26.12.2012 Views

BSAH - Beton TKS

BSAH - Beton TKS

BSAH - Beton TKS

SHOW MORE
SHOW LESS

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.

Stav 2<br />

50 %<br />

T ÉMA<br />

TOPIC<br />

Stavební stav mostÛ<br />

pfied modernizací, optimalizace<br />

1400<br />

1200<br />

1000<br />

80,0<br />

600<br />

400<br />

200<br />

0<br />

Stav 1<br />

34 %<br />

Stav 3<br />

16 %<br />

Poãty mostÛ<br />

50 0<br />

40 0<br />

30 0<br />

20 0<br />

10 0<br />

0<br />

Stav 3<br />

Stav 2<br />

Stav 1<br />

210<br />

22<br />

187<br />

Roãní hodnocení za celou síÈ âD<br />

Îelezniãní mostní objekt ohodnocen˘ jako nevyhovující vykazuje<br />

takové závady, u nichÏ nelze vylouãit jejich rozvoj a následné<br />

ohroÏení bezpeãnosti Ïelezniãního provozu. Jin˘m dÛvodem<br />

mÛÏe b˘t, Ïe objekt nesplÀuje provozní parametry stanovené<br />

a poÏadované v pfiilehlém úseku trati. Nevyhovující objekt obvykle<br />

vyÏaduje úplnou pfiestavbu, pfiestavbu opûr nebo v˘mûnu<br />

nosné konstrukce. Nûkdy v‰ak mÛÏe postaãovat jenom oprava ãi<br />

v˘mûna poru‰en˘ch ãástí. Objekt ve stupni „nevyhovující“ znamená<br />

pro provozní pracovníky mj. i nutnost zv˘‰eného sledování<br />

dal‰ího v˘voje závad a poruch a operativního pfiijímání nutn˘ch<br />

opatfiení.<br />

Îádn˘ most na trati provozované âesk˘mi drahami dnes není<br />

v takovém stavu, aby jeho dal‰í provozování bylo pfiím˘m ohro-<br />

Ïením bezpeãnosti Ïelezniãního provozu – souãasn˘ systém<br />

správy mostÛ u âD takovou eventualitu vyluãuje.<br />

Poãet nevyhovujících mostÛ zÛstává i nadále pomûrnû vysok˘<br />

(612 objektÛ pfiedstavuje pfies 9 % z jejich celkového poãtu),<br />

Tab. 2 Pfiehled nákladÛ<br />

Tab. 2 Cost survey<br />

265<br />

21<br />

243<br />

321<br />

32<br />

288<br />

492<br />

39<br />

453<br />

k 31 .12.1998 k 31.12.1999 k 31.12 .2000 k 31.12.2001<br />

Náklady Optimální náklady Náklady na stavební<br />

Tratû<br />

Poãet<br />

mostÛ<br />

na optimální<br />

údrÏbu/rok<br />

na opravy<br />

a rekonstrukce<br />

ãinnost na mostech<br />

do roku 2010<br />

2002 – 2010 (údrÏba + opravy+ rekonstrukce)<br />

[mil. Kã] [mil. Kã] [mil. Kã]<br />

celostátní 5 173 143,2 4 080,3 5 225,9<br />

regionální 1 496 26,8 626,1 840,5<br />

celkem 6 669 170,0 4 706,4 6 066,4<br />

náklady v mil. Kã<br />

Obr. 5 V˘voj nákladÛ na stavební ãinnost na mostech<br />

Fig. 5 Cost development of bridge building activity<br />

838, 1<br />

814, 0<br />

693, 8<br />

283,0<br />

248,0<br />

502, 6<br />

175,8<br />

162, 2<br />

13,6<br />

132,9<br />

118, 7<br />

14,2<br />

261, 5<br />

21,5<br />

224, 4<br />

23,6<br />

165,4<br />

141, 7<br />

23,7 38,8 42,2 40,8 41,8 75,5<br />

1992<br />

1993<br />

celostátní traÈ<br />

regionální traÈ<br />

1994<br />

1995<br />

1996<br />

876,9<br />

1997<br />

544,8<br />

1998<br />

734,6<br />

1999<br />

855,8<br />

2000<br />

1476,9<br />

1401,4<br />

2001<br />

Obr. 4 Dokonãené mosty na stavbách koridorÛ<br />

Fig. 4 Bridges finished on railway corridors<br />

pfiestoÏe se v posledních letech dafií toto ãíslo sniÏovat.<br />

Mnohokrát uvádûn˘m dÛvodem tohoto stavu je dlouhodob˘<br />

nedostatek finanãních prostfiedkÛ pfiedev‰ím na opravy a údrÏbu,<br />

a to na tratích v‰ech kategorií (roãnû vykazované náklady na<br />

opravy a údrÏbu zatím nedosahují optimální v˘‰e, která na základû<br />

Koncepce údrÏby mostÛ a tunelÛ âD ãiní 170 mil. Kã). Na<br />

regionálních tratích je pak patrn˘ i nedostatek investiãních prostfiedkÛ<br />

na rekonstrukce. Situaci pozitivnû ovlivÀuje pfiedev‰ím<br />

probíhající modernizace a optimalizace hlavních tranzitních koridorÛ.<br />

Modernizace je souhrn opatfiení, která umoÏní na dané trati<br />

zv˘‰ení traÈové rychlosti aÏ do 160 km/h na dostateãnû dlouh˘ch<br />

úsecích tak, aby bylo moÏno zv˘‰enou rychlost efektivnû<br />

vyuÏít, dosaÏení traÈové tfiídy zatíÏení UIC D4 pro traÈovou rychlost<br />

120 km/h, zavedení prostorové prÛchodnosti pro loÏnou<br />

míru UIC GC. Tam, kde modernizace koridorového úseku není<br />

efektivní, je provádûna optimalizace, která pfiedstavuje souhrn<br />

opatfiení, která stávající traÈ a její souãásti upravují na úroveÀ jejího<br />

normového stavu s moÏností pouÏití nov˘ch technologií,<br />

napfi. soupravy s v˘kyvn˘mi skfiínûmi. Modernizace a optimalizace<br />

mají rozhodující podíl na poãtu opravami nebo rekonstrukcemi<br />

odstraÀovan˘ch nevyhovujících mostÛ v souãasnosti. Na jiÏ<br />

dokonãen˘ch úsecích I. a II. koridoru bylo rekonstruováno nebo<br />

opraveno takfika 500 mostních objektÛ, coÏ si vyÏádalo náklady<br />

ve v˘‰i pfies 3 mld. Kã. Na dal‰ích asi 130 mostních objektÛ by<br />

rovnûÏ, je‰tû v rámci dal‰ích staveb I. i II. koridoru, mûlo dojít.<br />

Dnes je jiÏ aktuální pfiíprava IV. koridoru, u kterého se uvaÏuje<br />

s realizací asi 170 mostních staveb. Stavby koridoru tfietího jsou<br />

dosud ve fázi studií, ale lze odhadovat, Ïe zde bude realizováno<br />

rovnûÏ kolem 170 mostÛ. V˘voj poãtu a stavu mostÛ na úsecích,<br />

které jiÏ pro‰ly modernizací, popfi. optimalizací, ukazuje graf na<br />

obr. 4.<br />

Postupnû zaãíná b˘t fie‰en problém mostÛ nacházejících se na<br />

tratích, které jsou souãástí Ïelezniãních uzlÛ velk˘ch mûst.<br />

Pfiíprava tûchto akcí je nároãná nejen z hlediska zaji‰tûní dostatku<br />

finanãních prostfiedkÛ – to se ostatnû t˘ká kaÏdé Ïelezniãní<br />

stavby – ale v pfiípadû pfiemostûní situovan˘ch v intravilánu mûst<br />

pfiib˘vají problémy organizaãního a technologického charakteru<br />

(uzavírky ulic, v˘luky MHD, pfieloÏky sítí, sloÏitá projednávání<br />

smístní samosprávou, architektonické zaãlenûní objektu do reliéfu<br />

dané mûstské ãásti, hygienické pfiedpisy omezující vlastní<br />

realizaci, památkovû chránûné objekty atd.). Pfies uvedené problémy<br />

se dafií postupnû realizovat i tyto akce.<br />

V men‰í mífie, ale v nezanedbatelném rozsahu, jsou realizovány<br />

akce na ostatních tratích celostátních. Cílem na tratích regionálních<br />

je zabezpeãit, aby se stav objektÛ alespoÀ stabilizoval, tj.<br />

aby se pfiede‰lo jeho dal‰ímu zhor‰ování. Pfiistupovat diferencovanû<br />

k jednotliv˘m tratím (a tedy i k mostÛm) podle jejich v˘znamu,<br />

je v souãasnosti jedin˘m moÏn˘m v˘chodiskem.<br />

Na základû anal˘zy v˘sledkÛ dohlédací ãinnosti (bûÏné prohlídky<br />

a revize) odhadujeme, Ïe uspokojivého stavu mostÛ by<br />

mohlo b˘t dosaÏeno kolem roku 2010. Samozfiejmû za pfiedpokladu,<br />

Ïe vcelku pfiízniv˘ trend ve v˘voji stavebního stavu mostÛ<br />

bude pokraãovat, resp. Ïe se v˘‰e prostfiedkÛ vûnovan˘ch na<br />

rekonstrukce, opravy, ale i údrÏbu bude alespoÀ blíÏit optimu.<br />

Pfiehled potfiebn˘ch prostfiedkÛ na stavební ãinnost je v tabul-<br />

4 B ETON • TECHNOLOGIE • KONSTRUKCE • SANACE 3/2002

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!