Žabovřeský zpravodaj 07/20

museli ještě zůstat doma, se s námi i nadále
setkávají prostřednictvím videokonferencí
přímo z výuky, takže jsou s námi
prakticky stále a můžeme společně komunikovat.
Určitě vás také zajímá způsob hodnocení
žáků na konci tohoto školního roku. Využili
jsme jedinečné příležitosti vtáhnout
do děje ty nejdůležitější osoby, které se
na vzdělávání v nouzovém stavu podílely
– rodiče. Požádali jsme je o krátké
objektivní zhodnocení práce jejich dítěte,
míru samostatnosti a zodpovědnosti
při plnění úkolů. I jejich pohled je tedy
pro nás důležitým hlediskem při závěrečném
hodnocení.
Přikládám pár ukázek jejich hodnocení
domácí výuky potomků:
1) Peťka se učila každý den, systematicky.
Zda má hotovo, si hlídala sama, my jsme
„jen kontrolovali (rozdělili jsme si předměty
s manželem) a odesílali e-mailem“,
komunikovali s Vámi. Ze začátku jsme
využívali i UčíTelku, později jsme od ní
upustili. Látka byla pro nás jednoduchá
a pozadu. Úkoly Peťka zvládala, zadání
chápala, každý den dělala matematiku
a češtinu. Skoro každý den angličtinu
a Člověk a jeho svět. Byla samostatná,
maximálně se na začátku zeptala, zda
chápe dobře zadání, a už se do toho
sama pustila. Logicky nejvíc interakce
potřebovala u angličtiny, ale šlo jí to – tam
byla dobrá poslechová cvičení a dělání
nahrávek (nahrávání vlastního vyjadřování
v Aj přišlo Peťce „nejtěžší“).
2) Určitě mu změna režimu pomohla
k větší samostatnosti a zodpovědnosti
a svým způsobem i ke zintenzivnění práce
(nebylo kam utéct, nehrozilo, že na něco
bude vyvolán někdo jiný atd. Neznamená
to však, že by pracoval zcela samostatně,
a to jak ve smyslu organizačním, tak pokud
jde o pracovní morálku. To asi nelze
v 10 letech očekávat ani od nejsvědomitějších
holčiček. Najít si v Edookitu
a přečíst, co má udělat, technicky dokázal
bez problémů sám.
3) Úvodem bych Vám chtěla moc poděkovat
za Váš přístup k výuce, zadávání
prací (které bylo zpočátku náročné, ale
pak si vše tzv. sedlo) a celkový přístup
po celou dobu této výjimečné situace
a hlavně vždy tzv. na telefonu a připravena
pomoci. I mě to pomohlo oprášit
nějaké věci. Za mě a moji dceru velký dík.
4) Některé úkoly, cvičení dělal úplně sám,
někdy jsme museli společně překonávat
Z NAŠICH ŠKOL
jeho lenost a nechuť cokoli dělat. Od toho
se také odvíjela jeho schopnost látku chápat.
Když měl náladu se učit, tak to šlo
bez problémů. Pokud se mu ale nechtělo,
bylo to o nervy. Někdy nad úkoly strávil
celý den, nebyl schopný se soustředit,
jindy zase všechno zvládl s chutí během
pár hodin. Zadání úkolů byla jasná. Možná
bych doporučil standardizovat formu zadávání,
aby byla přehlednější.
A co říkaly samotné děti?
Už to bylo dlouhé, chyběli jim spolužáci,
nebavilo je, že musely vše vypracovat
samy, ve škole je větší míra spolupráce,
některé úkoly byly otrava, projekt v Čs je
bavil… Názorů zaznělo hodně, ale z rozhovorů
vyplynulo, že asi nejhorší byla nemožnost
být se spolužáky. A samozřejmě
je moc mrzí, že nemůžeme jet na školu
v přírodě.
Na závěr bych chtěla říct, že zkušenost
je to k nezaplacení nejen pro učitele, ale
i děti a rodiče, že jsem se naučila spoustu
věcí, ke kterým bych při prezenční výuce
asi nedospěla, a že rodiče i děti v mé třídě
jsou báječní a moc jim děkuji za skvělou
spolupráci.
Z přiložených fotek je vidět, že děti se
doma činily a byly velmi tvůrčí a šikovné.
Petra Smolíková, třídní učitelka 4.B
ZÁKLADNÍ A MATEŘSKÁ ŠKOLA NÁM. SVORNOSTI 7
… TAKÉ NA WWW.ZSNSVOR.CZ
MŮJ ŽIVOT V KORONĚ
Doba, která nastala a se kterou nikdo
z nás nepočítal, s sebou přinesla i nový
námět na slohovou práci.
Všichni ví, co znamená 11. září. Dnes už
u nás máme i 11. březen. Zůstali jsme
doma a příroda si oddychla. Úkoly do
školy mě naučily lépe pracovat s počítačem,
e-mailem, stahováním souborů.
Díky technologiím jsem se mohla „vidět“
s příbuznými a kamarádkami... píše Magda.
Když jsme se dozvěděli, že se zavírají
školy, všichni byli nadšení. A já si začala
psát deník. Postupně jsem ale zjišťovala,
že se mi v karanténě moc nelíbí. Máma
sice říká, že je to jedno z jejich nejšťastnějších
období v životě, ale já už se doma
nudím. Umím si zorganizovat práci do
školy, mám hodně volného času na čtení
knížek, skamarádila jsem se více se sestrou,
ale už se mi v karanténě nelíbí... napsala
Hanka.
A co Adam? ... Doma jsem se kromě učení
do školy naučil i některé domácí práce,
ty se mně budou v životě hodit. Docela
se divím rodičům, že to se mnou doma
vydrželi, když mám tu pubertu!
Za tu dobu, co není škola, jsem si uvědomila,
jak je důležitá nejen kvůli učení, ale
i kvůli našemu setkávání. První dny karantény
jsem zuřila a nadávala, že je moc
učení, ale pak jsem zjistila, že si vůbec neumím
zorganizovat práci. A najednou to
šlo... svěřuje se Karolína.
Stejný názor má i Iza ... Tato doba mě naučila
lépe si zorganizovat čas a práci, takže
i ta fyzika a matika mi s pomocí rodičů
najednou šly o něco lépe. A já se mohla
víc věnovat svému pejskovi.
Dnešní doba posunula názory žáků pro
učitele zcela nečekaně: Nikdy jsem si nemyslel,
že napíšu tuto větu: Docela se mi
stýská po škole a po učitelích (a po spolužácích
samozřejmě)... usmívá se mezi
řádky Kája.
Jak jsem se mýlil, když jsem myslel, že karanténa
nebude mít žádný dopad na můj
osobní život. Ta doba ukázala, že některé
věci jsme brali za samozřejmé, a když
nám je virus sebral, zůstali jsme bezradní.
Snad už si teď budeme některých věcí vážit
více... to je názor Matěje.
Ze slohových prací vybrala jen několik
názorů mladých, teprve třináctiletých lidí.
Valerie Slámová, vyučující češtiny.
PŘIJÍMAČKY „NANEČISTO“
Kvůli neobvyklému průběhu letošního
školního roku se v nezvyklé situaci ocitli
i naši deváťáci. Od poloviny března se
v rámci distanční výuky kromě běžných
předmětů připravovali na přijímací
zkoušky, jejichž definitivní termín však
dlouho neznali.
Aby si získané vědomosti a schopnosti
ověřili v podmínkách podobných přijímacím
zkouškám, připravili jsme pro zájemce
z jejich řad na 25. 5. 2020 „přijímačky
nanečisto“.
Vše probíhalo tak, jak je běžné u skutečných
přijímacích zkoušek na SŠ. Žáci se
v daném termínu (samozřejmě za dodržování
přísných hygienických pravidel) sešli
ve škole. Čekaly na ně testy z českého
jazyka a matematiky, jejichž vypracování
měli zvládnout během 60 minut. Správné
odpovědi zaznamenávali do záznamových
archů. Učitelé jejich řešení opravili,
obodovali a během následných konzultací
žákům vysvětlili správný postup řešení.
Výsledky některých žáků nás velmi mile
překvapily. Maximální počet bodů, který
mohli žáci získat byl 50, a některým
z nich se podařil, většina byla v bodovém
hodnocení 35–48 bodů. Našli se ale i takoví,
kteří snad konečně pochopili, že pokud
se chtějí zařadit mezi úspěšné uchazeče
o studium na vybrané SŠ, musí dnů
zbývajících do termínu skutečných zkoušek
využít k opravdu intenzivní práci.
Jitka Sláviková a kolektiv
ASTRONOMICKÁ
OLYMPIÁDA
Astronomická olympiáda pokračovala
i v době koronaviru!
Dva žáci naší školy, Petr Kuchta a Daniel
Kupec, se zúčastnili krajského kola astronomické
olympiády. Přestože to zpočátku
vypadalo, že krajské kolo nebude,
nakonec se vše řešilo online.
Otázky a praktické úkoly nebyly vůbec
jednoduché, to mohou kluci potvrdit
sami.
Dan Kupec ze 6. A se dokonce umístil
na velmi pěkném 8. místě, za což mu
všichni gratulujeme!
Za kabinet fyziky Taťjana Frodlová
ČERVEN I SRPEN 2020
ŽABOVŘESKÝ ZPRAVODAJ
I 11