stavebnÃ firmy a situace na trhu - Äasopis stavebnictvÃ

More documents

Recommendations

Info

oku 2003 vzrostla asi o 31,2 %, do roku 2006 asi na index 147,2 o 47,2 % proti výchozímu stavu. Ve stavebnictví mířily kapitálové injekce obvykle do firem vykonávajících pozemní a inženýrské práce, které představují 88–91 % stavební činnosti. V roce 2005 ČSÚ ještě zveřejnil produktivitu ve stavebních podnicích podle velikosti podniku. Zajímavý je náhled na produktivitu podle OKEČ a v tom dále podle velikosti podniku, křížově. Třídění podle velikosti podniku kombinované se zaměřením aktivit jsme sestavili od roku 2000 do roku 2007. Data za OKEČ se pak velmi liší podle velikosti podniku, jsou trvale vzestupná a vzhledem k této okolnosti lze odhadovat po přihlédnutí ke krizi vývoj produktivity podniku. Pro stavební podnik je to důležitá informace: Údaj uvádí, jaký je průměr produktivity a jaký je limit produktivity, který musí konkrétní firma dosáhnout, chce-li svou loďku udržet na vodě, jak jsou na tom s produktivitou firmy stejně velké, jakým tlakem hrozí firmy větší a které firmy může vlastní podnik překonat. Tuto informaci experti podceňují a místo důležitých věcí řeší raději to, co spěchá. U OKEČ 451, jistě nerozsáhlé činnosti, měly podle šetření nejvyšší produktivitu v roce 2005 firmy o velikosti 200–399 zaměstnanců, v roce 2007 firmy s 500–999 zaměstnanci. Přípravné činnosti OKEČ 451 si střední podniky dávají často dělat. Velké firmy mívají samostatný úsek, který jim práce vykoná. U středních firem je často efektivnější práci přenechat menším firmám, znalost produktivity může středním sloužit k vyjednávání o ceně. Rozhodující jsou práce podle OKEČ 452. Jestliže doznala produktivita práce v běžných cenách v roce 2005 za celé stavebnictví výše 1 798 379 Kč, bylo z toho v provozovnách s 20–24 zaměstnanci 1 053 129 Kč, v podnicích s tisícem a více zaměstnanci 4 288 894 Kč. U hlavní stavební činnosti, u OKEČ 452, činila průměrná produktivita 2 018 248 Kč, Počet zaměstnanců ▲ Tab. 6. Vývoj produktivity práce v OKEČ 452 v běžných cenách podle velikosti podniků mezi roky 2006 a 2007, data za vybrané velikostní skupiny. Hodnoty v Kč v běžných cenách na zaměstnance. *Nedokončeno. rentů, vážit možnosti vlastního podniku a konkurentů. Vývoj produktivity je u každé velikostní skupiny jiný, má jiné tempo, jiná rizika vývoje. Každá činnost má příznačný vývoj. Lze pak hledat určitou zákonitost, která je pro každou velikostní skupinu u konkrétní činnosti jiná, prokládat skutečnost matematickou funkcí, přidávat korekce – třeba přerušení za krize a pokles hodnot o nějakou částku. Proložením dat matematickou funkcí můžeme pokročit k prognóze. Záleží pak na vtipu analytika. Čtenáře napadne funkce možná jiná, v tabulce 7 jsme proložili dosavadní skutečnost geometrickou posloupností, pro krizi linii přerušili a hodnoty podle určitého klíče snížili. Kvocienty produktivity jako geometrické řady jsou u hodnot v běžných i stálých cenách jiné. Kvocient geometrické řady hodnoty produktivity ve stálých cenách násobený kvocientem průměrné inflace rovná se kvovíce proti průměrné produktivitě za celé stavebnictví asi o 12 %, opět s rozrůzněním podle velikosti firem. OKEČ 452 je hlavní činností. Proto napěnil průměr za podstatně více než u přípravné činnosti i než průměr za stavebnictví celkem. Jak vidíme z tabulky 6, čím větší firma, tím vyšší produktivita, což je v pořádku. Je vidět, že příslušný management efektivně využívá investice. Produktivita nadále meziročně utěšeně rostla. Doznala by růst i v roce 2009, kdyby výsledky nekosila krize. Již nyní lze dělat odhady pro zvolenou velikostní skupinu pro rok 2010 a 2011 podle předpokládaného poklesu stavební produkce v roce 2009 a 2010. Marketing tak bez velkého šermování s výhodami a nevýhodami vidí, jaký výkon musí vlastní firma docílit, aby v konkurenci ostatních na trhu obstála. Vývoj produktivity práce v OKEČ 452 ve stálých cenách podle velikosti podniků a vnějšího ekonomického prostředí bude v roce 2009 a 2010 nižší než dosud, především u malých firem. Proti dosavadnímu průměru se změní také inflace, a to závisle na vývoji deflátoru v letech 2009 a 2010. V odhadech produktivity práce u OKEČ 452 podle velikosti firem se v hodnotách promítne očekávaný pokles české ekonomiky a inflace. Produktivita práce v běžných cenách v roce 2006 Produktivita práce v běžných cenách v roce 2007 Produktivita práce v roce 2010 25–49 1 401 443 1 583 351 * 50–74 1 503 429 1 704 410 * 75–99 1 564 512 1 898 375 * 100–199 1 842 111 2 030 301 * 200–299 2 326 809 2 507 521 1 850 000 ve stálých cenách roku 2000 krát inflace 2000–2010 300–399 1 876 672 3 065 835 * 400–490 2 872 046 2 947 000 * 1000–a více 4 667 213 4 856 400 * K prognóze produktivity Pracovník marketingu by měl znát situaci kolem vlastního podniku, vidět situaci konkucientu geometrické řady produktivity v běžných cenách. Bylo by možné uvést kvocienty inflace a kvocienty hodnot produktivity i ve stálých cenách i korektiv za rok 2008 až 2010. Vývoj průmyslu v krizi hodnoty obvykle snižuje. Hodnoty kvocientů mohou stavební firmě podle její velikosti a zaměření ukázat, v jakých hranicích se může v současné situaci pohybovat její produktivita, s jakými možnosti smí počítat. I za současné krize mohou být kvocienty větší než jedna pro řadu v běžných cenách, což znamená, že produktivita může u některých velikostních skupin ještě mírně stoupat, současně mohou být kvocienty hodnot za stejné firmy ve stálých cenách menší než jedna, což znamená, že produktivita se může po odečtení inflace ukázat jako reálně klesající. Kvocienty hypotetické řady produktivity, které jsou u každé velikostní skupiny v průměru jiné, tedy pomáhají orientaci. Kvocienty umožňují odhadovat pozici na trhu, vidět, za jakých podmínek lze uspět. Počet zaměstnanců Kvocient geometrické posloupnosti 2007/2008 z běžných cen 20–24 1,0949 25–49 1,0820 50–74 1,0795 75–99 1,0906 100–199 1,0824 200–299 1,0757 300–399 1,1332 400–490 1,1580 1000–a více 1,1454 ▲ Tab. 7. Kvocienty geometrické řady hodnot produktivity, vyjádřené v běžných cenách 20 prosincový speciál
Dálnice a ERDI Evergreenem novinářů neekonomů a neekonomek jsou „ekonomické“ posudky výše cen silnic a dálnic. Protože výdaje jsou vysoké, není divu, že to jiskří kritikou. Dálnic se postavilo v členění podle CZ-CC v roce 2008 za 30,150 mld. Kč, místních komunikací za 33,968 mld. Kč. Dálkových železnic vzniklo v tomto roce za 20,284 mld. Kč a železnic místních za 3,705 mld. Kč. Stavby jsou financovány ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Fond kromě dotací čerpá výtěžky z mýtného, což je asi 50 miliard ročně. Evropská unie dodává 20 miliard ročně. Prioritou je dokončení dálnice D 8 z Prahy přes Ústí nad Labem. Pražský okruh by měl mít po dokončení 83 km. Stavbě dálnic se věnují velké renomované stavební podniky a jejich práce je efektivní. Autoři mediálně zjednodušených výpočtů ceny liniových staveb používají oficiální kurz, a pokud vědí, že existuje přepočet i paritou, ze studu se o tom nezmiňují. Stavbaři v obraně popisují složitost stavby v zahraničí a její cenu, ale nepoužívají při úvaze o ceně odkaz na ERDI. ČVUT odhadlo, že kilometr dálnice může stát 180–340 milionů Kč, s výkupy pozemků a právními problémy mohou náklady stoupnout na jednu miliardu Kč. Ocenění v Kč je jistě dobré, ale následné komparace mají tu vadu, že oficiální kurz ke srovnání použít nelze. Rozdíly vzniklé při napadání domácích cen by měly oprávnění při odhadech dvou staveb v ČR, kde bychom měli cenu v Kč, nebo dvěma stavbami ve Francii, nikdy ale ne mezi cenou silnice v ČR v korunách a cenou silnice v eurech například v Německu. Srovnávat by bylo možné s výhradami cenu dálnice v Rakousku s cenou dálnice v ČR, nikoliv ale oficiálním kurzem, leč jen po převodech ceny v eurech pomocí indexu ERDI. Při srovnávání cen dvou komodit je třeba vždy používat ERDI. Exchange rate deviation index je poměr směnného kurzu k paritě kupní síly měny, jakási oprava, krok k reálu. Čím jsou produktivity práce ve dvou zemích k sobě bližší, tím menší je mezi měnami obou zemí ERDI. Malé ERDI bylo například před zavedením eura mezi měnami Německa a Rakouska nebo mezi měnami Německa a Francie. Velké ERDI bylo ale mezi měnou Německa a na druhé straně třeba Argentiny nebo Turecka a nebo České republiky tak do roku 2001. Rozdíly mezi směnným a reálným kurzem mezi západními měnami byly kolem 10 %. Odlišnosti mezi směnnými a reálnými kurzy východních měn a německou markou činily až 100 %. Protože produktivita práce Německa a České republiky se dodnes liší, je nutné při srovnávání cen nájemného a dalšího zboží v Německu a v České republice brát ohled na ERDI. V práci SPS v ČR (Situace stavebnictví v ČR a jeho strategie do roku 2005. Praha 2000, str. 52) je jednoduchá tabulka ERDI mezi ČR a několika zeměmi, přičemž není uvedeno, na jakém koši byl index ERDI spočítaný. Byl zde vysloven předpoklad, že „…lze očekávat v roce 2010 dosažení úrovně parity kupní síly stavebnictví s měnovým kurzem, a tím i vyrovnání cenové relace ve stavebnictví se západní Evropou“. Při počítání ERDI je hlavním problémem konstrukce. Průměrný koš za několik zemí není podle autora optimální metodou. V historii mělo srovnávání na koši z jedné země svou váhu a výsledky. Známé je, jak rozdíl mezi oficiálním a reálným kurzem prověřovali západoněmečtí statistici v době, kdy se platily diety americkým vojákům v bývalé Spolkové republice v markách podle amerických předpisů. Poživatelé protestovali proti fasování podle oficiálního kurzu, dokládali, že není věcný. Statistici obou zemí tedy udělali opravu dávek tak, že ocenili týž koš (týž soubor potravin a oblečení) jak v USD, tak v markách a rozdíly se sanovaly tak, aby vojáci dostali i v cizí zemi totéž, co by dostali za určený peníz doma. Došlo tedy k nějaké opravě, byl vypočten index zkreslení – ERDI – mezi oficiálním a skutečným kurzem. Postupně vznikala srovnání mezi dalšími zeměmi. Německá statistika zavedla srovnávání v publikaci Internationaler Vergleich der Preise für die Lebenshaltung, Fachserie 17, Reihe 10. Srovnávání nepostihovalo ale celou druhou zem, ale jen Prahu, hlavní město ČR. Nesledovalo se 700 výrobků, ale osm skupin výrobků, místo bydlení jen ceny hotelů v Praze. Koš sloužil pro orientaci německých turistů. A pozor: Šetření se dělalo na německém indexním schématu, ne na jakémkoliv průměru. Pečliví Němci nedělali pro své potřeby výpočet ERDI na mezinárodním koši, na schématu, který německým poměrům nevyhovuje. Na vlastním koši se od roku 2001 několikrát počítal ERDI mezi českou a rakouskou cenovou hladinou, mezi českou a německou měnou, kontrolou pak bylo srovnání relací mezi měnou Rakouska a Německa. Popis metodiky by byl obsáhlý. Uváděné výpočty sloužily pro konzultaci jednomu z ministerstev, podobné umožnil zástupce hornorakouské vlády. Konstrukce koše na výpočet ERDI pro posuzování cen dálnic by mohlo být užitečné zejména pro stavební firmy. Decilový poměr mezd a jeho vývoj ve stavebnictví Pojednání o vývoji decilového poměru u mezd a odměn stavebních profesí, o čem decilový poměr vypovídá, by vydalo na knihu ekonomické edice. Decilový poměr mezd dokládá ukončení mzdové nivelizace po lednu 1991 a následný obrat k takové organizaci mezd, v níž je v jedné profesi preferovaný zkušenější a kvalifikovanější zaměstnanec. Růst decilového poměru je jednou z cest k růstu produktivity, k zisku. Připomeneme, že decilový poměr je relace mezi devátým a prvním decilem nějaké vzestupně uspořádané řady. Devítí řezy řežeme sedmimetrový trám na deset stejných dílů. První řez na sedmdesátém centimetru nechť je v příkladu první decil, devátý řez na šestistém třicátém centimetru je devátý decil. Poměr devátého řezu z našeho tesařského příkladu k prvnímu je decilový poměr (D9/D1), 630:70 = 9. První decil je hodnota, pod kterou leží 10 % nejnižších hodnot sledovaného znaku. Devátý decil je hodnota, nad kterou leží 10 % nejvyšších hodnot sledovaného znaku. Žádný jiný ukazatel než D9/D1 neukáže firmě rychleji, jak dalece je vynakládání peněz na mzdy a odměny přínosné. Růst decilového poměru v čase znamená, že vedení podniku využívá mzdových prostředků lépe, že preferuje ty, co nejvíce umějí. Firma TEXIMA vydává kvartálně od konce roku 1992 informace o mzdách, o jejich výši podle KZAM-R, což je kódování zaměstnání. Klasifikace byla uvedena sdělením Českého statistického úřadu č. 492/2003 Sb. z 18. 12. 2003, novelizuje se. Vedle decilového poměru je zajímavý medián, jeho relace k průměru. Růst decilového poměru mezd nastartovala liberalizace cen v lednu 1991. Tehdy se agresivním vzedmutím cen reálná mzda zřítila v celé ekonomice někdy až o 30 %. Do té doby 12/1993 12/2001 Prosinec Říjen 2002 2007 kurz ČNB 17,41 16,35 30,74 * 1. potraviny 2,91 2,26 2,22 1,93 4. bydlení 6,22 2,42 2,22 1,76 5. bytové vybavení 2,92 2,41 2,37 1,95 suma koš 2001 4,09 2,48 2,35 1,92 ▲ Tab. 8. ERDI mezi cenami v ČR a v bývalých spolkových zemích na koši zaměstnanců. Za prosinec 1993 a 2001 je míněno srovnání mezi českou korunou a německou markou. Za prosinec 2002 je míněno srovnání mezi korunou a eurem. prosincový speciál 21
Page 1 and 2: 2009 prosincový speciál MK ČR E
Page 3 and 4: editorial Vážení čtenáři, dr
Page 5 and 6: stavba roku text: kolektiv autorů
Page 7 and 8: ▲ Řezy areálem hotelu Karlov ja
Page 9 and 10: Specifika realizace a stavební tec
Page 11 and 12: společenské produkce (hrubého do
Page 13 and 14: - rozvoj bytové výstavby; - pří
Page 15 and 16: ■ Nejvíce bude celosvětovým po
Page 17 and 18: statistika text: Mgr. Ing. Milan Ci
Page 19: 2004 o více než 20 %. Koncem roku
Page 23 and 24: 2009 Příloha časopisu Stavebnict
Page 25 and 26: Anketa TOP STAV 100 2008: výsledky
Page 27 and 28: TOP-STAV 100 MID TOP-STAV Poř. č.
Page 29 and 30: TOP-STAV 100 MID TOP-STAV Poř. č.
Page 31 and 32: 2009 stavebnictví časopis speciá
Page 33 and 34: Údaje jsou převzaty jak z nekonso
Page 35 and 36: Poř. č. IČO Podnik HV (v tis. K
Page 37 and 38: Poř. č. IČO Podnik Tržby/poč.
Page 39 and 40: anketa Anketa mezi stavebními firm
Page 41 and 42: krizi“ nastane, ale v roce 2010 t
Page 43 and 44: hlavně podpora podnikatelských ak
Page 45 and 46: interview text: Jan Táborský foto
Page 47 and 48: nových, sádrových, vápenných a
Page 49 and 50: visejícího nař. vl. č. 61/2003
Page 51 and 52: kde se každý návštěvník můž
Page 53 and 54: ▲ Výroba betonových dílců pro
Page 55 and 56: Prefa Brno a.s. | Kulkova 10/4231 |
Page 57 and 58: vrh velmi dobře kombinuje tradičn
Page 59 and 60: KANALIZACE • trouby, šachty, vpu

stavebnÃ­ firmy a situace na trhu - Äasopis stavebnictvÃ­

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

Delete template?

Save as template?

stavebnÃ firmy a situace na trhu - Äasopis stavebnictvÃ