Komunikace mezi magnetometrem a ARM procesorem - wiki

3 Sériová komunikační rozhraníV dnešní době obsahuje již téměř každé zařízení mikroprocesor, jakožtoprogramovatelnou řídící jednotku. Tato jednotka musí být schopna komunikovat jak s částmivlastního zařízení, např. LCD displejem, externí pamětí, senzory, tak i s dalšími připojenýmipřístroji jako např. PC. Nejvíce rozšířená jsou díky výhodám sériového přenosu (malý početsignálových vodičů) právě sériová komunikační rozhraní, která navíc patří k běžné výbavěmikroprocesoru.Jako nejběžnější rozhraní nalezneme synchronní sběrnici SPI (kapitola 3.1)a asynchronní UART (kapitola 3.2). Další rozhraní jsou pak TWI neboli I 2 C (kapitola 3.3)či průmyslově rozšířená sběrnice CAN. Ve zvláštních případech jsou procesory vybavenydigitálním rozhraním pro zvuk I2S.3.1 Sériové synchronní rozhraní SPISerial Peripheral Interface Bus (nebo jen SPI) je v dnešní elektronice velmi rozšířenérozhraní. Použití nachází v komunikaci s nejrůznějšími senzory (teplotními, tlakovými, atd.),AD a DA převodníky, LCD a dotykovými displeji, pamětmi typu Flash, EEPROM apaměťovými kartami jako MMC a SD. Pro většinu mikroprocesorů (AVR , x51, ARM, PIC)slouží toto rozhraní pro jejich naprogramování. [5] [18] [25]3.1.1 Princip SPI sběrniceJedná se o synchronní sériové rozhraní umožňující plně duplexní komunikaci jednéřídící jednotky (Master) s několika dalšími zařízeními (Slave) pomocí společné sběrnice. Tasestává ze 4 signálů, z jejichž názvů je patrná funkce:• MOSI (Master Out Slave In) – někdy označováno jako SI či SDI (Slave Input čiSlave Data Input)• MISO (Master In Slave Out) – někdy označováno jako SO či SDO (Slave Outputči Slave Data Output)• SCLK nebo SCK (Serial Clock) – signál generuje jednotka ve funkci Master,6