ke stažení - Pojistný obzor

nižší ekonomická vyspělost, převažující
politická orientace či malá
tradice soukromého zdravotního
pojištění. Signifikantní je i dynamický
rozvoj skupinového zdravotního
připojištění v těchto zemích.
Klíčovou roli hraje daňové
zvýhodnění takového pojištění,
poskytované státem.
Pojistné produkty jsou zpravidla
nabízeny jako balíčky mnoha různých
zdravotních rizik. Specificky
zaměřené produkty se prakticky
nevyskytují, což je zřejmě nástroj
pro omezení rizika antiselekce.
Základním rozdílem mezi produkty
je velikost krytí (pojistné částky)
a méně významným parametrem
je skladba rizik. U produktů
soukromého zdravotního pojištění
často existují varianty lišící se
velikostí krytí u těch zdravotních
rizik, jejichž léčba může být poskytnuta
v různé kvalitě.
Institucionální zajištění provozování
soukromého zdravotního
pojištění
Velmi důležitá je otázka institucionální.
I v té panuje mezi různými
státy velká pestrost, v členských
zemích EU (s výjimkou Nizozemí
od roku 2006 a Slovenska) však
existuje jasný předěl mezi institucemi,
které provozují veřejné zdravotní
pojištění a pojišťovnami, které
provozují komerční pojištění
nebo připojištění.
Podle již zmiňovaného prototypu
NERA je kombinace provozování
pojištění základní péče a pojištění
ostatní péče přípustná za předpokladu
zamezení přelévání zdrojů. Současná
právní úprava v České republice
nevylučuje, aby zdravotní pojišťovny
poskytovaly pojištění pro takové
služby, které nejsou kryty
v rámci tzv. hrazené péče. Dokonce
to právní úprava výslovně umožňuje.
Stávající zdravotnická legislativa
však není sladěna s právem EU, což
může v širším pohledu komunitárního
práva narážet zejména v oblastech
hospodářské soutěže a pojišťovacích
direktiv.
Pokud dojde k transformaci
zdravotních pojišťoven na akciové
společnosti, bude muset zákonodárce
vymezit rozsah oprávnění
k činnosti, tj. půjde o politické rozhodnutí,
zda by přicházelo v úvahu
současné provádění veřejného
pojištění a připojištění. Takové řešení
je jistě legislativně možné.
Nicméně by se jednalo o rizikový
krok, který by mohl vést k ohrožení
tržního prostředí a mohl by
vytvářet prostředí málo odolné
proti zneužívání postavení zdravotních
pojišťoven na trhu, zejména
s ohledem na informace, které jim
byly svěřeny v souvislosti s veřejným
zdravotním pojištěním, přinášející
nepřiměřenou konkurenční
výhodu.
Úplné vyloučení komerčních
pojišťoven z realizace produktů,
které kryjí rizika související se
zdravím, je neproveditelné, zůstává
jen otázkou, zda se zdroje
z těchto produktů stanou součástí
financování zdravotnictví.
Komerční pojišťovny vykazují
oproti zdravotním pojišťovnám
řadu předností, kterých by bylo
vhodné v soukromém zdravotním
pojištění využít. Jedná se zejména
o dlouhodobou finanční stabilitu
sektoru a s tím spojenou důvěru
občanů, efektivní státní dohled,
vytváření dlouhodobých technických
rezerv podle přísných pravidel
převzatých z EU, schopnost
prodávat individualizované produkty
prostřednictvím prodejních
sítí, přítomnost významných nadnárodních
pojišťoven na českém
pojistném trhu a s tím spojená
snadná přenositelnost know-how
z trhů s rozvinutým soukromým
zdravotním pojištěním, a další výhodou
je silně konkurenční prostředí,
které vytváří tlak na zvyšování
kvality služeb pro klienty.
Východiskem ze současné situace
by mohla být další podpora spolupráce
komerčních a zdravotních
pojišťoven. Tím se na jedné straně
široké kontakty, sítě zdravotnických
zařízení a know-how v oboru medicíny,
jimiž disponují pojišťovny
zdravotní, spojí s ekonomickou stabilitou
a akceschopností pojišťoven
komerčních na straně druhé. Za situace,
kdy ze 4 velkých českých
zdravotních pojišťoven (VZP, VoZP,
ZPMV a OZP) 2 zdravotní pojišťovny
mají dceřiné komerční pojišťovny
(VZP a.s. a Vitalitas a.s.), by
bylo vhodné zachovat institucionální
předěl mezi veřejným zdravotním
pojištěním a komerčním pojišťovnictvím
i pro soukromé zdravotní
pojištění.
Modelování
rizika povodně
pro Českou
republiku
Rebecca Cheetham, PhD, Manuel Chirouze, MSc,
Guy Carpenter Instrat ® , Paříž
S
polečnost Guy Carpenter prezentuje nový statistický model povodní
v České republice, který vyhovuje rostoucím požadavkům na
zvýšenou přesnost modelování živelních katastrof.
Český trh je jedním z nejvyvinutějších pojistných trhů ve středoevropském
regionu. Dosahuje vysoké úrovně zejména ve třídě majetku.
Rostoucí ekonomika v kombinaci s hlubším uvědomováním si rizikové
expozice jsou předností lokálního trhu a současně jsou příčinou zájmu
ze strany velkých nadnárodních pojišťovacích společností. Zvyšují se
požadavky na pojištění proti živelním nebezpečím, především povodni,
a spolu s tím vzniká potřeba efektivního řízení rizika v této oblasti.
Nepříjemné zkušenosti s povodněmi získala Česká republika v letech
1997 a 2002. Povodně představují největší živelní škody, k jakým zde kdy
došlo. Rozvodněná Vltava a další řeky si v roce 2002 vyžádaly evakuaci
200 000 lidí a podle České asociace pojišťoven způsobily ekonomické
ztráty 72,0 mld. Kč (2,40 mld. eur), z nichž pojištěno bylo 37,1 mld. Kč
(1,24 mld. eur), tj. zhruba 51 %.
Společnost Guy Carpenter, která je součástí Marsh & McLennan
Group, hrála v posledních letech významnou roli v návrzích efektivního
řešení na zmírňování rizika devastujících povodní ve střední a východní
Evropě. Zajistný makléř již připravil účinné pomůcky ve formě různých
modelů živelních rizik pro sektor zajištění a podobné služby vykonává
ve všech dalších částech světa.
V závislosti na růstu obchodu vzešlého z požadavků klientů ze střední
a východní Evropy vzniká poptávka po spolehlivém a vysoce kvalitním
prostředku umožňujícím vyjádřit tato rizika v jednotlivých zemích.
Společnost Guy Carpenter zpracovala celou řadu specifických modelů
pro některé státy, včetně modelu pro Polsko v roce 2006 a o něco dříve
pro Rakousko na základě Analýzy katastrofické události Guy Carpenter,
označované G-CAT. Nedávno však společnost učinila další krok
k sestavení co nejkompletnějšího programu ve formě statistického modelu
povodní v České republice.
Český model povodní založený na G-CAT zahrnuje všechny hlavní řeky
a hustě osídlené oblasti v zemi, jak ukazuje mapa na Obrázku. Modul pro
stanovení rizika je založen na podrobném digitálním modelu terénu (DTM),
jako použila společnost T-MAPY. Horizontální rozlišení je 40 x 40 m,
vertikální 1 m. Průtok vody a rozsah zaplavení je patrný v dolní části
Obrázku pro Prahu a Brno. Výpočet byl proveden pro říční síť o délce
4200 km s použitím dvojrozměrného hydraulického modelu. Data zahrnují
jak historické údaje, zjištěné měřicími stanicemi Českého hydrometeorologického
ústavu, tak i stochastické případy, generované s využitím
metodologie Guy Carpeter. Místní normy z oboru ochrany proti povodni
byly rovněž respektovány při modelování konečného rozsahu povodně.
Výsledky modelování pomohou pojišťovnám přesněji stanovit rozsah
ztrát plynoucích z několika potenciálních povodňových scénářů podle
periody opakování, např. v rozmezí 1 až 100 let, nebo 1 až 250 let. Takové
výpočtové možnosti jsou důležité pro společnosti, které hledají zajištění
pro případ katastrofických událostí. Dále, při implementaci regulí
Solvency II jsou kladeny vyšší požadavky na pojišťovny, aby se ujistily,
že počítají s nejhoršími scénáři a požadovaly dostatečnou zajistnou kapacitu.
Toho mohou dosáhnout jedině tehdy, když je k dispozici do-
POJISTNÝ OBZOR • 12/2007 11