contact_office_magazine_#30_cz

Vydání 30 

Týmová práce: analogové a 

digitální „my“. 

Management změny 

ve složité době. 

Nouzová práce z domova: Testovací 

režim budoucích pracovních modelů? 

Kanceláře z celého světa: 

LocHal v Tilburgu.

Pruvodce slozitou dobou. 

Virus se pochopitelně nevyhnul ani poslednímu číslu našeho 

časopisu contact – naštěstí však v pozitivním smyslu. Přinášíme 

vám v něm totiž řadu konstruktivních myšlenek, informací a tipů 

užitečných pro dobu během i po koroně. 

V hlavním textu tohoto vydání zjistíme, jak během zásadních krizí 

jako ta dnešní funguje týmová souhra a týmové vedení a jaké poznatky 

bychom si měli zapamatovat pro budoucnost. 

Skutečnost je tato: COVID-19 převrátil organizační manuály vzhůru 

nohama. Promyšlené a postupné kroky v procesu managementu 

změny náhle nejsou nic než planá iluze – spoustu zásadních rozhodnutí 

bylo třeba přijmout doslova přes noc. Přečtěte si podnětný 

rozhovor s Christianem Vieirou dos Santos, výkonným ředitelem 

společnosti SYMBIOS a expertem na problematiku managementu 

změny a transformace. 

Zároveň naostro testujeme budoucí pracovní modely – především 

tak často potřebné, ovšem jen zřídka prostorově implementované 

týmové kanceláře. Ukážeme vám tři různá pojetí sdílených kanceláří 

a také jeden tip, jaké lze konferenční místnost uchopit úplně jinak. 

Nakonec se podíváme na pracovní stůl uznávaného specialisty 

na rezidenční výstavbu Stephana Gratzera a navštívíme úžasný a 

neobvyklý revitalizační projekt LocHal v nizozemském Tilburgu. 

Jsem rád, že vám toto vydání časopisu contact může posloužit jako 

užitečný rádce! 

Nechte se inspirovat, a hlavně buďte zdrávi. 

Markus Wiesner

Týmová práce: analogové a digitální „my“........................................................................04 

Týmové kanceláře: Požadavky a realita .............................................................................08 

Rozhovor: Management změny ve složité době ................................................................10 

Sdílené kanceláře: od soukromého k veřejnému prostoru .................................................12 

Užitečné věci pro každodenní život v kanceláři .................................................................14 

Referenční projekt: Chytré řešení pracoviště od & pro ACP TEKAEF ...................................15 

Nečekaná práce z domova: Testovací režim budoucích pracovních modelů? .....................18 

Kanceláře z celého světa: LocHal v Tilburgu, Nizozemsko .................................................20 

What’s on your desk, Stephane Gratzere? .........................................................................23 

„Boomer“ v práci ..............................................................................................................24 

Showroom .........................................................................................................................26 

Vydavatel: Wiesner-Hager Möbel GmbH, Linzer Straße 22, A-4950 Altheim, T +43/(0)7723/460-0, altheim@wiesner-hager.com, www.wiesner-hager.com, 

thinknewwork.com; Design/Editace: Wiesner-Hager, plenos creative; Zlom: plenos creative, plenos.at; Autor: Wojciech Czaja; 

Tiskové chyby vyhrazeny; 05/2020.

Kancelářské koncepty 

Týmová práce: 

analogové a 

digitální „my“. 

Jak fungují týmová souhra a týmové vedení za časů korony? V čem spočívají hlavní rozdíly mezi 

analogovou a digitální komunikací? A které poznatky bychom si měli ze současné krize i dosavadního 

vědeckého výzkumu uchovat pro budoucnost? Přečtěte si příběh o flákání, píli a on-line pivu po práci. 

4 contact

„Můžeme si kvůli rozhovoru zavolat zítra někdy mezi 

devátou hodinou ráno a čtvrtou odpoledne,“ říká Jens 

Kapitzky, „ale dnes už to bohužel nezvládneme. Už 

bylo po páté odpolední a my si právě s členy mého 

týmu dáváme on-line pivo po práci. Prostě máme 

padla.“ Nevadí, na zdraví a mějte se! Uvidíme se zítra! 

Oba zavěsíme. 

Jens Kapitzky je organizačním a strategickým konzultantem 

a zároveň ředitelem Akademie vedení a 

organizace Metaplan v Quickbornu nedaleko 

Hamburku. Podobně jako většina dalších firem museli 

v dubnu zavřít jak svou německou centrálu, tak i 

pobočky v Curychu, Princetonu, Versailles, Singapuru 

a Šanghaji, a většina jejich zhruba 65 zaměstnanců od 

té doby pracuje z domova. Každý den v 

pět hodin odpoledne středoevropského 

času se virtuálně setkávají u sklenice piva 

či koktejlu – na Dálném východě to bývá 

po půlnoci jen něco malého na dobrou 

noc. „Práci z domova se věnujeme už 

několik týdnů,“ říká mi Kapitzky druhý 

den ráno, „a jakkoli jsme za ta léta na 

spolupráci pomocí prostředků vzdálené 

komunikace zvyklí, vnímáme ve 

vzájemné virtuální komunikaci – tím 

spíš, že není vyvážená komunikací tváří v 

tvář – značný rozdíl. Pokud 

nemáte možnost neformálních 

setkávání, klábosení u kávovaru či 

společného poobědvání v restauraci či 

kantýně, musíte flexibilně zareagovat 

a vědomě zavést nějaké náhražkové rituály.“ Co je 

nejdůležitější: pracovní věci se do pracovních on-line 

sedánků pokud možno netahají, a když už, ať je to 

alespoň odlehčené a zábavné. 

„Celé týdny nám zvonily telefony, jedna 

videokonference střídala druhou, každý den stovky 

e-mailů. Firmy z nejrůznějších oborů hledaly během 

koronakrize pomoc s efektivním řízením svých týmů a 

podporou spolupráce kanály vzdálené 

komunikace.“ Mezi jeho klienty patří organizátoři 

veletrhů či eventů, strojírenské firmy, farmaceutické 

společnosti či vzdělávací instituce, velké korporace, 

malé a střední podniky, ale i jednotlivci; všichni 

hledali způsoby, jak za časů sociálního distancování 

přenést své služby on-line. Kapitzky také vede projekt 

Vykonávání 

manažerské role 

na dálku je 

mnohem 

složitější. 

brand eins safari, v jehož rámci na půdě německého 

ekonomického magazínu ukazuje formou „learning 

nuggets“ webinářů rozdíly mezi analogovým a 

digitálním managementem. 

„Smím být zcela upřímný? Svět je plný zbytečných 

schůzí, které zabírají spoustu času, nepřinášejí 

měřitelné výsledky a dávají vám pocit, že zatímco 

kolem vás běží život, vy sami padáte do černé díry. 

Nezáleží, jestli jste na nich osobně nebo virtuálně; 

takové schůze jsou otravné úplně stejně.“ Kapitzky 

dodává: „Je třeba jasně stanovit, jaký je účel dané 

schůze, jak dlouho má trvat, kdo bude diskuzi moderovat, 

jakého výsledku chceme dosáhnout, kdo jej 

bude implementovat a sledovat plnění 

odsouhlasených zadání, do jaké míry a 

dokdy. Pokud jasně nevymezíme role 

a mantinely, bývají neblahé následky 

vzdálené spolupráce ještě horší než při 

prezenční práci, protože ve vzdáleném 

modu jsou manažerské role mnohem 

složitější.“ Co pomáhá? Třeba lekce 

vedení on-line schůzí, ideálně také 

zavedení role nezainteresovaného 

moderátora diskuze. 

Studie, kterou v roce 2019 provedl 

globálně působící výzkumný institut 

ADP (ADPRI) ukazuje, že takovým 

způsobem řízená vzdálená týmová práce 

nemusí nutně představovat 

nevýhodu oproti tradiční kanceláři s 

fyzicky přítomnými pracovníky. Studie se zaměřila na 

analýzu zapojení celkově 19 000 pracovníků z celého 

světa s podrobným vhledem do situace 

reprezentativního vzorku 1 000 pracovníků z 19 zemí. 

Výsledek je překvapivý; skoro až pozitivně šokující. 

Především: pracovní zaujetí exponenciálně vzrůstá s 

možností týmové spolupráce a důvěrou v týmového 

lídra. Zatímco pouhých 8 % sledovaných zaměstnanců 

pracujících samostatně uvedlo, že jsou své práci plně 

oddáni, v případě členů pracovních týmů to bylo již 

17 %. Vrchol žebříčku – 45% zanícení uvedli členové 

pracovních týmů důvěřující schopnostem svého týmového 

lídra. Dále: čím častěji a intenzivněji pracovníci 

vykonávají své úkoly z domova či během služebních 

cest, tím jsou se svou prací spjatější. 

Zatímco zaměstnanci, kteří musejí být na svém 

© Shutterstock 

contact 5


pracovišti neustále fyzicky přítomni, uvádějí plné 

zaujetí pouze ve 12 % případů, v případě čtyř či 

dokonce pětidenní vzdálené práce jejich pracovní 

zaujetí narůstá dvojnásobně. 

„Nárůst ekonomiky pružných krátkodobých úvazků 

vede k úvahám nad tématem společenské izolace lidí, 

kteří se takto nechají najímat,“ uvedli v článku pro 

Harvard Business Manager výzkumný ředitel a 

zástupce výkonného ředitele výzkumného institutu 

ADP Marcus Buckingham a senior viceprezident 

americké telekomunikační společnosti Cisco. „Studie 

ADPRI nicméně ukazuje, že taková forma práce 

ve skutečnosti pracovní zaujetí podporuje více než 

tradiční modely. Podle výsledků studie je krátkodobá 

projektová práce pro pracovníky nejen přitažlivá, ale 

obsahuje také prvky, které lze implementovat 

do tradičního pracovního prostředí.“ 

Buckingham a Goodall dále své myšlenky 

rozvíjejí zhruba takto: „Zaměstnancům 

bychom měli předat větší kontrolu nad 

jejich prací a poskytnout jim více 

možností věnovat se věcem, které považují 

za inspirativní. Měli bychom kombinovat 

to nejlepší z obou světů – předvídatelnou 

a stabilní roli v rámci pracovního týmu a 

časově omezené pracovní úkoly, během 

nichž se pracovník může v rámci své 

mateřské společnosti zapojit do práce 

dynamicky utvořeného týmu.“ Aby uvedená 

komunikační a manažerská kultura 

vedla k pozitivním výsledkům, nestačí pouze kvalitní 

týmové vedení; zapomínat nesmíme ani na jasné 

vymezení rolí v rámci týmu a poctivou a jasnou 

zpětnou vazbu vedoucí k přiměřenému ocenění. 

Můžeme se nechat inspirovat téměř 50 let starou teorií 

pracovních týmů. Britský výzkumník a manažerský 

konzultant Raymond Meredith Belbin, který se 

tomuto tématu věnuje již od 70. let, je přesvědčen, 

že lidé se chovají v závislosti na svých charakterových 

rysech, podle nichž také v rámci týmu zaujímají typické 

role. Belbin definuje tři kategorie a každé z nich 

přiděluje odpovídající týmové role: role 

orientované na akci zahrnují Formovače, Realizátora 

a Dotahovače. Role orientované na lidi vykonává 

Koordinátor, Harmonizátor a Vyhledávač zdrojů. Role 

spojené s myšlením jsou vyhrazené hlavně 

Specialistovi, Inovátoru a Vyhodnocovači. 

„Belbinův model skupinových rolí je platný dodnes,“ 

tvrdí vídeňská pracovní a organizační psycholožka 

Virtuální prostor 

vyžaduje a 

podporuje 

sebeorganizovanou 

práci. 

Bettina Wegleiterová. „Osobně mě uvádí v úžas, že 

tento model neztratil svou zásadní roli ani v dobách 

obrovských změn spojených s digitalizací, koronakrizí 

a zaváděním nových pracovních a komunikačních 

procesů. Především v dobách vzdálené 

spolupráce, digitální komunikace a virtuálního 

týmového vedení na platformách jako je Zoom, 

Moodle, Slack, Webex či MS Teams může být 

Belbinův model velmi užitečný při skládání 

harmonických, efektivních a produktivních 

pracovních a projektových týmů.“ Wegleiterová ovšem 

určité změny oproti 70. létům 20. století samozřejmě 

vnímá: „Oproti minulosti nejsou dnešními vítězi ti, 

kteří drží své pozice, ale naopak lidé schopní své 

týmové role měnit a různě mezi nimi přepínat.“ 

Taková flexibilita a pružnost je podle psycholožky 

nevyhnutelná obzvláště ve světě nové 

práce, protože různé situace vyžadují 

různý přístup: když jste fyzicky na místě, 

když o něčem hlasujete na 

videokonferenci, když během 

neformálního setkání na chodbě 

prezentujete nějakou kreativní ideu. 

„Virtuální prostor vyžaduje a podporuje 

sebeorganizovanou práci. Čím širším 

repertoárem týmových rolí disponujete, 

čím rychleji se v této roli dokážete do 

týmu zapojit, tím lépe budete připraveni 

na práci budoucnosti.“ 

Vídeňského produktového a 

nábytkářského designéra Thomase 

Feichtnera zajímá, jak se na pracovním trhu odrazí 

získané poznatky a úspěchy v oblasti týmové hry a 

týmového vedení, to vše i ve světle současné 

koronakrize. „Otázka fungování týmu a jeho 

efektivního vedení v současnosti prochází nečekaně 

bouřlivým obdobím. Pracujeme jinak, komunikujeme 

jinak, pohybujeme se jinak; náš přístup ke klasické 

kanceláři se tím pádem mění. Tento vliv se projeví také 

na podobě nábytku, designu kanceláře a 

nejspíše také na realitním trhu – jak rezidenčním, tak s 

kancelářskými prostory – v době po odeznění korony.“ 

Z domova se dá pracovat efektivně i produktivně. 

Jak ostatně ukázal výzkum institutu ADP, z domova 

pracujeme dokonce s větším nasazením. Máme-li 

kvalitní vedení, zvládneme bez permanentní fyzické 

přítomnosti dokonce i udržovat týmového ducha a 

efektivně spolupracovat s kolegy. „Dost možná bude 

kancelář budoucnosti obsahovat odpočinkovou 

část, kavárnu a několik izolovaných pracovních 


stanic pro koncentrovanou práci pro lidi, kteří už 

si nutně potřebují odpočinout od práce z domova s 

všudypřítomnými dětmi či partnerem,“ tvrdí 

Feichtner. „Kancelář budoucnosti možná nebude 

ani tak pracoviště, jako spíš společenský prostor, kde 

můžeme probírat pracovní a osobní záležitosti – a kde 

si třeba můžete jednou za týden dát s kolegy po práci 

pivo.“ 

Wojciech Czaja 

© Shutterstock 


Interiérový design 

© Visualisierung: Studio Perspektiv 

víc nez jen pracovní prostor 

Týmové kanceláre 

Pozadavky a realita. 

Spolupráce spíš než diskrétnost. 

Otevřené kanceláře, kombinované kanceláře, 

kanceláře managementu a individuální 

kanceláře. Představy, jak má každá z nich vypadat, 

se značně liší. Ve firmách zabývajících se 

různými obory budou navíc kanceláře vypadat 

také různě. V tomto článku se zaměříme na 

často zmiňované, ovšem jen zřídka prostorově 

přizpůsobené kanceláře pro týmovou práci. 

Jakkoli se podoba kanceláří v jednotlivých firmách liší v 

závislosti na předmětu jejich činnosti, určité náležitosti 

by týmová kancelář měla splňovat vždy. Především 

jde o umožnění spolupráce a komunikace – pracovní 

proces vždy musí mířit dovnitř týmu. Efektivní práce 

v týmu přitom předpokládá co nejkratší komunikační 

kanály a okamžité sdílení informací. Členové týmu 

by tím pádem měli být v daném prostoru fyzicky 

přítomni. Otevřené či individuální kanceláře se k 

tomuto účelu nehodí; nejvhodnější jsou „otevřené 

jednotky“, tedy stále ještě otevřené, ovšem rozlohou 

nevelké struktury. V závislosti na možnostech prostoru 

a daném účelu je lze více či méně vizuálně a 

akusticky oddělit od okolí. Takové oddělení musí 


umožnit koncentrovanou týmovou a projektovou 

práci. Ve skutečně efektivní týmové kanceláři by mělo 

pracovat maximálně 20 lidí. V takovém množství je 

ještě možné rychle si předávat informace a udržovat si 

přehled o aktuální situaci. 

Týmová kancelář musí nést mnohem více funkcí než 

zajišťovat pouze prostor k práci. Prostorové uspořádání 

a vybavení kanceláře musí mít na zřeteli hlavně 

spolupráci. Cílem je poskytnout pracovníkům 

prostředí umožňující reagovat aktivně na daný 

pracovní úkol: klíčové kvality jsou soustředěná 

(týmová) práce, koordinace, komunikace a kreativní 

brainstorming. Je-li to možné, měli bychom poskytnout 

pracovníkům možnost akustického a vizuálního 

odstínění, například formou telefonní budky či tiché 

místnosti. Pracovní stanici by ideálně měly zajistit 

elektricky výškově nastavitelné stoly. Nejde tu jen o 

ergonomickou kvalitu; takové stoly podporují 

spontánní a účinnou konverzaci vestoje. Týmovou 

práci podporují také digitální pracovní stanice. 

Cloudová týmová řešení v současnosti získávají navrch 

nad pevnými sdílenými úložišti. Pracovní stanice 

oddělené metry a metry stěn jsou záležitost 

minulosti – alespoň v týmové kanceláři bezesporu. 

setkání, nábytek osazený médii pro kreativní 

brainstorming a přechodové zóny vybavené 

čalouněným nábytkem, stoly či lavicemi, kde se může 

tým setkat třeba u oběda či neformální schůzky. 

Jasná pravidla hry podporují spolupráci. 

Při tvorbě kancelářského prostoru musíme brát v 

úvahu také míru otevřenosti kanceláře a subjektivní 

nároky členů týmu – akustický a klimatický komfort 

musí vyhovovat každému. Na jednu stranu je nutné 

přijít se strukturálním řešením, na straně druhé musí 

být každý jednotlivec ochoten dodržovat jistá pravidla, 

případně se v něčem upozadit. 

Úspěch týmu obecně závisí na chování každého jeho 

člena: tým tvoří lidé s různými potřebami a 

zkušenostmi. Jakmile spolu lidé přestanou vycházet, 

může to oslabit i jinak kvalitní tým. Neustálé třenice 

ohrožují spolupráci celého týmu – v takovém případě 

vám nepomůže ani sebelepší kancelářské řešení. 

Nesoulad je proto nutné řešit již při prvních příznacích 

problému; vyplatí se nasadit prostředky týmového 

koučování ještě dříve, než ohrozíme výstupy celého 

týmu. 

„Scrum“ dává týmové kanceláři novou dynamiku. 

Integrované či oddělené komunikační prostory by 

měly podporovat koordinaci v rámci týmu. Moderní 

multimediální vybavení je navíc vůči flip chartům či 

nástěnkám vždy o krok vpředu. Agilní „scrum“ týmy 

střídají jednu schůzku za druhou, a proto se týmová 

kancelář v podstatě přerodí v projektovou kancelář 

umožňující flexibilní uspořádání pro různý počet členů 

spolupracujících na tom či onom projektu či 

projektové fázi. Prostor i jeho vybavení musí 

poskytovat co největší adaptibilitu. Kreativitě designu 

se nekladou žádné meze: vysoké stoly pro krátká 


Rozhovor 

Management zmny ve 

slozité dob. 

© shutterstock 

Was wir aus COVID-19 für die Gestaltung neuer Arbeitswelten lernen können. 

Covid-19 znenadání v organizacích obrátil pravidla hry vzhůru nohama. Následky budeme pociťovat 

ještě dlouho. Místo postupných změn krůček po krůčku musely firmy zavést podstatné organizační 

změny doslova přes noc. Probrali jsme toto téma s výkonným ředitelem společnosti SYMBIOS, expertem 

na transformační procesy související s novým pracovním prostředím Christianem Vieirou dos Santos. 

Mnohé firmy během celosvětové koronakrize narazily na 

samou hranici a nyní fungují v „nouzovém modu“. Dalo 

se vůbec nějak připravit na takový katastrofický scénář? 

Korona krize vrhla světlo na mnohé problémy, které 

zde existovaly již předtím. Jako byste na ně upřeli 

zvětšovací sklo. Korona nám jasně 

ukazuje, jak vzájemně propojený, složitý a 

dynamický je náš svět. Pojem dynamika nevyjadřuje 

nic jiného než pravděpodobnost konfrontace s 

nějakým překvapením. 

Pojem komplexní pak popisuje situaci, kdy přestávají 

fungovat prostá řešení na základě vztahů mezi 

příčinou a následkem. Například: pokud se stane A, 

musím udělat B, abych získal C. Korona je obojí – jak 

dynamická, tak komplexní. Objevila se znenadání a 

nelze ji řešit jednorázově. 

Současné organizační modely v sobě nezahrnují prvek 

dynamiky a komplexnosti. Jsou naopak založené na 

principech předvídatelnosti, plánování a stability. 

V prostředí plném překvapivých zvratů, na něž se 

nemůžeme připravit, takové formy vedení a organizace 

selhávají. Systémy, které nám ve 20. století zajistily 

prosperitu, v 21. století přestávají stačit. 


Jak mohou firmy reagovat na dynamiku a komplexnost? 

Již víme, jakou formu vedení, organizace a spolupráce 

si osvojit, abychom si v dynamickém a komplexním 

prostředí počínali co nejlépe. Především jde o agilní 

přístup. Namísto plánování, centralizované kontroly 

a procesů založených na dělbě práce vyvstává potřeba 

adaptibility (agility), kreativního řešení problému 

a schopnosti nezávislé sebeorganizace. Korona nám 

přinesla možnost osvojit si všechny tyto dovednosti, 

abychom mohli budoucí dynamické a komplexní 

problémy řešit mnohem lépe. 

Jak podle vás mohou firmy tuto příležitost 

konkrétně uchopit? 

V časech koronakrize například musely na 

virtuální spolupráci přistoupit i ty jinak 

nejodtažitější firmy. Stalo se tak doslova 

přes noc; nikdo nedostal čas zdlouhavě 

nastavovat pravidla pro práci z domova. 

Společnosti v mnoha případech také musely 

hledat kreativní řešení, jak takto fungovat 

dlouhodobě. Čili agilnost ve své čiré 

podobě. Firmy následně zjistily, že svým 

nezávisle fungujícím pracovníkům mohou důvěřovat, 

ačkoliv je vídají jen čas od času během videokonferencí. 

Korona ukázala, že mnohé úkoly můžeme vykonávat i na 

základě virtuální komunikace prostřednictvím videokonferencí 

či virtuálních nástrojů spolupráce. Budeme vůbec 

ještě kancelářské prostory potřebovat? 

Také v tomto případě slouží koronakrize jako zvětšovací 

sklo. I před koronakrizí si stále více firem začalo 

uvědomovat důležitost charakteru kancelářského 

prostředí pro korporátní kulturu. Korona nám ukázala, 

že nezávisle na prostorových a časových omezeních 

můžeme vykonat ještě mnohem více práce. 

V budoucnu by se třeba mohly značně omezit služební 

cesty či každodenní dojíždění do práce. Korona však 

také odhalila, jak důležitá je pro nás lidi sociální 

interakce. V budoucnu tak kancelář ponese 

mnohem více společenských funkcí. Bude to 

místo, ze kterého vyzařuje duch komunity, 

duch týmu a kulturní identita. 

Jak tyto nové poznatky aplikovat do normálního provozu a 

nesklouznout do „staré dobré“ rutiny? 

Riziko návratu do zažitých vzorců chování bychom 

podle mě neměli podceňovat. Sami tento efekt 

pociťujeme třeba při seminářích: odlišné prostředí nás 

ponouká k jinému druhu myšlení, z něhož může vzejít 

něco nového. Jakmile tento kontext pomine, začneme 

opět myslet postaru. Firmy by se tak měly především 

zamyslet, které poznatky vzešlé z koronakrize by měly 

tvořit novou každodenní normu. 

Jaký typ lidí potřebujeme, aby se taková změna 

prosadila? 

Sebeorganizace, osobní zodpovědnost, 

schopnost řešit problémy z různých oblastí a 

Korona nám adaptabilita na změnu, to vše vyžaduje zcela 

nový způsob uvažování, odlišné myšlení či 

umožňuje poučit 

vědomí. Mám za to, že právě toto je jedna z 

se do budoucna. hlavních výzev pro dnešní manažery. Musejí 

vytvářet prostředí umožňující pracovníkům 

a celé organizaci rozvíjet uvedené 

schopnosti. Pokud se nám to podaří, tak nám 

koronakrize v lecčems posloužila. 

Lidé se rodí jako vysoce kreativní bytosti toužící po 

nezávislém rozšiřování vlastních hranic ve spolupráci 

s ostatními lidmi. Každá lidská bytost se rodí přesně 

s těmi předpoklady, které potřebujeme do budoucna. 

Mnozí lidé se však v průběhu vývoje od narození po 

dospělost tuto přirozenou schopnost odnaučí. 

Proto mají dnešní manažeři tak klíčový úkol: vytvářet 

prostředí, v němž se těmto schopnostem bude znovu 

dařit. 

Christian Vieira dos Santos 

Zakladatel SYMBIOS, expert na transformační procesy 

a nové pracovní prostředí 

Christian Vieira dos Santos se zabývá otázkou 

organizačního rozvoje již 25 let. V rámci společnosti 

SYMBIOS podporuje firmy při přechodu na systém 

nové práce a při tvorbě nového pracovního prostředí. 

© SYMBIOS 



Sdílené kanceláre: 

od soukromého k verejnému prostoru. 

Přísně soukromé! Důvěrnost, diskrétnost a zabezpečení kancelářské budovy je v 

mnoha firmách věc, o které se nediskutuje. A vůbec, kdo by chtěl, aby mu někdo 

koukal pod prsty? Dogma přísně střežené firemní budovy a jejích kanceláří se však začíná 

hroutit. Firmy a organizace stále častěji nabízejí „sdílené kanceláře“ měnící část firmy ve 

veřejný prostor. Na třech příkladech vám ukážeme, jak lze něco takového prakticky zařídit. 


Kreativní inkubátor. 

Málo dostupného prostoru a vysoké nájmy stále častěji 

vedou k situacím, kdy se několik firem domluví na 

společném využívání určitého prostoru. Vnitřní 

organizace pak obsahuje sdílené zóny – pracovní 

kavárna, kuchyňky či konferenční místnosti – ale také 

jasně vymezené pracovní prostory, v nichž může každá 

firma nerušeně pracovat. 

Nizozemská společnost Broeinest nedávno v 

Utrechtu otevřela svou čtvrtou pobočku. Broeinest, 

což v překladu znamená „inkubátor“, v sobě zahrnuje 

kanceláře, showroom, coworking a kreativní prostor. 

Broeinest pronajímá své prostory partnerským firmám 

a nabízí je k využití také externím architektům, kteří 

si v nich mohou vyzkoušet různé nástroje, interiérové 

produkty či materiálová řešení. 

Podobný přístup volí také mnichovský 

Designerwerkschau. Tento sdílený showroom otevřel 

své dveře zájemcům o architekturu a design, pro které 

ve svých prostorách organizuje nejrůznější eventy. 

Coworkingové prostory. 

Coworking jako takový původně sloužil jako moderní a 

nízkonákladový kontaktní prostor pro 

freelancery a start-upy: tedy všechny ty, kteří 

nespolupracují napřímo, avšak mohou ve sdíleném a 

inspirujícím prostředí využívat vzájemnou synergii. 

Prostor plný zajímavých lidí zároveň podporuje vznik 

komunity. Týmového ducha můžeme na vlastní kůži 

pocítit třeba v českém Impact HUBu. Toto 

coworkingové centrum v samém srdci Prahy již mnoho 

let slouží jako kontaktní místo pro start-upy s vysokými 

cíli. 

Stále více společností však vytváří a využívá své vlastní 

coworkingové prostory, dokonce i v rámci vlastní organizace. 

Jejich zaměstnanci tak mohou 

spolupracovat s externími freelancery a projektově 

najímanými pracovníky, vytvářet dočasné projektové 

týmy a využívat prostory pro pracovní schůzky. 

Spolupráce a spontánní sdílení myšlenek doslova 

vzkvétá! Coworkingové prostory poskytují z hlediska 

designu značnou svobodu: industriální či domácký 

styl, openspace či kavárna, kreativní krajina či městské 

tržiště. 

Nová funkce vstupních prostor. 

Také vstupní prostory stále častěji získávají nový 

význam, především pokud jde o větší firmy. Stále častěji 

do nich má přístup i veřejnost. Klasická recepce nyní 

slouží spíše jako pracovní kavárna. Z recepčního pultu 

je pult barový. Místo abychom „seděli a čekali“, raději 

se „setkáváme a pracujeme.“ Taková „vstupní kavárna“ 

je veřejná zóna – jak moc veřejná, to si každá firma určí 

sama. Hosté a obchodní partneři, dodavatelé či zákazníci, 

ti všichni si zde mohou udělat pohodlí, strávit pár 

chvil a připravit se na další pracovní úkol. Některé firmy 

šly dokonce ještě o krok dále a otevřely svůj vstupní bar 

i lidem, kteří nemají s firmou vůbec nic společného. 

Proč to dělají? Důvodem může být třeba networking či 

branding. Rozšířením vstupního prostoru například o 

dvůr může vzniknout plnohodnotné zázemí pro eventy. 

© Vizualizace: Studio Perspektiv 


Sledování trendů 

Uzitecné veci pro kazdodenní 

zivot v kancelári 

(i pro práci z domova). 

ROXXANE. 

© Microsoft 

ROXXANE 

bezdrátová stolní či 

stojací lampa s 

integrovanou dobíjecí 

baterií umožňuje širokou 

škálu využití a snadno se 

přemisťuje. Dokonale se hodí 

do kanceláře, osvětlovat však 

může také tmavá zákoutí centrálních 

zón a odpočinkových prostor. 

Integrovaným ovladačem lze intenzitu 

světla přizpůsobit denní době. 

Výrobce: nimbus 

© nimbus 

Microsoft Teams. 

Tato součást Office 365 poskytuje všechno potřebné pro virtuální konferenční místnost: od klasického 

přehledu kalendáře přes funkce messengeru a videochatu po jednoduché sdílení souborů a další užitečné 

věci. Intuitivní uživatelské prostředí je dobře přehledné. MS Teams je proto vhodný nástroj pro nováčky v 

oboru práce z domova. 

© LINTEX 

NOTE WHITEBOARD. 

Note Whiteboard je lehká víceúčelová mobilní psací tabule. Na 

obě magnetické strany se dá snadno psát. Note Whiteboard ideálně 

poslouží pro práci v projektových skupinách a „scrum“ týmech během 

kreativních schůzek a brainstormingů. 

Výrobce: Lintex 


Referenční projekt 

Chytré řrešení pracovište 

OD & PRO ACP TEKAEF 

© www.raumpixel.at 

Na první pohled toho výrobce nábytku a společnost pro tisková a digitální řešení 

nemohou mít moc společného. Pravda je ovšem ta, že Wiesner-Hager a ACP TEKA- 

EF vycházejí jak ze stejného regionu, tak ze stejného účelu: poskytovat moderní a 

flexibilní pracovní prostor. Není tedy divu, že si ACP TEKAEF zvolil za hlavního realizátora 

a dodavatele vybavení pro své nové sídlo právě společnost Wiesner-Hager. 



Referenční projekt 


ACP TEKAEF je nejsilnějším hráčem v oblasti 

inteligentních řešení, produktů a služeb pro moderní 

pracoviště, který má 75 zaměstnanců a 4 800 aktivních 

klientů. 

Společnost poskytuje kompletní portfolio v oblastech 

managementu tisku, pracoviště a mobility. Svým 

zákazníkům flexibilně a inovativně navrhuje pracovní 

procesy. ACP TEKAEF při realizaci svého nového 

sídla v hornorakouském Hohenzellu upřednostnila 

místní firmy. Architektonickou podobu určilo a zajistilo 

architektonické studio Arev, o interiérový design 

se postarala společnost Roomware. 

Ze starého nové. 

Společnost založená v roce 1994 prodělala v posledních 

letech bouřlivý růst. Nové sídlo budovy mělo 

především odpovídat požadavkům světa nové práce. 

Bývalá továrna v Hohenzellu se ukázala jako ideální 

místo. Na místě staré kancelářské budovy vyrostla 

zbrusu nová budova, tři existující skladiště však bylo 

možné přizpůsobit požadavkům firmy. Nové sídlo 

počítá s kapacitou 100 lidí, aby měla firma prostor 

pro další růst. 

Impozantní prostor recepce ještě rozšiřuje auditorium, 

k němuž vede nádherné schodiště. Vstupní 

prostor připomínající univerzitní kampus slouží 

pro setkávání zaměstnanců a hostů, pořádají se zde 

i různé eventy. Na třech podlažích budovy najdeme 

konferenční a společenské prostory, individuálně 

pojaté pracovní kavárny, kantýnu, rozlehlou terasu a 

samozřejmě také prostory pro práci. Pracovat se tady 

dá na ergonomických a elektricky výškově nastavitelných 

stolech. Mezi kancelářemi nacházíme také 

nejrůznější niky umožňující spontánní spolupráci či 

krátké schůzky – i tady stojí vysoké stoly, ostrůvky k 

posezení a další pohodlný nábytek. Tato pracovní a 

společenská útočiště mívají formu pracovní kavárny s 

integrovanými knihovničkami, kde se dá soustředěně 

pracovat či vést důvěrná jednání. Prostor předělují 

chytře využité regály knih a pevné zástěny vyřezané 

laserem. 

V multifunkčním prostoru v přízemí lze pořádat 

semináře či mítinky pro větší počet účastníků. 

Díky flexibilnímu a mobilnímu nábytku lze rychle 

a spontánně reagovat na nejrůznější prostorové 

požadavky. Komunikační potřeby dále zajišťuje „kreativní 

místnost“ a několik menších konferenčních 

prostor. Ty schválně zaujímají malou podlahovou 

plochu, aby podporovaly intenzivní týmovou práci. 

Souhra mezi tvrdým a měkkým. 

Vysoké nároky, které ACP TEKAEF kladla na design 

svého nového působiště, zakusíme hned při vstupu 

do budovy. Pečlivá souhra mezi tvrdými a měkkými 

materiály tvoří vzdušnou a příjemnou atmosféru. V 

prostoru se střídají surový beton a tvrdé omyvatelné 


povrchy s měkkými textiliemi a teplými dřevitými 

tóny. Ve všech prostorech se využívají přirozené 

barvy a organické formy. 

Zavěšený stropní prvek ve formě loga společnosti 

zajišťuje v auditoriu příjemnou akustiku. Tvar včelí 

plástve se opakuje i v dalších prostorech. Kromě 

prvků jako plástev či pravoúhlé sloupy využili architekti 

také křivky, které tvoří například tvar schodiště 

auditoria se sezením. Stejný prvek se opakuje také 

u regálových systémů či čalouněných zástěn mezi 

pracovními stanicemi. 

Zbrusu nová budova pro zaměstnance. 

Pro ACP TEKAEF je velmi důležitá týmová 

spolupráce a spokojenost zaměstnanců. „Obchodní 

úspěch jsme mohli zaznamenat pouze díky našemu 

týmu. Proto jsme naše nové sídlo navrhli právě pro 

naše zaměstnance,“ řekl výkonný ředitel Christian 

Heit při slavnostním zahájení stavby. Není tedy divu, 

že se zaměstnanci společnosti rádi a dobrovolně 

podíleli na hladkém a rychlém přesunu firmy do 

nových prostor, ke kterému došlo v únoru roku 

2020. Celý projekt od fáze plánování po realizaci 

trval pouhé dva roky. 

V rámci otevřené prostorové struktury najdeme v 

každém prostoru také fixní pracovní stanice s veškerou 

nezbytnou výbavou. Aby takové zóny nenabouraly 

koncept otevřeného plánu, tvoří stěny a zástěny 

průhledné sklo či lehké pevné povrchy. Střešním 

oknem a prosklenými panely střešní terasy se dovnitř 

line přirozené denní světlo. 

ACP TEKAEF kladl obzvláštní důraz na prostor 

kantýny a zázemí pro regeneraci. GENUSSwerk 

připravuje každý den v otevřené kuchyni 

zaměstnancům čerstvé pokrmy. Díky příjemné 

domácké atmosféře slouží kantýna také jako pracovní 

kavárna, kde mohou zaměstnanci mimo čas oběda 

přivítat své zákazníky. 


Podrobnosti o projektu 

Kancelářská plocha: 1 200 m² 

Architektura budovy: AREV Architektur 

Statika a konstrukce: ZTW Weilhartner 

Kancelářský koncept 

a interiérový design: Roomware Consulting 

Nábytek: 

Wiesner-Hager, 

olina Küche, 

Schachreiter Interieur 

contact 17 

© www.raumpixel.at

Život v kanceláři 

Necekaná práce z domova: 

Testovací rezim budoucích 

pracovních modelu? 

Vypít si šálek kávy o samotě, vyrazit do 

kanceláře v pyžamu a během přestávky 

na oběd si dopřát sprchu? Většina z 

nás měla za to, že práce z domova je 

mnohem snazší, než se pak ukázalo. Zničehonic 

sedíte sami v kuchyni s laptopem na klíně a 

stýská se vám po vaší pohodlné kancelářské 

židli a kolezích, s nimiž byste si poklábosili. 

Současná koronakrize nikoho nešetří. Firmy najednou 

musí řešit otázku, jak fungovat na dálku. Značný počet 

z nich má v oblasti digitalizace co dohánět. Mezitím 

jejich zaměstnanci sedí doma na gauči s pracovním 

a laptopem na kolenou a zoufají nad pomalostí 

přetíženého serveru. 

Ochrana před viry: pro lidi a počítače 

Firmy ze dne na den přidělily svým zaměstnancům 

práci z domova. Hackeři mají žně, protože domácí síť 

jen zřídka splňuje bezpečnostní standardy korporátního 

systému. Ochrana vašeho osobního počítače i 

vaší podnikové sítě se neobejde bez VPN – virtuální 

privátní sítě. Kromě VPN potřebujete k zajištění 

optimálního pracovního výkonu také vhodný 

hardware i software. Pokud příliš dlouho 

čekáte na nahrání dat nebo 

nemůžete otevřít soubory, 

může to vaši motivaci k práci 

srazit na nulu. 

Takové nároky pochopitelně 

padají především na bedra IT 

oddělení; v případě současné krize to 

platí dvojnásob. Jakkoli na počátku 

musíme vynaložit obrovské úsilí, v 

každodenním následném provozu se to 

bezpochyby vyplatí. 

Schůzky týmu v pyžamu 

Při probírání pracovních záležitostí 

si v kanceláři také 

přirozeně vyměňujeme 

informace. Na home 


office je ale všechno jinak. Nejlepší možnost, jak zajistit informovanost všech 

zaměstnanců, nabízejí pravidelné schůzky se zpětnou vazbou při videokonferencích. 

Musíme přesně stanovit, které kanály budeme pro komunikaci 

využívat. Vyhneme se tak zmatkům, a i přes fyzickou vzdálenost posílíme 

vnitřní týmovou interakci. A pokud jde o pyžamo – hovoříme-li s kolegy, 

můžeme v něm snad i zůstat; v žádném případě to však neplatí o hovorech s 

klienty. 

Testování budoucích modelů? 

Kromě všech těch překážek a obav vyplývajících především ze zdravotních 

hledisek můžeme nenadálý přesun na home office považovat i za zkoušku 

budoucích pracovních modelů a reakcí na krize. Zkuste 

si sepsat odpovědi na tyto a podobné otázky: 

• Která řešení se osvědčila? 

• V jakém ohledu je třeba zlepšit technologie? 

• Co jako zaměstnanec potřebujete k produktivní práci 

z domova? 

• Jak lze zlepšit interní komunikaci a jak lépe komunikovat 

s klienty? 

Pro optimalizaci a flexibilní organizaci práce a správnou 

přípravu na budoucnost může být také užitečné 

vytvořit dotazník se zpětnou vazbou pro zaměstnance. 



Kanceláře z celého světa 

© Arjen Veldt 

Coworking mezi 

rzí & 

patinou 

Kdysi 

se tam vyráběly a opravovaly 

lokomotivy. Dnes tu vzkvétají znalosti 

a networking. Takzvaná LocHal 

v nizozemském Tilburgu je jeden z 

nejkrásnějších a nejneobvyklejších 

revitalizačních projektů v Evropě. 


Staré nánosy barev a laků na nýtovaných ocelových 

sloupech, někde červené, jinde zelené, někde zase 

fialové; člověk by skoro začal věřit, že pořád cítí ve 

vzduchu saze a strojírenský olej, že poslední opravená 

lokomotiva odsud musela odjet před pouhými pár 

minutami. Kdysi tu v patnáctimetrové výšce visely 

hřídele, parní kotle a mnohatunové karoserie lokomotiv 

– připomenout si ten pohled můžeme na černobílých 

fotografiích v kovových rámečcích visících na stěnách. 

LocHal – Emotivní památník. 

„Opravnu lokomotiv postavili v roce 1932 a v celém 

Tilburgu nejspíše nenajdete člověka, který by neznal 

někoho, kdo tu kdysi pracoval, nebo se alespoň do dílen 

Nederlandse Spoorwegen v noci nevplížil nahlédnout,“ 

tvrdí Gert Kwekkeboom, partner v nizozemské firmě 

Civic Architects. „Tato hala je emotivní památník pevně 

zakotvený v kolektivní paměti tohoto města. S městskou 

radou jsme tedy byli zajedno, že její nezaměnitelný 

charakter musíme chránit podle všech pravidel 

architektury a že právě sem je třeba umístit 

novou městskou knihovnu.“ 

Na místě, kde se kdysi spravovaly, 

nýtovaly a šroubovaly lokomotivy, dnes 

najdeme továrnu na propojování a 

znalosti. LocHal otevřenou na jaře roku 

2019, jejíž oficiální značku můžeme 

nalézt na všech analogových i 

digitálních kanálech coby heslo i logo, 

není pouze městská knihovna, ale 

také kavárna, coworkingový prostor, 

smíšený mediální prostor či eventové a 

konferenční místnosti různých velikostí, 

které si můžete 

pronajmout. Kvůli koronakrizi jsou 

Pokud chcete 

zachovat duši a 

ducha takového 

místa, musíte 

být ochotni ke 

kompromisům. 

veškeré aktivity odložené až do 

prvního června, ale pohled na on-line 

kalendář ukazuje, že od léta se zase můžete 

těšit na přehršel autorských čtení, 

prezentací projektů a interdisciplinárních 

think tanků. 

„Tento projekt nás doopravdy bavil. Úzce 

jsme během něho spolupracovali s 

restaurátory a orgány památkové péče,“ 

vzpomíná Kwekkeboom, který otěže 

tohoto mamutího projektu držel v 

rukou spolu s kolegy z partnerských kanceláří Mecanoo 

a Braaksma&Roos. „Největší výzvou ze všeho 

bezpochyby představovalo zajištění funkčnosti budovy, 

protože taková jedinečná průmyslová památka 

neumožňuje instalaci tepelné izolace, izolačních trojskel 

či dalších 

obvyklých opatření pro zajištění klimatického komfortu. 

Pokud chcete zachovat duši a ducha takového místa, 

musíte být ochotni ke kompromisům.“ 

Řešení: většina prostoru haly je pojatá jako venkovní 

prostor chráněný před deštěm, kde se při práci v létě 

někdy zapotíte, zatímco v zimě vám číšník ze 

„StadsCafé“ v případě potřeby donese vlněnou deku. 




Kanceláře z celého světa 

Dočasné společně využívané prostory jako čítárna, 

jeviště a auditorium lze oddělit a lokálně vytápět či 

ochlazovat obrovskými tepelně a akusticky efektivními 

závěsy zavěšenými na ocelové konstrukci, které 

navrhla amsterdamská textilní umělkyně Petra Blaisse. 

Pouze trvalé prostory jako coworkingové kanceláře, 

konferenční prostory a veškeré administrativní 

prostory se nacházejí v tepelně oddělených 

„house-in-house“ zónách, kde panují obvyklé vnitřní 

teploty. Srdcem patnáct metrů vysoké čítárny a 

coworkingové haly je široké prostranství s patry 

propojenými schodišti s pohodlnými dřevem 

obloženými stupni umožňujícími sezení. Člověku 

připadá, že schodiště je neustále v provozu; někteří lidé 

listují knížkou, jiní si zde rozloží malou kancelář s 

laptopem na klíně a na Zoomu právě probírají nějaké 

pracovní záležitosti. Z ocelových galerií po stranách 

visí severské a středomořské rostliny, jako bychom 

byli v nějakém rozpadlém tropickém domě či omšelé 

průmyslové džungli. Koncept osazení rostlinami 

vytvořila nizozemská zahradní architektonická kancelář 

Donkergroen. 

čtverečních metrů železničních hal více než 

zdvojnásobilo na 11 000 metrů čtverečních užitné 

plochy díky přidaným konstrukcím, galeriím a rozlehlému 

schodišti umožňujícím chůzi, sezení a odpočinek. 

Budova v hodnotě 18 milionů eur stojící na místě 

bývalého tilburského dopravního uzlu představuje 

jeden z nejkrásnějších a nejcitlivějších revitalizačních 

projektů v celé Evropě, který přenesl minulost přímo do 

současnosti. Anebo jak poznamenal jeden návštěvník 

v knize hostů: „Smekám před architekty a tvůrci této 

budovy. 

Tak kreativní a plná nápadů, funguje naprosto úžasně, 

člověk v ní zažívá intenzivní štěstí!“ 

Wojciech Czaja 

V zadní části rozlehlé veřejné haly, v níž jsou mezi 

litinovými pilíři a pilastry rozesety malé útulné zóny na 

čtení a práci se čtecími lampami, najdeme coworkingové 

prostory a oddělené prosklené kanceláře zaměstnanců 

knihovny. Nábytek se vyznačuje pestrými barvami – 

purpurové lenošky, oranžové skříňky a zelenkavá otočná 

křesla. Dveřmi a prosklenými stěnami odsud vyhlížíte 

do světa rzi a patiny. 


V průběhu revitalizačního projektu se bývalých 5 000 


What’s on your desk? 

02 

01 

03 

04 

08 

05 

07 

06 

09 

© Woj 

What’s on your desk, 

Stephane Gratzere? 

Uprostřed ženevského centra pouhých pár kroků od rozlehlého Plainpalais 

leží proslulá bývalá průmyslová oblast. Na místě, kde se kdysi vyráběly měrné 

nástroje pro Societé Genevoise d’Instruments de Physique, se to dnes hemží 

grafickými designéry, architekty, fotografy, reklamními agenturami a cateringovými 

společnostmi. Najdeme zde také důležité instituce současného umění 

a performing arts jako například MAMCO a Centre d’Art Contemporain. V 

jedné z budov na nádvoří přístupné po úzkém vnějším schodišti nalezneme 

také kanceláře Jaccaud Spicher Archtectes Associés ( JSAA). 

„Je to nádherná památkově chráněná průmyslová budova ze 30. let 20. století,“ 

říká Stephan Gratzer, osmatřicetiletý partner kanceláře JSAA, která se specializuje 

především na rozlehlé subvencované rezidenční projekty v ženevské 

oblasti. To je ostatně patrné, procházíte-li prostorami kanceláře: po levé i pravé 

straně hlavní chodby vidíme architektonické dřevěné modely. Aby pozorovatel 

získal dojem z perspektivy kolemjdoucího, o rámy a skříňky na dokumenty 

se opírají miniaturní domečky. Efekt je to nečekaný. „Taková stará industriální 

budova poskytuje nepřekonatelné výhody. Díky vysokým stropům můžeme 

modely umístit mnohem výše než ve většině ostatních kanceláří.“ 

Ze své kanceláře, kterou sdílí s partnery Jean-Paulem Jaccaudem a Lionelem 

Spicherem, máte výhled dolů do bývalé manipulační haly. Staré koleje na zemi 

a hák jeřábu visící z ocelových konzolí jako výmluvní svědkové uplynulé doby 

dotvářejí úžasné pozadí. Železná industriální okna, odkrytý žebrovaný betonový 

strop a holé nevymalované stěny – to vše může za zdejší jedinečnou 

atmosféru. 

Wojciech Czaja na návštěvě u Stephana Gratzera 

01 

02 

03 

04 

05 

06 

07 

08 

09 

Moc rádi se obklopujeme uměním, především minimalistickým 

uměním od místních i mezinárodních umělců. 

Obě části humoristického díla Felixe Gonzales-Torrese dokonale 

sedí na náš pracovní koncept. Na levém obrázku se 

píše: „Nikde není lépe než tady.“ Na pravém se dočtete: 

„Někde je lépe než tady.“ 

Naše kancelář je plná různých vzorků, vzorů a barevných 

katalogů. Kdykoliv můžeme, pracujeme s barvami Farrow 

& Ball. 

Tato Anglepoise je klasická britská lampa. V naší kanceláři 

jich najdete několik tuctů. 

Nejsem žádný fanoušek skicování na počítači. Raději 

pracujeme s pastelkami a tužkami. A k tomu potřebujete 

staré dobré ořezávátko. 

Fixy a pauzovací papír, ani bez nich se v naší práci neobejdeme. 

Role papíru se povalují všude kolem. 

Odchozí a příchozí dopisní obálky také odrážejí náš 

analogový styl práce. 

Pracujeme na počítačích Apple. 

Jednoduchý pracovní stůl s ocelovým rámem od Egona 

Eiermanna. 


Život v kanceláři 

„Boomer“ 

v práci. 

Pokud netušíte, kdo je to „boomer“, pak jste to možná vy. Proč? Obecně vžitý pojem 

„boomer“ označuje generaci lidí zhruba odpovídající té poválečné, pro niž byla charakteristická 

vysoká porodnost. Jinými slovy, jde o lidi narozené mezi rokem 1950 a polovinou 60. let 20. století. 


Proč si však tento dobře známý sociologický fakt zasluhuje 

článek v našem časopisu? Protože tzv. generace 

„boomers“ tvoří nezanedbatelnou část pracovní síly, 

především pokud jde o vysoce kvalifikované profese s 

vysokoškolským vzděláním. Protože se diskuze obvykle točí 

kolem otázky, jak mladé generaci zprostředkovat kvalitní 

start do pracovního života, ale už mnohem méně kolem 

otázky, jak mají zaměstnavatelé dát starším pracovníkům 

pocítit, že se s nimi ve firmě počítá. Protože spokojenost s 

prací by neměla být demografická záležitost. Jak tedy tvořit 

pracovní prostředí, v němž se cítí příjemně i starší lidé? 

Pojďme se nad tím zamyslet. 

(Ne)jde vlastně o věk. 

Co především musí mít zaměstnavatel na zřeteli: zaměřit 

se na přínos a klíčové dovednosti každého zaměstnance bez 

ohledu na věk. Dá se říct, že generace „boomers“ zažila v 

posledních čtyřiceti letech obrovský technologický rozvoj, 

zároveň si však stačila osvojit analogové kulturní a pracovní 

techniky. Taková kombinace může představovat přínos pro 

každého, kdo má s danou firmou co do činění. „Boomers“ 

mají rozsáhlé zkušenosti a dobře rozumí svému oboru. 

Z hlediska digitalizace však může jít o nevýhodu, ze které 

pramení stres. Digitalizace koneckonců zásadně mění 

způsoby zpracovávání znalostí a komunikaci. 

Mnozí „boomers“ s takovým vývojem 

těžko drží tempo, ba právě naopak: často 

trvají na svých zažitých modelech a 

odmítají se novými médii a nástroji 

vůbec zaobírat. Jasně jsme to viděli 

během současné koronakrize při nařízené práci z 

domova: věci, které digitální domorodci zvládají v 

podstatě intuitivně, dělají některým „boomers“ značné 

problémy. Musejí najednou používat moderní cloudová 

komunikační řešení, která v minulosti nepotřebovali. I v 

tomto případě však platí, že nejvíce se naučíme 

praxí. Neobejdeme se také bez cílené podpory ze strany 

zaměstnavatele a aktivního zapojení do týmové práce – 

nezapomínejme ani na jasnou metodiku a systematický 

přístup. Tím se kruh uzavře, protože v tomto ohledu jsou 

„boomers“ neobyčejně silní. 

Jde o správné složení týmu. 

Každá věková skupina disponuje unikátními vlastnostmi. 

Malé týmy se správně namíchaným věkovým složením mohou 

dokonale efektivně spolupracovat. V ideálním případě 

si každý pracovník připadá důležitý a ceněný. Nikdo nemá 

příliš navrch, nikdo nezůstává nevyslyšen, každá generace 

je ochotná učit se od jiné. Smysluplný tým, v němž je 

každému dobře, může vzniknout pouze 

spoluprací a výměnou myšlenek. Nic z toho však není 

záležitostí věku či příslušnosti ke generační skupině; 

klíčový pojem je respekt. Přitom respekt – a dnes to 

platí více než kdy jindy – je na pracovišti tak univerzálně 

platnou kvalitou, že bychom z něj neměli dělat 

záležitost věku. 



Showroom 

Konferencní pros 

Nikdo nerozporuje důležitost kvalitní komunikace pro úspěch firmy. Ke kvalitě meetingu 

značně přispívají multimediální technologie a odpovídající nábytkové vybavení. Svým flexibilním 

stolovým systémem skill a okouzlujícími konferenčními křesly pulse s charakteristickým odlehčeným 

designem Wiesner-Hager vyvažuje intenzitu klasického nábytku do konferenčních prostor. 

pulse kancelářské křeslo: 

Odlehčenost a elegance. 

Nová otočná základna se čtyřmi paprsky dodává konferenčnímu křeslu pulse lehkost a 

umožňuje širokou paletu designu. Otočný rám z vysoce kvalitního tlakově odlévaného hliníku 

proto představuje ideální variantu do konferenčních prostor, které se namísto těžkopádnosti 

klasických zasedaček soustředí na modernitu. Díky širokému výběru potahů a barev lze pulse 

adaptovat na jakýkoliv architektonický kontext. 

Design: LUCY.D 

© wiesnerhager 


tory jinak 

skill stolový systém: 

vysoce flexibilní konferenční stolový systém 

Pro stolový systém skill je charakteristická elegance 

a vizuální lehkost. Na rozdíl od klasických pevných 

konferenčních stolů umožňuje stolový systém skill širokou 

škálu konfigurací. Stoly můžeme rozložit a složit během 

několika okamžiků – nepotřebujeme k tomu ani žádné 

nářadí. Díky velkému výběru formátů můžeme vytvářet 

úplně nové sestavy, jak je zrovna třeba. Stolový systém skill 

předvede svůj potenciál především v rozsáhlých stolových 

konfiguracích, které lze individuálně a flexibilně 

adaptovat na architektonické podmínky. Stolový systém 

skill propojuje dvě pracovní desky na jediném rámu. 

Taková konfigurace je nejen vzdušná, ale také ekonomicky 

úsporná – nepotřebujeme totiž žádný další rám. 

Jednotlivé prvky je v případě potřeby možné používat také 

jako individuální stoly. 

Design: Andreas Krob 

© North Sea Port Authority 

Rám připevněný ke spodní části pracovní desky lze 

nastavit do požadované pozice uvolněním zamykacího 

mechanismu v podpěře pracovní desky. Také 

rámy lze využívat flexibilně: jako spojovací prvek 

pracovních desek nebo jako koncový díl splývající s 

okrajem. 

Klikněte zde pro skill animaci 


m.zone: Svoboda volby: 

Naše kancelár vs. muj stul. 

Rethink the office 

thinknewwork.com 

m.zone je zbrusu nový nábytkový koncept pro kanceláře, který lze dokonale integrovat 

do organizace agilních společností. Více na: wiesner-hager.com 

Design: Lucy.D

contact_office_magazine_#30_cz

Create successful ePaper yourself

Delete template?

Save as template?