4 / 2007 (PDF, 2 MB) - Braunoviny - B. Braun Medical sro

H I – T E C Hpunkcí. Chápal sice, že tyto punkce samotnounemoc neléčí, ale poukazoval také na přechodnézlepšení stavu pacientů po punkci.Na konci 19. století, konkrétně v roce 1888,popsal W. W. Keen tři základní přístupy k provedenípunkce a případné drenáže postraníchkomor, které se užívají dodnes. Později, v roce1898, učinil Fergusson drenáž mozkomíšníhomoku – likvoru – do peritoneální, tedy břišní dutiny.Drenážní soustava měla podobu stříbrnéhodrátu a byla provedena návrtem v bedernímobratli. V roce 1908 popsal drenáž W. Kausch,který použil gumovou hadičku, kterou propojilpostranní komoru s dutinou břišní.Tato metoda se však ve své době obecně nerozšířila,neboť k vývoji potřebného ventilu, kterýje pro správnou funkci drenáže nezbytný, mělodojít až za několik desetiletí.K použití první moderně chápané drenážes ventilem z polyetylénu došlo v roce 1949ve Filadelfii a provedli ji lékaři Frank Nulsena Eugen Spitz. Byl to ale stále ojedinělý případ,výroba byla velmi nákladná a použitý materiálnebyl příliš vhodný.Za dnešní pojetí a rozšíření ventrikuloperitoneálnídrenáže (zkrat z mozkových komordo dutiny břišní) paradoxně vděčíme nelékařipanu Johnu Holterovi, kterému se v roce 1955narodil syn s myelomeningokélou a postupněse rozvíjejícím hydrocefalem. V jeho případěse potvrdilo, že rodičovská láska nezná hranica překážek.Zoufalý Holter totiž pro svého syna zkonstruovalbiokompatibilní jednocestný ventil. Biokompatibilitu,a tudíž šanci na dlouhodobouimplantaci, dával ventilu použitý materiál,silikon. Samotnému Holterovu synovi přinesltento vynález prodloužení života „pouze“ o pětlet. Nakonec zemřel na komplikace způsobenéparaplegií a inkontinencí, ale jeho případ sestal základem pro další vývoj a následnouvýrobu ventilu s názvem Spitz-Holter, kterýdnes zná celý odborný svět. Pro zajímavost,v 60. letech bylo pacientům implantováno asi100 000 těchto ventilů. Další jména, která sizasluhují zmínku, jsou Salomon Hakim a jehosynové Rodolfo a Carlos. Hakim se v 60. letechvýznamně podílel na výzkumu hydrocefalua programovatelného ventilu.V posledních letech se vývoj ventilů štěpí naněkolik základních druhů, jejichž vrcholemje pak ventil gravitační a programovatelný.U programovatelného pomocí různých nástrojůlze měnit nastavení pracovního tlaku,gravitační respektuje nutnost nastavení dvourůzných otevíracích tlaků pro polohu vležea vestoje (více je uvedeno v dalším textu).Na vývoji gravitačních ventilů se významněpodíleli Christoph Miethke, Prof. Dr. Klaus Affeldand Prof. Dr. Dietmar Lerche. PrincipemSchéma průtoku mozkomíšního mokupři horizontální či vertikální pozicitělaSnadné přenastavení otevíracího tlaku ventiluÚroveň otevíracího tlaku gravitační jednotky jetřeba zvolit podle velikosti pacienta5