Pharmako/poeia čili Jedovarnictví aneb Moc rostlin, jedy a bylinkářství

- PHARMAKO/POEIAzeného jazyka. Ale jenom více či méně. A právě toto „více či méně" nás zajímá.Přirozený systém obsahuje jedy. Formální systém je jedovatý také, ale navícmu chybí hravost přirozených zvířat, řekněme divokých kojotů.Kojot je ten, kdo porušuje pravidla.Tento základní rozdíl budeme nazývat kojotím principem. Pregnantně řečeno:„Ať už si to naplánujete sebelépe, kojot už si najde způsob, jak vám to posrat".Jako všechny jedy je kojoti princip současně prokletím i požehnáním. Někdy setento princip také označuje jako lidský faktor.Botanická taxonomie není algebra. Neobsahuje žádnou formální gramatiku(i když je si to možno představit). Nicméně všechny taxonomie mají formálnístrukturu. Taxonomie se snaží oddělit kočky od psů. Není to tak těžké, myslítesi, a pak se dostanete k hyenám. Všichni poznáme růže a trávu a jsmeschopni vidět, že růže lze dělit na červené a žluté. A trávu umíme rozdělit navysokou a nízkou či na tu s osinami (jako je např. psárka) a na tu bez osin.A jsme schopni vidět, že růže se trochu podobají kaméliím, zatímco tráva rákosí.A tak tráva, rákosí a ostřice vytvářejí skupinu, stejně tak jako růže, kaméliea pivoňky.Ve vědecké taxonomii se snažíme nalézt vztahy, ať už morfologické, cytologickéči chemické, které vyjadřují vývoj. Že tomu tak nebylo vždy, je vidět nalidových jménech rostlin, ať už v jazyce anglickém či jiném. Tyto staré taxonomiese také někdy opírají o morfologickou podobnost, ale často odrážejí i jinákriteria, jako třeba farmakologické využití. Tak máme v angličtině na jednéstraně „yarrow" (řebříček) a „golden yarrow", které se podobají tvarem a nadruhé straně „sage" (šalvěj) a „sagebrush" (pelyněk), které se podobají vůní.„Dwale-berry" (rulík) je pak jméno farmakologické, stejně jako teonanacatl(Boží maso - lysohlávka).Účelem této sáhodlouhé apologie je zdůraznit metaforickou - tzn. magickou- a umělou povahu, každého taxonomického schématu. Naším cílem je srovnatúčinky různých rostlin na vědomí a srovnat je podle tohoto hlediska. A zde senám voda začíná kalit. Za prvé jsou účinky velmi ovlivňovány velikostí dávky.T-aMk je v malých množství stimulant,-ale ve větších dávkách sedatívum či deliriant.Je..možné rosÜiny klasifikovat také na základě jejich chemismu. Ale rostlinyvětšinou obsahují velmi složitou směs substancí, které nejsou vždy chemicky64FENOMENOLOGICKÁ TAXONOMIE PSYCHOTROPNÍCH ROSTLIN -příbuzné, ale které se všechny podílejí na pozorovaném efelrtu. Navíc by podobnéklasifikace byly velmi početné a často by se jim nepodařilo vyjádřit podobnéexperimentální výsledky u chemicky odlišných rostlin.Farmakologické kategorie jsou ovšem velmi staré a stále se používají jakv medicíně, tak v tradičním bylinářství. Jsou to třeba kategorie jako: analgetika,anodyna, sedatíva, soporifika, expektoranty, katartika, cerebrální stimulanty,analeptika, konvulzanty, delirianty apod.V současné době navrhl mexický etnobotanik José Luis Díaz systém, kterýse strukturou podobá linnaeovskému a který je založen na starších klasifikacíchnavržených J. Dealym a P. Denikerem. V tomto systému jsou tři hlavní třídy:psychoanaleptika - drogy, které navozují excitaci, psycholeptika - drogy, kterénavozují zklidnění a psychodysleptika - drogy, které mohou navodit oboje.Díaz tyto tři třídy pak dále dělí do „čeledí", čeledi do skupin a ty posléze dobotanických druhů. V rámci „druhů" dělí rostliny podle chemického složení.Díazův systémTŘÍDApsychoanaleptikapsycholeptikapsychodysleptikaČELEĎpsychostimulantyeuforiantyantidepresívakonvulzantynavozovače úzkostihypnotika-sedativamírné trankvilizéryantispasmodikaantimanikahalucinogenynavozovače tranzukognodysleptikadeliriantyneurotoxinynarkotikaPříklad: šalvěj věštecká (Salvia divinorum) patří do třídy Psychodysleptika,čeledi Kognodysleptika ä do skupiny terpěnově pyskaté.65