stáhnout ve formátu PDF - My Companion, sro
stáhnout ve formátu PDF - My Companion, sro
stáhnout ve formátu PDF - My Companion, sro
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
Kfiivoklát<br />
Poãátky tohoto <strong>ve</strong>lkolepého královského hradu sahají aÏ do 12.<br />
století. Byl budován a pfiestavován dlouhá léta bûhem vlád mnoha<br />
ãesk˘ch panovníkÛ. Nûkolikrát byl tûÏce po‰kozen poÏárem a v 16.<br />
století se stal obávan˘m vûzením. V 19. století nechali Fürstenberkové<br />
hrad restaurovat v romantickém duchu . Nûkdej‰í oblíbené lo<strong>ve</strong>cké<br />
sídlo hned nûkolika ãesk˘ch panovníkÛ má pozoruhodné hradní<br />
interiéry s mnoha dochovan˘mi prvky stfiedovûké v˘zdoby. Monumentální<br />
Velká vûÏ ukr˘vá lo<strong>ve</strong>cké zbranû a dal‰í exponáty spojené s historií<br />
lovu. K zajímav˘m prostorám patfií nádherná hradní kaple, rozmûrn˘<br />
pozdnû gotick˘ sál s expozicí sochafiského umûní a ãerná kuchynû.<br />
Na hradû se nachází také rozsáhlá knihovna a cenn˘ soubor gotick˘ch<br />
deskov˘ch maleb a plastik. K vidûní je rovnûÏ b˘valé vûzení s muãírnou.<br />
V pfií‰tím roce Kfiivoklát oslaví 900 let od první písemné zmínky<br />
o hradu v Kosmovû kronice, a v souvislosti s tímto v˘roãím se jiÏ<br />
letos mÛÏeme tû‰it na fiadu doprovodn˘ch akcí.<br />
Karl‰tejn<br />
Hrad, v˘jimeãn˘ nejen historick˘m v˘znamem, ale i svou mohutností<br />
a architekturou, zaloÏil roku 1348 ãesk˘ král Karel IV., jenÏ byl v roce<br />
1355 korunován císafiem fiímsk˘m. Karl‰tejnu pfiipadla úloha dobfie<br />
zabezpeãené schránky korunovaãních insignií a nejcennûj‰ích relikvií<br />
¤ímské fií‰e. Hrubá stavba hradu trvala pfies deset let, vnitfiní úpravy<br />
kaple svatého KfiíÏe, bohatû zdobené zlatem, drahokamy a obrazy<br />
Mistra Theodorika, se protáhly aÏ do roku 1365. Hradní opevnûní<br />
mûlo <strong>ve</strong> své dobû odolat jak˘mkoli útokÛm, a to se skuteãnû potvrdilo<br />
v roce 1422, kdy Karl‰tejn marnû obléhali praÏané. Na konci 16.<br />
století je‰tû byly z pfiíkazu císafie Rudolfa II. opra<strong>ve</strong>ny po‰kozené<br />
hradní budovy, ale pfiesto v té dobû jiÏ zaãínal postupn˘ úpadek<br />
Karl‰tejna. Roku 1619 byly od<strong>ve</strong>zeny korunovaãní klenoty i s archi<strong>ve</strong>m<br />
do Prahy, v roce 1620 posádka vydala hrad bez boje vojsku Ferdinanda<br />
II. a roku 1648 dobyli hrad ·védové. âasem Karl‰tejn chátral, ale<br />
ãe‰tí vlastenci i majitelé hradu, habsbur‰tí panovníci, si jeho historick˘<br />
v˘znam uvûdomovali. Císafi Franti‰ek II. a jeho syn Ferdinand proto<br />
nechali nejvíce postiÏené ãásti opravit. Po roce 1853 pfievzala dozor<br />
nad tûmito pracemi novû zaloÏená Centrální komise na ochranu<br />
památek se sídlem <strong>ve</strong> Vídni. Dne‰ní podobu získal Karl‰tejn pfii<br />
puristické úpravû v letech 1887–1899. V kapli svatého KfiíÏe mÛÏeme<br />
i dnes obdivovat krásu pÛvodních 129 deskov˘ch obrazÛ Mistra<br />
Theodorika. Na hradû najdeme rovnûÏ nejvût‰í portrétní galerii<br />
ãesk˘ch panovníkÛ v âeské republice a repliku Svatováclavské koruny<br />
ãesk˘ch králÛ. K historicky nejcennûj‰ím prostorám patfií Císafisk˘<br />
palác, Velká a Mariánská vûÏ, kde uvidíme pÛvodní vyba<strong>ve</strong>ní ze 14.–19.<br />
století. Unikátní je 80 metrÛ hluboká hradní studna. Pfii prohlídce<br />
hradu nav‰tívíme také b˘valé vûzení s muãírnou a královskou klenotnicí<br />
a zavítáme pfiímo do loÏnice Karla IV.<br />
Veselka na hradû<br />
Zlá záhuba hradu hrozila v kvûtnu 1422. Mohutné vojsko husitÛ obsadilo<br />
okolní návr‰í a zaãalo metat praky i houfnicemi na hrad tûÏké kamenné<br />
koule i sudy, plnûné páchnoucí hmotou. Ochránci v‰ak dokázali tûmto<br />
pokusÛm ãelit, tak se útoãníci rozhodli hrad vyhladovût. Sevfieli ho ze<br />
v‰ech stran, a ãekali. Plynuly t˘dny a mûsíce. Jedné stranû docházely<br />
âeské hrady<br />
v POVùSTECH<br />
Díky stavitelskému umûní na‰ich pfiedkÛ mÛÏeme<br />
dodnes obdivovat krásu hradÛ Karl‰tejna a Kfiivoklátu,<br />
které patfií z historického hlediska k nejv˘znamnûj‰ím<br />
v âechách. Odborníci na minulost si ale moÏná ãasto<br />
lámou hlavu tím, co se skuteãnû stalo, a co je jen<br />
povûst…<br />
zásoby a té druhé trpûlivost. DobyvatelÛm se zaãaly do hlav vkrádat<br />
my‰lenky, Ïe z hradu <strong>ve</strong>dou do ‰irokého okolí tajné chodby, kudy jim<br />
zásoby dodávají, a Ïe tu tedy zbyteãnû ãekají a niãí si zdraví. Rozhodli<br />
se v‰ak, Ïe do svatého Martina vytrvají. Na hradû zatím bylo den ode<br />
dne hÛfie. Zanedlouho tu snûdli uÏ v‰echno, kromû mladého kozla,<br />
kterého nechávali na poslední chvíli. Ze zoufalství dostali obleÏení<br />
vychytral˘ nápad. Vyslali posla k <strong>ve</strong>liteli husitského leÏení s prosbou<br />
o pfiímûfií pro pfií‰tí den, protoÏe jeden z nich by se chtûl na hradû<br />
oÏenit, a rád by v klidu a bezpeãí svatbu oslavil. PraÏané svolili k pfiímûfií,<br />
a druh˘ den udi<strong>ve</strong>nû naslouchali, jak na hradû vyhrává hudba a jak se<br />
svatebãané <strong>ve</strong>sele baví, zatímco oni sami byli jiÏ una<strong>ve</strong>ni a trpûli hladem.<br />
Vzápûtí z hradu pfii‰el posel s pûknou srnãí k˘tou, kterou vûnoval <strong>ve</strong>liteli<br />
jako podûkování, Ïe mohli na hradû svatbu oslavit. Hejtman se <strong>ve</strong>lice<br />
podivil, kde se na hradû vzala ãerstvá zvûfiina. Vojsko dobyvatelÛ se<br />
pak jiÏ nedalo déle pod hradem udrÏet, a odtáhlo v den svatého Martina<br />
pryã. Vyhladovûlé posádce hradu, která jiÏ byla pfiipra<strong>ve</strong>na, Ïe se vzdá,<br />
tak vy‰la její obranná lest.<br />
Slaviãí stezka<br />
KdyÏ Karel, syn Jana Lucemburského, za<strong>ve</strong>dl pofiádek<br />
v zanedbané zemi, povolal do âech svou manÏelku,<br />
sestru francouzského krále, Blanku z Valois.<br />
V rozváÏnost a moudrost budoucího krále vkládal<br />
národ v‰echny své nadûje. Karel, tehdy markrabû,<br />
dbal v‰emoÏnû o to, aby se Blance v âechách<br />
zalíbilo. Jeho otec Jan v‰ak uvûfiil zl˘m jazykÛm,<br />
ktefií o Karlovi ze zi‰tn˘ch dÛvodÛ a ze strachu<br />
pfied ním roz‰ífiili pomluvy, Ïe vládne v âechách<br />
jako král, Ïe si získává pfiízeÀ lidu a tajnû pom˘‰lí<br />
na svrÏení svého otce z trÛnu, aby se sám stal<br />
císafiem a králem. Prchliv˘ král Jan poruãil svému<br />
synu Karlovi, aby se odebral na Kfiivoklát a bez<br />
dovolení hrad neopou‰tûl. Karel se rozhodl<br />
nevzdorovat a poãkat, aÏ se otec smífií a dopátrá<br />
se pravdy. Bylo mu smutno, ale je‰tû více se st˘skalo<br />
v kfiivoklátsk˘ch zdech jeho mladé choti. Aby ji<br />
Karel roz<strong>ve</strong>selil, kupoval jí slavíky. Nezavíral je do<br />
klecí, protoÏe on sám byl vûznûm, ale pou‰tûl je<br />
do kfiovin a mlad˘ch porostÛ, zelenajících se na<br />
stráni pod hradem. Na tu stráÀ pr˘ Blanka ráda<br />
chodila postranní branou a sestupovala zvolna<br />
strmou stezkou dolÛ k potoku. A protoÏe ji slavíci<br />
provázeli líbezn˘m zpû<strong>ve</strong>m, nazvala tu stezku Slaviãí.<br />
foto: CzechTourism<br />
26<br />
27