Státní závrené zkoušky

Zuzana Pžová Státnicové otázky 2009
školské právnické osoby, obce, organizaní složky státu, kraje píspvkové organizace, státní fondy a subjekty
o nichž to stanoví zvláštní zákon.
Pro poteby zákona o daních z píjm se innost neziskové organizace rozdluje do základních dvou
skupin. Jedná se jednak o innost, která vyplývá z jejího statutu, stanov, zizovacích a zakladatelských
listin pípadn pímo ze zvláštních pedpis a dále o ostatní innosti, které jsou provozovány s cílem
dosahovat zisk, nicmén takový zisk je následn použit pro poteby innosti hlavní a k její podpoe. Pitom
speciální daový režim se týká jen innosti hlavní a ostatní innost se posuzuje naprosto stejn jako u
podnikatel. Zákon zárove pedpokládá podrobné lenní hlavní innosti podle jejích jednotlivých druh a
dokonce pokud jsou vykonávány rzné druhy innosti (ovšem v rámci innosti hlavní) za odlišné ceny pak je
nutné i druhy inností rozdlit ješt dále až na jednotlivé innosti.
Konený základ dan je tvoen souty základ dan z jednotlivých druh inností.
S cílem podpoit neziskový sektor zákon o daních z píjm umožuje snížit základ dan o 30%,
minimáln o 300 tis. K a maximáln však o 1 000 000 K. Nicmén ve vztahu k této benevolenci zákona
existuje od roku 2001 zpísující podmínka a to, že je nutné prokázat využití takto získaných prostedk
na krytí výdaj související s píjmy, které nejsou pedmtem dan a to ve tech bezprostedn následujících
zdaovacích obdobích. Pokud tak neuiní, je poplatník povinen základ dan zvýšit o daovou úsporu a to ve
zdaovacím období, kdy koní bh stanovené lhty pop. ukonuje innost jako takovou.
V úhrnu (co se týe dar) lze odeíst nejvýše 5 % ze základu dan; pitom v pípad poskytnutí dar
vysokým školám a veejným výzkumným institucím lze základ dan snížit nejvýše o dalších 5 %. Tento
odpoet nemohou uplatnit poplatníci, kteí nejsou založeni nebo zízeni za úelem podnikání.
3.3. BANKOVNÍ PRODUKTY
viz. 2. otázka
3.4. AKTIVA
− Aktiva = majetek podniku
− V rámci pedpis daných úetnictvím je rozdlen majetek na:
- 40 -