Aristofanes: Jezdci

12
P r v n í o t r o k .
Co kňouráme tu marně? Nemáme-li spíš
si jiné hledat spásy, ne však naříkat?
Jak bylo by to možno?
neb nechci svár mít.
D r u h ý o t r o k .
P r v n í o t r o k .
Pověz!
D r u h ý o t r o k .
Spíše ty;
P r v n í o t r o k .
U Apollona, ani já!
D r u h ý o t r o k .
16 J a k m o h l b y s m n ě ř í c i , c o m á m ř í c i j á ? 2 )
P r v n í o t r o k .
15 Jen pověz chutě, potom já se vyjádřím.
D r u h ý o t r o k .
Však nedostává se mi „hurá”! Kterak as
to po euripidovsku chytře vyslovit?
P r v n í o t r o k .
Ach ne, jen, probůh, nezkapusť 3 ) to nadobro!
20 Však hleď, bys našel, kterak pánu odskočit!
D r u h ý o t r o k .
Nuž pověz „ně” „me”, spoje tyto slabiky.
------- 2) Verš z Euripidova Hippolyta 345, kde Faidra se nechce přiznati, že
miluje nevlastního syna, a žádá, by to uhodla její chůva. - Parodie básníků
jsou tištěny proloženě.
3 ) Komikové často se smáli Euripidovi, že jeho matka byla hoky-
nářkou; proto Aristofanes utvořil toto slovo.