Pharmako/poeia čili Jedovarnictví aneb Moc rostlin, jedy a bylinkářství

p PHARM AKO/POEIAvali skrze prsty. Tak o Galechprohlašovali, že to jsou ti, co seopíjejí „zkaženým zrním". KroměKeltů si pivo od nepaměti oblibovalii germánské kmeny, včetněAnglů a Sasů. Beowulf pil pivoa pivnice, včetně královnysloužící jako číšnice, byla místemmnohaOchutnávači piva,rozprav a žertování. Galo-Chamurabiho pečeť, 1913 pf. n.l. vé svá piva nazývali cerevisia, cožznamenalo „z přízně boha Cerese".Etymologie slov beer a ale není tak zřetelná. (V celé této partii se potýkámes dvojím britským pojmenováním piva. Pojmenování beer náleží spíše ležákům,-kdežto -ale--znamená lehké, stále ještě kvasící pivo, určené k rychlespotřebě. - pozn. překl.) Zdá se, že beer má své kořeny ve staronorském byyg,což je označení ječmene.Ale pochází z indoevropského kořene - alu, vztahujícím se k magii, čarodějnictví,zakletí a vizím. Je tak příbuzné s námi používaným slovem halucinogen.Charakteristická svíravá hořkost piva se připomíná i v jiném příbuzném slově- alum, což znamená kamenec. Prostě hořkost a pivo patří k sobě.Jako přísady do zkvašeného sladového nápoje byly používány mnohé hořkébyliny:"Například plazivý břečťan, rozmarýna, řebříček, pelyněk a blín. Mnohéz nich jsou psychoaktivní. Obzvláště potentní je blín, který obsahuje halucinogennítropanové alkaloiody. Německy se blín řekne Bilsenkraut neboli pilsenerkrůt. Tedy rostlina, ze které se vaří „pilsner". Piva s blínem byla až do nedávnave Švédsku velmi populární.Známý německý pivovarnický zákon z roku 1516 byl zaměřen předevšímproti blínu a představuje první protidrogový zákon moderní doby.Egypťané měli zvláštní výrazy pro více než osmdesát druhů piva, které se odsebe lišily rostlinnými přísadami. Většina těchto piv byla léčivá. Pivo se patrněpoužívalo jako prostředek k podávání léčivých rostlin.Nejstarší známý pivovar pochází z období 3 50¥ leť pí. Kr. a stál na sumerskéobchodní stanici ležící na Hedvábné stezce v horách Zagrosu.Tak víc než Milton zvládnul sladve snaze cesty Boží prozkoumat.~ "~ATE/Houšmaň77,TěTrenči7"to}e ale hrozná věc"HistorieJEČMEN OBECNÝ (HORDEUM VULGARE)-Calvert Watkins (1978) objevil filologické důkazy o existenci-starobylého indoevropskéhorituálu ječmene v Odysseji, v homérském hymnu k Démétře (atudíž i v eleusinských mystériích), ve Védách, v chetitských pramenecha v Avestě. Společné rysy uváděné ve všech zmíněných pramenech spočívajív pití ječného odvaru, ve skutečnosti, že tento odvar je připravován či podávánženami a že obsahuje další příměsi. Mimo ječmene, vody a alespoň jedné dalšíbyliny obsahuje i mléko, ať už sladké či kyselé. Často se přidával med a víno.Pití tohoto nápoje přinášelo podle uvedených pramenů pocit pohody, vekteré hádky byly srovnány a zapomenuty.David Flattery (Flattery & Schwartz 1989) se domnívá, že ona „další rostlina"v nápoji je harmala mnohodílná (Peganum harmala), známá jako haoma čisoma. Zaznamenané detaily přípravy nápoje naznačují, že nebyl zkvašen. Jehopříprava se spíše velmi významně podobala něčemu, co Albert Hofmann označiljako postup vhodný k přípravě etheogenního nápoje z amidu kyseliny lysergovéobsaženého v zrní napadeném námelem.Jsem jogín pijící pivo.Pivo prosvětluje tělo z diamantu,dotváří tělo blaženostia poskytuje formu všem tělům vyzářeným.— " " " ""-"Míläfepä " -" "'"" ""PoesisVaření piva je složitější nežvýroba vína. Příčina tkví v tom,že zatímco víno obsahuje přímocukr, který může kvasit hned jakjsou hrozny rozmačkány, ječmenobsahuje škrob. A škrob, abymohl kvasit, musí být nejdřívepřevederTlfa cukr. Tento processe nazývá sladování.Během tohoto procesu je zrnínejdříve naklíčeno a pak praženo.Delší pražení vytváří základpro černá piva. Poté, co je zrní96