Státní závrené zkoušky

Státní závrené zkoušky 

Magisterské 

Zuzana Pžová 

2009

Obsah 

1. OKRUH...................................................................................................................................................................................1 

1.1. Živnost.....................................................................................................................................................................1 

1.2. Složky managementu...............................................................................................................................................5 

1.3. NB.........................................................................................................................................................................6 

1.4. Struktura financování sportovních klub.................................................................................................................8 

1.5. Marketingová komunikace ......................................................................................................................................9 

1.6. Pší a vysokohorská turistika ................................................................................................................................15 

1.7. Spoleensko-vdní základ .....................................................................................................................................17 

2. OKRUH................................................................................................................................................................................. 18 

2.1. Dan ......................................................................................................................................................................18 

2.2. Finanní analýzy....................................................................................................................................................21 

2.3. Bankovní produkty ................................................................................................................................................24 

2.4. Vedení úetnictví...................................................................................................................................................26 

2.5. Sportovní manager.................................................................................................................................................29 

2.6. Vodní turistika a rafting.........................................................................................................................................30 

2.6.1. Rafitng .........................................................................................................................................................31 

2.6.2. Kanoistika ....................................................................................................................................................33 


3. OKRUH................................................................................................................................................................................. 36 

3.1. Zákoník práce ........................................................................................................................................................36 

3.2. Úetnictví neziskových oragnizací........................................................................................................................38 

3.3. Bankovní produkty ................................................................................................................................................40 

3.4. Aktiva ....................................................................................................................................................................40 

3.5. Time management .................................................................................................................................................41 

3.6. Zamstnávání hrá...............................................................................................................................................44 

3.7. Lyžaská turistika a skialp .....................................................................................................................................46 

3.7.1. Lyžaská turistika.........................................................................................................................................46 

3.7.2. Skialpinismus...............................................................................................................................................48 


4. OKRUH................................................................................................................................................................................. 51 

4.1. Vedení porad .........................................................................................................................................................51 

4.2. Rozvaha.................................................................................................................................................................54 

4.3. Úvrování ..............................................................................................................................................................54 

4.4. Instituce ve sportu..................................................................................................................................................60 

4.5. Sponzorství ve sportu ............................................................................................................................................61 

Charakteristika získávání sponzor...........................................................................................................................64 

4.6. Cykloturistika a horská kola ..................................................................................................................................66 

4.6.1. Cykloturistika...............................................................................................................................................66 

4.6.2. Horská kola ..................................................................................................................................................67 


5. OKRUH................................................................................................................................................................................. 72 

5.1. Finanní ukazatelé .................................................................................................................................................72 

5.2. Sociální a zdravotní pojištní ................................................................................................................................72 

5.2.1. Zdravotní pojištní ze mzdy.........................................................................................................................72 

5.2.2. Sociální pojištní ze mzdy ...........................................................................................................................72 

5.2.3. Zdravotní pojištní OSV ...........................................................................................................................73 

5.2.4. Pojistné na sociální pojištní u OSV .........................................................................................................74 

5.3. Úetní výkazy........................................................................................................................................................75 

5.4. Delegování.............................................................................................................................................................76 

5.5. Státní politika ve sportu.........................................................................................................................................79 

5.6. PR..........................................................................................................................................................................82 

5.7. Efektivnost sponzoringu........................................................................................................................................82 

5.8. Windsurfing a paragliding.....................................................................................................................................83 

5.8.1. Windsurfing .................................................................................................................................................83 

5.8.2. Paragliding ...................................................................................................................................................84 

5.9. Spoleensko-vdní základ .....................................................................................................................................88

Zuzana Pžová Státnicové otázky 2009 

1. OKRUH 

1.1. ŽIVNOST 

Založení podniku upravují následující zákoníky. 

1. Obchodní zákoník 

2. Obanský zákoník 

3. Zákon o daních 

4. Živnostenský zákon 

Živnostenský zákon 

− každý, kdo chce zaít na území naší republiky podnikat, pracuje nejprve s informacemi živnostenského 

zákona bu pímo nebo zprostedkovan 

− upravuje podmínky živnostenského podnikání a kontrolu nad jejich dodržováním 

− Živností je soustavná innost provozovaná samostatn, vlastním jménem, na vlastní odpovdnost, za 

úelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem. 

− Soustavná innost – za soustavnou nelze považovat innost jednorázovou nebo nahodilou, za 

soustavnou se považuje innost opakující se. S požadavkem soustavnosti není v rozporu, je-li innost 

vykonávána sezónn. Podle okolností lze hodnotit jako soustavnou innost i jednání jednorázové, 

dochází-li k jeho opakování. Soustavná je i innost, která vyžaduje k provedení delší dobu. 

− Samostatnost – samostatností se podnikatelská innost nejvíce odlišuje od pracovnprávního vztahu. 

Znamená to, že živnostník rozhoduje o své innosti samostatn a nikoliv v závislosti na pokynech a 

píkazech „nadízených“. 

− Vlastním jménem – podnikatelé, kteí nejsou zapsáni v obchodním rejstíku, iní jednotlivé úkony 

svým jménem a píjmením nebo názvem. 

− Na vlastní odpovdnost – požadavek provozování živnosti na vlastní odpovdnost vyjaduje 

podnikatelské riziko. Podnikatel odpovídá za své závazky celým svým majetkem. 

− Za úelem dosažení zisku – není rozhodující, zda bude zisku skuten dosaženo, postauje, je-li zde 

takový úmysl a vbec není rozhodující, pro jaké úely bude zisk použit. 

Provozování živnosti 

− dosažení vku 18 let 

− zpsobilost k právním úkonm 

− bezúhonnost 

− za bezúhonného se pro úely tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl pravomocn odsouzen: neúmyslný 

in, cizí vina, v jiném oboru 

− pedložení dokladu o tom, že fyzická osoba, pokud na území eské republiky podniká nebo podnikala, 

nemá daové nedoplatky. Doklad vyhotoví místn píslušný finanní úad. 

− pedložení dokladu o tom, že fyzická osoba, pokud na území eské republiky podniká nebo podnikala, 

nemá nedoplatky na platbách pojistného na sociální zabezpeení a píspvku na státní politiku 

zamstnanosti. 

− doklad odborné zpsobilosti (mat. vysvdení, výuní list, potvrzení o praxi, ...) 

− pekážky: fyz./práv. osoba na kterou byl vyhlášen konkurz => nesmí!!! 

Rozdlení živností 

a) ohlašovací, které pi splnní stanovených podmínek smjí být provozovány na základ ohlášení 

b) koncesované, které smjí být provozovány na základ koncese. 

Živnostenské oprávnní 

− Oprávnní provozovat živnost (dále jen "živnostenské oprávnní") vzniká právnickým osobám již 

zapsaným do obchodního rejstíku, právnickým osobám, které se do obchodního rejstíku nezapisují, a 

fyzickým osobám: 

a) u ohlašovacích živností dnem ohlášení nebo, pokud je v ohlášení uveden pozdjší den vzniku 

živnostenského oprávnní, tímto dnem 

b) u koncesovaných živností dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udlení koncese 

− Pi ohlašování živnosti je nutné mít u sebe: 

− Fyzická osoba: 

- 1 -


1. výpis z RT ne starší 3 msíc, 

2. prkaz totožnosti, 

3. doklad o daové bezdlužnosti (vydává Finanní úad podle bydlišt žadatele), platnost dokladu 3 

msíce, 

4. doklad odborné zpsobilosti (doklad o vzdlání a praxi), je-li vyžadováno podle druhu ohlášené 

živnosti, 

5. doklad o vlastnickém nebo jiném užívacím právu k místu podnikání, je-li jinde než trvalé 

bydlišt podnikatele, 

6. doklad o vlastnickém nebo jiném užívacím právu k provozovn, je-li zizována, 

7. výpis z obchodního rejstíku, ne starší 3 msíc, je-li v nm podnikatel zapsán, 

8. prohlášení odpovdného zástupce, je-li ustanoven. Podpis na prohlášení musí být úedn oven, 

nebo uinn ped živnostenským odborem. 

− Právnická osoba: 

1. výpis z RT na starší 3 msíc odpovdného zástupce, 

2. doklad o daové bezdlužnosti odpovdného zástupce, 

3. doklad odborné zpsobilosti odpovdného zástupce, 

4. doklad o založené právnické osoby, nebo výpis z obchodného rejstíku na starší 3 msíc, 

5. doklad o vlastnickém nebo jiném užívacím právm k sídlu, 

6. doklad o vlastnickém nebo jiném užívacím právu k provozovn, je-li zizována, 

7. prohlášení odpovdného zástupce, podpis musí být úedn oven, nebo uinn ped 

živnostenským odborem, 

8. je-li podnikatel zastoupen právním zástupcem – plná moc s úedn oveným podpisem. 

• Prkazem živnostenského oprávnní je: 

a) živnostenský list osvdující splnní podmínek stanovených tímto zákonem pro provozování 

živností ohlašovacích s údaji podle živnostenského rejstíku, do vydání živnostenského listu 

stejnopis ohlášení s prokázaným doruením píslušnému živnostenskému úadu, 

− fyzická osoba, která hodlá provozovat ohlašovací živnost, je povinna to ohlásit živnostenskému 

úadu místn píslušnému podle jejího bydlišt na území eské republiky 

− právnická osoba, která hodlá provozovat ohlašovací živnost, je povinna to oznámit 

živnostenskému úadu místn píslušnému podle svého sídla 

b) koncesní listina s údaji podle živnostenského rejstíku; do jejího vydání pravomocné rozhodnutí, 

jímž byla udlena koncese. 

− fyzická osoba, která hodlá provozovat koncesovanou živnost, je povinna požádat o vydání 

koncese živnostenský úad místn píslušný podle jejího bydlišt na území eské republiky. 

− právnická osoba, která hodlá provozovat koncesovanou živnost, je povinna požádat o vydání 

koncese živnostenský úad místn píslušný podle svého sídla. 

− pro náležitosti žádosti o koncesi platí totéž co pro Náležitosti ohlášení živnosti. Pedmt 

podnikání je teba v žádosti o koncesi uvést v úplném nebo v ásteném rozsahu podle pílohy 

. 3. 

− jsou-li pro provozování živnosti stanoveny podmínky odborné nebo jiné zpsobilosti, k žádosti 

o koncesi piloží: 

− fyzická osoba doklad prokazující její odbornou a jinou zpsobilost, popípad doklad 

prokazující odbornou a jinou zpsobilost odpovdného zástupce 

− právnická osoba doklad prokazující odbornou a jinou zpsobilost odpovdného zástupce. 

− ped rozhodnutím o koncesi živnostenský úad zjišuje, zda jsou splnny všeobecné a zvláštní 

podmínky pro provozování živnosti a zda netrvá pekážka provozování živnosti. 

− Prkaz živnostenského oprávnní lze nahradit i osvdením, které podnikateli vydá na jeho žádost 

živnostenský úad. 

− Živnostenský list je vydán do 15 dn ode dne, kdy bylo ohlášení živnosti dorueno živnostenskému 

úadu. Poplatek za vydání živnostenského listu inní 1 000 K. 

− podnikatel mže provozovat více živností, má-li pro každou z nich živnostenské oprávnní 

Živnosti ohlašovací 

a) emeslné, k získání ŽL staí být vyuen v oboru 

- 2 -


b) vázané, je-li podmínkou provozování živnosti odborná zpsobilost 

c) volné, není-li jako podmínka provozování živnosti odborná zpsobilost stanovena, tzn. k získání 

živnostenského listu (dále jen ŽL) musí být splnny všeobecné podmínky 

Živnosti emeslné 

− Nap.: kováství, zámenictví, opravy karoserií, hodináství, eznictví a uzenáství, kominictví, fotograf. 

služby, kosmetické služby, apod. 

− Odborná zpsobilost se pedevším prokazuje: 

a) výuním listem z píslušného tíletého uebního oboru nebo jiným dokladem o ádném ukonení 

píslušného tíletého uebního oboru a dokladem o vykonání tíleté praxe v oboru, 

b) vysvdením o ukonení studia píslušného studijního oboru stední odborné školy, jehož délka je 

kratší než 4 roky, a dokladem o vykonání tíleté praxe v oboru, 

c) vysvdením o maturitní zkoušce v píslušném studijním oboru stední odborné školy nebo stedního 

odborného uilišt nebo gymnázia s pedmty odborné pípravy a dokladem o vykonání dvouleté 

praxe v oboru, nebo 

d) diplomem, vysvdením nebo jiným dokladem o absolvování bakaláského nebo magisterského 

studijního programu uskuteovaného vysokou školou v píslušné oblasti studijních obor a dokladem 

o vykonání jednoroní praxe v oboru, 

e) dokladem o uznání odborné kvalifikace, vydaným uznávacím orgánem podle zákona o uznávání 

odborné kvalifikace. 

Živnosti vázané 

− Nap.: provozování autoškoly, oní optika, prvodcovská innost, psychologické poradenství a diagnostika, 

provozování cestovní agentury, innost úetních poradc, masérské služby, apod. 

− Odborná zpsobilost: 

− Abychom získali vázanou živnost, musíme splovat odbornou zpsobilost, nap. ukonené odborné 

vzdlání nebo rekvalifikaci, pípadn (pokud je to požadováno) i uitou délku praxe. 

− odborná zpsobilost spoívající v délce praxe se nevyžaduje u fyzické osoby, která píslušnou živnost již 

provozovala nebo pro ni byla ustanovena jako odpovdný zástupce alespo po dobu poloviny délky 

praxe uvedené v píloze . 2 zákona. 

Živnosti volné 

− = živnosti, pro jejichž provozování tento zákon nevyžaduje prokazování odborné ani jiné zpsobilosti 

− k získání živnostenského oprávnní musí být splnny všeobecné podmínky 

Živnosti koncesované 

− nap.: provozování stelnic, provádní pyrotechnického przkumu, smnárenská innost, taxislužba, 

provozování pohební služby, provozování krematoria, služby soukromých detektiv, ... 

− odborná zpsobilost: 

− je upravena zvláštními pedpisy uvedenými v píloze . 3 Je-li zde uvedena odborná zpsobilost 

spoívající ve vyuení v oboru nebo ve stedoškolském vzdlání zakoneném maturitní zkouškou, 

splnní podmínky vzdlání se prokazuje též dokladem o rekvalifikaci a dokladem o vykonání tyleté 

praxe v oboru. 

− Rozhodnutí o žádosti o koncesi se vydává ve lht do 60 dn ode dne podání žádosti. Správní poplatek za 

vydání koncesní listiny inil 1000 K. 

− Rozhodování o koncesi 

− ped rozhodnutím o koncesi živnostenský úad zjišuje, zda jsou splnny všeobecné a zvláštní 

podmínky pro provozování živnosti a zda netrvá pekážka provozování živnosti. 

Živnostenský rejstík 

− živnostenské úady vedou v živnostenském rejstíku údaje o podnikatelích, kteí mli nebo mají v jejich 

územní psobnosti sídlo, bydlišt, zahraniní osoby pobyt, místo podnikání nebo organizaní složku 

podniku umístnou na území eské republiky 

Ruení 

− veškerým majetkem firmy a veškerým svým vlastním majetkem - ruí neomezen. Ze zákona však není 

žádná povinnost vytváet základní kapitál. 

− když s nimi obchoduji, je to pomrn jisté 

Oprávnní k ízení 

- 3 -


− jednotlivec sám spolenost ídí i v ní sám pracuje 

− v mém zájmu je, abych to byla já, ale mohu nkoho povit 

Poet zakladatel 

− 1 

Nároky na poátení kapitál 

− Nejsou se zákona upraveny. Není nezbytné vkládat na poátku jakýkoliv záruní kapitál. Živnostník 

musí pouze uhradit administrativní výlohy, spojené se založením spolenosti. 

Administrativní náronost a rozsah výdaj spojených s obsluhou vlastník 

− Minimální. Jedná se pouze o zajištní povolení Živnostenského úadu. Povinnost vedení jednoduchého 

úetnictví. 

Úast na zisku (ztrát) 

− Podnikatel si ponechává zisk po úhrad daní pln pro svou potebu. 

− zisk daní podle dan fyzických osob 

Finanní možnosti 

− Minimální kapitálové vybavení, proto i obtížný pístup k cizím finanním zdrojm. 

Daové zatížení 

− Da z píjmu fyzických osob 15% 

− Živnostník mže být i plátcem ostatních daní ( DPH, silniní,..) 

Živnosti ve sportu 

− Poskytování tlovýchovných a sportovních služeb; 

− Provozování tlovýchovných a sportovních zaízení a zaízení sloužících pro regeneraci a rekondici; 

− Prvodcovská innost- horská, tlovýchovná a sportovní, v oblasti cestovního ruchu; 

1. innosti v oblasti tlovýchovy a sportu (TVS) dlíme na: 

a) volné živnosti - zahrnující innosti související s manažerskou inností, jako je organizování sportovních 

a tlovýchovných akcí a zprostedkování smluvních vztah. Organizování a poádání vzdlávací innost 

v TVS (školení trenér, cviitel a rozhodích) je zaazeno do živnosti volné . 114 – výchova a 

mimoškolní vzdlávání. Obdobn je mezi živnosti volné zaazeno provozování lyžaských vlek – obor 

živnosti . 84 – Pozemní doprava vyjma železniní a silniní motorové dopravy. Obsahové nápln 

tchto živností jsou specifikovány v naízení vlády s úinností od 1.1. 2001. 

b) vázané živnosti - které jsou stanoveny pílohou . 2 (sk. 214) živnostenského zákona, kde jednou z 

podmínek pro vydání živnostenského listu je pedložení dokladu o odborné zpsobilosti, jehož výklad a 

platnost je uvedená v l. V. tohoto pokynu. 

− Jedná se zásadn o pímé vedení tlovýchovných a sportovních aktivit, pímá práce s klientem apod. 

Podle ŽZ se jedná o tyto innosti: 

− Poskytování tlovýchovných a sportovních služeb 

− Provozování tlovýchovných a sportovních zaízení a zaízení sloužících pro regeneraci a 

rekondici 

− Prvodcovská innost-horská,tlovýchovná a sportovní, v oblasti cestovního ruchu 

− Vodní záchranáská služba 

− Masérské, rekondiní a regeneraní služby 

− Provozování solárií 

c) koncesované živnosti 

− innosti související se steleckým sportem, provozováním stelnic apod. 

2. innost, kdy sportovec veejn prezentuje svj výluný sportovní výkon, a to vždy ve spojení a za pomoci 

sportovních výkon partner a spoluhrá (kolektivní sporty) není živností podle zákona . 455/1991 Sb., 

nebo zde není naplnno ustanovení § 2 cit. zákona, nap. podmínka samostatnosti, ale také innost není 

provozována vlastním jménem a na vlastní odpovdnost. Pokud napluje všechny požadované znaky lze 

tuto innost zaadit mezi živnosti volné 

3. Pokud se dotýká individuálních sport, pak takováto innost nebude živností v pípadech, kdy je 

provozována jménem klubu i jiné sportovní organizace. Tedy v pípadech, kdy sportovec provozuje svou 

innost jako len klubu, nejsou tak splnny podmínky provozování innosti svým vlastním jménem a na 

vlastní odpovdnost. 

- 4 -


4. innosti pedškolních zaízení, škol a školských zaízení souvisejících s poádáním tlovýchovných škol a 

kurs, pokud jejich úastníky jsou pedškolní mládež, žáci a studenti jakož i provozování tlovýchovných 

a ubytovacích zaízení, nejsou živnostmi v pípad, pokud jsou tato zaízení registrována v síti 

pedškolních zaízení, škol a školských zaízení MŠMT a v pípadech kdy nedochází k naplnní 

ustanovení § 2 živnostenského zákona. 

5. innosti, které jsou zákonem . 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (píloha . 2 skup. 214) 

oznaeny jako živnosti vázané v oblasti tlovýchovy a sportu se nepovažují za živnosti, jsou-li jejich 

provozovatelem nebo poadatelem obanská sdružení (zákon . 83/1990 Sb. ve znní 300/90 Sb.) u nichž 

jsou tyto innosti plnním jejich hlavních úkol v oblasti TVS podle registrovaných stanov, pokud zde 

není naplnno ustanovení § 2 zákona . 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání. Obdobn toto 

ustanovení platí pro rozpotové a píspvkové organizace. 

Právnické a fyzické osoby, které hodlají provozovat tlovýchovné školy i kursy, jejichž obsahem je 

výcvik a nácvik obrany ped útokem na lidské tlo nebo jeho ásti (vetn pomcek inících obranu a útok 

úinnjší) musí ohlásit vázanou živnost – Poskytování tlovýchovných a sportovních služeb a doložit ji 

prkazy všeobecné a zvláštní zpsobilosti, pokud nejde o pípady vymezené v l. I, bod 4 a 5. 

1.2. SLOŽKY MANAGEMENTU 

− management je proces systematického plánování, organizování, vedení lidí a kontrolování, který smuje 

k dosažení cíl 

− management je proces tvorby a udržování prostedí, ve kterém jednotlivci pracují spolen ve skupinách a 

úinn dosahují vybraných cíl 

− ízením rozumíme dosahování cíl prostednictvím lidí ve formáln organizovaných skupinách 

− struktura a funkce procesu ízení - kroky: 

a) Funkce plánování zahrnuje výbr úkol, cíl a inností potebných pro dosažení vybraných, i 

zadaných úkol. 

− struktura plánovací innosti obecn spoívá ve dvou krocích, a to: 

− stanovení cíl, 

− urení cest jejich dosažení, tj. urení vhodných prostedk (odpovídáme na otázku „ím“), 

urení zpsoby dosažení cíl (odpovídáme na otázku „jak“), urení asu (odpovídáme na otázku 

„kdy“), urení prostoru (odpovídáme na otázku „kde“). 

− Druhy plán 

− obsahem plánu je postup budoucích inností => obecn plány mohou mít rzné podoby 

− plán je možné klasifikovat jako: smysl (poslání), úkoly (cíle), strategie, taktika, postupy, 

pravidla, programy, rozpoty 

b) Funkce rozhodování je o tom, co se má vykonat. Obsahuje plánování, projektování, formulování cíl, 

metod a prostedk dosahování zadaných cíl a asového harmonogramu. 

c) Funkce organizování zahrnuje innost, kdy sousteujeme a uspoádáváme prostedky, které jsou 

nutné pro dosažení zadaného cíle. Výsledkem je vytvoení systému, složeného z lidí a vcí, který se 

nazývá organizaní systém – organizace. Tento systém je asov omezen, lze jej opakovan úspšn 

využívat nebo naopak podléhá zmn, a to i v procesu plnní zadaného úkolu. 

− organizování je ta ást ízení, která zahrnuje zízení úelné struktury rolí pro lidi, kteí jsou v dané 

organizaci. Úelností se zde rozumí vytváení jistoty, že všechny úkoly potebné pro dosažení cíl 

jsou pidleny, a to lidem, kteí jsou schopni je splnit nejlépe. Smyslem organizaní struktury je 

pomáhat pi vytváení prostedí a podmínek pro kvalitní lidský výkon. 

d) Funkce operativního ízení, nkdy je nazýván procesem ízení a kontroly v užším smyslu, 

charakteristická je pímá komunikace mezi ídící složkou a tím, kdo se píkazy ídí; mluvíme o vedení 

lidí – personalistice. Lidi neídíme, ale vedeme. 

e) Funkce kontrolování, kdy jde o zptnovazební informace o reakcích objektu (systému) na 

usmrovací zásahy managementu. Proces kontrolování je podle ešeného problému jednorázový na 

konci, respektive prbžný v prbhu procesu. 

- 5 -


1.3. NB 

− V eské republice se po roce 1990 vytvoil standardní západní bankovní systém centrální (ústední) a 

emisní banky, kterou je eská národní banka (NB) a nižší úrove bank, obchodních bank, do kterých 

poítáme i poboky zahraniních bank psobících na území R. 

− Pro innost bankovního systému byl vytvoen legislativní rámec daný zákony a opateními NB, NB je 

pln odpovdná za funknost systému a jeho kontrolu. Pro hlubší zkoumání bankovního systému, jeho ád, 

organizaci a fungování byly vydány zákony, z nichž nejdležitjší jsou: 

− ústava R 

− zákon . 6/93 SB., o NB 

− zákon . 21/92 Sb., o bankách 

− zákon . 528/90 SB., devizový zákon…. 

− klíovou úlohu v hierarchické struktue bankovního systému hraje NB. 

− Od 1.1. 1990 došlo k rozdlení bankovního sektoru na 2 základní typy bank: 

− centrální banka 

− skupina obchodních bank (a spoitelen) 

− Centrální banka se stala tzv. bankou bank, která dostala do vínku ústavou a dalšími zákony specifické 

funkce, prakticky pestala být v obchodním styku s podniky, spolenostmi, podnikateli, obany. 

− Funkci podnikatelsko-finanní ve vztahu ke svému okolí dostaly do vínku obchodní banky (a spoitelny). 

eská národní banka 

− Vznik eské národní banky byl souástí legislativních zmn roku 1992, které byly pipravovány 

v souvislosti s politickou dohodou o zániku eské a Slovenské Federativní republiky. Zákonem 

zanikla Státní banka eskoslovenská a pro budoucí eskou republiku byla jako centrální banka zízena 

eská národní banka. 

− Význam postavení centrální banky byl zdraznn vymezením postavení eské národní banky v Ústav 

eské republiky. Ustanovení o centrální bance je obsahem „Hlavy šesté“ a lánek 98 obsahuje 

následující konstatování: 

− (1) eská národní banka je ústední bankou státu. Hlavním cílem její innosti je pée o stabilitu 

mny, do její innosti lze zasahovat pouze na základ zákona. 

− (2) Postavení, psobnost a další podrobnosti stanoví zákon. 

Organizaní struktura NB 

− Základ organizaní struktury NB je tvoen: 

− ústedím NB se sídlem v Praze 

− 7 pobokami – Praha, eské Budjovice, Plze, Ústí n.L., Hradec Králové, Brno, Ostrava) 

− innost centrální banky ídí sedmilenná „Bankovní rada“ v ele s guvernérem, dvma 

viceguvernéry a dalšími tymi leny. lenové bankovní rady jsou do svých funkcí jmenováni 

prezidentem republiky na dobu 6 let.Bankovní rada uruje mnovou politiku a nástroje pro její 

uskuteování. 

− Psobnost jednotlivých poboek je umožnna samostatným pedpisem NB. 

Základní úlohy NB: 

a) uruje mnovou politiku 

b) vydává bankovky a mince 

c) ídí penžní obh, platební styk a zútování bank 

d) vykonává dohled nad provádním bankovních inností a peuje o bezpené fungování a úelný rozvoj 

bankovního systému 

e) provádí další investiní a obchodní innosti (nákup, prodej cenných papír, emise krátkodobých 

cenných papír) 

− NB je pi zabezpeování svého hlavního cíle(stability mny) nezávislá na pokynech vlády R. 

− K vybraným innostem NB patí: 

− emise mincí a bankovek – NB má výhradní právo vydávat bankovky a mince, spravuje jejich zásoby 

a organizuje jejich dodávky od výrobc. Vymuje poškozené bankovky a mince za nepoškozené, 

opotebované stahuje z obhu. 

− Využívání nástroj mnové regulace 

- 6 -


− diskontní sazba je úroková sazba, za kterou NB pjuj ostatním bankám peníze 

− stanovení povinných minimálních rezerv (PMR) 

− operace na volném trhu 

− ostatní nástroje 

− innosti v devizovém hospodáství 

− ízení platebního styku 

− pée o bankovní systém a bankovní dohled 

Základní funkce centrální banky 

− innost centrální banky a její význam v ekonomice je možno vyjádit struným výtem a charakteristikou 

jejích základních funkcí. Tmito funkcemi jsou: 

− funkce emisní – spoívající ve výhradním právu centrální banky emitovat hotovostní obživo a 

souasn v širším smyslu v ízení celkového penžního obhu daného státu. K ízení penžního 

obhu využívá centrální banka adu nástroj, tzv. nástroje mnové regulace. Míra úinnosti tchto 

nástroj a jejich druh se odvíjí od stupn nezávislosti centrální banky na vlád. Použitými nástroji 

mnové regulace ovlivuje centrální banka zejména množství penz – penžní zásobu, a tím rovnž 

úrokovou míru a smnný kurz národní mny. 

− funkce banky bank – jednak jako instance „posledního vitele“ obchodních bank, jednak v pozici, 

kdy centrální banka má klienty pouze v podob obchodních bank a zajišuje pro systém obchodních 

bank jednak zdroje (úvry), jednak vzájemné – mezibankovní zútování penžních transakcí 

− funkce banky státu – centrální banka spravuje veškeré úty státu, zajišuje jeho finanní operace, 

mže státu poskytnout úvr (jen výjimen, v ad zemí je poskytnutí úvru nepípustné), 

− funkce regulaní – prostednictvím svých pravomocí a nástroj ídí innost obchodních bank 

(pravidla pro innost obchodních bank), 

− funkce kontrolní – spoívají v kontrole respektování právních pedpis ze strany obchodních bank 

(bankovní dohled) s právem ukládat opatení k náprav v pípad zjištní nedostatk, udlovat sankce. 

Nejvýraznjší pravomocí centrální banky je právo udlování a možnost odebírání licence obchodní 

- 7 -


1.4. STRUKTURA FINANCOVÁNÍ SPORTOVNÍCH KLUB 

− Sportovní klub = základní organizaní lánek vyšší sportovní organizace (asociace) 

− Nejastjší právní forma je obanské sdružení 

Spolky získávají finanní prostedky z vlastní innosti, lenských píspvk, sponzoringem právnických a 

fyzických osob, podílejí se na výtžku sázkových her SAZKA a.s., a v ad pípad jsou podporovány 

z rozpotu 

Ze státního rozpotu jsou poskytovány investiní a neinvestiní dotace obanským sdružením na veejn 

prospšné programy, na státní sportovní reprezentaci a innost rezortních sportovních center obcí. 

- 8 -


Marketingová komunikace 

− marketingová komunikace = promotion 

− patí do marketingových nástroj 

− zahrnuje adu dílích nástroj 

− u rzných produkt mají rozdílný význam 

− lze libovoln kombinovat => komunikaní mix 

Komunikaní mix 

− zahrnuje všechny komunikaní prostedky, které slouží k informování o firm a její nabídce 

− nejastji se používá v následující podob (nap. Kotler, Armstrong) 

− Reklama (Advertising) 

− Podpora prodeje (Sales promotion) 

− Public relations (Public relations) 

− Pímý marketing (Direkt marketing) 

− Osobní prodej (Personal selling) 

− jiné podoby marketingového mixu 

− nkdy se vynechává osobní prodej, nkdy se vyleují další komunikaní nástroje 

− nap. Paul Smith uvádí následující prvky komunikaního mixu: reklama, podpora prodeje, pímý 

marketing, public relations, prodej, sponzorství, výstavy, obal, merchandising (propagace v míst 

prodeje), internet, ústní sdlení, identita spolenosti 

Komunikaní strategie 

− rozlišujeme dva typy komunikaní strategie: 

− push (tlaku) 

− spojena s intenzivní distribucí a spoívá v pesvdování distribuních lánk k prosazování 

nabídky firmy – tlaku skrz distribuní kanály až ke spotebiteli. 

− nejastji používanými nástroji komunikaního mixu jsou podpora prodeje a osobní prodej 

− používá se asto u produkt, které nejsou píliš diferencovány, mají podobnou cenu i kvalitu a 

neprezentují známou znaku 

− pull (tahu) 

− spoívá ve stimulaci poptávky skrz psobení pímo na zákazníka. Spotebitelská poptávka pak 

„táhne“ produkt pes distribuní lánky až ke spotebiteli. 

− Používanými nástroji jsou reklama a public relations 

− používá se zejména u znakových produkt 

Reklama 

− forma placené neosobní prezentace a podpory produktu => reklama je vždy placená a vždy se uskuteuje 

prostednictvím reklamních médií 

− pi tvorb jakéhokoliv reklamního sdlení je nutné definovat cílový trh a motivy cílového trhu => následná 

rozhodnutí jsou známá jako „pt M“: 

− mission (poslání) – jaké jsou cíle komunikace? 

− money (peníze) – jak velký rozpoet na akci máme k dispozici? 

− message (sdlení) – jak má vypadat reklamní sdlení? 

− media (media) – jaká média a komunikaní kanály budou použity? 

− measurement (hodnocení, mení) – jak budou hodnoceny výsledky? 

− pi rozhodování o reklam jsou nutné následující kroky: 

− urení komunikaních cíl 

− rozhodnutí o rozpotu 

− rozhodnutí o reklamním sdlení 

− rozhodnutí o mediích 

− hodnocení reklamní kampan 

• urení komunikaních cíl 

− podle cíl, které má reklama plnit rozlišujeme reklamu: 

- 9 -


− informaní – hlavním cílem je poskytnout potenciálním zákazníkm informace o nových produktech, 

slevách, inovacích, zmn názvu apod. 

− pesvdovací – je zamena na produkty, které jsou obecn známe, jejím cílem je budování vrnosti 

znace, snahou je podnítit zákazníky k rychlé koupi. 

− pipomínající – tato reklama udržuje uritý produkt v povdomí stávajících nebo potencionálních 

zákazník. 

− konkurenní (srovnávací) – která je zamená na posílení distinkce, tedy odlišnosti od jiných produkt 

na trhu. 

• rozhodnutí o rozpotu 

− je souástí celkového rozpotu na marketingový mix 

− je možné použít následující metody stanovení rozpotu na reklamu: 

− úelová metoda (task-objective method) vyísluje náklady každého schváleného reklamního projektu a 

souet tchto položek je rozpotem na reklamu 

− urení rozpotu procentem z prodeje (percent-of-sales method) uruje rozpoet na reklamu jako 

procento z plánovaného prodeje. Vtšinou se vychází z pomru tchto ukazatel v minulých obdobích. 

− metoda parity s konkurencí (competive parity method) vychází z posouzení pimenosti rozpotu ve 

vztahu ke konkurenci a k tržnímu podílu 

• tvorba reklamního sdlení 

− na tvorbu reklamního sdlení má vliv cíl reklamy, tedy skutenost, zda se jedná o reklamu 

informativní, pesvdovací, pipomínající nebo konkurenní 

− reklamní sdlení by mlo obsahovat: 

− výhodu pro zákazníka 

− mlo by být dvryhodné 

− mlo by jasn odlišovat daný produkt 

− základem obsahu mohou být racionální nebo emocionální pohnutky 

− pro dosažení lepšího komunikaního efektu se pi tvorb reklamního sdlení používají rzné styly a 

techniky. Jedná se nap. o doporuující posudky laik i odborník, v reklamách se objevují známé 

osobnosti, používá se humor, nadsázka, asto se pracuje s náladou, fantazií. 

• Reklamní média 

a) Televize 

− od doby svého vzniku v první polovin 20. století bezkonkurenn nejdynamitji se rozvíjejícím 

reklamní médium 

− disponuje možností vizualizace sdlení, a to s využitím pohybu možnost ukázat reáln pedmt 

reklamy 

− kombinace obrazu a zvuku rozmanitjší formy prezentace 

− výhody: masový dopad a možnost adresného oslovení urité cílové skupiny prostednictvím 

vysílání reklamy v rámci uritého poadu (ped, po nebo i bhem programu) 

− nevýhody: vysoké náklady na její realizaci i její vysílání; konkurence nových technologií (video, 

DVD, Internet), které snižují celkový as sledování televize a pinášejí i jiné negativní dopady. 

Patí mezi n nap. setting (bezmyšlenkovité pepínání mezi kanály, což komplikuje pesné zacílení 

reklamy), zapping (pepínání na jinou stanici, jakmile je program perušen reklamou) a zipping 

(rychlé pevíjení reklamních blok pi sledování nahraného televizního poadu na videu) úinek 

televizní reklamy se znan oslabuje 

b) Rozhlas 

− je v každé domácnosti, posloucháme ho pi jízd autem, asto také v restauracích, obchodech apod. 

− na rozdíl od televize je rozhlasová reklama výrazn levnjší a také mnohem rychlejší a flexibilnjší. 

− schopnost zacílení uritého segmentu poslucha ve vazb na vysílaný program 

− nevýhody: 

− peplnnost vysílání zpsobuje nízkou zapamatovatelnost rozhlasových spot 

− asté pelaování stanic 

− pouze sluchové vnímání obvykle rozhlasová reklama je souástí rozsáhlejší reklamní 

kampan, která obsahuje i jiná média. 

- 10 -


c) Tisk 

− noviny, asopisy a neperiodické publikace (katalogy, roenky, sborníky apod.), bezplatná periodika 

(inzertní noviny, komunální noviny a zpravodaje) a interní publikace (firemní asopisy, zákaznické 

zpravodaje apod.). 

− Noviny 

− patí k nejstarším a v globálním mítku i nejrozšíenjším reklamním médiím 

− výhody: 

− masová tenáská základna (více než polovina dosplé populace te pravideln denní tisk) 

− tenái, kteí nereprezentují žádnou výlunou socioekonomickou nebo demografickou 

skupinu => noviny pedstavují relativn levné médium k zasažení tém všech 

píjmových skupin 

− tenái, kteí reprezentují uritou názorovou orientaci => dobré zacílení reklamního 

sdlení 

− vysoká flexibilita a aktuálnost: relativn nízké náklady na novinovou inzerci umožují 

pizpsobit ji konkrétním tenám; minimální doba od zadání inzerátu po jeho vytištní 


− peplnnost reklamou pehlédnutí inzerce 

− nízká adresnost novin znesnaduje oslovení urité cílové skupiny 

− krátká životnost 

− asopisy 

− lenní podle obsahu: spoleenské, hobby, ženské, odborné apod. 

− lenní podle periodicity vydání: týdeníky, trnáctideníky a msíníky 

− pílohy novin - podoba samostatného asopisu 

− výhody: 

− vyhrannost tená => relativn pesné oslovení cílového segmentu 

− delší životnost 

− poet tená jednoho výtisku je velmi vysoký a závisí na cen asopisu 

− podrobnjší informace 

− kvalitním obrazový materiál 


− peplnnost reklamou => snižuje její dopad 

− delší výrobní lhty => snižuje aktuálnost reklamního sdlení 

− u specializovaných a odborných asopis - nízký náklad 

− médium doplkové = neperiodické publikace: nejrznjší katalogy, adresáe, telefonní 

seznamy, roenky, sborníky apod. 

− vydavatelé rzných tiskovin distribuovaných bezplatn nabízejí inzertní plochu: noviny 

zdarma (nap. Metro), rzné prodejní letáky (nap. katalogy prodejních center), noviny i 

asopisy komunální (nap. radniní noviny), programy kulturních zaízení atd. 

− zdarma poskytované tituly vycházejí obvykle ve vysokých tištných nákladech. Inzerce 

v takovém titulu mže zasáhnout velký poet tená. Ani pi vysokém tištném nákladu není 

ale zaruena jeho úplná distribuce ke tenám – bžný je vysoký odpad a navíc tenái 

pistupují ke zdarma získané tiskovin jinak než k asopisu, za který zaplatili – asto ji po 

letmém prolistování zahazují a úinek reklamy se tím snižuje. 

d) Kino 

− pedchdkyn televizní reklamy 

− spíše doplkové médium 

− asto dopluje reklamu v televizi a v tisku, nkdy se používá pro reklamu regionální a místní. 

− výhody 

− nemžeme ji vypnout, ani odejít bhem jejího vysílání 

− divák ji zpravidla sleduje a nevnuje se jiným innostem 

− není píliš nákladná 

- 11 -



− nepíliš velký poet návštvník kin - navíc tvoí pomrn vyhrannou skupinu (vkov i 

sociodemograficky) neumožuje oslovit i jiné potenciální zákazníky 

e) Venkovní reklama 

− = „outdoor“ 

− celá ada možností a velmi rychle se rozvíjí 

− billboardy, megaboardy, city-lighty, reklamní panely, štítová reklama, dominanty dálnic, mstský 

mobiliá 

− billboardy jsou voln umístné reklamní tabule o rozmrech zpravidla 5,1 × 2,4 m, bigboardy a 

megaboardy mají rozmry daleko vtší (pibližn 10 × 3 m až 24 × 10 m) 

− City-lighty jsou osvtlené reklamní panely nejastji o rozmrech 1,8 × 1,2 m, které jsou umístny 

na zastávkách MHD nebo v jiných objektech. 

− Mstský mobiliá umožuje umístní reklamy na hodinách, lavikách, informaních tabulích s 

plánem msta apod. 

− štítová reklama, prostedky MHD, dopravní prostedky, dominanty dálnic a ostatní nespecifikované 

objekty 

− výhody: 

− nemžeme ji zámrn pehlédnout, minout 

− souasné technologie umožují vysokou kvalitu vizuální prezentace 

− pomrn nízké náklady a dlouhá doba psobení 


− možnost poškození 

− neumožuje pedávat velký objem informací - krátké asové psobení sdlení (u dálnic pouze 

nkolik vtein) 

− velmi omezené zacílení (pouze z pohledu geografického, další faktory segmentace jsou pro ni 

nereálné) 

f) Internet 

− nejmladší reklamní médium 

− aktivní pístup k informacím 

− masový komunikaní prostedek 

− náklady na jeho poízení i využití se neustále snižují 

− podoby: vytvoení vlastní internetové stránky (World Wide Web), využití www stránek jiných 

spolenosti a využití elektronické pošty 

− vlastní www stránky: rozsáhlé informace o firm, o nabídce a službách 

− bohatý obrazový i zvukový materiál a tím i atraktivní zpracování 

− využití www stránek jiných firem: reklamní bannery (roll-out bannery – bannery standardní 

velikosti se po kliknutí roztáhnou na velký formát, pop up windows – automatické otvírání okna 

s reklamním sdlením, interstitials – promítání na celé obrazovce reklamního sdlení bhem 

pecházení na jinou stránku, formát Out of the Box – pedstavuje zobrazení reklamy, která se sama 

pohybuje po ploše monitoru, linky (odkazy) – struné informace umožující jednoduchý pístup na 

jinou stránku a umístní klíových slov ve vyhledávaích. 

− elektronická pošta: posílání reklamních zpráv (zákazníkm v databázi nebo jako tzv. spamy 

• hodnocení úinnosti reklamní kampan 

− používají se statistické údaje, metody kvantitativního i kvalitativního výzkumu 

− mžeme hodnotit prodejní efekt a komunikaní efekt 

− prodejní efekt je snáz mitelný, i když lze mnohdy tžko „oistit“ výsledky prodeje, které jsou 

dsledkem psobení reklamy od psobení jiných faktor 

− komunikaní efekt je hodnocen nejastji prostednictvím výzkum 

• podpora prodeje 

− soubor rzných motivaních nástroj pevážen krátkodobého charakteru, které stimulují k rychlejším 

nebo vtším nákupm 

- 12 -


− nástroje podpory prodeje dávají zákazníkovi dodatený impuls, další konkrétní dvod, pro si uritý 

výrobek koupit, piemž tyto dodatené „výhody“ mohou, ale také nemusejí mít vztah k danému 

produktu. 

− psobí jak na koneného spotebitele, tak i na prodejce, pop. prostedníky na distribuních a 

prodejních cestách 

− lenní: 

c) Služby sales promotion 

− spotebitelské soutže – soutž má za úkol stimulovat nákup produktu a základním principem 

získat „nco navíc“; rozlišujeme znalostní soutže (zákazník musí odpovdt na njakou 

otázku, prokázat urité znalosti, nap. o výrobku nebo o firm), kreativní soutže (zákazník 

vytváí logo nebo název výrobku) výkonové soutže (vyhrává ten, kdo pošle nevíc kupón, 

obal apod.), a garantované výhry (vyhrává každý nebo vyhrává prvních 100). 

− Loterie – o výherci rozhoduje náhoda. Nejastji je výherce vylosován nebo mže získat 

okamžitou výhru po otevení obalu produktu. 

− Ochutnávky, vzorky – nabídka vzorku zdarma (sampling) se používá nejastji v pípad 

uvádní nových variant již prodávaného výrobku na trh nebo pi poteb oslovit jinou cílovou 

skupinu. 

− Prompting – (oživlá reklama) – je populární formou podpory prodeje, pi níž hosteska nebo 

specializovaný tým nabízejí zboží pímo na míst prodeje – asto se pojí s ochutnávkami a se 

vzorky. 

− Vrnostní programy – jedná se o programy, které jsou zamené na udržení a posílení loajality 

zákazník. Nejastji se používají bonusy, dárky a slevy pro stálé zákazníky, klubové karty 

apod. 

− Zábavné akce (roadshow, streetshow) – roadshow pedstavuje zábavný, kulturní, sportovní 

nebo spoleenský program a v rámci celé kampan se uskuteuje na rzných místech, 

streetshow je podobný roadshow, odehrává se na veejném prostranství s cílem propagace 

znaky, produktu nebo firmy. Základním pravidlem je, že jak roadshow, tak streetshow jsou 

veejn pístupná. Krom pilákání lidí je cílem tchto akcí i získání zájm medií. Tyto akce se 

vztahují k tzv. „event marketingu“. 

d) POP a POS prostedky 

− soubor reklamních materiál a produkt použitých v míst prodeje pro propagaci uritého 

výrobku nebo výrobkového sortimentu 

− prostedky POP (point of purchase) a POS (point od sale) jsou v podstat tytéž prostedky, 

akorát z jiného úhlu pohledu 

− POP hodnotí místo nákupu, a tak je vnímáno z pohledu kupujícího, zákazníka 

− POS je oznaení pro místo prodeje a tedy oznauje stejné nástroje, ale z pohledu 

prodávajícího. 

− adíme zde vše, co je schopné pitáhnout zákazníka bezprostedn k prodávanému výrobku 

pímo v nákupním prostoru: umístní a uspoádání zboží, oznaení lišty, elo regálu, speciální 

stojan pímo pro konkrétní znaku apod. 

− podpora prodeje zamená na prodejce používá podobné nástroje jako podpora prodeje zamená na 

koneného spotebitele 

− soutže prodejc, slevy a dárky a také píspvky za pedvedení i vystavení výrobku, prezentaní 

zaízení v míst prodeje (POP prostedky – viz. výše) – stojany, regály, lednice, promo stánky, 

sluneníky, ohraniení ploch, nafukovadla, okenní grafika 

− k prodejcm i distribuním lánkm: rzná spoleenská setkání, konference, spoleenské akce i 

motivaní zájezdy (tzv. incentivní cesty) 

• Public relations (vztahy s veejností) 

− zámrné, plánované a dlouhodobé úsilí vytváet a podporovat vzájemné pochopení a soulad mezi 

organizacemi a rznými skupinami veejnosti 

− podstatou je, že stedem zájmu není produkt, ale firma, organizace 

- 13 -


− zahrnují navázání a udržování vzájemného porozumní, dvry, respektu a sociální odpovdnosti mezi 

organizacemi a veejnosti 

− snaží se o sladní soukromých a veejných zájm 

− jsou komplexem ízeného komunikaního procesu, který zahrnuje utváení reputace spolenosti a 

jejího image 

− má dlouhodobý dopad na prodej uritého produktu 

− aktivity zameny na prezentaci firmy 

− psobí na širokou veejnost a využívá stejných médií jako reklama 

− komunikaní dopad je znan širší než reklamy 

− innosti: 

− Vztahy k tisku – cílem je umístit v tisku píznivé zprávy pro vyvolání zájmu o firmu, výrobek i 

pedstavitele firmy (rozhovory s pedstaviteli firmy, lánky o nových produktech, úspšných 

výsledcích, ocenních). 

− Vztahy k místním orgánm a komunitám – snaží se dobré vztahy k místnímu prostedí, ve kterém 

firma psobí, nejastji prostednictvím poádání akcí (viz níže) nebo prostednictvím podpory 

místních spoleenských, kulturních a sportovních akcí a institucí – škol, spolk. 

− Vnitní komunikaci – pedstavuje komunikaci se zamstnanci prostednictvím zamstnaneckých 

novin, intranetu, rozhlasu a jiných komunikaních prostedk a také poádání píležitostních 

setkání a akcí – nap. výroí firmy. Vedlejším cílem vnitní komunikace je budování loajality a 

sounáležitosti zamstnanc ve vztahu k firm. 

− Tiskové konference – jsou podstatnou souástí aktivit public relations. Jejich hlavním cílem je 

informování sdlovacích prostedk (nap. o nových produktech, zmnách ve vedení firmy, 

rozšíení psobení firmy na jiné trhy apod.). Vedlejším cílem je také navazování a prohlubování 

vztah s tiskem. 

− Krizová komunikace – krize pedstavuje pro podnik neoekávaný a nepíznivý stav, který je 

zapotebí ešit i v rámci PR. Krizová komunikace zahrnuje zejména optimální komunikaci v dob 

krizí, ale nap. i trénink krizových situací vetn pípravy krizových manuál a návrh mediálních 

sdlení. 

− Veletrhy a výstavy – úast na veletrzích a výstavách neslouží pouze k uzavírání obchodních 

kontrakt, ale i k prezentaci firmy a k budování pozitivního image firmy. 

− Organizování zvláštních akcí (special events, eventmarketing) – jedná se o organizování akcí za 

úelem podporování image firmy a jejich produkt. 

− Sponzoring – pedstavuje podporu jednotlivc, skupin i organizací ze strany firem, a to formou 

poskytnutí penz, služeb i vcných plnní. Cílem sponzoringu z hlediska dárce je pedevším 

prezentace firmy na veejnosti. 

− Lobbying – termín lobby pvodn oznaoval pedsálí kongresových budov ve Spojených státech 

amerických, v nichž se ke konci 19. století pedstavitelé rzných zájmových skupin snažili ovlivnit 

procházející kongresmany tak, aby hlasovali ve prospch daného zájmu. V souasnosti termín 

lobby penesen odkazuje k vlivné skupin prosazující svoje nebo cizí zájmy a snažící se ovlivnit 

rozhodnutí o nich ve svj prospch. 

− realizace: 

− pímo zamstnanci firmy (in-house) 

− rostednictvím specializovaných PR agentur, které mohou zabezpeovat komplexní PR servis nebo 

pouze jednotlivé dílí úkoly – nap. píprava tiskové konference, krizová komunikace apod. 

• Pímý marketing – Direct marketing 

− pedstavuje interaktivní systém, který využívá reklamní média pro vytváení mitelné odezvy (reakce 

na objednávku) 

− je charakteristický pímým pístupem, pímou odezvou a pímým mením 

− v souasnosti se pímý marketing objevuje v následujících formách: 

− Katalogový prodej 

− Databázový pímý marketing 

− Direct mailing 

- 14 -


− Telemarketing 

− Teleshoping 

− On-line marketing 

− SMS a MMS marketing 

− Vkládaná inzerce 

− Neadresná distribuce 

− patí mezi tradiní zpsoby komunikace se zákazníkem 

− nejstarší formou je katalogový prodej 

− je rozšíena i dnes - zásilkový prodej prostednictvím nabídky umístné v katalogu (Quelle, 

Neckerman) 

− s rozvojem nových komunikaních kanál se zaaly rozvíjet i jiné podoby pímého marketingu 

− Telemarketing - využívá pro oslovení zákazníka telefon 

− Teleshopping - využívá jako komunikaního kanálu televize 

− On-line marketing, SMS a MMS marketing - pracují s nejmodernjšími komunikaními prostedky 

− Vkládaná inzerce - používá se nejastji u novin a asopis 

− neadresná distribuce - nepracuje s konkrétní databází, ale je rozmísována plošn do poštovních 

schránek 

− podstatným faktorem úspchu jsou zákaznické databáze 

− = organizovaný soubor komplexních údaj o jednotlivých zákaznicích a potenciálních klientech 

− v souvislosti s pijetím zákona o ochran osobních údaj se objevují problémy se zpracováním a 

aktualizací directmarketingových databází. 

• Osobní prodej 

− nejstarší nástroj komunikace 

− podstatou je osobní kontakt mezi prodejcem a kupujícím, spoívá v prezentaci a pesvdování ke 

koupi 

− uplatuje se zejména v tchto pípadech: 

− Jedná se o nabídku komplikovaného produktu a je nutná jeho názorná prezentace 

− Produkt je zpracován na zakázku 

− Zákazníkem je firma, nikoli jednotlivci 

− Potenciálními zákazníky je malá skupina osob (nebo institucí) 

− mže se uskutenit 

− v prodejních místech 

− u zákazníka 

− proces 

− vyhledávání, hodnocení a výbr potenciálních zákazník 

− navázání kontaktu s potenciálním zákazníkem, píprava na jednání 

− vlastní obchodní jednání, které by mlo smovat k uzavení obchodu. 

− „poprodejní kontakt“ (follow-up), jehož principem je udržování neustálého kontaktu se 

zákazníkem – posílání nových nabídek, ovování jeho spokojenosti, mže obsahovat i spoleenské 

kontakty – blahopání k výroí i úspchu firmy apod. 

− je zvláštním nástrojem marketingové komunikace, který má velký pesah do psychologie prodeje. 

1.5. PŠÍ A VYSOKOHORSKÁ TURISTIKA 

Hledisko historické 

O vzniku turistiky se mžeme bavit až v kapitalistickém spoleenském ádu, protože díve lidé nemli 

dostatek V na to aby cestovali. 

Organizovaná turistika a další formy pobytu v pírod se zaaly formovat v polovin 19. stol. a to hlavn 

v Anglii. Impulsem byl rozvoj dopravy, kartografie, existence informaních prostedk. 

Ve svt nyní existuje mnoho turistických spolk, státního, kontinentálního i celosvtového významu 

(nap. AIT - mezinárodní turistický spolek). 

Existuje také spousta dtských organizací zabývajících se pobytem a výchovou v pírod jako je teba 

skaut (sir Robert Baden-Powell, anglie). 

- 15 -


U nás první akce spojené s pobytem v pírod podnikal K. H. Mácha. První turistické organizace byly 

nmecké turnerské spolky. Roku 1862 vznikl Sokol a tím i organizovaná turistika u nás. KT (klub eských 

turist) vznikl r. 1888. Po II. Sv. válce v rámci sjednocování s. tlovýchovy byl zaazen pod Sokola. Po 

sjednocení (1948) byla vrcholným orgánem eské turistiky OS (eská obec sokolská). innost KT se 

obnovila v roce 1989. 

Turistika v horách je jedním z druh turistiky, který má svá specifika a vyžaduje nkteré další znalosti 

(nap. složitjší orientace v terénu, rychlé a astjší zmny v poasí) a dovednosti (k pohybu v terénu je v 

obtížnjších úsek nutno používat i horolezecké techniky, k zajištní bezpenosti se užívají další prostedky – 

pedjištné cesty ocelovými lany s žebíky nebo bez nich (tzv. Via ferraty nebo Klettersteig), jištní 

horolezeckým zpsobem, užívání horolezecké výzbroje pro pohyb na ledovcích atp.) Horská turistika tak tvoí 

plynulý pechod od pší turistiky, pes nároné formy uvádné jako tzv. vysokohorská turistika (VHT) – až po 

další plynulý pechod do horolezectví. Mén nároné formy jsou proto dostupné komukoliv, náronjší formy 

vyžadují získání dalších znalostí a dovedností nejlépe pod odborným vedením. 

V eskoslovensku byla rozvíjena v rámci organizované turistiky vysokohorská tutistika v jediných našich 

tehdejších velehorách Vysokých Tatrách, kde však byla postupn vytlaována sílícím tlakem TANAPu . Dnes 

ji tam lze provozovat ovšem s jistými omezeními (Organizovaní horolezci mohou k lezecké túe odboit ze 

znaených cest, kdežto normální lide nikoli, tedy pokud si nezaplatí prvodce z TANAPu). 

Horskou turistiku lze provozovat bu individuáln, organizovan (zejména oddíly VHT v Klubu eských 

turist, nenároné akce horolezeckých oddíl, atp.) nebo na komerní bázi prostednictvím zájezd cestovních 

kanceláí. 

Hledisko obsahové 

− Aktivní pesun, jehož úelem je získání nových a zajímavých poznatk (vdomostí) a emocí (zážitk)+ 

komplexní rozvoj osobnosti 

− Podstata Turistiky spoívá v putování a poznávání krajiny, památek, zvyk a lidí. 

− Bavíme-li se o vysokohorské turistice jde o turistiku provozovanou v horách. 

Hledisko prostedí 

Krásné poasí ve všech roních obdobích (v zim pozor na laviny a na jiná nebezpeí hor (chladno, vítr, 

náhlé zmny poasí ty ovšem hrozí i v lét). Nutná znalost lavinového nebezpeí a opatení, které zabrání 

abychom se s nimi setkali. 

Na našem dnešním území mžeme vzhledem k terénním podmínkám provozovat v horách jen mén 

nároné formy horské turistiky a dále pípravu na náronjší akce VHT výcvikem na horolezeckých cviných 

terénech i umlých stnách. 

V zahranií pak mžeme absolvovat jak mén nároné, tak náronjší formy – pedevším v Alpách je ada 

snadných i obtížných cest vybavena fixním jištním (Klettersteig, via ferrata). Poet tchto cest v poslední 

dob rychle roste – jako možnost, jak pilákat do dané lokality další turisty. 

Pokud se však nebojíme a máme dostatek zkušeností není problém vyrazit nkam dál (Kavkaz, an-Šan, 

Pamír nebo Himaláje, Andy, Kordillery) To už by nás vyšlo ponkud dráž. 

Hledisko zdravotní 

Turistika rozvijí hlavn všeobecnou vytrvalost. 

Pi velehorských expedicích je organismus horolezce vystaven extrémním podmínkám – nižší parciální 

tlak kyslíku, vysoké slunení záení, nízké teploty, nepíznivé povtrnostní podmínky. Proto na takovéto 

výpravy musí být lovk dobe pipraven a adaptován. 

Pi špatn provedené aklimatizaci ve vysokohorském prostedí, se mže objevit vysokohorská nemoc 

(viz. fyziologie). Nejhorší stádia této nemoci jsou otok plic a otok mozku, které jsou bez vasné pomoci 

smrtelné. 

Dále turistika: 

− Zlepšuje otužilost a odolnost organismu 

− Uvoluje psychické naptí 

− Klasická turistika je vhodná i pro lidi s malou fyzickou kondicí 

− Prodlužuje aktivní stáí 

− V pimené míe pomáhá k léení obhového a dýchacího systému. 

Hledisko psychosociální 

Jelikož jde o pohybovou aktivitu, která se provozuje v nedotené pírod, má VHT (i klasická turistika) 

veskrze uklidující vliv na psychiku lovka. Další zdroj radosti pi VHT poskytuje uspokojení ze 

- 16 -


sebeuplatnní, z vlastní síly, z pekonávání pekážek, z pekonání sebe sama (to už se ale týká jen tch 

opravdu vysokých výkon). 

Z pobyt v horách také vznikají nerozluná pátelství, mnohdy na celý život. V horách se totiž nedá nic 

ošidit, jelikož by to pozdji mohlo stát život mn nebo mého kamaráda. 

Je nutné aby si lidé co se spolu pohybují v horách navzájem dvovali a byli spolehliví. Proto mžeme 

VHT používat k rozvoji tchto vlastností. 

Hledisko pedagogické 

− Turistika rozvijí poh. schopnosti a dovednosti potebné k zvládnutí jednotlivých druh turistiky 

− Uí novým odborn technickým dovednostem, podporuje manuální zrunost 

− Rozšiuje kulturní rozhled a znalosti 

− Psobí na osobnost žáka (pohyb, poznávání, odborná innost)mnohostraná tvrí aktivita 

− Umožuje aktivní psobení uitele 

− Rozvijí volní a další vlastnosti nutné k absolvování plánované túry, podporuje víru ve vlastní schopnosti 

− Terapie narušené mládeže 

− Rodinná turistika (upevnní vztahu rodiny) 

− Uspokojení poteby soc. vztah 

− Vytváení estetického cítní 

− Navázání citových vztah k pírod, lidem kultue 

− PA spojená s vlivy pírody 

Hledisko ochrany pírody 

Pi provozování VHT je dležité zase jako vždycky dodržovat zákon o ochran pírody a krajiny. Nechodit 

v chránných územích (což jsou tém všechny pohoí u nás) mino vyznaené stezky, nestanovat tam kde je 

to zakázáno, respektive stanovat jen tam kde je to povoleno. Nezanechávat po sob nepoádek. 

1.6. SPOLEENSKO-VDNÍ ZÁKLAD 

Existuje vztah mezi pojmy PA, tlocviná aktivita, TK a pší vysokohorská turistika? 

− Pohybová aktivita 

− = suma skuten realizovaných pohybových inností lovka 

− pohybové innosti jsou velmi rznorodé; vtšina je zamena na ovládání manipulaci apod. – zameny 

mimo lovka, ten je jen subjektem innosti; zptný dopad je spíše negativní 

− Tlocviná aktivita 

− = suma skuten realizovaných tlesných cviení (podskupina pohybové aktivity) 

− zamena na lovka, na jeho zámrný rozvoj; netrpí negativními znaky jako výše; pi správné aplikaci 

je jen kladný výsledek 

− tlesná cviení = zámrné pohybové chování, jehož cílem je zdokonalování a rozvoj lovka v oblasti 

fyzické, psychické a sociální s cílem jeho socializace a kultivace 

− zameny na lovka – formování lovka odlišnost od základního pohybu 

− na rozdíl od ostatních pohybových inností je pedmtem tlesných cviení sám lovk, který je 

realizuje (za pedpokladu že je lovk chápán jako bytost sociální, jejíž úrove je podmínna úrovní 

fyzickou a psychickou specifinost a nenahraditelnost do urité míry se TC vyleují z obecn 

vnímaného pohybu 

− Tlesná kultura 

− = sociokulturní jev, který jako výsledek inností, tvorby hodnot, vztah a norem vytváí ucelený systém, 

schopný specifickými prostedky zabezpeovat uspokojení biologických a spoleenských poteb lovka 

s cílem jeho socializace a kultivace 

− neleží vedle kultury, ale je její neodmyslitelnou a z hlediska vývoje dokonce její jednou 

z nejzákladnjších souástí 

− na celou oblast TK lze aplikovat znaky, které jsou typické pro kulturu 

− lovk jako kulturní produkt je také více i mén produktem TK 

− pojem TK je asto zúžován pouze na cviení tla, výcvik cvienc v tlocviku sportovní trénink 

zamený k nejvyšším výkonm x TK v sob zahrnuje mnohem víc 

- 17 -


− její nedílnou souástí je odpoinek, zábava a prožitková sféra sportu a her, pekonání sebe sama, 

pekážek, vliv prostedí a poasí pi pohybu v pírod, uvdomování si vlastních limit a pirozenosti, 

opravdovost a reálnost pi pechodu pohoí i sjíždní eky 

− TK peuje o lovka jako celek, proto je její ekonomický, sociální a zdravotní význam pro spolenost 

tak obrovský 

− objektem psobení je kulturní a spoleenský lovk jako plnohodnotný len spolenosti 

− V rámci EU je dnes termín TK, zahrnující tlesnou výchovu (zámrnou pohybovou aktivitu vedoucí 

k rozvoji a udržování fyzické zdatnosti), sport (svobodnou dobrovolnou aktivitu závodního typu 

s výkonovou motivací) i pohybovou-tlocvinou rekreaci (pohybovou-tlocvinou aktivitu odpovídající 

poteb regenerace sil a aktivního odpoinku) nahrazován zastešujícím termínem „sport“ 

− Rada Evropy (1994): sport v tomto širším pojetí, „všechny formy tlesné aktivity, které a 

v organizované nebo neorganizované úasti jsou zameny na vyjádení zlepšení fyzické zdatnosti i 

mentální pohody i formování sociálních vztah nebo dosažení výsledk v soutžích na všech úrovních 

− Obsah pojmu TK: 

1. úrove realizace tlocviné aktivity a jejich druh (TV, sport, pohyb. Umní, regenerace,..) 

2. množství tlesné aktivity a pée o tlo v každodenním život 

3. úrove zkulturnní lovka a i spolenosti 

4. úrove výsledk dosažených v TV, sportu a tlocviné rekreaci (TR) 

5. úrove zaízení urených k realizaci jednotlivých druh tlocviné aktivity 

6. úrove profesionálních i dobrovolných kádr-trenéi, uitelé, zdravotníci 

7. úrove vdeckých poznatk 

8. úrove umlecké tvorby týkající se tlocviné aktivity 

9. úrove organizaních a zákonodárných opatení 

10. úrove popularizace a propagace TK a jejich oblastí 

− Podstata TK: 

− zámrné využívání vlastních prostedk a metod smujících k optimálnímu psobení biologických a 

spoleenských zákonitostí psobících ve vývoji lovka a spolenosti 

− prostedky: tlesná cviení, pírodní síly a všeobecn výchovné 

− Specifické úkoly TK: 

− sladit režim práce a odpoinku 

− obnovovat fyzickou, duševní a sociální rovnováhu 

− pispívat ke zvyšování úrovn pohybové kultury, zdravotní prevence, regenerace, rehabilitace 

− stimulovat kulturní prožitky 

− rozvíjet spoleenské vztahy 

2. OKRUH 

2.1. DAN 

Daový systém. 

− Dnešní pojetí dan = píjem veejných rozpot (státního rozpotu a místních rozpot), který ze zákona 

(povinn) oderpává ást dchod subjektu (píjmu, majetku poplatníka), na nenávratném principu 

(spolenost tyto peníze vynaloží podle poteb, tedy nikoliv úmrn podle výše odvedené dan jednotlivc). 

Uspokojovány budou i poteby tch. Kteí dan vbec neplatí (princip solidarity). 

− Daový systém je v každé zemi stanoven píslušným zákonem a jednotlivé zem se mohou v daních 

výrazn lišit. 

− Daová soustava uritého státu vždy odráží konkrétní ekonomické podmínky a ne náhodou patí daové 

zákony ve všech zemích svta mezi zákony nejastji novelizované (mnné). 

− Stát je zde hned v nkolika smrech tlak: 

− stát potebuje vybrat co nejvíce penz, aby mohl rozvíjet své aktivity 

− obané a firmy naopak chtjí odvádt co nejmén daní, aby jim zstalo co nejvíce pro vlastní poteby 

− ada daní je svázána s mezinárodním obchodem a pohybem kapitálu – tlaky na stát aby sjednotil své 

dan s ostatními zemmi a podepsal s nimi dohody o zamezení dvojího zdanní 

- 18 -


− stát musí respektovat sociální únosnost daní (to jej vede k systému úlev,výjimek apod) 

− pi konstrukce daní musí stát zohledovat i technická a ekonomická kritéria vybíratelnosti a 

vymahatelnosti daní (náklady na prostory, mzdové náklady úedník) 

− Daový systém je trvalým hledáním kompromisu mezi tmito tendencemi. 

− Od roku 1993 má naše daová soustava následující strukturu: 

Pímé dan 

− dchodové: 

− da z píjmu fyzických osob (2008 – 15%, 2009 – 12,5%) 

− pedmtem dan jsou píjmy ze závislé innosti a funkních požitk, z podnikání a z jiné 

samostatné výdlené innosti, z kapitálového majetku, z pronájmu a ostatních píjm podle § 10) 

− právnických osob 

− majetkové 

− da z nemovitosti 

− da ddická, darovací a z pevodu nemovitostí 

− da silniní 

Nepímé dan 

− univerzální 

− da z pidané hodnoty 

− selektivní 

− da spotební 

Pipravované dan 

− k ochran životního prostedí 

− da k ochran životního prostedí (zatím není vybírána) 

Aktivn je vybíráno 6 daní. 

− Nepímé dan se liší od pímých daní tím, že je platíme pi každém nákupu zboží a služeb, kterými jsou 

tyto dan zatížené. Neplatíme je ale pímo státním institucím, ale celou cenu (vetn dan) uhradíme 

prodávajícímu, který má pak povinnost tuto da státu odvést. 

− U pímých daní každý poplatník podává pímo na finanním úad daové piznání a da pímo uhradí. 

− poplatník = je fyzická i právnická osoba, z jejichž penz je da placena 

− plátce = je fyzická í právnická osoba, která má ze zákona povinnost peníze odvést státu 

− Plátce a poplatník jsou nkdy jedna osoba (vlastník chaty- da z nemovitosti) , ale nkdy mže být plátce 

jiná osoba než poplatník. Píkladem je da z pidané hodnoty: nakupující nakoupí zboží a zaplatí 

prodávajícímu cenu vetn DPH – poplatníkem je v tomto pípad nakupující a plátcem dan je prodávající. 

− základ dan = ástka, ze které se uritým procentem vypoítá odvádná da 

− da – vypoítaná ástka, kterou plátce odvádí finannímu úadu 

− sazba dan – procentem vyjádený pomr dan k základu dan 

− Daovou povinnost vypoítáme ze základu dan sníženého o nezdanitelnou ást základu dan (§ 15) a 

o oditatelné položky (§ 34) zaokrouhleného na celá sta K dol. 

− Sazba dan je od roku 2008 ve výši 15 %. 

− dan dchodové – platí poplatníci podle výše svého píjmu 

− dan majetkové – platí poplatníci podle druhu a velikosti svého nemovitého majetku, pi majetkových 

pevodech (darování, ddictví, prodej i pevod nemovitostí) a pi využívání silniních motorových vozidel 

pro podnikání. 

− dan univerzální (DPH) – jsou vybírány pi prodeji tém všech druh zboží a služeb 

− dan selektivní (spotební da) – jsou vybírány pouze u vybraných druh zboží /alkohol, cigarety, benzin a 

nafta) 

Postup výpotu isté mzdy 

V tomto kroku popíšeme výpoet isté msíní mzdy (tedy píjmu ze závislé innosti) v té nejjednodušší 

variant. 

+/- Zpsob výpotu 

- 19 -


+ Hrubá mzda (HM) 

+ 

Zdravotní 

(ZPF) ** 

pojištní 

+ Sociální pojištní (SPF) 

Souet veškerých položek, které pipadají zamstnanci za práci odvedenou v 

píslušném kalendáním msíci. Skládá se ze základní mzdy, píplatk, 

odmn, náhrad mzdy (dovolená, svátek) a dalších plnní. 

Zdravotní pojištní, které za zamstnance odvádí zamstnavatel-firma (9 % z 

HM). Pojistné se zaokrouhlí na celé koruny smrem nahoru. *** 

Sociální pojištní, které za zamstnance odvádí zamstnavatel-firma (26 % z 

HM v roce 2008, 25 % v roce 2009). Pojistné se zaokrouhlí na celé koruny 

smrem nahoru. *** 

= Superhrubá mzda* tj. zdanitelná mzda = HM + ZPF + SPF 

- 

Záloha na da z píjm 

Záloha na da vypotená ze zdanitelné mzdy a ponížená o slevy na dani a 

ponížená o slevy a 

daové zvýhodnní na dít. 

zvýhodnní 

+ Slevy na dani Jedna dvanáctina roních slev na dani, které lze uplatovat msín. 

Daové zvýhodnní, 

+ pípadn daový bonus Jedna dvanáctina roních hodnot 

na dít 

- Sociální pojištní (SP) 

- 

Zdravotní pojištní (ZP) 

** 

= istá mzda 

Sociální pojištní, které platí zamstnanec ze své mzdy (8 % z HM v roce 

2008, 6,5 % v roce 2009). Pojistné se zaokrouhlí na celé koruny smrem 

nahoru. *** 

Zdravotní pojištní, které platí zamstnanec ze své mzdy (4,5 % z HM). 

Pojistné se zaokrouhlí na celé koruny smrem nahoru. *** 

HM - záloha na da ponížená o slevy a zvýhodnní + slevy na dani + 

daová zvýhodnní - ZP - SP 

- Srážky ze mzdy (jen ve výjimených pípadech) 

Poznámka: 

− Superhrubá mzda (základ dan) se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru. 

− ** Jestliže je píjem zamstnance nižší než 8000 K, pak je povinen doplatit rozdíl pojistného v plné 

výši 13,5 % (tj. 1080 K). 

− *** Pojistné se odvádí ze mzdy v plné výši (tzn. není stanoven msíní strop), po dosažení roního 

stropu v prbhu roku se pojistné pestává odvádt (týká se vždy píjm od jednoho zamstnavatele) 

− Superhrubá mzda 

zjednodušen mžeme íci, že to je hrubá mzda zvýšená o ástku odpovídající pojistnému na sociální a 

zdravotní pojištní placenou zamstnavatelem za své zamstnance. 

Píjmem státního rozpotu jsou: 

− nepímé dan 

− ást daní z píjmu fyzických osob 

− da z píjmu právnických osob 

− da silniní 

− da ddická, darovací a z pevodu nemovitostí 

Píjmem místních rozpot jsou: 

− vtší ást dan z píjmu fyzických osob 

− dan z nemovitostí. 

− Vzhledem k tomu, že dan pímé mají tendenci klesající a dan nepímé rostoucí, pak mžeme íct, že tento 

trend je nepíznivý pro místní rozpoty. 

- 20 -


2.2. FINANNÍ ANALÝZY 

Bez ádné finanní analýzy není schopen žádný manager, zabezpeující ucelenjší innost podniku, uinit 

správná ekonomická rozhodnutí, tedy rozhodnutí, vedoucí v konené fázi k optimalizaci alokace finanních 

zdroj podniku. Vstupními údaji pro rozhodování o ekonomických otázkách jsou údaje, pevzaté zejména 

z oficiálních dokument podniku a dalších zpráv a podklad, jako jsou na podnikové úrovni: 

− K diagnostice firmy potebuji: 

− výsledovku(y) (výkaz zisk a ztrát) – ím více jich znám, tím lépe mohu diagnostikovat (aspo 3 roky 

+ momentální stav) 

− rozvahu(y) - eší majetek a jeho krytí 

− výkaz cashflow - eší mi, o kolik penz mám více penz než loni 

− sestava pohledávek (za bžné období a z konce každého roku) 

− eší mi moje peníze u jiných fyzických a právnických osob 

− sestava závazk 

− peníze cizích se kterými hospodaím 

− prbh útu = výpis z út 

− jak jsem na tom byl a jsem te 

− (+ peníze na pokladn) 

− Audit, Vnitní audit 

− Výroní zprávy, a Podnikové rozbory, Studie, a další.. 

na provozní, i vnitropodnikové úrovni: 

Podnikové rozbory, studie, provozní výkazy o výnosech, nákladech, zisku, bilance píjm a výdaj, 

penžní rozpoet a další.. 

− u neziskovek, kde není ukazatelem zisk hodnotím podle identifikátor úspšnosti projektu (které si 

stanovím) – mitelné, identifikovatelné a hodnotitelné cíle 

Postup finanní analýzy je obvykle dán následujícími kroky: 

Obecné vymezení postupu: 

a) výbr ukazatel vhodných pro stanovenou úrove cílového rozhodnutí 

b) prozkoumání vztah mezi odbornými (vcnými) oblastmi a ekonomicko-finanními oblastmi podniku 

(vztahy: odbyt – finance, výroba – finance, investice – finance) a pokrauje specializovaným 

vymezením postupu: 

c) výpoet pomrových ukazatel 

d) srovnání pomrových ukazatel s odvtvími (oborové prmry) 

e) hodnocení pomrových ukazatel a jejich vzájemných vztah 

f) návrh na opatení – ízení 

Finanní analýza je provádna v podniku prbžn, za uritá asová úetní období a slouží k bžnému 

vrcholovému ízení, i k uritému datu a spolen s jinými specializovanými podklady (studie, projekty, atd.) 

slouží k rozvojovým, nebo strategickým rozhodnutím vedení podniku. Pro každý z tchto úel je nutno 

uvažovat s jinou úrovní výbru ukazatel, jiný obsah budou mít ukazatele pro provozní rozhodnutí a jinou 

úrove pro strategické rozhodnutí firmy. 

asto finanní analýza v pemíe ukazatel postrádá koordinaní souvislosti mezi jednotlivými oblastmi 

podniku, jako je odbyt, nákup, zásobování, výroba, investice…atd. Bez akceptu tchto koordinaních vazeb 

do provázanosti ukazatel a pozdji do výsledk finanní analýzy, není v mnohých pípadech návrh na 

opatení realizovatelný. 

K uritému odstranní izolovaného posuzování individuálních ukazatel finanní analýzy slouží 

pyramidové soustavy ukazatel a model, které svým charakterem a skladbou umožují hloubji analyzovat a 

syntetizovat zjištné poznatky o probíhajících ekonomických procesech v podniku. Pochopení pomrových 

ukazatel však vede k pochopení základních princip a prvk ekonomiky podniku. 

Pomrové ukazatele finanní analýzy 

Ukazatele 

− LIKVIDITY (mí schopnost podniku pemnit aktiva na hotovost, nebo její ekvivalent, zameny 

zejména na provozní cyklus) 

− AKTIVITY (mí relativní vázanost kapitálu v jednotlivých formách aktiv, ukazatele jsou pevážn 

zameny na provozní cyklus) 

- 21 -


− ZADLUŽENOSTI (mí rozsah, v jakém je podnik financován cizím a vlastním kapitálem; mí 

dlouhodobjší solventní schopnosti podniku ) 

− VÝNOSNOSTI (mí celkovou úinnost ízení podniku, zejména výnosnost podniku) 

− TRŽNÍ HODNOTY PODNIKU (mí cenu akcií a majetku podniku, jeho celkovou hodnotu) 

Poznámka: V praxi je asto zamován pojem likvidnost a solventnost. Likvidnost je schopnost rychlé 

pemny aktiva podniku na peníze. Pod pojmem solventnost chápeme schopnost subjektu hradit své závazky 

vas. 

a) Ukazatele likvidity 

Základní rozlišení rozeznává 3. stupn likvidity: 

Obžná aktiva (zásoby, pohledávky, cenné papíry, peníze, peníze na bžném útu) 

2. stupe likvidity: 

1.stupe likvidity: 

b) Ukazatele aktivity (obratovosti) 

Hodnoty aktivity zachycují provozní cyklus podniku. 

Vyjadují rychlost obratu tj. poet obrat za stanovený interval, nebo dobu obratu (ve dnech,rocích). 

Nejrozšíenjšími ukazateli jsou: 

c) Ukazatele zadluženosti 

Ukazatele se v podnicích používají k hodnocení a vyjádení dlouhodobé solventnosti podniku, jsou 

vyjadovány v %. 

ím vyšší je hodnota debet ratio, tím vyšší je celková zadluženost podniku. 

d) Ukazatele výnosnosti (rentability, ziskovosti) 

Ukazatel ROA je považován jako velmi dležitý pro hodnocení celkové rentability zdroj, investovaných 

do podniku (podnikání).V itateli tohoto ukazatele však mže být i EBIT. 

e) Ukazatele tržní hodnoty 

- 22 -


Poznámka:Všechny ukazatele se porovnávají v ase, ímž vznikají ady, které jsou podrobeny analýze – 

viz.Trendová analýza. 

Pyramidové soustavy ukazatel 

Mezi nejpoužívanjší pyramidový model patí model DU PONT. Systém ukazatel je založen na tchto 

principech: 

Vazby ukazatel v analýze Du Pont 

Vzorec Du Pont, pokud by se pootoil o 90 ´, pipomíná pyramidový rozklad ( pro nkteré pyramidy je 

také jejich vrcholem). Je však nutné se uvdomit, že v analýze Du Pont je pevn dán vrcholový (syntetický) 

ukazatel ( ROA, resp. ROE), v budoucnu oekávané hodnoty souhrnného ukazatele by nemly zhoršovat stav 

dosažený v minulosti. 

Pyramidová soustava finanních ukazatel 

Legenda: 

Z - istý zisk AKT - aktiva 

VK - vlastní kapitál ZÁS - zásoby 

T - tržby CK - cizí kapitál 

Z - celkový zisk KZ - krátkodobé závazky 

LP - likvidní prostedky 

- 23 -


2.3. BANKOVNÍ PRODUKTY 

1. Bžný úet 

2. Depozitní obchody 

− Forem depozitních obchod je velké množství, nejzákladnjšími jsou tyto typy depozitních obchod: 

− vkladní knížky 

− vkladové certifikáty (listy) prémiové spoení 

− vklady s pevným termínem vklady s výpovdní lhtou 

− revolvingový termínovaný vklad 

− Každý depozitní obchod má urité atributy, jejichž specifikum je ped uzavením každého tohoto 

obchodu nutno respektovat, jsou to zejména: 

− forma objednávky depozita 

− délka uložení (úložky) 

− úroení vkladu 

− frekvence pípisu úroku 

3. Platební styk 

− Platební styk tuzemský 

PLÁTCE 

DLUŽNÍK 

PÍJEMCE 

PLATBY 

VITEL 

píkaz k úhrad 

soupiska, výpis z útu 

BANKA 

PLÁTCE 

medium 

CLEARINGOVÉ 

CENTRUM 

NB 

BANKA 

PÍJEMCE 

PLATBY 

− Platební styk zahraniní 

KUPUJÍCÍ 

(DOVOZCE) 

BANKA 

KUPUJÍCÍ 

BANKA 

PRODÁVAJÍCÍHO 

PRODÁVAJÍCÍ 

(VÝVOZCE) 

PÍKAZ K ÚHRAD PÍKAZ K ÚHRAD ÚTOVÁNÍ 

4. Pokladní a smnárenské operace 

− vklady a výbry v CZK 

- 24 -


− vklady a výbry v ostatních mnách 

− nákup a prodej valut (také pro neklienty banky) 

5. podání šek a jejich výplata (eurošeky, cestovní šeky atd.) 

6. Platební karty 

− kreditní a debetní karty 

7. Dokumentární platby 

− Dokumentární platby jsou koncepn dleny na: 

− dokumentární inkasa (vývozní a dovozní) 

− dokumentární akreditivy 

Dokumentární inkaso je formou platebního styku, pi které je vydání dokument a tedy i zboží 

podmínno zaplacením akceptaní smnky, nebo splnním jiných podmínek. Použití dokumentárního inkasa 

je vhodné pedevším v pípadech, kdy podavatel (vývozce) není ochoten dodat zboží proti úhrad hladkým 

platem, ale nemá potebu zajišujícího instrumentu, jakým je dokumentární akreditiv. Dokumentární inkaso 

pedstavuje vtší jistotu než pímá úhrada, protože dovozce se nedostane ke zboží díve, než zaplatí, akceptuje 

smnku nebo splní jiné inkasní podmínky. 

Složitost vývozního dokumentárního inkasa dokumentují následující schémata: 

A) Vyslání 

VÝVOZCE/ 

DODAVATEL 

PEDKLÁDÁ 

DOKLADY 

BANKA 

VÝVOZCE/ 

DODAVATELE 

ZASÍLÁ 

DOKLADY 

BANKA 

DOVOCE/ 

ODBRATELE 

OZNAMUJE 

PODMÍNKY 

DOVOZCE/ 

ODBRATEL 

A PEDKLÁDÁ 

PÍKAZ 

K INKASU 

A ŽÁDÁ 

O OBSTARÁVÁNÍ 

INKASA 

OZNAMUJE, 

ŽE POŽÁDALA 

O OBSTARÁNÍ INKASA 

B) Placení, pípadn jiné plnní 

OZNAMUJE 

PROVEDENÍ 

DOVOZCE 

BANKA 

DOVOZCE 

BANKA 

VÝVOZCE 

VÝVOZCE 

PLATÍ INKASNÍ ÁSTKU 

I PLNÍ JINAK A 

PEBÍRÁ DOKLADY 

OZNAMUJE 

PROVEDENÍ A 

UHRAZUJE I 

ZPROSTEDKUJE 

JINÉ PLNNÍ 

- 25 - 

A ÚTUJE VE 

PROSPCH 

VÝVOZCE


Dokumentární akreditiv je písemný závazek banky vystavený na základ žádosti klienta (píkazce, 

kupujícího), že poskytne tetí osob nebo na její ád plnní (platbu), jestliže budou do urité doby splnny 

akreditivní podmínky. 

Hlavní výhody dokumentárního akreditivu spoívají v tom, že: 

− zajišují prodávajícímu zaplacení zboží, splní-li všechny akreditivem pedepsané podmínky 

− zajišuje kupujícímu, že výplata bude provedena až po splnní podmínek pedepsaných akreditivem. 

8. Smnky a šeky 

Šek je v podstat platební píkaz, který dává píkazce (majitel útu) šekovníkovi (penžnímu ústavu), aby 

k tíži jeho útu zaplatil uritou ástku ve prospch osoby uvedené na šeku. Právní podklad šeku je dán letitým 

zákonem . 191/1950. 

Existují dva šekové (a smnené) systémy a to: 

− Ženevský 

− Angloamerický 

Šekový zákon nestanoví žádnou obecnou definici šeku, ta je stanovena šekovými náležitostmi a sice 

podstatnými a nepodstatnými. 

− Podle toho, kdo šek vystavil, rozeznáváme šeky bankovní a šeky soukromé. 

Smnka je cenný papír vystavený na ád, obsahující smnené náležitosti pesn stanovené zákonem. 

Neobsahuje-li tento papír všechny pedepsané náležitosti, nemže se jednat o smnku. Její výstavce se bu 

sám zavazuje zaplatit uritou ástku v pesn stanovený den (v dob splatnosti závazku) smnen 

oprávnnému majiteli takovéto listiny (tzv. smnku vlastní), nebo pikazuje jiné osob (dlužníkovi, 

smneníkovi), aby zaplatila uritou ástku v pesn stanovený den (v dob splatnosti, závazku) osob 

oznaené v adu (smnen oprávnnému majiteli) takové listiny (tzv. cizí smnka) na pesn stanoveném 

míst. 

9. Operace na kapitálovém trhu 

Cenný papír lze charakterizovat jako záznam, se kterým zákon spojuje uritá majetková, pop. jiná práva 

oprávnné osoby a který má náležitosti stanovené zákonem. Pedstavuje pohledávku vlastníka vi tomu, kdo 

cenný papír vydal (emitoval). 

Cenné papíry se mohou vyskytovat ve dvou podobách a to v listinné (materializované, fyzické) nebo 

zaknihované (dematerializované). V dematerializované podob jde o záznam v zákonem stanovené evidenci. 

Tento záznam pedstavuje cenný papír a nahrazuje listinný cenný papír. 

Podle zákona . 591/92 Sb., O cenných papírech, ve znní pozdjších pedpis jsou za cenné papíry 

považovány tyto druhy: 

− akcie, zatímní listy, podílové listy 

− dluhopisy 

− investiní kupóny 

− kupóny 

− smnky, šeky, cestovní šeky 

− náložní listy vetn konosament, skladištní listy 

− jiné listiny, které byly za cenné papíry prohlášeny zákonem 

10. Electronic banking 

2.4. VEDENÍ ÚETNICTVÍ 

Úetní jednotky útují o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazk a jiných pasiv, dále o nákladech a 

výnosech a o výsledku hospodaení. 

− Podvojné zápisy 

− asová a vcná souvislost 

− Nepetržit 

− Úetní období (hospodáský nebo kalendání rok) 

− Povinnost dodržovat pi vedení úetnictví zejména smrné útové osnovy 

− Jedno úetnictví za celek 

− V eské mn 

- 26 -


− V eském jazyce 

− Úetní jednotky jsou povinny vést úetnictví správné, úplné, prkazné, srozumitelné, pehledné a 

zpsobem zaruujícím trvalost úetních záznam 

− všeobecné úetní zásady: 

− Zásada úetní jednotky (relativn uzavený celek) 

− Zásada nepetržitého trvání ú.j. 

− Zásada vrného a poctivého obrazu (úetní stav se ke dni rovná stavu fyzickému!!!; správné oceování) 

− Zásada bilanní kontinuity (kz=ps;úetní postupy;odpisy…) 

− Zásada jednotné soustavy úetních záznam (nap.více ŽL) 

− Zásada aktuálního principu (N a V útujeme bez ohledu na platbu, i pijetí) 

− Zásada opatrnosti (úbytky majetku už tehdy, jsou li pravdpodobné, zisky až jsou jisté) 

− Zásada vzájemného zútování (zákaz kompenzace (mimo kurz. Rozdíly v závrce i manka a pebytky 

ze zámn)) 

− Úetnictví jako soustava úetních záznam 

Rozsah vedení úetnictví 

(1) Nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní pedpis jinak, úetní jednotky jsou povinny vést 

úetnictví v plném rozsahu. 

(2) Úetní jednotky uvedené v § 19 odst. 9 a § 23a pi vedení úetnictví v plném rozsahu použijí metody 

podle tchto ustanovení. 

(3) Z úetních jednotek podle § 1 odst. 2 písm. a) a b) mohou vést úetnictví ve zjednodušeném rozsahu 

a) obanská sdružení, jejich organizaní jednotky, které mají právní subjektivitu, církve a náboženské 

spolenosti nebo církevní instituce, které jsou právnickou osobou evidovanou podle zákona upravujícího 

postavení církví a náboženských spoleností obecn prospšné spolenosti, honební spoleenstva, nadaní 

fondy a spoleenství vlastník jednotek, 

b) bytová družstva, která nemají povinnost mít úetní závrku ovenu auditorem, a družstva, která jsou 

založena výhradn za úelem zajišování hospodáských, sociálních anebo jiných poteb svých len, 

c) územní samosprávné celky a dobrovolné svazky obcí, (Tato novelizace nabývá úinnosti 1. ledna 

2010.) 

c) d) píspvkové organizace, u nichž o tom rozhodne jejich zizovatel, 

d) e) ostatní úetní jednotky, o nichž to stanoví zvláštní zákon. 

(4) Úetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. c) vedou úetnictví ve zjednodušeném rozsahu. (Tato 

novelizace nabývá úinnosti 1. ledna 2010.) 

(4) (5) Z úetních jednotek podle § 1 odst. 2 písm. d) až h) mohou vést úetnictví ve zjednodušeném 

rozsahu ty, které nemají povinnost mít úetní závrku ovenu auditorem, nebo ty, o nichž to stanoví zvláštní 

zákon. 

(5) (6) Povinnost vést úetnictví v plném rozsahu má úetní jednotka vždy, pestane-li splovat podmínky 

stanovené v odstavci 3 nebo 4 5 pro vedení úetnictví ve zjednodušeném rozsahu; na vedení úetnictví ve 

zjednodušeném rozsahu mže úetní jednotka pejít v pípad, že spluje podmínky stanovené v odstavci 3 

nebo 5 pro vedení úetnictví ve zjednodušeném rozsahu. Zmny rozsahu vedení úetnictví lze uskutenit jen k 

prvnímu dni úetního období následujícího po úetním období, ve kterém úetní jednotka zjistila uvedené 

skutenosti. (Tato novelizace nabývá úinnosti 1. ledna 2010.) 

Úetní doklady 

(1) Úetní doklady jsou prkazné úetní záznamy, které musí obsahovat 

a) oznaení úetního dokladu, 

b) obsah úetního pípadu a jeho úastníky, 

c) penžní ástku nebo informaci o cen za mrnou jednotku a vyjádení množství, 

d) okamžik vyhotovení úetního dokladu, 

e) okamžik uskutenní úetního pípadu, není-li shodný s okamžikem podle písmene d), 

f) podpisový záznam podle § 33a odst. 4 osoby odpovdné za úetní pípad a podpisový záznam osoby 

odpovdné za jeho zaútování. 

Skutenosti podle písmen a) až f), které se týkají jednoho úetního dokladu, mohou být obsaženy na více 

úetních záznamech. Skutenosti podle písmen b) a c) se mohou týkat více úetních pípad. Podpisový 

záznam podle písmene f) mže být spolený pro více úetních doklad. V tchto pípadech musí úetní 

- 27 -


záznam i úetní doklad obsahovat identifikátor, kterým lze nezamniteln urit vzájemnou vazbu mezi 

úetním záznamem a úetním dokladem, vetn souvisejících skuteností. (Tato novelizace nabývá 

úinnosti 1. ledna 2009.) 

(2) Úetní jednotky jsou povinny vyhotovovat úetní doklady bez zbyteného odkladu po zjištní 

skuteností, které se jimi zachycují, a to tak, aby bylo možno urit obsah každého jednotlivého úetního 

pípadu zpsobem podle § 8 odst. 5. 

§ 12 Úetní zápisy 

(1) Úetní zápisy jsou úetní záznamy, jejichž obsah je uren ustanoveními tohoto zákona, která se týkají 

úetních knih. 

(2) Úetní jednotky jsou povinny provádt úetní zápisy prbžn v úetním období po vyhotovení 

úetního dokladu takovým zpsobem, který neohrozí splnní požadavk rovnž jiných právních pedpis. K 

úetnímu zápisu musí být pipojen podpisový záznam osoby odpovdné za jeho provedení, není-li shodný s 

podpisovým záznamem osoby odpovdné za zaútování úetního pípadu. 

(3) Úetní zápisy nesmjí úetní jednotky provádt mimo úetní knihy. 

§ 13 Úetní knihy 

(1) Úetní jednotky útují, pokud tento zákon nestanoví jinak:> 

a) v deníku (denících), v nmž úetní zápisy uspoádají z hlediska asového (chronologicky) a jímž 

prokazují zaútování všech úetních pípad v úetním období, 

b) v hlavní knize, v níž úetní zápisy uspoádají z hlediska vcného (systematicky), 

c) v knihách analytických út, v nichž podrobn rozvádjí úetní zápisy hlavní knihy, 

d) v knihách podrozvahových út, ve kterých se uvádjí úetní zápisy, které se neprovádjí v úetních 

knihách podle písmen a) a b). 

(2) Hlavní kniha zahrnuje syntetické úty podle útového rozvrhu, které obsahují minimáln tyto 

informace: 

a) zstatky út ke dni, k nmuž se otevírá hlavní kniha, 

b) souhrnné obraty strany Má dáti a Dal út, alespo za kalendání msíc; vybrané úetní jednotky 

uvádjí souhrnné obraty denn, (Tato novelizace nabývá úinnosti 1. ledna 2010.) 

c) zstatky út ke dni, ke kterému se sestavuje úetní závrka. 

(3) Úetní jednotky nesmjí zizovat úty mimo útový rozvrh a úetní knihy. 

§ 13a Zjednodušený rozsah úetnictví 

(1) Úetní jednotky, které vedou úetnictví ve zjednodušeném rozsahu, 

a) sestavují útový rozvrh, v nmž mohou uvést pouze útové skupiny, nevyžaduje-li zvláštní právní 

pedpis lenní podrobnjší, 

b) mohou spojit útování v deníku s útováním v hlavní knize, 

c) nepoužijí ustanovení § 25 odst. 3 2, s výjimkou odpis, (Tato novelizace nabývá úinnosti 1. ledna 

2010.) 

d) nepoužijí ustanovení § 26 odst. 3 týkající se rezerv a opravných položek, s výjimkou rezerv a opravných 

položek podle zvláštních právních pedpis, 

e) nepoužijí ustanovení § 27 s výjimkou § 27 odst. 3 pi pemn bytových družstev, 

f) sestavují úetní závrku v rozsahu stanoveném pro jednotlivé skupiny úetních jednotek (§ 4 odst. 8) 

provádcím právním pedpisem. 

(2) Úetní jednotky, které vedou úetnictví ve zjednodušeném rozsahu podle odstavce 1, nemusí použít 

ustanovení § 13 odst. 1 písm. c) a d). 

(3) Uplatnní postupu podle odstavc 1 a 2 není porušením ustanovení § 3 odst. 1 a § 7 odst. 1 a 2. 

§ 14 Smrná útová osnova a útový rozvrh 

(1) Smrná útová osnova uruje uspoádání a oznaení útových tíd, popípad útových skupin nebo i 

syntetických út pro útování o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazk a jiných pasiv, dále o 

nákladech a výnosech a o výsledku hospodaení; toto uspoádání musí zajistit sestavení úetní závrky. Pro 

vybrané úetní jednotky mže smrná útová osnova urit i uspoádání a oznaení analytických út a 

oznaení a uspoádání podrozvahových út. (Tato novelizace nabývá úinnosti 1. ledna 2010.) 

(2) Na podklad smrné útové osnovy podle odstavce 1 jsou úetní jednotky povinny sestavit útový 

rozvrh, v nmž uvedou úty potebné k zaútování všech úetních pípad a k sestavení úetní závrky v dané 

úetní jednotce. 

- 28 -


(3) Úetní jednotky sestavují útový rozvrh podle odstavce 2 pro každé úetní období; v prbhu úetního 

období je možno útový rozvrh doplovat. Pokud nedochází k prvnímu dni úetního období ke zmn 

útového rozvrhu platného v pedcházejícím úetním období, postupuje úetní jednotka podle tohoto rozvrhu 

i v následujícím úetním období. 

§ 16 Ostatní ustanovení o úetních knihách 

(1) Penžní ástky v knihách analytických út musí odpovídat píslušným souhrnným penžním ástkám 

obrat nebo zstatk syntetických út, k nimž se tyto úty vedou. 

(2) V knihách analytických út se užije vyjádení v penžních jednotkách; nelze použít jen mrných 

jednotek a vyjádení množství. 

§ 17 Otevírání a uzavírání úetních knih 

(1) Není-li dále stanoveno jinak, úetní jednotky otevírají úetní knihy 

a) ke dni vzniku povinnosti vést úetnictví, 

b) k prvnímu dni úetního období, 

c) ke dni vstupu do likvidace, 

d) ke dni následujícímu po dni zpracování návrhu na rozdlení likvidaního zstatku nebo ke dni 

následujícímu po dni zpracování zprávy o naložení s majetkem podle zvláštních právních pedpis, 

e) ke dni, kterým nastanou úinky rozhodnutí o úpadku nebo ke kterému nastanou úinky rozhodnutí soudu 

o pemn reorganizace v konkurs, 

f) ke dni následujícímu po dni, kterým nastanou úinky zrušení konkursu, 

g) ke dni, kterým nastanou úinky schválení reorganizaního plánu, 

h) ke dni následujícímu po dni, kterým nastanou úinky splnní reorganizaního plánu, 

i) ke dni následujícímu po dni, kterým nastanou úinky splnní plánu oddlužení, nebo 

j) ke dni, který pro sestavení zahajovací rozvahy stanoví zvláštní právní pedpis. 

(2) Není-li dále stanoveno jinak, úetní jednotky uzavírají úetní knihy 

a) ke dni zániku povinnosti vést úetnictví, 

b) k poslednímu dni úetního období, 

c) ke dni pedcházejícímu dni vstupu do likvidace, 

d) ke dni zrušení bez likvidace s výjimkou pemn spoleností nebo družstev, 

e) ke dni pedcházejícímu dni, kterým nastanou úinky rozhodnutí o úpadku nebo ke kterému nastanou 

úinky rozhodnutí soudu o pemn reorganizace v konkurs, 

f) ke dni, kterým nastanou úinky zrušení konkursu, 

g) ke dni pedcházejícímu dni, kterým nastanou úinky schválení reorganizaního plánu, 

h) ke dni, kterým nastanou úinky splnní reorganizaního plánu, 

i) ke dni, kterým nastanou úinky splnní plánu oddlužení, nebo 

j) ke dni, ke kterému stanoví povinnost uzavít úetní knihy nebo sestavit úetní závrku zvláštní právní 

pedpis. 

2.5. SPORTOVNÍ MANAGER 

Úkoly manažera 

− pehled na poli pestup 

− specifikace v pracovní smlouv 

− spolen s pedsedou a technickým oddlením je odpovdný za nákup a prodej hrá A a B družstva a 

mládeže (a prchod hrá pes všechny skupiny) 

− zahájení, projednávání a dokonení pestup v koordinaci s pedsedou (oslovení hráe nebo jeho manažera 

atd.) 

− zajištní trenér A a B družstva a mládeže 

− zajištní koordinátora mládeže 

− koordinátor zabezpeuje vše, aby fungovalo (nap. také schzky s rodii) 

− vypracování dobe strukturované sít kontakt v tuzemsku i v zahranií (dokáže efektivn na správných 

místech ešit problém) 

− organizace cviných a tréninkových stáží v tuzemsku i v zahranií 

− zastupování klubu bhem losování utkání Evropského poháru 

− vztahy s tiskem v oblasti ist sportovních záležitostí (jména redaktor, dobré vztahy, ...) 

- 29 -


− vztahy se sportovními kluby a svazy v oblasti sportovních záležitostí (i s funkcionái apod.) 

− vztahy s národními a mezinárodními inovníky v oblasti sportu 

− vztahy s rozhodími a s výbory rozhodích 

− vztahy s policejními a vojenskými institucemi 

− zajištní technického a lékaského zabezpeení jak u pátelských, tak u soutžních utkání 

− než zane zápas – lékaské prohlídky - seznam hrá že mohou zaít tréninkový proces 

− pichystání k úrazu hráe bhem zápasu i fanouška (pojištní tribun apod.) 

− co nejrychleji dostat lovka do nemocnice – sanitka 

− pojištní hrá 

− parkování divák, praporky na trávníku, hudba, ... 

− kontaktní osoba pro hráe pi ešení jejich problém a to hlavn problém administrativního rázu 

− nap. i kontakt se školou hráe (individuál, zkoušky…) 

− vztahy s výrobci sportovní výzbroje a výstroje a s rznými sportovními institucemi – navazování kontakt a 

dohody kontrakt 

− konená kontrola družstva, distancí, zranní a výkon hrá (karty, distance,…) 

− konená kontrola organizace pi pemisování hrá 

− konená kontrola organizace pi výjimených situacích (nefunguje elektina, nejde hudba, spadla 

tribuna,…) 

− oficiální zastoupení klubu pi zápasech roku 

− dohled nad vzdláváním trenér, kontrola tréninkového procesu 

2.6. VODNÍ TURISTIKA A RAFTING 

Je formou turistiky spjatou se specifickým, zde vodním prostedím, které z ní vytváí jednu z 

nejatraktivnjších pohybov rekreaních aktivit, dobe dostupnou pro vtšinu celé populace. Díky 

intenzivnímu psobení pírodního prostedí (voda, slunení záení, klimatické zmny) dochází k výraznému 

rekreanímu efektu. 

Vodní turistika je tvoena temi základními složkami: 

specifickou pohybovou inností, 

kulturn poznávací inností, 

odborn technickými dovednostmi a znalostmi. 

Pohybová innost 

Jedná se o pohybovou aktivitu, jejímž obsahem jsou návyky a dovednosti, získané pi vodáckém výcviku. 

Pohybová innost mže být rzné intenzity, závisející pedevším na charakteru zdolávání konkrétního terénu 

Kulturn poznávací innost 

Pedmtem kulturn poznávací innosti je cílené, komplexní poznávání oblasti, ve které se pohybujeme. 

Získáváme pehled zempisný, pírodovdný, kulturní a hospodáský, ke kterým pistupuje poznávání 

ekologie dané oblasti. Kulturn poznávací innost je specifickou složkou, která vodní turistiku oddluje od 

všech ostatních aktivit, spojených s vodním prostedím. 

Odborn technické dovednosti a znalosti 

Odborn technické dovednosti dovolují vodnímu turistovi ešit problémy s materiálem, opravovat lo, 

stavt stan, vait v pírod apod. 

Vodní turistika je tradin rozdlována na formy krátkodobé a dlouhodobé. 

− Krátkodobou formou vodní turistiky rozumíme vodáckou akci nepesahující rámec víkendu, resp. dvou 

dn. Obsahem bývá sjíždní takových vybraných úsek vodních tok, které mají optimální vodní stav a 

svoji technickou nároností jsou pimené pro úastníky akce. Pi krátkodobé form bývají sjety úseky 

s vyšším stupnm obtížnosti. Je nutné zajistit zdárný prbh a bezpenost akce. Na toky vyšší obtížnosti 

je nevhodné vyplouvat osamocen. V nebezpených situacích nastupuje díky vdomí osamlosti deprese 

a pi zvrhnutí chybí lo, která by mohla poskytnout pomoc 

− .Dlouhodobé formy vodní turistiky Jedná se o vodácké akce pevážn v dob dovolených a prázdnin. 

Jsou náronjší než formy krátkodobé jak pi plánování a píprav, tak pi vlastní realizaci akce. 

Vysplost úastník v kanoistice bývá menší, jedná se o rekreanty i úastníky dtských putovních 

tábor 

Pi organizaci je nutné dbát na: 

- 30 -


− výbr eky (obtížnost, táboišt, nákup, jakost vody, dopravní dostupnost, krajinná a kulturní atraktivita); 

− rámcový program vybudovaný na základ zkušenosti, resp. studia kilometráží a prvodc ( pedevším u 

zahraniních ek), s programem náhradním pro pípad horších klimatických podmínek i zmny 

charakteristiky eky 

− u putovního tábora výbr úastník (plavci!) a vedoucích (odborná licence). Materiální zajištní, 

projevující se v odpovídajícím technickém stavu materiálu a v pimenosti výbru vodácké výzbroje a 

výstroje pro urenou skupinu a vybraný vodní tok ( lod, pádla, opravy, vaení, stany, osobni vci, 

záchranné prostedky, ...). 

Táboení. Pi putovních akcích využíváme kemp a táboiš v okolí eky. Volné táboení je ve stední 

Evrop natolik omezeno vyhláškami, že je nepovažujeme za reálné (srovnej s volným táboením ve 

skandinávských zemích). 

Režim plavby. Pi vodáckých táborech je nutno dbát specifik a vkových zvláštností úastník. asová 

kalkulace proto vychází z cestovní rychlosti (spád eky, vodní stav, rychlost proudu, pekážky, poasí, smr a 

síla vtru, velikost a vysplost skupiny, typy lodí). Na tekoucí vod se mže pohybovat od 4 do 12 km/h. 

Maximální pobyt na ece i s pestávkami je limitován v rozmezí od 8.30 do 17.00 hodin 

Biomednicinské aspekty 

− vodní turistika je nároná pedevším na vytrvalostních schopnostech úastníka a na jeho schopnosti 

regenerovat (celý den pádlovat, vyspat se a ráno sednout znovu do lodi a znovu pádlovat...) 

− dležitý vliv tady mají klimatické pomry a pedevším poasí (jasné poasí úžeh, spáleniny, 

dehydratace...; déš podchlazení, nachlazení...) 

Psychologické a sociální aspekty 

− socializace ve skupin (pes den na lodi, veer posezení u ohn) 

− pocit zodpovdnosti (háka i zadáka) 

− píznivé psobení vodního prostedí a jeho okolí 

Ekonomické aspekty 

− pro vodní turistiku se nejastji využívá služeb pjoven týden na vod pro jednu osobu se pohybuje 

kolem 4000 K velmi dostupná dovolená 

− sezónní zamstnanost – kempy, „kiosky“ :) 

Ochrana pírody 

− souvisí pedevším s táboením – nutnost dodržovat pravidla pro NP, CHKO... 

− ostatní viz rafting 

Obtížnost ek 

− ZW - VELMI LEHKÁ - klidná nebo mírn proudící voda (do rychlosti proudu max. 5 km/hod.) 

v pehledném eišti bez pekážek a peejí. 

− WW I. - LEHKÁ - mírn peejnatá voda s pravidelnou proudnicí a pravidelnými vlnami v pomrn 

pehledném eišti s obasnými meandry a zarostlými behy. 

− WW II. - MÍRN TŽKÁ - peejnatá voda s nepravidelnými vlnami a proudnicí, slabými válci, víry a 

nízkými stupni v siln meandrujícím nebo mén pehledném eišti. 

− WW III. - TŽKÁ - peejnatá voda s vysokými nepravidelnými vlnami, válci, víry a „karfioly“ v mén 

pehledném nebo úzkém a zarostlém eišti s meandry a vtším spádem. 

− WW IV. - VELMI TŽKÁ - hodn peejnatá voda s množstvím vysokých vln, velkých válc, vír a 

„karfiol“ v málo pehledném a nepedvídatelném eišti s úzkými prjezdy a zablokovaným korytem s 

návaly vody na pekážky, vysokými stupni, skluzy a potebou pedchozí prohlídky. 

− WW V. - EXTRÉMN TŽKÁ - hodn peejnatá voda s extrémními vlnami, válci, víry, vysokými stupni 

atd. v naprosto nepehledném a nepedvídatelném eišti s velkým spádem a nezbytnou nutností pedchozí 

prohlídky, která je mnohdy velmi obtížná. 

− WW VI. - HRANICE SJÍZDNOSTI - všeobecn nesjízdná voda nebo eventuáln sjízdná pi optimálním 

vodním stavu a maximálním riziku. 

2.6.1. Rafitng 

− Z anglického slova raft = vor 

− Raft – nafukovací lun pro 2 – 12 osob 

− Sport provozovaný ve volné pírod, znan závislý na charakteru toku, roním období a poasí 

- 31 -


− V R tradice vora (Vltavští vorai) tradice i v raftingu 

− eši mají nkolik prvosjezd nkterých Sibiských ek 

− Velký boom raftingových center nabízejících splouvání ek nejrznjších obtížností nastal po roce 1989 

− Rafting jako volnoasová aktivita má své koeny USA po 2. svt. válce (2.sv.v.); první centra v 80. letech 

− 1997 založena IRF (International Rafting Federation) 

− Rozdlení - rafting místí, rafting expediní 

− Na em se jezdí: 

− dvoumístné „rafty“ – Orinoko (samovylévací dno), Pálava (bezodtoké dno) 

− vícemístné – Colorado (4 – 6), Pulsar (4 – 8), oba samovylévací dno Matylda – nkolik propojených 

válc 

Biomedicinské aspekty 

− Jezdec vykonává dynamickou svalovou innost cyklického charakteru 

− Zapojení hl. svalstva trupu a horních konetin 

− Pi sjíždní divoké eky se jedná o zátž stední až vysoké aktivity dlouhodobého charakteru 

− Dležité je dokonalé zvládnutí techniky jízdy – rzné druhy zábr 


− Raft. patí mezi relativn nákladné sporty 

− Nutné vybavení – neopren, vesta, helma, raft, pumpa, pádla(pro 4 osoby) asi 45 000 

− Zásluhu na rozšíení komerního raftingu mají pedevším USA a Kanada, v Evrop mají velký význam 

alpské zem 

− CK s nabídkou raftingu na nejrznjších tuzemských i zahraniních ekách: Cvok, Poznání….a mnoho 

dalších 

− Vtšina CK nabízejících aktivní dovolenou má v nabídce i rafting – na rzných stupních obtížnosti 

Psychologické a sociologické aspekty 

− Nutná týmová spolupráce 

− lenové posádky s vtšími psychickými i fyz. nároky – háek urující tempo a vybírající trasu – nutné 

velice rychlé rozhodování a posouzení možností; kormidelník 

− Kormidelník by ml být vdí osobnost, vydává povely celé posádce a pípadn ji motivuje 

− Jelikož se jedná o adrenalinový sport, je nutné, aby všichni lenové posádky zachovali chladnou hlavu, 

nepanikaili a provedli vše podle plánu, pípadn poslouchali povely zkušenjšího 

− Pobyt v krásném, mnohdy nedoteném prostedí 

− Tento sport je spojen jak s velkým emocionálním vyptím, tak s velkým emocionálním uspokojením a 

radostí z pekonání sama sebe 

Využití raftingu v pohybové rekreaci 

− V poslední dob roste spoleenský význam rekreaních kolektivních sport 

− Posádka pracuje jako jeden muž v atmosfée vzájemné dvry, která je pro bezpený a pohodový sjezd 

nezbytná 

− lovk pi této aktivit pozná dobe své pátele nebo kolegy z práce, odstraní se tak poziní a s tím i 

komunikaní bariéry, které jsou pro efektivní práci opravdovou pekážkou 

− Jako forma rekreace je rafting velice atraktivní, dostupná pro vtšinu populace, která hledá netradiní 

zpsob trávení volného asu. Pírodní prostedí, ve kterém se tento sport odehrává (voda, slunení záení, 

klimatické zmny) mají výrazný rekreaní efekt. Je to jedna z nejistších forem sportování v pírod. Nabízí 

nádherné zážitky na vod, pi kterých stoupá adrenalin v krvi. 

Složky pír. prostedí 

− eky s vtším spádem 

− Peeje, slapy, katarakty 

− Horní toky ek mají prudší spád, jdou užší, vedou asto oste zaízlým údolím 

− Stední toky jsou pozvolnjší, vtšinou bez zvláštních úkaz 

− Dolní toky jsou asto široké, s meandry, vedou nížinami, bohaté na faunu a flóru 

Lokality 

− U nás Kamenice, Trnávka, Stvoidla na Sázav, eské Vrbné na Vltav 

- 32 -


− Ve svt Steyr (Rakousko), Soa (Slovinsko) Noce (Itálie), déle eky v Ekvádoru, v Zimbabwe nebo v 

Nepálu 


− Pi jakémkoli spolouvání ek, tedy i pi raftingu, je teba dbát nejrznjších zákon a vyhlášek týkajících se 

ochrany pírody 

− Mnoho ek prochází CHKO, NPR, NP 

− Nkteré eky nejsou otevené v nkterých obdobích – hnízdní vodního ptactva, kritická vývojová fáze 

urité rostliny… 

2.6.2. Kanoistika 

Historie 

− Používání rzných plavidel k pekonávání vodních tok a ploch je staré jako lidstvo samo 

− Kanoe – pvodn od S Amer. Indián, do Evropy (Anglie) se dostali pravdpodobn od K. Kolumba 

− Devná kostra pokrytá bezovou krou 

− Kajak – pvodní plavidlo Eskymá (Inuit ;)) sloužící k lovu tule a mrož 

− Kostra z velrybích kostí potažená tulení kží, souástí byla i jakási „špricka“ 

− Pes Skandinávii se dostal dále do Ev., kde byl využíván ke sportovním a rekreaním úelm... 

− 1866 - založený Royal Canoe Club v Anglii , potom vznikaly kluby i v jiných státech Ev. 

− Josef Rössler-Oovský, který ( pi eském Yacht Klubu) propagoval a dal podnt ke stavb kanoí, které 

byly využívány pro turistiku na našich ekách. Po vzniku ady kanoistických klub došlo v roce 1913 k 

založení Svazu kanoist království eského, pedchdce dnešního eského svazu kanoist. 

− 1924 byla v Kodani založena mezinárodní kanoistická federace International Representantschaft fur 

Kanusport (IRK) zástupci Švédska, Dánska, Nmecka a Rakouska. Náš svaz pistoupil k IRK roku 1925 

jako pátý len a je poítán mezi pt zakládajících zemí. 

− 1933 v Praze probhlo I. ME v rychlostní kanoistice 

− 1936 rychlostní kanoistika na OH. V roce 

− 1938 se ve švédském Vaxholmu uskutenilo i první MS 

Rozdlení 

− Rychlostní kanoistika 

− Jezdí se na 200, 500 a 1000 m 

− Kategorie K 1,2,4 a C 1, 2, 4 (K = kajak, C = kanoe); íslo oznauje poet jezdc 

− Závody se jezdí na stojaté vod, pop. na velmi mírn tekoucí 

− Slalom 

− Trat vodního slalomu se vytyují na úsecích ek nebo umlých slalomových drahách rzných obtížností 

pomocí branek 

− Zelenobílé branky se projíždjí po smru proudu, ervenobílé proti smru proudu. 

− Hodnotí se as, za který závodník projede vytyenou tra a správný zpsob projetí branek. Za nesprávné 

projetí jsou k asu pipoítávány trestné vteiny (body). 

− Kategorie – K1 muži i ženy, C1, C2 pouze muži 

− Sjezd 

− Hodnotí se pouze dosažený as. Závodí se na úsecích ek rzných obtížností a délek. 

− Kategorie K1 muži i ženy, C1, 2 pouze muži 

Kajaky jsou lod s palubou, které musí být pohánny dvojitým pádlem. Závodník v nich sedí. Kanoe jsou 

lod s palubou, které musí být pohánny pádlem s jedním listem. Závodník v nich kleí. 

Biomedicinské aspekty 

− Jezdec namáhá pedevším svalstvo horních konetin a svalstvo trupu, pokud se jedná o kanoe jsou HK 

namáhány nerovnomrn 

− Je to dynamická práce cyklického charakteru 

− Na organizmus má velký vliv vodní prostedí, ve kterém se vodák pohybuje – mnohem rychlejší 

ochlazování tlesné teploty 

− Vtšinou se jedná o práci anaerobního charakteru 


- 33 -


− U disciplín jednotlivc se lovk musí spolehnout pouze sám na sebe – je vystaven pímé konfrontaci 

lovk – vodní živel 

− Jezdec je asto vystaven velkému emocionálnímu vyptí, kterému nemže podlehnout. (Nejde zaít se 

uprosted eky bát a pestat pádlovat) 

− U vícelenných posádek je nutná naprostá souhra, jeden musí být „vdce“ a ostatní ho musí vždy 

poslechnout 


− Kanoistika je sport finann nároný. Pesnjší obnos závisí na tom, jakou lo si chceme poídit,ale 

prmrn tak od 20 do...??? :) 

− Pokud se tomu nkdo chce vnovat, musí si poídit lo, pádlo, vestu, helmu, neopren...a nkolik dalších 

drobností 


− jedním ze zásah kanoistiky do pírody je stavba umlých kanál 

Lokality 

− Praha – Trója 

− Kamenice 

− A všude kde jsou umlé kanály... 


Vysvtlete, jak chápete výrok: „pohybová (tlocviná) aktivita není cílem práce rekreologa, ale pouze 

jeho prostedkem“. Jak s tímto pojmem souvisí pojem životní styl? 

Rekreologie – jde o úvahy, resp. bádání, zamené na problém obnovy (v našem pípad lidských) sil, na 

problém znovu-vytváení neho, co již zde bylo, ale bylo njakou inností ztraceno, zmenšeno, narušeno atd. 

Pidáváme však snahu o další rozvoj a další zdokonalování a také o pedcházení ztráty, resp. negativní zmny 

urité kvality, která již existuje jako výsledek pecházejícího procesu. 

Životní styl – týká se jednotlivce, je odvozen od životního zpsobu – je individualizován, více i mén se 

blíží životnímu zpsobu skupiny, jíž je jednotlivec souástí. 

− vypovídá o lovku samotném 

− = uspoádání mnohotvárných inností, jimiž se dané individuum (a teba celá spolenost) udržuje a 

obnovuje 

− má svou dynamiku – tvoí se vlivem socioprofesních rolí a náhodným vlivem prostedí 

− životní zpsob dané populace je souhrnným výrazem jednotlivých životních styl pokud se týká 

pohybové (tlocviné) rekreace, dochází k uritým rozdílm v jejím rozsahu a obsahu, kterými je 

urováno postavení jednotlivce uvnit dané skupiny. 

− obsah je tvoe relativn ustálenými innostmi, zpsobem uspokojování poteb, sociálních a životních 

vztah, životních hodnot (kterými jsou jednotlivé innosti podmínny) lovk není jejich tvrcem ale 

pedmtem lovk se nesmí dostat do vleku událostí, ale musí umt a chtít svj život ídit sám 

optimalizace životního stylu 

− optimalizace životního stylu 

− ŽS lze zmnit – podmínno zmnou charakteru jednotlivých oblastí a zmnou jejich vazeb, tzn. 

zmnou celé struktury ŽS; je to složitý proces 

− mníme ho, protože jsme s ním nespokojení – je teba si íct s ím (fyzický stav, psychický,..) 

− intervence do stávajícího stavu; významnou oblastí ŽS je objem, obsah, intenzita a frekvence 

pohybových inností (ve všech oblastech našeho života) pohybový režim (pesn stanovený ád) 

− pohybový režim = souhrn všech pohybových inností, realizovaných jako souást pracovního i 

mimopracovního života v rámci ostatních inností, svým obsahem, sledem i proporcemi uspoádaný 

v relativn stálý, cyklicky se opakující systém, typický pro daného jedince nebo skupinu, a svým 

rozsahem, frekvencí a intenzitou opakovaných inností, stídajících se s odpoinkem, urující úrove 

rovnovážného stavu organismu. 

− pesn odráží ŽS, zcela na nás nezávislý a zprostedkovaný 

− musíme se mu v podstat podídit jako objektivn existujícímu 

- 34 -


− podmínn vkem, zdravím, profesí, sociální rolí, prostedím, danou spoleností, zájmy, postoji,…- 

diferenciace v obsahu, objemu a intenzit a frekvenci jednotlivých složek 

− je relativn stabilní, lovk je jím ovlivován 

− Optimalizovaný pohybový režim: 

− Optimalizace: 

− individuální charakter 

− zámrné zaazování takových pohybových inností (intervence), které jej úeln zmní tak, aby 

jeho dopad na lovka byl pozitivní 

− zmny obsahu, poadí složek, životních návyk, využívání V,…. 

− cíl: zvýšení zdatnosti, výkonnosti, „tvorba zdraví“, snížení nadváhy, terapie kardiovaskulárních 

chorob,…dosažení optimální všestrannosti jako cílové hodnoty (schopnost lovka adaptovat se a 

mnit své chování tak, aby pi jakýchkoliv mnících se podmínkách byl schopen adekvátn 

reagovat ve smyslu kvalitní realizace rzných sociál. rolí, odpovídajících bohatosti jeho života) 

− „optimální intervence“ – komplexní charakter a postupn se stává souástí habituálních inností 

− optimálního životního stylu dosáhneme prostednictvím optimálního pohybového režimu, jde tedy 

o zámrnou intervenci prostednictvím cílov vybraných tlesných cviení podle pedem daných 

kritérií. 

− kritéria: konkrétní ŽS, profese, zdravotní stav, pohlaví, vk, prostedí, zájem 

− 2 možnosti realizace: 

− zamení se na uritého jednotlivce – individuál. optimalizace 

− zam. se na skupinu podobných jedinc – skup. optimalizace 

− individuální optimalizace: 

− osobní anamnéza (vk, pohlaví, bydlišt) 

− zdravotní stav 

− profesiogram (není nutný) 

− aktuální stav zdatnosti a výkonnosti 

− aktuální stav pohybového aparátu 

− úrove pohybových schopností 

− sestavení odpovídajícího programu 

− kontrola dosažených výsledk 

- 35 -


3. OKRUH 

− zptná vazba 

− na stejných principech funguje optimalizace skupinová (mže k ní docházet na základ 

zdravotního stavu nebo profese,..) 

3.1. ZÁKONÍK PRÁCE 

Úvod 

ást I. 

ást 

II. 

ást 

III. 

ást 

IV 

ást 

V. 

ást 

VI. 

ást 

VII. 

Hlavika zákona 

Všeobecná ustanovení 

Hlava 1. § 1 - § 5 Pedmt úpravy a vymezení pracovnprávních vztah 

Hlava 2. § 6 - § 12 Úastníci pracovnprávních vztah 

Hlava 3. § 13 - § 15 Základní zásady pracovnprávních vztah 

Hlava 4. § 16 - § 17 

Rovné zacházení, zákaz diskriminace a dsledky porušení práv a povinností vyplývajících z 

pracovnprávních vztah 

Hlava 5. § 18 - § 29 Právní úkony 

Pracovní pomr 

Hlava 1. § 30 - § 32 Postup ped vznikem pracovního pomru 

Hlava 2. § 33 - § 39 Pracovní pomr, pracovní smlouva a vznik pracovního pomru 

Hlava 3. § 40 - § 47 Zmny pracovního pomru 

Hlava 4. § 48 - § 73 Skonení pracovního pomru 

§ 74 - § 77 Dohody o pracích konaných mimo pracovní pomr 

Pracovní doba a doba odpoinku 

Hlava 1. § 78 - § 80 Obecná ustanovení o pracovní dob a délka pracovní doby 

Hlava 2. § 81 - § 87 Rozvržení pracovní doby 

Hlava 3. § 88 - § 89 Pestávka v práci a bezpenostní pestávka 

Hlava 4. § 90 - § 92 Doba odpoinku 

Hlava 5. § 93 Práce pesas 

Hlava 6. § 94 Noní práce 

Hlava 7. § 95 Pracovní pohotovost 

Hlava 8. § 96 - § 99 Spolená ustanovení o pracovní dob a dob odpoinku 

Hlava 9. § 100 Zmocovací ustanovení 

Bezpenost a ochrana zdraví pi práci 

Hlava 1. § 101 - § 102 Pedcházení ohrožení života a zdraví pi práci 

Hlava 2. § 103 - § 106 Povinnosti zamstnavatele, práva a povinnosti zamstnance 

Hlava 3. § 107 - § 108 Spolená ustanovení 

Odmování za práci, odmna za pracovní pohotovost a srážky z píjm z pracovnprávního vztahu 

Hlava 1. § 109 - § 112 Obecná ustanovení o mzd, platu a odmn z dohod 

Hlava 2. § 113 - § 121 Mzda 

Hlava 3. § 122 - § 137 Plat 

Hlava 4. § 138 Odmna z dohod 

Hlava 5. § 139 Mzda nebo plat pi výkonu jiné práce 

Hlava 6. § 140 Odmna za pracovní pohotovost 

Hlava 7. § 141 - § 144 Spolená ustanovení o mzd, platu, odmn z dohod a odmn za pracovní pohotovost 

Hlava 8. § 145 - § 150 Srážky z píjmu z pracovnprávního vztahu 

Náhrada výdaj poskytovaných zamstnanci v souvislosti s výkonem práce 

Hlava 1. § 151 - § 155 

Hlava 2. § 156 - § 172 

Hlava 3. § 173 - § 181 

Obecná ustanovení o náhradách poskytovaných zamstnanci v souvislosti s výkonem 

práce 

Poskytnutí cestovních náhrad zamstnanci zamstnavatele, který není státem, územním 

samosprávným celkem, státním fondem, píspvkovou organizací, jejíž náklady na platy a 

odmny za pracovní pohotovost jsou pln zabezpeovány z píspvku na provoz 

poskytovaného z rozpotu zizovatele nebo z úhrad podle zvláštních právních pedpis 

nebo školskou právnickou osobou zízenou podle školského zákona 

Poskytnutí cestovních náhrad zamstnanci zamstnavatele, který je státem, územním 

samosprávným celkem, státním fondem, píspvkovou organizací, jejíž náklady na platy a 

odmny za pracovní pohotovost jsou pln zabezpeovány z píspvku na provoz 

- 36 -


ást 

VIII. 

ást 

IX. 

ást 

X. 

ást 

XI. 

ást 

XII. 

ást 

XIII. 

poskytovaného z rozpotu zizovatele nebo z úhrad podle zvláštních právních pedpis 

nebo školskou právnickou osobou zízenou podle školského zákona 

Hlava 4. § 182 - § 189 Spolená ustanovení o cestovních náhradách 

Hlava 5. § 190 Náhrada za opotebení vlastního náadí, zaízení a pedmt potebných pro výkon práce 

Pekážky v práci 

Hlava 1. § 191 - § 205 Pekážky v práci na stran zamstnance 

Hlava 2. § 206 Spolené ustanovení o pekážkách v práci na stran zamstnance 

Hlava 3. § 207 - § 210 Pekážky v práci na stran zamstnavatele 

Dovolená 

Hlava 1. § 211 Základní ustanovení 

Hlava 2. § 212 - § 214 

Dovolená za kalendání rok, její pomrná ást, výmra dovolené a dovolená za 

odpracované dny 

Hlava 3. § 215 Dodatková dovolená 

Hlava 4. § 216 - § 223 Spolená ustanovení o dovolené 

Pée o zamstnance 

Hlava 1. § 224 - § 226 Pracovní podmínky zamstnanc 

Hlava 2. § 227 - § 235 Odborný rozvoj zamstnanc 

Hlava 3. § 236 Stravování zamstnanc 

Hlava 4. § 237 - § 247 Zvláštní pracovní podmínky nkterých zamstnanc 

Náhrada škody 

Hlava 1. § 248 - § 249 Pedcházení škodám 

Hlava 2. § 250 - § 264 Odpovdnost zamstnance za škodu 

Hlava 3. § 265 - § 271 Odpovdnost zamstnavatele za škodu 

Hlava 4. § 272 - § 274 Spolená ustanovení o odpovdnosti za škodu 

Hlava 5. § 275 Zabezpeení pi pracovních úrazech a nemocech z povolání 

Informování, projednání v pracovnprávním vztahu a oprávnní odborové organizace, rada zamstnanc a zástupce pro 

oblast bezpenosti a ochrany zdraví pi práci 

Hlava 1. § 276 - § 277 Základní ustanovení 

Hlava 2. § 278 - § 280 Informování a projednání 

Hlava 3. § 281 - § 285 Rada zamstnanc a zástupce pro oblast bezpenosti a ochrany zdraví pi práci 

Hlava 4. § 286 - § 287 

Psobnost odborových organizací v pracovnprávních vztazích v jednání za zamstnance a 

informování a projednání 

Hlava 5. § 288 - § 299 Pístup k nadnárodním informacím 

Spolená ustanovení 

Hlava 1. § 300 Množství práce a pracovní tempo 

Hlava 2. § 301 - § 304 

Základní povinnosti zamstnanc a vedoucích zamstnanc vyplývající z pracovního 

pomru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní pomr, zvláštní povinnosti 

nkterých zamstnanc a výkon jiné výdlené innosti 

Hlava 3. § 305 - § 306 Vnitní pedpis 

Hlava 4. § 307 Mzdová, platová a ostatní práva v pracovnprávních vztazích 

Hlava 5. § 308 - § 309 Agenturní zamstnávání 

Hlava 6. § 310 - § 311 Konkurenní doložka 

Hlava 7. § 312 - § 315 Osobní spis, potvrzení o zamstnání a pracovní posudek 

Hlava 8. § 316 Ochrana majetkových zájm zamstnavatele a ochrana osobních práv zamstnance 

Hlava 9. § 317 - § 319 

Zvláštní povaha práce nkterých zamstnanc, vylouení pracovnprávního vztahu a 

Hlava 10. § 320 - § 323 

vyslání k výkonu práce na území jiného lenského státu Evropské unie 

Oprávnní odborových organizací, organizací zamstnavatel a kontrola v 

pracovnprávních vztazích 

Hlava 11. § 324 Bezdvodné obohacení 

Hlava 12. § 325 - § 328 Závazky v pracovnprávních vztazích a smrt zamstnance 

Hlava 13. § 329 - § 333 Promlení a zánik práva 

Hlava 14. § 334 - § 337 Doruování 

Hlava 15. § 338 - § 345 

Pechod práv a povinností z pracovnprávních vztah a zánik práv a povinností z 

pracovnprávních vztah, je-li zamstnavatelem fyzická osoba, a pechod výkonu práv a 

povinností z pracovnprávních vztah 

Hlava 16. § 346 Zvláštní úprava pracovního pomru zamstnanc s pravidelným pracovištm v zahranií 

Hlava 17. § 347 - § 350 Výklad nkterých pojm 

- 37 -


ást 

XIV. 

Pozn. 

Hlava 18. § 351 - § 362 Prmrný výdlek 

Hlava 19. § 363 

Ustanovení, kterými se zapracovávají pedpisy Evropských spoleenství a ustanovení, od 

kterých není možné se odchýlit 

Pechodná a závrená ustanovení 

Hlava 1. § 364 - § 394 Pechodná ustanovení 

Hlava 2. § 395 - § 396 Závrená ustanovení 

Píloha 

Charakteristiky platových tíd 

Poznámky pod arou 

3.2. ÚETNICTVÍ NEZISKOVÝCH ORAGNIZACÍ 

Neziskové organizace jsou charakterizovány jako organizace, které nevytváejí zisk k perozdlení mezi 

své vlastníky, správce nebo zakladatele; zisk sice mohou vytvoit, ale musí ho zase vložit zpt k rozvoji 

organizace a plnní jejích cíl. 

K základním typm nestátních neziskových organizací patí: 

− obanská sdružení (registrovaná podle zákona . 83/1990 Sb., o sdružování oban); 

− nadace a nadaní fondy (registrované podle zákona . 227/1997 Sb., o nadacích a nadaních 

fondech); 

− obecn prospšné spolenosti (registrované podle zákona . 248/1995 Sb., o obecn prospšných 

spolenostech); 

− církevní právnické osoby (registrované podle zákona . 3/2002 Sb., o církvích a náboženských 

spolenostech). 

Nadace jsou jedním typem neziskové organizace. Jejich úkolem je shánt finanní prostedky, aby 

podpoily jiné organizace v jejich innosti. Jsou proto také významným finanním zdrojem pro ostatní 

neziskové organizace, jako jsou napíklad obanská sdružení. Peníze, které nadace vlastní, jsou zákonem o 

nadacích a nadaních fondech i rznými jinými dokumenty výslovn ureny na perozdlení jiným 

organizacím – sama nadace má ve skutenosti minimum prostedk na své financování a nesmí podnikat. 

Neziskové organizace jsou všude tam, kde se lidé chtjí soukrom angažovat a nahradit tak neexistující 

nebo nedostaten fungující státní instituce. Neziskové organizace tak zalesují naše hory, organizují zájmové 

aktivity pro dti v jejich volném ase, poádají osvtové pednášky zamené proti rasismu, budují cyklistické 

stezky, pomáhají jako asistenní služba handicapovaným dtem ve školách, opravují historické památky, 

organizují humanitární pomoc v pípad živelných katastrof u nás i v zahranií apod. 

− Oblasti psobení neziskových organizací: kultura, ochrana památek, umní; výzkum a vzdlávání; 

zdravotní pée a sociální služby; ochrana životního prostedí, ekologická výchova; ochrana lidských práv; 

rovné píležitosti; komunitní rozvoj; práce s dtmi a mládeží; rekreace, sport, tlovýchova; ostatní (nap. 

podpora neziskového sektoru, jeho PR, informaní služby, podpora dárcovství a dobrovolnictví) 

- 38 -


Nkteré neziskové organizace, zejména malá obanská sdružení, mohou používat jednoduché úetnictví. 

Podmínkou je ale to, aby jejich píjmy v pedchozím roce nepekroily ti miliony korun. 

Zákon výslovn stanoví, co se rozumí neziskovou organizací pro úely zákona o daních z píjm. 

Výet typ tchto osob pitom vypovídá o variabilit neziskového sektoru. Jedná se zejména o zájmová 

sdružení rzných právnických osob, pokud mají právní subjektivitu a nejsou zízena za úelem výdlené 

innosti, obanská sdružení, politické strany a politická hnutí, registrované církve a náboženské spolenosti, 

nadace a nadaní fondy, obecn prospšné spolenosti, veejné vysoké školy, veejné výzkumné instituce, 

- 39 -


školské právnické osoby, obce, organizaní složky státu, kraje píspvkové organizace, státní fondy a subjekty 

o nichž to stanoví zvláštní zákon. 

Pro poteby zákona o daních z píjm se innost neziskové organizace rozdluje do základních dvou 

skupin. Jedná se jednak o innost, která vyplývá z jejího statutu, stanov, zizovacích a zakladatelských 

listin pípadn pímo ze zvláštních pedpis a dále o ostatní innosti, které jsou provozovány s cílem 

dosahovat zisk, nicmén takový zisk je následn použit pro poteby innosti hlavní a k její podpoe. Pitom 

speciální daový režim se týká jen innosti hlavní a ostatní innost se posuzuje naprosto stejn jako u 

podnikatel. Zákon zárove pedpokládá podrobné lenní hlavní innosti podle jejích jednotlivých druh a 

dokonce pokud jsou vykonávány rzné druhy innosti (ovšem v rámci innosti hlavní) za odlišné ceny pak je 

nutné i druhy inností rozdlit ješt dále až na jednotlivé innosti. 

Konený základ dan je tvoen souty základ dan z jednotlivých druh inností. 

S cílem podpoit neziskový sektor zákon o daních z píjm umožuje snížit základ dan o 30%, 

minimáln o 300 tis. K a maximáln však o 1 000 000 K. Nicmén ve vztahu k této benevolenci zákona 

existuje od roku 2001 zpísující podmínka a to, že je nutné prokázat využití takto získaných prostedk 

na krytí výdaj související s píjmy, které nejsou pedmtem dan a to ve tech bezprostedn následujících 

zdaovacích obdobích. Pokud tak neuiní, je poplatník povinen základ dan zvýšit o daovou úsporu a to ve 

zdaovacím období, kdy koní bh stanovené lhty pop. ukonuje innost jako takovou. 

V úhrnu (co se týe dar) lze odeíst nejvýše 5 % ze základu dan; pitom v pípad poskytnutí dar 

vysokým školám a veejným výzkumným institucím lze základ dan snížit nejvýše o dalších 5 %. Tento 

odpoet nemohou uplatnit poplatníci, kteí nejsou založeni nebo zízeni za úelem podnikání. 

3.3. BANKOVNÍ PRODUKTY 

viz. 2. otázka 

3.4. AKTIVA 

− Aktiva = majetek podniku 

− V rámci pedpis daných úetnictvím je rozdlen majetek na: 

- 40 -


− dlouhodobý (investiní, neobžný), jenž je vázán v reprodukním procesu déle jak 1 rok, pi souasném 

plnní kriteria urité minimální ceny majetku, která je dána provádcí vyhláškou o úetnictví, 

− obžný (krátkodobý) majetek, který tvoí podstatu reprodukního cyklu, v jeho prbhu mní svou 

podobu, vstupuje do výrobku nebo služby, který je prodán, za utržené peníze je nakoupen další obžný 

majetek…atd. 

− Obžný majetek - psobí v organizaci tak, že v prbhu výrobního reprodukního cyklu plynule mní své 

formy a uskuteuje tzv. kolobh obžných aktiv (zásoby, pohledávky, krátkodobé cenné papíry a finanní 

majetek). 

3.5. TIME MANAGEMENT 

− Podle výzkumu o využívání pracovního asu leny amerických vrcholových vedení: 

− 49 % asu nad úkoly, které mohly být provedeny jejich asistenty 

− 5 % asu nad úkoly, které mohly udlat sekretáky 

− 43 % nad úkoly, které mohly být delegovány odborníkm 

− 3 % asu nad úkoly, které odpovídají úrovni postavení a odbornosti 

− Ovládnutí asu znamená sebeízení, zvýšení sebekontroly : 

− Svt není spravedlivý. 

− Od druhých lidí nedostanete to, co si spravedliv zasloužíte, ale vždy to a práv to, co si vyjednáte! 

− Existuje zpsob, jak pro vás tém kdokoliv udlá tém cokoliv 

− motivujte danou osobu, aby si to pála udlat! 

− Zapomete na ei o pevné vli, píli a houževnatosti. 

− Tam, kde poátení nadšení ochladlo a dlouhodobý návyk se ješt nevytvoil, tam pekonejte krizi 

vynaložením síly pedstavivosti a kreativní fantazie! 

− Manažer nemže efektivn organizovat druhé, pokud nezorganizuje sám sebe. 

− Chyby v ízení asu 

− Práce po veerech a víkendech. 

− Neustálý pocit, že je teba ješt nco stihnout. 

− Neešení problém do hloubky. 

− Dlouhý seznam lidí, kteí ekají na schzku 

− Rozhodnutí pod asovým tlakem. 

− Obava z delegování. 

− Neschopnost odmítnout nový úkol. 

− Málo, resp. žádný as na rodinu a zábavu. 

− Stres. 

− Time management 

− Je vtšinou vnímám jako ízení pracovního dne, mén i osobního asu. 

− Když neumíme ídit pracovní as, neumíme ídit osobní volno a nemáme osobní volno. 

− Sebehodnocení 

− Jak jsem na tom? 

− Kde dlám chyby? 

− Umím nakládat ze svým asem? 

− Bludný kruh odkládání 

- 41 -


− Jak se mu vyhnout? 

− Necháváte svou mysl bloumat. Místo práce sníte. 

− Dobrovoln se necháváte vyrušit z práce – dokonce takové vyrušení vítáte. 

− Radji dláte njakou drobnou nevýznamnou práci než to, co byste skuten mli 

− Dláte dlouhé pestávky a spoustu vcí, které byste osobn dlat nemuseli 

− Trváte na tom, že byste mli mít všechny informace a veškerou dokumentaci díve, než zanete s 

prací 

− Požírai asu 

− Porady, jednání, schzky 

− Pošta, e-maily 

− „Otevené dvee“ 

− Jestliže mžu pijmou kdykoli kohokoli, tak neudlám nic 

− Telefony 

− Operativní úkoly a innosti 

− Nepoádek 

− Poád na úkoly myslím, vzpomínám na dležité.. 

− ekárny všude 

− Nepehlednost úkol a priorit 

− Jsem nejlepší, nezastupitelný 

− Stopa asu 

− Každých 8 minut vás nkdo vyruší 

− Vyrušení trvá 3 minuty 

− Další minuty trvá než se opt zkoncentrujete a pijdete na to co jste práv dlali 

− 40% asu – neplánovaná innost (operativa) 

− Efekt pilového listu 

− Denní kivka rušení 

− Ztráta koncentrace 

- 42 -


− Ztráta koncentrace 

− Pravidla 

− Na den si naplánuji reálné množství úkol a reálný as na n. 

− Uruji si k úkolm priority. 

− Plánuji si pouze 60% svého asu. Plánuji operativu. Poítám s ní. 

− Pravideln svj plán kontroluji. 

− 80/20 

− 20% úkol má 80% vliv a podíl na výsledcích manažera 

− 20% lánk v novinách obsahuje 80% informací 

− 20% pracovník vytváí 80% pidané hodnoty 

− 20% asu na porad ovlivní 80% závr a usnesení 

− Dležitost X naléhavost 

− Eizenhaurv diagram 

− asová krize 

− Uklidnte se, soustete se. 

− Posute situaci, vytvote pehled. 

− Zvažte možnost pomoci od koleg, spolupracovník.. 

− Projdte seznam úkol a termín, pehodnote priority. Je možné nco posunout? 

− Hledejte možnosti, alternativy. 

- 43 -


− Vytvote nový plán. 

− Informujte zainteresované. 

− Po skonení krize vyhodnote a pipravte se na píští. Aby se to píšt nestalo. Vytvote krizový plán. 

− Každý systém je dobrý, pokud Vám vyhovuje 

− Diáe, kalendáe, termíny 

− Notesy, nástnky 

− Outlook kalendá, úkoly 

− Speciální plánovae 

− Bhem prvních deseti minut pracovní doby se rozhodnte, které úkoly splnit musíte a musíte a kterými 

byste se rádi zabývali pokud vám zbyl as 

3.6. ZAMSTNÁVÁNÍ HRÁ 

Postavení sportovc a funkcioná 

− tajemník, pedseda, rozhodí,… 

1. sportovec je osoba samostatn výdlen inná, vykonávající nezávislé povolání, které není podnikáním ani 

živností a jeho vztah ke klubu je dán profesionální smlouvou, sestavenou dle Obanského zákoníku 

− vztah sportovce ke klubu – smlouva podle §51ob. zákoníku (nepojmenovaná smlouva) 

− OSV vykonávající nezávislé povolání (sportovní innost) 

− píjmy – veškeré píjmy v penžní i nepenžní form, které sportovec obdrží ve zdaovacím období za 

výkon své innosti (nepenžní plnní – naturální plnní – klub vyíslí v obvyklých cenách) 

− stravován od klubu, technické pomcky (pokud nejsou zapjeny) 

− nadstandardní zdravotní pée 

− náklady (výdaje) 

− 1) na základ prkazné a doložitelné evidence 

− nebo 2) v tzv. paušální výši tj. 40% z dosažitelných píjm (u nezávislých povolání) plus zaplacené 

pojistné na sociální a zdravotní pojištní 

2. sportovec vykonává sportovní innost jako jediný nebo rozhodující zdroj píjmu v „závislé“ innosti 

− smlouva dle §51 OZ a je ve smlouv uveden vztah „závislosti“ – je to doba zamstnaneckého vztahu 

− povinnosti sportovce vi státní správ plní klub u klasického zamstnance 

− klub z msíní odmny sportovce odvádí zálohu na da z píjmu 

− klub zajistí daové zútování po skonení kalendáního roku 

− klub hradí za sportovce pojistné za sociální zabezpeení a zdravotní pojištní 

− klub hradí cestovní náhrady, závodní stravování, lékaskou péi,… 

3. sportovec ve smyslu zákoníku práce je zamstnancem klubu 

− sportovec mže ukonit pracovní pomr v dvoumsíní lht bez udání dvod 

− sociální, zdravotní pojištní plní klub odvodové a evidenní povinnosti za sportovce 

− nadstandardní zdravotní pée - je naturální plnní a pipoítává se k píjmu (k vymovacímu základu 

pro sociální pojistné se nepipoítává) 

4. sportovní innost je vedlejším zdrojem píjm 

− sportovec je v hlavním pracovním vztahu u bžného zamstnavatele (stavební firma,…) a sportovní 

innost vykonává v klubu formou dohody o pracovní innosti nebo dohody o provedení práce 

− smlouva podle §51 OZ, pokud nepesáhne pracovní innost polovinu týdenní pracovní doby 

− sportovec dá svému zamstnavateli k dispozici podklady o svých píjmech získaných na základ dohody 

o pracovní innosti ( hodn se dlá tato smlouva u rozhodích) 

5. sportovec, který sportovní innost vykonává formou o provedení práce 

− tato forma vyžaduje uzavít dohodu na každý jednotlivý trénink, zápas, úast na soustedních,... 

− soc. a zdravot. pée se z dohod o provedení práce neplatí 

6. Sportovec vykonává innost bez nárok na finanní plnní (amatér) nebo má nahodilé píjmy (prémie) 

− materiální vybavení, tj. dresy, obutí, technické pomcky apod., jsou hrái poskytnuty formou zapjení 

− náklady spojené s cestovným a stravným se poskytují ve výši zákona o cestovních náhradách 

− 

- 44 -


− smlouva dle §51 OZ, bez vzniku pracovnprávního vztahu mezi klubem a sportovcem o spolupráci pi 

výkonu sportovní innosti 

− hrá se zavazuje: 

− startovat za klub v mistrovských, pátelských a mezinárodních utkáních, k nimž byl nominován 

− hrá samostatn, tvrím zpsobem, podídit se kolektivní he a taktice mužstva 

− zvyšovat svoji výkonnost na všech trénincích a výcvikových táborech klubu 

− pedem požádat trenéra o svolení k neúasti na utkání nebo tréninku 

− v utkáních soutžit estn, znát a dodržovat pravidla a ády 

− dbát o své zdraví a fyzickou kondici 

− dodržovat zásady denního režimu sportovce, životosprávu a hygienu 

− podrobit se léebným procedurám, které stanoví léka klubu 

− vyvarovat se požití dopingu v jakékoli form 

− v pípad onemocnní nebo zranní, ješt týž den informuje klub 

− požívat pi utkáních výhradn sportovní obuv a obleení, které mu klub zapjí nebo jejichž užívání 

povolí 

− chránit svený majetek a peovat o nj 

− na klubovém obleení propagovat jen klubem stanovené reklamy, zízení a výrobk 

− nezúastovat se osobn ani prostednictvím jiných osob sázek a loterijních her, souvisejících 

s výsledky utkání družstva jeho klubu 

− dodržet pestupní ád a v dob podepsání trvání smlouvy nepodepsat hráskou smlouvu s jiným 

klubem 

− hrá pozvaný do reprezentaního výbru je povinen informovat neprodlen o pozvání trenéra družstva 

− že v pípad nesplnní závazk v této smlouv byl postižen majetkovými sankcemi 

− zachovává mlenlivost o skutenostech souvisejících s jeho inností v klubu, a jejichž zveejnní si 

klubu nepeje (veškeré odmny, vedení tréninkového procesu,…) 

− podizovat se rozhodnutí orgán klubu a píslušných jednotlivc, vetn pokyn trenér a len 

realizaního týmu 

− zúastovat se spoleenských akcí poádaných klubem 

− zúastovat se dvakrát v roce propaganích akcí poádaných klubem, dále 10 dn v roce poádaných 

sponzorskými firmami (Mnichov – mezinárodní sportovní veletrh) 

− klub se zavazuje: 

− poskytovat hrái pi plnní závazk hráe následující odmny: 

− základní msíní plat 

− pohyblivá msíní odmna 

− prémie (prémiový ád) 

− zabezpeit ubytování, stravování v dob zájezd k utkáním, soustedním,… 

− vytváet píznivé podmínky pro trénink a rozvoj sportovního talentu hráe 

− vytváet píznivé podmínky pro regeneraci a lékaskou péi 

− zabezpeit pro hráe vybavení sportovními potebami, v rozsahu stanoveném klubem 

− poskytnout hrái nezbytné volno, se souhlasem trenéra a schválením klubu k obstarání závažných 

osobních záležitostí 

− át ohled na studijní povinnosti hráe, v dob jeho studia na vysoké škole 

− vyjádit se k žádosti hráe o souhlas k jiné výdlené innosti hráe 

- 45 -


3.7. LYŽASKÁ TURISTIKA A SKIALP 

3.7.1. Lyžaská turistika 

Optimální podmínky a lokality pro provozování 

Dostatek snhu, zima, sluneno. 

U nás lze provozovat tyto aktivity ve všech pohoích. Bohužel v nkterých místech je volný pohyb lidí 

omezen pouze na znaené trasy (CHKO, NP, apod.). To ovšem neznamená že to nelze. Musíme si však 

uvdomit že v tomto pípad elíme riziku pokut. 

V SR jsou ideální podmínky na Malé a Velké Fate, v Tatrách. 

Jinde v Evrop mžeme tyto aktivity provozovat nap. v Rakouských, Italských, Francouzských a 

švýcarských Alpách. Jsou zde i specializovaná freeridová stediska. 

Využití v rekreaci, turistice 

Lyžaská turistika (hlavn skialpy a freeriding) v dnešní dob zaznamenávají velký rozmach. Je zde 

problém jisté cenové náronosti vykonávání tchto pohybových aktivit. A tak je potenciál také v jejich 

pjování. 

Další možnost naší realizace je v poádání výlet, pechod a expedic, spojených s táboením v zimní 

pírod. 

Nejen u freeridingu je náš potenciál v uení jízdy mimo sjezdovku (pi lyžaské turistice je nutné tuto 

techniku jízdy zvládat). 

Samozejm také freeriding pod vedením míst znalého borce (nebo borky) je o trochu lepší, protože se 

nemusíte starat o to kde jste a neminete ty nejlepší místa. Trochu vyšší díví ve freeridu je tzv. Heliski kde 

místo vleku používáme helikoptéru. Je možno si takový zájezd koupit a pohybuje se v cenách Nco pes 

30 000 K na šest dní (jde koupit i kratší nap. jeden den) cestovní kanceláe pak garantují urité pevýšení, 

které absolvujete bhem zájezdu. 

Složky pírodního prostedí a ochrana pírody 

U tchto aktivit nehrozí až tak velké riziko poškozování pírody, pokud je dosti snhu. Pokud je ho trochu 

mén, mžeme lyžemi poškodit vzrostné vrcholy strom. Nkterá místa jsou v zimn uzavená z hlediska 

ochrany krajiny nap. na Fate nebo v Tatrách, zvlášt v období kdy už bývá snhu mén. 

Osobnostní rozvoj úastník (psychologicko - sociální pohled), kultivace a socializace Osobnosti 

Jelikož jde o pohybovou aktivitu, která se provozuje v nedotené pírod, má lyžaská turistika veskrze 

uklidující vliv na psychiku lovka. Další zdroj radosti pi tchto druzích turistiky (lyže, snžnice) poskytuje 

uspokojení ze sebeuplatnní, z vlastní síly, z pekonávání pekážek, z pekonání sebe sama (to už se ale týká 

jen tch opravdu vysokých výkon). 

- 46 -


Z pobyt v horách také vznikají nerozluná pátelství, mnohdy na celý život. V horách se totiž nedá nic 

ošidit, jelikož by to pozdji mohlo stát život mn nebo mého kamaráda. 

Je nutné aby si lidé co se spolu pohybují v horách navzájem dvovali a byli spolehliví. Proto mžeme 

tyto druhy turistiky používat k rozvoji tchto vlastností. 

Ekonomický pohled 

Lyžaská turistika Freeriding-postaí nám jedno freeridové prkno, nebo lyže s hlkami, a boty správneho 

typu. Vhodné jsou snžnice (pokud nemáme skalpy s pásy) a dobré zimní obleení tj. cca 10 000 K 

(minimáln a bez snžnic, obleení a bezpenostní výbavy jako jsou páteák, helma, pípák, sonda a další. To 

by bylo ádov o 14 000 K více, nejdražší je beeps). 

Lyžaská turistika skialpinismus- základní skialpová výbava (lyže s vázáním a s tuleními pásy a pop. i 

haršajznami – nco jak maky, hlky, boty, pásy). A taktéž dobré obleení, vhodné k pohybu, samozejm 

s dostateným tepelným komfortem. Tj. cca 30 000 K. 

Dále je vhodné sebou mít (u všech variant turistky), zvlášt v lavinových svazích sondu, lopatu, beeps, 

lékárniku což je dalších 12 000 K. 

Ovšem výbava se dá koupit i jetá, a lze tak ušetit mnoho tisíc korun. 

Biomedicínské hledisko - energetické nároky, schopnosti,... 

Chze jako taková je nejzákladnjším pohybem lovka. Navíc pohyb v horském nebo vysokohorském 

prostedí má na organismus celkový vliv. Chze na lyžích má vytrvalostn silový charakter. Dochází 

k posílení pedevším dolních konetin, hýžového svalstva a sval zad. Pi chzi na lyžích se používají 

hlky, takže ani ruce nejsou zanedbávány. Celkov psobí i na dechový a obhový systém. Psobení dalších 

vliv, nap.: vítr, chlad, pak zpsobují ješt vtší energetický výdej. 

Pohyb pi chzi na lyžích je plynulý a klouzavý a nezatžuje klouby. Jsou kladeny nároky na obhový 

systém. 

Snžnice 

Popis a obecná definice 

Chze lesem i prudkými svahy v hlubokém a mkkém snhu. Všude tam, kam by se pší turista ani lyža 

nedostali. V tom spoívá hlavní kouzlo snžnic. Snowboardisté v nich navíc vidí prostedek, jak se dostat ke 

sjezdm panenským snhem a trampové si do nich promítají touhu po zašlých indiánských asech. 

Snžnice už nejsou brány jako chudý píbuzný lyží, ale jako samostatné sportovní odvtví. Chzi na 

snžnicích nemusí pedcházet složitý trénink. použití je velmi jednoduché a zvládne ho každý. Snžnice 

rozloží váhu tla na vtší plochu, ímž zajistí náš hladký pechod i po hlubokém a neupraveném snhu 

Nezanedbatelné je také to, že umožuje lidem provádt výlety do pírody i v zimním období bez lyžaské 

výbavy a nauené lyžaské techniky. Snžnice jsou také velice dobe skladné, což oceníte pi transportu i pi 

kombinaci s jinými zimními aktivitami. 

Rozdlení snžnic 

Klasické snžnice 

Medvdí tlapa – je urena pro pohyb v zalesnném terénu. Do hlubokého prachového snhu se používají 

širší typy, které však jsou ponkud neohrabané. Problematické je také držení pímé stopy. 

Zelená hora (modifikovaná medvdí tlapa) – protažená a zúžená medvdí tlapa, která spojuje schopnost 

skluzu a snadné ovladatelnosti. Na cest svahem dol ponkud klouže(vzhledem ke své délce, když je špika 

dostaten otoena vzhru. Vtšina moderních snžnic opisuje tento tvar. 

Bobí ocas – další variace medvdí tlapy. Zmenšená plocha a výrazným ocasem, který zhoršuje skluz, ale 

výrazn zlepšuje schopnost držet stopu. 

Cross-country – snžnice klasického tvaru slzy, vytvoené pro nošení tžkých náklad v otevené krajin. 

Známé pod názvy jako aljašské, michiganské nebo mainské snžnice. 

Odžibwajská snžnice – je zvláštn tvarovaná pro rychlý pochod otevenou rovinnou krajinou. Díky 

“ocasm” na obou koncích je vynikající pro klouzaní po krust a mokrých závjích. 

Moderní snžnice 

Pro moderní snžnice je charakteristické rozdlení na základní dva tvary. Jedny opisují styl “cross 

country” s ocasem, což zlepšuje smrovou stabilitu snžnice a ty co opisují styl “zelené hory” (modifikované 

medvdí tlapy). Snžnice country-stylu jsou vhodnjší pro rychlejší pohyb díky “ocasu”, který snžnici lépe 

vede. Snžnice podle modifikované medvdí tlapy jsou vhodné pro vtší náklady (vtší plocha) a v menších 

velikostech jsou obratnjší. 

- 47 -


Historie snžnic 

Snžnice byly zejm první pomckou, kterou lovk využíval pro chzi po snhu. Existují dkazy, že 

snžnice byly používány už ped 6 000 lety. Dopravním prostedkem a nutnou pomckou byly hlavn pro 

obyvatele severských zemí. Jsou dkazy i o jejich využívání v mnoha horských oblastech. Snžnice byly 

postupn zdokonalovány rznými indiánskými kmeny v Severní Americe. Staly se nezbytnou souástí výbavy 

pro lovce, lesní dlníky, rybáe a cestovatele. Kolem poloviny 19. století zaaly snžnicím konkurovat lyže, 

které umožovaly rychlejší pohyb v terénu. Pesto ale i v dnešní dob zstávají snžnice oblíbeným 

prostedkem pro pesun v zasnžené krajin. 

Vliv chze na snžnicích na organismus lovka 

Chze jako taková je nejzákladnjším pohybem lovka. Navíc pohyb v horském nebo vysokohorském 

prostedí má na organismus celkový vliv. Chze na snžnicích má vytrvalostn silový charakter. Dochází 

k posílení pedevším dolních konetin, hýžového svalstva a sval zad. Jako doplnk výbavy se používají 

hlky, takže ani ruce nejsou zanedbávány. Celkov psobí i na dechový a obhový systém. Psobení dalších 

vliv, nap.: vítr, chlad, pak zpsobují vtší energetický výdej. Chze na snžnicích se adí mezi aerobní 

aktivity cyklického charakteru. 

Psychologické a sociální aspekty chze na snžnicích 

Jak je uvedeno výše, k chzi na snžnicích není zapotebí žádného zvláštního tréninku. Je jednoduchá a 

snadno zvládnutelná pro každého. Navíc procházky zasnženou krásnou pírodou s páteli (nebo sami) mají 

vliv na psychiku lovka. Jde o druh relaxace a uvolnní. Milovníci zimní krajiny a nikým nepoznamenaného 

snhu na snžnice nedají dopustit. Jsou pro n souástí zimní dovolené. 

Už naprosto zabhnutým pravidlem je zdravení protijdoucích, což pro nováky mže být velký 

pekvapením (tento zvyk je i mezi jinými ,,sportovci“ bžkai, turisti, cyklisté a další). Vtšina milovník 

pírody má úctu k pírod a nenií ji. Také nepodceují poasí, nepeceují své síly a jsou ochotni pomoci 

druhému v nouzi. 

Za klidného poasí není kam spchat, nikdo vás nepedbíhá ve front, tedy nezbývá než se kochat. 


Pro chzi na snžnicích nepotebujete nic zvláštního. Kvalitní obleení, hlky a samozejm snžnice. Pro 

delší túry se doporuuje vzít sebou i batoh s pitím a nco málo k jídlu, pro doplnní energie. Za co rozhodn 

vaše finance nepadnou jsou lyžaské vleky a lanovky. 

Snžnice se cenov pohybují mezi 2000 – 4000 K podle zpsobu využití. Samozejm ale mžete sehnat i 

dražší sortu. Snžnice se dají pjit i v pjovnách, ne však ve všech. Pro pípadného zájemce je lepší se 

nejprve o možnosti zapjení informovat. Ceny v pjovnách se pohybují okolo 150 K na den, ale vtšinou 

se k nim pipisuje vratná záloha. Hlky se dají poídit od asi 900 K. 

Nesporným plus tchto aktivit je pohyb ve stále ješt krásné pírod a na erstvém vzduchu. Lyžování, 

snowboarding a další druhy zimních aktivit se v posledních letech velmi rozšíily. Pedstavují rekreaní, 

sportovní a výchovnou innost. 

Lyžaská stediska po vtšinu zimy praskají ve švech a nabízejí nám mnohdy až nekonené množství 

nejrznjších aktivit. Pjovny bývají peplnny veškerým dostupným materiálem pro uspokojení lyžaských 

choutek zákazníka. 

3.7.2. Skialpinismus 

Je pohyb na lyžích ve volném horském terénu. Stoupání do kopce umožuje speciální vázání a pásy 

nalepené na skluznici. 

Oznaujeme zimní pechody zasnžených hor a pohyb v zimních horách s jednoduchými výstupy a sjezdy. 

Mže se jednat o jednodenní i vícedenní túry s noclehem na horských chatách nebo ve volné pírod. Používá 

se speciální lyžaská i horolezecká výzbroj. Tento druh skialpinismu je nejpístupnjší a tím také 

nejrozšíenjší. 

Další druh skialpinismu je skiextrém. innost je v podstat stejná jako pi vysokohorském lyžování, ale v 

podstatn obtížnjším terénu. Cílem již není pekonávání pekážek pi pesunu z bodu A do bodu B, ale 

uskutenní technicky nároných výstup a následných sjezd stn a svah, píkrých žlab a kuloár. Tyto 

túry vyžadují znané zkušenosti, vybroušenou techniku lyžování a další speciální dovednosti, jako je brždní 

pádu, znalost a tení terénu. Nezbytná je znalost problematiky lavin – zejména jejich prevence, ale i záchrana 

z nich. To s sebou nese i nároky na bezchybné zvládnutí použití speciálních technických pomcek (lavinové 

- 48 -


vyhledávae apod.). Terén pro skiextrém je nejastji kombinace snhu, ledu a skály v celém rozsahu 

píkrosti. 

Závodní skialpinismus je závodn provozovaná forma vysokohorského lyžování nebo skiextrému, podle 

druhu soutže. Nejastji jde o soutž typu start – cíl. Mže obsahovat i prvky, které známe ze závod na 

upravených tratích – bžné disciplíny jako slalom, sjezd i asovky (sprinty). 

Pro orientaci v terénech se používá hodnocení obtížnosti skialpových túr od 1 do 5. Terén je vždy 

hodnocen pi ideálních snhových podmínkách! Jist si umíte pedstavit, že i lehký terén se mže stát za 

nepíznivých podmínek nebezpenou pekážkou. Nejlehí terény umožují poznat kouzlo zasnžených hor a 

plání i mén zdatným nebo nezkušeným jedincm. Takový terén je dobe pehledný a bez skrytých nástrah. 

Je tu dost prostoru pro dlouhé oblouky i brždní. Sklon svahu dosahuje maximáln 20 stup, takže se zde 

prakticky nevyskytují laviny. Pesto je nutné znát techniky ovládání lyží v hlubokém snhu. 

Terény obtížnosti pátého stupn jsou na opané stran stupnice – svahy se sklonem nad 50 stup, 

nepehledný terén sjízdný jen za nejlepších podmínek. Terénní skoky, úzké žleby a skalnaté pásy ve sjezdu. 

Skiextrém je zkrátka jen pro vybrané. Dalším kritériem pro hodnocení skialpinistických terén je jejich 

zalednní s tím, že zalednné terény vyžadují samozejm dodržování všech pravidel pro pohyb na ledovci. 

Je poteba zmínit, že skialpinismus (ve všech variantách v. telemarku a BC bžek) je v závislosti na 

obtížnosti terénu potenciáln nebezpená aktivita a je jist moudré udlat první kroky pod vedením nkoho 

zkušeného. 

Odborníci na skialpové túry tvrdí, že úspšnost skialpinismu závisí z 50% na vybavení a z 50% na 

zkušenostech, opatrnosti a rozmyslu skialpinisty. Že se nemýlí dokazují i nehody v „obyejných“ Krkonoších: 

konec loské sezóny – mrtví skialpinisté. Zaátek letošní sezóny – mrtví skialpinisté. Akoli výuka 

skialpinismu není zdaleka tak rozšíená, dostupná ani propracovaná, jako výuka sjezdového lyžování nebo 

snowboardingu, mohou již dnes zaáteníci zejména na internetu získat fundované a kvalitní informace. Staí 

zadat klíová slova jako skialpy, skilapinismus, free ski... 

„Než se skialpinista vydá do skutených Alp, ml by si nejdív výstroj a hlavn sám sebe vyzkoušet nkde, 

kde to zná nebo kde se v pípad nouze dostane do bezpeí, pípadn se dovolá rychlé a úinné pomoci.“ 

Zatímco i vyerpaný a poasím zaskoený bžka se vtšinou nkam dohrabe, skialpinista ve stejné situaci 

pocítí každý gram své dokonalé (a píslušn tžké) výstroje. Výhodou takové zkoušky je možnost 

individuálního výletu a nových objev na známých nebo aspo znaených trasách. I v Krkonoších ale platí, že 

jakmile novopeený skilapinista udlá krok vlevo i vpravo od tyí, ml by s sebou mít zkušenjšího 

prvodce, který mu ukáže kudy, jak a kam... a hlavn kdy a kam už ne. 

Skialpinismus & skitouring 

Vtšina jeho vyznava se rekrutuje z ad sjezdových lyža, které už omrzelo hoblování upravených 

sjezdovek. Druhou skupinu tvoí horští turisté a horolezci, kterým už nestaí chodit po horách jenom v lét. 

Skialpinismus nebo taky skitouring je tedy pohyb v zimním horském terénu na lyžích, které se využívají jak 

ke sjezdu tak i k výstupu. 

Lyžai, kteí se nauili chodit v horách a turisté a horolezci, kteí se nauili lyžovat. To jsou dnešní 

skialpinisté brázdící hory tam, kde chybí lanovky zázemí stedisek. Každý se musí spoléhat na fyzickou 

kondici, technicky vytíbený stoupací krok na tuleních pásech, bezchybnou orientaci v terénu pomocí mapy, 

buzoly a dnes i GPS, pelivé plánování túr se zohlednním lavinového nebezpeí a k tomu ješt jedna 

malikost – umní zatoit lyžemi pesn tam kam práv chci a to v rzných snhových podmínkách. Hlavní 

sezóna skitouringu probíhá od bezna do kvtna pedevším z dvodu stabilizované snhové pokrývky a asto 

stálého sluneného poasí. Pijatelné poasí je totiž alfou a omegou skialpu. 

Disciplíny mladého sportu 

Do rodiny skialpinismu lze zaadit trojici disciplín. Nejmasovjší základnu má logicky rekreaní 

skialpinismus k nmuž výstižnji pasuje název skitouring. Stoupání vedou terénem, kde se ješt nemusí 

postupovat horolezeckou technikou. Nejtžší pekážky se dají pekonat za použití maek a cepínu. Sjezdy 

bývají asto náronjší ale jejich expozice není extrémn nebezpená. 

Uvedené hranice pekrauje extrémní lyžování v souasnosti známé více pod pojmem freeride. Není 

ovšem freeride jako freeride. Extrémní lyžování se dá srovnat s extrémním freeridem, jde tedy o sjíždní 

prudkých svah, zejména žlab. asto jde o úzké koridory s vysokým lavinovým nebezpeím. ím vyšší 

nadmoská výška, tím vyšší je hodnota extrémních sjezd. Že zde hraje velkou roli odvaha, sebevdomí, 

chladná hlava a cizelérská lyžaská technika je asi každému jasné. 

- 49 -


Do rodiny patí i sportovní skialpinismus. Jde o fyzicky nesmírn nároný sport. Závodníci prakticky bží 

do kopce na stoupacích pásech (podobn jako klasití bžci na lyžích), pípadn stoupají na makách s 

cepínem, asto i s použitím fixních lan a po bleskové výmn pás sjíždí nároné svahy. Krom klasických 

závod s tradicí jako je napíklad Trofeo Mezzalama v Itálii nebo Pierra Menta ve Francii se až v 

devadesátých letech zaalo jezdit mistrovství Evropy (loni na Slovensku) a první mistrovství svta probhlo v 

roce 2002 ve francouzském Brianconu. 

Vysokohorské lyžování 

Lyžování ve volném terénu je násobn náronjší disciplínou než pouhá sjezdovka. Skialpinismus je 

dalším stadiem vývoje pokroilého sjezdovkového lyžae. Zatímco na tvrdé pist jeho vývoj stagnuje, v 

tžkém mokrém snhu nebo krust nalézáme další lyžaské horizonty. Hlavní rozdíl spoívá v rzných 

druzích snhu. Lyža musí umt pružn reagovat a mít cit pro sníh. Nkdo má velký talent, nkdo je nadaný 

mén. Pro všechny však platí pravidlo co nejastjšího tréninku. Prost jezdit a jezdit, ím horší sníh tím 

lépe.To pináší výsledky. Krom snhu má na lyžování velký vliv svtlo. Alpinistm dvrn známá 

„difúzka" je rozptýlené svtlo ve kterém mže lovk ztrácet rovnováhu ve stoje, natož za jízdy. Bohat však 

staí jenom pechody svtlo – stín, které komplikují lyžai orientaci. Stejn jako prvolezec pi lezení má 

prvosjezda mnohem tžší úlohu než jeho následovníci. Tm práv jeho stopy velmi usnadní situaci a eknou i 

mnohé o vlastnostech snhu. Ve vypjatých chvílích, kdy hrozí skupin njaké nebezpeí by ml na sebe vzít 

roli przkumníka vždy dobrý lyža. 

Soutže 

BERGANS eský pohár ve skialpinismu 2009 

Stedoevropský pohár 

Vybavení pro skialpinismus a skitouring 

− Lyže 

− Pro skialp platí pravidlo, ím širší lyže, tím snadnjší lyžování v obtížných podmínkách. Skialpinistické 

lyžování probíhá v mnohem nižších rychlostech než na sjezdovce a jezdí se spíše krátký oblouk. 

− Vázání 

− Na trhu dnes vládnou ti znaky vázání – Dynafit, Fritschi a Silvretta. Posledn jmenovaná firma tží z 

tradice, její modely 400 a 404 prosluly svou nezniitelností a univerzálností. Pokud chcete skialp okusit a 

nechcete kupovat vše nové v bazarech, mžete na starou Silvrettu ješt narazit. 

− Boty 

− Podle oblasti použití lze skialpinistické boty rozdlit na ti skupiny: 

− „Muší váha" – nízká hmotnost, mkí, nepíliš vysoký skelet, vysoký komfort pi chzi a výstupu. 

Stabilita pi sjezdu je pimená nižší hmotnosti. 

− „Allrounder" (neboli „všeuml") – ve srovnání s první kategorií o 15–20 % tžší, tužší a vyšší skelet 

umožní i slabším lyžam jet i v složitjších snhových podmínkách v „esteticky únosných mezích". 

− „Sjezdovky" – pohybují se okolo 3800 g. Tvrdý skelet vtšinou z materiálu Pebax, tyi pezky, malá 

ztráta komfortu pi chzi. 

− V obchodech se dnes objevují skialpinistické boty znaek Dynafit, Garmont, Lowa, Nordica a Scarpa. 

− Pásy 

− Díky nim lze snadno stoupat do pomrn prudkých svah. Obsluha je snadná. Pásy staí nalepit na 

skluznici a ped sjezdem je strhnout a slepit lepící stranou k sob. Rzné emínky vystídalo lepidlo. Tulení 

srst, která v jednom smru klouže a v opaném se naježí a brání skluzu, vystídal mohér. Na eském trhu 

pevažují pásy firmy Coll Tex, objevuje se i Edelrid a Pomoca. 

− Protilavinové pomcky 

− Bez diskusí a kompromis je povinnou výbavou každého skialpinisty lavinový vyhledáva, snhová 

lopata a lavinová sonda. Tento základ mžeme rozšíit o speciální batoh ABS, vestu AvaLung nebo 

Avalanche Ball. 

− Teleskopické hole 

− Batohy 

− Bivakovací vak 

- 50 -



Role a význam komunální rekreace ve vztahu k životnímu stylu lovka. Vysvtlete pojmy urbanismusurbanizace 

– existuje njaký vztah mezi tmito pojmy vzhledem k obsahu komunální rekreace? 

Rekreace viz. kap. 4.7 

Rekreace umožuje kultivaci tvoivých sil lovka, má velký vliv na intelektuální, tlesný a sociální 

rozvoj lovka. 

Komunální rekreace – systémové ešení organizace a ízení volnoasových aktivit na uritém území i 

regionu. 

− zdravotní hledisko – nárst neinfekní nemocí (civilizaní choroby), sedavý zpsob života, redukce 

pohybové aktivity 

− sociální hledisko – participací na sportu dochází k rozvoji týmové spolupráce, osvojování rzných 

sociálních rolí, rozvoji etického a sociálního vdomí a smyslu pro odpovdnost v sociálních vztazích, a 

to zejména u dtí; zvýšení míry sociální koheze ve spolenosti (participace na skupinových pohybových 

aktivitách a organizovaném sportu vede k vytváení sociálních skupin bez ohledu na sociální status, rasu 

nebo výši píjmu jejich len), odvádní mladých od antisociálního chování vetn kriminality, 

zlepšování psychické kondice a sebeúcty jedince, podpora a rozvoj pozitivních sociálních hodnot a 

rozvoj základních kompetencí lovka potebných pro život 

Životní styl – viz. kap. 2.7. a 9.7. 

Aktivní trávení V realizované prostednictvím aktivit sportovního charakteru má v život lovka 

nezastupitelnou úlohu a patí k intervenujícím initelm zdraví a délky lidského života, má pozitivní vliv na 

socializaci lovka a jeho integraci do spolenosti 

Urbanizace je proces sousteování hospodáského i kulturního života do velkých mst na úkor venkova, 

urbanismus (urbanistika) je nauka o stavb lidských sídel. 

Konkrétní vymezení podmínek pro realizaci obsahu komunální rekreace v souasnosti a zejména nedaleké 

budoucnosti je formulováno v Evropské deklaraci urbanistických práv obané evropských mst mají právo 

na: 

− zdraví – právo na životní prostedí a zaízení, která podporují fyzické a psychické zdraví lovka 

− sport a volný as – právo na pístup všech osob bez ohledu na vk, schopnosti nebo píjem k široké škále 

sportovních zaízení a zaízení pro volný as 

− kulturu – právo na pístup a úast v široké ad tvrích aktivit a podnik 

− spoluúast – v pluralistických demokratických strukturách a na ízení mst, charakterizovaná spoluprací 

mezi všemi nejrznjšími partnery, principem subsidiarity, informováním a ochranou ped nadmrnou 

regulací 

− osobnostní rozvoj – právo na urbanistické podmínky, které napomáhají dosažení osobního bohatství a 

zajištní individuálního spoleenského, kulturního, morálního a duchovního rozvoje 

− finanní zdroje – umožující místním správám nalézt finanní zdroje nezbytné pro uplatnní práv 

definovaných v deklaraci 

− Rozsah a poet zaízení, zele a vodní plochy jsou upesovány urbanistickými ukazateli – liší se podle 

jednotlivých zemí 

4. OKRUH 

4.1. VEDENÍ PORAD 

− Murphyho zákon: „ i ten nejjednodušší problém se stane neešitelným, diskutuje-li se o nm na dostateném 

potu zasedání.“ 

− Pes všechna negativa existuje dost dobrých dvod pro to, abychom poradu mohli považovat za jeden ze 

základních nástroj ízení, který se nedá nahradit rozhovorem, telefonem nebo faxem. 

− pínos porady; co mžeme pinést úastníkovi 

− získání a výmna informací 

− pímé 

− odstranní pekážek v práci 

− zjištní oekávání interního zákazníka 

- 51 -


− oekávání editele od zamstnance, adt. 

− podílet se na rozhodování 

− získání zptné vazby 

− výmna zkušeností 

− píležitost „ukázat se“ 

− pínos porady – pedsedajícímu 

− motivace lidí 

− pedání a získání informací 

− vytváení „týmového ducha“ (synergický efekt) 

− získání nápad a námt 

− nástroj pesvdování 

− poznání schopností lidí 

− autorita 

− kdo nedokáže vést poradu, zpravidla nedokáže vést dobe lidi 

− pínos pro firmu 

− zamení na nejpodstatnjší 

− identifikace firemních problém 

− systematické odstraování pekážek 

− lepší koordinace 

− „rozmrazení“ zafixovaných proces 

− pocit sounáležitosti 

− asté chyby 

− Nedostatky v organizaci 

− Nesystematinost 

− Chybjící programy (pedem) 

− Nedlají se zápisy 

− Zbyten obšírné zápisy 

− Nejsou stanovovány cíle porad 

− Nepodstatné záležitosti 

− Zbavování se odpovdnosti 

− Body týkající se malého potu úastník 

− Chybjící podklady 

− Chyby ve vedení porad 

− Pozdní zaátky 

− Nepítomnost klíových pracovník 

− Zahájení bez úvodu nebo návaznosti 

− Odbíhání od tématu 

− Porada jako monolog 

− Neefektivní diskuse 

− Nekáze 

− Neešení konflikt 

− Odkládání nepopulárních rozhodnutí 

− Nepijímání rozhodnutí 

− Vyrušování 

− Opakování probraného opozdilcm 

− Není dán prostor všem úastníkm 

− Chybjící shrnutí 

− Negativní závr 

− Chyby, kterých se dopouštjí úastníci 

− Nepipravenost 

− Rozvláné píspvky 

- 52 -


− Image pepracovanosti 

− Vyizování si út 

− Vlastní zájmy 

− lidé by dopedu mli vdt, o em se bude jednat 

− v zápisech musí být to podstatné (mnoho poznámek je taky špatn) 

− nesmí se ešit nepodstatné záležitosti 

− je blbé ešit nco, co se ostatních netýká → jsou tam jen tak a ztrácejí as 

− pozdní zaátky 

− nepítomnost klíových pracovník → porada je k niemu 

− píprava porady 

− Plán by ml dávat odpovdi na otázky: Co?, Pro?, Jak?, Kdo?, Kdy?, Kolik? 

− sestavování programu porady 

a) návrhy úastník 

b) distribuce materiál pedem 

c) logické seazení bod 

d) taktické poadí 

− vždy zvolit njakou adekvátní taktiku, postup, jakým sdlení eknu a jak 

e) priority a dílí cíle 

f) dostatená podrobnost 

g) asový harmonogram 

− zásady vedení porady 

− Zaínejte vas 

− Ujistte se, že všichni znají cíl a program porady 

− Urete zapisovatele 

− Dodržujte strukturu diskuse 

− Pijímejte rozhodnutí 

− Shrnujte a zaznamenávejte 

− Dodržujte program a as 

− Zvládejte agresi a konflikty 

− Vtáhnte do aktivní úasti všechny 

− Konete vas, celkovým shrnutím a pozitivn 

− typy pedsedajících 

− Direktivní (autokrat) 

− Pátelský (demokrat) 

− Detailista (puntiká) 

− Ambiciózní 

− Klias (flegmatik) 

− Technokrat (analytik) 

- 53 -


− Byrokrat 

− Dezorganizovaný (chaotik) 

− typy úastník 

− Pozitivní 

− Nekooperativní (odmítavý) 

− Upovídaný 

− Pouovatel 

− Plachý 

− Arogantní 

− Pochybova 

− Výbušný 

− Nezúastnný 

4.2. ROZVAHA 

Rozvaha je lenna na aktiva a pasiva, souet aktiv je vždy roven soutu pasiv. Rozvaha je úetním 

výkazem, v Zákonu o úetnictví je dána povinnost ji sestavovat. Podstatou rozvahy je vrné (stavové) 

zachycení hospodáského kolobhu v podniku k uritému datu (rozvahový den) – tedy stavu majetku ve 

všech podobách a stavu jeho krytí vlastními a cizími zdroji. rozvaha charakterizuje podnik v dynamické 

rovnováze – ten stav aktiv (nebo pasiv), který vidíme, je stavem k píslušnému dni, následující den je zase o 

nco jinaí. 

Penžní vyjádení aktiv a pasiv = rozvahový stav 

Aktivum nebo pasivum uvedené v rozvaze slovním oznaením a penžní ástkou = rozvahová položka 

4.3. ÚVROVÁNÍ 

Aktivní úvrové obchody velmi úzce navazují na depozitní aktivitu obchodní banky, nebo banka 

poskytuje své úvry za své vlastní a svené finanní prostedky. Za úvr poskytuje obchodní banka úrok, 

který vyjaduje cenu úvru. Banka se v tomto pípad stává vitelem a klient dlužníkem. 

V tržní ekonomice je pisuzován úvru nesmírný význam. Tím, že je úvr poskytnut vhodnému subjektu, je 

soubžn realizována emise penz do obhu. Proto íkáme, že úvr plní funkci redistribuní a emisní. 

Každá obchodní banka má velice podrobn propracovanou filosofii úvrování, nebo tato oblast je jednou 

z nejrizikovjších oblastí innosti bank. Banky mají proto ve své vnitní koncepci pímo stanoveny oblasti a 

perspektivní obory podnikání, do kterých jsou pi splnní dalších podmínek - úvry diferencovan 

uvolovány, ímž dochází ke strukturalizaci a rozvoji nejperspektivnjších obor, naopak u nkterých obor 

dochází k útlumm, stahování již existujících úvrových linek, pípadn k zásadnímu omezení pístupu k 

novým zdrojm a tím k sanacím i totálnímu trvalému, i doasnému útlumu obor i celých odvtví. 

Úvr, jako finanní kategorie psobí jako výrazný akcelerátor v jakékoli oblasti podnikání. Tento fakt a 

souasn poteba úvru v situaci, kdy ada podnikatelských subjekt hledá svoje místo a "nárokuje" úvr, 

vede obchodní banky k obezetnosti. Na stran NB k prosazování neinflaní mnové politiky, kterou tlaí i 

- 54 -


na obchodní banky, na stran druhé, jak již bylo eeno k výrazné diferenciaci pi poskytování úvr a hledání 

svých obchodních klient - partner. To vše se projevuje v profilaci obchodních bank, jejich zamení na 

urité klienty. 

Podobným, velmi rizikovým obchodem jako úvr je pro banku i bankovní záruka. 

Bankovní záruka vzniká písemným prohlášením banky v záruní listin, že uspokojí vitele do výše 

urité penžní ástky podle obsahu záruní listiny, jestliže uritá tetí osoba (dlužník) nesplní uritý závazek 

nebo budou splnny jiné podmínky stanovené v záruní listin. Bankovní záruka je instrument zajišovací. 

Záruk existuje celá ada druh. 

Úvry 

Úvry lze dlit podle rzných hledisek, kritérií, délky atd. napíklad takto: 

− Podle objektu úvrování 

− provozní úvr, investiní úvr, na zásoby, na pohledávky, na pechodný nedostatek finanních zdroj 

− Podle typu bankovních operací 

− úelový, kontokorentní, eskontní, hypotékární 

− Podle teritoriálního použití - tuzemský úvr 

− zahraniní úvr 

− Podle mny 

− korunový úvr, devizový úvr 

− Podle dlužník - podnikový 

− pro soukromé podnikatele, veejný, spotební 

− Podle délky úvrového vztahu 

− Krátkodobý úvr. Krátkodobost je vyjádena splatností úvru zpravidla do jednoho roku. Splatnost 

úvru, resp. doba trvání úvru se vtšinou poítá od okamžiku zahájení erpání tohoto úvru. Jinak 

eeno - do splatnosti úvru se poítá jak doba trvání úvru (mže být postupné - v tranžích, 

jednorázové), tak doba splácení (totéž platí jako u erpání úvru). Cena krátkodobého úvru (úroková 

sazba) je zpravidla nižší než u úvr s delší splatností. Krátkodobé úvry bývají mén rizikové jak 

úvry s dlouhodobjší splatností vzhledem k tomu, že asové hledisko je jedním z rizikových faktor, 

predikce na delší asové období s sebou nese spoustu neznámých. 

− Stedndobý úvr. V podmínkách naší ekonomiky je stedndobost vyjádena splatností do 4 let. 

Stedndobého úvru je možno využít zejména jako finanního krytí investiních akcí, jako 

rozvojový úvr, v procesu transformace našeho hospodáství byl velmi asto využíván jak v rámci 

malé, tak i velké privatizace. Obchodní banky tímto úvrem reagují na poteby podnikatelských 

subjekt a doplují tak škálu krátkodobých, pevážn provozních úvr. Cena stedndobého úvru je 

vtšinou vyšší. 

− Dlouhodobý úvr. Dlouhodobost je v našich podmínkách vyjádena splatností úvru delší 4 let. 

Dlouhodobé úvry u bank souvisí se shromažováním dlouhodobých zdroj (úložek). V eské 

ekonomice je tchto zdroj pomrn málo, z toho také vyplývá, že dlouhodobé úvry nap. se 

splatností do 10 let banky poskytují ve výjimených pípadech. Dlouhodobé úvry rovnž pedstavují 

pro obchodní banky nejrizikovjší obchody, banky je poskytují tm nejbonitnjším klientm. 

Rizikovosti z asového hlediska také odpovídá i úroková sazba. 

Každý poskytnutý úvr musí splovat pro obchodní banku spoustu jí vyspecifikovaných kriterií. Krom 

toho existují dv základní hlediska k poskytnutí úvru - návratnost a výnosnost. 

Návratnost je reálný prkaz o schopnosti splatit úvr ve sjednané lht na základ posouzení mnoha 

kritérií, pedevším finanní a dchodové situace žadatele o úvr v dob jeho splatnosti. 

Výnosnost pedstavuje úrokový výnos z poskytnutých aktivních úvrových obchod zajišujících 

hospodáský výsledek obchodní banky. 

Ped poskytnutím úvru banka pedevším hodnotí míru rizika návratnosti úvru a to zhodnocením bonity 

subjektu, v uritých specifických pípadech zhodnocením kvality objektu úvru. 

Úvry poskytuje banka na principu smluvního vztahu; každá úvrová smlouva obsahuje urité povinné 

(obligatorní) náležitosti, mezi tyto patí: rozsah úvru, lhta erpání a splácení úvru, úroková sazba, práva a 

povinnosti obou partner, podmínky zajištní návratnosti úvru, postup pi neplnní úvrových, resp. 

sjednaných podmínek; podle pání klienta i obchodní banky je možno výše uvedené povinné náležitosti vcn 

doplovat o specifická ustanovení a to vždy po dohod obou partner; všechny náležitosti úvrové smlouvy 

- 55 -


jsou podstatnými náležitostmi. Obchodní banky mají obvykle pipraveny typy úvrových smluv a podle 

tchto vzor v rámci svých pracovních postup a po dohod s klientem postupují. 

Banka útuje klientovi za poskytnutý úvr uritý úrok, stanovený v úvrové smlouv v rámci rozptí 

úrokových sazeb. 

Pozn.: Tzv. základní sazba obchodních bank pedstavuje minimální úrokovou sazbu, za kterou je uritá 

obchodní banka ochotná bžn poskytnout úvry, k této sazb bývá obvykle pipoítávána marže, tedy 

výsledná úvrová sazba je dána ZS + nap. 3% p. a. Nejvýhodnjší (nejnižší) sazba pro vybrané klienty se 

nazývá tzv. PRIMA RATE [prajm rejt]. 

S úvrem se pojí pojmový aparát, který pro základní pochopení vztah mezi bankou a klientem je nutno 

objasnit. K tmto pojmm patí: 

Splátka - je ástené nebo postupné plnní penžního závazku. Splátka je souástí závazku vi viteli. 

Splácení, nap. v úvrovém vztahu, mže být dohodnuto rzným zpsobem. Uritou zvláštností jsou splátky, 

které jsou konstantní, stejné a zahrnují jak splátku jistiny, tak úrok. V takovém pípad hovoíme o anuitách. 

Anuity se používají pi splácení nap. spotebních úvr obanm, investiních úvr, hypotékárních úvr. 

Obchodní banka mže v mimoádných pípadech povolit i odklad dílích splátek nebo prodloužit 

konenou lhtu povoleného úvru, maximáln však jen do lhty splatnosti povolené pro píslušné úvry 

vyhláškou, pípadn vlastními pravidly banky. 

Dalším dležitým atributem úvru je jeho splatnost. Splatnost je doba resp. termín, kdy má dojít ke 

splnní penžního závazku. Obvykle bývá splatnost smluvn dohodnuta, mže však být i stanovena právním 

pedpisem, v nkterých pípadech urena rozhodnutím soudu i jiného k tomu píslušného orgánu. 

Obchodní banky velmi dbají na dodržování podmínek splatnosti jak jednotlivých splátek, tak úvr i 

úrok. Neplnní této povinnosti, která je zakotvena v úvrové smlouv, kvalifikují jako velmi vážné porušení 

smlouvy a vtšinou tento fakt promítají do dalších obchodních vztah s klientem, nap. zvýšením úrokové 

sazby, horšími podmínkami pro poskytování dalších úvr, v krajním pípad pedasným splacením již 

poskytnutých úvr. 

Splatnost úvru je asový okamžik splnní závazku. Tento okamžik bude reálný jen tehdy, bude-li 

dosaženo vysoké jistoty návratnosti úvru ekonomickou inností subjektu úvru, event. i jinými zpsoby. 

Proto obchodní banka v každém jednotlivém pípad uzavírání aktivního úvrového obchodu posuzuje 

pedevším riziko návratnosti. 

Snížení rizika v návratnosti mže banka dosáhnout: 

− nepímo, tj. diferenciací úvrových podmínek stanovených pro jednotlivé úvrové smlouvy, 

− pímo, tj. použitím vhodného, nebo vhodných zajišovacích prostedk 

− kombinací obou zpsob 

Obchodní banka v pípad úvrového obchodu požaduje jeho zajištní, tzn. sjednání záruky. Vtšinou je i 

tato záruka podmínkou pro zdárné ešení úvrového vztahu. Tmito zajišovacími instrumenty mohou být 

nap.: 

− ruení tetí právnickou osobou, tj. zárukou jiného vhodného klienta, resp. jiné banky 

− zástavou movité vci, pojistkou u pojišovny, cennými papíry, atd. 

− postoupením (cesí) i zástavou pohledávek 

− zástavou nemovitostí 

− depozitem atd. 

Pi splnní díve uvedených princip se banka s klientem dohodne na metod úvrování. Obecn se 

uplatuje nkolik metod, z nichž jsou dv základní metody úvrování a to: 

− úvrování podle stavu (petržité) a 

− úvrování kontokorentní 

Pi petržitém úvrování podle stavu (zstatku) je poskytnutí (zvýšení) a splácení (snížení) úvru vázáno 

na pedem dohodnutou zmnu vždy toho konkrétného úvrování objektu, který je pedmtem úvrového 

obchodu (a to v okamžiku jeho uzavení) resp. postupnou tvorbou zdroj. Petržitost úvrování je vyjádena 

stanovením termínu splatnosti úvru v souvislosti s hodnocením konkrétního objektu úvrování, resp. s 

tvorbou vlastních zdroj. Jiná zmna stavu, resp. postupná tvorba zdroj, než pedem dohodnutá vznik nového 

objektu úvrování (stejného i jiného typu) se eší uzavením dalšího aktivního úvrového vztahu, pitom u 

bžn se opakujících úvrových obchod je možno uplatovat jejich uzavírání prostednictvím jedné úvrové 

smlouvy. 

- 56 -


Pi petržitém úvrování je tedy erpání i splácení úvru velmi pesn vázáno k objektu úvru, resp. ke 

tvorb vlastních zdroj - tato vázanost je dohodnuta a specifikována v úvrové smlouv. Petržitá metoda 

úvrování vychází z oddleného posuzování každého dvodu poskytnutí úvru a zpsobu jeho splacení. Pi 

kontokorentní metod jsou tyto postupy volnjší. 

Principem kontokorentního úvrování je poskytování a splácení krátkodobých úvr na bžný úet, na 

kterém probíhá platební styk klienta. Kontokorentní úvr je podmínn zízením kontokorentního útu. Tento 

úet je útem kreditn - debetním, tj. mže ukazovat kladné zstatky - kredity (když dochází k sousteování 

penz na tomto útu), ale mže rovnž vykazovat záporné zstatky - debety (z útu je erpáno více 

prostedk, než jsou disponibilní peníze, kredity). Jinými slovy, úet vykazuje podle situace bu úložky 

(vklady, kredity), nebo erpání úvru (debety). Tím, že se obchodní banka s klientem dohodne na otevení 

kontokorentního útu, a tím, že dohodne výši úvrového rámce (maximální debet), je legalizováno 

poskytování prbžného kontokorentního úvru podle vlastních poteb klienta. Výhodou tchto úvr. pro 

klienta jeho automatické erpání a souasn plné využívání volných penz klienta na splácení úvru. 

Kontokorentní metoda úvrování je velmi oblíbená, avšak pedstavuje pro banky rizika, nap. riziko 

nevyužití úvrových zdroj a tím možnost úrokových ztrát z tchto nevyužitých neerpaných úvr, za které 

banka platí úrok. Proto je kontokorentní úvr poskytován jen prvotídním klientm, u nichž lze s dostatenou 

pesností odhadovat vývoj krátkodobých poteb (výkyv). Po vyhodnocení období v úspšnosti odhadu 

erpání úvrových zdroj, bu banky v této metod úvrování pokraují, nebo pecházejí na úvrování podle 

stavu. Kreditní a debetní zstatky jsou úroeny bžnými sazbami pro vklady a úvry. Pi neerpání plné výše 

kontokorentního úvru mnohdy, k zamezení svých úrokových ztrát, útují banky svým klientm tzv. 

závazkovou provizi, tj. útování uritých sazeb za neerpání úvru. 

Zajištní úvr 

Každá obchodní banka, která pjuje peníze si je vdoma toho, že pjuje pedevším pjené peníze. Z 

hlediska této citlivosti chrání banka krom jiného zájem všech vitel obchodních bank, své vlastní 

obchodní zájmy. 

Jak vyplývá z výkladu, jsou zájmy klient obchodních bank a zájmy obchodních bank v ad pípad velmi 

rozdílné (vitel nebo dlužník). 

Obchodní banky, protože jsou vlastn prostedníky mezi viteli a dlužníky, musí zajistit a skloubit zájmy 

všech zúastnných stran, proto pée o návratnost úvr, proto v zájmu ochrany všech vitel dochází k 

zajišování úvr. 

Banka nejdíve ovuje kvalitu (bonitu) svého budoucího, pípadn již souasného dlužníka. Podle toho, 

nakolik je kvalita dlužníka, žadatele o úvr dostatená a návratnost úvru reálná, obchodní banky zvažují 

zpsob zajištní úvru a úrove zajištní. Zpsoby zajištní úvr pedstavují u každé obchodní banky tzv. 

ízení rizika. 

ízení rizika a zajišování úvru vychází ze strany obchodních bank: 

− poskytovat úvry tak, aby svené prostedky, které jsou prostednictvím úvr dále pjeny, byly 

velmi reáln návratné. 

− poskytovat úvry s takovou dávkou obchodní pružnosti, aby schematické uplatování písných 

podmínek pro poskytnutí úvr nezaalo bránit poskytování úvr a obchodování banky vbec. Tím 

obchodní banky pejímají znané riziko z možných problém pi splácení problematicky 

zajišovaných úvr. Banky proto poskytují úvry pi zabezpeení maximální obezetnosti, nikoliv 

schematicky, ale pružn s v podstat na každý pípad individuálním postupem. 

Obecn se jako zajišovací instituty oznaují ty právní prostedky, které smují ke zvýšení právní jistoty 

vitel ohledn návratnosti plnní. Toto chápání odpovídá i obecnému pojmu slova zajištní, kterým se 

obvykle rozumí záruka, že nkdo nco vykoná nebo se neho zdrží ve prospch jiné osoby (právnické nebo 

fyzické). 

Zajištní závazk vychází z obanského a obchodního zákoníku, kde je obsaženo zejména právo zástavní, 

ruení tetí osobou, zajištní postoupením, zástavou pohledávky, pevzetím dluhu, smluvní pokuta, právo 

zadržovací 

Význam zástavního práva spoívá v tom, že umožuje, aby oprávnná osoba (banka) - zástavní vitel v 

pípad, že závazek nebude vas splacen (splnn), byla uspokojena z vci zastavené zástavcem (zpravidla 

dlužníkem). Zástavní právo vzniká na základ smlouvy, pípadn pímo ze zákona. 

V pípad uplatování zástavního práva je v podstat pt hlavních možností: 

1. Pedmt zástavy bude fyzicky pevzat hlavním vitelem, (resp. obchodní bankou) 

- 57 -


2. Pedmt zástavy je pedán tetí osob (právnické nebo fyzické) do úschovy. 

3. Pedmt zástavy je ponechán u zástavního dlužníka, je však viditeln oznaen. 

4. Pedmtem zástavy je pohledávka. 

5. Pedmt zástavy je registrován notástvím a je zapsán v katastru nemovitostí. 

Zástavní hodnota movitých a nemovitých vcí je stanovována v jednotlivých obchodních bankách v rámci 

jejich specifických pravidel. Krycí hodnota nemovitosti se nerovná její poizovací, i stavební cen, stejn tak 

tomu je u stroj, pohledávek, cenných vcí, cenných papír atd. 

Hodnocení bonity subjektu obchodní bankou 

Základním prioritním hlediskem banky pi uzavírání obchod aktivních i pasivních, tj. poskytování úvr a 

pijímání vklad, je posouzení bonity subjektu, neboli klienta jako celku. Zhodnocení bonity subjektu tvoí 

východisko pi rozhodování banky o tom, zda obchod (zejména poskytnutí úvru) bude vbec uzaven, resp. o 

tom, za jakých podmínek k podpisu nap. úvrové smlouvy dojde. Zde totiž mže docházet k rzním 

schematickým variantám, nap.: 

− úvr bude poskytnut za prima rate s neúplným zajištním, 

− úvr bude poskytnut s nkolikanásobným zajištním, s vyšší sazbou 

− úvr nebude poskytnut za žádných podmínek zajištní. 

Mezi tmito variantami samozejm existuje množství mezivariant, jejich uplatnní nelze pedem pedvídat 

a záleží individuáln na každém obchodním pípadu. Hodnocení bonity subjektu v podstat v sob zahrnuje 

ást objektivní, matematicky vyjáditelnou a ást hodnocení mkích faktor klienta, velmi asto 

ovlivovanou komplexem kritérií výbru ukazatel, metodologií banky, intuicí a citem pracovníka banky, 

jeho pedvídavostí, obchodním pístupem banky a jejími prioritami. 

Obecn mže platit následující základní schéma rzných pístup k hodnocení bonity subjektu: 

1. Dvryhodnost, znalost postavení klienta 

2. Druh, typ, velikost a asová charakteristika obchodu 

− Podle výše uvedeného hlediska je naprosto odlišný pístup k hodnocení u aktivních (úvrových) 

obchod, tj. poskytování úvr, a pasivních úvrových obchod, tj. pijímání vklad. 

− ím delší a objemov vtší je aktivní úvrový obchod, tím více obchodní banka zkoumá, zda pedchozí 

strategické a ekonomické zámry byly úspšn realizovány. 

− obchodní banky upednostují klienty, kteí s nimi realizují aktivní i pasivní úvrové obchody bu 

soubžn, nebo v asov odlišných obdobích vždy nkterý druh obchodu. 

− vlastní provádní hodnocení globální praktiky: 

− O kvalitách objektu úvru lze hovoit, jestliže se jedná o objekt nap. rychle pemnitelný na peníze, dále 

nap. když úrove jeho zhodnocení pinese efekt pesahující výši splátek úvru s rezervou atd. 

− poznatky, které o nm obchodní banka má k dispozici v souvislosti se smluvními vztahy z dívjšího 

období. 

− Bonitu subjektu ovuje obchodní banka i v prbhu realizace úvrového obchodu. U aktivního 

úvrového obchodu (úvru klientovi) jde pedevším o stanovení závru k návratnosti poskytovaného 

úvru, resp. signalizování rizik úvrového obchodu a spolu s tím stanovení opatení, která jsou podle 

uzavené smlouvy o úvru vhodná a nutná. 

− u velmi dobrých klient - ovení, zda jsou vytvoeny pedpoklady pro petrvání pozitivního vývoje, 

− u nových a zhoršujících se klient se doporuuje velmi podrobná analýza, která podá ucelenjší pehled 

o schopnosti splácet poskytnuté úvry. 

Základní kameny ohodnocení bonity klienta. 

Existují soubžn dv roviny, ve kterých se zkoumá klient a to v úrovni: 

1. HARD FACTS, tzv. tvrdých kriterií 

− komplexní zhodnocení jeho finanní situace z mnoha pozic. 

− krátkodobá, stedndobá a dlouhodobá likvidita, 

− efektivnost vztažená ke kapitálu, základním prostedkm atd., 

− obrátka zásob (odbytových, výrobních, polotovar atd.), 

− podíl, vývoj, struktura pohledávek, závazk a jejich obrátka atd. 

− Tyto ukazatele jsou seazeny obvykle do skupin jako nap. hodnocení: majetkové struktury, kapitálové 

struktury, finanní struktury, likvidity, kapitálové rentability, nákladové struktury, produktivity, 

efektivnosti 

- 58 -


− Na závr bývá v této oblasti vyhodnocen CASH-FLOW, jako souást finanní a likvidní struktury firmy. 

2. SOFT FACTS, tzv. mkkých kriterií. 

AKTUÁLNÍ 

POSTAVENÍ NA 

BANKOVNÍ 

MANAGEMENT HOSPODÁSKÁ 

TRHU 

CHARAKTERISTIKA 

SITUACE 

− nabídka služby 

− konkurence 

− investice do knowhow 

− perspektivnost 

oboru, služby 

− postavení na trhu 

− struktura 

managementu 

− jeho zkušenosti, 

znalosti a výsledky 

následnictví osobní 

integrita 

managementu s 

firmou 

− obrat, efektivnost, 

výkonnost 

− likvidita, zadlužení, 

kapitálová služba 

− zhodnocení kapitálu 

− ekonomická bilanní 

pozice 

− stavy na útu 

− hodnocení, využívání 

a splácení úvru 

− bankovní reference 

ostatních bank 

− pekraování 

povoleného erpání 

útu 

15% 15% 20% 10% 

Tato kriteria tvoí 60 % celkového hodnocení klienta, zbývajících 40 % tvoí HARD FACTS, která jsou 

výhradn zamena na souasnou a budoucí finanní a ekonomickou pozici klienta. 

Závrené celkové hodnocení klienta je provádno bu bodovou metodou nebo známkováním 

jednotlivých kriterií, pi dodržení statistické váhy SOFT a HARD FACTS. 

Tím, že klient získal velmi dobré hodnocení však není automaticky pedureno získání požadovaného 

úvru od obchodní banky. 

Tento podklad je v bankách pedkládán do úvrového grémia, pípadn grémií podle výše úvru - a tam je 

optn celý úvrový pípad posuzován vetn všech patiných podklad vtšinou v širších souvislostech a 

komplexnji. Samozejm je souástí úvrového návrhu návrh na zajištní úvru, jehož kvalita se rovnž 

analyzuje. 

Záruky 

Poskytnutá záruka iní z obchodního partnera vždy atraktivního partnera, který za splnní obchodních 

podmínek ze strany dodavatele vždy platí. Záruky však mohou být i neplatebního charakteru nap. ze strany 

dodavatele - splnní záruních podmínek atd. Banka, která však poskytuje záruku za svého klienta postupuje 

obdobn opatrn a obezetn jako pi poskytování úvru, nebo pi nesplnní uritých podmínek klienta banka 

za tohoto klienta okamžit platí a tím mu vlastn poskytuje úvr. Získat záruku od banky mohou pouze klienti 

prvotídní, s nejlepší bonitou. 

− Ruitelský úvr (rukojemství) - obchodní banka pijímá na žádost svého klienta záruku, že klient splní svj 

závazek vi tetí osob. Tím se obchodní banka zaruuje za cizí závazky, propjuje svému klientovi své 

jméno. Úvrový (záruní) vztah je uzaven mezi obchodní bankou a jejím klientem, dlužníkem vitele. 

Ruitelský úvr znázoruje následující schéma: 

− Jištní vitele - pedstavuje vztah mezi obchodní bankou (ruitelem) a klientem obchodní banky, který je 

vitelem hlavního dlužníka. Ve smlouv mezi obchodní bankou a vitelem se obchodní banka zavazuje, 

že v pípad nezaplacení závazku hlavním dlužníkem poskytne viteli po uritou dobu úvr. (viz schéma): 

- 59 -


DODAVATEL 

(VITEL) 

DODÁVKA 

PLATBA 

ODBRATEL 

(HLAVNÍ DLUŽNÍK) 

ZÁRUKA 

OBCHODNÍ 

BANKA 

− Garancie - pedstavuje typ obchodu, kde chybí na rozdíl od rukojemství závislost ruitelského slibu s 

hlavní dluhem. V garanní smlouv se obchodní banka zavazuje ruit i tehdy, když hlavní závazek ješt 

nevznikl nebo jiný zanikl. Jde svou podstatou o ruitelský úvr, s tím, že je urena výše záruky (garancie) 

obchodní banky a doba, po níž je možné tuto garanci i po obchodní bance požadovat, tj. není úelov 

vázána k pedem známému vztahu mezi vitelem a dlužníkem. Jde o záruku typu: za vádium, performance 

bond atd. 

− Smnené rukojemství - obchodní banka poskytuje svému klientovi svj akcept na smnku (aval), kterou 

dlužník vystaví ve prospch svého vitele. 

Z toho dvodu, že banka poskytuje bankovní zárukou pohotový finanní servis, v krajním pípad pi jejím 

plnní i úvr (který je však jinak zpoplatnn - viz. úvry), útuje obchodní banka za tuto službu tzv. 

závazkovou odmnu. Krom toho bývá záruka soubžn poplatkována úrokov. nap. 1-3 % z celkové ástky 

záruky, zútování bývá msíní pípadn tvrtletní. 

4.4. INSTITUCE VE SPORTU 

Vládní sektor, státní 

správa 

Sport organizovaný 

v rámci federací 

Mezinárodní sportovní 

svazy 

Evropské sportovní svazy 

Obanská sdružení vyššího 

NOV 

ádu (STV, Sokol,…) 

eské sportovní svazy 

Krajské sportovní svazy 

Sportovní klub (TJ) 

Sportovní oddíl 

oban sportovec olympionik 

Rada Evropy 

Vláda R 

MŠMT R 

Krajský úad 

Obecní úad 

− Spolupráce, prolínání a navazování mezi jednotlivými liniemi 

− Struktura sportu pod státním rozpotem 

Sport organizovaný 

v rámci olympijského hnutí 

MOV 

- 60 -


− Státní sportovní reprezentace v obanských sdružení 

− Musí vykazovat úspchy pedešlé sezóny a pedpoklad na další sezónu – na základn toho se peníze 

perozdlují ze státního rozpotu („které sportovní odvtví pivezlo nejvíce medailí“) 

− Rozdlování prostedk ze sazky 

SAZKA 

MŠMT (90%) OV (70 mil.K) Akcionái (10%) 

Rada tlesné výchovy 

a sportu (80%) 

RSR (10%) 

STV 

SOKOL 

AUTOKLUB 

Obanská sdružení 

Reprezentaní 

družstva 

− systém je ovlivnn i olympiádou a kde se bude konat 

4.5. SPONZORSTVÍ VE SPORTU 

− „Sponzoring je finanní pomoc poskytnutá sportovní i kulturní aktivit subjektem, který si peje spojit své 

jméno s danou inností“ (áslavová & Novotný, 1994, 67). 

− Sponzorování pedstavuje podle áslavové (2004, 30) „…významný specifický prostedek k zabezpeení 

dodatených finanních zdroj, sloužících k realizaci, zejména kulturních, vdeckých, charitativních a 

dalších aktivit v rzných sférách života spolenosti“. 

- 61 -


− „Sponzorstvím se obecn dávají k dispozici penžní, vcné prostedky a služby osobám a organizacím ve 

sportovní, kulturní a sociální oblasti k dosažení podniko-marketingových a komunikaních cíl. Jedná se o 

specifickou formu partnerství mezi sponzorem a sponzorovaným, kde každý dosáhne cíl s pomocí 

druhého. Základním principem sponzorství je vztah: Služby x Protislužby“ (Novotný, 2000, 118). 

− Sponzorstvím ve sportu chápeme partnerský vztah mezi hospodástvím na stran jedné a sportem na stran 

druhé. Souasn dochází k vzájemnému respektování zájm obou stran. Sponzoring v oblasti sportu 

prochází dynamickým vývojem. 

− V této souvislosti je podle áslavové (2004, 30) teba brát v úvahu a respektovat dva aspekty: 

a) Hledisko sponzora - z jakých dvod podporují instituce a podnikatelé aktivity na poli TV a sportu, 

kultury, zdravotnictví, životního prostedí atd.? Sponzor poskytne nap. sportovní organizaci uritou 

finanní, materiální pomoc i službu, za kterou oekává vykonanou protislužbu (reklama, lenství 

v klubu atd.) 

b) Hledisko sponzorovaného – co dává podnt organizaci v oblasti TV a sportu, kultury, zdravotnictví a 

životního prostedí hledat sponzory a co má za to poskytnout? 

− Sponzorovaný oekává od sponzora finanní nebo materiální podporu, aby mohl své nároné úkoly na poli 

sportu lépe plnit. Nabízí sponzorovi tzv. sponzorský balíek, který zpravidla rozlišuje ti druhy 

sponzorování: 

− exkluzivní sponzorování – spojení s titulem „Oficiální sponzor“, za vysokou cenu pejímá sponzor 

veškeré protivýkony, velmi atraktivní reklamní možnosti 

− hlavní sponzorování – sponzor pejímá nejdražší a nejatraktivnjší protivýkony, atraktivní reklamní 

možnosti 

− kooperaní sponzorování – protivýkony jsou rozdleny na vtší poet rzných sponzor, napomáhá 

peklenutí finann „slabých míst“ z hlediska finanních zdroj 

− Smysl sponzorování 

− Sponzorování se stává stále výraznjší souástí inností jednotlivých subjekt psobících v oblasti 

sportu. 

− Co vede podniky ke sponzorování? 

− Zvýšení povdomí veejnosti o výrobku, názvu podniku, služb 

− Za pomoci sportu podporovat identifikaci sponzora 

− Zlepšit místní znalost o sponzorovi 

− Vytváet dobré jméno spolenosti 

− Získávat nové zákazníky 

− Neutralizovat konkurenní reklamy 

− Kontakty s V.I.P., event. s dalšími partnery 

− Možnosti zvýhodnného využití služeb nabízených sponzorovaným 

− Jednotliví sponzoi si vybírají sport jako prostedek pro dosažení svých marketingových cíl. 

− Formy sponzorování 

− Sponzorování jednotlivých sportovc – rozšíeno ve vrcholovém sportu. Osobnosti sportovc jsou 

zárove gestory kvality a úspch aktuálních výrobk i služeb podnikatele, resp. podniku. Sponzorská 

smlouva obsahuje vedle práva provádt reklamu za pomoci vyobrazení sportovce na svých produktech 

vtšinou i jiná opatení na podporu prodeje, nap. autogramiády, akce pro spotebitele, hry o zisk, 

pedvádní výrobk apod. Sportovec dostává na druhé stran vedle finanní podpory asto i další 

materiální pomoc, jako sportovní obleení, náiní nebo vozidlo atd. 

− Sponzorování sportovních tým – tato forma dnes u nás hojn pešla i do výkonnostního sportu a 

sportu pro všechny. Sponzor poskytuje zejména finance, sportovní vybavení, ubytovací služby, dopravy, 

automobily. Sponzorovaný tým nabízí pedevším reklamu na dresu, reklamu prostednictvím inzerátu, 

opatení na podporu prodeje – autogramiády apod. jako u jednotlivého sportovce. 

− Sponzorování sportovních akcí – u tohoto typu výrazn stoupají možnosti, které lze nabídnout 

sponzorovi: zejména je využívána plejáda reklamních možností od programového sešitu, vstupenek, 

reklamy o pestávkách až po uvádní titulu „hlavní sponzor“ akce. Nabídka mže být podložena rznými 

manažerskými námty (nap. akce V.I.P., speciální propagace dle priorit obchodní, resp. výrobní 

orientace sponzora apod.). 

- 62 -


− Sponzorování sportovních klub – tato forma pináší nejširší možnosti z hlediska inností, které lze 

nabídnout sponzorovi. Tím, že nap. sportovní klub disponuje jak sportovci, sportovními družstvy, 

svými profesionálními oddleními, poádá sportovní akce atd., jde šíka nabízených protivýkon do 

velkého rozmezí (tlovýchovné a sportovní služby, sportovní akce, rozliné druhy inností nap. 

rehabilitace, zvláštní akce nap. soustední, produkty vznikající prostednictvím sportovní innosti nap. 

zprostedkovatelské nebo ubytovací služby) (áslavová, 2004, 31). 

− Sponzorování sportu je základní souástí marketingové strategie mnoha podnik v ekonomicky vysplých 

státech svta. Uvdomují si, že sport je masová záležitost oslovující milióny lidí po celém svt a to bez 

jakýchkoli etnických i vkových rozdíl. V této souvislosti je také vhodné zmínit slova sportovního 

manažera pana Kovaríka: „Svým klientm nikdy nezapomenu zdraznit, že klasická reklama 

prostednictvím médií, do které ve svt chodí desítky a stovky miliard, je pece jen ignorována velkou 

ástí lidí, kteí se snaží íst a sledovat jen smysluplné vci. Zatímco aspekt firmy a image jejich výrobk 

v souvislosti se sportem lidé zachycují svým podprahovým vnímáním, a už chtjí nebo nechtjí“. 

− V souasné dob vtšina potenciálních podnik se zájmem sponzorovat „neslyší“ na slovo sponzor. Do 

popedí se tak stále astji dostává oznaení partner, resp. reklamní partner. 

− Legislativní vymezení sponzoringu 

− Spolen s pojmem sponzoring se u subjekt provozujících sportovní innost velmi frekventovan 

užívají termíny darování, dary a reklamní smlouvy. V praxi dochází velice asto k jejich nejrznjším 

zámnám, kdy pod oznaením sponzor bývá oznaen stejn tak dárce nebo uživatel reklamní plochy. 

Potíže zpsobuje fakt, že slovo sponzoring se v legislativ R vyskytuje podle Topinky & Stanjury 

(2001, 52) pouze „…pro úely zákona o rozhlasovém a televizním vysílání“. V oblasti sportu není tento 

termín po legislativní stránce ošeten. 

− Z tohoto hlediska bych pro zjednodušení situace vidl sponzoring jako abstraktní slovo pro darovací a 

reklamní innosti, které již jsou legislativn vymezeny. 

− Legislativní vymezení daru, podmínek jeho poskytnutí a pijetí je v eském právním ádu upraveno 

v obanském zákoníku (dále ObZ). Pojmovými znaky darovací smlouvy jako právního úkonu jsou: 

− pedmt daru – jeho vymezení je velmi vágní a z konstrukce § 628 ObZ lze dovodit, že pedmtem 

daru mže být cokoliv. Akoliv nejastji jsou pedmtem daru movité vci a peníze, není možné 

vylouit ani ostatní možnosti, nebo podle § 118 ObZ jsou pedmtem obansko právních vztah 

vci, práva nebo jiné majetkové hodnoty. Omezení je dáno jedin dárcovým vztahem k pedmtu 

dan – pedpokládá se vlastnická dispozice podle § 123 ObZ a v té souvislosti lze doporuit, aby 

každá darovací smlouva obsahovala dárcovo prohlášení o vlastnictví – nemlo by tedy dojít 

k darování neho, k emu nemá dárce vlastnické právo. Pedmtem daru nemohou být souásti nebo 

píslušenství vci, leda by šlo o vci samostatné 

− bezplatnost a jednostrannost – bezplatnost znamená, že obdarovaný se nezavazuje poskytnou dárci 

jakoukoliv protihodnotu vyjáditelnou penzi. Práv v tomto bod nastávají v praxi asto problémy, a 

to zejména u takových smluv, které jsou – asto zámrn – uzavírány na pomezí zákonné úpravy a 

kolidují již s reklamními smlouvami. Je pak otázkou, co se ješt rozumí majetkovou protihodnotou a 

co nikoliv 

− dobrovolnost – lze definovat jako stav, kdy dárce poskytuje majetkové hodnoty ze své vle. V praxi 

je možné i vzájemné darování, které se úastníci poskytují navzájem – v takových pípadech je však 

nutno uzavírat separátní smlouvy i alespo dostaten ošetit vzájemnou nezávislost projev 

dobrovolné vle úastník takových darovacích smluv ve smluvních textech 

− Reklamu je možné charakterizovat jako innost, která spoívá ve veejném doporuování (propagaci) 

neho (nejastji uritého výrobku, služby, osoby nebo organizace) možným zájemcm, a to formou 

plakát, inzerát, oznámení, nápis, svtel, prostednictvím rozhlasových, televizních a filmových 

reklamních poad i formou bezúplatného poskytnutí reklamních pedmt. Krom poslední formy se 

jedná o innost, která se realizuje úplatn. Cílem reklamy je vyvolat poptávku a zájem o pedmt 

reklamy. Specifickou formou reklamy je pak pronájem nemovitostí i jejich ástí pro umístní 

reklamních ploch a pronájem plochy na movitém zaízení. V pípad reklamních smluv a jejich právního 

vymezení je teba specifikovat subjekty, které smlouvu uzavírají a v jakém právním prostedí se 

pohybují: 

- 63 -


− smluvní strany jsou podnikatelskými subjekty – smlouva se bude ídit obchodním zákoníkem. 

Obchodní zákoník neobsahuje ve svých ustanoveních smluvní vztah nazvaný pímo reklamní 

smlouva (nebo jiný podobný název), ale pi tvorb této smlouvy je nutné vycházet z jeho ustanovení 

týkajících se závazkových vztah. Nejblíže k reklamní smlouv bude smlouva o dílo (§ 536 – 565), 

ale je možné využít i jiný typ smlouvy, nebo podle § 269 odst. 2 lze uzavít i takovou smlouvu, která 

není upravena jako typ smlouvy (nap. smlouva bude pímo nazvaná jako reklamní nebo o 

poskytování reklamních služeb a strany se dohodnou, že se budou ídit ustanovením obchodního 

zákoníku). Všechna ustanovení obchodního zákoníku, která upravují smlouvu o dílo, jsou 

dispozitivní, takže se smluvní strany mohou od nich odchýlit, pop. jednotlivá ustanovení pro svj 

konkrétní vztah vylouit. I pro tento typ smlouvy ale platí zásada, že dispozitivní ustanovení 

pedstavují obecn platná pravidla optimálního právního postupu 

− smluvní strany nejsou podnikateli, ale v rámci vnitní volby práva si ve smlouv písemn dohodnou 

použití obchodního zákoníku 

− smluvní strany nejsou podnikateli a smlouva se nebude týkat podnikatelské innosti – smlouva se 

bude ídit obanským zákoníkem 

− V zásad platí, že reklamou je jakékoliv propagování zboží i služeb za úplatu s úmyslem ze strany 

zadavatele reklamy získat pro sebe hospodáský prospch. Darem rozumíme naopak jednostranné plnní 

ze strany dárce vi obdarovanému, které by se nevázalo na protiplnní ze strany obdarovaného 

(Topinka & Stanjura 2001). 

Charakteristika získávání sponzor 

− Atraktivita poádané akce 

− Skutenost, zda konkrétní poádaná akce bude co možná nejatraktivnjší, ovlivují pedevším její 

organizátoi. Nejsou schopni samozejm ovlivnit výkony závodník. 

− Za základní skupiny atraktivity, které mohou do znané míry ovlivnit rozhodnutí osloveného 

sponzora je považováno: 

− atraktivita a dostupnost místa poádané akce pro diváky 

− atraktivní a vhodn naplánované PR a reklama (mediální kampa) 

− cílová skupina divák (dle zamení komunikaní strategie sponzora) 

− atraktivní nabídka protivýkon 

− Jak postupovat pi získávání sponzora? 

1. Kde získat sponzora? 

− zadání reklamní agentue (I.M.G., STES, ...) 

− projít seznam existujících firem, spoleností – zajímat se o prostedek marketingové komunikace – 

SPORT 

− marketing zahraniních (nadnárodních) firem je zamen vedením už nkam – vtšinou dcera nemá 

jakékoli možnosti si vybrat, kde marketing budou dlat; naopak nkteré dceiné spolenosti mají tu 

možnost dlat si marketing sami 

− eské spolenosti celostátního významu (pokud naše akce má tento charakter) 

− místní firmy a obchodníci (pro regionální a místní akce) 

− osobní kontakty, rodinní píslušníci 

2. Piblížení se ke sponzorovi 

− asový rozvrh: 12-18 msíc (záleží na druhu akce, nkdy to mže být nkolik let, abych získala akci, 

která mi vydlá 

− odpovdnost – jedna osoba navazuje kontakt a má jasné pravomoci; najít osobnost, která má ty 

pravomoci (nebo partnera) – má snahu a sílu doruit a dokonit kontrakt 

− agentury, které dlají pro velké firmy – musím je oslovit, abych se dostala k uritým tendrm, mají 

rezervované asy v médiích apod. 

− doruit návrh 

− domluvit setkání 

− podepsat dohodu 

− telefony, návštvy, ... 

− Kritéria na piznání spolupráce s eskou spoitelnou a.s. 

- 64 -


− spluje hlavní strategie S, zvyšuje image, dlouhodobý sponzorský projekt, aktivn zapojuje 

klienty, rozšíí klientskou základnu, zasahuje cílové segmenty, mediální pokrytí v rámci projektu, 

dodatené mediální možnosti, odpovídá 1 ze 4 sponzorských oblastí, umožuje nové obchodní 

kontakty 

− generální/hlavní partner 

− máme personální kapacity pro realizaci, pro plné využití, proporcionáln pokrývá území R 

− Typy sponzorství 

1. Podle podílu sponzora na celkovém objemu píspvku 

a) Titulní sponzor: firma je spojena s názvem sponzorované aktivity 

− nebezpeí odchodu sponzora – problémy se zmnou názvu, s nedostatkem penz 

b) Spolu-sponzor: existuje nkolik sponzor a mají podobná práva a cenu 

− nemli by být mezi sebou konkurenty 

c) Sponzor dodavatel: firma radji než peníze dodá hotové výrobky 

2. Podle propojení výrobku se sportem 

a) sponzor je se sportem tsn propojen prostednictvím nabízených produkt (plavání – plavecké epice, 

cyklistka – ráfky,...) 

b) sponzor nemá bezprostední vztah ke sportu – využívá ho ist jako komunikaní instrument 

3. Podle objektu sponzorství 

a) sponzorování jednotlivc 

b) sponzorování sportovních klub (subjekt) 

c) sponzorování sportovních akcí 

d) sponzorování sportovních institucí (svazy, federace, ...) 

− hodn záleží na tom, kdy se dje a kdy je akce vysílána 

− Sponzorská smlouva 

− nepíše se u mecenáštví (peníze bere ze svého istého zisku – vbec je nedostanu do úetnictví - úplatky); 

aby se do úetnictví dostal prodej za 1K 

− náležitosti 

1. Vlastníci práv 

2. Popis innosti sportovní akce 

3. Druh sponzorství: generální partner, top, podporovatel, dodavatel, licenní partner, mediální partner 

4. Katalog reklamních možností vzhledem ke druhu sponzorství = sponzorský balíek (metry místa, 

druh místa, kdy, kde, jak, na jak dlouho, jaké bude oberstvení, kde budu sedt, VIP místa, s kým 

budu moci mluvit, kde budu parkovat, ...) 

5. Marketingovou komunikaci 

6. Práva sponzora 

7. Doba smlouvy a další náležitosti její platnosti 

− Sponzoring v našich daových zákonech 

− v zákon o dani s píjm . 586/92 Sb. není uveden pojem sponzorství, sponzoring 

− možnost poskytování dar za uritých podmínek ... – podle obanského zákoníku fyzické osoby 

§15, odst. 5 

− „od základu dan lze odeíst hodnotu dar poskytovaných obcím a právnickým osobám se sídlem 

na území R na ... úely tlovýchovné a sportovní“ snižujeme základ dan 

− pokud úhrnná hodnota dar ve zdaovacím období pesáhne 2% ze základu dan anebo iní 

alespo 1000K. V úhrnu lze odeíst nejvýše 10% ze základu dan 

− 2% < DAR < 10% 

právnické osoby §20, odst. 8 

− „hodnota daru iní alespo 2000K. V úhrnu lze odeíst nejvýše 2% ze základu dan.“ 

− 2000 K < DAR < 2% 

− Darování (z pozice strany sportu) – je bezúplatné nabytí majetku penžité i nepenžité povahy 

− dárce neoekává za dar protihodnotu (protivýkon) a obdarovaný tuto hodnotu neposkytuje (ani nesmí 

poskytovat) – mže teba podkovat v novinách 

− DAR není pro dárce daov uznatelným nákladem (pouze snižují základ dan) 

- 65 -


− dary je možno poskytovat pouze právnickým osobám v oblasti tlesné výchovy a sportu – tímto 

zpsobem nelze podporovat jednotlivého sportovce (obanským sdružením) (smluvní vztahy je teba 

ešit s píslušnou právnickou osobou nap. se SK s odkazem na dispoziní právo s uvedeným darem – 

nap. chci aby mými penzi vybavili mé dítko daným obleením) 

− píjmy z reklam – jsou smluvn vyjádeny na základ obchodního zákoníku a jsou kvalifikovány jako 

podnikatelské aktivity „neziskových“ organizací 

− jedná se tedy o poskytnutí služby, která je pro píjemce vždy pedmtem dan z píjmu a pro 

poskytovatele daov uznatelným nákladem 

− zákon . 323/93 Sb. zvýhoduje daový režim nepodnikatelských subjekt, tedy eší situaci malých a 

stedních tlovýchovných jednot – tyto subjekty mohou snižovat zjištný základ až o 30 %, maximáln o 

3 mil.K – používají-li takto získané prostedky ke krytí náklad (výdaj) souvisejících s innostmi, 

z nichž získané píjmy nejsou pedmtem dan. V pípad, že 30% snížení iní mén než 100000K, lze 

odeíst ástku ve výši 100000 K, maximáln do výše základu dan. 

4.6. CYKLOTURISTIKA A HORSKÁ KOLA 

4.6.1. Cykloturistika 

Struná charakteristika, historie pravidel, rozdlení 

Cykloturistika je odnož turistiky provozovaná na kole. 

Zaátky cykloturistiky sahají na eském území na konec 19. století. Nejvtší rozmach ale cykloturistika 

zaznamenala po rozšíení horských a trekových kol. Vzniklo hodn cykloturistických oddíl a sdružení. Také 

vzniklo hodn cestovních kanceláí zabývajících se touto problematikou. Rozvoji cykloturistiky pomáhá stále 

vtší poet cyklotras (dopravní trasa urená pro provoz cyklist v oznaeném smru) a cyklostezek 

(cyklistický pás, vedený jako samostatná pozemní komunikace. Je oddlena od ostatní dopravy vetn pší. 

Parametr stezky jsou definovány v SN 73 6110. Stezky jsou vyznaeny znakami DZ C 8a (stezka pro 

cyklisty) a C 8b (konec stezky pro cyklisty), které poslední léta vznikají kolem mst a obcí. Tento rozmach, 

ale pineslo jedno negativum, petlak cyklist na znaených turistických trasách, a to obas vyvolává 

konflikty mezi turisty. 


Viz cyklistika. Cykloturistiku mžeme provozovat také kdekoli. Je upednostovaná krásná píroda ped 

peplnnými silnicemi 

Praktické použití 

Kolo je skvlý dopravní prostedek do mst. 

Zneištní výfukovými plyny pi provozu jízdního kola je nulové, zatímco zneištní tmito plyny z 

individuální motorové dopravy v devadesátých letech stouplo (u stacionárních zdroj naopak pokleslo). 

Zvýšení podílu cyklistické dopravy nepímo snižuje hluk v území. 


Poádání výlet jednodenních i kratších, eventueln doplnných o rzné poznávací innosti. Nebo také 

rzné vícedenní pejezdy spojené s táboením. V dnešní dob nemálo cestovních kanceláí nabízí tyto druhy 

zájezd. 

Mnoho lidí si také kola pjuje a tak je potenciál v pjovnách kol. 


Na kole je na mnoho míst zakázaný vjezd (hlavn v chránných územích) a to z dvodu nadmrné eroze 

pdního pokryvu. I když asto je to pehnané. Cyklisté mohou zpsobovat problémy, spoívající v narušování 

klidového režimu chránných území pírody, niení stanoviš chránných druh rostlin, výskytiš a hnízdiš 

chránných druh živoich, narušování vegetaního krytu a zpsobování pdní eroze. Problémy mohou být 

pi soubhu pších a cyklistických tras s bezpeností a komfortem chodc. 

Osobnostní rozvoj úastník (psychologicko - sociální pohled), kultivace a socializace osobnosti 

Cykloturistika umožuje intenzivní prožívání volnosti pohybu, bezprostední spojení s pírodou a 

usnaduje navázání pátelství. Kolo jako dopravní prostedek umožuje dokonalejší kontakt s pírodou a stává 

se souástí moderního životního stylu. 

Jako u všech aktivit v pírod, má uklidující vliv. S vetší námahou je také spojen pocit radosti (endorfiny). 

lovk se také asto musí soustedit na jízdu a krom nárustu technicky-jízdních vlastností také zapomíná na 

- 66 -


každodenní problémy. Je také dobré když si své kolo umíme aspo trochu opravit (výmna brzd, zalepení 

defektu…) a to pispívá k rozvoji zrunosti a manuální šikovnosti. 


Na rozdíl od samotné cyklistiky (závodní), v cykloturistice (pokud chceme jezdit na vícedenní výlety, 

musíme ješt poídit brašny na kolo, vci nutné k pežití v pírod (stan, spacák, karimatka), nebo noc 

v hotelu. Což by mohlo být asi nco kolem 6 000 K. 


Viz. Horská kola 

4.6.2. Horská kola 

Struná charakteristika, historie pravidel, rozdlení 

V dob, kdy lovku pestala stait chze a bh k jeho pobytu v prostoru a ase, zaal potomek lidské rasy 

uvažovat o nových prostedcích, které by jeho pemísování z místa na místo usnadnily a zefektivnily. 

Protože ve své dob neznal jiné možnosti pohonu než lidskou sílu, vzniklo postupným zdokonalováním 

nejrznjších typ pibližovacích prostedk jízdní kolo. 

Už Leonardo da Vinci v 15. století zhotovil první nártky bicyklu, fungující na stejném principu jako kola 

dnešní. Ovšem teprve roku 1817 byla sestrojena první iditelná kolobžka. Zasloužil se o to Karl von Drais. 

Bicykl s pedály byl vyrábn od roku 1839. Do roku 1885 klikový mechanismus pohánl pední kolo. Pak byl 

pemístn na kolo zadní. V roce 1888 Ir J. B. Dunlop vyvinul první pneumatiku s nafukovací duší. Od roku 

1869 se konají silniní cyklistické závody. V roce 1895 se konalo mistrovství svta v rychlostní a v roce 1927 

v silniní cyklistice. Na olympiád se soutžilo v cyklistice už v roce 1896, tehdy soutžili pouze muži. Ženy 

mají svtové šampionáty od roku 1958 a na olympijských hrách se pedstavily v roce 1984. 

Horské kolo vzniklo v Kalifornii poátkem 70-tých let (Gary Fischer). Používalo se hlavn ke sjíždní 

svah.Od r.1980 se zaínají prosazovat na trhu v USA. 1981 se rozjíždí první sériová výroba. V roce 1983 

zaíná rozmach horských kol v nmecku a poté v ostatní Evrop. 

Ve svém vývoji zaznamenalo nemalou zmnu a jeho souasnou podobu známe všichni. 

Ani dnes však jízdní kolo nezstává stejné, mní se s vývojem techniky. Jeho nejrznjší ásti se stále 

zdokonalují, a protože každá cyklistická disciplína vyžaduje jiný druh vlastností jízdního kola, mžeme se 

dnes setkat hned s nkolika typy v podob kol silniních, trekkingových, horských... 

Kolo už pro nás není pouhým dopravním prostedkem, ale zastává nkolik rolí. Jednou z nich je role 

nepostradatelného spoleníka pi provozování nap. horské cykloturistiky a rzných forem rekreaních aktivit 

provádných ve volném ase. 

V dnešním uspchaném svt se stává pohybová rekreace souástí moderního životního stylu a horská 

kola se stala v posledních deseti letech fenoménem mezi jízdními koly. Velký nástup u nás zaznamenala po 

roce 1990, kdy tém vytlaila z prodeje kola silniní. Nešlo a nejde pouze o generaní záležitost, kdy by 

pitahovala pouze uritou skupinu uživatel. Avšak práv pro mladší generaci se stala asto až kultovní 

záležitostí. 

Dvod jejich oblíbenosti je jasný. Nabízejí možnost pohybu ve volné pírod. Krásy pírodního prostedí 

jsou pohlazením pro oko i duši, malebná a rozmanitá krajina, bohatá vegetace a zvíena, prvky kulturn 

poznávacího charakteru, to vše se nám odhalí pi výletech na kole. 

Dalším velmi pozitivním prvkem je únik ze silnic peplnných automobily, což snižuje riziko dopravní 

úrazovosti a umocuje prožitek jízdy pírodou. Skýtají také možnost vyzkoušení a zdokonalování svých 

dovedností. Na rozdíl od silniních kol vyžadují horská také zvládnutí techniky ovládání kola pi pekonávání 

rozmanitých pekážek a v neposlední ad nabízejí vzrušení z rychlé jízdy. Nejsou to jediné dvody jejich 

obliby, horská kola pinášejí i jízdní komfort. Vdí za nj jednak širším plášm, které dobe pohlcují a tlumí 

nárazy terénu, pohodlnému vzpímenjšímu posedu, ale také snadnjšímu ovládání azení pímo ze ídítek (u 

levnjších silniek je azení na spodní rámové tyi). Hlavními rysy horského kola jsou tedy rovná ídítka, 

menší kola o prmru 26 palc a vtší poet pevod. Vepedu vždy naleznete ti pevodníky, vzadu se poet 

pastork pohybuje od pti po devt. V nejlepším pípad se dostanete na 27 pevod k využití, nabízejících 

správnou volbu pro uritý úsek trati. 

Jelikož se jedná o mladou dynamickou disciplínu, ani zde se vývoj nezastavil a neustále pokrauje ve 

velkém tempu. K nejprve pevnému rámu a vidlici pibyla vidlice odpružená, poté se odpružení neubránil ani 

rám a vznikla tak kola celoodpružená. Samotná horská kola se dlí do nkolika skupin dle zpsobu použití. 

- 67 -


Dlení horských kol: 

XC kola 

Kola pro cross country, tedy klasické vyjížky do pírody i sportovní využití. Vyznaují se tím, že mají 

pevný rám bez odpružení, vidlice bývá pevná i odpružená, dle volby jezdce. Je zde snaha po co nejsnazší 

jízd, dbá se tedy na váhu kola (10-11 kg), vidlice mívají zdvihy 6-8 cm. Poznávacím znamením jsou i rovná 

ídítka. Tžišt je soustedné dopedu. 

− celoodpružená kola pro cross country – tzv. maratónské fully 

Zdvih 8 cm; užití od 40-100 km; pružení reaguje na terénní nerovnosti, lze ho snížit až na 2 cm, ale ne 

úpln vyadit z provozu (zamezení zbyteným ztrátám energie). Používají se hlavn v závodech a pi 

sportovním pojetí jízdy. 

Sjezdová kola 

Jde o kola s odpruženým masivním rámem i vidlicí (tzv.dvoubrayovou), oboje s velkými zdvihy (12- 

20cm). Kola jsou urena pouze pro jízdu z kopce dol, do kopce pouze lanovkou. Pro bžné ježdní jsou 

naprosto nevhodná. Váha se pohybuje kolem 13 kg i více. Pro jízdu obvykle staí jeden až dva pevodníky 

vepedu s menším potem pevod i vzadu. Více pevod by zvyšovalo riziko spadávání etzu, navíc jsou i 

zbytené. Tžišt je posunuté dozadu. 

Freeride 

Vznik této kategorie si vyžádala poptávka trhu po kole pro sjezd, na kterém je však možné se i na kopec 

dopravit vlastními silami a nespoléhat pouze na techniku. Zdvih 10-12 cm, komfort, více pevod než u 

sjezdového kola i rám je podstatn lehí. 

Enduro 

Pomrn nová kategorie odvozená od freerid zahrnuje celoodpružená kola pro bžné ježdní. Pružení má 

zdvih okolo 1 cm, je tužší, aby pi jízd píliš neprohupovalo a tím nepolykalo píliš energie ze šlapání. Kola 

nabízejí píjemné pohodlné svezení ve volném ase, daní za nj je nepatrn vyšší váha. 

Treková 

Tenký rám, lehký. Pední vidlice neodpružená, nebo odpružená s nízkým zdvihem, Tení silniní plášt. 

Celková geometrie kola je vyšší. 

Hlavní závodní disciplíny jsou 

− Paralelní slalom-dva jezdci na trati s vyznaenými brankami 

− Four cross-tyi jezdci jedou po trati se skoky a terénními nerovnostmi 

− Cross.country-klasické závody na vyznaených okruzích pírodou (stoupání, klesání) 

− Trial-tra s pekážkami, jezdci sbírají trestné body za chyby 

− Zavody ve sjezdu-sjezd co nejrychleji po vyznaené trati 

− MTB maratóny-rzná délka (50-120), jeden okruh, hromadný start 


Cyklistiku lze provozovat tém kdekoli. Nkde jsou podmínky ideální nkde mén. Nádhern je teba 

v Beskydech, na Šumav, v Jižních echách. Mžete se pohybovat kde se vám zlíbí, jen s mapou, nebo 

používat znaených cyklotras. V dnešní dob je jich už tolik že se stane málokdy aby jste se jim vyhnuli. 

Cyklotrasy jsou znaeny buto dopravním znaením (žluté cedule s íslem trasy, pop. místem a vzdáleností), 

nebo pásovým znaením se žlutými okraji (bílé jsou turistické, a oranžové pro bžkae). 

My se zde bavíme o kolech horských, která jsou optimálnjší pro pohyb v terénech, ale aso je mžeme 

potkat i na silnicích. To není závadou, akorát se ponkud více nademe. To však lze vyešit nap. jinými plášti 

tzv. slajky (silniní vzor). 

Praktické použití 

Ped samotnou jízdou je dobré se na ni odpovídajícím zpsobem pipravit. 

Na žádném kole by nemla chybt brašnika s rezervní duší, lepením, základními klíi, (pop. nýtovaem 

etzu apod.) 

Co se týe obleení, nezastupitelnou roli má funkní spodní prádlo (p.Klimatex-light,normal, thermo; 

Moira; Craft, Senzor…), stejn tak jako v jiných oblastech outdoorových aktivit, nebo má schopnost odvádt 

vlhkost, ale pitom tlo zstává v suchu. Patí sem dresy s porézní strukturou materiálu, kraasy i dlouhé 

piléhavé kalhoty (asto s windstoperovou membránou na pední stran-pouze u kalhot) s antibakteriální 

vložkou. Své místo zde mají i materiály typu Windstopper, Microflies, Goretex atd. Zateplují, neprofouknou a 

jsou lehké. 

- 68 -


U obleení platí radji více tenkých vrstev, aby se v prbhu vyjížky dalo odkládat, teba pro náhlou 

zmnu poasí. Nemli bychom opomenout také ádnou cyklistickou obuv. 

Z hlediska bezpenosti by nám nemla chybt pilba, brýle a rukavice. 

Firmy které vyrábjí horká kola: Autor, Superior, Merida, Scott, Trek, Specialized, a další. 

Bezpenostní pravidla pro jízdu 

− k uspokojení rychlé jízdy využijte organizovaných závod ( nikomu nevadí rychlí jezdci, pokud jezdí na 

vhodném míst, a tmito místy jsou závodní okruhy ) 

− najít si slušné místo, kde byste mohli jezdit rychle a kde nejsou turisté ani jezdci na koních 

− nikdy nejezdte v uzavené oblasti 

− nikdy za žádnou cenu nejezdte rychle v oblíbené oblasti turist a jezdc na koních 

− když vám do cesty pijde k, o nic se nesnažte; sjete ke stran a zastavte 

− pokud se pibližujete ke koním nebo turistm zezadu, zpomalte na jejich rychlost 

− nenite na svých cestách pírodu pozor na zvíata 

− pokud organizujete závod, snažte se, dbejte všech pravidel ochrany pírody 


Poádání rzných závod, nebo jen teba jednodenních akcí spojených se zajímavými sjezdy. Samozejm 

také pjovna kol (nejen klasických, mžeme si také otevít pjovnu sjezdových kol s kompletní výbavou 

(helmy a chránie) a v blízkosti terén vhodných pro sjezd, nejlépe s lanovkou) 


Viz cykloturistika 

Osobnostní rozvoj úastník (psychologicko - sociální pohled), kultivace a socializace osobnosti 

Viz. Cykloturistika 


Nejvtší investice v cyklistice je koup kola. Kolo se dá poídit od 2 000 K (tyto modely stojí za prd … 

délka dojezdu je asi 200 Km). T y kola která už stojí za to kupovat stojí od asi 9 000 do 100 000 i více, 

záleží pouze na náronosti uživatele. Další náklady jsou spojeny s koupí speciálního funkního obleení. 

Pokud chceme kola se dají pjit i v pjovn. Pjovné se pohybuje okolo 200 K/den. 


Dležité je mít správn nastavené kolo (výška sedla, velikost rámu). V pípad, že je tomu jinak, mže 

dojít z hlediska anatomického a fyziologického k jistým poškozením pohybového aparátu. Cyklisté mohou 

pociovat velice asto bolesti kosterního pvodu, pícháni v koleni, bolesti v bederní ásti pátee nebo za 

krkem. V žádném pípad však nelze tvrdit, že je jízdou na kole kostra petžována, je tomu pesn naopak. 

Cyklistovo tlo nemusí elit nárazm a vibracím jako teba motokrosai (páte, zápstí) nebo atleti (kolena, 

kotníky) a dokonce ani stranov nerovnomrnému zatížení jako lukostelci, šermíi apod. Kosti i jejich spoje 

jsou vtšinou uvolnné a pracují jen v rozmezí, které jim umožní vlastní svalová síla. Limity jsou dány 

svalovým rozvojem, kondicí, trénovaností, nikoliv mírou odolnosti vi vnjším vlivm. To je pro zdraví 

podstatné. K petžování kostí mže pesto docházet a to jenom v dsledku nerovnomrného rozložení 

psobících sil, tedy disproporcemi ve vývoji svalového korzetu. Zkrácené zdvihae hlavy nebo svaly kolem 

bederní ásti pátee zvtšují dvojité esovité prohnutí pátee a stlaují meziobratlové ploténky. Zkrácené a 

píliš silné stehenní svaly spolu s uvolnnými bišními svaly vychylují pánev do patologické pozice. To vše 

mže zpsobovat bolesti. Na vin jsou však svaly, nikoliv kosti! 

Na kosterní soustavu je teba úzkostliv myslet hlavn pi sportu dtí a mládeže. Osifikace kostí, 

anatomická dosplost (kostnatní), nastává u žen až kolem 18. roku, u muž ješt pozdji. Dlouhodobými 

meními bylo dokonce zjištno, že namáhavá svalová práce a intenzivní tlesná cviení mohou utlumit rst 

kostí do délky, naopak rychlostní cviení rst kostí do délky podporují. 

K poškození kostí u cyklist dochází hlavn z dvodu pád ve velké rychlosti nebo pád 

nekontrolovaných. Nejastjším úrazem bývá zlomenina klíní kosti, žeber, bérce, naštípnutá pánev. 

Krom toho naše tlo pi pohybu spotebuje a následn vyžaduje vtší množství tekutin, poteba roste 

s teplem. Nezbytné je proto dodržovat pitný režim. Obecn platí, že každou hodinu na kole by se mlo 

v letním období vypít asi 0,5 litr tekutiny (voda; iontový nápoj – dle typu dodá energii, potebné živiny a 

písunem solí a vody zabrání keím; aj). Píjem dostatku tekutin navíc znateln urychlí i regeneraci do 

dalšího dne. 

Pro oberstvení platí tém to samé, co u pitného režimu. Tzn.pi celodenní túe, déletrvajícím výkonu jíst 

zhruba po 1 hodin, po drobných soustech, dodávat jednoduché sacharidy-nejrychlejší zdroj energie atd. 

- 69 -


Cyklistika je ideální pro rozvoj fyz. kondice a zdraví. 

Doporuená cviení spojená s cyklistikou jsou streink a posilování. 

Nejvíce zetžovaný sval v cyklistice je m. vastus lateralis 

Jedním z hlavních rizikových faktor srden–cévních nemocí je nedostatek fyzické innosti. Naopak 

chze a cyklistika jako denní innosti mohou podporovat zdraví prostednictvím fyzické innosti, snižovat 

hluk a zneišování ovzduší. Pínosy pro zdraví pravidelnou fyzickou inností lze shrnout následovn: 50 % 

snížení rizika koronárních srdeních onemocnní (tj. podobný úinek jako nekuáctví), 50 % snížení rizika 

onemocnní diabetes dosplých, 50 % snížení rizika obezity, 30 % snížení rizika hypertense. Oproti chzi 

snižuje cyklistika pi pohybu zatížení kyelních kloub a kloub nohou. Celkem 30 minut ostré chze nebo 

cyklistiky po vtšinu dní v týdnu, i když provádno v 10-ti až 15-ti minutových intervalech, je úinným 

prostedkem k docílení uvedených zdravotních pínos. Nedostatek pohybu je hlavní píinou zdravotních 

problém: 60% dtí má problémy se správným držením tla, 40% dtí má koordinaní tžkosti, 35% dtí trpí 

obezitou. Pomocí jízdy na kole mžeme mnoho zlepšit. 


Charakterizujte pojem rekreace a vysvtlete jaká je její vazba na oblasti lidského života. Jak leníme 

rekreaci podle její obsahové zamenosti? 

Rekreace – pojem oznaující innosti, které jsou zameny na obnovování vyerpaných sil a kompenzaci 

deformativních vliv vyplývajících z bžných socioprofesních rolí lovka, z jednostrannosti práce, 

nesprávných životních návyk apod., na tvorbu zdraví, rozvoj a zdokonalování ve smyslu fyzickém, 

psychickém i sociálním a s tím spojenou kultivaci. 

− vymezuje prostor, umožující participaci na dané kultue, realizaci zájm a zálib, kultivaci vlastních 

tvoivých sil, schopností, vlastností ,... 

− prožitkovost (vzhledem k používaným prostedkm, prostedí, prvodním kontaktm s ostatními lidmi) 

− váže se na volný as 

− musí odpovídat rznorodosti lidské osobnosti 

− je vždy aktivní inností 

− nekonený rozsah aktivit 

− motivace, smysl vykonávané innosti, zábava, regenerace, odpoinek, vlastní rozvoj, prožitek, osobní 

uspokojení, ... rekreace 

− dobrovolná ale mže být plánována a organizována 

− má úel a smyls žádoucí diferenciace rekreace 

− Oblasti lidského života (navzájem se prolínají): 

1. innosti nezbytn nutné 

− cílem rekreace je obnova sil po práci a život v innostech nezbytn nutných 

2. oblast regenerace sil 

− dominantní vazba s rekreací 

aktivní regenerace – individuáln i spoleensky žádoucí; zabezpeuje efektivnost, možnost dalšího rozvoje 

a zdokonalování 

pasivní regenerace – biologicky nezbytná 

3. oblast prožitk a prožívání 

− Podle obsahové zamenosti je možno lenit rekreaci na jednotlivé druhy: 

1. Kulturn-umlecká 

− zamena na participaci lovka na umní; zvyšuje se prožitkovost života, estetické vnímání lovka, 

jeho všeobecná kulturnost i kultivovanost 

− pasivní a aktivní 

− huba, výtvarné umní, literatura, film, divadlo 

− psychický a do urité míry sociální charakter 

− vtšinou, mimo tanec a balet, v ní absentuje pohyb 

2. Intelektuální 

− zamena na zvyšování vdomostí v urité zájmov podmínné oblasti 

- 70 -


− rozsah je velmi široký – spjat se všemi vdeckými a umleckými obory 

− nkdy neprofesionálové dosahují velmi vysoké úrovn 

− znan individuální, v nkterých situacích až asociální charakter 

3. Sociální 

− zamena na vytváení sociálních vztah, kontakt, vytváení stálých i pechodných sociálních 

skupin a pohyb v nich; vzájemné intelektuální a citové obohacování 

− spojena s potebou sociálního kontaktu 

− prvoadý sociální efekt je spojen s efektem psychickým 

4. Zájmová 

− spojena s rznými druhy koník; prožitek je spojen s výsledným produktem vlastní innosti 

− význam psychický, k sociálním kontaktm dochází jen zídka 

− po fyzické stránce mže mít negativní dsledky jako práce 

5. Pohybová 

− mžeme zaadit do zájmové rekreace nebo takto samostatn 

− oblast fyzická, pohybová se stává dominantní 

− zájmová, ve volném ase provádná tlovýchovná a pohybová innost za úelem odpoinku, zábavy, 

udržování zdraví a tlesné kondice 

− zamena na jakoukoli fyzickou, pohybovou innost lovka, jejímž dsledkem jsou prožitky 

žádoucí zmny i v oblasti psychické a sociální. Je nejvšestrannjší, ponvadž mže do urité míry 

pokrývat i ty oblasti, které jsou typické pro ostatní druhy rekreace, zatímco ony se fyzické stránky 

lovka nedotýkají 

− u mládeže zájem vyvrá z pirozené touhy po pohybu 

− realizovaná prostednictvím jakýchkoli pohybových inností tlocviná rekreace – prostednictvím 

tlesných cviení 

− pímo souvisí s biologickou podstatou lovka; rozvíjení fyzické oblasti kvalita dimenze psychické 

i sociální (opan to nefunguje) 

− význam: poskytnutí pro organismus nutné množství chybjících pohybových podnt, zámrný 

rozvoj specifických vlastností a schopností, umožujících reagovat na zmny a pipravující lovka 

na jiné druhy zátže 

− tlocviná rekreace 

− = specifický druh tlocviné aktivity, v jehož zamenosti na lovka dominuje rozvojový, 

regeneraní a rekondiní charakter innosti, provádný zájmov ve volném ase a psobící na 

zdokonalování lovka tím, že prostednictvím zámrn volených tlesných cviení, 

diferencovaných podle individuálních zájm a poteb, zvyšuje jeho fyzickou, psychickou a sociální 

úrove, regeneruje pracovní a životní sílu a kompenzuje negativní vlivy pracovního a životního 

procesu i souasné civilizace. 

− tlesná cviení v této oblasti jsou zamena na rozvoj základního osobnostního potenciálu, 

prevenci oslabujících tendencí vyplývajících z osobního života i realizace sociálních rolí, 

kompenzaci negativních vliv, regeneraci organismu, rekondici, rehabilitaci 

− smyslem je udržování úrovn celého organismu nad požadavky života 

− plní funkci kulturního trávení volného asu 

− významná je úrove prožitkovosti – tlesný prožitek sám o sob, zpsobený zapojením celého tla 

do dané innosti, je mnohem intenzivnjší a komplexnjší, než prožitky zprostedkované 

jednotlivými smysly 

− nejvšestrannjší druh tlocviné aktivity a v maximální míe napluje poslání rekreace obecn 

− pojem pohybová rekreace je pojmem obecnjším, vyjadujícím, že k rekreaci dochází jakoukoli 

pohybovou inností 

- 71 -


5. OKRUH 

5.1. FINANNÍ UKAZATELÉ 

viz. otázka . 2.2 

5.2. SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTNÍ 

5.2.1. Zdravotní pojištní ze mzdy 

Základní informace 

Za zamstnance odvádí pojistné na zdravotní pojištní zamstnavatel ve výši 13,5 % z vymovacího 

základu. Zamstnanci srazí, i bez jeho souhlasu, z platu jednu tetinu této ástky, zbývající dv tetiny 

uhradí zamstnavatel ze svých prostedk. Pojistné se zaokrouhluje na celé koruny smrem nahoru. 

Vymovací základ 

Vymovacím základem zamstnance je úhrn píjm ze závislé innosti a funkních požitk, které jsou 

pedmtem dan z píjm fyzických osob a nejsou od této dan osvobozeny, a které mu zamstnavatel 

zútoval v souvislosti se zamstnáním. Zútovaným píjmem se rozumí plnní v penžní nebo nepenžní 

form nebo formou výhody poskytnuté zamstnavatelem zamstnanci (§ 3 zákona o pojistném na všeobecné 

zdravotní pojištní). 

Pojistné se platí za jednotlivé kalendání msíce a je splatné v den, který je zamstnavatelem uren pro 

výplatu mezd a plat za píslušný msíc. U zamstnavatele, kde je výplata rozložena na rzné dny, je dnem 

splatnosti pojistného poslední den výplaty za uplynulý kalendání msíc. Není-li tento den uren, je pojistné 

splatné nejpozdji do osmi dn po uplynutí kalendáního msíce, za njž se odvede (§ 5 zákona). 

Minimální vymovací základ 

Minimálním vymovacím základem pro zamstnance v pracovním pomru je minimální mzda (§ 3 

zákona). 

Pokud je vymovací základ zamstnance nižší než minimální vymovací základ, je zamstnanec povinen 

doplatit zdravotní pojišovn prostednictvím svého zamstnavatele pojistné ve výši 13,5 % z rozdílu tchto 

základ. Má-li zamstnanec více zamstnavatel, je povinen doplatit pojistné prostednictvím toho 

zamstnavatele, kterého si zvolí, a to vždy souasn s odvodem pojistného v následujícím kalendáním 

msíci. Pokud je vymovací základ nižší z dvod pekážek na stran organizace, je tento rozdíl povinen 

doplatit zamstnavatel. 

Maximální vymovací základ 

Od roku 2008 se nov zavádí maximální vymovací základ pro odvod zdravotního pojištní. 

Maximálním vymovacím základem zamstnance je ástka ve výši tyicetiosminásobku prmrné 

mzdy. Maximální vymovací základ zamstnance je tvoen soutem vymovacích základ zamstnance 

zjištných v kalendáním roce, za který se maximální vymovací základ zjišuje. 

Pro rok 2008 je maximální vymovací základ stanoven na 1.034.880 K 

(prmrná mzda je pro rok 2008: 21.560 K). Pro rok 2009 iní maximální vymovací základ 1.130.640 

K (prmrná mzda je pro rok 2009: 23.555 K). 

5.2.2. Sociální pojištní ze mzdy 

Základní informace 

Sociální pojištní, které odvádí zamstnavatel za své zamstnance zahrnuje: 

− pojistné na nemocenské pojištní 

− pojistné na dchodové pojištní 

− píspvek na státní politiku zamstnanosti 

Vymovací základ 

Vymovacím základem je u zamstnance úhrn píjm, které jsou pedmtem dan z píjm fyzických 

osob a nejsou od této dan osvobozeny a které mu zamstnavatel zútoval v souvislosti se zamstnáním, které 

zakládá úast na nemocenském nebo dchodovém pojištní (§ 5 odst. 1 zákona o pojistném na sociální 

zabezpeení a píspvku na státní politiku zamstnanosti). Zútovaným píjmem se rozumí plnní, které bylo 

v penžní nebo nepenžní form nebo formou výhody poskytnuto zamstnavatelem zamstnanci nebo 

pedáno v jeho prospch. 

- 72 -


Sazby pojistného 

Sazby pojistného z vymovacího základu iní (§ 7 zákona): 

Pojistné 2008 2009 

Zamstnanec 8 % 6,5 % 

Nemocenské pojištní 1,1 % 0 % 

Dchodové pojištní 6,5 % 6,5 % 

Píspvek na státní politiku zamstnanosti 0,4 % 0 % 

Zamstnavatel 26 % 25 % 

Nemocenské pojištní 3,3 % 2,3 % 

Dchodové pojištní 21,5 % 21,5 % 

Píspvek na státní politiku zamstnanosti 1,2 % 1,2 % 

Maximální vymovací základ - viz. zdravotní pojištní 

Organizace a malá organizace 

Organizace odete úhrn zútovaných dávek nemocenského pojištní od pojistného, které je povinna 

odvádt, a rozdíl odvede na úet píslušné okresní správy sociálního zabezpeení. ástka pojistného se 

platí za jednotlivé kalendání msíce a je splatná v den, který je v organizaci uren pro výplatu mezd a plat 

za píslušný msíc. V organizacích, kde je výplata mezd a plat rozložena na rzné dny, je dnem splatnosti 

pojistného poslední den této výplaty za uplynulý kalendání msíc. Vyplácí-li se v organizaci mzda za kratší 

než msíní období je pojistné za kalendání msíc splatné v bezprostedn následujícím kalendáním msíci, 

a to v prvním dni výplaty mzdy. Není-li tento den uren, je pojistné splatné nejpozdji do osmi dn po 

uplynutí kalendáního msíce, za njž se odvádí. 

Malá organizace je povinna odvést pojistné za kalendání msíc na úet píslušné okresní správy 

sociálního zabezpeení v den, který urila pro výplatu mezd a plat za píslušný msíc. V malé organizaci, 

kde je výplata mezd a plat rozložena na rzné dny, je dnem splatnosti pojistného poslední den této výplaty za 

uplynulý kalendání msíc. Není-li tento den uren, je pojistné splatné nejpozdji do osmi dn po uplynutí 

kalendáního msíce, za njž se odvádí. 

5.2.3. Zdravotní pojištní OSV 

Povinnosti OSV 

Pokud pojištnec vykonává samostatnou výdlenou innost, tzn. je podle výše uvedeného osobou 

samostatn výdlen innou, má vi své zdravotní pojišovn podle zákona adu povinností, nap.: 

− do 8 dn ohlásit u píslušné zdravotní pojišovny zahájení, pípadn ukonení výdlené innosti, 

− odvádt na úet zdravotní pojišovny pravideln msín zálohy na pojistné, pokud není od placení 

tchto záloh zákonem osvobozen, 

− do jednoho msíce ode dne, ve kterém ml podat daové piznání za pedchozí zdaovací období, 

pedložit každé zdravotní pojišovn, u které byl ve zdaovaném období pojištn, vyplnný formulá 

PEHLED o píjmech a výdajích ze samostatné výdlené innosti a úhrnu záloh na pojistné. 

− Doplatek rozdílu mezi zálohami a skutenou výší pojistného vypotenou z dosažených píjm je povinen 

doplatit do osmi dn po podání daového piznání za uplynulý kalendání rok. 

Platba pojistného 

Výši pojistného je OSV povinna si sama vypoítat a pojistné se zaokrouhluje vždy na korunu nahoru. 

Výše pojistného iní 13,5% z vymovacího základu. Pokud byla OSV bhem roku pojištna u nkolika 

zdravotních pojišoven (zmnila zdravotní pojišovnu), musí odvést tmto pojišovnám pomrnou ást 

pojistného, podle doby pojištní u každé z nich. 

Vymovací základ zdravotního pojištní 

Vymovacím základem pro odvod pojistného na zdravotní pojištní u OSV je 50 % píjmu z podnikání a 

z jiné samostatné výdlené innosti po odpotu výdaj vynaložených na jeho dosažení, zajištní a udržení. 

Osoba samostatn výdlen inná je povinna odvést pojistné z dosaženého vymovacího základu, nejvýše 

však z maximálního vymovacího základu. Je-li dosažený vymovací základ nižší, než minimální 

vymovací základ, je osoba samostatn výdlen inná povinna odvést pojistné z minimálního 

vymovacího základu. 

- 73 -



Maximální roní vymovací základ je ástka ve výši tyicetiosminásobku prmrné mzdy v národním 

hospodáství. U maximálního vymovacího základu nedochází k jeho snižování o pomrnou ást za 

jednotlivé kalendání msíce. Pro rok 2008 je maximálním vymovacím základem ástka 1. 034.880 K a 

maximální výše zálohy na pojistné (tj. msíní platba) iní 11.643 K. V roce 2009 je to 1.130.640 K, resp. 

12.720 K. 


Minimální vymovací základ iní dvanáctinásobek 50% prmrné mzdy v národním hospodáství. 

Je-li dosažený vymovací základ nižší, než minimální vymovací základ, je osoba samostatn výdlen 

inná povinna odvést pojistné z minimálního vymovacího základu. 

Minimální msíní vymovací základ pro msíce roku 2008 je roven ástce 10 780 K. Minimální msíní 

vymovací základ v roce 2009 iní 11 777,50 K a minimální záloha na pojistné 1 590 K. 

Minimální vymovací základ nemusí být u OSV dodržen, pokud byla OSV 

− osobou, za kterou platí pojistné také stát; 

− osobou s tžkým tlesným, smyslovým nebo mentálním postižením; 

− osobou, která dosáhla vku potebného pro nárok na starobní dchod, avšak nespluje další podmínky 

pro jeho piznání; 

− osobou, která celodenn, osobn a ádn peuje alespo o jedno dít do 7 let vku nebo nejmén o 

dv dti do 15 let vku. 

− osobou, která byla souasn vedle samostatné výdlené innosti zamstnancem a odvádla pojistné z 

tohoto zamstnání, vypotené alespo z minimálního vymovacího základu, stanoveného pro 

zamstnance. 

Tyto skutenosti ale musejí trvat po celé rozhodné období. 

5.2.4. Pojistné na sociální pojištní u OSV 

Výkonem samostatné výdlené innosti se rozumí: 

− podnikání v zemdlství, 

− provozování živnosti, 

− innost spoleníka veejné obchodní spolenosti nebo komplementáe komanditní spolenosti vykonávaná 

pro tuto spolenost, 

− výkon umlecké nebo jiné tvrí innosti na základ autorskoprávních vztah, jedná-li se o soustavný 

výkon, (pro rok 2009 platí výjimka, kterou jsou innosti, z níž píjmy jsou podle zvláštního právního 

pedpisu samostatným základem dan z píjm fyzických osob pro zdanní zvláštní sazbou dan). 

− výkon jiné innosti konané výdlen na základ oprávnní podle zvláštních pedpis, 

− výkon jiných inností, vykonávaných vlastním jménem a na vlastní odpovdnost za úelem dosažení 

pijmu, jedná-li se o soustavný výkon, (s výjimkou pronájmu nemovitostí (jejich ástí) a movitých vcí). 

Od 1.1.2009 už neplatí podmínka soustavnosti innosti tak, aby výkon umlecké nebo jiné tvrí innosti 

na základ autorskoprávních vztah zakládal povinnou úast na dchodové pojištní. Nadále každý výkon 

umlecké nebo jiné tvrí innosti na základ autorskoprávních vztah (i nesoustavný) bude spojen s 

povinnou úastí na dchodovém pojištní. 

Hlavní a vedlejší innost 

OSV, pro kterou je SV hlavní innost, musí odvádt pojistné na dchodové pojištní vždy. Pokud 

vykonává vedlejší innost pak pouze v pípad, že píjmy po odetení výdaj dosáhnou rozhodné ástky (51 

744 K v roce 2008, 56 532 K v roce 2009). 

Dchodové pojištní OSV 

OSV úastna dchodového pojištní v kalendáním roce po dobu: 

− výkonu hlavní samostatné výdlenou innost, 

− výkonu vedlejší samostatné výdlené innosti, pokud se pihlásila k úasti na dchodovém pojištní 

− výkonu vedlejší samostatné výdlené innosti, pokud její píjem z vedlejší samostatné výdlené 

innosti po odpotu vynaložených výdaj dosáhl v kalendáním roce alespo rozhodné ástky. 

Nemocenské pojištní OSV 

- 74 -


Nemocenské pojištní OSV je dobrovolné. OSV však mže být úastna nemocenského pojištní jen v 

tch kalendáních msících, za které je povinna platit zálohy na pojistné na dchodové pojištní. Z 

nemocenského pojištní OSV je poskytováno nemocenské a penžitá pomoc v mateství. 

OSV je úastna nemocenského pojištní jen jednou, i když vykonává nkolik samostatných výdlených 

inností. 

Úast na nemocenském pojištní vzniká dnem, od kterého se OSV pihlásila k nemocenskému pojištní, 

nejdíve však dnem, ve kterém se pihlásila. Zptn mže úast na pojištní vzniknout pouze v pípad, že se 

OSV pihlásila k úasti nejpozdji do 8 dn od zahájení výkonu samostatné výdlené innosti a v té samé 

lht se pihlásila i k úasti na dchodovém pojištní. 

Základ a sazby pojistného u sociálního pojištní OSV 

Pojistné dle zákona . 589/1992 Sb. o pojistném na sociální zabezpeení a píspvku na státní politiku 

zamstnanosti je píjmem státního rozpotu. 

Odvody pojistného OSV 

Pojistné zahrnuje: 

− pojistné na nemocenské pojištní 

− pojistné na dchodové pojištní 

− píspvek na státní politiku zamstnanosti 

Tabulka: Pojištní OSV v letech 2008 a 2009 

Pojištní 2008 2009 

Dchodové pojištní 28 % 28 % 

Píspvek na státní politiku zamstnanosti 1,6 % 1,2 % 

Nemocenské pojištní 4,4 % 1,4 % 

Výše pojistného se stanoví procentní sazbou z vymovacího základu zjištného za rozhodné období. 

Urený vymovací základ nesmí init mén než 50 % daového základu a zárove nesmí init mén než 

stanovený minimální vymovací základ pro daný kalendání rok, který se od 1. ledna 2009 stanovuje pro 

hlavní innost jako 12 x 25 % prmrné mzdy a pro vedlejší innost 12 x 10 % prmrné mzdy, pokud je 

innost vykonávána po dobu 12 msíc. Msíní vymovací základ pro placení záloh na pojistné si OSV již 

nemže urit. 


Minimáln iní vymovací základ OSV vykonávající hlavní resp. vedlejší samostatnou výdlenou 

innost ástku stanovenou jako souin minimálního msíního vymovacího základu platného pro daný rok 

pro výkon hlavní innosti a potu kalendáních msíc výkonu hlavní samostatné výdlené innosti. Msíní 

vymovací základ iní v roce 2008 5390 K resp. 2156 K 

V obou pípadech se do tohoto potu kalendáních msíc nezahrnují msíce, v nichž po celý msíc mla 

OSV nárok na nemocenské z nemocenského pojištní OSV nebo z nj pobírala penžitou pomoc v 

mateství, nebo vykonávala vojenskou službu. Tmito msíci se rozumí i ty, kdy byla innost vykonávána jen 

po ást msíce a po tu stejnou dobu trvaly uvedené dvody pro snížení. 

Od roku 2009 dochází ke zmn pi urování msíního vymovacího základu, který se bude nadále 

stanovovat jako jedna dvanáctina posledního daového základu (pokud SV byla vykonávána po celý rok). 

Minimální základ pro výpoet pojistného iní 25 % prmrné mzdy u hlavní a 10 % prmrné mzdy u 

vedlejší SV. 


Maximální msíní vymovací základ OSV pro placení záloh na pojistné v roce 2009 je 94 220. 

Stropování pojistného 

Pro OSV se od roku 2008 zavádí stropování pojistného. Napíklad: OSV, která se v daném roce úastní 

dchodového pojištní také jako zamstnanec a v zamstnání dosáhne maximálního vymovacího základu, 

nebude povinna platit zálohy od kalendáního msíce, v nmž to oznámí a doloží píslušné OSSZ. 

5.3. ÚETNÍ VÝKAZY 

Úetní výkazy jsou prostedkem komunikace výsledk úetnictví uživatelm. Pedávají uspoádané 

informace o finann majetkové struktue podniku, o výsledku hospodaení a finanní situaci úetní jednotky. 

- 75 -


Hlavními úetními výkazy jsou Rozvaha, Výkaz zisku a ztráty, Pehled o penžních tocích, Pehled o 

zmnách vlastního kapitálu a Píloha k úetní závrce. 

Podniky jsou povinny každoron, na konci svého úetního období, zveejnit soubor tchto finanních 

výkaz tzv. úetní závrku. Podle eské úetní legislativy jsou povinnými ástmi úetní závrky rozvaha, 

výkaz zisku a ztráty a píloha k úetní závrce, pehled o penžních tocích a pehled o zmnách vlastního 

kapitálu jsou volitelné. 

− Mezi požadavky kladené na finanní výkazy patí: 

− Srozumitelnost 

− Významnost 

− Spolehlivost 

− Úplnost 

− Porovnatelnost 

Rozvaha 

Podává pehled o finanní pozici podniku, tj. o jeho majetku podniku a zdroj jeho krytí v penžním 

vyjádení k uritému datu (rozvahovému dni) a umožuje tak posoudit finanní pozici podniku. Zobrazuje 

hodnoty platné k uritému okamžiku. 

Formáln správn sestavená rozvaha musí splovat základní bilanní rovnici - tzn. souet aktiv se musí 

rovnat soutu pasiv. 

Obsah, rozsah a formu rozvahy urují úetní standardy, podle kterých se výkaz sestavuje (a podle kterého 

se také vtšinou vede i celé úetnictví). 

Druhy rozvahy: ádná, mimoádná, mezitimní, poátení, konená, zahajovací (sestavuje se pi vzniku 

podniku), srovnávací (používá se pi finanní analýze) 

Penžní vyjádení aktiv a pasiv = rozvahový stav 

Aktivum nebo pasivum uvedené v rozvaze slovním oznaením a penžní ástkou = rozvahová položka 

Výkaz zisk a ztrát 

nazývaný také výsledovka podává pehled o finanní výkonnosti podniku, tj. o nákladech, výnosech a 

výsledku hospodaení podniku. Ukazuje, jakého hospodáského výsledku spolenost dosáhla za sledované a 

minulé období. 

Forma výkazu zisku a ztráty je v R upravena, používá se bu ve zkrácené nebo plné verzi. Zájemce z ní 

získá základní pehled o hospodaení spolenosti, velikosti tržeb, náklad v základním lenní (materiálové, 

mzdové, odpisy…) a výši zisku. 

Pehled o penžních tocích 

nazývaný také výkaz cash flow podává pehled o tocích (zmnách) penžních prostedk z provozní, 

investiní a finanní innosti podniku. 

Výkaz ukazuje jak zmny v rozvaze a hodnoty ve výkazu zisku a ztráty ovlivují penžní prostedky, 

piemž dlí toky penžních prostedk na toky penžních prostedk z provozní, investiní a finanní 

innosti podniku. 

Obsah, rozsah a formu pehledu o penžních tocích urují úetní standardy, podle kterých se výkaz 

sestavuje. 

Pehled o zmnách vlastního kapitálu 

podává pehled o zmnách ve vlastním kapitálu podniku. 

Píloha k úetní závrce 

obsahuje doplující informace k výše zmínným výkazm a popis úetních metod, které byly použity pi 

jejich sestavování. 

5.4. DELEGOVÁNÍ 

Delegování – svení ásti kompetence na zvolenou osobu i útvar 

Situaní vedení (Persey, Blanchard: 

- 76 -


− Zralostí se rozumí – pracovní i psychologická 

(Ochota pijímat odpovdnost a úrove ostatních pedních morálních kvalit) 

− Organizování 

− Pravomoc – právo využívat v uritém daném rozsahu volnosti v rozhodování, vynucení lze použít pod 

hrozbou uritých sankcí 

− Kompetence – rozsah, urující šíi pravomoci a odpovdnosti 

− Delegování – svení ásti kompetence na zvolenou osobu i útvar 

− Centralizace – soustední kompetencí do jednoho bodu, vše je ízeno z centra organizace 

− Decentralizace – penášení kompetencí na nižší složky ízení, tj. nkteré úkoly jsou ízeny bez zásah 

z vyšších složek organizace 

Organizování je mínno uspoádání útvar a proces tak, aby utvoilo podmínky pro efektivní ízení 

podniku. Podnik je velice složitý organizmus, smyslem organizování je vytvoit prostedí pro efektivní 

výstupy podniku na základ efektivní spolupráce všech zamstnanc. To je smysl organizování. 

ízení pracovních skupin 

− Ne každá pracovní skupina mže fungovat jako tým. Dvodem mže být piliž velký poet len, omezená 

možnost komunikace, nízká odborná úrove pracovník, charakter úkolu i asové limity. Existuje nkolik 

model, které charakterizují jednotlivé manažerské pístupy. 

− Kontinuum ídících styl (Tannenbaum, Schmidt): 

1. Manažer rozhoduje a vyhlašuje svá rozhodnutí. 

2. Manažer rozhodnutí „ prodává“. 

3. Manažer pedkládá nápady a vyzývá k dotazm. 

4. Manažer pedkládá pedbžná rozhodnutí, která se mohou mnit 

5. Manažer pedloží problém. Shromáždí návrhy a rozhodne 

- 77 -


6. Manažer urí omezení a požádá o rozhodnutí skupinu. 

7. Manažer dovolí podízeným jednat v rámci ureném nadízeným. 

− Manažerská mížka 

− V osmdesátých letech vznikla teorie manažerské mížky, do které zobrazili výsledky svých výzkum R. 

J. Blake aj. S. Mouton. 

− V plošném dvourozmrném grafu je v závislosti na promnných ( orientace na úkol a orientace na lidi) 

umístno nkolik charakteristických ídících styl: 

Analýzy specifik organizaních struktur 

Vzhledem k rozdílm mezi jednotlivými organizacemi je obtížné vytvoit jednotný zpsob analýzy 

jejich organizaních struktur. Donnelly (1997) navrhuje zamit se na trojici dimenzí organizaní struktury: 

stupe formalizace, stupe centralizace a stupe složitosti. 

− Stupe formalizace 

− Stupe formalizace vyjaduje zpsob, jakým jsou stanoveny, dodržovány a vynucovány pravidla a 

postupy konkrétních inností. 

− Stupe centralizace 

− Stupe centralizace se týká zpsobu delegování pravomocí k rozhodnutí a k provádní prací v rámci 

organizace. Vyjaduje, kdo je zpsobilý k pijímání zejména tch rozhodnutí, která mají dopady na celou 

organizaci. 

− Stupe složitosti 

− Stupe složitosti závisí na potu specifických operací a na potu organizaních jednotek. Náronost 

vedoucí práce stoupá s potem organizaních jednotek. Lze rozlišit dva základní pístupy pi 

konstruování organizaních struktur. 

− Tzv. klasické organizaní projektování staví na: – vysoké složitosti, – vysoké formalizaci, – vysoké 

centralizaci. Draz je kladen na precizní dlbu práce, funkcionální seskupování organizaních jednotek, 

jednu linii vedení a vzájemnou provázanost pravomoci a odpovdnosti. V dsledku toho vznikají 

organizace s vysokým potem organizaních jednotek a funkcionální organizaní strukturou. Neoklasické 

organizaní projektování zdrazuje: – malou složitost, – nízkou formalizaci, – malou centralizaci. 

− Tyto charakteristiky odpovídají organizaní struktue, ve které jsou práce málo specializované, organizaní 

jednotky zabezpeují vtší množství heterogenních úkol, rozptí ízení je široké a pravomoci 

decentralizované. 

- 78 -


5.5. STÁTNÍ POLITIKA VE SPORTU 

Zákon o podpoe sportu 

Zákon . 115/2001 Sb., ze dne 28.února 2001 ve znní zákona . 219/2005 Sb., vymezuje postavení sportu 

ve spolenosti jako veejn prospšné innosti a stanoví úkoly ministerstev, jiných správních úad a 

psobnost územních samosprávných celk pi podpoe sportu. 

− § 1 Pedmt úpravy 

Tento zákon vymezuje postavení sportu ve spolenosti jako veejn prospšné innosti a stanoví úkoly 

ministerstev, jiných správních úad a psobnost územních samosprávných celk pi podpoe sportu. 

− § 2 Základní pojmy 

(1) Pro úely tohoto zákona pojem sport pedstavuje všechny formy tlesné innosti, které prostednictvím 

organizované i neorganizované úasti si kladou za cíl harmonický rozvoj tlesné i psychické kondice, 

upevování zdraví a dosahování sportovních výkon v soutžích všech úrovní. (2) Sportem pro všechny se 

rozumí organizovaný a neorganizovaný sport a pohybová rekreace urená širokým vrstvám obyvatelstva. (3) 

Sportovní zaízení je objekt, pozemek, vodní plocha, budova nebo jejich soubor sloužící výhradn nebo 

pevážn pro provozování sportu. 

− § 3 Ministerstvo školství, mládeže a tlovýchovy 

(1) Ministerstvo školství, mládeže a tlovýchovy a) vypracovává návrh koncepce státní politiky ve sportu 

(dále jen "koncepce") a pedkládá jej vlád ke schválení, b) koordinuje uskuteování vládou schválené 

koncepce, c) zabezpeuje finanní podporu sportu ze státního rozpotu, d) vytváí podmínky pro státní 

sportovní reprezentaci, pro pípravu sportovních talent, pro rozvoj sportu pro všechny a pro sport zdravotn 

postižených oban, e) vydává antidopingový program a organizuje a kontroluje jeho uskuteování, f) 

rozhoduje o akreditaci1) vzdlávacích zaízení psobících v oblasti sportu, g) zizuje rezortní sportovní 

centrum a zabezpeuje jeho innost, h) koordinuje innost rezortních sportovních center Ministerstva obrany a 

Ministerstva vnitra. 

(2) Rezortní sportovní centrum podle odstavce 1 písm. g) je organizaní složkou státu; zabezpeuje 

vytváení potebných pedpoklad pro pípravu sportovních talent a pro státní sportovní reprezentaci. 

− § 4 Úkoly ostatních orgán státní správy 

(1) Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra ve své psobnosti vytváejí podmínky pro rozvoj sportu, pro 

pípravu ke státní sportovní reprezentaci a pípravu sportovních talent a zizují svá rezortní sportovní centra 

a zabezpeují jejich innost. 

(2) Ministerstvo zdravotnictví ve své psobnosti organizuje zdravotní péi o státní sportovní reprezentanty 

a sportovní talenty a vytváí organizaní pedpoklady umožující specifický pístup sportovních reprezentant 

ke klinické péi, zizuje laborato dopingové kontroly a zabezpeuje její innost v rozsahu stanoveném 

Mezinárodním olympijským výborem; laborato dopingové kontroly je organizaní složkou státu. 

− § 5 Úkoly kraj kraje ve své samostatné psobnosti vytváejí podmínky pro sport, zejména 

a) zabezpeují rozvoj sportu pro všechny a pípravu sportovních talent, vetn zdravotn postižených 

oban, 

b) zajišují výstavbu, rekonstrukce, udržování a provozování svých sportovních zaízení, 

c) zabezpeují finanní podporu sportu ze svého rozpotu. 

− § 6 Úkoly obcí Obce ve své samostatné psobnosti vytváejí podmínky pro sport, zejména 

a) zabezpeují rozvoj sportu pro všechny a pípravu sportovních talent, vetn zdravotn postižených 

oban, 

b) zajišují výstavbu, rekonstrukce, udržování a provozování svých sportovních zaízení a poskytují je pro 

sportovní innost oban, 

c) kontrolují úelné využívání svých sportovních zaízení, 

d) zabezpeují finanní podporu sportu ze svého rozpotu. 

− § 7 Náhrada pi vyvlastnní Má-li být za podmínek stanovených stavebním zákonem 

2) vyvlastnno sportovní zaízení (budova, pozemek, jejich soubor nebo jiné objekty, zízené nebo 

vyhrazené k provozování sportu), lze vlastníku sportovního zaízení poskytnout náhradu ve form vcného 

plnní ve srovnatelném rozsahu a kvalit. 

− § 8 Úinnost Tento zákon nabývá úinnosti dnem vyhlášení. Klaus, v. r Havel, v. r. Zeman, v. r. 

USNESENÍ VLÁDY ESKÉ REPUBLIKY 

- 79 -


ze dne 9. ervence 2003 . 673 ke Smrm státní politiky ve sportu na léta 2004 až 2006 

− u k l á d á 

1. ministryni školství, mládeže a tlovýchovy 

a) realizovat Smry státní politiky ve sportu a za tímto úelem finann podporovat programy na 

podporu: 

− A) státní sportovní reprezentace, 

− B) pée, výbru a rozvoje talent, 

− C) významných sportovních akcí, 

− D) školních sportovních aktivit, 

− E) rozvoje innosti v oblasti sportu pro všechny, 

− F) rozvoje a obnovy materiáln technické základny sportovní 

− infrastruktury, 

− G) zdravotn postižených sportovc, 

− H) antidopingového programu eské republiky, 

− I) vdy a výzkumu, 

b) v souladu se zákonem . 115/2001 Sb., o podpoe sportu vytváet podmínky pro rozvoj systémového 

zabezpeení pípravy ke státní sportovní reprezentaci a píprav sportovních talent, 

c) podílet se na realizaci vdeckovýzkumného zabezpeení a zdravotní pée v oblasti sportu, 

d) zajistit zveejnní tohoto usnesení ve Vstníku vlády pro orgány kraj a orgány obcí, 

2. ministryni zdravotnictví 

a) v souladu se zákonem . 115 /2001 Sb., o podpoe sportu, zkvalitovat innost laboratoe dopingové 

kontroly, 

b) vytvoit systém zdravotní pée o sportovce v rámci sportovní reprezentace a pée o sportovn 

talentovanou mládež. 

3. místopedsedovi vlády a ministru vnitra a ministru obrany 

a) v souladu se zákonem . 115/2001 Sb., o podpoe sportu vytváet podmínky pro rozvoj systémového 

zabezpeení pípravy ke státní sportovní reprezentaci a píprav sportovních talent, 

b) podílet se na realizaci vdeckovýzkumného zabezpeení a zdravotní pée v oblasti sportu. 

STÁTNÍ PODPORA SPORTU VEEJNÉ VYHLÁŠENÍ PROGRAM PRO ROK 2009 

Programy státní podpory sportu pro nestátní neziskové organizace pro rok 2009 (dále jen „Programy“) 

vyhlašuje Ministerstvo školství, mládeže a tlovýchovy (dále jen „MŠMT“), v souladu se zákonem . 

218/2000 Sb., o rozpotových pravidlech, ve znní pozdjších pedpis a o zmn nkterých souvisejících 

zákon, v návaznosti na usnesení vlády . 114 ze dne 7.února 2001 o „Zásadách vlády pro poskytování dotací 

ze státního rozpotu eské republiky nestátním neziskovým organizacím ústedními orgány státní správy“. 

Programy jsou zameny na plnní obsahového zamení v souladu s usnesením vlády .718 „Zásady 

komplexního zabezpeení státní sportovní reprezentace, vetn systému výchovy sportovních talent“ ze dne 

14. ervence 1999, s usnesením vlády . 17 „k Národnímu programu rozvoje sportu pro všechny“ ze dne 5. 

ledna 2000 a mají oporu v zákonu . 115/2001 Sb., o podpoe sportu, ve znní pozdjších pedpis. 

Vyhlášení program je rovnž v souladu s usnesením vlády . 1046 „k Dlouhodobému programu 

zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva R Zdraví pro všechny v 21. století“ ze dne 30. íjna 2002 a s 

doporueními ministr sportu EU. 

Rozvojový program na podporu innosti pro školy, kde se dosahuje stupn stedního vzdlání s maturitní 

zkouškou a uskuteuje se v oborech gymnázium a gymnázium se sportovní pípravou, vyhlašovaného 

v souladu s § 171 odst. 2 zákona . 561/2004 Sb., o pedškolním, základním, stedním, vyšším odborném a 

jiném vzdlávání (školský zákon), ve znní pozdjších pedpis, bude vyhlášen samostatn. 

− Státní podpora sportuje zamena do tí tematických oblastí: 

1. ást A: oblast státní sportovní reprezentace a pípravy sportovních talent 

Tato podpora je urena specifickému okruhu obanských sdružení - sportovních svaz zabezpeující 

sportovní reprezentaci a pípravu sportovních talent, které splují podmínky platných „Zásad innosti“ a jsou 

zaazeny do tzv. „Klíe reprezentace“. Na základ specifických kritérií jsou navrhovány státní prostedky na 

zabezpeení program podpory státní sportovní reprezentace a pípravy sportovních talent u Program I. až 

IV., vetn podpory projektu celostátního finále „Olympiády dtí a mládeže“. 

Program I – Sportovní reprezentace R 

- 80 -


1. Cílem je podpora sportovní pípravy reprezentant v kategoriích dosplých a junior 

a jejich úast na vrcholných mezinárodních soutžích (Olympijské a Paralympijské hry, 

Deaflympiády, Mistrovství svta, Mistrovství Evropy, Univerziády a odpovídající kvalifikaní 

mezinárodní soutže), prostednictvím vybraných sportovních svaz, které jsou zaazeny do 

systému státní sportovní reprezentace. 

2. Podpora sportovní pípravy reprezentaních tým u sportovních svaz, zaazených do programu 

Olympijských her. Jedná se o roní podporu olympijského cyklu, tzv. „OH píprava“. 

Program II – Sportovní centra mládeže 

Cílem je podpora projekt sportovní pípravy talentovaných sportovc dorostenecké 

a juniorské kategorie (zpravidla 15 -19 let, pokud mezinárodní pravidla nebo MŠMT nestanoví jinak), 

prostednictvím vybraných sportovních svaz, které jsou zaazeny do systému pípravy sportovních 

talent. U zdravotn postižených sportovc se spojují vkové kategorie junioi a senioi. 

Program III – Sportovní talent 

1. Cílem je podpora pípravy sportovn talentované mládeže v obanských sdruženích. Podpora je 

zamena na innost jednotlivc, oddíl, nebo klub s urením na výcvikové tábory, testování 

sportovc, kontrolní sportovní srazy, okresní a krajské výbry a jejich soutže, republikové výbry 

mládeže, prostednictvím vybraných sportovních svaz, které jsou zaazeny do systému pípravy 

sportovních talent. 

2. Podpora finále celostátního projektu „Olympiády dtí a mládeže“ (dále jen „ODM“). 

Program IV – Sportovní stediska 

1. Jedná se o dlouhodobý projekt realizovaný prostednictvím vybraných sportovních svaz, které jsou 

zaazeny do systému pípravy sportovních talent. Podpora sportovní innosti navazuje na 

„Intenzifikace sportovních tíd“. Cílem je podpora sportovní pípravy talent vkové kategorie 10 až 

15 let. Možno využít spolupráci se zástupci základních škol. 

2. Cílem je doplnní programu o podporu základní sportovní pípravy dtí, zpravidla ve vkové 

kategorii 6 až 15 let, které jsou zaazeny do systému všeobecné pípravy sportovních talent, 

v souladu s pedloženým projektem sportovního svazu. 

2. ást B: oblast tlovýchovy – tzv. oblast Veejn prospšných program (dále jen VPP) 

Program V – Národní program rozvoje sportu pro všechny 

Cílem vyhlášeného programu je podpora projekt vedoucích k celoživotním pohybovým aktivitám 

oban s prioritami a s úelovým zamením na: 

1. Pravidelnou sportovní innost dtí a mládeže ve vkové kategorii 6 – 18 let. 

2. Otevené sportovní a tlovýchovné akce, vetn jednorázových kampaní se zamením ke zdravému 

a aktivnímu životnímu stylu. 

3. Projekty zamené na pohybové aktivity oban starších 60 let. 

4. Vzdlávání dobrovolných pracovník NNO v oblasti sportu pro všechny, mimo trenér a rozhodích 

sportovních svaz. 

5. Tlovýchovnou reprezentaci. 

Program VI – Sport a škola 

Žadatelem mže být NNO se zamením na školní, studentské nebo univerzitní sportovní innosti. Cílem 

je vytváení podmínek pro široké sportovní aktivity a soutže žák a student škol, kteí jsou leny školních 

sportovních klub a vysokoškolských sportovních organizací. Úelové zamení programu je na: 

1. Pravidelnou sportovní innost žák školních a univerzitních sportovních klub ve vkové kategorii 6 

– 26 let. 

2. Soutže žák a student školních a univerzitních sportovních klub republikového charakteru. 

3. Pohybové aktivity zamené na zdravotn oslabené žáky a studenty. 

4. Podporu projekt Center sportu na školách. 

5. Mezinárodní soutže žák a student škol sdružených ve sportovních Mezinárodních školských a 

studentských organizacích poádaných na území eské republiky. 

Program VII – Sport zdravotn postižených 

O podporu mohou žádat pouze specializovaná sportovní sdružení s celorepublikovou psobností, 

jejichž lenská základna je nejmén z 90 % tvoena zdravotn postiženými obany a jejich nezbytným 

doprovodem a provozující pevážn paralympijské a deaflympijské sporty. Žádost pedkládá NNO 

- 81 -


psobící v oblasti zdravotn postižených sportovc, resp. zastešující sdružení, kde lenskou základnu 

tvoí nejmén 400 len. 

Cílem vyhlášeného programu je zajistit podporu vytváení podmínek pro aktivní pohybovou innost a 

integraci zdrav. postižených oban, s úelovým zamením na: 

1. Zapojení dosplých do pravidelné sportovní innosti; 

2. Zapojení mládeže do pravidelné sportovní innosti; 

3. Podporu mezinárodních soutží zdravotn postižených sportovc, poádaných na území eské 

republiky. 

Program VIII – Údržba a provoz sportovních a tlovýchovných zaízení 

Cílem vyhlášeného programu je podpora zabezpeení údržby a provozu sportovních 

a tlovýchovných zaízení v oblasti sportu. Cílem je úelové zamením na: 

1. Podporu udržování a provozování sportovních a tlovýchovných zaízení ve vlastnictví, výpjce, dle 

zvláštních právních pedpis 1) nebo dlouhodobém nájmu obanských sdružení 2) . 

2. Podporu udržování technických prostedk, stroj a zaízení sloužících ke sportovní innosti ve 

vlastnictví, nebo dlouhodobém nájmu obanských sdružení 2) . 

3. Podporu udržování a provozování sportovních zaízení sloužících píprav reprezentant a sportovních 

talent ve vlastnictví, výpjce, dle zvláštních právních pedpis 1) nebo dlouhodobém nájmu 

obanských sdružení 2) . 

3. ást C: oblast výdaj na programové financování reprodukce majetku 

Dotace jsou poskytovány na podporu rozvoje a obnovy materiáln technické základny sportovních 

organizací. Žádost pedkládá žadatel v souladu se zásadami MŠMT k uvedenému Programu. 

Cílem vyhlášeného programu je vytváení a zlepšování technických podmínek v oblasti sportovní 

infrastruktury. 

Program 233510 – Podpora rozvoje a obnovy materiáln technické základny sportovních organizací 

1. Podprogram 233512: Podpora rozvoje a obnovy materiáln technické základny sportovních 

organizací. 

Píjemci dotací jsou NNO v oblasti sportu, pípadn msta a obce s dlouhodobou nájemní smlouvou 

s NNO. 

U žádostí pedkládaných prostednictvím zastešujícího sdružení je nutné piložit priority 

jednotlivých akcí. 

U jmenovitých žádostí NNO se jedná o diferencovanou podporou, omezenou možnostmi státního 

rozpotu. 

2. Podprogram 233513: Podpora rozvoje a obnovy materiáln technické základny sportovní 

reprezentace. 

Píjemci dotací jsou resortní sportovní centra a obanská sdružení zabezpeující systém pípravy 

státní sportovní reprezentace a talentované mládeže. 

Žádosti pedkládají pouze zastešující sdružení, sportovní svazy s celostátní psobností a resortní 

sportovní centra (nikoliv samostatn TJ/SK). 

Bílá kniha o sportu 

− Dokument Komise evropských spoleenství projednaný v Bruselu dne 11.7. 2007. 

5.6. PR 

viz. kapitola 1.5 

5.7. EFEKTIVNOST SPONZORINGU 

− Mení efektivnosti sponzorství 

− (prezentace firmy zabývající se mediální strategií – Initiative na vzoru Euro 2004) 

− Euro 2004 – nejpopulárnjší fotbalový šampionát 

− vyhodnocování sponzoringu 

− pímé mediální vyhodnocování – kolik lidí to vidí, krátkodobý a dlouhodobý efekt 

− soubor nástroj 

1. ViewerTrack: globální analýza sledovanosti 

− globální analýza sledovanosti a jejích zákonitostí bhem významných sportovních událostí 

- 82 -


− zahrnuje zem, které mají dohromady více než 90% DPH 

− výsledky: ukazují reálnou sledovanost versus uvádná sledovanost (jsou to velice rozdílná ísla; 

ísla ukazují prmrné minutové sledovanosti sportovních událostí (vždy se to u sledovanosti dlá) 

X kumulativní sledovanost = kolik lidí se dívalo a už to bylo jen chviliku; podle standard na 

reklamní kampan, nemají jiné zájmy objektivní výsledky 

− které zápasy byly nejsledovanjší – záleží na potu obyvatel, zájmu obyvatel a tradinosti toho 

sportu, popularita týmu (Anglie, Nmecko, Portugalsko, ...) „Velké fotbalové národy jsou 

nejpopulárnjší týmy), prmrná sledovanost roste, když hraje domácí tým (nárst kolem 100%, 

nkdy až 145% - Itálie) 

− sledovanost byla vtší o 22% vtší než na Euru 2000: kumulativní prmrná globální sledovanost 

všech utkání byla více než 2,8 mld. divák X prmrná globální sledovanost 90 mil. divák 

− širší geografická základna (vyšší nárst sledovanosti v Asii a jižní Americe, více žen (40%) 

zajímavé zprávy pro sponzory 

− v R 71% muž nejhorší na svt 

− sledovanost se mí peoplemetry sledovanost je mena jen v domácnostech inzerenti 

dostávají „extra hodnotu“ ve form divák, kteí sledují penosy mimo domov 

2. Margaux: Expozice znaky bhem utkání 

− poítaem mená expozice znaky bhem utkání 

− lepší vstupní data lepší analýza 

− technologie využívá poítae, který simuluje lidské oko, znaku/logo dokáže poíta rozpoznat 

tak, jak by ji rozpoznalo oko 

− reklamní panely, vybavení (trika, boty, epice) – tyto dv místa jsou nejlépe viditelná-, press 

backdrops, okolí stadionu, vysílání, product placement 

− program zaznamenává každý okamžik – kolik log tam je, jak jsou velká, jestli je to logo 

s grafickým modelem dostává se nap. exkluzivní koeficient 

− na EURU 2004 dostalo nejvíce expozice Hyundai dobe použili barevný kontrast (bílé písmo na 

tmav modrém pozadí – super pro televizní vysílání), silné a itelné písmo, maximální využití 

panel, dobré rozmístní, ... štstí (kolik expozic získá na tom daném zápase - vývoj utkání, jak je 

dlouhý zápas, jaká je struktura zábr), jaké je poasí – jak na panely svítí sluníko, jaké jsou 

stíny, jaká je itelnost; jak je postavená kamera, zpsob práce kameramana 

3. ExposureTrack: pímá mediální hodnota expozice znaky prostednictvím sponzoringu 

− realistické odhady skutených výdaj, nikoli ceníkové ceny, a tak jsou hodnoty porovnatelné 

− kalkulace hodnoty vysílacího asu = doba expozice (No. of 30° spots x mediální náklady x 

globální sledovanost x 15% (odvtvový standard pro diskontování sponzorské expozice vs. 

reklamní spot) 

− pomáhá klientm maximalizovat jejich efekt ze sponzorských aktivit 

− vyjednávání pro nadcházející sportovní události (cena a hodnota (smluvní podmínky) 

implementace (design panel, pozice panel, ...) optimalizace a analýza (každodenní 

expozice, ...) 

4. SponsorROI: metoda výpotu efektu sponzoringu vedle ostatních komunikaních kanál 

v mediálním mixu 

− jaké byly krátkodobé efekty mé sponzorské investice 

− jak jednotlivé kanály komunikace pispívají k prodeji 

− poítá se pesný krátkodobý prodejní efekt sponzorské aktivity 

5.8. WINDSURFING A PARAGLIDING 

5.8.1. Windsurfing 

− Individuální sport, pevn spjatý s vodním prostedím a s vtrem 

Historie 

− 1967 – kontrukce 1. WS - Jim Drake (USA) 

− 1968 byl tento vynález patentován a jeho rovnocenným partnerem se stal Hoyle Schweitzer. 

- 83 -


− 1971 pichází tento vynález do Evropy a získává zde obrovskou popularitu. 

− 1972 se konaly v Nmecku první závody a o nkolik let pozdji i mistrovství svta. 

− 1979 (12 let po vzniku) uznala IYRU (Internat. Yacht Racing Union) WS jako samostatnou lodní tídu. 

− 1984 se tento sport objevil na LOH v Los Angeles. 

− R 

− První plovák byl do SSR dovezen v r.1974 a již v r. 1975 byla uspoádána první WS regata na 

Jesenické pehrad u Chebu. 

− Od r.1979 se u nás jezdí celostátní pohárová soutž. 

Rozdlení 

− Regatový windsurfing – windsurf je vyroben tak, aby byly zdraznny vlastnosti potebné pro jízdu 

oste proti vtru. Tra závodu je vyznaena ve tvaru trojúhelníka s tím, že více jak 50% délky trati je ve 

smru proti vtru. 

− Funboard – u tchto plovák je požadována ovladatelnost a nejlepší jízdní vlastnosti mají mít pi velkém 

vtru a na vlnách. Soutže probíhají ve tech disciplínách: kursová regata, slalom a volná jízda. 

− Trikový windsurfing – u tchto plovák se vyžaduje dobrá ovladatelnost, stabilita a možnost jízdy na 

boní hran. Posuzuje se poet akrobatických prvk, náronost, kvalita pedvedení a celkový dojem, 

jízda trvá 3 minuty. 

− Rychlostní windsurfing – závodí se na speciálních plovácích na trati dlouhé 500 m. 

Biomedicinské hledisko 

− WS je koordinan vytrvalostní sport 

− Intenzita práce je mírná až stední, po dlouhou dobu (od 10tek min po nkolik hodin 

− V uritých úsecích jízdy je možno dosáhnout až submaximálního zatížení 

− TF stoupá úmrn s rychlostí vtru nároností jízdy 

− Namáháno je pedevším svalstvo paží, pletence ramenního a zádové svalstvo 

− Uplatuje je statická práce (udržení plachty a smru jízdy) i dynamická práce (zmna smru jízdy) 

− Podstatné jsou i vlivy poasí – slunení záení, rychlost vtru, déš... 


− WS je podobn jako SNB sportem individuálním, provádný v píjemném prostedí a asto v relativn 

uzavené komunit... 


− WS je finann velice nároný sport, pokud si chce jezdec poídit vlastní vybavení – plovák 7 – 30 000, 

oplachtní (plachta, ráhno, stže) 10 – 40 000, dále je vhodné poídit si neoprén a vestu 

Lokality 

− Nové Mlýny, Nechranice, Rozkoš, Slapy, Velké Dáko 

− Lago di Garda, oblast ostrova Rhodos a mnoho dalších pímoských oblastí 


− WS se nesmí provozovat na chovných rybnících a na rybnících nebo pehradách s vzácným výskytem 

živoich nebo rostlin 

− WS jinak nijak do pírody nezasahuje – jediný problém je s vlézáním a vylézáním z vody a prostorem 

pro nastrojení plachty 

5.8.2. Paragliding 

Paragliding je letecký sport. K pohybu vzduchem se používá paraglidingové kídlo - padákový kluzák, 

který spadá do kategorie sportovních létajících zaízení. Startuje se z kopce rozbhem, nebo z roviny pomocí 

vleného zaízení. Zkušený pilot mže plachtit díky využití termických stoupavých proud až stovky 

kilometr bhem nkolika hodin, hlavním zdrojem radosti je tedy ulett co nejdelší pelet. 

Paraglidingová kídla se dle francouzské normy Afnor dlí do nkolika skupin, podle náronosti pilotáže: 

Standard, Performance, Competition, Tandem 

Kategorie 

Kategorie standard nabízí používání základního typu padákového kluzáku. S tímto typem se provádí 

výcvik pilot a dále na nm létají rekreaní piloti nebo piloti, kteí dávají pednost bezpeí ve vzduchu. 

Kategorie performance je urena pro piloty, kteí létají velmi asto a mají s létáním již njaké zkušenosti. 

Padákové kluzáky kategorie performance jsou výkonnjší, rychlejší, ale také náronjší na pilotáž než 

- 84 -


padákové kluzáky kategorie standard. Kategorie competition je urena pro soutžní piloty, kteí aktivn 

létají rychlostní peletové soutže. Padákové kluzáky kategorie competition jsou velmi nároné na pilotáž a 

pilot musí prokázat velmi dobré znalosti a zkušenosti, aby získal pilotní licenci na tento typ kídel. Kategorie 

tandem je urena pro zkušené piloty, kteí mohou v sedace ped sebou vozit jednoho pasažéra. Novjší 

nmecká norma DHV zavádí pro jednomístná kídla dlení jemnjší, ptistupové. Kategorie jsou znaeny 

DHV1, DHV1-2, DHV2, DHV2-3, DHV3. Nejnovjší je norma Evropské unie CEN, definuje tyi stupn, 

znaené EN A, EN B, EN C, EN D. 

Konstrukce 

Padákový kluzák se skládá z vrchlíku a šr. Vrchlík je ušitý z neprodyšné tkaniny do tvaru profilu kídla. 

Kluzák tvoí spodní potah, horní potah, žebra a výztuhy. Spodní i vrchní potah jsou ze tkaniny, která se 

chemicky upravuje, aby dosáhla nízké propustnosti vzduchu. Nepropustná látka je pro princip vztlakové síly 

nepostradatelná. Žebra jsou vystihována do tvaru profil kídla a pišívá se k nim spodní i vrchní potah. Aby 

se vrchlík nebortil do nesprávného tvaru, jsou v nkterých místech pišity výztuhy, které mohou být i 

diagonální. Díky diagonálním výztuhám bylo možné snížit poet šr a tím i souinitel odporu vzduchu. 

Šry se skládají z jádra a opletu. Jádro je tvoeno slabými vlákny z pevného materiálu a jsou opleteny 

ochranným obalem. Ochranný obal se používá pro snížení možnosti poškození šry pi kontaktu s 

pekážkami. Šry jsou vyvázány v adách za sebou. ady se obvykle znaí velkými písmeny A, B, C a D. 

ada A je vyvázána na nábžnou hranu a ada D na odtokovou hranu. Zakonení šr je provedeno do 

popruh jednotlivých ad a nakonec jsou spolen svázány do ocelového kroužku, který se pomocí karabin 

pipojí k postroji, ve kterém sedí pilot. Jediné volné jsou ídicí šry, které vedou skrz kladky k pilotovi. Na 

ídicích šrách jsou rukojeti ke snadnému ízení. 

Geometrie profilu je zajištna délkami šr, které jsou vyvázány k vrchlíku. V nkterých pípadech je 

poteba tuto geometrii pozmnit, za úelem dosažení vyšších rychlostí. K provedení této zmny geometrie 

byly vynalezeny dva systémy: 

1. Trimovací systém: Umožoval nastavit zadní popruhy malinko delší a tím zmnil úhel odtokové hrany 

profilu k dosažení vyšší rychlosti. 

2. Speed systém: Umožuje stahování pedních dvou až tí popruh v daném pomru a tím sníží úhel 

nábhu proudu vzduchu a zvýší se tak rychlost. K popruhm je pipojena šra k jejich stahování, která 

vede systémem kladek do spodní ásti postroje, kde se nachází hrazda, na kterou pilot opírá nohy a 

stahuje tak popruhy. Dnes se používá již jen tento systém, protože je jednoduší na obsluhu a nastavení. 

Postroj je místo, ve kterém sedí pilot a ovládá z nj padák. Obsahuje sedák a oprku, které lze seídit do 

pohodlné polohy, dále chráni pátee, upínací popruhy pro pilota a pro popruhy vrchlíku, vak pro dovážení 

vodní zátží a nakonec i kontejner se záložním padákem. Postroje se zhotovují v rzných velikostech a každý 

pilot si mže vybrat velikost, která mu vyhovuje nejlépe. Popruhy záložního padáku jsou pipojeny k postroji 

a záložní padák je zabalen tak, aby se po vypuštní co nejrychleji rozbalil. Rukoje pro vytažení záložního 

padáku z kontejneru by mla být na pístupném míst a pilot by ml mít nacviený pohyb jeho rychlého 

vytažení a odhození. 

Dynamika letu 

Pi pohybu vrchlíku vzduchem se do jeho nitra vhání vzduch, který ho tak tvaruje do leteckého profilu. 

Díky rozdílným rychlostem vzduchu proudícím nad vrchní plochou a pod spodní plochou vzniká 

aerodynamická síla, která umožuje iditelný let. Vzhledem k tomu, že padákový kluzák využívá 

dynamických úink proudní vzduchu k tvarování kídla, íká se, že kídlo není tuhé a v letové praxi se 

pedpokládá využití této vlastnosti i k zámrným deformacím vrchlíku, které jsou nkdy dležité k 

optovnému regenerování tvaru kídla. 

Ovládání padákového kluzáku a teorie letu 

Pilot ovládá padákový kluzák pomocí ídicích šr - takzvaných idiek. idikami se stahuje zadní - 

odtoková hrana kluzáku, ímž se mní elní odpor kluzáku na té stran, na které byla stažena idika. ízení 

kluzáku - zmnu smru letu lze provádt idikami jen v horizontální rovin, padákový kluzák nemže sám od 

sebe stoupat. 

Ke stoupání - získání výšky se využívají stoupavé vzdušné proudy. Stoupavé vzdušné proudy mohou být: 

− mechanické - na návtrné stran kopce je vzduch nucen proudit vzhru 

− termické - vzduch ohátý od zemského povrchu stoupá vzhru 

Výcvik pilota 

- 85 -


Základní znalosti a píslušné dovednosti nutné k bezpenému létání lze získat v kurzech paraglidingu. 

Podmínky k získání pilotní licence a podmínky k provozování tohoto sportu stanoví v každém stát povená 

organizace. U nás se tímto zabývá Letecká amatérská asociace eské republiky, která je povena 

Ministerstvem dopravy. Také provádí správu pilot sportovních létajících zaízení (SLZ). Do kategorie SLZ 

patí mimo jiné také Ultralehká letadla a Rogala (závsné kluzáky). 

Pro provozování tohoto sportu je teba vlastnit pilotní licenci pro danou skupinu. Dále je teba mít 

homologovaný kluzák s platným osvdením o technické zpsobilosti a nakonec je teba být pojištn proti 

škodám zpsobeným tetí osob, nap. pi pistání na osobní automobil, který se poškodí atd. 

Z teoretických obor se pilot musí nauit mechaniku letu, konstrukci padákového kluzáku, meteorologii, 

letecké pedpisy. Zejména znalost meteorologie je u tohoto sportu stžejní, protože padákový kluzák je 

bezmotorový a pohyb ve vzduchu závisí na povtrnostních podmínkách. Prakticky se pilot musí nauit 

ovládat kluzák a pi pezkoušení pedvést i ty nestandardní režimy letu, u kterých je pezkoušení požadováno 

v rámci dané kategorie pilotního prkazu. 

Metody startu 

U tohoto sportu existují dva druhy startu. Pi tomto sportu se nikdy nestartuje skokem z letadla atp. Start se 

obvykle provádí rozbhem ze svahu. Start se provádí pokud možno proti vtru. Lze startovat i pi boním 

vtru nebo slabém vtru zezadu, ovšem za pedpokladu, že to umožují podmínky na startovišti a pilot má 

dostatené zkušenosti, aby takový start zvládnul. Minimální rychlosti padák se pohybují podle kategorií od 

22 do 25 až 28 km/h. Tuto rychlost je tedy teba vyvinout pi startu k bezpenému odpoutání od zemského 

povrchu. Krom startu ze svahu je možné startovat ze zem pomocí navijáku nebo odvijáku. V takovém 

pípad je pilot pi startu tažen na lan a po vystoupání se pilot od lana odpojí. Zaízení spojující pilota s 

lanem musí odepnutí umožnit. S padákovým kluzákem nelze létat tak, že je kluzák tažen trvale. Jinak vzniká 

drakový efekt, který mže vést k prudkému neiditelnému pádu pilota na zem. Létání pi trvalém tažení za 

motorovým lunem apod. se provádí s padáky konstrukce odlišné od padákových kluzák. 

Historie Paraglidingu 

Spousta lidí si myslí, že paragliding vznikl koncem 70. a zaátkem 80. let nkde v Evrop jako vedlejší 

produkt parašutismu, nebo jako kapitalistický výmysl prohnilých imperialistických horolezc, líných 

sestupovat z alpských vrchol po svých. To všechno jsou bludy. 

Paragliding vznikl v bývalém Sovtském Svazu, ve stát Moldávie, už v polovin 20. let minulého století. 

V polovin 20.let minulého století vesele probíhala v Rusku revoluce, zahájená syfilitickým maniakem 

Uljanovem, a jedním z jejích produkt byla kolektivizace. Vše se muselo dít masov a kolektivn, vše bylo 

spolené (a tedy nikomu vlastn nic nepatilo) a pro individualismus mli soudruzi jen slova pohrdání, 

pípadn tábory typu „Gulag“, kde se provozovala kryoterapie (ale o tom jindy a jinde). A protože byli 

moldavští komsomolci dkladní, zaali kolektivizovat i horolezectví. Mli kolektivní výlety, kolektivní 

expedice, úspchy byly také kolektivní a pokud snad došlo k nehodám, pak byly také kolektivní (o tom svdí 

napíklad úhyn celé rusko-moldavské sovtské ženské expedice na Pamír). 

Horolezci mli velký kolektivní stan, ve kterém kolektivn nadávali, že je tžký a tee do nj, ale 

promáení a zmrzlí byli kolektivn, takže bylo vše v poádku. Na velkém kolektivním vaii (velikosti 

menších kamínek na uhlí) si v kolektivním ešusu vaili kolektivní stravu, a kolektivn nadávali, že se ta 

šlichta nedá žrát ani individuáln, natož kolektivn. Jezdila s nimi poslední horolezkyn, která neuhynula, 

protože v dob kritické expedice práv kolektivizovala svou domácnost. Byla sice jediná, a tudíž individuální, 

ale soudruzi pro tentokrát pimhouili oko, protože co taky chcete za dlouhých bivak dlat s dvaceti nebo 

více chlapy, že? 

V té dob se na scén objevuje moldavský horolezec, objevitel a vynálezce Lev Trocki (neplést prosím s 

osobou jménem Lev Davidovi Trockij, který byl 20. srpna roku 1940 tžce zrann úderem cepínu do hlavy 

španlským komunistou Ramónem Mercaderem, t. agentem NKVD, vydávajícím se za kanadského obana 

levicového smýšlení. Na následky vražedného útoku Trockij následujícího dne zemel) a svým milým, 

neotelým zpsobem posunul kolektivizaci horolezectví na další úrove, protože se rozhodl zkonstruovat 

kolektivní spací pytel. Tato proprieta ve vybavení moldavského kolektivizovaného horolezeckého svazu 

chybla a vdeckotechnický komitét pi Moldavské Universit Komunistických a Lidových Vd (zkratka 

MUKLOV) s radostí uvolnil na tento výzkum nemalé prostedky. 

- 86 -


V první fázi vývoje kolektivního spacího pytle se Trocki zamil na systém, který použije pi konstrukci. 

První prototyp byl sestaven na principu sériového uložení horolezc ve spacím pytli, který ml prmr na 

šíku ramen dosplého horolezce (a že to tenkrát byli CHLAPI) a délku dvaceti dosplých, stedn vysokých 

muž. Poet 20 byl stanoven prmrováním potu len jednotlivých expedic moldavského horolezeckého 

svazu po dobu deseti let. Do spacího pytle vstupovali horolezci po jednom (což bylo v mírném rozporu s 

principy kolektivizmu) tak, že následující horolezec ml vždy nohy na hlav pedchozího. 

Tento systém ml však adu nevýhod, z nichž nejpodstatnjší bylo, že se nikdo poádn nevyspal, protože 

byl-li takto sestrojený kolektivní spací pytel zavšen do kolektivní hamaky (vtšinou vytvoené z 

importovaných vyazených rybáských sítí ernomoské rybáské flotily), pak vytvoil obrovské U, na jehož 

jednom vrcholu horolezci kolektivn nadávali, že ve stoje se spát nedá, na druhém vrcholu U jiní horolezci 

kolektivn nadávali, že ve stoje se sice spát dá, ale lovk nesmí stát hlavou na chodidlech jiného soudruha, a 

ti uprosted tvrdili, že vleže se sice spát dá docela dobe, ale je jim moc horko, protože jak známo, tlakem 

vzniká teplo, a že se tam z obou stran tlaili poádn! 

Po neúspchu sériového systému provedl Lev Trocki adu více i mén nezdaených pokus, až vznikl 

druhý prototyp, který byl sestaven na principu paralelního uspoádání horolezc. Tento systém byl rozhodn 

úspšnjší, protože soudruzi mohli vstupovat do spacího pytle kolektivn (za tuto skutenost byl Trocki 

pochválen politbyrem Svazu) a prohnutí do tvaru U pi zavšení do kolektivní hamaky nepsobilo potíží, 

protože v pytli byly všity pepážky, oddlující jednotlivé soudruhy. Horolezci však museli spát v pozoru, 

kolmo openi nohama o stnu štítu, což jim však nepsobilo potíží, protože všichni mli vojenský výcvik. 

Úspch paralelního kolektivního spacího pytle vynesl Lva Trockého na výsluní slávy. Politické špiky 

Moldávie mu gratulovaly, vojenští poradci si nechávali zjistit pednosti tohoto systému pro použití v boji ve 

vysokých horách, a dokonce z Moskvy bylo lze zahlédnout vlídné pokynutí ruky Velkého Generalissima, 

který moude spoinul žehnajícím zrakem na novém výdobytku komunismu, který opt zasadil ránu 

blogvardjským individualistickým štvám. 

Jako u všech velkých objev, i zde hrála svou nezastupitelnou roli náhoda, která proslavila i Mendlejeva, 

Tolstého, Puškina, a pozdji i Ciolkovského a Gagarina. 

Po jednom z výstup na Uralský vrchol u-u moldavští horolezci na sestupu ráno balili kolektivní spací 

pytel (technologie balení byla zpracována samotným vynálezcem a v jejím použití byli všichni soudruzi ádn 

vyškoleni) a dopustili se technologické nekázn tím, že v jedné chvíli ml oba konce kolektivního spacího 

pytle v rukou jediný horolezec, mladý Alexej Nikolajev (budoucí podvádný manžel první sovtské 

kosmonautky Valentiny Treškovové-Nikolajevové). Prudký závan vtru zpsobil, že se kolektivní spací 

pytel vzdul do podoby obrovského plmsíce, a vlekl horolezce po ledovci, bohužel však proti smru 

zamýšleného sestupu. Když geniální Trocki uvidl obrovskou sílu vtru, okamžit pochopil nabízené 

možnosti, provedl nkolik úprav na koncích spacího pytle, a zaal jej používat k výstupu na zalednné 

vrcholy. Jak vidno, prapvodním úelem tohoto létacího zaízení byl VÝSTUP na vrchol, nikoli sestup, jak se 

nkteí zaslepení jedinci domnívají. 

Po dalších celkových úpravách, které Trocki provádl v prbhu nkolika let, došlo ke zmenšení 

jednotlivých komor spacího pytle, takže se konený produkt ke spaní už nedal použít,a nehodil se než ku 

létání na vrcholy. 

A to byl konec slávy moldavského horolezce a vynálezce Lva Trockého. Výstupy na vrcholy pomocí 

kolektivního spacího pytle provádli soudruzi samostatn, a to se v kolektivizované komunistické spolenosti 

neodpouští. Lev Trocki byl za své zásluhy o vývoj paraglidingu „odmnn“ pobytem v táborovém zaízení 

typu GULAG na Alandských ostrovech a spolenost mu tam dlal Alexej Nikolajev, který byl v šedesátých 

letech v úctyhodném vku šedesáti pti let propuštn (a okamžit si nabrnknul Valentinu Treškovovou, 

nebyla to sice krasavice, ale po tch letech, co byste chtli). Lev Trocki se i na Alandských ostrovech zabýval 

vývojem létacího kolektivního spacího pytle, ale vzhledem k nedostatku materiálu mu vždycky vyšla jen malá 

zrdika s dlooooouhými šrami. 

Naposledy byl Lev Trocki vidn, jak po šicht testuje na zamrzlém moi pi jižním vtru nco, co se podle 

pamtník vzdálen podobalo dnešním kajtm. Se slovy „...vrátím se se severním vtrem“ zmizel génius 

smrem k severnímu pólu a historici a politici bývalého Sovtského Svazu se do dnešního dne nemohou 

- 87 -


shodnout na tom, jestli se jednalo o neúspšný test prvního padákového kluzáku, nebo o úspšný útk z 

GULAGU. 


Spojení systému tlesné kultury a systému rekreace. Podle eho a jak dlíme tlocvinou rekreaci? 

Vzhledem k pedcházejícímu charakterizujte roli a osobnost rekreologa. 

Tlocvinou rekreaci je možno vzhledem k biologické a spoleenské determinovanosti lovka považovat 

za nejvýznamnjší, piemž z hlediska fyzického, psychického a sociálního je všestrannjší, než všechny 

ostatní. Zárove je také nejvýznamnjším,nejvšestrannjším a celé populace se týkajícím druhem tlocviné 

aktivity. zcela pirozen propojený systém tlesné kultury a systém rekreace. 

− Tlocvinou rekreaci lze v základní podob dlit podle: 

1. Organizovanosti 

a) organizovaná 

− pozitiva: pravidelnost, relativní stálost skupiny, pevné zaazení do životního režimu apod. 

− negativa: fyziologická nedostatenost (nedosažení TF, málo aktivity za týden – 2x je málo) 

b) ásten organizovaná – využití nabídky podle vlastních poteb 

c) neorganizovaná – zcela nezávislé 

− b) a c) se jeví z hlediska fyzického, psychického i sociálního jako efektivnjší a pro spolenost obecn 

pijatelnjší; jsou ale podmínny prostorovým, materiálním a personálním vybavením využívání 

rekreaních center (wellness center) 

3. asové struktury 

a) každodenní 

− jako jediná mže splnit všechny nároky na rekreaci kladené v plném rozsahu 

b) víkendová 

− doplnk a) – zmna zamenosti i prostedí 

c) dlouhodobá 

− jedno- i více týdenní pobyty zamené na realizaci rekreaních aktivit 

− nebezpeí petížení neadaptovaného organismu, zmna denního režimu, dlouhodobá zmna prostedí 

mže mít až zcela negativní podobu 

− jde o vzájemnou vazbu a smysluplné propojování a), b), c) 

− souvisí s asovými možnostmi lidí vzhledem k jejich dennímu a týdennímu životnímu režimu, s 

možností rznorodosti rekreaních aktivit a jim odpovídajícího prostedí 

- 88 -


− postupná adaptace na zátž 

− negativní vlivy: petžování 

4. Prostoru realizace 

− podle uzavenosti prostoru: 

v uzaveném 

v oteveném 

− podle vzdálenosti: 

v míst 

pímstská zaízení 

rekreaní oblast, volná píroda 

bez efektu fyzického, sociálního i psychologického 

− podle toho se mní obsah tlocviné rekreace i podmínky , kterými je konený efekt ovlivován 

(materiální a personální zabezpeení, hygienické podmínky 

5. Množství úastník 

− souvisí s pedchozími body, ale pedevším se váže na individuální oekávání vzhledem k fyzickému 

psychickému a sociálnímu efektu rekreace 

− závisí na momentální psychickém a sociálním rozpoložení individua 

− Individuální rekreace – izolovaný jedinec – zamení na vlastní oekávání pedevším fyzického a 

psychického charakteru bez ohledu na jakékoli sociální vazby – individuální efekt pevažuje nad 

sociálním 

− rodinná rekreace – sociální efekt ve smyslu posílení rodinných vazeb, diferencovanost skupiny 

omezený fyzický dpoad 

− skupinová rekreace u skupiny vyrovnané optimální výsledky po stránce fyzické, psychické i sociální 

6. Zdravotního stavu 

1. zdraví 

bez rizikových faktor, b) s rizikovými faktory 

2. ne-zdraví 

s konkrétním oslabením, b) s konkrétní nemocí, c) handicapovaní 

− odlišné pístupy, nezbytné vstupní a prbžné diagnostiky 

7. Pohlaví 

− vázána na obsah realizované innosti – výbr innosti – ženy více innosti estetického charakteru (i 

módnosti), muži herní a soutživý charakter 

− zatžování a frekvence innosti 

8. Obsahu 

− vyústním pedchozích bod 

− Kdo? – charakteristika skupiny – charakteristika, typické vlastnosti, zvláštnosti, zdravotní stav, vková 

struktura, zájmy, ... možnosti vnitní diferenciace 

− Pro? – smysl, cíl – na co je teba se soustedit 

− Kde? – jaký prostor vzhledem k innosti, potu lidí, vybavenosti, zázemí, ... 

− Kolik? – jaké množství asu mám k dispozici, kolik len je ve skupin 

− s pedchozími body dávají odpovdi na otázky reálnou a zdvodnnou možnost výbru uritého obsahu 

inností, její intenzity a frekvence 

− pro konený pozitivní efekt je nutná kontrola – pro zptnou vazbu (správnost nesprávnost rozhodnutí) a 

motivaci (na základ pozitivní zmny) 

9. Zodpovdnosti 

− organizaní zabezpeení (o.s., orgány státní správy, zamstnavatelské organizace, školy, CK, fitness, ..) 

– materiální, prostorové, ... zabezpeení, bezpenost provozu 

− prvoadou a zásadní zodpovdnost má realizátor - pedagog 

- 89 -

Státní závrené zkoušky

Create successful ePaper yourself

Delete template?

Save as template?