DA 03/2009 - Dobrá adresa

smí být drak. Těch už mám fakt plné zuby.Když se rozhlédnete kolem sebe, zjistíte, žeje předrakováno.Jak jste se dostala k fantasy?Samozřejmě přes Tolkiena. Jeho příběhyjsem hltala už jako malá holka a ve stejnédobě jsem začala psát příběhy à la Tolkien.Když si takhle v hlavě vytváříte vlastnísvěty a příběhy, je pak občas docela obtížnédržet se příběhu už napsaného a namalovatk němu obálku, aniž byste do toho promítlisvoji představu.Nemalujete ale jenom fantasy...Obecně mám ráda historii, teď naposledymi učarovala vitrážová okna. Jinak malujuvšechno, co mě nějakým způsobemosloví. Orientální svět, zvířata, lodě.A jak jste se dostala k harfě?Harfa je kapitola sama o sobě. Nikdyjsem se na ni neučila hrát, jednou mě toprostě chytlo a já věděla, že to je ono. Naprostomi učaroval bretaňský harfeník AlanStivell, který tehdy přijel do Prahy. Navícv té době byla harfa drahýma nedostupným nástrojem a nebyla nikdek sehnání. Hrálo na ni všeho všudy pět šestlidí. Dneska jich je desetkrát víc. Měla jsemale štěstí, sehnala jsem ji v jednom smíchovskémbazaru a začala se sama učit.A dotáhla to tak daleko, že s ní veřejněvystupujete – na samouka slušný výsledek...Vystoupení jsou spíš pro potěšení, horšíje ta cesta. Jezdím totiž tramvají. Teď už to jedobré, už mám na harfu obal, ale dokudjsem ho neměla, zažívala jsem docela veseléokamžiky. To byste nevěřila, kolik lidí byloz harfy tak trochu vedle. Nejspíš ji nikdy neviděli.Jinak si totiž nedovedu vysvětlit, jako ní mohli říct, že to je třeba loutna.PřipravilaKateřina Komorádováwww.dobraadresa.cz • 2009 • 1 • 23