15.02.2014 Views

stáhnout ve formátu PDF - My Companion, sro

stáhnout ve formátu PDF - My Companion, sro

stáhnout ve formátu PDF - My Companion, sro

SHOW MORE
SHOW LESS

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

Kfiivoklát<br />

Poãátky tohoto <strong>ve</strong>lkolepého královského hradu sahají aÏ do 12.<br />

století. Byl budován a pfiestavován dlouhá léta bûhem vlád mnoha<br />

ãesk˘ch panovníkÛ. Nûkolikrát byl tûÏce po‰kozen poÏárem a v 16.<br />

století se stal obávan˘m vûzením. V 19. století nechali Fürstenberkové<br />

hrad restaurovat v romantickém duchu . Nûkdej‰í oblíbené lo<strong>ve</strong>cké<br />

sídlo hned nûkolika ãesk˘ch panovníkÛ má pozoruhodné hradní<br />

interiéry s mnoha dochovan˘mi prvky stfiedovûké v˘zdoby. Monumentální<br />

Velká vûÏ ukr˘vá lo<strong>ve</strong>cké zbranû a dal‰í exponáty spojené s historií<br />

lovu. K zajímav˘m prostorám patfií nádherná hradní kaple, rozmûrn˘<br />

pozdnû gotick˘ sál s expozicí sochafiského umûní a ãerná kuchynû.<br />

Na hradû se nachází také rozsáhlá knihovna a cenn˘ soubor gotick˘ch<br />

deskov˘ch maleb a plastik. K vidûní je rovnûÏ b˘valé vûzení s muãírnou.<br />

V pfií‰tím roce Kfiivoklát oslaví 900 let od první písemné zmínky<br />

o hradu v Kosmovû kronice, a v souvislosti s tímto v˘roãím se jiÏ<br />

letos mÛÏeme tû‰it na fiadu doprovodn˘ch akcí.<br />

Karl‰tejn<br />

Hrad, v˘jimeãn˘ nejen historick˘m v˘znamem, ale i svou mohutností<br />

a architekturou, zaloÏil roku 1348 ãesk˘ král Karel IV., jenÏ byl v roce<br />

1355 korunován císafiem fiímsk˘m. Karl‰tejnu pfiipadla úloha dobfie<br />

zabezpeãené schránky korunovaãních insignií a nejcennûj‰ích relikvií<br />

¤ímské fií‰e. Hrubá stavba hradu trvala pfies deset let, vnitfiní úpravy<br />

kaple svatého KfiíÏe, bohatû zdobené zlatem, drahokamy a obrazy<br />

Mistra Theodorika, se protáhly aÏ do roku 1365. Hradní opevnûní<br />

mûlo <strong>ve</strong> své dobû odolat jak˘mkoli útokÛm, a to se skuteãnû potvrdilo<br />

v roce 1422, kdy Karl‰tejn marnû obléhali praÏané. Na konci 16.<br />

století je‰tû byly z pfiíkazu císafie Rudolfa II. opra<strong>ve</strong>ny po‰kozené<br />

hradní budovy, ale pfiesto v té dobû jiÏ zaãínal postupn˘ úpadek<br />

Karl‰tejna. Roku 1619 byly od<strong>ve</strong>zeny korunovaãní klenoty i s archi<strong>ve</strong>m<br />

do Prahy, v roce 1620 posádka vydala hrad bez boje vojsku Ferdinanda<br />

II. a roku 1648 dobyli hrad ·védové. âasem Karl‰tejn chátral, ale<br />

ãe‰tí vlastenci i majitelé hradu, habsbur‰tí panovníci, si jeho historick˘<br />

v˘znam uvûdomovali. Císafi Franti‰ek II. a jeho syn Ferdinand proto<br />

nechali nejvíce postiÏené ãásti opravit. Po roce 1853 pfievzala dozor<br />

nad tûmito pracemi novû zaloÏená Centrální komise na ochranu<br />

památek se sídlem <strong>ve</strong> Vídni. Dne‰ní podobu získal Karl‰tejn pfii<br />

puristické úpravû v letech 1887–1899. V kapli svatého KfiíÏe mÛÏeme<br />

i dnes obdivovat krásu pÛvodních 129 deskov˘ch obrazÛ Mistra<br />

Theodorika. Na hradû najdeme rovnûÏ nejvût‰í portrétní galerii<br />

ãesk˘ch panovníkÛ v âeské republice a repliku Svatováclavské koruny<br />

ãesk˘ch králÛ. K historicky nejcennûj‰ím prostorám patfií Císafisk˘<br />

palác, Velká a Mariánská vûÏ, kde uvidíme pÛvodní vyba<strong>ve</strong>ní ze 14.–19.<br />

století. Unikátní je 80 metrÛ hluboká hradní studna. Pfii prohlídce<br />

hradu nav‰tívíme také b˘valé vûzení s muãírnou a královskou klenotnicí<br />

a zavítáme pfiímo do loÏnice Karla IV.<br />

Veselka na hradû<br />

Zlá záhuba hradu hrozila v kvûtnu 1422. Mohutné vojsko husitÛ obsadilo<br />

okolní návr‰í a zaãalo metat praky i houfnicemi na hrad tûÏké kamenné<br />

koule i sudy, plnûné páchnoucí hmotou. Ochránci v‰ak dokázali tûmto<br />

pokusÛm ãelit, tak se útoãníci rozhodli hrad vyhladovût. Sevfieli ho ze<br />

v‰ech stran, a ãekali. Plynuly t˘dny a mûsíce. Jedné stranû docházely<br />

âeské hrady<br />

v POVùSTECH<br />

Díky stavitelskému umûní na‰ich pfiedkÛ mÛÏeme<br />

dodnes obdivovat krásu hradÛ Karl‰tejna a Kfiivoklátu,<br />

které patfií z historického hlediska k nejv˘znamnûj‰ím<br />

v âechách. Odborníci na minulost si ale moÏná ãasto<br />

lámou hlavu tím, co se skuteãnû stalo, a co je jen<br />

povûst…<br />

zásoby a té druhé trpûlivost. DobyvatelÛm se zaãaly do hlav vkrádat<br />

my‰lenky, Ïe z hradu <strong>ve</strong>dou do ‰irokého okolí tajné chodby, kudy jim<br />

zásoby dodávají, a Ïe tu tedy zbyteãnû ãekají a niãí si zdraví. Rozhodli<br />

se v‰ak, Ïe do svatého Martina vytrvají. Na hradû zatím bylo den ode<br />

dne hÛfie. Zanedlouho tu snûdli uÏ v‰echno, kromû mladého kozla,<br />

kterého nechávali na poslední chvíli. Ze zoufalství dostali obleÏení<br />

vychytral˘ nápad. Vyslali posla k <strong>ve</strong>liteli husitského leÏení s prosbou<br />

o pfiímûfií pro pfií‰tí den, protoÏe jeden z nich by se chtûl na hradû<br />

oÏenit, a rád by v klidu a bezpeãí svatbu oslavil. PraÏané svolili k pfiímûfií,<br />

a druh˘ den udi<strong>ve</strong>nû naslouchali, jak na hradû vyhrává hudba a jak se<br />

svatebãané <strong>ve</strong>sele baví, zatímco oni sami byli jiÏ una<strong>ve</strong>ni a trpûli hladem.<br />

Vzápûtí z hradu pfii‰el posel s pûknou srnãí k˘tou, kterou vûnoval <strong>ve</strong>liteli<br />

jako podûkování, Ïe mohli na hradû svatbu oslavit. Hejtman se <strong>ve</strong>lice<br />

podivil, kde se na hradû vzala ãerstvá zvûfiina. Vojsko dobyvatelÛ se<br />

pak jiÏ nedalo déle pod hradem udrÏet, a odtáhlo v den svatého Martina<br />

pryã. Vyhladovûlé posádce hradu, která jiÏ byla pfiipra<strong>ve</strong>na, Ïe se vzdá,<br />

tak vy‰la její obranná lest.<br />

Slaviãí stezka<br />

KdyÏ Karel, syn Jana Lucemburského, za<strong>ve</strong>dl pofiádek<br />

v zanedbané zemi, povolal do âech svou manÏelku,<br />

sestru francouzského krále, Blanku z Valois.<br />

V rozváÏnost a moudrost budoucího krále vkládal<br />

národ v‰echny své nadûje. Karel, tehdy markrabû,<br />

dbal v‰emoÏnû o to, aby se Blance v âechách<br />

zalíbilo. Jeho otec Jan v‰ak uvûfiil zl˘m jazykÛm,<br />

ktefií o Karlovi ze zi‰tn˘ch dÛvodÛ a ze strachu<br />

pfied ním roz‰ífiili pomluvy, Ïe vládne v âechách<br />

jako král, Ïe si získává pfiízeÀ lidu a tajnû pom˘‰lí<br />

na svrÏení svého otce z trÛnu, aby se sám stal<br />

císafiem a králem. Prchliv˘ král Jan poruãil svému<br />

synu Karlovi, aby se odebral na Kfiivoklát a bez<br />

dovolení hrad neopou‰tûl. Karel se rozhodl<br />

nevzdorovat a poãkat, aÏ se otec smífií a dopátrá<br />

se pravdy. Bylo mu smutno, ale je‰tû více se st˘skalo<br />

v kfiivoklátsk˘ch zdech jeho mladé choti. Aby ji<br />

Karel roz<strong>ve</strong>selil, kupoval jí slavíky. Nezavíral je do<br />

klecí, protoÏe on sám byl vûznûm, ale pou‰tûl je<br />

do kfiovin a mlad˘ch porostÛ, zelenajících se na<br />

stráni pod hradem. Na tu stráÀ pr˘ Blanka ráda<br />

chodila postranní branou a sestupovala zvolna<br />

strmou stezkou dolÛ k potoku. A protoÏe ji slavíci<br />

provázeli líbezn˘m zpû<strong>ve</strong>m, nazvala tu stezku Slaviãí.<br />

foto: CzechTourism<br />

26<br />

27

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!