mohou kraje v nejbližší<br />

budoucnosti udržet investiční<br />

aktivitu<br />

Jedině prostřednictvím evropských<br />

fondů a jejich rozumného<br />

využití.<br />

Ceny stavebních prací jsou<br />

v současnosti poměrně nízké,<br />

měl by této <strong>situace</strong> investor<br />

(stát, kraj nebo obec) využít<br />

i za cenu zadlužení<br />

Neřekl bych, že ceny stavebních<br />

prací jsou extrémně nízké.<br />

V některých oblastech se spíše<br />

vrátily do reality. Například při<br />

výstavbě dopravní infrastruktury<br />

se žádný výrazně pozitivní<br />

trend nekoná, o tom svědčí<br />

<strong>na</strong>konec statistika. Důvod je<br />

jednoz<strong>na</strong>čný. Největší stavební<br />

<strong>firmy</strong> si rozdělily trh a ve veřejných<br />

zakázkách se prakticky<br />

nesoutěží. Obávám se, že tato<br />

<strong>situace</strong> může mít pro <strong>firmy</strong><br />

působící v České republice<br />

tragické rozuzlení příchodem<br />

společností z Asie. Zadlužovat<br />

se je možné jen do určité míry<br />

a podstatný je zejmé<strong>na</strong> důvod,<br />

proč určitá akce musí být provede<strong>na</strong>.<br />

Určitě to nemůže odviset<br />

od cen ve stavebnictví. ■<br />

Vzdělávejte svoje pracovníky!<br />

» vzdělávací semináře<br />

» odborné poradenství<br />

» prodej<strong>na</strong> odborné literatury<br />

» konferenční prostory<br />

Výhodná poloha v západní části brněnského<br />

výstaviště přímo u dálničního přivaděče D1<br />

(Brno-západ). Parkoviště pro zákazníky<br />

Otevřeno denně od 10 do 18 hodin<br />

mimo 24. 12.–2. 1.<br />

Národní stavební centrum, s.r.o.,<br />

Bauerova 10, 603 00 Brno<br />

tel.: +420 541 159 485<br />

fax: +420 541 159 484<br />

e-mail: nsc@stavebnicentrum.cz<br />

prosincový www.stavebnicentrum.cz<br />

speciál 45<br />

www.stavebniliteratura.cz

výroba stavebních hmot<br />

text: Ing. Pavel Malinský, Ing. Jan Gemrich<br />

Pokles hospodářského růstu<br />

v průmyslu stavebních hmot<br />

Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR uspořádal<br />

<strong>na</strong> začátku listopadu schůzi Expertní<br />

komise pro stavební materiály. Zazněly <strong>na</strong> ní<br />

tři základní příspěvky, <strong>na</strong> jejichž základě následovala<br />

živá, ale poměrně skeptická diskuze.<br />

Jedním z autorů příspěvků byl i Ing. Pavel<br />

Malinský, zástupce Ministerstva průmyslu<br />

a obchodu ČR. Zabýval se statistickými<br />

ukazateli výroby stavebních hmot.<br />

Objem tržeb za prodej vlastních<br />

výrobků a služeb v roce 2008 proti<br />

předchozímu roku poklesl o 6,3 %.<br />

Největší relativní i absolutní<br />

pokles zaz<strong>na</strong>me<strong>na</strong>l obor výroba<br />

keramických obkládaček a dlaždic<br />

(46 %, resp. 3,7 mld. Kč).<br />

Objem tržeb se <strong>na</strong>opak zvýšil<br />

u oboru 26.5 výroba cementu,<br />

váp<strong>na</strong> a sádry (20 %, resp.<br />

2,6 mld. Kč).<br />

Pokles hospodářského růstu<br />

ve stavebnictví a ve výrobě<br />

Obor podle OKEČ<br />

14.1: těžba a úprava<br />

kamene<br />

14.2: těžba a úprava<br />

kameniva, štěrkopísků,<br />

jílových zemin a vápence<br />

26.26: výroba<br />

žárovzdorných materiálů<br />

26.3: výroba keramických<br />

obkládaček a dlaždic<br />

26.4: výroba pálených<br />

zdicích materiálů<br />

26.5: výroba cementu,<br />

váp<strong>na</strong> a sádry<br />

26.6: výroba betonových,<br />

sádrových, vápenných<br />

a cementových výrobků<br />

26.7: zpracování<br />

přírodního kamene<br />

26.8: výroba jiných<br />

minerál. výrobků<br />

Průmysl stavebních<br />

hmot celkem<br />

Podíl <strong>na</strong><br />

celkové<br />

produkci %<br />

stavebních hmot, který započal<br />

v loňském roce a i dále zatím pokračuje,<br />

je patrný i z následujících<br />

údajů v tabulce 2 o produkci vybraných<br />

rozhodujících stavebnin<br />

v technických jednotkách.<br />

Projevy poklesu<br />

hospodářského růstu<br />

Počet a struktura subjektů<br />

působících <strong>na</strong> <strong>trhu</strong><br />

Objem tržeb v běžných<br />

cenách /v mil. Kč/<br />

2008 2007 %<br />

1,5 1 332 1 119 119,0<br />

12,1 10 876 10 720 101,5<br />

5,6 5 001 4 874 102,6<br />

4,9 4 361 8 079 54,0<br />

6,4 5 708 6 720 84,9<br />

17,1 15 348 12 791 120,0<br />

40,7 36 452 39 356 92,6<br />

0,8 750 1 013 74,0<br />

10,9 9 709 10 934 88,8<br />

100,0 89 537 95 606 93,7<br />

▲ Tab. 1. Objem ročních tržeb a podíl jednotlivých oborů <strong>na</strong> celkové produkci,<br />

za <strong>firmy</strong> s 20 a více zaměst<strong>na</strong>nci. Zdroj: Český statistický úřad.<br />

Probíhající globalizace a pokles<br />

hospodářského růstu v EU a potažmo<br />

také v ČR vedl v loňském roce<br />

k tvrdšímu konkurenčnímu boji<br />

<strong>na</strong> <strong>trhu</strong>. To se projevilo i koncentrací<br />

některých výrobních kapacit<br />

a k vytlačování menších výrobců<br />

zejmé<strong>na</strong> u oboru výroba beto-<br />

Výrobek t.j. Rok 2008 Rok 2009 %<br />

Žula surová t 247 732 227 634 108,8<br />

Mramor a travertin<br />

surový<br />

t 4 154 2 899 143,3<br />

Pískovec surový t 24 280 15 366 158,0<br />

Těžba vápenců t 6 202 734 6 229 755 99,5<br />

Křemičité a křemenné<br />

písky<br />

t 2 680 944 2 652 362 101,1<br />

Těžba štěrkopísků t 11 063 841 16 036 363 68,9<br />

Drcené kamenivo t 36 282 774 34 254 056 105,9<br />

Mramorové granuly,<br />

drť a prach<br />

t 344 637 357 979 96,3<br />

Kaolin plavený t 1 070 383 1 102 642 97,1<br />

Magnezitové<br />

žáromateriály<br />

t 49 229 38 749 127,0<br />

Di<strong>na</strong>s t 11 527 11 249 102,5<br />

Šamot t 23 710 27 236 87,1<br />

Ostat. tvarové<br />

žáromateriály<br />

t 82 854 101 045 82,0<br />

Žáruvzdorné malty t 85 063 85 573 99,4<br />

Obkladové materiály<br />

neglazované<br />

m² 6 675 457 7 460 436 89,5<br />

Obkladové materiály<br />

glazované<br />

m² 23 394 055 23 814 757 98,2<br />

Obkladové materiály<br />

celkem<br />

m² 30 069 512 31 275 193 96,2<br />

Zdicí materiály pálené m³ 2 677 567 3 041 422 88,0<br />

Cement t 4 804 845 4 898 530 98,1<br />

Vápno pálené t 1 011 077 1 073 795 94,2<br />

Vápenný hydrát t 138 902 146 125 95,1<br />

Sádra pálená t 97 571 112 151 0,87<br />

Suché omítkové<br />

a maltové směsi<br />

t 1 733 944 1 258 849 137,7<br />

Výroba betonových<br />

směsí<br />

t 13 431 173 14 499 306 92,6<br />

Betonová střešní<br />

kryti<strong>na</strong><br />

t 2 239 905 2 480 749 90,3<br />

Sádrokarton m² 40 719 167 40 659 709 100,1<br />

Vláknocementová<br />

kryti<strong>na</strong><br />

m² 4 699 116 22 747 714 20,7<br />

Betonové trouby t 132 738 298 315 44,5<br />

Minerální tepelné<br />

izolace<br />

t 183 066 200 362 91,4<br />

Expandovaný perlit t 107 739 89 590 120,3<br />

▲ Tab. 2. Produkce vybraných rozhodujících stavebnin v technických jednotkách.<br />

Zdroj: Český statistický úřad.<br />

46<br />

prosincový speciál

nových, sádrových, vápenných<br />

a cementářských výrobků. V tomto<br />

oboru se počty firem snížily <strong>na</strong> úroveň<br />

roku 2006. Počty podniků působících<br />

<strong>na</strong> <strong>trhu</strong> stavebních hmot<br />

v ostatních oborech jsou poměrně<br />

stabilizovány (viz tabulka 3).<br />

Největšími výrobci stavebních<br />

hmot, podle objemu ročních<br />

tržeb, objemu aktiv a podle<br />

počtu zaměst<strong>na</strong>nců byly v roce<br />

2008 tyto společnosti (akciové<br />

společnosti, pokud není uvedeno<br />

ji<strong>na</strong>k):<br />

■ Lasselsberger, a.s., která<br />

v současné době zaujímá více než<br />

50 % <strong>trhu</strong> keramických obkladů<br />

v ČR a řadí se k největším evropským<br />

výrobcům obkladových<br />

materiálů;<br />

■ Wienerberger cihlářský průmysl,<br />

a. s., která má v ČR deset cihelen,<br />

jeden závod <strong>na</strong> výrobu nosníků<br />

a překladů a dvě strojírenské <strong>firmy</strong><br />

a je největším výrobcem zdicích<br />

systémů v ČR;<br />

■ Další rakouská firma Tondach<br />

Česká republika, s.r.o. má z celkových<br />

21 výrobních závodů pět<br />

v ČR a ročně v nich vyrobí více než<br />

83 milionů pálených tašek;<br />

■ Xella CZ, s.r.o., je nástupcem<br />

bývalých firem Hebel a Ytong<br />

a největším výrobcem pórobetonu<br />

v ČR;<br />

■ Českomoravský cement je<br />

největším výrobcem cementu<br />

v České republice a součástí skupiny<br />

HeidelbergCement, která<br />

patří k největším výrobcům stavebních<br />

hmot <strong>na</strong> světě. Závody<br />

<strong>na</strong> výrobu cementu se <strong>na</strong>chází<br />

v Praze – Radotíně a v Mokré<br />

u Br<strong>na</strong>. V závodě Králův Dvůr je<br />

v provozu <strong>na</strong>dále již jen moderní<br />

balicí linka a expedice;<br />

■ Čížkovický Lafarge Cement,<br />

a.s. je součástí skupiny Lafarge,<br />

který celosvětově vyvíjí různé<br />

druhy cementů a maltovinová<br />

pojiva pro stavební průmysl<br />

v 76 zemích světa s počtem zaměst<strong>na</strong>nců<br />

kolem 80 tisíc;<br />

■ Švýcarská společnost Holcim,<br />

a.s. zprivatizovala v roce 1992 státní<br />

podnik Cementárny a vápenky<br />

Prachovice a dnes v ČR provozuje<br />

s cca 400 pracovníky i dalších<br />

15 provozoven transportbetonu<br />

a dvě provozovny zabývající se<br />

výrobou kameniva;<br />

■ Lias Vintířov, lehký stavební<br />

materiál, k.s. se zabývá výrobou<br />

▲ Tab. 3. Počet podniků výroby stavebních hmot podle oborů. Zdroj: Český statistický úřad.<br />

▲ Tab. 4. Průměrné evidenční počty zaměst<strong>na</strong>nců podle oborů. Zdroj: Český statistický úřad.<br />

lehkého keramického kameniva,<br />

vibrolisovaných výrobků, zdiva<br />

Liapor, zahradní architekturou,<br />

prefabrikací a výrobou transportbetonu.<br />

Export v současné době<br />

představuje 30 % celé produkce;<br />

■ Společnost Rockwool v ČR je<br />

součástí mezinárodního dánského<br />

koncernu Rockwool Inter<strong>na</strong>tio<strong>na</strong>l,<br />

který je největším výrobcem tepelných,<br />

zvukových a protipožárních<br />

izolací z kamenné vlny.<br />

Pracovníci<br />

Trend snižování počtu zaměst<strong>na</strong>nců<br />

pokračoval i v roce 2008.<br />

Počet zaměst<strong>na</strong>nců v podnicích<br />

výroby stavebních hmot poklesl<br />

o 4,2 %, resp. o 1394 osob<br />

(z 33 089 <strong>na</strong> 31 695 zaměst<strong>na</strong>nců).<br />

Nejvyšší pokles absolutní i relativní<br />

byl zaz<strong>na</strong>menán u výroby keramických<br />

obkládaček a dlaždic a to<br />

o 36,4 %, respektive 1270 zaměst<strong>na</strong>nců.<br />

Naproti tomu největší<br />

nárůst byl zaz<strong>na</strong>menán u oboru<br />

26.5 výroba cementu, váp<strong>na</strong><br />

a sádry, a to o 19,4 % resp. 389<br />

zaměst<strong>na</strong>nců.<br />

Propad odbytu přinutil některé<br />

podniky již v loňském roce dokonce<br />

dočasně pozastavit výrobu<br />

OKEČ Podniky s 20 a více zaměst<strong>na</strong>nci 2006 2007 2008<br />

14.1<br />

14.2<br />

Těžba a úprava kamene<br />

Těžba a úprava kameniva, písků, štěrkopísků, kaolínu,<br />

jílů a jílových zemin<br />

12<br />

40<br />

19<br />

38<br />

19<br />

42<br />

26.26<br />

26.3<br />

26.4<br />

26.5<br />

26.6<br />

26.7<br />

26.8<br />

Výroba žárovzdorných keramických výrobků<br />

Výroba keramických obkladaček a dlaždic<br />

Výroba pálených zdicích materiálů, tašek, dlaždic apod.<br />

Výroba cementu, váp<strong>na</strong> a sádry<br />

Výroba betonových, sádrových, vápenných a cem. výrobků<br />

Zpracování přírodního kamene<br />

Výroba jiných nekovových minerálních výrobků<br />

23<br />

5<br />

18<br />

10<br />

115<br />

19<br />

15<br />

24<br />

3<br />

18<br />

10<br />

132<br />

18<br />

14<br />

23<br />

4<br />

19<br />

11<br />

117<br />

13<br />

16<br />

Celkem 257 276 254<br />

OKEČ 2008 2007 index<br />

14.1 Těžba a úprava kamene 1 050 1 035 101,4<br />

14.2 Těžba a úprava kameniva, písků, štěrkopísků, kaolínu, jílů a jíl. zemin 3 937 3 954 99,6<br />

26.26 Výroba žárovzdorných keramických výrobků 3 226 3 284 98,2<br />

26.3 Výroba keramických obkládaček a dlaždic 2 216 3 486 63,6<br />

26.4 Výroba pálených zdicích materiálů, tašek, dlaždic apod. 2 316 2 305 100,5<br />

26.5 Výroba cementu, váp<strong>na</strong> a sádry 2 395 2 006 119,4<br />

26.6 Výroba betonových, sádrových, vápenných a cementových výrobků 13 181 13 449 98,0<br />

26.7 Zpracování přírodního kamene 575 706 81,5<br />

26.8 Výroba jiných nekovových minerálních výrobků 2 799 2 864 97,7<br />

Celkem 31 695 33 089 95,8<br />

a poslat většinu zaměst<strong>na</strong>nců domů<br />

se sníženým platem. Nepopulární<br />

krok musela učinit <strong>na</strong>příklad Cihel<strong>na</strong><br />

Chmeliště z Uhlířských Janovic,<br />

která vyrábí keramické zdicí materiály.<br />

Stejný osud potkal i zaměst<strong>na</strong>nce<br />

z Cihelny Kryry <strong>na</strong> Lounsku.<br />

O čtvrtinu tržeb připravila krize v roce<br />

2008 výrobce stavebních desek<br />

z umělého kamene firmu Technistone<br />

z Hradce Králové. Podnik tak musel<br />

propustit pětinu zaměst<strong>na</strong>nců.<br />

Dílčímu propouštění se nevyhnula<br />

společnost Zeolit Kladno, výrobce<br />

žáruvzdorného zdiva. Některé <strong>firmy</strong><br />

však již musely dokonce uzavřít<br />

výrobu úplně. Výpověď tak dostalo<br />

<strong>na</strong>příklad všech 79 zaměst<strong>na</strong>nců ostravského<br />

závodu finského výrobce<br />

stavebnin Ruukki, jež vyrábí kovové<br />

konstrukce pro stavebnictví.<br />

Produktivita za vybrané obory<br />

V průmyslu výroby stavebních<br />

hmot poklesla produktivita práce<br />

ve všech oborech. Výrazný pokles<br />

by zaz<strong>na</strong>menán u oborů 26.3<br />

výroba keramických obkládaček<br />

a dlaždic (pokles o cca 31 %), 26.4<br />

výroba pálených zdicích materiálů,<br />

tašek, dlaždic a podobných<br />

výrobků (pokles o cca 28 %), 26.7<br />

zpracování stavebního přírodního<br />

kamene (pokles o cca 23 %)<br />

a 26.8 výroba jiných nekovových<br />

minerálních výrobků (pokles<br />

o cca 23 %). Absolutní hodnota<br />

produktivity práce je mezi jednotlivými<br />

obory trvale z<strong>na</strong>čně diferencovaná.<br />

Nejvyšší produktivitou<br />

se v roce 2008 již tradičně vykázal<br />

obor 26.5 výroba cementu, váp<strong>na</strong><br />

a sádry, především díky produktivitě<br />

dosahované ve výrobě cementu.<br />

Naopak nejnižší produktivita byla<br />

v oboru 26.7 zpracování stavebního<br />

přírodního kamene, jak je patrné<br />

z tabulky 5.<br />

Produktivitu práce z přidané<br />

hodnoty <strong>na</strong> zaměst<strong>na</strong>nce výrazně<br />

ovlivňují tržby za prodej VV<br />

a S, výkonová spotřeba (zejmé<strong>na</strong><br />

náklady <strong>na</strong> energii), změ<strong>na</strong> vnitropodnikových<br />

zásob a nákup<br />

služeb. Například ve firmě Prefa<br />

Brno v závodě Kuřim se oproti<br />

loňskému roku letos snížil objem<br />

zakázek ve fi<strong>na</strong>nčním vyjádření<br />

a změnila se výrazně jejich skladba.<br />

S nuceným přechodem <strong>na</strong> větší<br />

počet zakázek od soukromníků se<br />

podstatně snížila opakovatelnost<br />

prosincový speciál 47

OKEČ 2007 2008* %<br />

26.3: Výroba keramických obkladů a dlaždic 664,3 459,7 69,2<br />

26.4: Výroba cihlářského zboží 1 494,4 1 077,0 72,1<br />

26.5: Výroba cementu, váp<strong>na</strong> a sádry 3 025,1 2 966,1 98,0<br />

26.6: Výroba betonářského zboží 990,0 898,6 90,7<br />

26.7: Konečná úprava přírodního kamene 273,1 212,0 77,6<br />

26.8: Výroba jiných nekovových minerálních výrobků 1 318,0 1 020,8 77,5<br />

▲ Tab. 5. Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v běžných cenách v letech 2007–2008. *Předběžná hodnota.<br />

Zdroj: Český statistický úřad.<br />

NACE<br />

Vývoz<br />

/v mil. Kč/<br />

2007 2008 index<br />

a četnost vyráběného sortimentu<br />

a tím <strong>na</strong>růstá náročnost <strong>na</strong> obměnu<br />

používaných formopodložek a tvarů<br />

bednění jednotlivých vyráběných<br />

betonových prefa dílců ve výrobě.<br />

Zahraniční obchod<br />

V roce 2008 se oproti roku 2007<br />

vyvezlo a dovezlo méně stavebnin<br />

a poprvé byl zaz<strong>na</strong>menán v těchto<br />

letech trend, kdy dovoz stavebnin<br />

do ČR byl větší než jejich export.<br />

Podíly exportu <strong>na</strong> celkové produkci<br />

(cca 19,6 %) a dovozu (cca 23,8 %)<br />

se tak projevily poprvé u řady výrobních<br />

odvětví i zápornými saldy<br />

zahraničního obchodu.<br />

Dovoz<br />

/v mil. Kč/<br />

2007 2008 index<br />

▲ Podíly exportu a importu <strong>na</strong> celkové produkci podle NACE. Zdroj: Český statistický úřad.<br />

Největším obchodním partnerem<br />

ČR jak ve vývozu, tak i dovozu průmyslu<br />

stavebních hmot je SRN. Výz<strong>na</strong>mným<br />

obchodním partnerem je<br />

také Slovensko, Polsko a Rakousko.<br />

Zahraniční obchod s produkcí průmyslu<br />

výroby stavebních hmot se<br />

realizuje především v rámci zemí<br />

EU za platné evropské ceny. Vzhledem<br />

k hospodářskému poklesu<br />

v celé EU a k nepříznivému poměru<br />

přepravních nákladů k výsledné<br />

ceně výrobku, vzrůstá výz<strong>na</strong>m<br />

přilehlých sousedících států s ČR.<br />

Na vývoz jsou vhodné tradičně<br />

úspěšné obkladové materiály,<br />

keramický kaolin, střešní kryti<strong>na</strong>,<br />

Saldo<br />

/v mil. Kč/<br />

2007 2008<br />

14.1 526,5 585,1 111,1 201,7 230,0 114,4 324,8 355,1<br />

14.2 815,0 794,9 97,5 1 953,8 1 803,7 92,3 -1 138,8 -1 008,8<br />

26.3 2 429,2 2 626,8 108,1 2 686,4 2 425,2 90,3 - 257,2 201,6<br />

26.26 3 619,1 2 928,7 80,9 4 446,4 4 138,5 93,1 - 827,3 -1 209,8<br />

26.4 1 267,1 1 062,2 83,8 850,4 880,0 103,5 416,7 182,2<br />

26.5 2 221,7 2 315,1 104,2 1 204,3 1 333,8 110,8 1 017,4 981,3<br />

26.6 2 439,6 2 210,2 90,6 5 213,9 5 283,1 101,3 -2 774,3 -3 072,9<br />

26.7 781,0 903,8 115,7 576,6 544,9 94,5 204,4 358,9<br />

26.82 4 259,1 4 088,8 96,0 4 936,2 4 663,4 94,5 - 677,1 - 574,6<br />

Celkem 18 358,3 17 515,5 95,4 22 069,6 21 302,7 96,5 -3 711,3 -3 787,2<br />

sádrokarton, ale i prefabrikované<br />

železobetonové konstrukce.<br />

Opatření pro průmysl<br />

stavebních hmot<br />

Za základ firemního přístupu<br />

výrobců stavebních hmot<br />

k <strong>na</strong>lézání opatření překonávajících<br />

krizi lze považovat Evropský<br />

plán hospodářské obnovy<br />

z konce listopadu 2008, přijatý<br />

Evropskou radou v prosinci 2008<br />

a v návaznosti vládou ČR schválený<br />

protikrizový balíček z břez<strong>na</strong> 2009.<br />

Ve stavebnictví je to zejmé<strong>na</strong><br />

Iniciativa energeticky účinných<br />

staveb, jež má podporovat zelené<br />

technologie a rozvoj energeticky<br />

účinných systémů a materiálů<br />

v nových i renovovaných budovách<br />

s ohledem <strong>na</strong> radikální redukci<br />

jejich energetické spotřeby a emisí<br />

oxidu uhličitého.<br />

V oblasti technologií ve zpracovatelském<br />

průmyslu je to Iniciativa<br />

továren budoucnosti. Iniciativa má<br />

pomoci zejmé<strong>na</strong> malým a středním<br />

podnikům k přizpůsobení se<br />

globálním tlakům prostřednictvím<br />

zvyšování technologické báze<br />

zpracovatelského průmyslu EU –<br />

předmětem této iniciativy by měly<br />

být technologie a jejich rozvoj<br />

v případě přizpůsobivých strojů<br />

a zařízení, rozvoj nových průmyslových<br />

procesů a postupů, informační<br />

a komunikační technologie<br />

a využití pokrokových materiálů.<br />

Z vládního balíčku protikrizových<br />

opatření jsou pro stavební sektor<br />

a průmyslovou výrobu stavebních<br />

hmot důležité především větší<br />

rozpočtové výdaje <strong>na</strong> budování<br />

dopravní infrastruktury (90 mld. Kč<br />

v roce 2009, <strong>na</strong>výšení o 8 mld.)<br />

i fi<strong>na</strong>nční posílení „zateplovacího“<br />

programu Panel variantou<br />

NOVÝ PANEL a současné rozšíření<br />

jeho záběru i <strong>na</strong> budovy cihlové<br />

a jiné. V této oblasti je <strong>na</strong>víc ve hře<br />

dalších 25 mld. Kč, které by měl<br />

přinést prodej emisních poukázek<br />

v rámci tzv. „zeleného programu“<br />

v gesci Státního fondu životního<br />

prostředí. ■<br />

Autor: Ing. Pavel Malinský,<br />

Ministerstvo průmyslu<br />

a obchodu ČR<br />

Evropský a český environmentální právní<br />

rámec pro silikátové stavební materiály<br />

Současná výroba základních stavebních hmot<br />

a materiálů, jakými jsou cement, vápno, sádra,<br />

maltové směsi, popř. cihly, pórobeton aj. vyžaduje<br />

nejen dodržování národních a evropských<br />

výrobkových norem, ale v rámci udržitelného<br />

rozvoje i <strong>na</strong>plňování podnikových ekologických<br />

programů a následné environmentální<br />

a zdravotní bezpečnosti uživatelů.<br />

(tis. Kč/zaměst<strong>na</strong>nec) v běžných cenách<br />

Tento proces není rozhodně nejlacinější<br />

a jeho dodržování přijde<br />

výrobce <strong>na</strong> nemalé investice<br />

i provozní prostředky.<br />

■ Již při zahajování výroby, pomineme-li<br />

veškeré nezbytné postupy<br />

podle stavebního záko<strong>na</strong>,<br />

je zapotřebí <strong>na</strong>plnit požadavky<br />

kladené <strong>na</strong> ochranu přírody,<br />

zejmé<strong>na</strong> zák. č. 114/1992 Sb.,<br />

ve znění zák. č. 460/2004 Sb.,<br />

o ochraně krajiny a přírody,<br />

zavedeným a doplňovaným systémem<br />

NATURA 2000, dále zák.<br />

č. 100/2001 Sb., ve znění zák.<br />

č. 93/2004 Sb., o posuzování<br />

vlivu <strong>na</strong> životní prostředí (proces<br />

EIA) a někdy i zák. č. 254/2001<br />

Sb., tzv. vodního záko<strong>na</strong> a sou-<br />

48<br />

prosincový speciál

visejícího <strong>na</strong>ř. vl. č. 61/2003 Sb.,<br />

o vypouštění odpadních vod.<br />

■ Vlastní těžba surovin, ať je to<br />

již pískovec, vápenec, křemen,<br />

či jíly nebo různé druhotné<br />

suroviny nově k veškeré horní<br />

a geologické legislativě zatíží<br />

i zák. č. 157/2009 Sb., podle<br />

Směrnice EP a Rady 2006/21/ES<br />

o <strong>na</strong>kládání s těžebním odpadem,<br />

doprovázený dvěma právě<br />

schvalovanými prováděcími<br />

vyhláškami ČBÚ o neaktivních<br />

nerostech a o hodnocení úložných<br />

prostor.<br />

■ Jakákoliv průmyslová výroba<br />

má své odpady, byť minimalizované<br />

<strong>na</strong> nejnižší možnou<br />

míru. Nezbytné je tedy sledovat<br />

připravovanou novelu zák.<br />

č. 185/2001 Sb., ve znění zák.<br />

č. 383/2008 Sb., o odpadech.<br />

Tento zákon bude novelizován<br />

podle v EK již projed<strong>na</strong>né nové<br />

Směrnice WFD (Waste Frame<br />

Directive), a to nejpozději do<br />

prosince 2010. V té souvislosti<br />

je třeba upozornit <strong>na</strong> úpravy ve<br />

vyhl. č. 294/2005 Sb., ve znění<br />

vyhl. č. 341/2008 Sb., o ukládání<br />

odpadů <strong>na</strong> skládky a využívání <strong>na</strong><br />

povrchu terénu, a to ve změně<br />

hodnocení absolutních obsahů<br />

a vychovatelnosti. Nově lze<br />

podle WFD očekávat pozitivně<br />

snižování recyklovatelného odpadu<br />

ukládaného <strong>na</strong> skládky, negativně<br />

však i budování spaloven<br />

komunálního odpadu.<br />

■ Řada výrob stavebních hmot<br />

má v sobě začleněny i vysokoteplotní<br />

procesy spojené se<br />

spalováním základních i odpadních<br />

paliv. Svou nezbytnou roli<br />

tedy hraje i ochra<strong>na</strong> ovzduší<br />

v dodržování zák. č. 86/2002 Sb.,<br />

ve znění zák. č. 483/2008 Sb.,<br />

o ochraně ovzduší. Souběžně<br />

je v Evropě otevře<strong>na</strong> novelizace<br />

podle aktualizované WID/IED<br />

(Waste Incineration Directive/<br />

Industrial Emission Directive).<br />

Novelu záko<strong>na</strong> lze v ČR očekávat<br />

v polovině roku 2010, připravující<br />

sice <strong>na</strong>př. zjednodušení systému<br />

zpoplatněných škodlivin,<br />

ale výrazné zdražení poplatků<br />

v rozmezí 15 let až desetinásobně.<br />

Sám zákon má řadu prováděcích<br />

vyhlášek a <strong>na</strong>řízení, nejdůležitější<br />

pro obor je <strong>na</strong>ř. vl. č. 615/2006 Sb.,<br />

o stanovení emisních limitů<br />

a dalších podmínek provozování<br />

a o ostatních stacionárních zdrojích<br />

znečišťování ovzduší.<br />

■ Velké surovinové a tepelné<br />

procesy jako je výroba váp<strong>na</strong><br />

nebo výpal cementového slínku<br />

podléhají povinnosti získání<br />

tzv. integrovaného povolení,<br />

<strong>na</strong>dstavbového dokumentu zahrnujícího,<br />

někdy rozporuplně,<br />

administrativně složková povolení<br />

k výrobě samotné. V rámci<br />

integrované prevence a omezení<br />

znečištění (IPPC) zahrnující zák.<br />

č. 76/2002 Sb., ve znění zák.<br />

č. 435/2006 Sb., musí být rovněž<br />

dodržovány i tzv. referenční<br />

dokumenty BREF k BAT (Best<br />

Available Techniques). Evropská<br />

Směrnice IPPC je v EU nyní<br />

novelizová<strong>na</strong> <strong>na</strong> Směrnice IED –<br />

Industrial Emisson Directive.<br />

Nezbytné je rovněž i sledování<br />

novel <strong>na</strong>ř. vl. č. 145/2008 Sb.,<br />

určující sez<strong>na</strong>m znečišťujících<br />

látek a prahových hodnot a údaje<br />

požadované pro ohlašování do<br />

integrovaného registru IRZ.<br />

■ I v sebebezpečnějším výrobním<br />

provozu může <strong>na</strong>stat<br />

havárie. Tento stav se řídí zák.<br />

č. 353/1999 Sb., ve znění zák.<br />

č. 59/2006 Sb., o prevenci<br />

závažných havárií povinností<br />

zařadit objekt do kategorií podle<br />

sez<strong>na</strong>mu nebezpečných látek<br />

a podle nebezpečných vlastností.<br />

Dále je nezbytné sledovat<br />

vyhl. č. 103/2006 Sb., o stanovení<br />

zásad pro vymezení zóny<br />

havarijního plánování a o rozsahu<br />

a způsobu vypracování vnějšího<br />

havarijního plánu, popř. i zák.<br />

č. 167/2008 Sb., o předcházení<br />

ekologické újmě a o její nápravě,<br />

kde zatím chybí prováděcí<br />

vyhlášky o zajištění, které s<strong>na</strong>d<br />

bude možné <strong>na</strong>hradit EMA-<br />

Sem.<br />

nictvím správného zacházení<br />

a použití krystalického oxidu křemičitého<br />

a výrobků, ve kterých je<br />

obsažen, stanoví Průvodce správnými<br />

postupy k ochraně zdraví<br />

pracovníků prostřednictvím<br />

správné manipulace a správného<br />

používání krystalického křemene<br />

a produktů, které ho obsahují.<br />

■ Řada výrobků podléhá i obalové<br />

legislativě. Tu řeší zák.<br />

č. 477/2001 Sb., ve znění zák.<br />

č. 257/2004 Sb., o obalech. Lze<br />

konstatovat, že obecně panuje<br />

spokojenost se systémem <strong>na</strong>př.<br />

ve společnosti EKOKOM. Problémem<br />

jsou ale časté změny<br />

z<strong>na</strong>čení <strong>na</strong> obalu, <strong>na</strong>př. forma<br />

stručného návodu, odkaz <strong>na</strong><br />

ČSN/EN/PN popř. CE, datum<br />

trvanlivosti a expedice, <strong>na</strong>kládání<br />

s obalem a výrobkem <strong>na</strong><br />

odpadem, či z<strong>na</strong>čení REACH<br />

a GHS.<br />

■ Naprosto nezbytná je uživatelská<br />

bezpečnost výrobku. Nově<br />

podle Nařízení REACH (Registration,<br />

Evaluation, Authorisation<br />

and Restriction of Chemicals) –<br />

Nařízení EP a Rady (ES)<br />

č. 1907/2006 z 18. prosince 2006<br />

o registraci, hodnocení, povolování<br />

a omezování chemických<br />

látek a o zřízení Evropské agentury<br />

pro chemické látky probíhá<br />

nyní tzv. registrační fáze do<br />

30. 11. 2010. Souběžně však<br />

existuje GHS (Global Harmonizing<br />

System) podle Nařízení<br />

EP a Rady (ES) č. 1272/2008 ze<br />

16. 12. 2008 o klasifikaci, oz<strong>na</strong>čování<br />

a balení látek a směsí,<br />

které doplňuje a mění oz<strong>na</strong>čování<br />

výstražnými symboly od<br />

01. 12. 2009.<br />

■ Samostatným environmentálním<br />

i ekonomickým problémem<br />

jsou emise skleníkových<br />

plynů, které v ČR podléhají zák.<br />

č. 695/2004 Sb., ve znění zák.<br />

č. 315/2008 Sb., o podmínkách<br />

obchodování s povolenkami<br />

<strong>na</strong> emise skleníkových plynů<br />

a prováděcí vyhl. č. 695/2004<br />

Sb., ve znění vyhl. č. 215/2008<br />

Sb., o stanovení postupu zjišťování,<br />

vykazování a ověřování<br />

množství emisí skleníkových plynů<br />

a o žádosti o vydání povolení<br />

■ V procesech, kde je zpracováván<br />

písek (krystalický oxid<br />

křemičitý) a další prašné látky<br />

je nezbytné dbát <strong>na</strong> pracovní<br />

bezpečnost. V Evropě unikátní<br />

Dobrovolná dohoda o ochraně<br />

zdraví pracovníků prostředk<br />

emisím skleníkových plynů.<br />

Nový systém, který by měl platit<br />

od roku 2012 definují Směrnice<br />

EP a Rady z dub<strong>na</strong> 2009:<br />

– 2009/29/ES s cílem zlepšit<br />

a rozšířit systém pro obchodování<br />

s povolenkami <strong>na</strong> emise<br />

skleníkových plynů v EU;<br />

– 2009/28/ES o podpoře využívání<br />

energie z obnovitelných<br />

zdrojů;<br />

– 2009/31/ES o geologickém<br />

ukládání oxidu uhličitého.<br />

Rozhodnutí EP a Rady z dub<strong>na</strong><br />

2009:<br />

– 406/2009/ES o úsilí členských<br />

států snížit emise skleníkových<br />

plynů, aby byly splněny závazky<br />

EU v oblasti snížení emisí skleníkových<br />

plynů do roku 2020;<br />

– princip „carbon leakage“ –<br />

omezení dovozu uhlíku;<br />

– jednotný evropský benchmarking<br />

a alocation po roce<br />

2012. ■<br />

Autor: Ing. Jan Gemrich,<br />

výkonný tajemník Svazu<br />

výrobců cementu ČR<br />

inzerce<br />

prosincový speciál 49

nejlepší výrobce stavebnin<br />

text: redakce foto: archiv ÚRS Praha, a.s.<br />

Nejlepší výrobce stavebnin roku 2009<br />

Slavnostní vyhlášení výsledků soutěže Nejlepší<br />

výrobce stavebnin roku 2009 se uskutečnilo<br />

ve společenském centru Pivovaru Černá Hora<br />

<strong>na</strong> začátku letošního září. Oceněné <strong>firmy</strong> byly<br />

rovněž představeny <strong>na</strong> setkání stavbařů<br />

v Senátu PČR v rámci Dnů stavitelství a architektury<br />

posledního dne v září.<br />

Vyhlášení výsledků se zúčastnili<br />

zástupci organizátorů<br />

soutěže Svazu podnikatelů ve<br />

stavebnictví v ČR, společnosti<br />

ÚRS Praha, a.s., a Ministerstva<br />

průmyslu a obchodu ČR,<br />

mediálního partnera časopisu<br />

Stavebnictví a zástupců všech<br />

nominovaných a vítězných soutěžících<br />

firem.<br />

Soutěžilo se jako vloni ve dvou<br />

kategoriích:<br />

■ <strong>firmy</strong> s počtem do 150 pracovníků;<br />

■ <strong>firmy</strong> s počtem <strong>na</strong>d 150 pracovníků.<br />

Přihlášené výrobní závody<br />

a provozy průmyslu stavebních<br />

hmot byly posuzovány<br />

podle kritérií:<br />

■ ekonomická úspěšnost;<br />

■ silná pozice <strong>na</strong> <strong>trhu</strong>;<br />

■ energetická náročnost výroby;<br />

■ dosahovaná kvalita výroby;<br />

■ zlepšování životního prostředí<br />

a řešení odpadového hospodářství;<br />

■ stav v zavádění systémů řízení<br />

výroby;<br />

■ výrazná investiční činnost do<br />

výrobních závodů a provozů<br />

v posledních třech letech<br />

s ohledem <strong>na</strong> probíhající krizi<br />

i celková zaměst<strong>na</strong>nost (porovnání<br />

let 2007 a 2008).<br />

Odborná porota po celkovém<br />

vyhodnocení podaných přihlášek<br />

a provedení prohlídky vybraných<br />

provozů provedla konečný<br />

výběr firem do užší nomi<strong>na</strong>ce<br />

a v každé kategorii stanovila<br />

tři vítězné <strong>firmy</strong> k ocenění bez<br />

určení pořadí.<br />

Nomi<strong>na</strong>ce v kategorii <strong>na</strong>d 150<br />

pracovníků<br />

BAUMIT, spol. s r.o.; Kamenolomy<br />

ČR s.r.o.; HELUZ cihlářský<br />

průmysl, v.o.s.; Lafarge Cement,<br />

a.s.; LASSELSBERGER, a.s.; Lias<br />

Vintířov, lehký stavební materiál<br />

k.s.; P-D Refractories CZ a.s.;<br />

Prefa Brno a.s.; Saint-Gobain<br />

Weber Terranova, a.s.; Xella CZ,<br />

s.r.o.; Wienerberger cihlářský<br />

průmysl, a. s.<br />

Nomi<strong>na</strong>ce v kategorii do 150<br />

pracovníků<br />

HBS CZ s.r.o.; STOMIX, spol.<br />

s r.o.; VELOX - WERK s.r.o.;<br />

Kámen a písek, spol. s r.o.;<br />

DITON, s.r.o.<br />

Tři nejlepší v kategorii<br />

<strong>na</strong>d 150 pracovníků<br />

Lafarge Cement, a.s., se sídlem<br />

Čížkovice<br />

Odborná porota udělila vítězství<br />

firmě Lafarge Cement, a.s.,<br />

s přihlédnutím k tomu, že společnost<br />

vyrábí a dodává kvalitní<br />

volně ložené a balené cementy,<br />

maltovinové pojivo a vápenec pro<br />

odsíření již 110 let. Svou kvalitní<br />

cementářskou produkcí se řadí<br />

mezi nejlepší výrobce střední<br />

a východní Evropy. Společnost<br />

vlastní špičkovou, moderně<br />

vybavenou laboratoř a zajišťuje<br />

i poprodejní servis a v rámci<br />

zvyšování kvality služeb<br />

a uspokojování potřeb zákazníků<br />

nezapomíná ani <strong>na</strong> rozšiřování<br />

výrobkového portfolia. V dubnu<br />

2008 <strong>na</strong>hradila Lafarge Cement,<br />

a.s., maltovinové pojivo<br />

MULTIBAT, které si <strong>na</strong> českém<br />

<strong>trhu</strong> po dobu deseti let získalo<br />

nezastupitelné místo v oblasti<br />

zdění a omítání, inovovaným produktem<br />

MULTIBAT PLUS. Na trh<br />

byl uveden také nový typ portlandského<br />

směsného cementu<br />

CEM II/A-M (S-LL) 42,5 R,<br />

který je určený zejmé<strong>na</strong> pro<br />

výrobu transportbetonu.<br />

Wienerberger cihlářský průmysl,<br />

a. s., se sídlem v Českých<br />

Budějovicích<br />

Odborná porota udělila vítězství<br />

firmě Wienerberger s přihlédnutím<br />

k tomu, že sortiment<br />

vyráběných cihlářských<br />

materiálů je pro svoji kvalitu<br />

a estetický vzhled dlouhodobě<br />

vyhledávaný a dobře uplatňovaný<br />

jak v tuzemsku, tak<br />

i <strong>na</strong> zahraničních trzích. Zavedené<br />

systémy řízení výroby<br />

a trvale prováděné celkové modernizace<br />

cihlářských závodů<br />

jsou dobrým příkladem i ostatním<br />

výrobním firmám v oboru<br />

průmyslové výroby stavebních<br />

hmot. V poslední době se jedná<br />

<strong>na</strong>př. o zpracování broušených<br />

cihel POROTHERM CB DF pomocí<br />

systému DRYFIX, kdy se<br />

řady cihel pevně spojují pomocí<br />

PUR-pěny. Odpadá tak mokrý<br />

proces zdění.<br />

Xella CZ, s.r.o., se sídlem<br />

v Hrušovanech u Br<strong>na</strong><br />

Odborná porota při udělení<br />

prvenství v soutěži přihlédla<br />

k tomu, že firma Xella CZ, s.r.o.,<br />

je konsolidovaná firma s moderní<br />

technologií a progresivní obchodní<br />

politikou. Ocenila zavedení<br />

výroby nových tvárnic Pórobeton<br />

Ytong P1,8-300, které jsou<br />

nejlehčím zdicím materiálem <strong>na</strong><br />

<strong>trhu</strong>. Díky dostatečné pevnosti<br />

a výjimečným izolačním schopnostem<br />

jsou určeny pro výstavbu<br />

výplňových a samonosných<br />

obvodových stěn bez zateplení.<br />

Jejich tepelně izolační vlastnosti<br />

(λ=0,08 W/mK) se blíží parametrům<br />

tepelných izolací. Zdivo přitom<br />

poskytuje stavbě potřebnou<br />

tepelnou setrvačnost a pohodu<br />

v zimních i letních měsících.<br />

Tři nejlepší v kategorii<br />

do 150 pracovníků<br />

STOMIX, spol. s r.o., se sídlem<br />

Žulová v Jeseníkách<br />

Tato firma obhájila udělený loňský<br />

titul! Odborná porota při udělení<br />

letošního vítězství přihlédla<br />

k tomu, že i v období probíhající<br />

hospodářské krize je rozvoj <strong>firmy</strong><br />

úspěšný a je výsledkem dlouhodobé<br />

strategické orientace<br />

<strong>na</strong> vývoj, kvalitu a zejmé<strong>na</strong> pak<br />

<strong>na</strong> potřeby zákazníků. Těm je<br />

poskytován bezplatný informační<br />

a poradenský servis v oblasti<br />

zateplování, správné aplikace<br />

zateplovacích systémů STOMIX,<br />

stavební dohled, servisní činnost,<br />

ale i pomoc při zpracovávání <strong>na</strong>bídek.<br />

Trvalá pozornost je věnová<strong>na</strong><br />

výzkumu a vývoji nových výrobků.<br />

Dy<strong>na</strong>mický vývoj uskupení<br />

dnes tvoří mateřská společnost<br />

v Žulové <strong>na</strong> Jesenicku, deset regionálních<br />

firem v České republice<br />

a patnáct společností v zahraničí<br />

(Slovensko – 3, Polsko – 1,<br />

Rusko – 5, Ukraji<strong>na</strong> – 1, Litva – 1,<br />

Kazachstán – 1, Ázerbájdžán – 1,<br />

Maďarsko – 1, Rumunsko – 1).<br />

DITON, s.r.o., se sídlem Střítež<br />

u Jihlavy<br />

Odborná porota při udělení prvenství<br />

přihlédla k tomu, že společnost<br />

DITON, s.r.o., je tradičním výrobcem<br />

a dodavatelem betonových<br />

produktů venkovní architektury<br />

a pro své zákazníky a dodavatele<br />

neustále přichází s novými výrobními<br />

technologiemi, možnostmi<br />

a nápady. Proto <strong>na</strong>příklad v průběhu<br />

loňského roku vznikl ve výrobním<br />

závodě v Čeperce unikátní výstavní<br />

areál se vzorkovou prodejnou,<br />

50<br />

prosincový speciál

kde se každý návštěvník může<br />

inspirovat, jak kreativně ztvárnit<br />

jakoukoliv venkovní plochu, ať již<br />

s použitím různých druhů betonových<br />

dlažeb, obrubníků, palisád,<br />

ztraceného bednění, štípaných<br />

plotových tvarovek, opěrných zdí,<br />

odvodnění nebo dalších produktů<br />

společnosti. Společnost disponuje<br />

dvěma nejmodernějšími a nejvýkonnějšími<br />

vibrolisovacími linkami<br />

s denní kapacitou výroby cca 12 tis.<br />

m² dlažby nebo 110 km záhonových<br />

obrubníků či 100 000 kusů ztraceného<br />

bednění. Disponují vlastním<br />

vývojovým a technologickým centrem<br />

a neustále pracují <strong>na</strong> zvyšování<br />

kvality jejich výrobků a služeb.<br />

Kámen a písek, spol. s r.o., se<br />

sídlem v Českém Krumlově<br />

Porota přihlédla k tomu, že společnost<br />

se už i v loňském roce<br />

se svými dosaženými výsledky<br />

nominovala do závěrečného hodnocení<br />

soutěže a že se jedná<br />

o tradičního a zároveň největšího<br />

výrobce drceného kameniva<br />

Cílem soutěže Nejlepší výrobce<br />

stavebnin 2009 je představit<br />

odborné i laické veřejnosti nejmodernější<br />

výrobní provozy a závody<br />

průmyslu stavebních hmot v České<br />

republice s jejich progresivními<br />

výrobky pro stavebnictví a ostatní<br />

průmysl a ukázat, že i výroba stavebních<br />

hmot a materiálů může<br />

být ohleduplná, šetrná a přitom<br />

moderní a úsporná. Soutěž, která<br />

se koná pod záštitou SPS v ČR,<br />

ÚRS Praha a MPO, ukázala, že:<br />

– průmysl stavebních hmot má<br />

v České republice dlouholetou<br />

tradici a poměrně vysokou úroveň.<br />

Výrobci stavebních hmot<br />

jsou hlavním dodavatelem mav<br />

Jihočeském kraji. Díky neustálým<br />

investicím do modernizace<br />

technologie výroby, silné orientaci<br />

<strong>na</strong> zákazníka a <strong>na</strong> uspokojování<br />

jeho potřeb se společnost stala<br />

jednou z vůdčích firem ve svém<br />

oboru v České republice. Produkce<br />

<strong>firmy</strong> se pohybuje okolo<br />

2 milionů t ročně, přičemž kapacita<br />

výroby jejich kamenolomů je<br />

dvojnásobná. Dalším krokem pro<br />

doko<strong>na</strong>lý servis zákazníků bylo<br />

pořízení nejmodernější mobilní<br />

drticí linky, díky které jsou schopni<br />

pokrýt nárazové požadavky <strong>trhu</strong>,<br />

zejmé<strong>na</strong> při výz<strong>na</strong>mných infrastrukturních<br />

stavbách. Zákazník<br />

tak má jistotu, že všechny jeho<br />

požadavky množstevní i kvalitativní<br />

budou schopni bezezbytku<br />

splnit.<br />

Další ocenění<br />

■ Ce<strong>na</strong> mediálního partnera –<br />

časopisu Stavebnictví: Prefa<br />

Brno a.s.<br />

■ Ce<strong>na</strong> Svazu podnikatelů ve<br />

stavebnictví v ČR: BAUMIT,<br />

spol. s r.o.<br />

■ Ce<strong>na</strong> Ministerstva průmyslu<br />

a obchodu ČR: Saint-Gobain<br />

Weber Terranova, a.s.<br />

■ Ce<strong>na</strong> poroty soutěže: Lias<br />

Vintířov, lehký stavební materiál,<br />

k.s.<br />

teriálů a výrobků především pro<br />

tuzemské stavebnictví <strong>na</strong> bázi<br />

domácích nerostných surovin;<br />

– přestože technická úroveň<br />

zvláště velkých výrobců stavebních<br />

hmot se blíží nebo je již <strong>na</strong><br />

úrovni evropského standardu,<br />

je potřeba <strong>na</strong>dále investovat<br />

do výrobní základny, strojů<br />

a technologií, ale i do výzkumu<br />

a vývoje;<br />

– materiály a jejich kombi<strong>na</strong>ce<br />

zhmotňují estetické vyjádření<br />

a zabezpečují statickou pevnost<br />

a trvanlivost veškerých budov<br />

a konstrukcí. Nové z<strong>na</strong>losti<br />

a lepší používání stavebních materiálů<br />

mohou z dlouhodobé perspektivy<br />

výz<strong>na</strong>mně snížit dopad<br />

stavební činnosti <strong>na</strong> každodenní<br />

život občanů v České republice<br />

a v Evropské unii;<br />

– <strong>firmy</strong> zapojené do soutěže mají<br />

zavedeny systémy řízení výroby<br />

a mají vytvořeny předpoklady<br />

pro dodržování a garanci<br />

kvality vyráběných výrobků<br />

a materiálů. ■<br />

▲ Výhlášením výsledků v Černé Hoře provázel Rudolf Böhm, ředitel Národního<br />

stavebního centra<br />

▼ Zástupci tří nejlepších firem v kategorii <strong>na</strong>d 150 zaměst<strong>na</strong>nců v Senátu<br />

Parlamentu ČR<br />

▲ Cenu časopisu Stavebnictví převzal Jaroslav Starosta, generální ředitel<br />

Prefa Brno a.s.<br />

▼ Cenu poroty přebírá Rudolf Borýsek, jed<strong>na</strong>tel Lias Vintířov lehký stavební<br />

materiál, k.s.<br />

prosincový speciál 51

interview<br />

text: Petr Zázvorka foto: Tomáš Malý<br />

Jak reagujete <strong>na</strong> současnou<br />

situaci ekonomické recese<br />

I přesto, že v <strong>na</strong>ší firmě došlo<br />

k poklesu tržeb o dvacet procent<br />

proti roku 2008, tj. zhruba <strong>na</strong><br />

úroveň před třemi lety, máme<br />

to štěstí, že sortiment ka<strong>na</strong>lizačních<br />

trub je vzhledem k potřebě<br />

dokončování ka<strong>na</strong>lizačních sítí<br />

u nás i <strong>na</strong> Slovensku žádaný.<br />

Díky čerpání dotací z fondů<br />

EU <strong>na</strong> tyto projekty pokračuje<br />

výstavba ka<strong>na</strong>lizačních sítí<br />

a my se tak s krizí vyrovnáváme<br />

poměrně úspěšně. Naopak<br />

k výraznému poklesu výroby došlo<br />

v segmentu pozemního stavitelství,<br />

čímž došlo i k propadu<br />

tržeb společnosti v letošním<br />

roce. Pokud jde o propouštění<br />

zaměst<strong>na</strong>nců, s<strong>na</strong>žíme se výpovědi<br />

omezit <strong>na</strong> nezbytné minimum,<br />

přesto však z loňského<br />

počtu 408 zaměst<strong>na</strong>nců klesne<br />

průměrný počet zaměst<strong>na</strong>nců<br />

v tomto roce <strong>na</strong> 364. Je pravda,<br />

že léta 2007 a 2008 byla skvělá,<br />

<strong>na</strong>dstandardní, takže jsme se<br />

dokonce dostávali do <strong>situace</strong>,<br />

kdy jsme z kapacitních důvodů<br />

nebyli schopni přijímat další zakázky.<br />

Věděli jsme, že uvedený<br />

stav nebude trvat věčně, nikdo<br />

však nečekal, že pád ekonomiky<br />

bude tak rychlý.<br />

▲ Generální ředitel společnosti Prefa Brno a.s., Jaroslav Starosta ve výrobní hale strážnického závodu<br />

Úspěch odlévaný betonem<br />

Generální ředitel Ing. Jaroslav Starosta stojí<br />

v čele společnosti Prefa Brno a.s., která v současné<br />

podobě existuje již od roku 1992. Akciová<br />

společnost s převážně tuzemskou majetkovou<br />

strukturou má sedm výrobních areálů<br />

v šesti závodech, dvě dceřiné společnosti<br />

v ČR a jednu organizační složku <strong>na</strong> Slovensku.<br />

Firma byla oceně<strong>na</strong> v rámci soutěže Nejlepší<br />

výrobce stavebnin roku 2009 Cenou časopisu<br />

Stavebnictví.<br />

Jaroslav Starosta poskytl redakci<br />

Stavebnictví rozhovor<br />

v závodě Strážnice, který je<br />

podle jeho slov „výkladní skříní<br />

<strong>firmy</strong>“.<br />

Můžete charakterizovat specifikum<br />

strážnického závodu<br />

Závod ve Strážnici je největší<br />

soustředěná výrob<strong>na</strong> betonových<br />

dílců určených pro výstavbu<br />

ka<strong>na</strong>lizací ve střední<br />

Evropě. Konkrétně se jedná<br />

o výrobu železobetonových<br />

trub, šachet a vpustí, která je<br />

doplně<strong>na</strong> o prodej transportbetonu.<br />

Produkce závodu je<br />

urče<strong>na</strong> zejmé<strong>na</strong> pro celé území<br />

České republiky, ale výz<strong>na</strong>mný<br />

podíl je vyvážen také <strong>na</strong> Slovensko,<br />

kde je o <strong>na</strong>še výrobky<br />

velký zájem. V areálu závodu<br />

máme kromě šesti výrobních<br />

linek i zkušebnu, kde provádíme<br />

kontrolu <strong>na</strong>šich výrobků, ale<br />

také zajišťujeme vývoj nových<br />

výrobků a technologií. Nyní <strong>na</strong>příklad<br />

spolupracujeme s VUT<br />

Brno při ověřování vlastností<br />

materiálů používaných pro výstavbu<br />

ka<strong>na</strong>lizací.<br />

Můžete blíže popsat váš výrobní<br />

program<br />

Naše akciová společnost, jejíž<br />

kořeny sahají až do 50. let<br />

minulého století, se jako jed<strong>na</strong><br />

z mála v <strong>na</strong>šem oboru v období<br />

privatizace nerozpadla. Původní<br />

celek zůstal víceméně pohromadě<br />

s jedinou výjimkou, kdy byly<br />

již v roce 1988 od tehdejšího<br />

podniku Prefa Brno odtrženy<br />

panelárny. Díky uvedené situaci<br />

firma převzala poměrně široký<br />

záběr vyráběných betonových<br />

stavebních dílců. Abychom<br />

mohli <strong>na</strong> <strong>trhu</strong> úspěšně soutěžit,<br />

rozdělili jsme výrobní program<br />

do produktových skupin a <strong>na</strong>še<br />

techniky a obchodníky jsme<br />

specializovali pro jednotlivé<br />

produktové skupiny. V současnosti<br />

máme čtyři hlavní skupiny<br />

výrobků. Nejpočetnější jsou<br />

z hlediska šíře <strong>na</strong>bídky výrobky<br />

pro pozemní stavitelství, druhou<br />

skupinu tvoří výrobky pro ka<strong>na</strong>lizace,<br />

třetí skupi<strong>na</strong> obsahuje<br />

drobné, převážně vibrolisované<br />

výrobky (dlažba, obrubníky,<br />

tvarovky) a čtvrtá nová skupi<strong>na</strong><br />

zahrnuje velkorozměrové „prostorové“<br />

prefabrikáty (nádrže,<br />

trafostanice aj.). Mezi výrobky<br />

skupiny pozemního stavitelství<br />

dominují předpjaté stropní panely<br />

Spiroll, tyčové a stěnové<br />

dílce pro montované konstrukce<br />

pozemních staveb a různé doplňky,<br />

jako jsou schody, lodžie<br />

aj. V oblasti ka<strong>na</strong>lizací jde především<br />

o trouby, šachty a vpusti<br />

od průměru ka<strong>na</strong>lizačních stok<br />

300 mm až po 1600 mm (nyní<br />

52<br />

prosincový speciál

▲ Výroba betonových dílců pro ka<strong>na</strong>lizační systémy je mechanizovaným<br />

procesem, který odpovídá systému řízení jakosti podle ČSN EN ISO 9002<br />

a ČSN EN ISO 9001<br />

▲ Betonové dílce ka<strong>na</strong>lizačních systémů jsou vyráběny v různých průměrech<br />

a profilech podle zadání zákazníka<br />

připravujeme rozšíření až <strong>na</strong><br />

průměr 2000 mm). Dohromady<br />

jde o nejucelenější <strong>na</strong>bídku<br />

sortimentu – stavebnici, ze<br />

které lze sestavit kompletní<br />

ka<strong>na</strong>lizační stoku. Máme i několik<br />

specialit, jako jsou vejčité<br />

průměry trub nebo výstelky trub<br />

taveným čedičem opět různých<br />

průměrů. V drobném stavebním<br />

materiálu jsou to hlavně výrobky<br />

pro výstavbu komunikací (dlažby,<br />

obrubníky). Do této skupiny<br />

patří rovněž bednicí tvarovky,<br />

překlady a další výrobky, určené<br />

především pro zděné stavby.<br />

Poslední skupinou jsou zmíněné<br />

nádrže a trafostanice.<br />

Zabývá se vaše firma i jinou<br />

činností než je výroba betonových<br />

dílců<br />

K <strong>na</strong>šim dalším činnostem<br />

patří zejmé<strong>na</strong> výroba a prodej<br />

transportbetonu a strojírenská<br />

výroba v <strong>na</strong>šem závodě<br />

ve Veselí <strong>na</strong> Moravě. Jeho<br />

poslední zakázkou byla <strong>na</strong>příklad<br />

dodávka stroje <strong>na</strong> výrobu<br />

šachtových dílců <strong>na</strong> Ukrajinu.<br />

Součástí výrobního programu<br />

byla donedáv<strong>na</strong> i část, která se<br />

z betonářské produkce vymykala.<br />

Tuto výrobu jsme proto<br />

převedli <strong>na</strong> <strong>na</strong>ši dceřinou společnost<br />

PREFA KOMPOZITY,<br />

a.s. Dceřiná společnost vyrábí<br />

sklolaminátové profily, ze kterých<br />

montuje konstrukce, které<br />

jsou určené zejmé<strong>na</strong> pro vlhké<br />

prostředí, <strong>na</strong>příklad do čističek<br />

odpadních vod a do podzemních<br />

kolektorů. Jednou z posledních<br />

velkých zakázek byla <strong>na</strong>příklad<br />

čistír<strong>na</strong> odpadních vod v Budapešti.<br />

Další dceřiná společnost<br />

PREFA TRADE, a.s., se zabývá<br />

prodejem stavebnin a stavební<br />

činností. Její hlavní činností je<br />

montáž stavebních konstrukcí<br />

z <strong>na</strong>šich výrobků, jde tedy<br />

spíše o stavební firmu. Dalším<br />

podnikem mimo vlastní firmu<br />

je společný podnik PRESTAmix,<br />

který vyrábí a prodává<br />

transportbeton. Na Slovensku<br />

máme organizační složku Prefa<br />

Brno SK, a.s., která se zabývá<br />

podporou prodeje <strong>na</strong> území<br />

Slovenské republiky.<br />

Jaké certifikace vaše výrobky<br />

splňují<br />

Společnost Prefa Brno a.s.<br />

zavedla a úspěšně certifikovala<br />

ve všech svých výrobních<br />

jednotkách systém řízení jakosti<br />

podle ČSN EN ISO 9002<br />

a ČSN EN ISO 9001. Na všechny<br />

výrobky, u kterých to ukládá<br />

zákon, máme výrobkové certifikáty<br />

a stavební technická<br />

osvědčení. Vlastnosti těchto<br />

výrobků a funkčnost systému<br />

jakosti ověřují autorizované osoby<br />

TZÚS Praha s.p. a Qualiform<br />

Brno a.s.<br />

Zástupce Svazu podnikatelů<br />

ve stavebnictví v ČR, kteří<br />

<strong>na</strong>vštívili váš závod v Kuřimi,<br />

oslovil systém a pořádek,<br />

který <strong>na</strong> pracovišti panuje.<br />

Skupi<strong>na</strong> hodnotitelů <strong>na</strong>vštívila<br />

náš závod právě při hodnocení<br />

soutěže Nejlepší výrobce stavebnin.<br />

Pozvali jsme ji <strong>na</strong> toto<br />

pracoviště proto, že se zde<br />

kdysi jed<strong>na</strong>lo o typický brownfield,<br />

který se nám podařilo<br />

přetvořit <strong>na</strong> moderní výrobnu.<br />

V 70. letech minulého století byl<br />

▲ Armov<strong>na</strong> strážnického závodu<br />

totiž tento prostor věznicí s pracovním<br />

provozem. Počátkem<br />

80. let se vězeňský provoz<br />

přesunul ji<strong>na</strong>m a stavby včetně<br />

jejich okolí, které jsme převzali,<br />

byly v hrozném stavu. Díky<br />

poměrně velkým investicím<br />

do staveb a technologického<br />

zařízení se nám podařilo větší<br />

část areálu opravit a vytvořit<br />

podmínky pro moderní kvalitní<br />

výrobu. Proto jsme záměrně<br />

hodnotitelskou komisi <strong>na</strong> toto<br />

místo zavedli.<br />

Výrobnímu programu v oboru<br />

ka<strong>na</strong>lizací ale nejvíce odpovídá<br />

závod Strážnice.<br />

Jak jsem se zmínil, je to <strong>na</strong>še<br />

„výkladní skříň“, každý z dalších<br />

závodů má ovšem svá specifika<br />

a je zaměřen <strong>na</strong> určitý segment<br />

<strong>na</strong>šeho výrobního programu.<br />

Produkce <strong>na</strong>šich závodů se<br />

vzájemně doplňuje a podporuje.<br />

Například závod Oslavany<br />

se specializuje <strong>na</strong> venkovní<br />

architekturu, což kromě dlažeb<br />

a obrubníků zahrnuje i městský<br />

mobiliář a zahradní architekturu<br />

včetně vysoce estetických<br />

výrobků jako jsou městské<br />

lavičky, květináče nebo patníky.<br />

Strážnický závod vznikl stejně<br />

jako celá firma v 50. letech minulého<br />

století a od začátku se<br />

specializuje <strong>na</strong> výrobu trubních<br />

materiálů. Jako první v ČR jsme<br />

zde zahájili výrobu trub s integrovaným<br />

gumovým těsněním<br />

tehdy s průměry od 300 do<br />

600 mm, později jsme průměry<br />

vyráběných trub zvětšovali.<br />

Dalším krokem pro doplnění<br />

sortimentu byla výroba trub vejčitých<br />

profilů, které se používají<br />

prosincový speciál 53

▲ Pravidelná zkouška výrobku železobetonové trouby<br />

▲ Trouby vejčitého profilu jsou používány <strong>na</strong>příklad při rekonstrukci ka<strong>na</strong>lizačního<br />

systému v Brně<br />

▲ Sklad trubního materiálu v Závodě Strážnice společnosti Prefa Brno a.s.<br />

zejmé<strong>na</strong> pro městské ka<strong>na</strong>lizace,<br />

dále trouby pro technologii<br />

protlačování a výstelky trub<br />

odolnými materiály, zejmé<strong>na</strong><br />

taveným čedičem. K troubám je<br />

vyráběn celý sortiment šachet,<br />

včetně šachetních den a šachetních<br />

komínů, ve všech žádaných<br />

variantách.<br />

Řešíte krizi přesunem do<br />

jiných segmentů výroby<br />

Podařilo se nám <strong>na</strong>příklad <strong>na</strong>jít<br />

skulinu <strong>na</strong> <strong>trhu</strong> vytvořením<br />

nového sortimentu velkorozměrových<br />

prostorových prefabrikátů.<br />

Zjednodušeně se<br />

jedná o velké krabicové dílce,<br />

které mohou sloužit jako betonové<br />

nádrže, nebo obrácené<br />

dnem vzhůru jako trafostanice,<br />

popř. jiné drobné stavby. Díky<br />

tomuto novému výrobnímu<br />

programu jsme snížili dopady<br />

krize v <strong>na</strong>šem závodě Hodonín.<br />

Lze předpokládat, že uplatnění<br />

prefabrikace v tomto segmentu<br />

stavebního <strong>trhu</strong> nebude ani<br />

v budoucnosti ohroženo tak jako<br />

v jiných oblastech. Naproti tomu<br />

<strong>na</strong>příklad zájem o průmyslové<br />

haly, jejichž stavbu jsme dříve<br />

úspěšně realizovali, v současné<br />

době výrazně klesl.<br />

Jaká je <strong>situace</strong> v oblasti státních<br />

zakázek<br />

V segmentu výstavby komunikací<br />

a ka<strong>na</strong>lizací je podíl<br />

státních zakázek velký, <strong>na</strong>ši<br />

odběratelé mají investiční prostředky<br />

kryty buď ze státních<br />

prostředků, nebo z dotačních<br />

fondů Evropské unie. Až dosud<br />

jsme propad nepocítili, objem<br />

zakázek v oboru ka<strong>na</strong>lizací je<br />

zhruba stejný jako vloni. Situace<br />

je dobrá zejmé<strong>na</strong> díky<br />

zakázkám ze Slovenska, kam<br />

máme geograficky velmi blízko.<br />

V oblasti výrobků pro komunikace<br />

máme dokonce růst tržeb<br />

díky předchozí inovaci <strong>na</strong>šeho<br />

strojního zařízení.<br />

Jak vidíte zahraniční konkurenci<br />

ve vašem oboru<br />

Domnívám se, že zahraniční<br />

konkurence není v <strong>na</strong>šem oboru<br />

v ČR výz<strong>na</strong>mná, zejmé<strong>na</strong> pokud<br />

jde o těžké výrobky, je zde vždy<br />

problém s dopravou. Něco málo<br />

se dováží z Rakouska nebo<br />

z Polska, ale rozhodně kvalitou<br />

ani kvantitou to <strong>na</strong>še postavení<br />

<strong>na</strong> <strong>trhu</strong> neohrozí. Naopak, my<br />

výz<strong>na</strong>mně vyvážíme, jak jsem<br />

se zmínil, <strong>na</strong> Slovensko. Letos<br />

jsme sice zaz<strong>na</strong>me<strong>na</strong>li mírný<br />

pokles zakázek, rozhodně však<br />

<strong>situace</strong> není špatná.<br />

Pociťujete fakt, že dosud<br />

neplatíme eurem<br />

Koru<strong>na</strong> sice v poslední době<br />

vzhledem k euru poněkud posílila,<br />

ale dopady <strong>na</strong> náš export<br />

jsou minimální. Na Slovensku<br />

<strong>na</strong>kupujeme určité materiály,<br />

čímž se kurzový dopad vyrovnává.<br />

Větší část <strong>na</strong>šich technologií<br />

<strong>na</strong>kupujeme v západní Evropě,<br />

v tuto dobu převážně v Německu.<br />

Domnívám se, že přijetí eura<br />

by hospodaření <strong>na</strong>ší <strong>firmy</strong> nijak<br />

výrazně neovlivnilo.<br />

Jak reaguje <strong>na</strong> současnou<br />

situaci konkurence v ČR<br />

Ta mírně přitvrdila zejmé<strong>na</strong><br />

v cenové oblasti, dokonce jsme<br />

zaz<strong>na</strong>me<strong>na</strong>li kroky, které neodpovídají<br />

korektnímu jednání.<br />

A perspektivy<br />

Obavy z budoucnosti do jisté<br />

míry existují, příští rok patrně<br />

nebude lepší než letošní.<br />

Někteří <strong>na</strong>ši kolegové z jiných<br />

firem vidí nejbližší perspektivu<br />

dokonce hodně špatně.<br />

Propad zakázek se v posledních<br />

měsících poněkud zmírnil<br />

a pokud bude náš státní rozpočet<br />

schválen, domníváme se, že<br />

by se příští rok mohl podobat<br />

letošnímu. Realitou ovšem je,<br />

že nízká úroveň stavebních<br />

zakázek potrvá v ČR nejméně<br />

další čtyři roky.<br />

Jak hodnotíte činnost SPS v ČR<br />

Jsem členem představenstva<br />

SPS v ČR a Jihomoravského<br />

stavebního společenství,<br />

takže se práce v SPS v rámci<br />

možností zúčastňuji. Osobně<br />

se domnívám, že jde o jedinou<br />

organizaci, která má šanci<br />

mluvit za všechny stavaře,<br />

kam počítám pochopitelně<br />

i výrobce stavebních materiálů.<br />

Pokoušíme se také sdružovat<br />

i z úrovně výrobců betonových<br />

stavebních dílců. V současné<br />

době funguje, pokud vím, jediné<br />

sdružení, kterým je Asociace<br />

pro betonové ka<strong>na</strong>lizace, ve<br />

které se s<strong>na</strong>žíme společně<br />

propagovat uplatnění betonu<br />

v ka<strong>na</strong>lizačních systémech. Jedním<br />

z pozitiv posledních měsíců<br />

je i Ce<strong>na</strong> časopisu Stavebnictví,<br />

kterou jsme obdrželi a která nás<br />

mile překvapila. Kromě jiného ji<br />

vnímáme jako ocenění <strong>na</strong>šeho<br />

katalogu výrobků. Od <strong>na</strong>šich<br />

klientů dostáváme informace,<br />

že je díky svému rozsahu používán<br />

nejen jako náš propagační<br />

materiál, ale jako všeobecný<br />

průvodce sortimentem betonových<br />

stavebních dílců. ■<br />

Prefa Brno a.s. přeje všem stavbařům<br />

úspěch v roce 2010.<br />

54<br />

prosincový speciál

Prefa Brno a.s. | Kulkova 10/4231 | 615 00 Brno | tel.: 541 583 111 | e-mail: prefa@prefa.cz<br />

www.prefa.cz<br />

Garážový dům, Brno-Bystrc<br />

KOMPLEXNÍ ŘEŠENÍ<br />

VAŠEHO PROJEKTU<br />

KONSTRUKCE POZEMNÍCH STAVEB<br />

Nabízíme<br />

• poradenskou a projekční činnost<br />

• výrobu širokého sortimentu prefabrikátů<br />

• montáž popř. kompletní dodávku Vaší stavby<br />

Specializujeme se<br />

• <strong>na</strong> stropní konstrukce z předpjatých panelů Spiroll včetně<br />

<strong>na</strong>vazujících balkónů a schodišť<br />

• <strong>na</strong> montované konstrukce s využitím otevřeného skeletového systému<br />

• <strong>na</strong> montované stěnové konstrukce (hromadné garáže)<br />

• <strong>na</strong> velkorozměrové prostorové prefabrikáty<br />

(nádrže, trafostanice, šachty, garáže)<br />

Vlastní konstrukční řešení<br />

• montované modulové haly<br />

• garážové domy (hromadné garáže)<br />

• montované bytové objekty<br />

STROPNÍ KONSTRUKCE SPIROLL<br />

Předpjaté dutinové panely Spiroll jsou vyráběny v různých výškách<br />

kontinuálním způsobem <strong>na</strong> dlouhých drahách. Následným řezáním, vrtáním<br />

popř. dalšími úpravami vzniká široký sortiment dílců, ze kterých je možné<br />

vytvořit různé, rozměrově variabilní a současně levné stropní a střešní<br />

konstrukce.<br />

K výhodám námi <strong>na</strong>bízené stropní konstrukce patří<br />

• variabilní rozpětí konstrukce a její únosnost podle požadavku projektu<br />

• zastropení složitých půdorysů včetně průchodů a prostupů pomocí podélných<br />

a šikmých řezů<br />

• řešení balkónů a lodžií i další řešení podle požadavků projektu<br />

• odborná montáž, kterou provádí <strong>na</strong>še dceřiná společnost PREFA TRADE a.s.<br />

prosincový speciál 55

porotherm dům student<br />

text: Ha<strong>na</strong> Dušková foto: organizátor soutěže<br />

POROTHERM DŮM STUDENT 2009<br />

Ceny 2. ročníku soutěže POROTHERM DŮM<br />

STUDENT 2009 pro studenty Fakulty architektury<br />

a Fakulty stavební ČVUT v Praze, Fakulty architektury<br />

VUT v Brně a Fakulty umění a architektury TU<br />

v Liberci <strong>na</strong> téma Rodinný dům budoucnosti byly<br />

slavnostně vyhlášeny a uděleny 12. listopadu 2009<br />

v pražském Divadle Bez zábradlí.<br />

Poslání soutěže<br />

Cílem, proč společnost Wienerberger<br />

cihlářský průmysl, a. s. soutěž<br />

Porotherm dům student<br />

vyhlašuje, je s<strong>na</strong>ha trvale podněcovat<br />

tvorbu inspirativních návrhů<br />

staveb pro kvalitní bydlení a prezentovat<br />

invenční využití možností<br />

cihlového systému POROTHERM.<br />

Oceněné návrhy kloubí moderní<br />

architekturu, materiálovou kvalitu<br />

a současně možnosti energetických<br />

úspor jak z hlediska vlastní<br />

výstavby, tak následného provozu<br />

a údržby staveb.<br />

časopisem Stavebnictví, vydavatelství<br />

EXPO DATA spol s r.o.,<br />

časopisem Stavebnictví a interiér,<br />

vydavatelství VEGA, s.r.o. a internetovým<br />

portálem Tvůj Dům.<br />

Hlavní ce<strong>na</strong> Porotherm dům<br />

student 2009 ve výši 50 000 Kč<br />

Hlavní cenu Porotherm dům<br />

student 2009 ve výši 50 000 Kč<br />

získal:<br />

■ Marek Be<strong>na</strong>da, student Fakulty<br />

architektury VUT v Brně<br />

Vyjádření poroty: Návrh předpokládá<br />

především nezbytnost úsporného<br />

využívání energií. Velmi dobře<br />

uspořádaná, pohodlná, dostatečně<br />

vybavená dispozice minimalizuje<br />

nutnost otvorů <strong>na</strong> sever. Na jih se<br />

otevírá velkými okny do lodžií, které<br />

lze podle potřeby plně uzavírat vnějšími<br />

harmonikovými okenicemi. Ná-<br />

Výsledky soutěže<br />

Ve 2. ročníku soutěže PORO-<br />

THERM DŮM STUDENT byly<br />

uděleny ceny a odměny, vyhlášené<br />

společností Wienerberger<br />

cihlářský průmysl, a. s.<br />

a mediálními partnery soutěže –<br />

▲ Zvláštní cenu časopisu Stavebnictví ve výši 35 000 Kč získal Jan Stolek, student Fakulty architektury VUT v Brně<br />

▼ Hlavní cenu Porotherm dům student 2009 ve výši 50 000 Kč získal Marek Be<strong>na</strong>da, student Fakulty architektury VUT v Brně<br />

56<br />

prosincový speciál

vrh velmi dobře kombinuje tradiční<br />

přístupy a moderní technologie.<br />

Zvláštní ce<strong>na</strong> časopisu Stavebnictví<br />

ve výši 35 000 Kč<br />

Zvláštní cenu časopisu Stavebnictví<br />

ve výši 35 000 Kč získal:<br />

■ Jan Stolek, student Fakulty<br />

architektury VUT v Brně<br />

Vyjádření poroty: Je třeba ocenit<br />

zejmé<strong>na</strong> velmi citlivé zasazení<br />

stavby do terénu, výborné využití<br />

zastavěného prostoru a využití části<br />

střechy pro solární kolektory.<br />

Odměny časopisu Stavebnictví<br />

ve výši 5000 Kč<br />

Odměny časopisu Stavebnictví<br />

ve výši 5000 Kč získaly návrhy<br />

těchto studentů:<br />

▲ Jednu z odměn časopisu Stavebnictví ve výši 5000 Kč získali Ondřej Fiala a Tomáš Henel, studenti Fakulty architektury<br />

ČVUT v Praze<br />

■ Ondřej Fiala a Tomáš Henel,<br />

studenti Fakulty architektury<br />

ČVUT v Praze<br />

Vyjádření poroty: Návrh <strong>na</strong>bízí velkorysý<br />

dům s přehlednou a dobře<br />

vybavenou dispozicí, s kombi<strong>na</strong>cí<br />

prostředků vedoucích k úspoře<br />

energie. Jako jeden z mála soutěžních<br />

návrhů počítá i s dílnou,<br />

která je včleně<strong>na</strong> do zadní partie<br />

přístavku pro auto.<br />

■ Jiří Kolomazník a Aleš Javůrek,<br />

studenti Fakulty architektury<br />

VUT v Brně<br />

Vyjádření poroty: Návrh vychází<br />

z atriového typu domu s pohodlnou<br />

dispozicí bydlení pro čtyři<br />

osoby, jehož ok<strong>na</strong> v celé výšce<br />

podlaží jsou obráce<strong>na</strong> <strong>na</strong> venek.<br />

Atrium je částečně zastřešeno<br />

a určeno jako vnitřní přístřešek<br />

pro čtyři auta. Návrh počítá<br />

s variabilním využitím budovy –<br />

jako izolovaného domu či domu<br />

začleněného v různě velikých<br />

skupinách. Návrh počítá také<br />

s využitím sluneční energie.<br />

▲ Jednu z odměn časopisu Stavebnictví ve výši 5000 Kč získali Jiří Kolomazník a Aleš Javůrek, studenti Fakulty<br />

architektury VUT v Brně<br />

▼ Jednu z odměn časopisu Stavebnictví ve výši 5000 Kč získala Pavla Wolfová, studentka Fakulty architektury VUT<br />

v Brně<br />

■ Pavla Wolfová, studentka Fakulty<br />

architektury VUT v Brně<br />

Vyjádření poroty: Inovačním prvkem<br />

návrhu tradičního rodinného<br />

domu je mírné prohnutí půdorysu<br />

a posun dispozičního řešení. Počítá<br />

s okny <strong>na</strong> celou výšku podlaží. Do<br />

prostorů domu zahrnuje i dílnu. Je<br />

jen otázkou, zda vybavení hygienickými<br />

prostory (pouze jed<strong>na</strong> koupel<strong>na</strong><br />

<strong>na</strong> tři ložnice) je dostatečné. ■<br />

prosincový speciál 57

v příštím čísle<br />

01/10 leden<br />

Tématem příštího čísla 01/10<br />

budou domy v pasivním energetickém<br />

standardu. Články se<br />

zaměří <strong>na</strong> současný a budoucí<br />

vývoj <strong>na</strong>vrhování v oblasti stavebně<br />

konstrukční, technologické<br />

a architektonické a zhodnotí důvody<br />

výstavby pasivních domů.<br />

Budou představeny některé nové<br />

realizace<br />

2008<br />

v ČR i v zahraničí, ale i obnova<br />

stávajících budov s použitím<br />

09/08<br />

Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě<br />

Český svaz stavebních inženýrů<br />

MK ČR E 17014<br />

prvků pro pasivní domy.<br />

Svaz podnikatelů stavebnictví v ČR<br />

časopis<br />

Čislo 01/10 vychází 7. led<strong>na</strong><br />

Časopis stavebních inženýrů, techniků a podnikatelů • Jour<strong>na</strong>l of civil engineers, technicians and entrepreneurs<br />

Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě<br />

Český svaz stavebních inženýrů<br />

Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR<br />

ediční plán 2009<br />

časopis<br />

Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě<br />

Český svaz stavebních inženýrů<br />

Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR<br />

časopis<br />

zakládání<br />

ediční plán 2010<br />

staveb<br />

www.casopisstavebnictvi.cz<br />

Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě<br />

Český svaz stavebních inženýrů<br />

Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR<br />

pozice <strong>na</strong> <strong>trhu</strong><br />

časopis<br />

www.casopisstavebnictvi.cz<br />

www.casopisstavebnictvi.cz<br />

Patrik Kotas, Střížkov a Calatrava<br />

pavilon P <strong>na</strong> brněnském výstavišti<br />

Stavba roku 2008, druhé kolo<br />

www.casopisstavebnictvi.cz<br />

předplatné<br />

Celoroční předplatné (sleva 20 %):<br />

544 Kč včetně DPH, balného<br />

a poštovného<br />

Objednávky předplatného<br />

zasílejte prosím <strong>na</strong> adresu:<br />

EXPO DATA spol. s r.o.<br />

Výstaviště 1, 648 03 Brno<br />

(IČO: 44960751, DIČ: CZ44960751,<br />

OR: Krajský soud v Brně, odd. C,<br />

vl. 3809,<br />

bankovní spojení: ČSOB Brno,<br />

číslo účtu: 377345383/0300)<br />

Olga Bočková<br />

Tel.: +420 541 159 564<br />

Fax: +420 541 159 658<br />

E-mail: bockova@expodata.cz<br />

Předplatné můžete objed<strong>na</strong>t<br />

také prostřednictvím formuláře <strong>na</strong><br />

www.casopisstavebnictvi.cz.<br />

časopis<br />

Stavebnictví je členem<br />

Sez<strong>na</strong>mu recenzovaných<br />

periodik vydávaných<br />

v České republice*<br />

*sez<strong>na</strong>m zřizuje<br />

Rada pro výzkum a vývoj vlády ČR<br />

Kontakt pro zaslání edičních plánů 2009 a 2010 v tištěné nebo elektronické podobě:<br />

Mgr. Darja Slavíková<br />

tel.: +420 541 159 437, fax: +420 541 153 049, e-mail: slavikova@expodata.cz<br />

stavebnictví 2009<br />

časopis<br />

Ročník III<br />

Prosincový speciál<br />

Vydává: EXPO DATA spol. s r.o.<br />

Výstaviště 1, CZ-648 03 Brno<br />

IČ: 44960751<br />

Redakce: Sokolská 15, 120 00 Praha 2<br />

Tel.: +420 227 090 500<br />

Fax: +420 227 090 614<br />

E-mail: redakce@casopisstavebnictvi.cz<br />

www.casopisstavebnictvi.cz<br />

Obchodní ředitel vydavatelství:<br />

Milan Kunčák<br />

Tel.: +420 541 152 565<br />

E-mail: kuncak@expodata.cz<br />

Šéfredaktor: Mgr. Jan Táborský<br />

Mobil: +420 602 542 402<br />

E-mail: taborsky@casopisstavebnictvi.cz<br />

Redaktor: Petr Zázvorka<br />

Mobil: +420 728 867 448<br />

E-mail: zazvorka@casopisstavebnictvi.cz<br />

Redaktorka odborné části:<br />

Ing. Ha<strong>na</strong> Dušková<br />

Tel.: +420 227 090 500<br />

Mobil: +420 725 560 166<br />

E-mail: duskova@casopisstavebnictvi.cz<br />

Inzerce:<br />

Ja<strong>na</strong> Jaskulková<br />

Tel.: +420 541 159 369<br />

E-mail: jaskulkova@expodata.cz<br />

Lucie Kopecká<br />

Tel.: +420 541 159 368<br />

E-mail: kopecka@expodata.cz<br />

Darja Slavíková<br />

Tel.: +420 541 159 437<br />

E-mail: slavikova@expodata.cz<br />

Redakční rada: Ing. Rudolf Borýsek,<br />

Ing. Václav Matyáš, Ing. Ja<strong>na</strong> Táborská,<br />

Ing. Michael Trnka, CSc. (předseda),<br />

Ing. Svatopluk Zídek, Ing. Lenka Zimová,<br />

doc. Ing. Štefan Gramblička, Ph.D.<br />

Odpovědný grafik: Zdeněk Valehrach<br />

Tel.: +420 541 159 374<br />

E-mail: valehrach@expodata.cz<br />

Předplatné: Olga Bočková<br />

Tel.: +420 541 159 564<br />

Fax: +420 541 159 658<br />

E-mail: bockova@expodata.cz<br />

Tisk: Tiskár<strong>na</strong> EXPODATA-DIDOT, spol. s r.o.<br />

Povoleno: MK ČR E 17014<br />

ISSN 1802-2030<br />

EAN 977180220300511<br />

© Stavebnictví<br />

All rights reserved<br />

EXPO DATA spol. s r.o.<br />

Odborné posouzení<br />

Teoretické články uveřejněné v časopise Stavebnictví<br />

podléhají od vzniku časopisu odbornému posouzení.<br />

O tom, které články budou odborně posouzeny,<br />

rozhoduje redakční rada časopisu Stavebnictví. Recenzenty<br />

(nezávislé odborníky v daném oboru) rovněž<br />

určuje redakční rada časopisu Stavebnictví. Autoři<br />

recenzovaných článků jsou povinni zohlednit ve svých<br />

příspěvcích posudky recenzentů.<br />

Obsah časopisu Stavebnictví je chráněn autorským zákonem.<br />

Kopírování a šíření obsahu časopisu v jakékoli podobě<br />

bez písemného souhlasu vydavatele je nezákonné. Redakce<br />

neodpovídá za obsah placené inzerce, za obsah textů externích<br />

autorů a za obsah zveřejněných dopisů.<br />

58<br />

prosincový speciál

KANALIZACE<br />

•<br />

trouby, šachty, vpustě<br />

KOMUNIKACE<br />

•<br />

POZEMNÍ STAVBY<br />

•<br />

•<br />

protihluková stě<strong>na</strong><br />

STROJNÍ VÝROBA<br />

•<br />

SLUŽBY<br />

•<br />

PREFA TRADE,a.s.<br />

•<br />

•<br />

Prefa Brno a.s.<br />

časopis<br />

2009<br />

prosincový<br />

Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě<br />

speciál<br />

Český svaz stavebních inženýrů<br />

Svaz podnikatelů stavebnictví v ČR<br />

MK ČR E 17014<br />

časopis Vážení čtenáři,<br />

třicet a více tisíců výtisků bychom<br />

v případě „<strong>na</strong>dplánového“ speciálu<br />

nedokázali vytisknout.<br />

■ Ale, prosincový speciál si můžete<br />

přečíst všichni! A nez<strong>na</strong>mená<br />

to, že si ho budete <strong>na</strong>vzájem<br />

Časopis stavebních inženýrů, techniků a podnikatelů • Jour<strong>na</strong>l of civil engineers, technicians and entrepreneurs<br />

půjčovat jako samizdaty před<br />

dvaceti a více lety. Jak jsme avizovali<br />

v předchozím listopadoprosincovém<br />

čísle, bude tento speciál<br />

přístupný ve formě elek tronického<br />

magazínu. Čtení tohoto typu<br />

média je stejně jednoduché jako<br />

otevření novin. Na, výhradně pro<br />

<strong>na</strong>še čtenáře, př ipravené webové<br />

držíte v rukou prosincové vydání adrese www.casopisstavebnictvi.cz/prosincovy_special<br />

časopisu Stavebnictví. Něco je<br />

špatně. Anebo dobře Poprvé se <strong>na</strong>jdete kompletní obsah prosincového<br />

speciálu s několika články<br />

vydavatelství EXPO DATA spol.<br />

s r.o. rozhodlo vydat časopis Stavebnictví<br />

také v prosinci. Ovšem komfort jsou <strong>na</strong>víc skoro stejné<br />

<strong>na</strong>víc! Jeho podoba a uživatelský<br />

trochu ji<strong>na</strong>k, než tomu bylo u předchozích<br />

čísel všech tří ročníků. stránky obracíte pomocí myši<br />

jako u papírového časopisu. Jen<br />

Vlastně trochu hodně ji<strong>na</strong>k. a ne <strong>na</strong>sliněného prstu (určitě se<br />

■ Předně, prosincový speciál, podívejte <strong>na</strong> třetí stranu obálky).<br />

jak jsme toto vydání <strong>na</strong>zvali, není ■ A konečně, v tomto předvánočním<br />

vydání se může <strong>na</strong>jít mnoho<br />

monotematický jen z padesáti<br />

procent. Je monotematický celý. z Vás stavebních podnikatelů<br />

Věnuje se výhradně stavebním a ma<strong>na</strong>žerů stavebních firem.<br />

firmám a výrobcům stavebních Například anketu se čtyřmi otázkami,<br />

mapujícími aktuální stav<br />

hmot, stavu stavebního průmyslu<br />

<strong>na</strong> konci prvního opravdu krizové - firem a názory jejich zástupců<br />

ho roku českého hospodářství. <strong>na</strong> neradostnou budoucnost,<br />

V tomto smyslu to není úplně jsme museli předčasně zastavit,<br />

veselé čtení. Nicméně jsme se protože odpovědí přišlo obrovské<br />

pokusili podat poměrně obsáhlý množství.<br />

přehled současné ekonomické <strong>situace</strong><br />

pomocí statistických a<strong>na</strong>lýz S<strong>na</strong>d ani nemá smysl dále komentovat<br />

obsah vydání časopisu, kte-<br />

nezávislých autorů. Rok 2008, <strong>na</strong><br />

jehož konci se ekonomická <strong>situace</strong><br />

České republiky kroutila do stavebního průmyslu <strong>na</strong> samém<br />

ré se věnuje ekonomické situaci<br />

recese, je zevrubně popsán tradičními<br />

anketami malých, středních prosím přes všeobecnou skepsi<br />

konci roku 2009. Nicméně, zkuste<br />

a velkých stavebních firem MID- hledat v uvedených statistických<br />

TOP STAV a TOP STAV 100. datech a zkušenostech ma<strong>na</strong>žerů<br />

■ Prosincový speciál nemá tradiční<br />

rozsah šestasedmdesáti stran, ních hmot i zástupců státní správ y<br />

stavebních firem, výrobců staveb-<br />

ale čítá o šestnáct stránek méně. právě ta fakta, jež by Vám mohla<br />

Ne, že by se ne<strong>na</strong>šlo dost článků pomoci ve zdraví přežít nejen rok<br />

<strong>na</strong> téma současná ekonomická 2010.<br />

<strong>situace</strong> v českém stavebním<br />

průmyslu. Trochu jsme se ovšem Hodně štěstí přeje<br />

obávali, že by čtenáře dalších<br />

šestnáct stran textu o marném<br />

TOP STAV 100 a MID-TOP STAV<br />

hledání světla <strong>na</strong> konci tunelu<br />

mohlo před svátky hojnosti lehce<br />

deprimovat. stavba roku: hotel Jan Karlov Táborský<br />

■ Prosincový speciál nedostanete šéfredaktor<br />

do schránky všichni. Obvyklých taborsky@casopisstavebnictvi.cz<br />

Nejlepší výrobce stavebnin 2009<br />

stavební <strong>firmy</strong><br />

a <strong>situace</strong> <strong>na</strong> <strong>trhu</strong><br />

www.casopisstavebnictvi.cz<br />

KOMPLEXNÍ ŘEŠENÍ<br />

VAŠEHO PROJEKTU<br />

editorial<br />

VÝROBNÍ PROGRAM<br />

výrobky pro podzemní sítě a ka<strong>na</strong>lizace<br />

výrobky pro výstavbu komunikací a venkovní architekturu<br />

dlažby, zatravňovací dlažby, obrubníky a přídlažba,<br />

dílce pro povrchové odvodnění, venkovní architektura,<br />

plotové dílce, silniční panely<br />

výrobky pro výstavbu pozemních staveb<br />

skeletový systém, atypická výroba, stropní a střešní dílce,<br />

velkorozměrové prostorové prefabrikáty, výrobky pro zděné stavby,<br />

prostorová prefabrikace, transportbeton, betonářská výztuž<br />

EKOLOGIE A NÁDRŽE<br />

výrobky pro výstavbu nádrží, podzemních sítí<br />

a ochranu životního prostředí<br />

kruhové a pravoúhlé nádrže, kabelové šachty, energokanály,<br />

dešťové hospodářství, odlučovače lehkých kapalin, čerpací stanice,<br />

výroba, montáž a opravy zařízení<br />

výroba, montáž, opravy a konstrukce zařízení se zaměřením<br />

<strong>na</strong> výrobu betonu a betonovou prefabrikaci<br />

zkušebnictví, projekční a poradenská činnost<br />

DCEŘINÉ SPOLEČNOSTI<br />

pro všechny pravidelné<br />

odběratele časopisu<br />

Stavebnictví bude<br />

prosincový speciál<br />

v podobě elektronického<br />

magazínu <strong>na</strong>:<br />

prosincový speciál 3<br />

provádění staveb, prodej stavebnin<br />

PREFA KOMPOZITY,a.s.<br />

výroba kompozitních profilů, výrobků a konstrukcí<br />

www.casopisstavebnictvi.cz/prosincovy_special<br />

Kulkova 10/4231, 615 00 Brno<br />

tel.: 541 583 111, fax: 541 583 833, e-mail: prefa@prefa.cz<br />

www.prefa.cz

Office building<br />

Nordica Ostrava<br />

Oceněno titulem ČESKÝ ENERGETICKÝ<br />

A EKOLOGICKÝ PROJEKT 2008<br />

Skanska CZ a.s.<br />

www.skanska.cz

logo

products

Resources

Company

Terms of service
Privacy policy
Cookie policy
Cookie settings
Imprint
Change language
Made with love in Switzerland
© 2024 Yumpu.com all rights reserved

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!