Snění pro lepší čas Dreams for Better Times - Portál české literatury

voblasti dobrodružného románu, kde absolutní vrchol nadlouho
určovaly jeho pérovky k reedicím pravěkých příběhů
Eduarda Štorcha (1878–1956).
Konec 50. let a nástup další dekády představoval pro dětskou
knižní ilustraci dobu mimořádně plodnou. Navzdory
vnějším kulturněpolitickým omezením zůstalo tato zákoutí
umění ušetřeno přímých režimních ataků, což
umožnilo nebývalý rozmach ilustrační a typografické tvorby,
který se už později v takovém měřítku nikdy nezopakoval.
V knihách pro nejmenší čtenáře se již tou dobou cele
prosadil ilustrační princip výrazové i obsahové uměřenosti,
čili pojetí zohledňující hlubší poznání jednotlivých vývojových
etap dítěte. Na jedné straně se rozvíjely silné národní
tradice, zároveň se však prosadili i noví autoři zcela
odlišného rukopisu, např. lyricky okouzlený Mirko Hanák
(1921–1971). Hravost a propojování médií v duchu zcela
současném začal v té době rozvíjet Jiří Trnka (1912–1969).
Především prostupování světa animovaného filmu, loutkového
divadla a klasické ilustrace dovedlo tohoto všestranně
disponovaného výtvarníka k naprosto jedinečnému
rukopisu. Po roce 1945 intenzivně pracoval ve Studiu
kresleného filmu a Studiu loutkového filmu, kde vytvořil
například legendární snímky Špalíček (1947), Bajaja (1950),
Staré pověsti české (1952) či Archanděl Gabriel a paní Husa (1964).
Trnka, který je od roku 1969 prvním českým laureátem
Medaile Hanse Christiana Andersena, ilustroval více než
stovku titulů, mezi nimiž největší ohlas zaznamenala výtvarná
linie básnických knih Františka Hrubína
(1910–1971) Říkejte si se mnou (1943) a Špalíček veršů a pohádek
(1960) a Nezvalových (1900–1958) děl Anička skřítek
a Slaměný Hubert (1958) a Věci, květiny, zvířátka a lidé pro děti
(1953). V roce 1942 Trnka nezaměnitelně doprovodil
Pohádky bratří Grimmů, o čtrnáct let později Hrubínovu ver-
16
coexistence of the world of animated film, puppet
theatre and classic illustration that had resulted in the
absolutely unique style of this multitalented artist.
After 1945 he worked intensively in the Cartoon and
Puppet Film Studios, where he created the legendary
films The Folk Year (1947), Bayaya (1950), Old Bohemian Legends
(1952) and Archangel Gabriel and Mrs Goose (1964). Trnka, the
first Czech winner of the Hans Christian Andersen Medal
since 1969, illustrated over a hundred books, his illustrations
in the poetry books by František Hrubín (1910–1971) Say It
with Me (1943) and Fairy Tales and Verse (1960) and
Nezval’s (1900–1958) Annie the Dwarf and Straw Hubert (1958)
and Things, Flowers, Animals and People for Children (1953) generating
the most response. In 1942 Trnka’s unmistakable illustrations
appeared in the Grimm Brothers Fairy Tales, and
fourteen years later in Hrubín’s version of The Thousand Nights
and One Night, followed in 1960 by Jan Werich’s much acclaimed
Fimfárum. His illustrations in Andersen’s Fairy Tales
(1957) had brought him worldwide recognition.
Radek Pilař’s (1931–1994) illustrations of Václav
Čtvrtek’s series about the robber family from the Řáholec
forest have since become common property. Losing none
of his certainty of expression, Pilař has also illustrated
Markéta Zinnerová’s Proud Cloud (1972) or Hana
Pražáková’s story prose A Gift for Monika (1970).
Author of poetic illustrations, dreamy images and sculptures,
Ota Janeček (1919) first attracted public attention as
illustrator of books for adults and especially young people,
in which he systematically avoided topics pressing him towards
the concrete, requiring exact and veristic approach.
Lyric and lyric-epic literary texts, on the other hand, are
elevated by his illustrations to the form of effective sets.
Janeček’s illustrations have appeared in František Halas’