Aristofanes: Jezdci

14
Nu ovšem. 5)
D r u h ý o t r o k .
P r v n í o t r o k .
Jaké pak máš pro to důvody?
D r u h ý o t r o k .
Že nemilý jsem bohům. Nemám pravdu snad?
P r v n í o t r o k .
35 Jdeš na mne s dobrou. Jiný nutno najít plán.
Zda celou věc mám pověděti divákům?
D r u h ý o t r o k a
To není zlé! Však za jedno jich poprosme,
ať obličeji svými jasně ukáží,
zda líbí se jim naše řeč i jednání.
P r v n í o t r o k .
40 Již povím tedy. Pána máme sprostého
a selských mravů, bobojídka, 6 ) prchlého.
Je na pyknu 7) to Demos, dědek mrzutý
a špatně slyší. Koupil v trhu posledním
si za otroka Paflagona jircháře,
45 jenž chlap je jakýs pomlouvačný, šibalský.
Ten brzo poznav slabé stránky starcovy,
ten paflagonský jirchář, pána podskočiv,
se lísal k němu, pochleboval, podváděl
jej koženými řízky, takto říkaje:
50 „Ó Deme, jednu rozsuď při a v lázeň jdi
-----------
5 ) Nikias, jenž představován druhým otrokem, byl pověrečně ná-
božný. Jeho pověrčivost způsobila zničení athenského loďstva u Sikelie.
6 ) Boby byly oblíbenou stravou Atheňanů; přikusovány i pečené
k vínu. 7) Na návrší pyknu, jižně od areiopagu, kde v polokruhu vytesána
ve skále sedadla a kde bylo kamenné řečniště, konána za starší doby shro-
máždění lidu.