BSAH - Beton TKS
BSAH - Beton TKS
BSAH - Beton TKS
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
S TAVEBNÍ KONSTRUKCE<br />
STRUCTURES<br />
E S T A K Á D Y N A T R A M V A J O V É T R A T I<br />
H L U B O â E P Y- B A R R A N D O V<br />
V I A D U C T S O N T H E S T R E E T- C A R L I N E<br />
H L U B O â E P Y- B A R R A N D O V<br />
J I¤Í S TRAKA, MILAN · ÍSTEK<br />
Projekt dvou pfiedpjat˘ch betonov˘ch<br />
viaduktÛ na tramvajové trati z Hluboãep<br />
na Barrandov. V˘stavba obou mostÛ<br />
bude probíhat vysouváním pfies 6 respektive<br />
7 polí o rozpûtí 48 m.<br />
Design of two prestressed concrete viaducts<br />
on the new Hluboãepy – Barrandov<br />
tramway line. The superstructure of<br />
both bridges will be erected by incremental<br />
launching over 6 respectively 7<br />
spans up to 48 meter each.<br />
My‰lenka dopravního spojení mezi Hluboãepy<br />
a novû budovanou sídli‰tní aglomerací<br />
na Barrandovû formou tramvajové<br />
tratû je stará 30 let a byla jiÏ zakotvena<br />
v urbanistické studii. Stávající hromadná<br />
doprava nûkolika autobusov˘mi linkami<br />
z centra do oblasti Barrandova nestaãí pokr˘t<br />
poÏadavky na dopravu cestujících. Je<br />
provozovaná po tzv. barrandovské v˘stupní<br />
komunikaci, která je dlouhodobû souãástí<br />
mûstského dopravního okruhu<br />
avdané oblasti vytváfií spojení mezi dálnicemi<br />
D1 a D5. Tato komunikace je soustavnû<br />
pfietíÏena, a proto autobusová doprava<br />
zejména v dopravních ‰piãkách neplní<br />
dobfie svoji funkci.<br />
V roce 1988 byl schválen investiãní zámûr,<br />
ale aÏ v roce 1994 schválila rada Zastupitelstva<br />
hlavního mûsta Prahy pfiípravu<br />
realizace tramvajové tratû. Pfiípravou<br />
a realizací stavby byla povûfiena akciová<br />
spoleãnost InÏen˘ring dopravních staveb.<br />
Celková délka tramvajové tratû ãiní<br />
3,5 km a je na ní umístûno 6 zastávek. Je<br />
rozdûlena na desítky objektÛ, z nichÏ nejv˘znamnûj‰ími<br />
jsou dvû mostní estakády<br />
o celkové délce 770 m a dva podjezdy<br />
o celkové délce 365 m. Celá trasa tramvajové<br />
tratû Hluboãepy–Barrandov fie‰í<br />
nejen nové ekologické dopravní spojení,<br />
ale v daném území pfiedstavuje v˘razn˘<br />
mûstotvorn˘ prvek. V‰echny zastávky, které<br />
budou od sebe barevnû odli‰eny, jsou<br />
architektonicky v˘razné a vzniknou kolem<br />
nich pfiirozená centra. Jednotnou architektonickou<br />
koncepci tratû vãetnû jejího<br />
vybavení vypracoval Ing. arch. Patrik Kotas.<br />
V roce 1999 bylo vydáno územní rozhodnutí<br />
a v roce 2001 byla vypsána vefiejná<br />
obchodní soutûÏ. Vítûzem se stalo<br />
sdruÏení firem Subterra, a. s., a ÎS Brno,<br />
a. s. Investorem stavby je Dopravní podnik<br />
hl. m. Prahy, a. s., generálním projektantem<br />
je Metroprojekt Praha, a. s. Zpracovatelem<br />
DSP a RDS obou mostních<br />
estakád je projektová kanceláfi Novák<br />
aPartner, s. r. o., zhotovitelem obou objektÛ<br />
mostních estakád je ÎS Brno, a. s.,<br />
závod MOSAN.<br />
M OSTNÍ ESTAKÁDY<br />
Trasa tramvajové tratû pfiekonává od tramvajové<br />
smyãky v Hluboãepích smûrem<br />
k Novému Barrandovu znaãn˘ v˘‰kov˘<br />
rozdíl a pfiitom prochází ve velmi ãlenitém<br />
terénu údolí Dalejského potoka a RÛÏiãkovy<br />
rokle. Její niveleta rychle nabírá stoupání<br />
6 % a vede po mostní estakádû<br />
dlouhé 472 m, která pfiekraãuje Hluboãepskou<br />
ulici, Ïelezniãní traÈ z Prahy do<br />
Rudné a pfiimyká se k ulici K Barrandovu.<br />
Dále je vedena 110 m po terénu, aby po<br />
dal‰í mostní estakádû délky 298 m<br />
a stoupání 6,2 % pfiekonala RÛÏiãkovu<br />
rokli (obr. 1) a pokraãovala podél v˘stupní<br />
Barrandovské komunikace do zastavûné<br />
ãásti sídli‰tû Barrandov. Mostní estakády<br />
procházejí vesmûs ve svazích hustû<br />
zarostl˘ch vysok˘mi stromy.<br />
Tvar mostních estakád je navrÏen tak,<br />
aby vyhovoval poÏadovan˘m technick˘m<br />
parametrÛm vypl˘vajícím z jejich postupu<br />
v˘stavby, odpovídal architektonickému<br />
pojetí celé tramvajové tratû a pfiitom maximálnû<br />
zapadal do daného prostfiedí.<br />
Zakládání a spodní stavba<br />
Mostní objekty jsou zaloÏeny hlubinnû na<br />
‰achtov˘ch pilífiích nebo vrtan˘ch pilotách.<br />
S ohledem na ãlenitost území a promûnnost<br />
geologick˘ch pomûrÛ je v‰ak zakládání<br />
obtíÏné a nároãné.<br />
Skalní podklad tvofií devonské horniny –<br />
bfiidlice nebo vápence s krasov˘mi jevy<br />
a s poruchami aÏ do velk˘ch hloubek<br />
(pfies 100 m), s pfiekryvem deluviálních<br />
sedimentÛ – svahov˘ch hlín, sutí a navá-<br />
Ïek promûnné mocnosti. Geologick˘ prÛzkum<br />
bylo nutno soubûÏnû s projektovou<br />
dokumentací z dÛvodu sloÏit˘ch a velmi<br />
Obr. 1 Podéln˘ fiez estakádou pfies<br />
RÛÏiãkovu rokli<br />
Fig. 1. Logitudinal profile over the elevated<br />
road across RÛÏiãka’s Ravine<br />
18 B ETON • TECHNOLOGIE • KONSTRUKCE • SANACE 3/2002
Change language