stavebnà firmy a situace na trhu - Äasopis stavebnictvÃ
stavebnà firmy a situace na trhu - Äasopis stavebnictvÃ
stavebnà firmy a situace na trhu - Äasopis stavebnictvÃ
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
statistika<br />
text: Mgr. Ing. Milan Cikánek<br />
Statistika: stavebnictví<br />
a související oblasti<br />
Ke studiu makroekonomiky a stavebnictví poskytuje<br />
data Český statistický úřad <strong>na</strong> svých<br />
webových stránkách a v sešitech. V následujícím<br />
příspěvku <strong>na</strong>bízíme různá srovnání, která<br />
ČSÚ ne<strong>na</strong>bízí, avšak bez jeho výchozích dat by<br />
nebyla proveditelná.<br />
Uvádíme <strong>na</strong>příklad řadu nominálních<br />
mezd podle ČSÚ a pak<br />
v určitém zřetězení inflaci od<br />
téhož zdroje, následně podle<br />
růstu a propadů reálné mzdy<br />
komentujeme objemy bytové výstavby.<br />
Cílem komparací je pokus<br />
o výhled v některých sekvencích<br />
činnosti resortu.<br />
Produkce stavebních prací stoupla<br />
v roce 2008 o 4,9 % meziročně.<br />
Tento údaj se v roce 2008<br />
uváděl za dva soubory subjektů –<br />
za podniky s 20 a více zaměst<strong>na</strong>nci<br />
a pak odhad za stavebnictví<br />
celkem. V podobném členění se<br />
uváděly i mzdy. V resortu celkem<br />
bylo v minulém roce provedeno<br />
stavebních prací za 536 572 mil.<br />
Kč v běžných cenách. Podniků<br />
s 20 a více zaměst<strong>na</strong>nci bylo<br />
2446, ty vyko<strong>na</strong>ly dílo za 366<br />
589 mil. Kč.<br />
Od roku 2009 se nově publikují<br />
data za podniky s 50 a více<br />
zaměst<strong>na</strong>nci, čímž přibyla možnost<br />
zveřejnit některé údaje<br />
regionálně. Doufejme, že tím<br />
nezanikne cenná návaznost <strong>na</strong><br />
dřívější členění a že je řešeno sestavování<br />
časových řad produkce<br />
a zaměst<strong>na</strong>nosti, řekněme od<br />
roku 2003, za <strong>firmy</strong> s 50 a více<br />
zaměst<strong>na</strong>nci, nebo budou uvedeny<br />
i informace o souboru<br />
s 20 a více zaměst<strong>na</strong>nci v roce<br />
2009. Časové řady informací za<br />
srov<strong>na</strong>telné soubory jsou totiž<br />
prvním krokem k prognóze. Metodické<br />
změny výstupů ČSÚ s<strong>na</strong>d<br />
nebudou výhledům promyšleně<br />
klást překážky. V roce 2009, kdy<br />
klesne český hrubý domácí produkt<br />
(HDP) meziročně asi o 4,8 až<br />
5 %, se uvádí pokles z 537 mld. Kč<br />
v běžných cenách stavebního<br />
díla <strong>na</strong> 494 nebo dokonce <strong>na</strong><br />
456 mld. Kč v běžných cenách,<br />
reálně tedy <strong>na</strong> hodnotu ještě nižší,<br />
s dalším předpokládaným poklesem<br />
ještě v roce 2010. Co<br />
o možném vývoji vypovídají podíly<br />
resortu <strong>na</strong> celém HDP a jaké<br />
jsou předpoklady vývoje cen<br />
Stavebnictví v roce<br />
2008, podíly <strong>na</strong> HDP<br />
a <strong>na</strong> zaměst<strong>na</strong>nosti<br />
Data o podílech odvětví <strong>na</strong> celkovém<br />
HDP vypovídají o stavu<br />
a výhledech. Při hospodářské krizi<br />
padá stavebnictví první, protože<br />
státní i soukromé organizace ztratí<br />
prostředky <strong>na</strong> investice. Po krizi<br />
se může podíl stavebnictví zvyšovat.<br />
V roce 2008 a 2009 indicie<br />
svědčily zejmé<strong>na</strong> o rozdílných<br />
pozicích malých a velkých firem.<br />
Stavebnictví pocítilo důsledky<br />
hospodářské recese poměrně<br />
rychle. I když ještě v roce 2008<br />
s tím nikdo nechtěl počítat.<br />
Dne 14. břez<strong>na</strong> 2008 investiční<br />
banka Bear Stearns prodala kvůli<br />
záchraně před bankrotem levně<br />
akcie konkurenci. 28. břez<strong>na</strong><br />
2008 <strong>na</strong>psal hlavní ekonom<br />
Komerční banky profesor Kamil<br />
Janáček: „Světová ekonomika<br />
v žádné krizi není.“<br />
Podobně uvedl německý spolkový<br />
ministr fi<strong>na</strong>ncí Peer Steinbrück<br />
pro Handelsblatt začátkem dub<strong>na</strong><br />
2008: „Evropa není v recesi. To<br />
není zbožné přání, ale skutečnost.“<br />
Bez ohledu <strong>na</strong> odborníky dne<br />
16. září 2008 centrální banka USA<br />
přiz<strong>na</strong>la, že vydá injekci 85 miliard<br />
dolarů pojišťovně AIG k záchraně<br />
jejích závazků a tímto dnem může<br />
být začátek hospodářské krize<br />
datován. Jejím původem nebylo<br />
ani tak riskování fi<strong>na</strong>nčních ústavů,<br />
jako spíše dlouhodobě hýčkaný<br />
systém žít <strong>na</strong> dluh.<br />
Po vybubnování těchto zpráv<br />
klesly exportní možnosti německé<br />
ekonomiky, což pro české<br />
dodavatele z<strong>na</strong>me<strong>na</strong>lo zhoršení<br />
odbytových možností. Pro HDP<br />
Německa přinášel Volkswagen<br />
v posledních letech obrat přes<br />
100 mld. eur. Největší zisk<br />
energetické <strong>firmy</strong> E.ON činil<br />
7,4 mld. eur. Čeští sousedé před<br />
krizí, v idylickém roce 2007, exportovali<br />
do USA zboží za více<br />
než 73 mld. eur, což bylo asi<br />
8 % německého exportu.<br />
V tomto kontextu Evropská komise<br />
očekávala po uplatnění<br />
záchranných balíčků v listopadu<br />
2008 propad hospodářství<br />
Německa pro rok 2009 o 5 %<br />
a v roce 2010 meziroční vzestup<br />
o 1,2 %. Poklesem exportních<br />
možností Německa do USA klesla<br />
i kupní síla pro export českého<br />
zboží. Následkem toho vzrůstá<br />
v ČR nezaměst<strong>na</strong>nost, snižují se<br />
výnosy z daní, protože odvody<br />
platí méně zaměst<strong>na</strong>nců, než<br />
s kolika stát počítal v rozpočtu.<br />
Důležité je podotknout, že hospodářská<br />
krize nepřichází do<br />
české republiky jen zvenčí. Vláda<br />
sociální dávky a důchody vyplácí<br />
podle norem, které neodpovídají<br />
možnostem ekonomiky, stát si<br />
<strong>na</strong> dávky a důchody půjčuje. Za<br />
půjčky platí společnost ročně<br />
desítky miliard jen úroků, aniž<br />
by se tím dluh snižoval. Jde<br />
o z<strong>na</strong>čné částky, které by byly<br />
užitečné jinde. Krize z vnějšku<br />
ale i uvnitř hradeb tedy ubrala<br />
a bude ubírat společnosti peníze.<br />
Nejvíce bohužel stavebnictví.<br />
Není dost prostředků <strong>na</strong> bytovou<br />
výstavbu ani <strong>na</strong> výstavbu dopravní<br />
infrastruktury, přitom za viníka<br />
se oz<strong>na</strong>čují stavitelé silnic.<br />
Horší dostupnost úvěrů snižuje<br />
kupní sílu, lidé jsou opatrnější ve<br />
výdajích. Jestliže ještě v září 2008<br />
meziročně zvýšilo české stavebnictví<br />
produkci o 11,4 %, <strong>na</strong>stalo<br />
od říj<strong>na</strong> 2008 ve stavebnictví období<br />
meziročních propadů, trvající<br />
zatím do břez<strong>na</strong> 2009.<br />
Stavebnictví má <strong>na</strong> hrubém domácím<br />
produktu větší podíl než<br />
jak odvětví participuje <strong>na</strong> celkové<br />
zaměst<strong>na</strong>nosti, což je dáno kapitálovou<br />
vybaveností a použitím<br />
strojů. Podíly jak <strong>na</strong> produkci, tak<br />
<strong>na</strong> odpovídající zaměst<strong>na</strong>nosti<br />
můžeme vidět v několika záběrech<br />
a tedy s jinými procenty, za<br />
celé odvětví, pak za <strong>firmy</strong> s 20<br />
a více zaměst<strong>na</strong>nci, případně za<br />
<strong>firmy</strong> malé. Pokaždé autoři dostávají<br />
jiná čísla, nic proti tomu,<br />
musí se však jed<strong>na</strong>t o srov<strong>na</strong>telné<br />
řady, o sledování stejné velikosti<br />
souboru. Při uvádění podílu<br />
<strong>na</strong> HDP se někdy míní produkce<br />
firem s 20 a více zaměst<strong>na</strong>nci,<br />
výhled, <strong>na</strong> toto členění <strong>na</strong>vazující,<br />
musí pak velikost respektovat<br />
a neskočit k velikostem s 50<br />
a více zaměst<strong>na</strong>nci.<br />
Komparace HDP a produkce<br />
stavebnictví<br />
HDP počítáme v miliardách Kč<br />
v běžných cenách. Procenta<br />
meziročního růstu jsou ze stálých<br />
cen. (ČSÚ podle www.czso.cz,<br />
a ČKAIT: České stavebnictví<br />
v číslech, Česká ekonomika<br />
v číslech). Jestliže meziroční<br />
procento změny HDP počítané<br />
z hodnot ve stálých cenách činilo<br />
v roce 2007 ještě slušných 6,6 %<br />
(což je index 106,6), po prudkém<br />
zbrzdění české ekonomiky v závěru<br />
roku 2008 skoro <strong>na</strong> nulu<br />
vyšel průměrný roční růst HDP<br />
včetně stavebnictví <strong>na</strong> 3,1 %.<br />
V říjnu 2008 činila meziroční změ<strong>na</strong><br />
stavebnictví –3 %, v listopadu<br />
–4 %, v prosinci 2008 –5,9 %.<br />
Zpomalil také deflátor, který činil<br />
v roce 2007 3,4 %, v roce 2008<br />
klesl <strong>na</strong> 1,8 % a pro rok 2009<br />
při možném propadu celé české<br />
ekonomiky <strong>na</strong> –5 %, odhaduji<br />
jeho výši přibližně <strong>na</strong> 1,2 %.<br />
Deflátory slouží k výpočtu stavu<br />
HDP ve stálých cenách a využívají<br />
aktuální váhy, vyplývající<br />
ze skutečně dosažených obratů<br />
v daném běžném období.<br />
prosincový speciál 17
Change language