ke staženà - Pojistný obzor
ke staženà - Pojistný obzor
ke staženà - Pojistný obzor
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
POVODNĚ<br />
Rada přijala dne 18. září t.r. ve druhém<br />
čtení směrnici o vyhodnocování<br />
a zvládání povodňových rizik* ) .<br />
Účelem směrnice je stanovit rámec<br />
pro vyhodnocování a zvládání povodňových<br />
rizik, s cílem snížit nepříznivé účinky<br />
na lidské zdraví, životní prostředí,<br />
kulturní dědictví a hospodářskou činnost,<br />
které souvisejí s povodněmi ve Společenství.<br />
Strukturální linie směrnice zohledňuje<br />
zejména tyto zásady:<br />
– V celé EU dochází k různým typům povodní,<br />
jako jsou říční povodně, přívalové<br />
povodně, záplavy urbanizovaných oblastí<br />
a záplavy pobřežních oblastí způsobené<br />
mořem. Škody způsobené povodněmi<br />
se rovněž mohou lišit v různých<br />
zemích a regionech EU. Cíle týkající se<br />
zvládání povodňových rizik by proto měly<br />
být určeny samotnými členskými státy<br />
a měly by vycházet z místních a regionálních<br />
podmínek.<br />
– Aby byl k dispozici účinný nástroj pro<br />
informovanost, jakož i hodnotný základ<br />
pro rozhodnutí týkající se zvládání<br />
povodňových rizik, je potřeba vytvořit<br />
mapy povodňových nebezpečí a mapy<br />
povodňových rizik znázorňující možné<br />
nepříznivé následky související<br />
s různými povodňovými scénáři, včetně<br />
informací o možných zdrojích znečištění<br />
životního prostředí v důsledku<br />
povodní. V této souvislosti by členské<br />
státy měly vyhodnotit činnosti, které<br />
mají vliv na zvyšování povodňových<br />
rizik.<br />
– S cílem předejít nepříznivým dopadům<br />
povodní je vhodné zajistit vypracování<br />
plánů pro zvládání povodňových rizik.<br />
Příčiny a následky povodní se<br />
v různých zemích a regionech EU liší.<br />
Plány pro zvládání povodňových rizik<br />
by proto měly zohlednit konkrétní charakteristiky<br />
oblastí, kterých se týkají,<br />
a stanovit příslušně uzpůsobená řešení.<br />
Členské státy by se zejména<br />
měly vyhýbat činnostem, které výrazně<br />
zvyšují riziko povodní v jiných členských<br />
státech.<br />
Ke službě eCall se<br />
připojily Česká republika,<br />
Portugalsko a Španělsko<br />
Služba eCall je systém automatického<br />
tísňového volání při dopravních nehodách,<br />
založený na jednotném evropském<br />
čísle tísňového volání 112. V případě vážné<br />
nehody kdekoli v Evropě, automobily<br />
vybavené zařízením pro eCall automaticky<br />
volají pomocí čísla 112 nejbližší středisko<br />
tísňového volání. Tímto voláním se<br />
předávají základní informace o havárii,<br />
včetně přesné polohy, i v případě, kdy<br />
žádný cestující není schopen komunikovat.<br />
Dostupnost informace o poloze zvyšuje<br />
rychlost reakce záchranné služby ve<br />
venkovských oblastech o 50 % a v městských<br />
o 40 %. Podle odhadů by služba<br />
eCall mohla v Evropě každý rok zachránit<br />
až 2500 životů a vést k méně vážným<br />
zraněním – v 15 % případů bez smrtelných<br />
následků.<br />
Dne 18. září t.r. podepsaly memorandum<br />
o porozumění o systému eCall,<br />
k němuž dala podnět Evropská komise;<br />
* ) Dokument PE-CONS 3618/07.<br />
INFO z Evropské unie<br />
další tři členské státy EU – Česká republika,<br />
Portugalsko a Španělsko. Svými<br />
podpisy se tyto členské státy zavázaly,<br />
že budou aktivně podporovat včasné<br />
zavedení služby eCall.<br />
Memorandum o porozumění o službě<br />
eCall již dříve podepsaly tyto země:<br />
Rakousko, Kypr, Finsko, Německo, Itálie,<br />
Litva, Slovinsko, Švédsko, jakož<br />
i Norsko, Island a Švýcarsko, které nejsou<br />
členy EU. Podle prohlášení ze dne<br />
18. září bude další zemí, která podepíše<br />
iniciativu eCall, Nizozemsko.<br />
* ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady,<br />
2007/44/ES ze dne 5. září 2007, kterou se mění<br />
směrnice Rady 92/49/EHS a směrnice 2002/<br />
83/ES, 2004/39/ES, 2005/68/ES a 2006/48/ES,<br />
pokud jde o procesní pravidla a hodnotící kritéria<br />
pro obezřetnostní posuzování nabývání<br />
a zvyšování účastí ve finančním sektoru.<br />
Směrnice 2007/44/ES<br />
stanovující procesní<br />
pravidla a hodnotící<br />
kritéria pro obezřetnostní<br />
posuzování nabývání<br />
a zvyšování účastí ve<br />
finančním sektoru* )<br />
Směrnice Rady 92/49/EHS ze dne<br />
18. června 1992 o koordinaci právních a<br />
správních předpisů týkajících se přímého<br />
jiného než životního pojištění (třetí směrnice<br />
o neživotním pojištění), směrnice Evropského<br />
parlamentu a Rady 2002/83/ES<br />
ze dne 5. listopadu 2002 o životním pojištění,<br />
směrnice Evropského parlamentu a<br />
Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004<br />
o trzích finančních nástrojů (MiFID), směrnice<br />
Evropského parlamentu a Rady 2005/<br />
68/ES ze dne 16. listopadu 2005 o zajištění<br />
a směrnice Evropského parlamentu a<br />
Rady 2006/48/ES ze dne 14. června 2006<br />
o přístupu k činnosti úvěrových institucí a<br />
o jejím výkonu (přepracované znění) upravují<br />
situace, kdy fyzická či právnická osoba<br />
přijala rozhodnutí nabýt nebo zvýšit<br />
kvalifikovanou účast v úvěrové instituci,<br />
pojišťovně, zajišťovně nebo investičním<br />
podniku.<br />
Cílem směrnice 2007/44/ES je – prostřednictvím<br />
úpravy některých článků<br />
výše uvedených směrnic – zavedení<br />
společných procesních pravidel pro posuzování<br />
nabytí účasti v celém Společenství.<br />
Úlohou příslušných orgánů ve vnitrostátních<br />
i přeshraničních případech by<br />
mělo být transparentní posuzování nabytí<br />
účasti, založené na omezeném souboru<br />
jasných kritérií pro posuzování, která<br />
mají přísně obezřetnostní povahu.<br />
V souvislosti s navrhovaným nabytím<br />
účasti je tedy nutno upřesnit kritéria pro<br />
posuzování akcionářů a vedení společností<br />
a stanovit jasný postup uplatňování<br />
těchto kritérií.<br />
Směrnice 2007/44/ES brání jakémukoliv<br />
obcházení prvotních podmínek pro<br />
povolení nabytím kvalifikované účasti<br />
v cílovém subjektu, v němž je nabytí navrhováno.<br />
Tato směrnice by také neměla<br />
bránit příslušným orgánům zohlednit<br />
závazky přijaté navrhovaným nabyvatelem<br />
s cílem dodržet obezřetnostní požadavky<br />
podle kritérií pro posuzování<br />
stanovených v této směrnici, pokud nejsou<br />
dotčena práva navrhovaného nabyvatele<br />
podle této směrnice.<br />
Obezřetnostní posuzování navrhovaného<br />
nabytí účasti by v žádném případě<br />
nemělo vylučovat nebo nahrazovat požadavek<br />
průběžného obezřetnostního<br />
dohledu ani jiná související ustanovení,<br />
jimž cílový subjekt podléhá od svého<br />
vlastního prvotního povolení.<br />
S cílem zajistit jasnost a předvídatelnost<br />
posuzovacího řízení je třeba, aby<br />
existovala omezená maximální lhůta pro<br />
dokončení obezřetnostního posuzování.<br />
V průběhu posuzovacího řízení by měly<br />
mít příslušné orgány možnost zastavit<br />
běh lhůty pouze jednou a pouze za účelem<br />
požadování doplňujících informací,<br />
a poté by měly v každém případě dokončit<br />
posuzování v maximální lhůtě pro<br />
posouzení. To by nemělo příslušným orgánům<br />
bránit v tom, aby žádaly další<br />
objasnění i po uplynutí lhůty stanovené<br />
pro doplnění požadovaných informací<br />
nebo umožnily navrhovanému nabyvateli<br />
předložit doplňující informace kdykoliv<br />
během maximální lhůty pro posouzení,<br />
pokud nedojde k překročení této lhůty.<br />
Nemělo by to ani bránit příslušným<br />
orgánům v tom, aby případně vyjádřily<br />
nesouhlas s navrhovaným nabytím kdykoliv<br />
během maximální lhůty pro posouzení.<br />
Spolupráce mezi navrhovaným nabyvatelem<br />
a příslušnými orgány by tak<br />
zůstala podstatným zna<strong>ke</strong>m celé doby<br />
posuzování. Pravidelné kontakty mezi<br />
navrhovaným nabyvatelem a příslušným<br />
orgánem pro regulovaný subjekt, v němž<br />
je navrhováno nabytí, mohou být zahájeny<br />
rovněž před formálním oznámením.<br />
Tato spolupráce by měla být projevem<br />
skutečného úsilí o vzájemné poskytování<br />
pomoci, například za účelem zabránění<br />
neočekávaným žádostem o poskytnutí<br />
informací nebo opožděnému předložení<br />
informací ve lhůtě pro posouzení.<br />
V rámci obezřetnostního posuzování<br />
se pomocí kritéria „pověst navrhovaného<br />
nabyvatele“ určuje, zda existují nějaké<br />
pochybnosti o důvěryhodnosti a odborné<br />
způsobilosti navrhovaného nabyvatele<br />
a zda jsou tyto pochybnosti opodstatněné;<br />
tyto pochybnosti mohou například<br />
vzniknout na základě dřívějšího obchodního<br />
chování. Posouzení pověsti je zvláště<br />
významné, je-li navrhovaný nabyvatel<br />
neregulovaným subjektem, avšak mělo by<br />
být usnadněno, pokud je nabyvatel povolen<br />
a podléhá dohledu v rámci EU.<br />
U stále integrovanějších trhů, kde<br />
struktura skupiny podniků může přesahovat<br />
do různých členských států, je<br />
nezbytně nutná maximální harmonizace<br />
průběhu a obezřetnostního posuzování<br />
v celém Společenství; prahové hodnoty<br />
pro oznámení navrhovaného nabytí<br />
účasti nebo zcizení kvalifikovaného podílu,<br />
průběh posuzování, seznam kritérií<br />
pro posuzování a ostatní ustanovení<br />
této směrnice, které se mají použít na<br />
obezřetnostní posuzování navrhovaných<br />
nabytí, by proto měly být předmětem této<br />
maximální harmonizace. Tato směrnice<br />
by neměla bránit členským státům vyžadovat,<br />
aby byly příslušné orgány informovány<br />
o nabytí účastí pod prahovými<br />
hodnotami stanovenými v této směrnici,<br />
pokud členský stát nestanoví pro<br />
tento účel více než jednu dodatečnou<br />
prahovou hodnotu nižší než 10 %. Neměla<br />
by rovněž bránit tomu, aby příslušné<br />
orgány vydávaly obecné pokyny týkající<br />
se toho, kdy se má u takových<br />
účastí za to, že mohou mít za následek<br />
podstatný vliv.<br />
Konkurence<br />
v evropském<br />
pojišťovnictví<br />
Generální ředitelství pro hospodářskou<br />
soutěž Evropské komise uveřejnilo<br />
25. září 2007 závěrečnou zprávu o průzkumu<br />
sektoru pojišťovnictví, která je součástí<br />
průzkumu oblasti finančních služeb.<br />
Komise se snaží o zjištění možných zkreslení<br />
hospodářské soutěže, proti kterým by<br />
mohly podnikat v případě potřeby kroky<br />
úřady členských zemí.<br />
Značné rozdíly v rentabilitě pojistitelů<br />
v jednotlivých členských státech nasvědčují<br />
z pohledu Komise tomu, že na některých<br />
trzích je prostor pro snižování cen.<br />
Komise vyvozuje ze svého pozorování<br />
závěr, že národní trhy jsou rozdrobené<br />
a je potřebná jejich další integrace, která<br />
může vést potenciálně <strong>ke</strong> snižování cen.<br />
Komise však poukazuje také na to, že<br />
zjednodušená analýza je nepřípustná<br />
a je třeba mít na zřeteli důvody pro národní<br />
usměrňování trhů, jakými jsou národní<br />
právní rámce, jazyk nebo nutnost lokální<br />
přítomnosti z důvodů znalosti rizika.<br />
Závěrečná zpráva přiznává, že jak<br />
u soupojištění, tak u společného zajištění<br />
jde o důležité mechanismy, které<br />
umožňují pojišťovat velká rizika. Kriticky<br />
jsou však posuzována ustanovení o největším<br />
zvýhodnění, která vedou k harmonizaci<br />
podmínek a cen na nejvýhodnější<br />
úrovni a mohla by tak omezovat<br />
soutěž. Současně se však uznává, že<br />
tato ustanovení jsou již dlouho běžná na<br />
některých evropských trzích. Pojišťovnictví<br />
by proto mělo v dialogu s Komisí dospět<br />
<strong>ke</strong> slučitelnosti těchto ustanovení<br />
s přepisy o hospodářské soutěži.<br />
Rozpaky vyjadřuje zpráva s ohledem<br />
na konflikt zájmů, kterému mohou být<br />
vystaveni pojišťovací makléři, když poskytují<br />
poradenské a jiné služby nejen svým<br />
zákazníkům, ale i pojistitelům a nebo když<br />
od pojistitelů dostávají provize závisející<br />
na obratu nebo prodeji. Tento dvojitý vztah<br />
může ohrozit objektivní poradenství zákazníkům<br />
a omezovat soutěž. Navíc chybějící<br />
transparentnost v odměňování zprostředkovatelů<br />
pojištění zužuje prostor pro<br />
cenovou konkurenci.<br />
Komise uvažuje o tom, že tyto otázky<br />
budou sledovány v již započatém procesu<br />
revize směrnice o zprostředkování<br />
v pojišťovnictví, tedy mimo oblast hospodářské<br />
soutěže. Komise poukazuje na<br />
to, že chce zajistit neutralitu v regulaci<br />
a bude sledovat, jak bude řešena podobná<br />
situace v jiných sektorech.<br />
Pramen: GDV Bericht aus Brüssel, č. 63, 10/2007<br />
Připravili: Ing. Josef Čížek, (La)<br />
POJISTNÝ OBZOR • 12/2007 13
Change language