stavebnà firmy a situace na trhu - Äasopis stavebnictvÃ
stavebnà firmy a situace na trhu - Äasopis stavebnictvÃ
stavebnà firmy a situace na trhu - Äasopis stavebnictvÃ
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
▲ Dopady <strong>na</strong> zaměst<strong>na</strong>nost ve stavebnictví<br />
▲ Vývoj stavební produkce v meziročních indexech k roku 2008<br />
– vysoká odborná kvalifikace inženýrů<br />
a architektů, opírající se<br />
o kvalitní vysokoškolské vzdělání,<br />
které má dlouholetou tradici;<br />
– kvalifikovanost pracovníků řemeslných<br />
profesí, schopných<br />
samostatného rozhodování<br />
a improvizace;<br />
– z<strong>na</strong>lost vyspělých technologií<br />
stavění a materiálně technické<br />
vybavení k jejich provádění;<br />
– schopnost stavebnictví pružně<br />
se přizpůsobit měnícím<br />
se podmínkám v poptávce<br />
a výrobnímu programu;<br />
– srov<strong>na</strong>telná produktivita práce<br />
v porovnání s vedoucími zahraničními<br />
firmami;<br />
– vhodná velikostní i specializační<br />
struktura stavebních firem<br />
(malé, střední, velké);<br />
– vybudované zázemí vysokých<br />
škol;<br />
– multiplikační efekt ve vztahu<br />
k ekonomice;<br />
– nižší náklady <strong>na</strong> pracovní<br />
sílu v porovnání s konkurencí<br />
z původní patnáctky EU;<br />
– vazby <strong>na</strong> východoevropské<br />
ekonomiky (Rusko …);<br />
– stabilní a relativně zdravý fi<strong>na</strong>nční<br />
sektor;<br />
– vyspělé systémy pro plánování,<br />
<strong>na</strong>vrhování a řízení realizace<br />
staveb;<br />
– vyspělé systémy pro kontrolu<br />
jakosti stavební produkce, tvorbu<br />
environmentálních plánů;<br />
– velké <strong>firmy</strong> jsou součástí <strong>na</strong>dnárodních<br />
koncernů garantujících<br />
vyšší záruky, fi<strong>na</strong>nční výhody;<br />
– dostupnost materiálových<br />
surovin;<br />
– rozvinutá výroba stavebních<br />
hmot.<br />
Slabé stránky českého stavebnictví:<br />
– vysoká citlivost <strong>na</strong> stav národního<br />
hospodářství;<br />
– stavebnictví nemá resortní zastoupení<br />
(neřešení průřezových<br />
otázek výstavby), stavebnictví<br />
jako resort nemá řídicí strukturu;<br />
roztříštěnost a z toho plynoucí<br />
nejasnosti v kompetencích;<br />
– nízká úroveň strategického řízení<br />
mnoha stavebních firem;<br />
– klesající počty kvalifikovaných<br />
řemeslníků a nutnost kompenzovat<br />
jejich nedostatek zaměstnáváním<br />
méně kvalifikovaných<br />
dělníků, především ze zemí<br />
východní Evropy;<br />
– nízké počty učňů, zejmé<strong>na</strong> některých<br />
oborů, a nedostatečný<br />
rozsah učňovského školství,<br />
hrozící deficit technicky vzdělaných<br />
vysokoškoláků;<br />
– kvalita legislativy a její časté<br />
změny, nedostatečný nebo<br />
pomalý postup při vymáhání<br />
práva;<br />
– nedostatečná jazyková vybavenost,<br />
neochota pracovat<br />
v zahraničí;<br />
– nízká mobilita pracovních sil<br />
a nedostatečné podmínky pro<br />
její zvýšení;<br />
– stag<strong>na</strong>ce vědecko-výzkumných<br />
a inovačních aktivit a neefektivní<br />
podpora komercio<strong>na</strong>lizace<br />
průmyslového výzkumu<br />
a vývoje;<br />
– omezené možnosti podniků<br />
pod zahraniční kontrolou expandovat<br />
<strong>na</strong> zahraniční trhy<br />
v důsledku obchodní politiky<br />
jejich zahraničních majoritních<br />
vlastníků, orientujících podnikatelské<br />
aktivity těchto podniků<br />
<strong>na</strong> území ČR;<br />
– nízká rentabilita stavebních podniků,<br />
nevytvářející dostatečný<br />
vlastní zdroj pro jejich rozvoj<br />
a inovaci;<br />
– absence systémového posuzování<br />
veřejných zakázek (kontrolní<br />
činnost zadavatele ve všech<br />
fázích výstavby);<br />
– nevyvážená kvalifikace investorů,<br />
nedostatečné využívání<br />
rizikové a<strong>na</strong>lýzy;<br />
– nedostatečný příliv mladých<br />
kvalifikovaných pracovníků;<br />
– dosud slabá spolupráce praxe<br />
a vysokých škol (převážně se<br />
omezuje <strong>na</strong> řešení havarijních<br />
situací);<br />
– přílišná vstřícnost zahraničním<br />
realizátorům veřejných zakázek,<br />
transfer zisku do zahraničí;<br />
– omezené působení českých<br />
firem <strong>na</strong> stavebních trzích zahraničních<br />
trzích;<br />
– působení občanských iniciativ<br />
omezující, zpožďující<br />
a zdražující výstavbu;<br />
– nízká společenská prestiž oboru.<br />
Příležitosti českého stavebnictví:<br />
– vytváření nových forem fi<strong>na</strong>ncování<br />
výstavby a výzkumu<br />
a vývoje, zejmé<strong>na</strong> spojením<br />
veřejných a soukromých zdrojů<br />
(PPP);<br />
– tlak <strong>na</strong> vyrovnání civilizačního<br />
deficitu v ČR, vytvářející obsáhlý<br />
zásobník práce, včetně zahraničních<br />
investic v tuzemsku;<br />
– získání grantů a dotací z EU;<br />
– využití specifik vývoje poptávky<br />
reflektujících uplatňování prvků<br />
trvale udržitelného rozvoje<br />
výstavby;<br />
– intenzivnější vývoj a výzkum,<br />
institucionální i projektový,<br />
včetně zapojení do mezinárodního<br />
výzkumu a vývoje, (Evropská<br />
a národní technologická<br />
platforma);<br />
– prohloubení a zkvalitnění územní<br />
a projektové přípravy, preference<br />
koncepčnosti;<br />
– důraz <strong>na</strong> rekonstrukce, modernizace,<br />
údržbu a opravy;<br />
– snížení energetické náročnosti<br />
staveb (provoz), příprava<br />
a realizace energeticky úsporných<br />
staveb (v nové výstavbě,<br />
v rekonstrukcích, v oblasti kulturních<br />
památek v souvislosti<br />
s jejich komerčním využitím);<br />
– zvyšování cen energií je stimulem<br />
pro vývoj nových staveb<br />
a technologií;<br />
12<br />
prosincový speciál
Change language